epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    3. 1. 2024
    ID: 117393upozornění pro uživatele

    Poskytování informací zadavatelem v zadávacím řízení

    Povinnost poskytovat informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen jako „SvInf“) se dle § 2 odst. 1 SvInf týká státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Zadavatelé veřejných zakázek ve většině případů do těchto povinných subjektů spadají. Často se pak v praxi bude jednat o zadavatele jednajícího právě jako územní samosprávný celek a jeho orgán či jako veřejná instituce.

    Zadávání veřejných zakázek je však svojí povahou natolik specifické, že zákonodárce v zákoně 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“) speciálně modifikuje režim poskytování informací dle SvInf, a to v § 218 ZZVZ, a je tak na místě si v tomto článku přiblížit, jaký je vztah mezi těmito zákony, resp. jejich ustanoveními, a jaké informace může v jednotlivých fázích zadávacího řízení zadavatel poskytnout, aniž by se vystavoval porušování právních předpisů.

    Vztah zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o svobodném přístupu k informacím

    Na začátek je klíčové si uvědomit, že ustanovení § 218 ZZVZ je vůči ustanovením SvInf lex specialis, a tudíž tam, kde ZZVZ upravuje povinnost poskytovat informace odlišně od úpravy v SvInf, se přednostně uplatní ustanovení ZZVZ jakožto úprava speciální. Úprava v ZZVZ přitom není komplexní a upravuje pouze odlišnosti od běžné povinnosti poskytování informací dle SvInf. Kde tedy ZZVZ ničeho ve vztahu k ochraně informací neupravuje, tam se i nadále užije SvInf.  

    Smysl ustanovení § 218 ZZVZ

    Abychom pochopili smysl ust. § 218 ZZVZ je příhodné nahlédnout také do důvodové zprávy k tomu ustanovení, která říká, že „Smyslem ustanovení o ochraně informací je zabránit cílenému nahlížení dodavatelů do konkurenčních nabídek, které je v praxi hojně využíváno v případě, že dojde ke zrušení zadávacího řízení, kdy právě tímto způsobem dodavatelé získávali informace o své konkurenci.“

    Zadávací řízení je svou povahou tedy natolik specifické, že bylo potřeba poskytování informací zadavatelem upravit tak, aby odpovídalo zásadám ovládajícím zadávání veřejných zakázek a nedocházelo tak ke zveřejňování a poskytování informací, na kterých je potřeba trvat, aby zůstaly alespoň po dobu průběhu zadávacího řízení nepřístupné, v některých případech je pak jejich ochrana a „tajnost“ natolik důležitá, že je zákonodárce zakazuje poskytovat i po skončení zadávacího řízení.

    Důvěrná informace

    ZZVZ pracuje s pojmem „důvěrná informace”, kdy je tento definován v § 218 odst. 1 tohoto zákona. Dle něj se za důvěrné považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné. Z textu zákona pak vyplývá, že nepostačí samotné poskytnutí údajů či sdělení dodavatelem zadavateli v rámci zadávacího řízení k tomu, aby se dané údaje a sdělení mohly považovat za důvěrné informace. Je totiž nutné, aby tyto údaje či sdělení, které dodavatel zadavateli v zadávacím řízení poskytl, dodavatel jako důvěrné označil. Až tehdy dojde k naplnění pojmu důvěrná informace. Dle komentářové literatury jde typicky o popis nabízeného plnění či návrh řešení předložený v nabídce, údaje uvedené v životopisech jednotlivých členů realizačního týmu, informace, které jsou obchodním tajemstvím dodavatele atd.[1]

    Kdy není zadavatel oprávněn poskytnout informace?

    S pojmem důvěrná informace pak ust. § 218 ZZVZ dále pracuje, když ve svém druhém odstavci vymezuje případy, ve kterých zadavatel podle zákona o svobodném přístupu k informacím žadateli informace neposkytne, přičemž zadavatel není oprávněn poskytnout informace, které spadají pod pojem důvěrná informace. Tyto informace jsou chráněny jak v průběhu zadávacího řízení, tak i po jeho skončení a zadavatel je tedy nesmí poskytnout vůbec. Za důvěrné informace dodavatel většinou označí zejména ty informace v nabídce dodavatele, které zadavatel ze zákona nemá povinnost zveřejňovat.

    I zde však platí výjimka, díky níž přece jenom existuje určitá výseč informací, které zadavatel žadateli musí poskytnout. Jedná se o informace, které má zadavatel povinnost podle ZZVZ uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele. Z povahy věci se jedná o informace, které je zadavatel povinen podle zákona zpracovat a uvést v příslušných dokumentech, neboť se jedná o informace, které měly vliv na výběr dodavatele, a na základě zásady transparentnosti, která celé zadávací řízení ovládá, je dle zákonodárce zapotřebí trvat na tom, aby tyto informace zůstaly žadatelům přístupné.

    Vedle důvěrných informací zadavatel není oprávněn poskytnout až do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení. V tomto případě tedy není zapotřebí, aby dodavatel takovou informaci v nabídce označil jako důvěrnou. Po ukončení zadávacího řízení tyto informace zadavatel poskytnout může.

    Může zadavatel neposkytnout informace s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) SvInf?

    Na první pohled by se mohlo zdát, že poskytnutí informací lze odmítnout i s odkazem na výluku v ust. § 11 odst. 2 písm. a) SvInf, které říká, že „povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.“ Výkladem tohoto ustanovení se však zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku ze dne 14. 8. 2014, sp. zn. 10 As 59/2014, kde došel k opačnému názoru.

    NSS ve svém odůvodnění citovaného rozsudku uzavřel, že s ohledem na zásadu transparentnosti dává soutěžitel souhlas s poskytnutím informace již samotnou účastí ve výběrovém řízení podáním nabídky, a tedy postačí souhlas konkludentní a nikoliv výslovný, a není tak možné tuto výjimku o neposkytnutí informací zadavatelem uplatnit. Jedná se totiž o výběrové řízení, jehož prostřednictvím má být nakládáno s veřejnými prostředky, a musí tak pro svůj veřejný charakter umožňovat veřejnou kontrolu. Zadavatel je proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace, vyjma dílčích informací, jež jsou z poskytování dle SvInf, popř. ZZVZ, vyloučeny. V případě výše citovaného rozhodnutí tak NNS dovodil, že nabídka obsahující náležitosti požadované vyhlášeným výběrovým řízením je informací, na jejíž poskytnutí existuje právní nárok. Ve vztahu k zadávacímu řízení však stále platí pravidlo uvedené v § 218 odst. 2 písm. a) ZZVZ, kdy informace týkající se obsahu nabídek lze poskytnout až po ukončení zadávacího řízení.

    Právo zadavatele informaci neuveřejnit

    Poslední kategorie informací, která je upravena v § 218 odst. 3 ZZVZ, míří na právo zadavatele jisté informace neuveřejnit. Dle tohoto ustanovení zadavatel nemusí uveřejnit informaci, pokud by její uveřejnění znamenalo (i) porušení jiného právního předpisu nebo (ii) by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo (iii) by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo (iv) by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

    SvInf pojem „uveřejnit“ nezná a jedná se tak o pojem specifický pro ZZVZ, neboť zadavatel má v rámci zadávacího řízení povinnost uveřejňovat celou řadu informací, ze kterých však zákonodárce vyčleňuje čtyři výše taxativně vymezené výjimky.

    Shrnutí

    Pokud tedy jako zadavatel obdržíte žádost o poskytnutí informace, musíte nejprve posoudit, zda spadáte pod povinné subjekty, které musí dle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat informace, a zdali se jedná o žádost, která splňuje požadavky, jenž na ni SvInf klade. Jestliže je tato žádost podána v souladu se zákonem, je pak na Vás jakožto na zadavateli, zda se jedná o informaci, u které existuje důvod jejího neposkytnutí či nikoliv.


    Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M.

    Advokát

    Alexandra Johnová
    Paralegal

    Plzeňská 3350/18
    150 00  Praha 5 – Smíchov

    Tel.:       +420 245 007 740
    e-mail:    office@arws.cz
     

    [1] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1302–1303.


    Mgr. Antonín Hajdušek, LL.M., Alexandra Johnová (ARROWS)
    3. 1. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • FSR EU o zahraničních subvencích a více než rok jeho aplikace v oblasti veřejných zakázek
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, DUBEN 2025
    • Aktivní legitimace k podání námitek proti zadávacím podmínkám v jednacím řízení s uveřejněním
    • Mimořádně nízká nabídková cena ve veřejných zakázkách: Aktuální soudní rozhodnutí a jeho dopady
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, BŘEZEN 2025
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, ÚNOR 2025
    • Byznys a paragrafy, díl 4.: Náhrada škody a újmy ve veřejných zakázkách
    • Předkládání návrhu smlouvy v nabídce v zadávacím řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.