epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 10. 2026
    ID: 121715upozornění pro uživatele

    Označování kasin a reklama podle zákona o hazardních hrách. Aktuální vývoj judikatury a sankční rizika

    Označování kasin se v posledních letech stalo jednou z významných sankčních oblastí dozoru nad hazardními hrami. Ačkoli zákon provozovateli výslovně ukládá povinnost kasino viditelně označit, současně zakazuje reklamu a propagaci hazardu na budově herního prostoru. Aktuální judikatura správních soudů tento zákaz vykládá velmi přísně a za nepřípustnou reklamu může považovat i loga, ochranné známky, světelné nápisy, opakovaná označení či navigační prvky. Tento vývoj však vyvolává vážné otázky z hlediska proporcionality, právní jistoty a reálné možnosti provozovatelů splnit zákonnou povinnost označení kasina bez rizika sankce.

    Shrnutí od AI

    Článek se věnuje výkladovému napětí mezi povinností provozovatele kasina viditelně označit herní prostor slovem "kasino" podle § 68 odst. 2 zákona o hazardních hrách a zákazem jakékoli reklamy nebo propagace na budově herního prostoru a v jeho bezprostřední blízkosti podle § 66 odst. 1 téhož zákona. Autor analyzuje vývoj správní a soudní praxe, přičemž jako průlomový identifikuje rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 196/2020, který zavedl klí... více

    Úvod

    Provozování hazardních her představuje oblast, kterou zákonodárce dlouhodobě podrobuje mimořádně intenzivní veřejnoprávní regulaci. Vedle podmínek samotného provozování hazardních her, ochrany hráčů či technických požadavků na herní zařízení obsahuje zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále také jako „ZHH“), rovněž řadu omezení týkajících se vzhledu a označování herních prostor.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Právě otázka vnější prezentace kasin a heren se přitom v posledních letech stala jednou z nejčastějších oblastí sporů mezi provozovateli a orgány Celní správy. Na první pohled totiž vzniká určitý rozpor mezi dvěma základními ustanoveními zákona. Na jedné straně § 68 odst. 2 ZHH ukládá provozovateli povinnost kasino viditelně označit názvem obsahujícím slovo „kasino“, na straně druhé § 66 odst. 1 ZHH prakticky zakazuje jakékoli sdělení o provozování hazardních her na budově herního prostoru[1].

    Otázkou tak je, kde ještě končí přípustné informování veřejnosti a kde již začíná protiprávní reklama. Právě na tuto otázku postupně odpověděla rozsáhlá judikatura správních soudů, která se v posledních letech vyvíjí překvapivě restriktivním a přísným směrem. Takový vývoj se však dostává do polohy, v níž je prostor pro zákonné a současně bezpečné označení kasina zužován na minimum, a provozovatelé jsou vystaveni značně obtížně předvídatelnému sankčnímu riziku.

    Právní rámec regulace

    Článek se zaměřuje na vývoj správní a soudní praxe při výkladu zákazu reklamy a propagace hazardních her podle § 66 ZHH ve vztahu k povinnému označení kasina podle § 68 odst. 2 téhož zákona. Cílem není pouze rekapitulovat jednotlivá rozhodnutí, ale ukázat, jak se v rozhodovací praxi postupně zpřísňuje hranice mezi neutrálním označením provozovny a nepřípustnou reklamou. Klíčovými ustanoveními jsou § 66 odst. 1 a § 68 odst. 2 ZHH v aktuálním znění. Podle § 66 odst. 1 ZHH nesmí být na budově ani ve veřejně přístupné vnitřní části budovy, ve které se herní prostor nachází, a v jejich bezprostřední blízkosti umístěna reklama, sdělení ani jakákoli jiná forma propagace, zejména slovní, zvukové, pohyblivé, statické, světelné nebo grafické, provozování hazardních her nebo získání výher.

    Reklama
    AI v due diligence a nemovitostních transakcích (online - živé vysílání) - 18.11.2026
    AI v due diligence a nemovitostních transakcích (online - živé vysílání) - 18.11.2026
    18.11.2026 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Současně však § 68 odst. 2 ZHH stanoví, že kasino musí být viditelně označeno názvem obsahujícím slovo „kasino“. Samotný zákon pak již neřeší např. kolikrát může být kasino označeno, zda lze použít logo provozovatele, zda lze použít ochrannou známku, či jak velké může označení být.

    Právě tyto otázky postupně řešila správní praxe a judikatura. Otevřenou otázkou však zůstává, zda se zvolený výkladový směr nepohybuje již za hranicí přiměřeného výkladu zákazu reklamy, zejména tam, kde provozovatel současně plní zákonnou povinnost kasino viditelně označit. Jestliže právní úprava provozovateli ukládá, aby kasino bylo viditelně označeno, nelze bez dalšího přijmout interpretační přístup, který téměř každý výraznější prvek označení hodnotí jako potenciální reklamu.

    Smysl a účel regulace

    Výklad zákona významně ovlivnila stanoviska Celní správy. Ve Stanovisku k některým otázkám souvisejícím s regulací reklamy dle zákona o hazardních hrách ze dne 4.1.2019 Generální ředitelství cel uvedlo, že primárním účelem daného zákonného omezení je ochrana osob, které se hazardních her běžně neúčastní, před jejich „všudypřítomností“ ve veřejném prostoru[2].

    Stejné stanovisko doplňuje, že zákaz se nevztahuje pouze na klasickou reklamu, ale i na jakékoli formy propagace, které mohou podporovat podnikatelskou činnost provozovatele. Při posouzení je třeba sledovat zejména:

    • velikost označení,
    • jeho umístění,
    • četnost opakování,
    • grafické provedení,
    • osvětlení,
    • celkový účinek na osoby pohybující se v okolí herního prostoru[3].

    Právě tento přístup později převzala i soudní praxe. Z hlediska právní jistoty provozovatelů je však problematické, že správní praxe postupně vytvořila výklad, který je sice účelově srozumitelný, avšak v konkrétních případech může vést k velmi přísnému posuzování i těch prvků, které provozovatelé mohou legitimně vnímat jako součást zákonem vyžadovaného označení provozovny. V důsledku toho se odpovědnost provozovatele neodvíjí pouze od textu zákona, ale do značné míry od následného hodnotového posouzení správního orgánu, zda určitý vizuální prvek již nepůsobí příliš výrazně, atraktivně nebo marketingově.

    Průlomový rozsudek NSS 6 As 196/2020-32

    Na tomto výkladovém napětí mezi povinností označit kasino a zákazem reklamní propagace stojí celá navazující judikatura. Jednotlivá rozhodnutí se přitom postupně posouvají od posuzování nadměrných nápisů na fasádě až k ochranným známkám, světelným označením, navigačním prvkům a reklamním sdělením v okolí herního prostoru.

    Zásadním rozhodnutím je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2.9.2020, sp. zn. 6 As 196/2020 - 32, který představuje základ celé následné judikatury. Nejvyšší správní soud zde posuzoval označení provozovny společnosti GOLD HAPPY DAY a.s., HAPPY DAY holding, která používala několik nápisů „CASINO“ a „CASINO HAPPY DAY“ rozmístěných na budově.

    Provozovatel argumentoval tím, že zákon ukládá kasino označit a současně nikde nestanoví maximální počet označení. NSS tento argument odmítl. Za rozhodující nepovažoval samotný text označení, ale jeho faktický dopad na veřejnost. Výslovně uvedl, že: „Nadměrné nápisy umístěné na budově, v níž se nachází provozovna stěžovatelky, viditelné z velké vzdálenosti a směřující do rušné páteřní komunikace ve městě, nepochybně mají za cíl podporu podnikatelské činnosti stěžovatelky a jen stěží si lze představit, že by plnily jinou funkci než právě funkci prezentační, propagační.“

    Právě zde se objevuje základní princip následné rozhodovací praxe: Ne každé označení je automaticky přípustným označením kasina a současně ne každé označení je automaticky nepřípustným označením kasina. Rozhodující je jeho skutečný reklamní účinek.

    Absolutní zákaz reklamy a rozsudek NSS 3 As 367/2020-36

    Na výše uvedené závěry navázal NSS v rozsudku ze dne 11.4.2023, sp. zn. 3 As 367/2020 – 36. Toto rozhodnutí je mimořádně významné především tím, že soud zde formuloval tezi o prakticky „absolutním zákazu reklamy“ na budově, v níž se nachází herní prostor.

    Soud zdůraznil, že (i) účelem § 68 odst. 2 není přivádění zákazníků, (ii) účelem není soutěž s konkurencí, (iii) a účelem ani není budování značky provozovatele. Naopak jde pouze o informování veřejnosti, že se jedná o kasino a že vstupuje do prostoru spojeného s riziky hazardních her.

    NSS současně uvedl, že přípustné označení by mělo být:

    • střídmé,
    • přiměřené,
    • umístěné na vstupních dveřích nebo v jejich bezprostřední blízkosti,
    • bez výrazného reklamního efektu.

    Tento závěr se následně stal nosným argumentem většiny dalších rozhodnutí. Právě zde je však patrný problematický posun celé judikatury. Teze o téměř absolutním zákazu reklamy fakticky vede k tomu, že povinnost viditelného označení kasina je vykládána mimořádně úzce, zatímco zákaz reklamy mimořádně široce. Praktickým výsledkem je stav, kdy provozovatel sice musí kasino označit, avšak jakýkoli prvek přesahující zcela minimální, střídmé a nenápadné označení dveří může být následně vyhodnocen jako zakázaná propagace.

    Loga, ochranné známky a obchodní firmy

    Jedním z nejspornějších okruhů je problematika log a ochranných známek provozovatelů. Generální ředitelství cel ve svém stanovisku výslovně uvedlo, že logo je zpravidla ochrannou známkou a slouží k propagaci podnikatelské činnosti, takže může představovat reklamu ve smyslu zákona o hazardních hrách[4].

    Stejně přísný přístup následně zaujal NSS v rozsudku ze dne 9.10.2025, sp. zn. 22 As 65/2025-52, který posuzoval používání označení „SYNOTtip CLUB“ a symbolu „PLAY“. Soud dospěl k závěru, že ochranné známky umístěné na budovách kasin plnily propagační funkci a překračovaly rámec pouhého informování veřejnosti o existenci herního prostoru. V tomto kontextu soud zdůraznil, že i ochranná známka může být reklamou, pokud je použita způsobem, který je způsobilý přitahovat pozornost veřejnosti a podporovat návštěvnost herního prostoru.

    Důležitým závěrem tak bylo, že ani ochranná známka ani obchodní firma provozovatele nejsou automaticky chráněny před aplikací § 66 odst. 1 ZHH. Rozhodující je vždy jejich reklamní účinek.

    Světelné nápisy a dominantní označení

    Dalším logickým krokem judikatury bylo posuzování světelných označení. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17.6.2025, sp. zn. 31 Af 13/2024 - 36 řešil známý světelný nápis „CASINO ADMIRAL“ umístěný na konstrukci převyšující střechu budovy. Provozovatel namítal, že jde pouze o název kasina a plnění zákonné povinnosti. Krajský soud však uzavřel, že:

    • označení bylo viditelné na značnou vzdálenost,
    • svou velikostí a umístěním dominovalo okolí,
    • přitahovalo pozornost veřejnosti,
    • plnilo marketingovou funkci.

    Za těchto okolností již dle Krajského soudu v Brně nešlo o označení provozovny, ale o zakázanou reklamu.

    Reklama uvnitř budovy

    Zákaz reklamy se nevztahuje pouze na fasádu. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4.12.2024, sp. zn. 8 Af 11/2024 - 46 řešil situaci, kdy byly billboardy, loga a navigační prvky umístěny ve vestibulu stanice metra Můstek. Provozovatel namítal, že vestibul metra představuje součást dráhy a nikoliv budovy, v níž se nachází kasino. Soud tuto argumentaci odmítl. Dospěl k závěru, že veřejně přístupná část objektu, v níž se herní prostor nachází, podléhá stejnému režimu jako fasáda budovy. Billboardy, loga a navigační prvky proto vyhodnotil jako zakázanou propagaci.

    Reklama v okolí herního prostoru

    Zajímavý vývoj přinesl rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 6.1.2026, sp. zn. 59 A 33/2025 – 39. V tomto případě již reklamní prvky nebyly umístěny přímo na budově, ale na parkovišti obchodního centra. Šlo o (i) reklamní plachty, (ii) loga, (iii) šipky a (iv) reklamní tabule na lampách veřejného osvětlení.

    Soud zde zdůraznil, že pojem „bezprostřední blízkost“ nelze vykládat čistě podle počtu metrů. Rozhodující je zejména funkční propojení s herním prostorem a schopnost působit na osoby pohybující se v okolí. Tento rozsudek současně naznačuje další zpřísnění rozhodovací praxe, neboť za potenciálně problematické mohou být považovány i reklamní či navigační prvky, které se již nenacházejí přímo na budově herního prostoru, ale pouze v jejím širším funkčním okolí.

    Sankční odpovědnost provozovatelů

    Ačkoli lze problematiku označování budov na první pohled považovat za otázku marketingu, správní praxe ukazuje, že jde o oblast s nezanedbatelnými ekonomickými dopady. Porušení § 66 ZHH zakládá odpovědnost za přestupek podle § 123 ZHH[5].

    Z rozhodovací praxe vyplývá, že za problematické mohou být považovány jak opakované názvy kasin, tak světelné nápisy, loga, ochranné známky, navigační prvky, reklamní tabule, reklamní plachty či směrové systémy.

    Výše pokut potvrzených soudy pak dosahovala výše od 25.000,- Kč[6] až po 1.000.000,- Kč[7]. Zároveň je patrné, že reklamní delikty nejsou správními orgány vnímány jako formální pochybení při označení provozovny, ale jako zásah do jednoho ze základních regulatorních cílů zákona, kterým je omezení dostupnosti a viditelnosti hazardních her ve veřejném prostoru.[8]

    Praktické dopady pro provozovatele

    Z dosavadní judikatury lze dovodit, že za nejbezpečnější variantu lze považovat:

    • jedno střídmé označení obsahující slovo „kasino“,
    • umístění na vstupních dveřích nebo bezprostředně vedle nich,
    • minimální používání log a ochranných známek,
    • vyhýbání se světelným poutačům,
    • obezřetnost při používání navigačních systémů v multifunkčních budovách,
    • individuální posouzení reklamních prvků v okolí provozovny[9].

    Z pohledu provozovatelů hazardních her je současný vývoj rozhodovací praxe mimořádně přísný a v řadě ohledů problematický. Z analyzovaných rozhodnutí vyplývá, že správní orgány a následně i správní soudy hodnotí označení herních prostor velmi důsledně a za určitých okolností dovozují reklamní charakter i u prvků, které mohou být provozovatelem zcela legitimně vnímány jako běžné označení provozovny, součást jeho obchodní identity nebo praktický navigační prvek pro veřejnost. Provozovatelé tak již nemohou vycházet pouze z doslovného znění § 66 a § 68 zákona o hazardních hrách, ale musí předvídat i značně restriktivní výklad, který v této oblasti rozhodovací praxi zavádí. V kombinaci s aktivním výkonem dozoru ze strany orgánů Celní správy to ve výsledku vede k situaci, kdy i zdánlivě marginální úpravy fasády, loga, světelného označení či navigačních prvků mohou představovat významné sankční riziko. Takový stav však neprospívá právní jistotě a fakticky staví provozovatele do velmi obtížné pozice: zákon po nich vyžaduje viditelné označení kasina, avšak judikaturní výklad současně podstatně omezuje, jak má takové označení vypadat, aby nebylo sankcionováno.

    Závěr

    Za posledních několik let lze sledovat jednoznačný trend směřující k velmi restriktivnímu výkladu § 66 zákona o hazardních hrách. Zatímco zákonodárce formuloval zákaz reklamy relativně stručně, správní orgány a následně i správní soudy mu postupně přiznaly mimořádně široký obsah. Je otázkou, zda se tento vývoj již nedostává do nežádoucí polohy, v níž je ochrana veřejnosti před hazardem prosazována způsobem, který výrazně omezuje prostor provozovatelů pro zákonné, předvídatelné a prakticky použitelné označení kasina.

    Současná judikatura již neposuzuje pouze klasickou reklamu v tradičním slova smyslu. Za zakázanou propagaci mohou být považovány také světelné nápisy, ochranné známky, loga, opakované názvy provozoven, navigační systémy či reklamní prvky umístěné ve společných prostorách budov nebo jejich bezprostředním okolí.

    Lze proto uzavřít, že současná rozhodovací praxe směřuje k modelu, v němž je přípustné pouze takové označení herního prostoru, které plní nezbytnou informační funkci podle § 68 odst. 2 zákona o hazardních hrách a současně nevykazuje reklamní či propagační charakter. Jakékoliv další prvky způsobilé upoutat pozornost veřejnosti, posílit povědomí o provozovateli nebo zvýšit atraktivitu herního prostoru jsou správními orgány i soudy posuzovány velmi přísně. V důsledku toho se právě oblast označování kasin a reklamních sdělení stala jednou z nejvýznamnějších sankčních oblastí dozoru vykonávaného Celní správou.

    Legitimní cíl regulace hazardních her tím samozřejmě není zpochybněn. Ochrana veřejnosti, prevence patologického hráčství a omezení agresivní propagace hazardu jsou bezpochyby významné veřejné zájmy. Jejich prosazování by však nemělo vést k tomu, že zákonná povinnost viditelného označení kasina bude v praxi redukována na sankčně rizikovou formalitu, jejíž konkrétní podoba je pro provozovatele jen obtížně předvídatelná. Právě v tomto směru se aktuální judikatura posouvá příliš daleko.


    Mgr. Jan Mučka
    ,


     

    HSP & Partners advokátní kancelář s.r.o.
     
    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:   sekretariat.praha@akhsp.cz

    [1] Viz např. rozsudek NSS ze dne 2. 9. 2020, sp. zn. 6 As 196/2020, nebo rozsudek NSS ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. 3 As 367/2020

    [2] Viz Stanovisko k některým otázkám souvisejícím s regulací reklamy dle zákona o hazardních hrách ze dne 4. 1. 2019, dostupné zde

    [3] Tamtéž

    [4] Viz Stanovisko k některým otázkám souvisejícím s regulací reklamy dle zákona o hazardních hrách ze dne 4. 1. 2019, dostupné zde

    [5] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, sp. zn. 6 As 196/2020 - 32

    [6] Tamtéž a dále rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2025, sp. zn. 31 Af 13/2024 – 36 s pokutou ve výši 40.000,- Kč, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2023, sp. zn. 5 Af 36/2020‑ 52 s pokutou ve výši 70.000,- Kč, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 6.1. 2026, sp. zn. 59 A 33/2025 – 39 s pokutou ve výši 200.000,- Kč.

    [7] rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 22 As 65/2025 - 52

    [8] Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2020, sp. zn. 6 As 196/2020 – 32 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 22 As 65/2025 - 52

    [9] Viz např. rozsudek NSS ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. 3 As 367/2020, rozsudek NSS ze dne 9. 10. 2025, sp. zn. 22 As 65/2025-52, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 6. 1. 2026, sp. zn. 59 A 33/2025 – 39 nebo Stanovisko k některým otázkám souvisejícím s regulací reklamy dle zákona o hazardních hrách ze dne 4.1.2019, dostupné zde


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Mučka (HSP & Partners)
    14. 10. 2026

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Předkupní právo jako možná past
    • Sleva z kupní ceny vadné nemovitosti podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu
    • Povinnosti transparentnosti podle AI Actu
    • Když rodič nepředá dítě - náhradní péče a úhrada nákladů podle novely rodinného práva
    • Objektivizace náhrady nemajetkové újmy na zdraví a vliv mezinárodního prvku v rozhodovací praxi
    • Podíl před vznikem společnosti: k přípustnosti jeho převodu
    • Byznys a paragrafy, díl 46.: Pravidlo podnikatelského úsudku: Jak rozhodovat bez zbytečného strachu z osobní odpovědnosti
    • Jedno SJM, čtyři právní režimy. Proč je přeshraniční vypořádání majetku manželů mnohem složitější, než se zdá
    • Limity rozkazu k vyklizení: Skutečně pomůže rozhýbat trh s nájemním bydlením?
    • Jsou výdaje na erotické kluby běžnou osobní potřebou jednoho z manželů?
    • Úraz na chodníku

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 18.11.2026AI v due diligence a nemovitostních transakcích (online - živé vysílání) - 18.11.2026
    • 19.11.2026Jak se bránit, když vám platforma zablokuje účet? (online - živé vysílání) - 19.11.2026
    • 19.11.2026AI pro vedení kanceláří: strategie, pravidla, návratnost (online - živé vysílání) - 19.11.2026
    • 20.11.2026Veřejnoprávní plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona (online - živé vysílání) - 20.11.2026
    • 23.11.2026Právo & Praxe 2026 (online – živé vysílání) - 23.–26.11.2026

    Online kurzy

    • Zkušební doba po flexinovele
    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • AI pro právníky a poradce
    • AI pro právníky a poradce (e-book)
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • POZVÁNKA | TaxForum daňové a účetní novinky pro rok 2027 (online - živé vysílání) - 18.11.2026 | registrace ZDARMA
    • Konec mírných trestů za ničení přírody? Co přináší projednávaná novela environmentálního trestního práva
    • Když rodič nepředá dítě - náhradní péče a úhrada nákladů podle novely rodinného práva
    • Předkupní právo jako možná past
    • Jak najít kupce pro svou firmu přes M&A poradce: na co si dát pozor ve smlouvě se zprostředkovatelem
    • Nábor zaměstnanců přes agentury a M&A transakce: kde končí ochrana investice a začíná kartel
    • Sleva z kupní ceny vadné nemovitosti podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu
    • Jsou výdaje na erotické kluby běžnou osobní potřebou jednoho z manželů?
    • POZVÁNKA | TaxForum daňové a účetní novinky pro rok 2027 (online - živé vysílání) - 18.11.2026 | registrace ZDARMA
    • Sleva z kupní ceny vadné nemovitosti podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu
    • Transparentnost odměňování a náborové prémie: kdy lze rozdílnou mzdu obhájit?
    • Konec mírných trestů za ničení přírody? Co přináší projednávaná novela environmentálního trestního práva
    • Ještě jednou k vybraným tématům analytické kategorizace pracovních míst dle směrnice o transparentním odměňování
    • Jsou výdaje na erotické kluby běžnou osobní potřebou jednoho z manželů?
    • Jedno SJM, čtyři právní režimy. Proč je přeshraniční vypořádání majetku manželů mnohem složitější, než se zdá
    • Podíl před vznikem společnosti: k přípustnosti jeho převodu
    • POZVÁNKA | TaxForum daňové a účetní novinky pro rok 2027 (online - živé vysílání) - 18.11.2026 | registrace ZDARMA
    • Kdy se prodlužuje lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru? Nový pohled Nejvyššího soudu
    • Jsou výdaje na erotické kluby běžnou osobní potřebou jednoho z manželů?
    • Nepromlčitelnost nároku na odstranění vad prohlášení vlastníka
    • Doručování písemností zaměstnanci poštou: zákonná patnáctidenní lhůta versus praxe provozovatele poštovních služeb
    • Souhrn významných událostí ze světa práva
    • Spory ve stavebnictví: zmaření díla objednatelem a finanční nároky zhotovitele
    • Nová definice závislé práce

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti

    I v rámci sdělení představitele státu na sociální síti musí být zřejmé, kdo a za jakým účelem je činí, resp. zda je vyjádření podáváno příslušnou úřední osobou k tématu...

    Detence (exkluzivně pro předplatitele)

    Kurtace po dobu několika dnů nemůže být ospravedlněna jednorázovou počáteční indikací ani odkazem na dřívější rizikové jednání. S každým dalším trváním omezení se musí...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Složení peněžních prostředků povinným na účet soudního exekutora nepředstavuje novou právně relevantní skutečnost pro posouzení překážky věci pravomocně rozhodnuté při novém...

    Neplatnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení orgánu spolku nebo obchodní korporace může příslušný orgán činný v trestním řízení podat u soudu jen ve lhůtě stanovené zvláštním...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Souhrnné hodnocení jednotlivých „nedbalostí“ dlužníka může založit (i ve spojení s dalším chováním dlužníka v průběhu insolvenčního řízení) „důvodný předpoklad“...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Obsah je chráněn autorským právem.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.