upozornění pro uživatele

Podřízení se zákonu o obchodních korporacích po dvou letech

Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)[1] nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a nahradil starší obchodní zákoník[2]. V přechodných ustanoveních ZOK umožňuje obchodním korporacím (tj. obchodním společnostem a družstvům), aby se plně podřídily režimu ZOK a zcela se tak vymanily z právního režimu starého obchodního zákoníku. ZOK však stanoví, že režimu ZOK se lze podřídit pouze do 1. ledna 2016[3]. Znamená to tedy, že obchodní korporace, které se v uvedené lhůtě nepodřídily režimu ZOK, budou už „navždy“ podléhat režimu obchodního zákoníku?


ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.

Obchodní korporace, které se nepodřídily režimu ZOK, se zčásti řídí obchodním zákoníkem (jde o práva a povinnosti společníků) a zčásti ZOK (jde o statusové věci). Taková dualita právních režimů upravujících vnitřní poměry obchodní korporace může být matoucí. Mezi odbornou veřejností navíc nepanuje shoda ohledně toho, která konkrétní práva a povinnosti spadají pod pojem „práva a povinnosti společníků“, na která se může vztahovat obchodní zákoník, a která již patří do statusových věcí obchodních korporací, na která se má vztahovat výlučně ZOK. Z toho důvodu jsme našim klientům doporučovali, aby své obchodní korporace plně podřídili režimu ZOK.

Mohou se tedy obchodní korporace podřídit zákonu o obchodních korporacích jako celku i po 1. lednu 2016, ačkoliv se zdá, že ZOK to nepřipouští?

V odborné literatuře jednoznačnou odpověď na tuto otázku nenalezneme. Autoři jednoho z komentářů k ZOK zastávají názor, že se jedná o jen pořádkovou lhůtu a obchodní korporace se mohou zákonu o obchodních korporacích podřídit i po jejím uplynutí[4]. Část autorského kolektivu jiného komentáře k ZOK zastává opačný názor[5]. Relevantní argumenty lze nalézt pro oba postoje. Na jednu stranu obecně platí, že nikdo nemůže obchodním korporacím zakázat, aby si v rámci možností stanovených právními předpisy libovolně modifikovaly svá vnitřní pravidla. Na druhou stranu je ovšem z hlediska právní jistoty vhodné vymezit určité období, kdy by se mělo rozhodnout, zda budou obchodní zákoník a nová právní úprava stále ve střetu nebo zda se obchodní korporace nadále budou chovat podle nových pravidel.[6]

Dle našich zkušeností notáři upřednostňují výklad, který umožňuje podřízení se obchodních korporací vzniklých před 1. lednem 2014 zákonu o obchodních korporacích i po 1. lednu 2016. K tomuto názoru se přikláníme také my. Nenalézáme žádný rozumný důvod bránit obchodním korporacím v podřízení se režimu ZOK i po 1. lednu 2016. Čím delší doba uplyne od zrušení obchodního zákoníku, tím méně vhodné bude pro obchodní korporace řídit své vnitřní záležitosti tímto stále více zastaralým zákonem. V souladu s výše uvedeným proto v zásadě doporučujeme podřídit obchodní korporace režimu ZOK.

Podřízení obchodní korporace režimu ZOK vyžaduje rozhodnutí společníků či valné hromady ve formě notářského zápisu. Takové rozhodnutí je současně ideální příležitostí pro přípravu zcela nového znění společenské smlouvy či stanov obchodní korporace, které bude plně odpovídat ZOK z právního i terminologického hlediska. V novém znění společenské smlouvy lze vypustit zastaralé údaje, které již není třeba ve společenské smlouvě uvádět a naopak lze využít některé varianty vnitřního uspořádání společnosti, které obchodní zákoník neumožňoval.

Obchodní korporace se podřídí režimu ZOK ke dni, kdy tato skutečnost bude zapsána do obchodního rejstříku. V současné době na požádání provede příslušný zápis do obchodního rejstříku přímo notář, který sepsal notářský zápis o podřízení korporace režimu ZOK, popř. o přijetí nového znění společenské smlouvy či stanov. Přímý zápis notářem do obchodního rejstříku přináší klientovi zejména jistotu, že zápis bude proveden (tj. že rejstříkový soud nebude požadovat dodání dalších dokumentů, popř. že provedení zápisu neodmítne), rychlejší zápis než v případě rejstříkových soudů a také určitou úsporu na soudním poplatku.

Obchodním korporacím, které se dosud nepodřídily režimu ZOK, lze obecně doporučit, aby tak učinily. Podřízení se režimu ZOK přinese společnostem i jejich společníkům či akcionářům větší jistotu ohledně pravidel, kterými se řídí vnitřní poměry obchodní korporace a vztahy jejích společníků či akcionářů navzájem a vůči obchodní korporaci. Současně doporučujeme kriticky zhodnotit a případně upravit stávající společenské smlouvy či stanovy, které lze v řadě případů výrazně zjednodušit a zpřehlednit, aniž by tím došlo k narušení fungujících vnitřních mechanismů společnosti.

 
Mgr. Pavel Mlíkovský

Mgr. Pavel Mlíkovský
,
advokát

Mgr. Jan Vlk

Mgr. Jan Vlk
,
advokátní koncipient
 

ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

Truhlářská 13-15
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 222 537 500 – 501
Fax:    +420 222 537 510
e-mail:    office.prague@randalegal.com


-----------------------------------------
[1] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech.
[2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Ustanovení § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích.
[4] Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Wolters Kluwer, a.s. Praha. 2014. Komentář k ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích.
[5] Ivana Štenglová, Bohumil Havel, Filip Cileček, Petr Kuhn, Petr Šuk. Zákon o obchodních korporacích, 1. vydání. C. H. Beck. 2013. Komentář k ustanovení § 777 zákona o obchodních korporacích.
[6] Tamtéž.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz