Kardinál se mýlí

 

Ring volný

Kardinál Miloslav Vlk věnuje mé osobě již téměř deset let značnou pozornost a neustává ani poté, co dosáhl svého cíle -mého odvolání z funkce ředitelky odboru církví na ministerstvu kultury (MK).
Nedávno ho rozzlobilo, že jsem byla pozvána do Radiožurnálu, na což reagoval dokonce na svých webových stránkách. Neopomněl mne pak zmínit ani v pořadu Otázky V. Moravce. Dosud jsem se snažila tyto jeho aktivity, ve kterých sděluje řadu nepravdivých informací, ignorovat.
Nemohu však ignorovat pomlouvání zesnulého Pavla Dostála, který se ze všech sil snažil dořešit problémy vztahu státu a církví včetně dokončení majetkového narovnání a návrhu nového modelu financování, který by nahradil současné přímé financování platů duchovních a církevní administrativy ze státního rozpočtu. A jsou tu dále nejméně dva důvody, proč to již dále není možné.
Zaprvé považuji za osobní urážku, když mne pan kardinál nařkl, že jsem usilovala o snížení platů katolických duchovních. Toto financování totiž probíhalo přesně podle pravidel, která byla zveřejněna i na webových stránkách MK a která vylučovala jakýkoli můj subjektivní postup vůči jednotlivým církvím. I církev římskokatolická věděla, že si může výpočet rozdělení financí na platy duchovních podle pravidel na MK kdykoliv zkontrolovat. Toho však nikdy nevyužila, protože věděla, že k žádným nesrovnalostem nedochází. V této souvislosti by mne zajímalo, zda takové průhledné rozdělování financí na platy duchovních zůstalo zachováno i po mém odchodu z funkce ředitelky odboru církví.
Reagovat považuji za nezbytné i proto, že pan kardinál znepokojuje nemalou část našich občanů, zejména katolické věřící, dalšími nepravdivými informacemi, na které již jejich část nedávno reagovala peticí. Vzbuzuje dojem, jako by ze strany státu hrozilo církvím jakési nebezpečí omezení náboženské svobody. Novela zákona o církvích, která je panem kardinálem (a peticí katolických věřících) v této souvislosti napadána, žádné ustanovení o náboženské svobodě neobsahuje, tedy ji nemůže omezovat. Jde o něco jiného. Pan kardinál dlouhodobě usiluje o to, aby mohl vykonávat nejen "církevní" moc v rámci církve římskokatolické, což mu nikdo ze strany státu neupírá, ale i část státní moci na celém území ČR. Ale podle Ústavy ČR je státní mocí výhradně moc zákonodárná, výkonná a soudní, tedy nikoli církevní.
Bohužel není obecně známo ani to, že se pan kardinál "podepsal" i na textu smlouvy se Svatým stolcem tak, že nebyla dosud ratifikována, stejně jako že ztěžoval dohody o majetkovém narovnání. Lze jen doufat, že po odchodu pana kardinála do církevního "důchodu" bude jednání s budoucím církevním představitelem, který nebude vyznávat klerikalismus, mnohem racionálnější.

O autorovi: Jana Řepová (Autorka byla ředitelkou odboru církví MK)


Zpracovatel: Anopress IT a.s.