Česká justice je na finančníka Koženého zatím krátká
Česká veřejnost má s Viktorem Koženým (42) spojen start kuponové privatizace, jíž svojí "jistotou desetinásobku" udělal nespornou reklamu. Když se o kontroverzního podnikatele obestřeného podezřeními z účasti ve vyděračské aféře agenta tajné služby Václava Wallise začala kvůli vytunelovaným investičním fondům zajímat policie, uchýlil se na Bahamy.
Posléze se zaměřil na americké investory, s jejichž penězi hodlal zúročit své zkušenosti z československé privatizace při prodeji státního ropného průmyslu v postsovětském Ázerbájdžánu. Koupě se ovšem nezdařila, Američané se cítí poškozeni a Koženého obvinili z řady trestných činů. V České republice je stíhán pro podezření z podvodu, odsouzen ale dosud nikdy nebyl. Americké i české úřady žádají Bahamy o jeho vydání.
Někdejší šéf harvardských fondů je na základě amerického zatykače od začátku loňského října v bahamském daňovém ráji ve vazbě. Před newyorským soudem byl spolu se dvěma Američany obžalován z úplatkářství v Ázerbájdžánu a 30. ledna začne bahamský soud jednat o jeho vydání do USA. O Koženého ale usiluje i česká justice, která ho stíhá pro podezření z rozsáhlého podvodu, stejně jako bývalého předsedu představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borise Vostrého.
Kožený v ČR zanechal fondy přeměněné na Harvardský průmyslový holding, který skončil v likvidaci, a 240.000 rozzlobených akcionářů. Podle českého obvinění měl spolu s Vostrým v letech 1995 až 1997 způsobit převáděním majetku z fondů a Sklo Unionu Teplice škodu ve výši 13,6 miliardy korun. Likvidátor holdingu ovšem "ukradený majetek" odhaduje až na 80 miliard korun.
Obvinit Koženého s Vostrým chtěla policie od září 2001, stíhání ale zahájila až dva roky poté. Oba zpočátku ujišťovali, že budou spolupracovat. Policie se jim ale obvinění pokoušela doručit marně. Soud na ně později vydal mezinárodní zatykač.
O vydání Koženého usiluje ČR údajně dva roky. Ačkoli nemá s Bahamami na rozdíl od USA smlouvu o právní pomoci, vláda v Nassau potvrdila, že je vůči Praze vázána smlouvou o vydávání zločinců uzavřenou mezi Československem a Velkou Británií ve 20. letech minulého století, kdy byly Bahamy britskou kolonií. Razantní postup Spojených států a jejich vliv dává americké justici podle některých odhadů větší naději, že Kožený bude vydán právě jí. Není prý také pravděpodobné, že by USA finančníka do ČR vydaly ještě předtím, než si odpyká případný trest.
Česká policie po několikaletém vyšetřování případ "piráta z Prahy", jak Koženého nazývá zahraniční tisk, uzavřela a s návrhem na obžalobu ho předala státnímu zástupci, který ho studuje. Vyšetřovací spis Koženého a Vostrého, jenž nyní žije ve středoamerickém Belize, je uložen ve zhruba 600 šanonech, přičemž vyšetřovatel popsal na 300.000 listů. Spis tak svým významem, ale i rozsahem, patří k největším kauzám, které se českým policistům podařilo ukončit. Oba muži jsou stíháni jako uprchlí, což úřadům umožňuje, aby pokračovaly ve vyšetřování bez jejich účasti.
Koženého obhájce Martin Korbař podal nedávno stížnost k Ústavnímu soudu, aby rozhodl, zda Kožený může být i nadále stíhán jako uprchlý. Podle něho existuje judikát Nejvyššího soudu, že pokud stíh aná osoba nemůže v cizině svobodně rozhodovat o svém pohybu, nelze proti ní vést řízení jako proti uprchlé. Pokud by Korbař uspěl, musely by podle něho úřady umožnit Koženému prostudovat spis. Zároveň by mohl navrhnout další důkazy či některé by mohl chtít znovu prověřit.
Počátkem 90. let se Kožený stal jednou z hvězd kuponové privatizace, když přišel se svou firmou Harvard Capital and Consulting. Lidem sliboval, že pokud mu dají svoji kuponovou knížku pořízenou za tisíc korun, vrátí jim do roka desetkrát tolik. Moderní reklamní kampaň a především slogan "jistota desetinásobku" spolehlivě zabraly. Kožený, jemuž kupony svěřilo více než 800.000 obyvatel, své šance bezezbytku využil. Místo aby kupony vložil do tisíců podniků, jako to udělaly jiné fondy, soustředil se jen na několik nejlukrativnějších.
Koženého fondy v dobách své největší slávy ovládaly majetek za desítky miliard korun, do impéria patřilo zhruba 50 podniků. Někteří odborníci ale už tehdy upozorňovali, že sliby nejsou reálné. Pověstný desetinásobek vyplatil zhruba 300.000 akcionářů, v pozdějších letech ale údajně vyplácel méně či vůbec nic. Tvrdil ovšem, že svého dosáhli všichni, kteří o to požádali.
Když mu začala být kvůli Wallisově aféře půda horká, opustil zemi. Od Wallise údajně Kožený za těžké peníze získával kompromitující materiály na domácí politiky. Podezření se ale nikdy neprokázalo a Wallis byl nakonec před soudem zproštěn viny.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz