27. 12. 2018
ID: 108568upozornění pro uživatele

Kdy se přestávky v práci zahrnují do pracovní doby

Ve své advokátní praxi jsem se setkal jen s velmi malým počtem zaměstnavatelů, kteří měli (nebo mají) v pracovním řádu nebo v jiném vnitropodnikovém opatření vymezen charakter a druhy prací, při nichž se poskytuje „placená“ přestávka v práci.

Takový postup by byl vhodný zejména s ohledem na zákoník práce č. 262/2006 Sb., který v § 88 upravuje přestávky v práci. V § 89 odkazuje při poskytování bezpečnostních přestávek na zvláštní předpisy, které počítají s tím, že některé přestávky v práci nejsou dobou odpočinku, ale započítávají se do pracovní doby. Zákoník práce (dále ZP) je neuvádí, odkazuje na zvláštní předpisy.

Právní úprava je provedena zejména v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. V dopravě platí dále nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná pracovní doba a doba odpočinku zaměstnanců v dopravě. Významné je i nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Zápočet přestávky podle zákoníku práce 

V případech, kdy nebude prokazatelně možné přerušit práci nebo provoz a zaměstnavatelem bude z tohoto důvodu zajištěna i bez přerušení práce zaměstnanci jen přiměřená doba pro oddech a jídlo, bude tato doba započítávána do pracovní doby(§ 88 odst.1,věta druhá ZP). Prakticky se jedná o situace, kdy zaměstnanec při práci po přiměřenou dobu bude jíst nebo odpočívat. Zaměstnavatel je povinen tyto situace „tolerovat“, neboť se fakticky jedná o výkon práce. Nejedná se však o přestávku v práci.

Práce, které nemohou být přerušeny, jsou charakterizovány zejména jako:

  • technologická či provozní (funkční) nepřerušitelnost práce,
  • organizační nezajistitelnost pracovní přestávky, to je nemožnost zajistit vystřídání zaměstnance v době přestávky,
  • skutečnost, že zaměstnanec má i bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu pro oddech a jídlo.
V praxi se může jednat zejména o tyto okruhy případů:

  • tzv. jednomužná pracoviště (obsluhy), kdy přestávky nelze poskytnout zpravidla v žádné směně,
  • mimořádné situace, při nichž zaměstnanec přestávku čerpat nemůže, ačkoliv ji za normálních okolností má.
Přiměřená doba

Může se proto v praxi vyskytnout situace, kdy např. u zaměstnavatele, který je tzv. nepodnikatelského charakteru, se zaměstnancům v určitý den poskytne přestávka na jídlo a oddech, ale některým jen přiměřená doba na jídlo a oddech, neboť práce nemohou být přerušeny. Jde např. o vrátné a jiné zaměstnance, kteří nemohou být v práci vystřídáni, pásovou výrobu, práci při obsluhování zákazníků či klientů).   

Práce, které nemohou být přerušeny, jsou dány výhradně technologií výroby, pracovním procesem či výkonem práce, nikoliv však organizací práce uvedeného pracoviště. Vždy bude záležet na charakteru práce při posuzování „přiměřené doby“. Délku této doby ZP nestanoví, podle povahy práce se může jednat jen o krátkodobou „přestávku.“ Za tuto dobu je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci mzdu.

Bezpečnostní přestávky řidičů

Upravuje nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Vyhláška ČUBP č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel, která upravovala bezpečnostní přestávky řidičů, byla zrušena.

K zaměstnanci, který řídí dopravní prostředek a který neprovozuje dopravu jako předmět své podnikatelské činnosti (viz zákon č. 111/1994 Sb.), má zaměstnavatel podle nařízení vlády několik povinností:

  • zaměstnanec nesmí překročit maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny (za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut).
  • po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje  li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu.
  • bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení.
  • během bezpečnostní přestávky nesmí řidič vykonávat žádnou jinou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad.
  • bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech podle ZP se mohou slučovat a neposkytují se na začátku a na konci pracovní doby.
Přestávky zaměstnanců v dopravě

Odchylnou úpravu pracovní doby a doby odpočinku (včetně přestávek v práci) zaměstnanců v dopravě upravuje nařízení vlády č. 589/2006 Sb. Vztahuje se na členy osádek nákladních automobilů nebo autobusů v silniční dopravě, zaměstnance údržby komunikací, kteří zajišťují sjízdnost dálnic, sjízdnost a schůdnost silnic a místních komunikací, na zaměstnance drážní a městské hromadné dopravy.

Zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut. Podmínkou je, že pracovní doba těchto zaměstnanců je delší než 9 hodin. Tato přestávka může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. To platí i v případě, je – li těmto zaměstnancům poskytnuta přestávka v práci podle § 88 odst.1 ZP, která se nezapočítává do pracovní doby.

Zaměstnanec městské hromadné dopravy má nárok na bezpečnostní přestávku v práci nejdéle po 4 hodinách řízení, a to v délce nejméně 30 minut. Podmínkou je, že nenásleduje nepřetržitý odpočinek mezi směnami nebo odpočinek v týdnu. Tato přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 10 minut.

Řidiči a přestávky podle ZP

V praxi nastávají případy, kdy se bezpečnostní přestávka řidičů kryje (je stanovena) s přestávkou v práci na jídlo a oddech podle ZP.

Při vymezování vztahu mezi přestávkou v práci podle § 89 ZP a přestávkou v práci podle nařízení vlády (viz shora) je nutno vyjít zejména z účelu příslušných ustanovení. Účelu bude dosaženo, i když obě přestávky budou slučovány.

Přestávky v práci jsou charakterizovány jako přestávky na jídlo a oddech. Zaměstnavatel je musí za zákonem stanovených podmínek poskytnout, nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Přestávky v práci mohou být poskytnuty i v době kratší, než je šest hodin nepřetržité práce.

Bezpečnostní přestávky znamenají pro řidiče přerušení řízení vozidla z důvodu bezpečnosti práce.

Oproti přestávkám v práci se uplatňuje jiné, širší hledisko – bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnance i ostatních uživatelů pozemních komunikací, případně přepravovaných osob. Tohoto účelu bude dosaženo, i když obě přestávky budou sloučeny. Bezpečnostní přestávka není totiž určena na jídlo a oddech, i když ani tato nepracovní činnost není v jejím průběhu vyloučena, neboť řidič během této přestávky může vykonávat jen dozor na vozidlo a jeho náklad. Může však této přestávky rovněž využít na jídlo a oddech. Bezpečnostní přestávku lze rovněž rozdělit na několik částí, z nichž nejkratší musí trvat nepřetržitě alespoň 10 minut. I tato doba může být sloučena s kratšími přestávkami poskytovanými podle § 89 ZP.

Případnému sloučení obou druhů přestávek nebrání ani gramatický výklad příslušných ustanovení citovaných předpisů.

Doba poskytnutí bezpečnostní přestávky na rozdíl od přestávky v práci je ovlivněna zahájením výkonu práce řidiče. Tento začátek se nemusí shodovat s počátkem pracovní doby u příslušného zaměstnavatele. Zahájení výkonu práce řidiče nemůže tento zaměstnanec ovlivnit. Zejména u řidičů městské hromadné dopravy s pevně stanoveným jízdním řádem je tato skutečnost rozhodující. V případě, že by bezpečnostní přestávka připadla na dobu přestávky v práci, není možno postupovat jinak, než obě přestávky sloučit.

Dojde-li za okolností uvedených výše ke sloučení obou přestávek v rozsahu 30 minut nebo v kratší době, započítává se bezpečnostní přestávka do pracovní doby řidiče. Není vyloučeno ani započítávání většího počtu přestávek. To je však ovlivněno délkou nepřetržité doby řízení vozidla a pracovní dobou zaměstnance v příslušné směně.

Přestávky při práci s počítačem

ZP v § 89 stanoví, že některé přestávky v práci, které mají charakter bezpečnostních přestávek, se započítávají do pracovní doby. Vyplývají z nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále NV). Patří mezi ně i přestávky, které musí poskytnout zaměstnavatel zaměstnanci pracujícímu se zobrazovacími jednotkami, zejména s počítači a jejich příslušenstvím. 

Zaměstnavatel musí organizovat činnost zaměstnance tak, aby práce u obrazovky byla během dne periodicky přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti, které by snížily pracovní zatížení vyplývající z použití obrazovky. Přestávky v práci  spočívající v pracích jiného druhu v délce 5-10 minut po každých dvou hodinách nepřetržité práce  má poskytnout zaměstnavatel při vysokém zatížení zraku, jako je např. práce s počítačem, případně by měl zajistit střídání činností nebo zaměstnanců.

Přestávky při psychické zátěži

NV vymezuje psychickou zátěž zaměstnanců. Jedná se o práce spojené s monotonií, ve vnuceném pracovním tempu, v třísměnném, nebo nepřetržitém pracovním režimu nebo práce vykonávané pouze v noční době. Ve veřejné správě se s nimi setkáme zejména u zaměstnavatelů, které byly zřízeny územními samosprávnými celky a jejichž předmětem činnosti jsou i manuální výkony. Jedná se např. městské lázně, zdravotnická zařízení, zotavovací centra, rehabilitační zařízení, firmy zajišťující veřejné a úklidové služby apod.   

Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.

Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu.  

Monotonie se dále člení na činnost 
 
  • pohybovou, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,
  • úkolovou, při které se vyskytuje nízký počet úkolů a jejich malá proměnlivost.
K omezení nepříznivého vlivu monotonních prací a činností ve vnuceném pracovním tempu na zdraví zaměstnanců musí zaměstnavatel poskytnout bezpečnostní přestávky v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. 

Doporučuje se (nejde o povinnost zaměstnavatele), aby alespoň v jedné přestávce bylo zařazeno několik kompenzačních cviků ke zvýšení účinku aktivního oddechu a předcházení bolestem a zdravotním potížím. Zaměstnanci by měli mít možnost volit si přestávky v uvedeném rozsahu individuálně. Při zvýšených požadavcích na psychickou zátěž nebo vysoký výkon je vhodné rozčlenit pracovní směnu na čtyři části: dvě dopoledne a dvě odpoledne i s vhodnými přestávkami.

Přestávky při práci s břemeny

Praxe dosud žije přesvědčením, že práci s břemeny omezují předpisy pouze pro ženy a mladistvé. NV  pamatuje i na zdraví mužů.

V ustanovení § 29 a 30 NV je  definováno co se rozumí ruční manipulací s břemenem. Tato manipulace představuje zásadní riziko poškození zejména bederní páteře. Břemenem se rozumí i živé břemeno. Tato úprava zohledňuje nejen přenášení pacientů nebo klientů zaměstnanci zdravotnických a sociálních zařízení, ale také zátěž zaměstnanců veterinárních zařízení. 

Nepohyblivost živých břemen je nutné posuzovat stejně co do náročnosti a možnosti poškození zdraví, které při manipulaci s nimi může hrozit zaměstnancům, ale také směřuje zejména k tomu, aby v těchto zařízeních byly zaváděny technické pomůcky, které ruční manipulaci alespoň částečně omezí. 

Váhové limity břemen jsou odděleně upraveny pro muže a ženy, a to jak při občasném zvedání a přenášení, tak pro pravidelné včetně kumulativních hmotností. Jsou upraveny pro osmihodinovou směnu. Provádí – li se manipulace s břemenem  jako pravidelná práce ve směně, neměla by být časově soustředěna do jednoho úseku, ale měla by být rozložena na celou dobu trvání směny. Při ruční manipulaci s břemenem je vydáván určitý energetický výdej, který musí být dodržován, pokud nemá dojít k přetěžování sil zaměstnance. 

NV vymezuje co se rozumí občasným zvedáním a přenášením a častým přenášením

Občasné je přerušované zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu a časté je zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu.

Přípustný hygienický limit pro hmotnost manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg (u žen 20 kg), při častém zvedání a přenášení 30 kg (u žen 15 kg). Při práci vsedě je limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg (u žen 3 kg).  Pro hygienický limit pro celkovou hmotnost manipulovaných břemen mužem v průměrné osmihodinové směně je 10 000 kg, u žen 6 500 kg.

Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, odpovídá navýšení v procentech skutečné době výkonu práce. Při výkonu práce 12 hodin a delší nesmí být průměrný hygienický limit pro práci s ruční manipulací s břemenem navýšen o více než 20 %.

Je-li ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby manipulace s nimi byla co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel by měl přijmout vhodná organizační opatření a mechanické prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Rovněž musí  posoudit a vyhodnotit podmínky práce před jejím zahájením. Zaměstnavatel tedy musí před každou podobnou prací vyhodnotit zdravotní rizika, která jsou s ní spojena, vytvořit vhodná organizační opatření a vybavit zaměstnance ochrannými pracovními a technickými prostředky, případně dát k disposici i mechanické prostředky.

Překročí-li zaměstnanec při práci s ruční manipulací s břemenem uvedené hygienické limity, musí mu být po každých 2 hodinách od započetí práce poskytnuta přestávka v trvání 5 až 10 minut nebo musí být zajištěno střídání činností. Tato přestávka se započítává do pracovní doby.
                          
Překážky v práci v době přestávky v práci

Může se stát, že zaměstnanec čerpá pracovní volno s náhradou mzdy při důležité osobní překážce v práci nebo jiné překážce v práci, jako např. ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení a do této doby připadne stanovená přestávka na jídlo a oddech. Za tuto dobu nemůže mu být poskytnuta náhrada mzdy, neboť za tuto dobu mu nepřísluší ani mzda. V době přestávky v práci nejde o výkon práce, nejedná se o pracovní dobu.

Naproti tomu jestliže přerušení práce v důsledku překážky v práci skončilo před stanovenou přestávkou na jídlo a oddech, měla by být zaměstnanci poskytnuta, pokud nebyl v době přerušení naplněn její účel. Např. pokud se zaměstnanec nemohl při prostoji vzdálit a najíst se.

Opuštění pracoviště v době přestávky v práci

Tento praktický problém nelze vykládat jednoznačně. Závisí na konkrétních podmínkách pracoviště. Nemá   li zaměstnanec zajištěno na pracovišti nebo v areálu zaměstnavatele jídlo (stravování), nelze tvrdit, že nemůže v době přestávky v práci opustit pracoviště.

V případech, kdy je stravování v areálu pracoviště zajištěno, je možné, aby v pracovním řádu byl stanoven a v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě byl sjednán zákaz opuštění pracoviště v době přestávky v práci. Zejména v případech, kdy to vyžaduje bezpečnost práce, ochrana objektu nebo zařízení pracoviště, charakter pracoviště (např. vzdálená nebo „pracoviště s jednou osobou“), je možné připustit stanovení nebo sjednání zákazu opuštění objektu zaměstnavatele.

Protože doba přestávky v práci na jídlo a oddech není pracovní dobou, nevztahuje se na zaměstnance např. povinnost nepožívat alkoholické nápoje v době přestávky. Pokud by však zaměstnanec alkohol požil v době přestávky v práci na pracovišti, jednalo by se stejně o porušení pracovní kázně, neboť zaměstnanec nemůže požívat alkohol na pracovišti ani mimo pracovní dobu. Kromě toho by zaměstnanec porušil další povinnost, nenastupovat do zaměstnání (zahajovat výkon práce) pod vlivem alkoholu. Vliv alkoholického nápoje, byť by byl požit v nejmenším množství, by totiž nebylo možné eliminovat v tak krátké době, jakou je přestávka v práci.

Pracovní náplň a přestávky v práci

Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., obsahuje v § 65 odstavec 1 písm. b) významnou povinnost zaměstnavatelům: jsou povinni sdělit na vyžádání  příslušnému  orgánu nemocenského pojištění a ošetřujícího lékaře  pracovní zařazení, náplň práce a pracovní podmínky dočasně práce neschopného zaměstnance. Tomu odpovídá oprávnění ošetřujícího lékaře požadovat od zaměstnavatele   uvedené informace, včetně informací o zařízení závodní preventivní péče (§ 63 odstavec 1 písm. c). Nesplnění této povinnosti může pro zaměstnavatele znamenat pokutu až do částky 20 tisíc korun od příslušného orgánu nemocenského pojištění ( § 136 odstavec 2 zákona č. 187/21006 Sb.).

Zaměstnavatelé v této souvislosti velmi často namítají, že nemají povinnost sjednávat nebo určovat zaměstnanci pracovní náplň, takže tuto informační povinnost nemohou splnit. To je sice pravda, ale informační povinnost zaměstnavatelů není však samoúčelná. Jestliže by se prokázalo, že zaměstnanec např. vykonával jiné práce mimo svou pracovní náplň nebo že zaměstnavatel neplnil povinnosti, které má podle NV k vytváření pracovního prostředí a pracovních podmínek, mohl by mít odpovědnost za vzniklou nebo dlouhodobou pracovní neschopnost zaměstnance. Jedná se např. o dodržování bezpečnostních přestávek při práci, které se započítávají do pracovní doby podle uvedeného nařízení vlády při  práci s počítačem,  při psychické zátěži apod.

Podle § 126 zákona č. 187/2006 Sb.,byl dále zaměstnavatel podle rozhodnutí  příslušného orgánu  nemocenského pojištění povinen uhradit regresní náhradu, která byla stanovena ve výši vyplacené dávky nemocenského pojištění.
                                              
Závěr

Zákoník práce stanoví, že v některých právních situacích musí být zaměstnanci poskytnuta přiměřená doba na jídlo a oddech. Tato doba se započítává do pracovní doby. Dále se do pracovní doby započítávají tzv. bezpečnostní přestávky, jako např. pracovní přestávky řidičů, zaměstnanců, kteří pracují s počítači, vykonávají práce spojené s psychickou zátěží nebo s těžkými břemeny.
      
JUDr. Ladislav Jouza
JUDr. Ladislav Jouza,
advokát a rozhodce pracovních sporů


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz