epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    28. 2. 2017
    ID: 105248upozornění pro uživatele

    Příspěvek na správu domu

    S novým občanským zákoníkem se poněkud změnila i pravidla pro společenství vlastníků jednotek, jejich fungování a také povinnosti jednotlivých vlastníků. Jednou z novinek je i zavedení nového pojmu „příspěvek na správu domu“. Teoreticky by měl v podstatě nahradit dřívější termín „platba do fondu oprav“, který je mezi laiky používán často i dnes, nicméně situace je o mnoho složitější.

    První problém působí nesjednocená terminologie – v § 1180 občanského zákoníku, který je základním kamenem pro regulaci příspěvků, které hradí vlastník na účet společenství, nejsou tyto příspěvky zcela jednoznačně definovány; v prvním odstavci je uvedeno, že vlastník přispívá „na správu domu a pozemku“, v druhém odstavci jsou zmíněny příspěvky na odměňování osoby, která dům spravuje, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti.

    V § 1186 občanského zákoníku je však již používán výslovně termín „příspěvek na správu domu“. Tentýž pojem je užíván i v náležitostech stanov v § 1200 odst. 2 písm. g) a dále u působnosti shromáždění společenství vlastníků v § 1208 písm. d). Nařízení vlády č. 366/2013 Sb. však v ustanovení § 16 užívá termín „příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku“, což by svědčilo pouze pro první druh příspěvku, ovšem tento předpis odkazuje na celý § 1180 občanského zákoníku, který definuje oba typy příspěvků.

    Jak vyplývá z výše uvedeného, příspěvky jsou dva – každý je určen k jinému účelu a výše každého z nich se vypočítává jiným způsobem. U prvního typu, platby na správu domu a pozemku (typicky opravy společných částí), by měla být jeho výše závislá na podílu jednotky na společných částech. U druhého typu – odměna správce, orgánů, účetnictví a podobně – je výše pro každou jednotku stejná. Co konkrétně patří do které skupiny příspěvků, určují § 7 a 8 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. Bohužel se v praxi mohou objevit výdaje, které nejsou ve zmíněném nařízení vlády vyjmenovány; pak je třeba, aby byly do správné skupiny zařazeny ve stanovách společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že každý z typů příspěvků se hradí podle odlišného klíče, může být takové zařazení předmětem diskusí a pochopitelně se může některým vlastníkům jevit jako nespravedlivé. Otázkou například je, do jaké skupiny výdajů zařadit daně – přikláním se k první skupině, neboť například u daně z nemovitosti, kterou vlastní společenství, je podíl vlastníků na společenství daný podílem na společných částech, a proto i de facto každý z vlastníků má podíl na takové nemovitosti ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

    Další, tentokrát výraznější problém působí otázka charakteru příspěvků – jsou zálohové, či nikoliv? A pokud ano, je třeba je vyúčtovat a případný přeplatek vrátit?

    V § 1186 občanského zákoníku je výslovně uvedeno, že „při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat“. To odpovídá i předchozí koncepci příspěvků podle zákona o vlastnictví bytů, který sice příspěvky nazýval zálohami, ale současně v § 15 odst. 4 poněkud krkolomně uváděl, že při zániku členství vlastníka jednotka ve společenství vlastníků jednotek nevznikala společenství povinnost tyto zálohové platby vrátit. Z výše uvedených důvodů by bylo možno uzavřít, že příspěvky se hradí stejným způsobem jako za účinnosti zákona o vlastnictví bytů a nevracejí se.

    Jenže je zde několik dalších otázek: má stejný režim nevracení příspěvků i druhý typ příspěvků na vlastní správní činnost? Nevracení příspěvků je logické při tvorbě určité dlouhodobé rezervy na opravy společných částí a podobně, ale žádný důvod nemá v případě příspěvků na činnost organizační povahy (správní činnosti). Tak například pokud společenství při tvorbě rozpočtu společenství počítá s určitým výdajem na účetnictví a v návaznosti na tento předpokládaný výdaj stanoví výši měsíčního příspěvku, ale v průběhu roku se mu podaří uzavřít smlouvu s levnějším účetním, má se v takovém případě rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výdajem vrátit? Dle mého názoru by se tak stát mělo, ovšem pokud bychom se striktně drželi dikce zákona, pak nikoliv.

    Ještě větší zmatek do celé věci vnáší nařízení vlády č. 366/2013 Sb., které v § 8 písm. b) uvádí, že činnostmi z hlediska správní činností se rozumí mj. „stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku“. V podzákonném předpisu je tedy zmíněno, že jde o zálohu, zatímco ze zákona nic takového nevyplývá.

    Další otázky přináší i § 1208 občanského zákoníku, který se zabývá oprávněními shromáždění. V ustanovení písm. d) je totiž uvedeno, že mezi oprávnění shromáždění patří i „vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků“.

    Dle mého názoru lze toto oprávnění chápat tak, že má být rozhodnuto o vyúčtování příspěvků, což by v zásadě mělo zahrnovat přehled přijatých příspěvků a dále přehled výdajů, které společenství uskutečnilo v předchozím roce. Výsledkem by měl být určitý zůstatek, který by v zásadě měl být účetně převeden do dalšího roku, resp. prakticky by měl zůstat uložen na bankovním účtu společenství do dalších let na opravy společných částí a podobně.

    Pokud by se však ukázalo, že příspěvků bylo vybráno příliš a současně nebudou v nejbližší budoucnosti potřeba na výdaje společenství (lze si představit situaci, kdy veškeré společné části domu byly nedávno opraveny a současně na účtu společenství je relativně vysoká částka, navýšená například o dotace na zateplení a podobně), pak je zřejmě shromáždění oprávněno rozhodnout o tom, že se určitá částka jednotlivým vlastníkům vrátí. Nicméně v praxi si lze takovou situaci představit pouze výjimečně, neboť účelem platby prvního typu příspěvku tvorba rezervy na rozsáhlejší opravy či investice, navíc většina společenství bojuje spíše s nedostatkem prostředků než s jejich přebytkem.

    V každém případě je třeba, aby do celé věci vnesla jasno soudní judikatura, případně novelizace příslušných částí občanského zákoníku.


    JUDr. Michaela Balousová

    JUDr. Michaela Balousová
    ,
    advokátka


    JUDr. Michaela Balousová, advokátka

    Anny Letenské 34/7
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 776 166 453
    e-mail:    office@pravniknemovitosti.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Michaela Balousová
    28. 2. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Smlouva o výstavbě - praktické souvislosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Splnění dluhu, započtení pohledávky a odstoupení od smlouvy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Podnájem bytu
    • Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Nárok zaměstnance na pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.