občanské právo

Příliš konkrétní obecně závazná vyhláška a náhrada škody

Obce občas vydají obecně závazné vyhlášky, které tak úplně „obecné“ nejsou - např. určují omezení provozní doby několika málo (problémových) barů. Jsou to však stále ještě obecně závazné vyhlášky, když postrádají obecnost? A jak se domoci náhrady škody způsobené takovou vyhláškou?

Vstup pronajímatele do nájemního bytu

Touha mít pravidelný příjem, zajistit se na stáří a vidina růstu hodnoty majetku láká snad každého. Tyto výhody pronájem bytů bezpochyby nabízí a není proto divu, že tento trend v současné době stále roste. S tím však souvisí otázka, na kolik se pronajímatel bytu jakožto jeho vlastník musí omezit ve svém vlastnickém právu. Pronajímatelé totiž…

O praktických dopadech nového právního vymezení prostor v nemovité věci

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“)[1] vnesl podstatné změny i do oblasti uzavírání nájemních vztahů k prostorům v nemovité věci, jejichž účelem není bydlení. Především došlo ke zrušení zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a zakotvení právní úpravy všech typů nájmů pouze do NOZ. Zákonodárce se však také rozhodl opustit…

Zdravotnické právo, nebo zdravotnictví a právo

Zdravotnictví a právo jsou dvě disciplíny, které se doplňují, resp. jedno naplňuje druhé. Právo i v oboru zdravotnictví stojí jako forma, která upravuje vše, co se zdravotnictvím souvisí. Poskytování zdravotních služeb a odpovědnost s tím spojenou, vztahy mezi poskytovateli zdravotních služeb a pacienty, případně i postavení jiných subjektů…

Srovnání platnosti konkurenční doložky podle obchodního zákoníku (z. č. 513/1991 Sb.) a občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.)

Mezi četně užívané doložky v různých obchodních smlouvách patří i konkurenční doložka. Oproti předchozí právní úpravě, která neobsahovala obecné ustanovení o konkurenční doložce, obsahuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2975 vymezení zakázaných konkurenčních doložek. V odstavci 1 tohoto ustanovení se obsah konkurenční doložky vymezuje…

Interpretační úskalí ohledně přijímání rozhodnutí o změně společenské smlouvy per rollam ve společnosti s ručením omezeným

Již od nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích panuje spor o interpretaci pravidel pro přijetí rozhodnutí ve společnosti s ručením omezeným při rozhodování mimo valnou hromadu (přesněji mimo zasedání valné hromady), neboli při rozhodování per rollam. Je v případech, ve kterých zákon vyžaduje osvědčení veřejnou listinou, postačující úředně…

Milník v otázce obchodní firmy?

V únoru 2016 potvrdil vrchní soud[1] jako věcně správné rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým nebyl povolen zápis obchodní firmy David Petroni, s.r.o. do obchodního rejstříku. Rozhodnutí blíže vyjasňuje otázku, do jaké míry je nutná věcná či logická spojitost s podnikatelem zapisujícím svou firmu.

Vracení příplatku mimo základní kapitál v akciové společnosti

Institut příplatku mimo základní kapitál v dnešní době představuje relativně běžný prostředek k financování provozu kapitálových společností, včetně akciových společností. O podmínkách vrácení takového příplatku v akciové společnosti toho však bylo v odborné literatuře napsáno spíše poskrovnu. Cílem tohoto článku je předestřít základní podmínky…

Uplatnění smluvní pokuty a zásady poctivého obchodního styku

Nejvyšší soud ČR nedávno řešil otázku, zda je či není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když objednatel díla požaduje po jeho zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla, pokud se strany v průběhu plnění smlouvy dohodly na změně jejího předmětu, aniž by však upravily též lhůtu k dokončení…

K formě změny stanov SVJ vzniklých před 1. 1. 2014

Řada společenství vlastníků jednotek (SVJ) se rozhodla po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) přizpůsobit své stanovy donucujícím ustanovením NOZu (případně měnily stanovy z jiných důvodů). V praxi však vznikl problém, v jaké formě musí ke změně stanov dojít. Tento problém se zdá býti již konečně vyřešen, viz rozhodnutí…

Odměna soudního exekutora a insolvenční řízení

Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…

Podle občanského zákoníku nebo zákoníku práce?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) nemá speciální ustanovení, která by obecně po obsahové i formální stránce charakterizovala smlouvy a dohody. Legislativně pouze vymezuje smlouvy, které jsou charakteristické pro pracovněprávní vztahy a nelze je nahradit dvoustranným právním jednáním podle zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník - dále…

Jaká rizika mohou potkat dodavatele podávající společnou nabídku na veřejnou zakázku?

Dodavatel, který podává společnou nabídku do veřejné zakázky, čelí riziku „nestandardního“ chování svého partnera. To může spočívat v odmítnutí uzavření dohody o konkrétním rozdělení prací v rámci společného plnění předmětu veřejné zakázky. K tomuto plnění je přitom se svým partnerem zavázán společně a nerozdílně. Závazek k uzavření dohody o…

Náhrada újmy za usmrcení blízké osoby při dopravní nehodě – minulost a budoucnost

S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku („NOZ“) došlo ke změně právní úpravy náhrady újmy pozůstalým v případě usmrcení jejich blízkých osob. Opuštění předchozích paušálních náhrad podle starého občanského zákoníku („OZ“)[1] potenciálně otevírá širší prostor při rozhodování o výši náhrady újmy pozůstalým. Pozůstalým by se tak mohlo dostat…

Veřejné zakázky v novém kabátě

V tomto roce nás bez nadsázky čeká revoluce v oblasti zadávání veřejných zakázek, průběhu vyhodnocování nabídek dodavatelů a následného uzavírání dodavatelských smluv. Předložme si nyní před významným datem stručný a přehledný (nikoliv úplný) seznam zásadních změn, které přináší zákon o zadávání veřejných zakázek(ZZVZ),[1] který s účinností od 1.

Revoluce v souběhu funkcí?

V průběhu včerejšího dne Ústavní soud vydal nález,[1] který významně dopadá na doposud zastávaný názor soudů na tzv. souběh funkcí, tedy situaci, kdy člen statutárního orgánu obchodní společnosti (tedy například jednatel nebo člen představenstva) má s touto společností uzavřen souběžný pracovní poměr na vedoucí manažerskou funkci, typicky zejména…

Zaměstnanec zadavatele na straně uchazeče o veřejnou zakázku porušuje pracovní kázeň

Účast zaměstnance zadavatele veřejné zakázky v realizačním týmu uchazeče o veřejnou zakázku je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky; takové počínání představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru zaměstnancem a je důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany…

K právní úpravě náhrady nemajetkové újmy sekundárně poškozené osoby v českém a německém právu

Zákon č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“ či „občanský zákoník“) zavedl do českého právního řádu nová ustanovení obsahující úpravu práva na náhradu nemajetkové újmy pro tzv. sekundární oběti (sekundárně poškozené osoby). Jedná se o ustanovení §§ 2959 a 2971 občanského zákoníku, které přinesly zásadní změny v posuzování náhrady…

Přechod k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek

Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…

Evidence skutečných majitelů právnických osob se blíží

Pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se neustále zpřísňují a v květnu loňského roku byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Za účelem implementace této směrnice do českého právního řádu byla…