Začínáme podnikat V.: Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je kapitálovou společností, což má za následek potlačení nutnosti osobní účasti společníka na společnosti a zdůraznění významu vkladové povinnosti společníka. V s.r.o., která může mít pouze jednoho, ale maximálně 50 společníků, není nutné, aby se všichni společníci účastnili na běžném chodu společnosti. Vše záleží pouze na tom, jaká pravidla si společníci sami mezi sebou dohodnou. Tato pravidla pak vtělí do společenské smlouvy (popř. zakladatelské listiny, zakládá-li společnost pouze jeden společník), která musí být vyhotovena notářským zápisem a která vymezuje základní pravidla fungování společnosti. Za sepsání notářského zápisu o založení s.r.o. např. se základním kapitálem 200 000 Kč se platí notářský poplatek ve výši 4760 Kč. Společenská smlouva musí obsahovat zejména:

• Firmu (obchodní jméno) a sídlo společnosti
• Určení společníků (mohou to být fyzické i právnické osoby)
• Předmět podnikání společnosti
• Výši základního kapitálu a velikost vkladů jednotlivých společníků
• Určení prvních jednatelů (jednatele) společnosti
• Určení správce vkladu (většinou jeden ze společníků)

Dále je možné dohodnout mnoho dalších pravidel odlišně od Obchodního zákoníku, jejich popis však přesahuje rozsah tohoto článku.

Kapitál je základ

Základní povinností společníka je vkladová povinnost. S.r.o. povinně vytváří základní kapitál (ZK), jehož výše je minimálně 200 000 Kč, a minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 000 Kč. Vklad musí mít velikost násobků tisíců korun. Vklad může mít podobu peněžní: pak se vkládá na zvláštní účet pro tento účel zřízený správcem vkladu u banky, resp. nepeněžitý: v tom případě se musí jednat o věc, která je pro společnost využitelná a musí být oceněna soudním znalcem. Z tohoto důvodu je vhodnější vkládat do společnosti pouze peněžní prostředky a případné věci později opatřit běžnou kupní smlouvou.

Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (OR) musí být splaceno nejméně 30 % peněžitého vkladu každého společníka a současně nejméně 100 000 Kč z celkové výše ZK. Nepeněžité vklady musí být splaceny v plném rozsahu před zápisem do OR. Není-li při zápisu splacen celý ZK, pak jeho zbytek musí být splacen ve lhůtě určené spol. smlouvou, maximálně však do 5 let od vzniku společnosti. Lze však maximálně doporučit plné splacení základního kapitálu již při vzniku společnosti, neboť tak zaniká ručení společníků.

Ručení není napořád

Jak již z názvu obchodní společnosti vyplývá, ručení je omezené, a to co se týče času i výše. Každý společník ručí pouze do výše nesplaceného ZK a jen do doby, než je plné splacení zapsáno do OR.

Příklad:
S.r.o. se třemi společníky, ZK ve výši 300 000 Kč, každý ze společníků se zavázal ke vkladu ve výši 100 000 Kč. Při zápisu společnosti do OR společník A splatil 100 000 Kč, společník B 50 000 Kč a společník C 30 000 Kč. Dne 1. dubna 2004 splatil společník B dalších 40 000 Kč, toto splacení bylo do OR zapsáno 15. července 2004, dne 20. listopadu 2004 společník B doplatil 10 000 Kč a společník C 70 000 Kč, toto splacení bylo zapsáno do OR dne 23. února 2005.

Od vzniku společnosti do 1. dubna 2004 tak bylo splaceno 180 000 Kč, tento stav byl v rejstříku uveden až do 15. července 2004. Do 15. července 2004 tak společník A ručil za závazky společnosti až do výše 120 000 Kč, stejně tak i společník B a C. Od 16. července 2004 ručil každý společník až do výše 80 000 Kč, a to do 23. února 2005, kdy ručení všech společníků zaniklo zapsáním plného splacení ZK do OR.

Hlavní je jednatel

Společníci nejsou oprávněni k běžnému řízení chodu společnosti, tato činnost je vyhrazena jednateli či několika jednatelům. Jednateli mohou být někteří ze společníků, mohou to být i všichni společníci, ale mohou to být i osoby, které nejsou společníky – tzv. najatý management. Vše záleží pouze na vůli společníků vyjádřené ve společenské smlouvě. Jednatelé jsou statutárními orgány společnosti a jsou povinni se řídit pokyny, které jim byly dány valnou hromadou. Jednatelé odpovídají za škodu, která by nerespektováním těchto pokynů vznikla společníkům a jsou povinni se sami zdržet činnosti vykonávané v oboru podnikání společnosti, jíž jsou jednateli.

Společníci sami tak v případě, že jim společenská smlouva neukládá povinnost osobně se účastnit na činnosti společnosti, přijdou do kontaktu se společností zejména na valné hromadě.

Valná hromada

Valná hromada je příslušná k rozhodování o zásadních otázkách společnosti, které jsou vyjmenovány v Obchodním zákoníku (např. schvalování účetní závěrky, jmenování jednatelů, prokuristy atd.). Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni společníci disponující alespoň polovinou všech hlasů, přičemž na každých 1000 Kč ZK připadá jeden hlas. Společníci rozhodují prostou většinou "přítomných hlasů", není-li zákonem či společenskou smlouvou požadován ještě vyšší počet hlasů. Společníci se nemusí účastnit osobně valné hromady, mohou udělit plnou moc komukoliv jinému, pouze to nesmí být jednatel. Samozřejmě účast na valné hromadě je právem, nikoliv povinností.

Co z toho budu mít?

Základním právem společníka je právo na podíl na vytvořeném zisku. Valná hromada rozhodne, jaká část ze zisku vytvořeného v uplynulém účetním období bude vyplacena, tato částka se zdaní sazbou daně z příjmu pro právnické osoby, která je za rok 2005 ve výši 26 %, za rok 2006 24 % a tato částka se vyplatí společníkům v poměru určeném velikostí jejich obchodních podílů. Tato vyplacená částka však nezůstane společníkovi – fyzické osobě celá, je nutné ji uvést v daňovém přiznání jako příjem fyzické osoby z kapitálového majetku a zaplatit z ní daň z příjmu. Zde jsou sazby stejné jako u jiných forem příjmu, např. ze zaměstnaneckého poměru. Podíl na zisku společnosti tak bude vlastně zdaněn dvakrát.

Velikost obchodního podílu se ze zákona rovná podílu vkladu společníka na ZK společnosti (v našem vzorovém příkladě má každý společník podíl ve výši 1/3). Velikost obchodního podílu může být ovšem stanovena společenskou smlouvou i jinak, např. mohou mít obchodní podíly všech společníků stejnou velikost bez ohledu na poměr vkladů.

Obchodní podíl je jiná majetková hodnota podle Občanského zákoníku a proto může být i předmětem prodeje. Společník může se souhlasem valné hromady svůj podíl převést na jiného společníka. Na jinou osobu jej může převést pouze, pokud to umožňuje společenská smlouva. Společnost si navíc může vyhradit potřebu souhlasu valné hromady s takovým úkonem společníka. Tímto způsobem je tak zabráněno tomu, aby se společníkem ve společnosti stala nežádoucí osoba.

Obchodní podíl je možné rovněž před prodejem se souhlasem valné hromady rozdělit na několik menších podílů za předpokladu, že budou splněny požadavky na minimální velikost nově vzniklých podílů (nejméně 20 000 Kč vkladu). Obchodní podíl je dále děditelný (pokud to nevyloučí společenská smlouva), podléhá exekuci a je možné jej dát do zástavy.

Valná hromada může rovněž rozhodnout o zrušení společnosti. V tom případě většinou jmenuje jednoho ze společníků likvidátorem, ten provede likvidaci společnosti, rozprodá majetek společnosti, uhradí závazky a následně rozdělí likvidační zůstatek mezi společníky v poměru jejich obchodních podílů.

Zdroj: Osobní finance, Vít Doležálek