ID: 100280upozornění pro uživatele

Kontrolní hlášení DPH

Institut kontrolního hlášení byl schválen zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), a další související zákony. Problematika kontrolního hlášení je upravena v ustanoveních § 101c - § 101i zákona o DPH, ve smyslu kterých vznikla s účinností od 1. ledna 2016 plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost toto kontrolní hlášení podávat a poskytnout správci daně údaje z daňových dokladů, které jsou již v současné době povinni evidovat ze zákona.

 
PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář  
 
Tyto údaje se vykazují v kontrolním hlášení na základě přijatých a vystavených daňových dokladů (včetně zjednodušených daňových dokladů) a dalších dokladů o dodání zboží nebo poskytnutí služeb. Jedná se o speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Zavedením kontrolních hlášení však došlo ke zrušení povinnosti předkládat výpisy z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti. Kontrolní hlášení vychází z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, kterou jsou plátci daně povinni vést podle § 100 zákona o DPH. Podobně jako u daňového přiznání i u kontrolního hlášení vzniká plátci povinnost tvrzení a důkazní břemeno toho, co tvrdil, nebo tvrdit měl.


Kdo má povinnost podávat kontrolní hlášení a kdo nikoliv?

Kontrolní hlášení obecně musí podávat osoby registrované k DPH v tuzemsku jako plátci daně, přičemž není rozhodné, zda se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Povinnost podat kontrolní hlášení se váže ke vzniku jedné z níže uvedených skutečností v tzv. sledovaném období, v průběhu kterého plátce daně:

  • uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění a přiznává daň na výstupu
  • uskutečnil zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
  • přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění a uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu
  • přijal plnění, u něhož příjemci (plátci) vzniká povinnost přiznat daň
  • uskutečnil vybrané transakce ve zvláštním režimu pro investiční zlato
Kontrolní hlášení obecně nemusí podávat:

  • osoba, která není plátcem DPH
  • identifikovaná osoba
  • plátce daně, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období žádné plnění 
  • plátce daně uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně dle § 51 zákona o DPH
Kdy, jak a jak často se má podávat kontrolní hlášení?

Sledovaným obdobím je v případě právnických osob kalendářní měsíc. Plátce daně, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce bez ohledu na zdaňovací období plátce. V případě fyzických osob se sledované období řídí podle zdaňovacího období pro účely podání daňového přiznání k DPH. Fyzická osoba podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tzn. měsíčně nebo čtvrtletně, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení zdaňovacího období spolu s daňovým přiznáním k DPH. Kontrolní hlášení může být řádné nebo opravné (nahrazuje-li řádné kontrolní hlášení a je podáno ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení), popř. následné, které se podává v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné kontrolní hlášení. Následné kontrolní hlášení je nutné podat do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném kontrolním hlášení. První období, za které se podává kontrolní hlášení, je měsíc leden 2016 nebo 1. čtvrtletí 2016.
 
Jak se podává kontrolní hlášení?

Kontrolní hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně. Údaje v kontrolním hlášení plátce daně uvádí ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup (datová schránka, portál EPO apod.).

Sankce při nepodání kontrolního hlášení

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu zákonná povinnost uhradit pokutu ve výši:

  • a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně,
  • b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval,
  • c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
  • d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.
Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Správce daně má zákonnou povinnost (nad rámec výše uvedeného) uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

 
Ing. Jan Bűrger

Ing. Jan Bűrger
,
daňový poradce


PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář

Jáchymova 2
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 221 430 111
Fax:    +420 224 235 450
e-mail:    prague@prkpartners.com

Právnická firma roku 2015

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz