ID: 104042upozornění pro uživatele

Zákon o evidenci tržeb a jeho dopad na spolky

Velmi diskutovaným jak na poli polickém, tak na poli právním je zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“). Účinnost ZoET je rozfázovaná, avšak ZoET jako rámcový celek nabývá účinnosti k 1. prosinci 2016 a již nyní je adresáty kritizován, a to zejména stran administrativní náročnosti a zvýšení nákladů, což může mít pro některé z nich až likvidační následky. Předmětem tohoto příspěvku je nastínit ZoET ve vztahu ke spolkům, jež dle zákona nejsou a priori zakládány za účelem podnikatelské činnosti, avšak adresáty ZoET mohou přesto být.

 
 KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
 
Obecná úprava ZoET

Předmětem ZoET je legislativní úprava evidence tržeb, podle které je subjektem evidence tržeb poplatník daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob a předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníkem, a to dle ustanovení § 3 ZoET. Evidovanou tržbou je pak dle § 4 ZoET platba, která naplňuje formální náležitosti a současně zakládá rozhodný příjem.

Co se formálních náležitostí týče, tyto dle ustanovení § 5 ZoET splňují platby poplatníkovi, které jsou uskutečněny (i) v hotovosti, (ii) bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, který je poplatník, který musí tržbu evidovat, (iii) šekem, (iv) směnkou, (v) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle (i) až (iv), nebo (vi) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle (i) až (v).

Rozhodným příjmem je pak dle ustanovení § 6 ZoET u fyzické osoby příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním a u právnické osoby příjem z činnosti, která je podnikáním. Avšak rozhodným příjmem není příjem, který (i) není předmětem daně z příjmů, (ii) je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý, (iii) podléhá daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo (iv) podléhá dani ze samotného základu daně.

Dopad ZoET na spolky

Právní úprava spolků je primárně obsažena v ustanovení § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ObčZ“) a v režimu daňového práva přísluší spolek do kategorie tzv. veřejně prospěšných poplatníků ve smyslu ustanovení § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Veřejně prospěšným poplatníkem se rozumí poplatník, který jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním – tato skutečnost musí být zakotvena v dotčeném zakladatelském právním jednání, statutu, stanovách, zákoně nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci. Avšak vedle hlavní činnosti spolky v praxi vykonávají též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, vázané na účel a podporu hlavní činnosti spolku nebo na hospodárné využívání spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze pak použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku, a to podle ustanovení § 217 odst. 3 ObčZ.

Na veřejně prospěšné poplatníky ZoET myslí v ustanovení § 12 odst. 3 písm. h), podle kterého jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (tedy zejména spolků, ale i hasičů, tělovýchovných organizací atd.) vyloučeny z evidence tržeb. Totéž dopadá také na veřejně prospěšné poplatníky zřízené územním samosprávným celkem či příspěvkovou organizací dle § 12 odst. 1 písm. b) a c) ZoET.

Příjem z drobné vedlejší podnikatelské činnosti ve smyslu § 12 odst. 3 písm. h) ZoET není zákonem nikterak definován, přesto nacházíme určité výkladové vodítko v Metodice k evidenci tržeb vydané Generálním finančním ředitelstvím pod č.j.: 119930/16/7100-10114-109736, podle které se ustanovení § 12 odst. 3 písm. h) ZoET bude aplikovat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jež předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem (výnos) z této činnosti vyšší než 175 000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5% z celkových příjmů (výnosů) veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.

Pro posouzení vyloučení tržeb z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků je vždy potřeba k 1. lednu daného roku určit, zda  výše příjmů/výnosů z předcházejícího roku splňuje, či nesplňuje výše uvedená kritéria pro vyloučení tržeb dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET pro tento rok. Nově registrovaný veřejně prospěšný poplatník, který nemůže pro účely přezkumu naplnění kritérií vycházet z údajů z předchozího roku, může provést kvalifikovaný dohad. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky, pak nemá veřejně prospěšný poplatník povinnost v roce následujícím platby z drobné vedlejší činnosti evidovat.

Závazné posouzení

Z výše popsaného je zřejmé, že mnozí veřejně prospěšní poplatníci mohou mít pochybnosti, zda platby, které přijímají a budou do budoucna přijímat, podléhají ZoET. Za tímto účelem je v ustanovení § 32 ZoET upraven institut závazného posouzení o určení evidované platby, jež vydává na žádost místně příslušný správce daně. Žádost o posouzení má podle ZoET obligatorní náležitosti, které musí žadatel naplnit, aby mohl místě příslušný správce daně vydat rozhodnutí o závazném posouzení. V neposlední řadě žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.


Mgr. Nikola Horká,
advokátní koncipientka


KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CITY TOWER
Hvězdova 1716/2b
140 00  Praha 4

Tel.:    +420 221 412 611
Fax:    +420 222 254 030
e-mail:    ksd.law@ksd.cz

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2016

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz