3. 2. 2017
ID: 104927

Nové (nižší) nezabavitelné částky (nezabavitelné minimum) při srážkách ze mzdy pro rok 2017

Od 1. 1. 2017 dochází ke snížení (základní) nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (tzv. výpočtové základny), uplatňovaných nejen při exekučních srážkách ze mzdy a obdobných příjmů. Plátce mzdy uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2017, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2017, zatímco mzda za měsíc prosinec 2016 vyplácená v lednu 2017 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Nezabavitelnou částku na povinného (dlužníka) stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3 410 Kč (stanovené nařízením vlády č. 409/2011 Sb.) , která se nemění ani pro rok 2017, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2017 nově vládou ČR v jejím nařízení č. 449/2016 Sb. stanovena na 5 822 Kč (dosud šlo o částku 5 858 Kč), čili jako 2/3 z částky 9232  (dosud šlo o 2/3 z 9 268 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí  6 154,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 6 178,67 Kč.)

Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako ¼ z nezabavitelné částky na povinného 6 154,67 Kč, činí tedy 1 538,67 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1 544,67 Kč.)

Nezabavitelnou (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy jako součet částky 3 410 Kč a částky 5 822 Kč, činí tedy 9 232 Kč. (Dosud činila tato částka 9 268 Kč.)

Výpočtový mechanismus srážek

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Z  čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka. Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 9 232 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 9 232 Kč je 3 077 Kč. (Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.) Částka přesahující hranici 9 232 Kč se srazí bez omezení. 1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). Seznam přednostních pohledávek, mezi něž patří v prvé řadě výživné, dále např. pohledávky daňové aj., je obsažen v ust. § 279 odst. 2 o.s.ř. 2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka přesahující hranici 9 232 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině. Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 9 232 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, který pobírá hrubou mzdu ve výši 20 200 Kč, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku ve výši 250 000 Kč). Exekuce se provádí z čisté mzdy, proto je třeba ji nejprve vypočítat a poté z ní provést srážky. Z hrubé mzdy je sráženo zdravotní pojištění ve výši 4,5 %, což je 909 Kč; sociální pojištění ve výši 6,5 %, což je 1 330 Kč.  Superhrubá mzda činí 27 068 Kč, po zaokrouhlení na celá sta korun nahoru 27 100 (20 200 x 1,34, když ke hrubé mzdě (1,0 čili 100 %) připočteme zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (9 % čili 0,09) a sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem (25 % čili 0,25)). Daň z příjmu fyzických osob resp. záloha na ni činí 1 995 Kč (15 % ze superhrubé mzdy 27 100 Kč, t.j. 4 065 Kč – měsíční sleva na dani 2 070 Kč). Čistá mzda zaměstnance tedy činí 15 983 Kč (hrubá mzda 20 200 Kč – zdravotní pojištění 909 Kč – sociální pojištění 1 313 Kč – záloha na daň z příjmů 1 995 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6 154,67 Kč, zaokrouhleno na 6 155 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy 15 983 činí zbytek čisté mzdy 9 828 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 077 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3 077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 13 634 Kč (čili 9 828 – 9 232) tedy 596 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 3 673 Kč (3 077 Kč + 596 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6 155 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 x 3 077 Kč čili 6 154 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 310 Kč.

A další příklady[1] počítejme již rovnou s čistou mzdou:

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Nezabavitelná (základní) částka na povinného činí 6 154,67 Kč, zaokrouhleno na 6 155 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 365 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 232 Kč, z čehož jedna třetina činí 3 077 Kč a ještě zbude 1 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 3 077 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 9 232 Kč (čili 12 365 – 9 232) tedy 3 133 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6210 Kč (3 077 Kč + 3 133 Kč). Zaměstnanci zůstane (základní) nezabavitelná částka 6 155 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy), t.j. 2 x 3 077 Kč čili 6 155 Kč, a zbytek 1 Kč, takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 12 310 Kč.

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 20 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Nezabavitelná (základní) částka na povinného je 6 154,67 Kč, na vyživované osoby 3 x 1 538,67 Kč, tedy 4 616,01 Kč, celkem tak 10 770,68 Kč čili po zaokrouhlení 10 771 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9 749 Kč (20 520 – 10 771). Z toho 517 Kč (9 749 – 9 232) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 9 232 Kč se rozdělí na třikrát 3 077 Kč a zbude 1 Kč. Z první třetiny (3 077 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (3 077 Kč) a 517 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (3 077 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 20 520 Kč zůstane 13 849 Kč (nezabavitelná částka 10 771 Kč + třetí třetina 3 077 Kč + zbytek 1 Kč; 6 671 Kč (517 Kč + 2 x 3 077 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.


Adolf Maulwurf


__________________________________
[1] Převzaty od Richarda W. Fettera a Měšec.cz, dostupné na www, k dispozici >>> zde.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz