Štrasburská skepse
Říká se jim pejorativním slovem "sudiči" a s čistým svědomím mohu říct, že žádná ze složek justice je nemá moc ráda. Nicméně jeden takový člověk zahájil kdysi množství tzv. "řetězených odškodňovacích řízení". Tedy řízení, ve kterých se domáhal náhrady škody za nesprávný úřední postup[1], konkrétně za průtahy v řízení.
Když se tento vězeň z věznice Mírov dostal se sedmi stížnostmi ve svých řízeních až do Štrasburku, náš státní aparát se probral a aktivizoval své síly. Úvaha byla jednoduchá: Soudy jsou podobnými sudiči přetíženy a nestíhají svojí ostatní agendu a na Mírově si lepením pytlíků vězeň moc nevydělá. Proto bychom měli zavést nový soudní poplatek.
Absurdita spočívající v tom, že občan bude platit státu za to, že se s ním hodlá soudit, protože stát jednal protiprávně, budiž přejita mlčením. Ale jak moc se všichni podivili, když z Poslanecké sněmovny vypadl předpis, který zavedl soudní poplatek nejen na řízení, která se řetězí, ale na všechna řízení, kde se kdokoliv domáhá škody vůči státu podle výše uvedeného předpisu[2], tedy například i případů, kdy byla osoba ve vazbě a poté bylo její trestní stíhání zastaveno. Poplatek nově činil vždy 2.000 Kč a nově se zavedl i poplatek za dovolání.
Novela zákona o soudních poplatcích se však úplně nepovedla a nebylo jasné, jak je zpoplatněno odvolací řízení. Proto musel až Ústavní soud vyjasnit obecným soudům, že nemají požadovat soudní poplatek za odvolání, který soudy vyměřovaly už z punkta[3].
Jenže nálezy Ústavního soudu stojí na jednoduché myšlence, a to že předmětnou novelou nebyl zaveden soudní poplatek za odvolání v těchto specifických věcech a odnikud neplyne ani záměr zákonodárce odvolání zpoplatnit.
Než nad touto jednoduchou úvahou začala přemýšlet státní správa, stihl Evropský soud pro lidská práva rozhodnout a dát sudičovi za pravdu s tím, že jeho řízení opravdu trvala příliš dlouho[4].
Česká republika se nemůže chytit za nos, jelikož jde o stát, tedy politickou formu organizace společnosti[5] a jako taková žádný nos nemá. Možná proto vláda schválila 17. února 2020 návrh novely zákona o soudních poplatcích, kde je navržen soudní poplatek za odvolání v těchto věcech ve výši 2.000 Kč[6].
Výsledek bude tedy následovný: Ve sporech se státem o náhradu škody podle zvláštního zákona budete platit 2.000 Kč za první stupeň, 2.000 Kč za druhý stupeň a 14.000 Kč za dovolání. Česká republika je od soudního poplatku osvobozena[7].
Rozhodně nekladu onomu sudičovi za vinu zvýšení soudního poplatku. Ba právě naopak se domnívám, že byl příznakem toho, že právo na přístup k soudu[8] nebylo v našich končinách zbytečně omezováno.
Mohlo by se zdát, že několik řízení o nesmysly a vyděšení ze stížností ve Štrasburku vedlo k tomu, že jsme při obraně před vězněm z Mírova zapomněli, že všichni účastníci jsou si v řízení rovni[9].
Mgr. Michal Sylla,
advokát
PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář
Jáchymova 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 221 430 111
Fax: +420 224 235 450
e-mail: prague@prkpartners.com 
[1] zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád);
[3] Například nález sp. zn. III. ÚS 177/19 ze dne 30. července 2019, nález sp. zn. IV. ÚS 3283/18 ze dne 21. května 2019, nález sp. zn. I. ÚS 3668/18 ze dne 26. června 2019, nález sp. zn. I. ÚS 1415/18 ze dne 23. dubna 2019;
[4] Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice z 8. 2. 2018;
[5] Aleš Gerloch in Hendrych a kol., Právnický slovník, C. H. Beck, 3. vydání, 2009;
[6] Návrh k dispozici >>> zde (konkrétně jde o Čl. 1 bod 33., kterým se v příloze zákona o soudních poplatcích v Položce 22 za bod 12 vkládá nový bod 13);
[7] § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích;
[8] Čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;
[9] Čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
