Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovnímu úrazu), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
Autor: Richard W. Fetter | 30.4.2012
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.[1] Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu (např. svého zřizovatele) o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
Autor: Richard W. Fetter | 26.4.2012
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti nový zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče) a posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání. Prováděcí právní předpis, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, zatím schválen nebyl.
Autor: Anna Bartůňková, Pavel Holec ( HOLEC, ZUSKA & Partneři ) | 24.4.2012
Je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, pak jeho pracovní poměr nekončí; [1] zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce; odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
Autor: Richard W. Fetter | 23.4.2012
Dopisem ze dne 5. 5. 2008 žalovaný zaměstnavatel (Statutární město Ostrava se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě a Přívoze) sdělil žalobkyni, že jí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce dává výpověď z pracovního poměru. Zároveň ji stejným dopisem pro porušení uvedených povinností odvolal se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy z funkce tajemníka Úřadu městského obvodu Nová Ves. Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že odvolání z funkce a výpověď z pracovního poměru jsou neplatné, neboť žádné pracovní povinnosti neporušila.
Autor: Adolf Maulwurf | 20.4.2012
Zákoník práce [1] již nezná a neobsahuje povinnost zaměstnavatele, který chce dát resp. dal svému zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, nabídnout mu jinou vhodnou práci či mu účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání u jiného zaměstnavatele nebo mu je zajistit v rozsahu, v jakém ji upravoval předchozí – zrušený zákoník práce. [2] Nicméně, je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, [3] pak jeho pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je ve smyslu ust. § 73a odst. 2 věty první zákoníku práce povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.
Autor: Richard W. Fetter | 19.4.2012
Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [1] má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od Úřadu práce ČR resp. jeho organizačních částí.
Autor: Richard W. Fetter | 16.4.2012
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvodu vznikl. Tato právní úprava platila obdobně i v předchozím zákoníku práce[2], takže lze využívat i judikaturu z předchozích dob[3].
Autor: Mgr. Veronika Odrobinová ( Schönherr ) | 13.4.2012
Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. března 2012 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4586/2010, v němž vyslovil názor, že za diskriminační nelze označit jednání, kdy zaměstnavatel pozve uchazeče o zaměstnání k osobnímu pohovoru elektronickou formou v nestandardně krátkém čase před termínem osobního pohovoru, pokud nebylo cílem tohoto jednání znevýhodnit některého uchazeče o zaměstnání a motivem nebyl žádný diskriminační důvod.
Autor: Mgr. David Borovec ( Randl Partners ) | 12.4.2012
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
Autor: Mgr. Jan Mandát | 12.4.2012
Novela zákoníku práce – zákon č. 365/2011 Sb. - přinesla s účinností od 1. 1. 2012 významné změny ohledně limitů pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho prodlužování nebo opakovaného sjednávání, tzv. řetězení. Zákoník práce nově v ust. § 39 odst. 2 uvádí, že „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“
Autor: Adolf Maulwurf | 6.4.2012
I. část tohoto článku jsme věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.12.2011[1], kterým byl nastaven významný aplikační limit práva zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy v případech, kdy je nevyplacená mzda (či její část) mezi účastníky pracovního vztahu sporná. Nejvyšší soud ČR nenechal na sebe dlouho čekat a svým rozsudkem ze dne 10.1.2012[2] zaměstnance dále omezil, resp. upřesnil, za jakých podmínek může zaměstnanec okamžitě rozvázat pracovní poměr pro nevyplacení mzdy (platu) či náhrady mzdy (náhrady platu) či jejich části (dále jen „mzda“)[3] v případech, kdy k nevyplacení mzdy či její části došlo z důvodu chyby či jiné zřejmé nesprávnosti na straně zaměstnavatele.
Autor: Mgr. Jana Šetřilová ( Glatzová & Co. ) | 5.4.2012
Smrtí zaměstnance pochopitelně zaniká samotný pracovně-právní vztah.[1] Peněžitá práva zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatelovy peněžité pohledávky za zaměstnancem) podle ust. § 328 odst. 2 zákoníku práce smrtí zaměstnance zanikají s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodů i výše, a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.
Autor: Richard W. Fetter | 5.4.2012
Některá majetková aktiva přecházejí ze zesnulého zůstavitele na pozůstalé dědice podle jiných - speciálních pravidel, než pravidel dědění stanovených občanským zákoníkem (ve smyslu ust. § 460 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Samostatnou (vlastní) úpravu přechodu peněžitých práv zesnulého zaměstnance na pozůstalé – úpravu zvláštní (přednostní) oproti obecným pravidlům dědění dle občanského zákoníku - má zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zakotvenu v ust. § 328 odst. 1. [1] Tato specielní úprava má přednost nejen před pravidly dědění ze zákona, ale i před případnou závětí.
Autor: Richard W. Fetter | 2.4.2012
Nejvyšší soud vydal na přelomu roku 2011 dva rozsudky uveřejněné pod sp. zn. 21 Cdo 4042/2010 a 21 Cdo 3676/2010, v nichž se vyjádřil ke stále častější tendenci zaměstnanců řešit mzdové spory se zaměstnavatelem prostřednictvím institutu okamžitého zrušení pracovního poměru či dokonce tímto způsobem zaměstnavatele postihovat v případech zjevných chyb a omylů týkajících se výpočtu výše mzdy.
Autor: Ondřej Chlada, Tomáš Neuvirt ( Randl Partners ) | 30.3.2012
Zaměstnavatelé a zaměstnanci jsou si obvykle dobře vědomi toho, že v pracovní smlouvě nesmí chybět žádná z jejích tří podstatných náležitostí, totiž ujednání o druhu práce, místu či místech výkonu práce a dni nástupu do práce[1]. Zaměstnavatel, v naprosté většině případů předkládající návrh pracovní smlouvy, má obvykle zájem, aby místo výkonu práce bylo sjednáno co možná nejšířeji. Vedou ho k tomu, předpokládejme, dva důvody. Prvním důvodem je to, že výkon práce mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, je pracovní cestou, kterou je možné konat jen po dobu nezbytné potřeby a jen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele[2]. Druhým důvodem je pak podle našich zkušeností to, že zaměstnavatel sleduje širokým vymezením místa výkonu práce minimalizaci případů, kdy bude povinen zaměstnanci poskytovat cestovní náhrady. Vychází totiž z toho, že nepůjde-li o pracovní cestu, nárok zaměstnance na cestovní náhrady nebude dán. Pokud jde však o tento druhý důvod, jedná se na straně zaměstnavatele o omyl, pohříchu velmi rozšířený.
Autor: Mgr. Václav Vlk ( Rödl & Partner ) | 30.3.2012
Zákoník práce zaměstnancům v ust. § 106 odst. 4 písm. e) ukládá mimo jiné povinnost nepožívat alkoholické nápoje[1] na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele.[2]
Autor: Richard W. Fetter | 29.3.2012
Zákoník práce ukládá (v ust. § 106 odst. 4 písm. e) zaměstnancům povinnost nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel je pak (podle ust. § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce) povinen zajistit dodržování zákazu kouření [1] na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. [2] Na některých pracovištích je tedy zaměstnavatel povinen zajistit dodržování zákazu kouření bez ohledu na to, zda jsou (anebo nejsou) účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Na takovýchto pracovištích je tedy zakázáno kouření, i kdyby tam pracovali samí kuřáci.
Autor: Richard W. Fetter | 26.3.2012
Mohlo by se zdát, že právo zaměstnance na okamžité zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy podle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce je bezbřehé a zaměstnavatel nemá proti tomuto způsobu rozvázání pracovního poměru zaměstnancem, resp. nevyplacení mzdy v zákonném termínu, v podstatě žádnou účinnou obranu. Poslední dvě rozhodnutí Nejvyšší soudu ČR[1] však svědčí o opaku, neboť dovolací soud posunul či rozvinul interpretaci okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, a nastavil tak jeho nové aplikační limity. Ve dvou článcích Vás postupně s těmito rozhodnutími seznámím.
Autor: Mgr. Jana Šetřilová ( Glatzová & Co. ) | 22.3.2012
V návaznosti na novelu zákoníku práce došlo s účinností k 1.1.2012 také ke změnám v souvislosti s výpočtem stravného při poskytování cestovních náhrad v tuzemsku a v zahraničí.
Autor: Ing. Marcela Navrátilová ( bnt consulting ) | 22.3.2012
Z pohledu ekonomie je půda (pozemek) ekonomicky vzácným, typicky soukromým statkem, který je současně jedním ze základních výrobních faktorů. Velmi významnou vlastností tohoto statku...
eFocus JUDr. Vladimíra Glatzová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a postgradusální studia práv LLM na University of London - Queen Mary and Westfield College,...
V praxi se správní orgány setkávají s případy, kdy účastníci správního řízení podávají novou žádost ve chvíli, kdy byla jejich předchozí žádost zamítnuta rozhodnutím ve...
Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“...
Nový občanský zákoník by měl být pokrokovým kodexem, který by odstranil zátěž z let minulých, a to především tu ideologickou. V souvislosti s procesem projednávání a přijímání...
Sněmovna podpořila návrh zákona o státním zastupitelství, který kromě jiného ruší vrchní státní zastupitelství a zřizuje specializovaný protikorupční útvar. Předloha, která...
O naturální restituci musí poškozený požádat škůdce sám a zároveň se tento způsob náhrady škody musí jevit možným a účelným. Dojde-li k újmě na zdraví, vzniká poškozenému...
Ustanovení § 261odst. 6 obch. zák. se vztahuje pouze k pojmenovaným smlouvám, nikoliv ke smlouvám či dohodám, jimiž se např. mění obsah či subjekty závazkového vztahu, tj. upravené...
Uplyne-li od právní moci rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, jímž úroky, úroky z prodlení nebo jiná opětující se plnění, byly přiznány, doba tří let, promlčí se v tomto...
Žalobce nemůže být zbaven práva domáhat se vylučovací žalobou vyloučení spoluvlastnického podílu k bytové jednotce z konkursní podstaty úpadce jen proto, že jiná osoba, jež není...
Podle § 18 odst. 1 tr. ř. se za místo spáchání trestného činu považuje především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňující objektivní stránku trestného činu, ale také...
