Ani oblečená, ani nahá

Žádné ošklivé kačátko

Většina lidí má luxfery zafixované jako exteriérovou záležitost, nebo ošklivá okna továren či jako těžkopádnou součást vchodového přístavku rodinného domku. Až v poslední době si začali architekti i jejich klienti uvědomovat, že jsou ideálním materiálem do interiéru. Neslouží tam jen jako doplněk nebo náhražka klasické stěny, ale jako dominantní solitér, esteticky působivý a po praktické stránce ojedinělý. Vděčí za to svým vlastnostem – dobré tepelné a zvukové izolaci a propustnosti světla.

Pestrá paleta

Škála, ze které lze dnes vybírat skleněné tvárnice, je široká.  Zpravidla jsou v základním formátu 19 x 19 x 8 cm anebo v polovičním 19 x 9 x 8 cm. Pouze čiré s prolamem se dělají ve velikosti 24 x 24 x 8 cm nebo 24 x 12 x 8 cm.

Vedle decentních čirých kousků můžeme mít i barevnou bombu z tvárnic buď probarvených ve hmotě, tedy z barevného skla, anebo nově z čirých tvárnic, jejichž vnitřní strana je vystříkaná barvou. Navíc se ještě můžeme rozhodnout, zda dáme přednost rovnému nebo prolamovanému sklu, lesklému či matnému.

Užitečnou novinkou jsou rohové tvarovky s ostrým nebo zkoseným rohem a pak speciální zakončovací tvárnice, které doladí estetický vzhled celé stěny.

Na míru také ladné křivky

Klasická metoda vyzdívání, kterou se dají tvárnice instalovat, závisí na zručnosti řemeslníků. Pokud toto nechceme riskovat, necháme si stěnu vyrobit na míru jako panel, který firma přiveze domů, na místě sesadí a přespáruje. Jde to rychle a je při tom minimum nepořádku, navíc je jedna spára jako druhá. Tato stěna se dá osazovat okny nebo dveřmi a nemusí být jen rovná, ale i do oblouku.

Jestliže už máme interiér zařízený a chceme ho tvárnicemi jen  oživit jako doplňkem k nábytku, nabízejí se modulové systémy. Konstrukce, do níž se tvárnice instalují „suchou“ cestou, bývá dřevěná, což není právě vhodné do koupelen.

Světlo i soukromí

Celý text článku naleznete zde.