epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 3. 2026
    ID: 120886upozornění pro uživatele

    Když objednatel zabrání dokončení díla: Pohled Nejvyššího soudu na § 2613 občanského zákoníku

    Na první pohled může ustanovení § 2613 občanského zákoníku působit nenápadně. Říká pouze tolik, že zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co neprovedením díla ušetřil. Nejen v praxi právníků poskytujících právní podporu v oblasti smluv o dílo na zhotovení stavebních projektů se setkáváme s otázkou, jak přesně tuto „sníženou cenu“ určit a podle jaké logiky ji počítat. Odpověď Nejvyššího soudu, formulovaná v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2153/2024, přináší víc než jen technické upřesnění. Ve skutečnosti stanoví relativně přesnou optiku, s níž je třeba na § 2613 nahlížet.

    Shrnutí od AI

    Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 23 Cdo 2153/2024 upřesnil výklad ustanovení § 2613 občanského zákoníku, které upravuje nárok zhotovitele na cenu díla v případě, kdy mu objednatel znemožnil dokončení. Soud odmítl pojetí, podle něhož by se výše ceny určovala obdobně jako sleva z ceny vadného díla, a potvrdil, že rozhodujícím kritériem jsou hypotetické nákl... více

    Podstatou citovaného rozhodnutí je posun od vnímání § 2613 jako nástroje pro ocenění rozpracovaného či vadného díla k jeho chápání jako ekonomické simulace hypotetického stavu, v němž by zhotovitel mohl dílo řádně dokončit. Nejde tedy o to, kolik práce bylo fakticky provedeno, ani o to, jak kvalitní byl dosavadní výsledek. Rozhodující je otázka, jaké náklady by zhotovitel ještě musel vynaložit, kdyby mu objednatel v dokončení díla nezabránil.

    Spor o betonovou podlahu jako modelový případ

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu vychází z poměrně typického stavebního sporu. Zhotovitel provedl betonovou podlahu, u níž se objevila kvalitativní odchylka, kterou znalec označil za lokální a technicky odstranitelnou. Zhotovitel opakovaně projevil vůli vadu odstranit, avšak objednatel mu znemožnil přístup na stavbu, opravu zadal třetí osobě, halu zkolaudoval a začal ji užívat.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Právě tato kombinace kroků – odepření součinnosti, zásah třetí osoby a faktické uzavření prostoru pro dokončení – byla klíčová. Nejvyšší soud potvrdil, že v takové situaci nejde o splnění závazku ani o jeho prosté porušení, ale o zmaření provedení díla přičitatelné objednateli, které vede k následné nemožnosti plnění. Smlouva tím však nezaniká; zaniká pouze povinnost dílo dokončit.

    Proč nejde o slevu z ceny

    Přínos citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu spočívá v tom, že výslovně odmítá pojetí, podle něhož by se cena podle § 2613 určovala obdobně jako sleva z ceny vadného díla. Sleva totiž slouží k nápravě narušené rovnováhy mezi cenou a kvalitou plnění. Hodnota díla je nižší, proto je nižší i cena.

    Reklama
    Náhrada nemajetkové újmy na zdraví, při zásazích do důstojnosti a odpovědnost státu za nezákonný výkon veřejné moci (online - živé vysílání) - 16.6.2026
    Náhrada nemajetkové újmy na zdraví, při zásazích do důstojnosti a odpovědnost státu za nezákonný výkon veřejné moci (online - živé vysílání) - 16.6.2026
    16.6.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dotčený § 2613 však sleduje jiný cíl. Neřeší kvalitu plnění, ale ekonomický důsledek toho, že zhotovitel nemohl splnit smlouvu, ač byl připraven tak učinit. Smyslem není zohlednit vady, ale rekonstruovat stav, který by nastal, kdyby objednatel dokončení neznemožnil. Jinými slovy: nejde o korekci hodnoty, ale o rekonstrukci nákladů.

    Tento posun má důsledky. Odklání pozornost od otázky, „co bylo provedeno“, k otázce, „co by ještě muselo být provedeno – a za jakou cenu“.

    Co jsou „ušetřené náklady“ a kde je jejich hranice

    Nejvyšší soud pojal pojem „ušetřené náklady“ materiálně. Jde o všechny náklady, které by zhotovitel musel vynaložit k řádnému dokončení díla, avšak v důsledku zmaření je již vynaložit nemusel. Typicky půjde o dosud neprovedené práce, nenakoupený materiál, neodebrané služby či variabilní režii.

    Zásadní je však to, co mezi ušetřené náklady nepatří. Především to není zisk. Zisk není nákladem, který by zhotovitel „ušetřil“, ale výsledkem úspěšného dokončení díla. § 2613 nemá zhotovitele odměňovat za neprovedenou práci, ale chránit jej před ekonomickou ztrátou způsobenou jednáním objednatele.

    Rozhodnutí zároveň přináší důležitou korekci ve prospěch objednatele. Nejvyšší soud výslovně dovodil, že mezi ušetřené náklady je třeba zahrnout i náklady, které by zhotovitel musel vynaložit na odstranění vlastních pochybení, pokud by mu bylo umožněno dílo dokončit. To platí i tehdy, pokud s těmito náklady původní rozpočet vůbec nepočítal. Tento závěr brání tomu, aby zhotovitel profitoval z vlastního vadného postupu, aniž by byl současně trestán za to, že mu nebyla dána možnost nápravy.

    Zachovaná smlouva a rozdíl oproti odstoupení

    Významným aspektem rozhodnutí je potvrzení, že při zmaření provedení díla objednatelem smlouva o dílo nezaniká. Právní titul nároku na cenu zůstává zachován a neuplatní se automaticky režim bezdůvodného obohacení. Ten nastupuje až tehdy, dojde-li k platnému odstoupení od smlouvy, zániku smlouvy.

    Rozlišení těchto režimů má praktický význam. Zatímco při vypořádání bezdůvodného obohacení se zkoumá skutečný majetkový prospěch objednatele, § 2613 pracuje s hypotetickým ekonomickým scénářem řádného dokončení. Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak nepopírá dosavadní judikaturu k § 2999, ale klade důraz na to, že volba právního režimu závisí na tom, zda smlouva trvá, nebo byla zrušena, zanikla.

    Dopady do praxe

    Výklad přijatý Nejvyšším soudem klade vysoké nároky na argumentaci i dokazování. Zhotovitel musí být schopen rozložit smluvní cenu na jednotlivé nákladové složky a přesvědčivě doložit, které náklady v důsledku zmaření skutečně ušetřil – a které nikoli. Současně musí soud aktivně posuzovat i ty náklady, které by si vyžádala náprava dřívějších vad, a nemůže se spokojit s mechanickým převzetím fakturovaných částek.

    Pro objednatele rozhodnutí představuje varování. Jednostranné odebrání díla zhotoviteli a jeho dokončení třetí osobou může vést k povinnosti uhradit cenu podle § 2613, nikoli pouze ke slevě za vady.

    Závěrem

    Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2153/2024 dává § 2613 občanského zákoníku jasnější kontury. Upevňuje jej jako nákladový mechanismus založený na simulaci hypotetického dokončení díla, nikoli jako zvláštní formu slevy z ceny. Tento přístup lépe odpovídá účelu ustanovení i ekonomické realitě smlouvy o dílo a současně vytváří spravedlivější rovnováhu mezi ochranou zhotovitele a prevencí neoprávněného prospěchu.

    Pro praxi to znamená jediné: s § 2613 je třeba pracovat precizně, s důrazem na ekonomickou logiku věci a s vědomím, že nejde o „zjednodušené“ vypořádání, ale o právně i účetně náročný test toho, kdo a v jakém rozsahu nese důsledky zmaření provedení díla.

    David Baroš
    vedoucí právního oddělení
    divize Pozemní stavby Čechy
    HOCHTIEF CZ a. s.


    David Baroš (HOCHTIEF)
    6. 3. 2026

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Posouzení shody dle AI Act - zkušenosti z praxe
    • Začínají soudy zohledňovat náklady podnikatelů při plnění právních povinností v oblasti e-commerce?
    • Byznys a paragrafy, díl 35: Ručení za dluhy z podnikání u OSVČ a s.r.o.
    • Bezpilotní systémy vlastní konstrukce v kategorii Specific: regulatorní požadavky a praktické aspekty
    • Nefungující rozsah péče o dítě. Cesta přes využití terapie a dalších opatření podle ustanovení § 503 zákona o zvláštních řízeních soudních
    • De iure traktor, de facto nákladní vozidlo, už ne tolik výhodná dualita
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • Pokuta 32 mil. EUR pro Dacia/Renault – evropské soutěžní úřady tvrdě došlapují na no-poaching. Měla by Vaše společnost být na pozoru?
    • Rozdělení společného jmění manželů v případech výdělečné činnosti pouze jednoho z manželů
    • Oběť znásilnění má nárok na peněžitou satisfakci
    • Digitalizace AML povinností: jak technologie mění plnění povinností pro tisíce povinných osob

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.06.2026Náhrada nemajetkové újmy na zdraví, při zásazích do důstojnosti a odpovědnost státu za nezákonný výkon veřejné moci (online - živé vysílání) - 16.6.2026
    • 17.06.2026Veřejné zakázky pro začátečníky – 2. díl: Průběh zadávacího řízení a obrana účastníků (online - živé vysílání) - 17.6.2026
    • 18.06.2026Prokazování původu majetku (online - živé vysílání) - 18.6.2026
    • 19.06.2026Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 19.6.2026
    • 24.06.2026Veřejnoprávní plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.6.2026

    Online kurzy

    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Platformová práce
    • Posouzení shody dle AI Act - zkušenosti z praxe
    • Byznys a paragrafy, díl 35: Ručení za dluhy z podnikání u OSVČ a s.r.o.
    • Systémová podjatost ve správním řízení aneb požadavek na překročení nadkritické míry rizika systémové podjatosti
    • Daňová ztráta a její vliv na lhůtu pro stanovení daně
    • Začínají soudy zohledňovat náklady podnikatelů při plnění právních povinností v oblasti e-commerce?
    • Přičitatelnost jednání třetích osob dlužníkovi pro účely posouzení neúčinnosti: ano nebo ne?
    • Bezpilotní systémy vlastní konstrukce v kategorii Specific: regulatorní požadavky a praktické aspekty
    • Přičitatelnost jednání třetích osob dlužníkovi pro účely posouzení neúčinnosti: ano nebo ne?
    • Holdingové struktury a odpovědnost mateřské společnosti
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Pacht závodu a zákaz přenechání věci třetí osobě
    • Několik poznámek z pera Nejvyššího soudu k nemocem z povolání a důkazní nouzi
    • Systémová podjatost ve správním řízení aneb požadavek na překročení nadkritické míry rizika systémové podjatosti
    • Zkreslené vzpomínky v trestním řízení vedeném pro pohlavní zneužívání
    • Platformová práce
    • Švarcsystém a podnikání v IT – nelegální práce
    • Zaměstnanecké benefity dle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů v roce 2026
    • Kupní smlouva k nemovité věci bez určení kupní ceny: Nejvyšší soud koriguje katastrální praxi
    • Časté právní mýty o kamerách na pracovišti
    • Rozdělení společného jmění manželů v případech výdělečné činnosti pouze jednoho z manželů
    • Jak nastavit smlouvy s dodavateli podle nové právní úpravy kybernetické bezpečnosti?
    • Digitální důkazy z webu v soudním řízení: jak doložit, co bylo online zveřejněno?
    • Reklamace vad stavby

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže se v insolvenčním řízení vedeném na majetek obchodníka s cennými papíry domáhají zákazníci obchodníka s cennými papíry vypořádání svého zákaznického majetku postupem...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Vlastník (správce) pozemku, který na základě výzvy podle § 10 odst. 3 zákona o dráhách odstranil nebo oklestil své stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Orgánem veřejné moci je jen takový orgán, který autoritativně a právně vynutitelným způsobem rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, jež s ním nejsou v rovnoprávném postavení a...

    Předávací vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Pokud krajský soud dá pokyn k předání vyžádaného z předávací vazby do vyžadujícího státu sedm dní před uplynutím desetidenní zákonné lhůty k předání podle § 213 odst. 2...

    Předběžné opatření

    Pokud bylo předběžné opatření pravomocně nařízeno (pokud byly splněny zákonné důvody pro jeho nařízení), posuzuje se odpovědnost navrhovatele za škodu způsobenou předběžným...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.