Vládní nařízení ze dne 15.3.1943 o pojištění u bratrských pokladen

18.3.1943 | Sbírka:  70/1943 Sb. | Částka:  34/1943ASPI
70/1943 Sb. z. a n.
Vládní nařízení
ze dne 15. března 1943
o pojištění u bratrských pokladen
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (č. 330 Sb.), ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):
První část
Všeobecná ustanovení
První oddíl
Předmět a rozsah pojištění
§ 1
Pojištění u bratrských pokladen zahrnuje:
1. pojištění pro případ nemoci (nemocenské pojištění),
2. pojištění pro případ neschopnosti k povolání, invalidity, stáří a úmrtí (provisní pojištění).
§ 2
(1) Pojištěním je povinen, kdo na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru je zaměstnán:
1. v hornictví (§ 131 obecného horního zákona);
2. v závodech na dobývání živic (vládní nařízení ze dne 8. května 1940, č. 182 Sb., o vyhledávání a dobývání živic);
3. v těch nehornických podnicích, jejichž dělníci byli dne 31. prosince 1934 pojištěni u některé revírní bratrské pokladny podle § 3 zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb., o pojištění u báňských bratrských pokladen;
4. u Ústřední bratrské pokladny nebo u revírních bratrských pokladen (bratrské pokladny).
(2) Ministr hospodářství a práce se zmocňuje, aby prohlásil za povinné pojištěním podle odstavce 1, č. 1 i zaměstnance v takových závodech, které kromě závodů uvedených v odstavci 1, č. 1 a 2 podléhají hornopolicejnímu dozoru.
(3) Pojištění počíná vstupem do zaměstnání, které zakládá pojistnou povinnost. Končí výstupem z tohoto zaměstnání.
§ 3
Z povinného nemocenského pojištění jsou vyňati:
1. kdo podléhají pojistné povinnosti podle předpisů o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců;
2. zaměstnanci Protektorátu Čechy a Morava a jiných nucených svazků územních (zemí, okresů, obcí) nebo korporací prohlášených za rovnocenné ministrem hospodářství a práce, jakož i jejich ústavů a podniků, pokud mají nárok v případě nemoci na plat nejméně po dobu jednoho roku nebo na dávky rovnocenné dávkám podle tohoto nařízení;
3. zaměstnanci zvláštních nehornických podniků, kteří vykonávají v hornických závodech nebo v závodech na dobývání živic určitou, časově předem vymezenou práci s báňským provozem jen nepřímo souvisící, jako stavby domů, silnic, drah, mostů, vodní stavby atd.
§ 4
Z povinného provisního pojištění jsou vyňaty:
1. osoby, které podléhají pojistné povinnosti podle ustanovení o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců;
2. osoby uvedené v § 3, odst. 2, mají-li pensijní nároky normální, tj. spojené s místem, které zastávají, nebo pokud mají pro případ neschopnosti k povolání, invalidity, stáří nebo úmrtí zajištěny nároky, které jsou alespoň rovnocenné nárokům podle tohoto nařízení. O rovnocennosti nároků rozhoduje ministr hospodářství a práce po slyšení Ústřední bratrské pokladny;
3. osoby uvedené v § 3, č. 3;
4. osoby, které jsou činné v době své vědecké přípravy na budoucí povolání;
5. osoby, které vykonávají služby za účelem rychlé pomoci při nehodách nebo přírodních pohromách nebo za účelem rychlého odstranění provozních nebo dopravních poruch, pokud se dá předvídati, že tyto služby podle své povahy nebudou trvati déle než měsíc.
§ 5
(1) Kdo vystoupí ze zaměstnání podléhajícího pojistné povinnosti pro případ nemoci, může dobrovolně pokračovati v nemocenském pojištění, byl-li v posledních 3 měsících před tímto vystoupením alespoň 30 dnů povinně pojištěn pro případ nemoci a bydlí-li na území Německé říše. Právo dobrovolně pokračovati v pojištění je vyloučeno, požívá-li pojištěnec vystoupivší ze zaměstnání provise (§ 105), nebo je-li pojištěn pro případ nemoci u jiné veřejnoprávní pojišťovny.
(2) Dobrovolné pokračování v pojištění se provede u revírní bratrské pokladny, u níž posledně trvalo pojištění povinné. Dobrovolné pokračování v pojištění musí býti ohlášeno do 6 týdnů po výstupu ze zaměstnání.
(3) Pro dobrovolné pokračování v pojištění platí se posledně placené měsíční pojistné. Pojištěnec může navrhnouti placení nižšího pojistného, odpovídajícího jeho příjmům.
(4) Pojistné jest platiti ode dne zániku povinného pojištění měsíčně předem.
(5) Ustanovení§§ 65 a 82 v dobrovolném pojištění neplatí.
(6) Bližší určí stanovy revírní bratrské pokladny.
§ 6
Dobrovolné pokračování v nemocenském pojištění zaniká
a) vstupem do zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost,
b) vstupem do zaměstnání uvedeného v § 3, č. 2,
c) požitkem provise,
d) nezaplacením pojistného do 30 dnů ode dne splatnosti,
e) vystoupením. Vystoupení působí uplynutím měsíce, ve kterém bylo revírní bratrské pokladně oznámeno.
§ 7
(1) Kdo vystoupil ze zaměstnání, které zakládá povinnost k provisnímu pojištění, může dobrovolně pokračovati v provisním pojištění toho druhu (§ 106), v němž prokázal nejméně 6 měsíčních příspěvků na základě pojistné povinnosti, nebo může toto pojištění později obnoviti (dobrovolné pojištění). Prohlášení o dobrovolném pojištění jest učiniti u té revírní bratrské pokladny, u níž byl pojištěnec naposledy povinně pojištěn.
(2) Jako měsíční pojistné jest platiti dosavadní měsíční příspěvek. Pojištěnec může voliti dobrovolné pojištění s polovičním měsíčním příspěvkem. Za příspěvkové měsíce tohoto omezeného dobrovolného pojištění poskytuje se polovina zvyšovací částky.
(3) Dobrovolné pojištění zanikne, nastala-li pro Ústřední bratrskou pokladnu povinnost k vydání pojistného podle § 25 vládního nařízení ze dne 19. prosince 1940, č. 96 Sb. z roku 1941 o přestupech v sociálním pojištění (zaopatření).
(4) Stanovy Ústřední bratrské pokladny určí bližší o dobrovolném pojištění.
Druhý oddíl
Společná ustanovení
§ 8
(1) Výdělkem (pracovním výdělkem, mzdou) jest všechen příjem za smluvenou práci.
(2) K výdělku náležejí vedle mzdy také podíly na zisku, naturální a jiné požitky, které pojištěnec dostává, i když jen obvykle, od podnikatele nebo od třetí osoby místo mzdy nebo vedle ní.
(3) Ministr hospodářství a práce může stanoviti podrobnosti i odchylky.
§ 9
Ministr hospodářství a práce stanoví hodnotu naturálních požitků po slyšení nejvyššího úřadu cenového.
§ 10
(1) Podnikatelé jsou povinni zaznamenávati údaje nutné k provádění pojištění (výši požitků, způsob zaměstnání, služební dobu) a záznamy uschovávati.
(2) Bratrské pokladny jsou oprávněny dáti si předložiti záznamy, nahlížeti do nich a požadovati opisy nebo výpisy.
(3) Bližší určí ministr hospodářství a práce. Určení může přenechati stanovám bratrských pokladen.
§ 11
(1) Podnikatel jest povinen hlásiti osoby u něho zaměstnané, které podléhají pojistné povinnosti, do 5 dnů po začátku nebo po ukončení zaměstnání. V téže lhůtě jest hlásiti změny v zaměstnaneckém poměru, které se týkají pojistné povinnosti.
(2) Pojištěnec jest povinen včas oznámiti potřebné údaje podnikateli nebo revírní bratrské pokladně.
(3) Bližší určí stanovy bratrských pokladen.
§ 12
(1) Bratrské pokladny mohou svými zmocněnci nahlížeti do dokladů podnikatelů, které jsou rozhodné pro záznamy podle § 10 a pro oznámení podle § 11, a dáti si zhotoviti opisy nebo výpisy.
(2) Zmocněnci musejí býti zaměstnanci podle §§ 57 a 58. Jsou povinni zachovávati mlčenlivost o všech poměrech v závodech, zvláště o výrobních podmínkách a o počtu zaměstnanců.
§ 13
Kdo vlastním provozem nevyužije udělené horní oprávnění (§ 5 o. h. z.), ručí za zachování povinností uložených podnikateli k provádění pojištění a je za jejich dodržování odpovědný báňským úřadům (§§ 187 a 220 o. h. z.).
§ 14
Ústřední úřady mohou úkoly náležející jim podle tohoto nařízení přenésti na podřízené úřady (orgány).
§ 15
(1) Soudy, úřady a jiné orgány veřejné správy, jakož i nositelé veřejnoprávního pojištění a jejich svazy, jsou povinny vyhověti žádostem vzneseným na ně veřejnými orgány, jakož i bratrskými pokladnami při provádění tohoto nařízení. Potřebná sdělení jest podati bezplatně.
(2) Tuto pomoc poskytnou si také bratrské pokladny navzájem. Bratrské pokladny jsou povinny vyhověti stejným způsobem žádostem veřejných orgánů, nositelů veřejnoprávního pojištění a jejich svazů při provádění sociálně pojišťovacích zákonů.
§ 16
Veřejné zdravotní ústavy a kliniky jsou povinny vyhověti žádostem bratrských pokladen a rozhodčích soudů o prohlídky a o podání lékařských dobrozdání. Vydají opisy chorobopisů (zprávy o průběhu nemoci), pokud jsou potřebné k rozhodnutí o uplatněných nárocích. Náhrady určí ministr vnitra v dohodě s ministrem hospodářství a práce.
§ 17
Poskytne-li nositel úrazového pojištění důchod nebo ústavní ošetření z úrazového pojištění oprávněnému, jenž požívá provisi nebo starobní odměnu (§ 129), jest povinen zpraviti o tom neprodleně Ústřední bratrskou pokladnu. Totéž platí, nastane-li změna dávek úrazového pojištění.
§ 18
(1) Bratrské pokladny a fondy jimi spravované jsou osvobozeny od zvláštní daně výdělkové a od daně rentové podle ustanovení zákona o přímých daních. Od daně rentové jsou osvobozeny také dávky poskytované bratrskými pokladnami.
(2) Budovy a části budov bratrských pokladen jsou vyňaty z daně domovní podle příslušných ustanovení zákona o přímých daních. Toto vynětí se vztahuje také na budovy nebo části budov, pronajaté jinému nositeli veřejnoprávního pojištění.
§ 19
(1) Od kolků a poplatků jsou osvobozeny:
1. všechna jednání a listiny, jichž je třeba k založení, k úpravě a uspořádání právních poměrů mezi nositeli pojištění navzájem, jakož i mezi bratrskými pokladnami s jedné strany a mezi úřady, podnikateli, pojištěnci nebo jejich rodinnými příslušníky, provisionisty a osobami nebo ústavy poskytujícími léčebnou péči a léčebné prostředky se strany druhé;
2. řízení v rozhodčím soudnictví;
3. knihovní zápisy, jichž je třeba k založení, k úpravě a uspořádání právních poměrů mezi bratrskými pokladnami. Soudy jsou povinny zasílati bratrským pokladnám na jejich žádost opisy zápisů, které jsou rovněž osvobozeny od kolků a poplatků.
(2) Od smluvních a vkladních poplatků jsou osvobozeny:
1. právní jednání a knihovní zápisy při změně obvodů revírních bratrských pokladen (§§ 30 a 31);
2. vydání pojistného podle vládního nařízení č. 96/1941 Sb.
§ 20
Každé ujednání, které omezuje nebo vylučuje platnost tohoto nařízení v neprospěch pojištěnců nebo jejich rodinných příslušníků, je neplatné, pokud není zákonnými předpisy výslovně prohlášeno za přípustné.
§ 21
(1) Při zaopatření oprávněného nebo dítěte, za které jest poskytovati dětský přídavek, v léčebném nebo ošetřovacím ústavu, léčebně pijáků, vychovatelně, donucovací pracovně nebo v útulku, přechází nárok na provisi, starobní odměnu nebo dětský přídavek, pokud se mají takové dávky po dobu zaopatření poskytovati, až do výše zaopatřovacích nákladů na ono místo, jež má nésti náklady.
(2) Převod nároků počíná uplynutím měsíce, v němž došlo k zaopatření. Končí uplynutím měsíce, v němž nastalo propuštění.
(3) Má-li zaopatřený oprávněný v tuzemsku příslušníky, jimž by při jeho úmrtí příslušel nárok na provisi, nedojde k převodu až do výše tohoto nároku. Do této výše jest poukázati provisi nebo starobní odměnu příslušníkům.
§ 22
(1) Nároky oprávněného mohou býti s právním účinkem převedeny, zastaveny nebo zabaveny jen pro
1. zálohu, kterou oprávněný obdržel od zaměstnavatele nebo nositele pojištění na své nároky před poukazem dávek,
2. nároky na výživu označené v § 6 nařízení o zabavení mzdy ze dne 30. října 1940 (Věstn. ř. prot. str. 559), avšak jen do poloviny dávky,
3. nedoplatky příspěvků, které nejsou splatné déle než tři měsíce,
4. dávky v hotovosti, které se poskytují podle § 100 místo lékařského ošetření.
(2) Výjimečně smí oprávněný se souhlasem báňského hejtmanství také v jiných případech přenésti svůj nárok zcela nebo zčásti na jiné osoby.
§ 23
Nároky na dávky smějí býti zúčtovány jen
na náhradní pohledávky za obdržená odškodnění, pokud bratrské pokladně přísluší takový nárok podle § 26,
na dlužné příspěvky,
na vyplacené zálohy,
na dávky neprávem vyplacené,
na uložené náklady řízení,
na peněžité pokuty, uložené bratrskými pokladnami.
§ 24
(1) Chudinské zaopatření jest poskytnouti pojištěnci, který má nárok na opětovné peněžité pojistné dávky, jen potud, pokud chudinské zaopatření převyšuje pojistné dávky.
(2) Ústřední bratrská pokladna je povinna vyhověti žádostem za vysvětlení o provisních nárocích určitých osob, podaným korporacemi a nadacemi povinnými k chudinskému zaopatření.
§ 25
Mají-li pojištěnci nebo jejich pozůstalí nároky vůči bratrským pokladnám, zůstávají nedotčeny nároky, které jim náležejí z téhož pojistného případu vůči podpůrným pokladnám, pojišťovacím ústavům a jiným korporacím nebo osobám, pokud není jinak stanoveno.
§ 26
(1) Pokud pojištěnci bratrských pokladen nebo jejich pozůstalí mohou podle zákona požadovati od třetí osoby náhradu škody, která by zakládala povinnost nositelů pojištění k poskytování dávek, předchází nárok na nositele pojištění až do výše oněch dávek, jež mají nésti v důsledku poškození.
(2) Má-li o takovýchto nárocích rozhodovati řádný soud, jest vázán rozhodnutím o rozsahu povinností bratrských pokladen vydaným v řízení podle předpisů o pojištění u bratrských pokladen.
Druhá část
Nositelé pojištění u bratrských pokladen
První oddíl
Nositel provisního pojištění
§ 27
(1) Nositelem provisního pojištění pro celé území Protektorátu Čechy a Morava je Ústřední bratrská pokladna. Má sídlo v Praze.
(2) Ústřední bratrská pokladna je právnickou osobou. Může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a býti žalována. Ústřední bratrská pokladna má obecný soud v Praze.
§ 28
(1) Ústřední bratrská pokladna vydá stanovy. Stanovy obsahují předpisy o činnosti Ústřední bratrské pokladny a jejích správních orgánů, o pořádkových a donucovacích trestech a o řízení při změnách stanov.
(2) Stanovy a jich změny vyžadují schválení ministra hospodářství a práce.
Druhý oddíl
Nositelé nemocenského pojištění a úřadovny Ústřední bratrské pokladny
§ 29
(1) Nositeli nemocenského pojištění jsou revírní bratrské pokladny.
(2) Revírní bratrská pokladna je právnickou osobou. Může svým jménem nabývati práv a zavazovati se, před soudem žalovati a býti žalována. Za závazky revírní bratrské pokladny ručí věřitelům pouze její jmění, nikoliv však jmění, které spravuje jako úřadovna Ústřední bratrské pokladny (§ 36).
(3) Obecným soudem revírní bratrské pokladny je soud, v jehož obvodě má sídlo.
§ 30
(1) Pro okresy revírních báňských úřadů v Praze, Slaném, Plzni, Budějovicích a v Kutné Hoře je příslušná revírní bratrská pokladna v Kladně, pro okres revírního báňského úřadu v Moravské Ostravě revírní bratrská pokladna v Moravské Ostravě a pro okres revírního báňského úřadu v Brně revírní bratrská pokladna v Zastávce.
(2) Ministr hospodářství a práce může po slyšení Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen měniti obvody revírních bratrských pokladen.
§ 31
(1) Ruší-li se při změně obvodů revírních bratrských pokladen (§ 30, odst. 2) některá revírní bratrská pokladna, určí ministr hospodářství a práce, které revírní bratrské pokladny převezmou jmění, provisionisty a pojištěnce zrušené revírní bratrské pokladny. Přejímající revírní bratrské pokladny se vyrovnají mezi sebou; bližší může určiti Ústřední bratrská pokladna.
(2) Přejímající revírní bratrská pokladna vstoupí do služebních smluv zaměstnanců zrušené revírní bratrské pokladny dnem jejího zrušení, a to až do výše nároků nepřesahujících rámec služebního a disciplinárního řádu pro zaměstnance revírní bratrské pokladny. Přejímající revírní bratrská pokladna je povinna ponechati převzaté zaměstnance v jejich dosavadním zařazení. Nemá však povinnost ponechati zaměstnancům, i když byli trvale ustanoveni, služební postavení, které zaujímali ve zrušené revírní bratrské pokladně, a poskytovati jim funkční služné nebo jiné přídavky.
(3) Nenastoupí-li zaměstnanec zrušené revírní bratrské pokladny místo, jež mu přejímající revírní bratrská pokladna přikázala, zaniká jeho služební poměr.
(4) Zaměstnancům trvale ustanoveným, kteří do třiceti dnů ode dne zrušení prohlásí, že vystupují ze služeb přejímající revírní bratrské pokladny, může býti přiznáno odbytné podle služebního a disciplinárního řádu.
§ 32
Při změně obvodů revírních bratrských pokladen platí obdobně ustanovení § 31.
§ 33
Revírní bratrské pokladny mohou zřizovati pobočky v dohodě s Ústřední bratrskou pokladnou a se souhlasem ministra hospodářství a práce.
§ 34
(1) Revírní bratrská pokladna vydá stanovy. Ústřední bratrská pokladna vypracuje pro revírní bratrské pokladny vzorné stanovy, které vyžadují schválení ministra hospodářství a práce. Podle těchto vzorných stanov upraví revírní bratrská pokladna svoje stanovy.
(2) Stanovy obsahují ustanovení o činnosti revírní bratrské pokladny a jejích správních orgánů, o pořádkových a donucovacích trestech a o řízení při změnách stanov.
(3) Stanovy a jejich změny vyžadují schválení Ústřední bratrské pokladny.
§ 35
Zastupování společných zájmů revírních bratrských pokladen přísluší Ústřední bratrské pokladně. Za tímto účelem může
a) sjednávati společné smlouvy, zejména s lékaři, zubními techniky, porodními asistentkami, lékárníky, nemocnicemi a jinými léčebnými ústavy nebo jejich organisacemi,
b) sjednávati úmluvy mezi revírními bratrskými pokladnami a jinými pojišťovnami o jejich vzájemných vztazích,
c) opatřovati léčebné pomůcky a pomocné prostředky,
d) obstarávati péči o rekonvalescenty a společný dozor nad nemocnými,
e) spolupůsobiti k společnému zamezování sociálních nemocí, zejména k ochraně proti tuberkulose, k potírání alkoholismu, pohlavních nemocí a jiných nakažlivých chorob,
f) zřizovati léčebny, ozdravovny a lázně,
g) prováděti retaxaci receptů a revisi odebraných léků,
h) opatřovati pro revírní bratrské pokladny tiskopisy a jiné kancelářské potřeby,
i) poskytovati právní ochranu revírním bratrským pokladnám.
§ 36
(1) Revírní bratrské pokladny jsou zároveň úřadovnami Ústřední bratrské pokladny k provádění provisního pojištění.
(2) Pokud Ústřední bratrská pokladna neurčí jinak, náleží revírní bratrské pokladně jako úřadovně:
1. přijímati oznámení (§ 11) pro provisní pojištění a dohlédati na ohlašovací povinnost;
2. vésti seznamy pojištěnců a provisionistů a dohlédati na provisionisty;
3. vybírati pojistné provisního pojištění;
4. navrhovati Ústřední bratrské pokladně přiznání, změnu a zastavení provisí;
5. prováděti rozhodnutí Ústřední bratrské pokladny o přiznání, změně a zastavení provisí;
6. vypláceti dávky provisního pojištění;
7. upravovati všechny ostatní styky s pojištěnci (provisionisty) Ústřední bratrské pokladny a s podnikateli.
(3) Revírní bratrská pokladna jako úřadovna Ústřední bratrské pokladny jest povinna říditi se pokyny Ústřední bratrské pokladny.
(4) Při provádění úkolů provisního pojištění přenesených na revírní bratrskou pokladnu zastupuje tato Ústřední bratrskou pokladnu a vystupuje jejím jménem. Ústřední bratrská pokladna může tyto úkoly kdykoliv sama převzíti.
§ 37
Se souhlasem ministra hospodářství a práce může Ústřední bratrská pokladna poskytnouti přiměřený příspěvek k úhradě správních výloh, vzniklých revírním bratrským pokladnám podle § 36.
§ 38
(1) K provádění pojištění může revírní bratrská pokladna jmenovati důvěrníky (starší) z řad pojištěnců a provisionistů.
(2) Starším jest poskytnouti peněžitou náhradu.
(3) Ústřední bratrská pokladna vydá směrnice o ustanovení a úkolech starších; bližší upraví stanovy revírní bratrské pokladny.
Třetí oddíl
Organizace Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen
První pododdíl
Ústřední bratrská pokladna
§ 39
Orgány Ústřední bratrské pokladny jsou:
a) představenstvo,
b) ředitelství.
§ 40
(1) Představenstvo se skládá z předsedy, jeho náměstka a osmi členů, z nichž polovina náleží skupině pojištěnců a polovina skupině podnikatelů.
(2) Funkční období představenstva trvá tři léta. Členové (náhradníci) zůstávají v úřadě, pokud nenastoupí úřad jejich nástupci.
§ 41
(1) Předsedu a jeho náměstka jmenuje státní president na dobu tří let. Předseda musí bydleti v Praze.
(2) Práva a povinnosti předsedy určí jednací řád.
(3) Předsedu a jeho náměstka jest jmenovati ze skupiny pojištěnců a podnikatelů; každý musí náležeti k jiné skupině.
§ 42
Členy představenstva jmenuje ministr hospodářství a práce. Za každého člena jest jmenovati náhradníka. Členové (náhradníci) představenstva mohou býti ministrem hospodářství a práce kdykoliv odvolání.
§ 43
(1) Členem (náhradníkem) představenstva ze skupiny pojištěnců může býti jmenován jen, kdo dovršil 36. rok věku a
1. jest buď nejméně půl roku pojištěncem Ústřední bratrské pokladny,
nebo
2. jest pojištěn nejméně půl roku u jiného nositele důchodového pojištění a jest zástupcem sdružení pojištěnců.
(2) Členem (náhradníkem) představenstva ze skupiny podnikatelů může býti jmenován podnikatel, který přihlašuje své dělníky k provisnímu pojištění, jeho zástupce nebo zaměstnanec sdružení báňských podnikatelů.
(3) Z jmenování jest vyloučen:
a) kdo není německým státním příslušníkem nebo příslušníkem Protektorátu Čechy a Morava;
b) kdo právoplatným rozsudkem trestního soudu byl odsouzen pro trestný čin spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných, pokud nebylo odsouzení zahlazeno;
c) kdo právoplatným výrokem soudním byl zbaven práva volně nakládati svým majetkem;
d) kdo upadl v konkurs, pokud trvá konkursní řízení, jakož i ten, na jehož žádost se provádí řízení vyrovnací, pokud toto nebylo prohlášeno za skončené.
(4) Z jmenování jest vyloučen pojištěnec, který byl odsouzen pro podvodné přijetí pojistných dávek.
(5) Z jmenování je vyloučen podnikatel, který přes to, že byl upomenut, nezaplatil ve lhůtě nejméně sedmi dnů pojistné splatné déle než tři měsíce.
(6) Z jmenování jsou vyloučeni zaměstnanci bratrských pokladen.
§ 44
(1) Představenstvo se usnáší:
a) o jmenování členů ředitelství (§ 46),
b) o pokynech pro členy ředitelství,
c) o jmenování členů revisní komise (§ 45),
d) o stanovách, jednacím řádu a o jejich změnách (§§ 28 a 47),
e) o nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitostí, s výjimkou nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním za účelem odvrácení škody,
f) o hospodářském plánu a o roční závěrce,
g) o počtu zaměstnanců a o přiznání trvalého služebního poměru,
h) o služebním a disciplinárním řádu pro zaměstnance (§ 57),
i) o náhradě a odměně pro členy představenstva,
k) o návrzích na jmenování členů a náhradníků představenstva revírní bratrské pokladny (§ 50, odst. 2),
l) o jmenování vedoucích úředníků revírních bratrských pokladen a jejich náměstků (§ 55),
m) o stanovisku ke změně obvodu nebo ke zrušení revírní bratrské pokladny,
n) o záležitostech, které mu předloží ředitelství.
(2) Usnesení představenstva podle odstavce 1, písm. a) a d) vyžadují schválení ministerstva hospodářství a práce. Převyšuje-li částka k nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitosti pět milionů korun, jest třeba před uzavřením právního jednání souhlasu ministra hospodářství a práce a ministra financí.
§ 45
(1) Z členů představenstva se utvoří revisní komise, složená na polovic ze zástupců pojištěnců a podnikatelů. Počet jejích členů stanoví jednací řád (§ 47). Revisní komise určí ze svého středu předsedu. Ministr hospodářství a práce může zrušiti jmenování členů revisní komise a na jejich místa jmenovati jiné z řad členů představenstva.
(2) Revisní komise provádí zpravidla alespoň jednou za čtvrt roku řádnou revisi pokladny, účetnictví a příslušných knih, listin a dokladů; koná i revise mimořádné. Revisní komise zkoumá účetní závěrku a podává o ní představenstvu zprávu.
(3) K pracím revisní komise mohou býti za souhlasu představenstva přibráni i znalci, kteří nejsou členy představenstva.
§ 46
(1) Ředitelství zastupuje Ústřední bratrskou pokladnu navenek. Přísluší mu říditi práce Ústřední bratrské pokladny, připravovati návrhy pro představenstvo, prováděti usnesení představenstva a rozhodovati ve všech věcech, jež nepatří do působnosti představenstva. Ředitelství je přímým představeným zaměstnanců Ústřední bratrské pokladny.
(2) Působnost ředitelství a jeho členů upraví blíže představenstvo.
(3) Počet členů ředitelství určí ministr hospodářství a práce.
§ 47
Jednací řád obsahuje zejména ustanovení
a) o právech a povinnostech předsedy představenstva,
b) o svolávání a jednání představenstva,
c) o počtu členů revisní komise, o její činnosti a o zkoušení výroční zprávy,
d) o uveřejnění výroční zprávy a o formě vyhlášek.
Druhý pododdíl
Revírní bratrské pokladny
§ 48
Orgány revírních bratrských pokladen jsou:
a) představenstvo,
b) vedoucí úředník.
§ 49
(1) Představenstvo se skládá z osmi členů, z nichž polovina náleží skupině pojištěnců a polovina skupině podnikatelů.
(2) Funkční období představenstva trvá tři léta. Členové (náhradníci) zůstávají v úřadě, dokud nenastoupí úřad jejich nástupci.
§ 50
(1) Členy představenstva jmenuje ministr hospodářství a práce po slyšení Ústřední bratrské pokladny. Za každého člena jest jmenovati náhradníka. Členové (náhradníci) představenstva mohou býti kdykoliv odvoláni ministrem hospodářství a práce po slyšení Ústřední bratrské pokladny. Ustanovení § 43 platí obdobně.
(2) Ústřední bratrská pokladna navrhuje ministru hospodářství a práce členy a náhradníky. Ministr hospodářství a práce může určiti podrobnosti.
§ 51
Ministr hospodářství a práce jmenuje na návrh Ústřední bratrské pokladny z členů představenstva starostu a jeho náměstka; každý musí náležeti k jiné skupině.
§ 52
(1) Představenstvo dohlíží na dodržování zákonných předpisů a stanov.
(2) Představenstvo se usnáší
a) o stanovách, jednacím řádu a jejich změnách,
b) o nabytí, zcizení a zatížení nemovitostí, s výjimkou nabytí v řízení exekučním a konkursním za účelem odvrácení škody,
c) o jmenování členů a náhradníků revisní komise,
d) o ročním rozpočtu a roční závěrce zkoušené revisní komisí,
e) o výši pojistného podle § 193,
f) o počtu zaměstnanců, o přiznání trvalého služebního poměru, vyjímajíc vedoucí úředníky a jejich zástupce (§ 55),
g) o sjednání a vypovědění smlouvy s lékaři, zkoušenými zubními techniky, porodními asistentkami, lékárníky a léčebnými ústavy, pokud nejde o osoby přijaté do smluvního poměru pouze dočasně a na výpomoc,
h) o stanovisku ke změně obvodu nebo zrušení revírní bratrské pokladny,
i) o příspěvcích mimořádnému podpůrnému fondu (§ 79),
k) o léčebném řádu.
(3) Příspěvky mimořádnému podpůrnému fondu mohou býti poskytovány jen tehdy, dosáhne-li reservní fond výše předepsané v § 212. Usnesení vyžadují schválení Ústřední bratrské pokladny.
§ 53
Pro revisní komisi platí § 45 obdobně.
§ 54
(1) Vedoucí úředník zastupuje revírní bratrskou pokladnu navenek. Jemu přísluší říditi práce revírní bratrské pokladny a rozhodovati ve všech věcech, jež nepatří do působnosti představenstva. Je přímým představeným zaměstnanců revírní bratrské pokladny.
(2) Vedoucí úředník připravuje usnesení představenstva a účastní se jeho schůzí hlasem poradním.
(3) Má-li vedoucí úředník za to, že usnesení představenstva je v rozporu s platnými předpisy, je oprávněn a povinen předložiti takové usnesení Ústřední bratrské pokladně k rozhodnutí a zadržeti jeho provedení až do tohoto rozhodnutí.
§ 55
(1) Vedoucího úředníka a jeho náměstka jmenuje Ústřední bratrská pokladna po slyšení představenstva revírní bratrské pokladny. Oba podléhají disciplinární pravomoci Ústřední bratrské pokladny a jsou jí odpovědni.
(2) Představenstvo revírní bratrské pokladny je povinno oznámiti Ústřední bratrské pokladně, přestane-li některý z těchto úředníků vykonávati svůj úřad. Nestane-li se tak, jsou členové představenstva rukou společnou a nerozdílnou odpovědni za škodu vzniklou z tohoto opominutí.
(3) Povinnosti a práva těchto úředníků stanoví služební a disciplinární řád.
(4) Revírní bratrská pokladna jest povinna s úředníky, kteří jsou pro ni ustanoveni, sjednati služební smlouvy v rámci služebního a disciplinárního řádu. Tyto smlouvy a jejich změny nabývají platnosti po schválení Ústřední bratrskou pokladnou. Nesjedná-li revírní bratrská pokladna služební smlouvu, sjedná ji Ústřední bratrská pokladna jménem revírní bratrské pokladny.
§ 56
(1) Revírní bratrská pokladna vydá jednací řád, Ústřední bratrská pokladna vypracuje pro revírní bratrské pokladny vzorný jednací řád, který vyžaduje schválení ministra hospodářství a práce. Podle tohoto jednacího řádu upraví revírní bratrská pokladna svůj jednací řád.
(2) Jednací řád obsahuje ustanovení o svolávání a vedení schůzí, o usnášení a zápisech schůzí představenstva a revisní komise a o počtu členů revisní komise.
(3) Jednací řád tvoří součást stanov revírní bratrské pokladny. Jednací řád a jeho změny vyžadují schválení Ústřední bratrské pokladny.
Třetí pododdíl
Zaměstnanci Ústřední bratrské pokladny a revírních bratrských pokladen
§ 57
(1) Právní postavení zaměstnanců bratrských pokladen, podmínky jich přijímání, propouštění, způsob služebního slibu, disciplinární stíhání, jakož i služební a zaopatřovací požitky upraví služební a disciplinární řád. Služební a disciplinární řád pro revírní bratrské pokladny vydá Ústřední bratrská pokladna. Služební a disciplinární řády vyžadují schválení ministra hospodářství a práce.
(2) Předseda disciplinární komise a jeho náměstek musí býti osoby práv znalé, a to zpravidla soudci v činné službě nebo na odpočinku.
(3) Zaměstnanci bratrských pokladen jsou při výkonu své úřední činnosti postaveni na roveň veřejným úředníkům uvedeným v trestním zákoně a požívají stejné ochrany.
§ 58
(1) Vyžaduje-li toho zájem služby, může Ústřední bratrská pokladna přeložiti zaměstnance revírní bratrské pokladny dočasně nebo trvale k jiné revírní bratrské pokladně nebo k Ústřední bratrské pokladně. Rovněž může přeložiti zaměstnance Ústřední bratrské pokladny k revírní bratrské pokladně. Revírní bratrská pokladna je povinna převzíti přeloženého zaměstnance do svých služeb, zařaditi ho do kategorie a stupně, který odpovídá jeho dosavadnímu zařazení, pokud Ústřední bratrská pokladna jeho zařazení sama neurčí, a poskytnouti mu služební požitky podle služebního a disciplinárního řádu. Stěhovací výlohy hradí přeloženému zaměstnanci Ústřední bratrská pokladna podle platných předpisů.
(2) Proti opatřením Ústřední bratrské pokladny uvedeným v odstavci 1 není opravného prostředku; nenastoupí-li zaměstnanec místo, jež mu Ústřední bratrská pokladna přikáže, ruší se jeho služební poměr za podmínek stanovených služebním a disciplinárním řádem.
Čtvrtý oddíl
Dozor
§ 59
(1) Dozor nad Ústřední bratrskou pokladnou vykonává ministr hospodářství a práce. Pokud se dozor vztahuje na finanční hospodaření Ústřední bratrské pokladny, dohodne se ministr hospodářství a práce s ministrem financí. Bez újmy práv těchto ministrů podléhá Ústřední bratrská pokladna kontrole nejvyššího účetního úřadu podle §§ 5 a 6 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
(2) Ústřední bratrská pokladna je dozorčím úřadem revírních bratrských pokladen. Při provádění dozoru má Ústřední bratrská pokladna v jednotlivých případech použíti správní pomoci báňských úřadů. Místo Ústřední bratrské pokladny může vykonávati dozor nad revírními bratrskými pokladnami přímo ministr hospodářství a práce.
§ 60
(1) Dozorčí úřad dbá, aby nositelé pojištění zachovávali zákon a stanovy. Má se o tom přesvědčiti všeobecnou kontrolou správy ústavu, zvláště správy jmění. Může rozšířiti svůj dozor i na otázky účelnosti, má se však omeziti v tomto případě na důležité otázky a nemá, pokud to není nutno, zasahovati do samosprávy a vlastní odpovědnosti nositelů pojištění.
(2) Nositelé pojištění, jejich orgány, starší a zaměstnanci mají dozorčímu úřadu nebo jeho zmocněncům ukázati na požádání všechny knihy, účty, doklady a smlouvy, jakož i jimi uchovávané listiny, cenné papíry a inventář, a poskytovati všechna vysvětlení požadovaná k výkonu dozoru.
§ 61
(1) Dozorčí úřad může vysílati zástupce ke všem schůzím představenstva, ředitelství a revisní komise místa podléhajícího jeho dozoru.
(2) Dozorčí úřad může sám svolati nebo dáti svolati orgány místa podléhajícího jeho dozoru. Dozorčí úřad může tyto schůze říditi svým zástupcem.
(3) Dozoru podléhají také ozdravovny, léčebné a ošetřovací ústavy a ambulatoria, zřízené nebo udržované nositelem pojištění.
Třetí část
Nemocenské pojištění
První oddíl
Nemocenské pojištění pojištěných dělníků
První pododdíl
Povinné dávky
§ 62
Revírní bratrská pokladna poskytuje:
1. pomoc v nemoci, tj. nemocenské ošetřování a nemocenské,
2. pomoc v mateřství,
3. pohřebné,
4. rodinnou pomoc.
§ 63
(1) Pojištěncům náleží v případě nemoci zdarma lékařská pomoc, jakož i potřebné léky a jiné therapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje od počátku nemoci bez časového omezení.
(2) Nemocenské ošetřování končí, jestliže oprávněný
a) se stane povinným k pojištění podle jiných právních předpisů o veřejnoprávním nemocenském pojištění,
b) vystoupil ze zaměstnání a od zaniknutí nároku na nemocenské uplynulo 26 týdnů.
§ 64
(1) Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší od čtvrtého dne neschopnosti k práci po dobu 365 dnů toto denní nemocenské: 
při denním výdělku

                 do  10 K           6,-- K
nad  10 K         "  15 K           8,-- "
 "   15 "         "  20 "          11,50 "
 "   20 "         "  25 "          15,-- "
 "   25 "         "  30 "          18,-- "
 "   30 "         "  35 "          21,50 "
 "   35 "         "  40 "          24,50 "
 "   40 "         "  45 "          27,50 "
 "   45 "         "  50 "          28,50 "
 "   50 "         "  55 "          31,50 "
 "   55 "         "  60 "          34,50 "
 "   60 "         "  65 "          37,50 "
 "   65 "         "  70 "          40,50 "
 "   70 "         "  75 "          43,50 "
 "   75 "         "  80 "          45,50 "
 "   80 "         "  85 "          47,50 "
 "   85 "         "  90 "          49,50 "
 "   90 "         "  95 "          51,50 "
 "   95 "         " 100 "          53,50 "
 "  100 "                          55,50 ".
(2) Pro stanovení denního nemocenského je rozhodující sedmý nebo třicátý díl výdělku (§ 8) dosaženého za týden, případně za měsíc.
(3) Učňové (volontéři), kteří nedostávají buď vůbec výdělek nebo dostávají jen naturální požitky, mají nárok na denní nemocenské 6 K.
(4) Končí-li neschopnost k práci v neděli nebo ve svátek zákonem uznaný, poskytuje se nemocenské i za tento den.
(5) Doba nemoci, jež předchází počátku neschopnosti k práci a po kterou je poskytováno pouze nemocenské ošetřování, nezapočítává se do doby, za niž jest vypláceti nemocenské.
(6) Je-li neschopnost k práci přivoděna zaviněnou účastí na rvačce, nevyplácí se nemocenské. Rodinným příslušníkům pojištěncovým může však býti poskytnuta podpora ve výši polovičního nemocenského.
§ 65
Stane-li se pojištěnec opět nezpůsobilým k práci touže nemocí, pro kterou již bylo nemocenské poskytováno, pokládá se tato nemoc pro výpočet doby nemocenské podpory za pokračování téhož případu onemocnění jen tehdy, nastala-li během osmi týdnů po zastavení požitku nemocenského.
§ 66
(1) Pojištěnky obdrží při porodu jako pomoc v mateřství:
a) zdarma pomoc porodní asistentky, a je-li toho třeba, pomoc lékařskou (pomoc při porodu). Místo pomoci porodní asistentky může býti poskytnuta peněžitá náhrada, jejíž výši určí stanovy. Tato náhrada může býti vyplacena přímo porodní asistentce;
b) peněžitou dávku ve výši nemocenského šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu (podpora v šestinedělí), pokud pojištěnka nemá nároku na nemocenské a nekoná námezdní práce;
c) peněžitou dávku ve výši polovičního nemocenského matkám, které své děti samy kojí (prémie za kojení), až do uplynutí dvanácti týdnů po porodu. Nárok na prémii za kojení není dotčen, stane-li se oprávněná členkou jiné nemocenské pojišťovny.
(2) Zemře-li pojištěnka při porodu nebo před zánikem nároku na pomoc v mateřství, vyplatí se peněžité dávky, na něž byl ještě nárok, tomu, kdo pečuje o výživu dítěte.
(3) Ustanovení odstavce 1, písm. a) platí také při potratech.
§ 67
Pozůstalí po pojištěnci obdrží potřebné ve výši jeho třicetinásobného denního výdělku, měl-li pojištěnec v době úmrtí nárok na nemocenské nebo neuplynulo-li od právoplatného zastavení nemocenského ještě šest měsíců. Z pohřebného se zapraví nejdříve útraty pohřbu. Ty se vyplatí tomu, kdo obstaral pohřeb. Zůstane-li zbytek, mají na něj nárok postupně manžel, děti, otec, matka a sourozenci, jestliže s pojištěncem žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti. Není-li takových oprávněných, zůstane zbytek revírní bratrské pokladně.
§ 68
Pojištěnci mají nárok na nemocenské ošetřování rodinných příslušníků (§ 80), kteří se obvykle zdržují v tuzemsku.
§ 69
(1) Rodinným příslušnicím pojištěncovým jest poskytovati pomoc při porodu podle § 66, písm. a).
(2) Nedožije-li se pojištěnec pojistného případu, jest poskytnouti jeho manželce pomoc při porodu, nastala-li pojištěncova smrt v době 300 dnů před pojistným případem.
§ 70
(1) Pojištěnec, který obstarává pohřeb rodinného příslušníka (§ 80), obdrží toto pohřebné: 
 a) při úmrtí nejvýše dvouletého
rodinného příslušníka ............................... 100 K,
 b) při úmrtí nejvýše čtrnáctiletého
rodinného příslušníka ............................... 250 K,

 c) při úmrtí staršího
rodinného příslušníka ............................... 350 K.
(2) Pohřebné nesmí býti vyšší než pohřebné při úmrtí samotného pojištěnce (§ 67).
§ 71
(1) Revírní bratrská pokladna může místo dávek podle §§ 63 a 64 nebo § 66, odst. 1, písm. a) a b) poskytnouti pojištěnci (pojištěnce) na své útraty léčení a ošetřování v nemocnici, v léčebném ústavu nebo v porodnici. Pro poměr mezi revírní bratrskou pokladnou a veřejnou nemocnicí platí ustanovení §§ 97 až 104.
(2) Revírní bratrská pokladna hradí náklady dopravení nemocného do nemocnice nebo do ústavu. Nezbytný náklad na dopravení zpět do obydlí hradí revírní bratrská pokladna, byl-li nemocný propuštěn nevyléčený.
§ 72
Manželce a dětem pojištěnce může býti poskytnuto ústavní ošetřování (§ 71), jsou-li u nich splněny podmínky § 80. Revírní bratrská pokladna hradí nutné náklady dopravení do ústavu.
§ 73
Je-li revírní bratrská pokladna povinna platiti ošetřovací výlohy v nemocnici, v léčebném ústavě nebo v porodnici (§ 101), jest povinna platiti rodinným příslušníkům pojištěncovým polovinu nemocenského. Nehradí-li nositel pojištění výlohy ústavního ošetřování, jest nemocenské platiti pojištěnci, nemá-li rodinných příslušníků; má-li rodinné příslušníky, jest platiti nemocenské jim.
§ 74
(1) K umístění v ústavu je zpravidla zapotřebí svolení nemocného. Za osobu mladší 18 let uděluje svolení přednosta domácnosti.
(2) Svolení není třeba,
a) jestliže nemocný nežije se členy rodiny ve společné domácnosti,
b) jestliže druh onemocnění nebo chování nemocného vyžaduje ústavního ošetřování nebo pozorování.
§ 75
Neuposlechne-li nemocný přípustného vyzvání revírní bratrské pokladny, aby vstoupil do ústavu, nebo přeruší-li bez svolení revírní bratrské pokladny pobyt v ústavě, může mu býti nemocenské odepřeno. Má-li pojištěnec rodinné příslušníky, může býti nemocenské sníženo na polovinu a poukázáno rodinným příslušníkům. Na to jest ho před rozhodnutím upozorniti.
§ 76
(1) Nemocným, kteří zůstali v domácím ošetřování, může býti přidělen školený ošetřovatelský personál; šestinedělky, svolí-li, mohou býti odevzdány do ústavu pro šestinedělky nebo do podobného ústavu.
(2) Na úhradu těchto nákladů může býti zúčtováno nemocenské nebo dávky podle § 66, odst. 1, písm. b) a c) až do polovice.
Druhý pododdíl
Omezení a zvýšení dávek; mimořádný podpůrný fond
§ 77
(1) Stanovení revírní bratrské pokladny může býti určeno, že
a) těhotným a šestinedělkám se poskytuje podpora v šestinedělí [§ 66, odst. 1, písm. b)] a prémie za kojení [§ 66, odst. 1, písm. c)] jen tenkráte, byly-li za posledních dvanáct měsíců před porodem pojištěny aspoň 180 dnů; tato lhůta může býti prodloužena až na 270 dnů,
b) zuboléčba, ošetřování odbornými lékaři a léčení v soukromých i vlastních léčebných ústavech, lázních apod. se poskytuje jen za podmínek uvedených v léčebném řádě (§ 89),
c) nemocenské jest poskytovati teprve od osmého dne neschopnosti k práci, má-li pojištěnec v nemoci nárok na mzdu (§ 8) aspoň po dobu jednoho týdne,
d) pojištěnec je povinen při požadování lékařské pomoci pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky zaplatiti za podmínek stanovených v léčebném řádě za poukaz k lékaři 2,50 K,
e) pojištěnec je povinen při odběru léků pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky zaplatiti za podmínek stanovených v léčebném řádě za každý předpis léků 2,50 K, nikoli však více, než činí prodejní cena předepsaných léků.
(2) Pojištěnci, jichž denní výdělek nepřesahuje 15 K, osoby požívající podpory v nezaměstnanosti a osoby uvedené v §M90 neplatí částky uvedené v odstavci 1, písm. d) a e).
§ 78
(1) Stanovami revírní bratrské pokladny může býti určeno, že
a) těhotným a šestinedělkám, a to i z kruhů rodinných příslušníků, se poskytuje kromě pomoci při porodu [§ 66, odst. 1, písm. a)] podpora do výše 300 K,
b) prémie za kojení se poskytuje rodinným příslušnicím až do jedné čtvrtiny nemocenského, jehož pojištěnec požíval nebo na něž by měl nárok,
c) prémie za kojení se poskytuje až do uplynutí 26 týdnů po porodu,
d) děti pojištěnců se umísťují v ozdravovnách, zotavovnách nebo jiných zařízeních, když toho jejich zdravotní stav nezbytně vyžaduje,
e) denní nemocenské se zvyšuje až na 75 % denního výdělku,
f) nemocenské se zvyšuje o 10 %, trvá-li neschopnost k práci déle než třináct týdnů, o 20 %, trvá-li déle než dvacetšest týdnů, a o 30 %, trvá-li déle než třicetdevět týdnů,
g) nemocenské se zvyšuje až o 10 % pojištěncům ženatým (vdaným), až o 20 % pojištěncům pečujícím o čtyřčlennou rodinu a až o 30 % pojištěncům pečujícím o rodinu ještě větší; za členy rodiny je v tomto případně pokládati jenom manželku (manžela) a děti (§ 80) až do dokonaného osmnáctého roku,
h) pohřebné se zvyšuje až na čtyřicetipětinásobek denního výdělku,
i) za účelem znovuzískání zdraví poskytuje se umístění v ozdravovnách a ošetřovnách,
k) proti znetvoření a zmrzačení nebo při nich se poskytují pomocné prostředky,
l) pojištěncům jest poskytovati léčebnou péči k odvrácení nemocí a k zachování pracovní schopnosti.
(2) Nemocenské zvýšené podle odstavce 1, písm. f) a g) nesmí překročiti 75 % denního výdělku.
(3) Stanovami může býti určeno, že některé nebo veškeré dávky uvedené v odstavci 1 jest poskytovati jen těm pojištěncům, u nichž pojistný případ nastane po uplynutí určité doby pojištění (čekací doba).
(4) Ústřední bratrská pokladna může uložiti revírním bratrským pokladnám, aby zavedly dávky uvedené v odstavci 1, písm. d), i), k) a l); pak jest povinna nahraditi polovinu vzniklého vyššího nákladu.
(5) Revírní bratrská pokladna, u níž příspěvek nečiní více než 6 % denního výdělku, může zavésti:
a) dávky uvedené v odstavci 1, písm. e) až l), jestliže reservní fond dosáhl předepsané výše (§ 212),
b) dávky uvedené v odstavci 1, písm. a) až d), jestliže reservní fond dosáhl pětiny předepsané výše.
§ 79
(1) U každé revírní bratrské pokladny se zřídí mimořádný podpůrný fond, který jest odděleně účtovati. Do mimořádného podpůrného fondu plynou peněžité pokuty (§ 260), pořádkové a donucovací tresty (§ 34), dary a zvláštní dotace.
(2) Prostředky mimořádného podpůrného fondu slouží
1. k poskytování dávek pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům, kteří nemají nárok na dávky nemocenského pojištění,
2. k poskytování léčebných a pomocných prostředků, které převyšují dávky nemocenského pojištění,
3. k všeobecným opatřením k povznesení zdravotních poměrů pojištěnců.
(3) Ústřední bratrská pokladna vydá směrnice o použití prostředků mimořádného podpůrného fondu. Pokud se tyto směrnice týkají opatření na poli zdravotní péče ochranné a sociálně zdravotní péče o pojištěnce, jest nutný souhlas ministra hospodářství a práce, který jej udělí v dohodě s ministrem vnitra.
Třetí pododdíl
Společná ustanovení
§ 80
(1) Rodinnými příslušníky jsou:
a) manželka (manžel), družka,
b) děti manželské, nemanželské, nevlastní, osvojenci a schovanci do dokonaného 18. roku věku,
c) děti starší 18 let, vnuci, rodiče, prarodiče, tchán, tchýně a sourozenci,
pokud žijí s pojištěncem ve společné domácnosti, jsou výživou převážně odkázáni na jeho mzdu a nemají nároků z vlastního veřejnoprávního pojištění pro případ nemoci.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1, písm. c) musely žíti s pojištěncem ve společné domácnosti alespoň šest měsíců, než nastal pojistný případ.
(3) Za společnou domácnost se považuje i taková, ve které manželka (manžel) nebo děti žijí odděleně kvůli výchově nebo z důvodů bytové tísně, ze zdravotních, hospodářských, vzdělávacích a podobných důvodů, nesouvisících s jejich osobními vztahy.
§ 81
(1) Nárok na pomoc v nemoci (§§ 63 a 64) počíná dnem, kdy nemoc byla hlášena revírní bratrské pokladně nebo jejímu příslušnému lékaři.
(2) Prokáže-i pojištěnec, že nemoc spojená s pracovní neschopností a lékařské ošetřování nastaly před hlášením a že mu bylo včasné hlášení znemožněno, jest mu poskytnouti dávky za dobu nejdéle 14 dnů před hlášením nemoci.
(3) Počátek a konec nároku na dávky rodinného pojištění řídí se počátkem a koncem nároku pojištěnce (pojištěnky) na nemocenské ošetřování a pomoc v mateřství.
§ 82
(1) Kdo vystoupil ze zaměstnání povinného pojištěním a stane se nezaměstnaným, má nárok na povinné dávky od revírní bratrské pokladny, zdržuje-li se na území Německé říše a nastal-li pojistný případ ve lhůtě rovnající se době, po kterou byl naposledy nepřetržitě v zaměstnání podléhajícím pojistné povinnosti, avšak nejvýše ve lhůtě šesti týdnů (ochranná lhůta). Ochranná lhůta se prodlužuje o dobu, ve které pojištěnka požívala před porodem podporu v šestinedělí podle § 66, odst. 1, písm. b).
(2) Vstoupí-li nezaměstnaný v této lhůtě znovu do zaměstnání povinného pojištěním, staví se běh ochranné lhůty. Zbytek dříve získané ochranné lhůty se prodlužuje ode dne výstupu z posledního zaměstnání o ochrannou lhůtu získanou v novém zaměstnání. Ochranná lhůta nesmí však také činiti celkem více než 6 týdnů.
(3) Při výpočtu ochranné lhůty se přihlíží také k době zaměstnání podléhajícího nemocenskému pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a podle vládního nařízení ze dne 9. července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
§ 83
(1) Peněžité dávky nemocenského pojištění se vyplácejí pozadu v obdobích nejvýše 16 dnů a zaokrouhlují se dolů na 10 haléřů.
(2) Náhrada za pomoc při porodu a pohřebné se vyplatí po předložení potřebných dokladů.
§ 84
(1) Pro výpočet dávek jest klásti za základ výdělek (§ 8) kalendářního měsíce, který předchází měsíci před onemocněním. Nebyl-li pojištěnec zaměstnán v tomto měsíci, jest klásti za základ výdělek v měsíci před onemocněním a nastoupil-li pojištěnec práci teprve v měsíci onemocnění, jest klásti za základ výdělek v měsíci onemocnění. Není-li výdělek v době onemocnění ještě pevně stanoven, jest klásti za základ výdělek dělníka téhož druhu.
(2) K pozdějším změnám výdělku nastalým až do onemocnění se však pro výpočet dávek přihlíží vždy, jestliže pojištěnec po ukončení učňovského poměru nebo po přestoupení k jinému zaměstnavateli dosáhne vyššího nebo nižšího výdělku.
§ 85
(1) Každá okresní nemocenská pojišťovna je povinna poskytovati nemocenské ošetřování (§ 63) a pomoc při porodu [§ 66, odst. 1, písm. a)] také pojištěncům (provisionistům) bratrských pokladen a jejich oprávněným rodinným příslušníkům, kteří se zdržují v jejím obvodě. Nemocenská pojišťovna je na žádost povinna dohlížeti na oprávněnou osobu. Bratrská pokladna je povinna nahraditi nutný náklad.
(2) Totéž platí také mezi revírními bratrskými pokladnami.
§ 86
Poskytla-li revírní bratrská pokladna pomoc v mateřství, může od nositelů veřejnoprávního nemocenského pojištění, u nichž trvalo pojištění v posledních devíti měsících před porodem, požadovati náhradu nákladů podle doby tohoto pojištění. Pro náhradní nárok jsou směrodatné předpisy těch nemocenských pojišťoven, od nichž se náhrada žádá, pokud revírní bratrská pokladna neposkytla dávky nižší.
§ 87
(1) Pomoc v nemoci odpočívá, pokud
1. oprávněný odpykává trest na svobodě, je ve vyšetřovací vazbě nebo v policejní preventivní vazbě, v donucovací pracovně nebo ve vychovatelně,
2. oprávněný se zdržuje po vzniku pojistného případu dobrovolně v cizině bez souhlasu vedoucího úředníka revírní bratrské pokladny,
3. oprávnění cizinci jsou vykázáni z říšského území pro odsouzení v trestním řízení.
(2) Má-li oprávněný v tuzemsku příslušníky, jimž náleží rodinná pomoc, jest ji poskytovati.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro pomoc v mateřství, pro pohřebné, jakož i pro nemocenské ošetřování a pomoc při porodu oprávněných rodinných příslušníků.
§ 88
Nárok na výplatu jednotlivých splátek peněžitých dávek se promlčuje v jednom roce ode dne splatnosti. Nárok na výplatu pohřebného a náhrady za pomoc při porodu se promlčuje v jednom roce ode dne úmrtí nebo porodu.
§ 89
(1) Revírní bratrská pokladna vydá podle rámcových předpisů ústřední bratrské pokladny předpisy o hlášení nemocí, o způsobu poskytování dávek, o chování nemocných, o náhradě cestovních výloh při lékařských prohlídkách apod. (léčebný řád).
(2) V léčebném řádě se stanoví, za jakých podmínek a v jaké výši poskytne revírní bratrská pokladna pojištěnci onemocnělému mimo území Německé říše náhradu za nutné náklady, které pojištěnec sám zaplatí za lékařskou pomoc, léky, therapeutické pomůcky a ústavní ošetřování.
(3) Revírní bratrská pokladna jest oprávněna dohlížeti na nemocné, zejména dáti je vyhledati v bytě. Vzepře-li se nemocný tomuto dozoru, nebo neřídí-li se předpisy léčebného řádu, může mu býti peněžitá dávka zcela nebo zčásti odepřena. Na tyto následky jest nemocného předem upozorniti. Je-li peněžitá dávka odepřena, může býti rodinným příslušníkům pojištěncovým poskytnuta podpora ve výši poloviny nemocenského.
Druhý oddíl
Dávky při onemocnění provisionistů
§ 90
(1) Provisionistům náleží v případě nemoci:
a) nemocenské ošetřování (§ 63),
b) pomoc v mateřství podle § 66, odst. 1, písm. a),
c) pohřebné.
(2) Pohřebné činí v případě úmrtí provisionisty 500 K.
(3) Ministr hospodářství a práce může určiti, že dávky podle odstavce 1 náležejí také poživateli starobní odměny.
§ 91
Rodinným příslušníkům provisionisty jest poskytovati nemocenské ošetřování podle §§ 68 a 69 a pohřebné podle § 70. Pomoc v mateřství náleží pouze manželce provisionisty.
§ 92
(1) Okruh rodinných příslušníků řídí se § 80.
(2) Okruh rodinných příslušníků může býti stanovami omezen na osoby uvedené v § 80, odst. 1, písm. a) a b). Při tom platí § 80, odst. 3.
§ 93
K nároku podle § 90 není oprávněn:
1. kdo podléhá povinnému pojištění u revírní bratrské pokladny nebo u jiné veřejnoprávní pojišťovny,
2. kdo dostává jako rodinný příslušník dávky rodinné pomoci, ježto trvá veřejnoprávní nemocenský pojistný poměr,
3. komu je vyplácena provise do ciziny.
§ 94
(1) K poskytování dávek podle § 90 je příslušná revírní bratrská pokladna, v jejímž obvodě oprávněný bydlí. Ustanovení § 85 platí obdobně.
(2) Pro poskytování dávek provisionistům bydlícím na ostatním území Říše jest příslušná revírní bratrská pokladna v Moravské Ostravě.
§ 95
Nárok na dávky podle §§ 90 a 91 počíná dnem, kdy byl doručen výměr o provisi, končí uplynutím měsíce, v němž byla provise naposledy vyplacena.
§ 96
Ústřední bratrská pokladna hradí revírním bratrským pokladnám náklady. Ministr hospodářství a práce může k návrhu Ústřední bratrské pokladny stanoviti paušální částky.
Třetí oddíl
Lékařská služba a poměr revírních bratrských pokladen k ústavům pro nemocné
§ 97
Revírní bratrská pokladna jest povinna pečovati o to, aby pojištěncům byli k disposici lékaři a porodní asistentky, jich je třeba k provádění nemocenského pojištění. Revírní bratrská pokladna může stanoviti, že se oprávnění smějí dáti ošetřiti jen od určitých lékařů nebo porodních asistentek, a že náhrady vzešlé povolením jiných lékařů nebo porodních asistentek budou hrazeny jen v naléhavých případech první pomoci. Kdo poskytl pomoc (lékař, porodní asistentka), jest oprávněn požadovati odměnu přímo od revírní bratrské pokladny až do výše sazby platné mezi revírní bratrskou pokladnou a lékaři, kteří jsou pro ni činni.
§ 98
(1) Sjedná-li Ústřední bratrská pokladna s lékařskou organisací smlouvu o lékařské službě, jest tato smlouva pro revírní bratrské pokladny a lékaře závazná.
(2) Podobné smlouvy se mohou sjednati také s ústředními svazy dentistů, zubních techniků a porodních asistentek.
(3) Tyto smlouvy mají obsahovati ustanovení o rozhodování sporů. Spory budou rozhodovány zvláštními rozhodčími soudy. Předsedy a náměstky rozhodčích soudů jmenuje ministr hospodářství a práce.
§ 99
(1) Revírní bratrská pokladna ustanoví šéflékaře (úředního lékaře). Jemu náleží říditi lékařskou službu v obvodě revírní bratrské pokladny. Revírní bratrské pokladny se mohou sdružiti s jinými veřejnoprávními nemocenskými pojišťovnami za účelem ustanovení společného šéflékaře. Služební smlouvy s šéflékaři podléhají schválení Ústřední bratrské pokladny.
(2) Šéflékař má právo se zúčastniti schůzí představenstva hlasem poradním. Pro služební poměr šéflékařů platí §§ 57 a 58. Zruší-li se revírní bratrská pokladna, platí § 31, odst. 2 až 4.
(3) Revírní bratrská pokladna dohlédá šéflékařem nebo jinými lékařskými důvěrníky na smluvní lékaře.
(4) Ústřední bratrská pokladna vydá směrnice pro vykonávání lékařské služby.
§ 100
Nedostačuje-li lékařská služba u některé revírní bratrské pokladny, může jí Ústřední bratrská pokladna uložiti, aby po dobu tohoto mimořádného stavu poskytovala oprávněným osobám místo lékařské pomoci přiměřenou peněžitou částku, kterou stanoví Ústřední bratrská pokladna.
§ 101
(1) Je-li pojištěnec, který má nárok na pomoc v nemoci (§§ 63 a 64), přijat do veřejné nemocnice, je revírní bratrská pokladna povinna nahraditi nemocnici výlohy za léčení a ošetřování podle poslední třídy až do čtyř týdnů bez ohledu na to, zda k ústavnímu ošetřování dala souhlas (§ 71).
(2) Byl-li pojištěnec přijat do ústavního ošetřování po vystoupení ze zaměstnání, avšak v ochranné lhůtě (§ 82), hradí revírní bratrská pokladna ošetřovací výlohy podle poslední třídy až do čtyř týdnů, jestliže
a) vydala poukaz k přijetí (§ 71),
b) došlo k přijetí pro nakažlivou chorobu nebo proto, že byl ohrožen život pojištěnce. Veřejná nemocnice je povinna uvědomiti příslušnou revírní bratrskou pokladnu do tří dnů po přijetí nemocného. Byl-li nemocný přijat, protože byl ohrožen jeho život, může revírní bratrská pokladna učiniti jiná účelná opatření.
(3) Má-li osoba ošetřovaná ve veřejné nemocnici nárok na dávky podle §§ 63 a 64, není nemocnice oprávněna požadovati ošetřovací výlohy od ní nebo od osob povinných k její výživě.
(4) Trvá-li ošetřování pojištěnce déle než čtyři týdny, může revírní bratrská pokladna převzíti závazek k placení dalších ošetřovacích výloh.
(5) Za ošetřování pojištěnky ve veřejné porodnici je revírní bratrská pokladna povinna platiti ošetřovací výlohy podle poslední třídy až do výše peněžité dávky, na níž má pojištěnka po dobu tohoto ošetřování nárok podle § 66, odst. 1, písm. b), a to i tenkráte, byla-li ošetřena bez souhlasu revírní bratrské pokladny. Porodnice není oprávněna požadovati nedoplatek ošetřovacích výloh na pojištěnce nebo na osobě povinné k její výživě.
§ 102
Revírní bratrská pokladna nehradí výlohy za léčení a ošetřování rodinných příslušníků pojištěnců ve veřejných nemocnicích. Poskytne-li se léčení a ošetřování na poukaz revírní bratrské pokladny manželce a dětem pojištěnce, hradí revírní bratrská pokladna nemocnici ošetřovací výlohy podle poslední třídy až do uplynutí čtyř týdnů. Jinak platí pro placení ošetřovacích výloh za rodinné příslušníky všeobecné předpisy o náhradě ošetřovacích výloh ve veřejných ústavech pro nemocné. Stanovami revírní bratrské pokladny může býti určeno, že se nemocnici hradí zcela nebo zčásti ošetřovací výlohy podle poslední třídy až do dvacetišesti týdnů.
§ 103
Předpisy o veřejných nemocnicích se vztahují také na veřejné ústavy pro choromyslné.
§ 104
(1) Revírní bratrská pokladna jest oprávněna se souhlasem dozorčího úřadu zřizovati a provozovati ambulatoria.
(2) Revírní bratrská pokladna jest oprávněna vydávati pojištěncům svými lékaři ve svých ambulatoriích léčivé speciality ve smyslu vládního nařízení ze dne 19. února 1926, č. 26 Sb., o výrobě léčivých specialit a obchodu s nimi v lékárnách; revírní bratrská pokladna je povinna odebírati tyto speciality z veřejných lékáren. Ministr vnitra může v dohodě s ministrem hospodářství a práce blíže určiti tyto speciality.
Čtvrtá část
Provisní pojištění
První oddíl
Druhy provisního pojištění
§ 105
(1) Provise jest důchod z provisního pojištění.
(2) Provisionistou jest, kdo požívá důchod z provisního pojištění.
§ 106
Provisní pojištění se dělí na
1. pojištění horníků (hornické provisní pojištění),
2. pojištění hutníků (hutnické provisní pojištění).
§ 107
(1) Horníkem jest, kdo získal pojistné doby v hornictví (§ 2, odst. 1, č. 1 a odst. 2) nebo v závodech na dobývání živic (§ 2, odst. 1, č. 2).
(2) Horníku se klade na roveň, kdo získal pojistné doby v podnicích nehornických (§ 2, odst. 1, č. 3) a vstoupil do zaměstnání 
                               buď
a) před 1. červencem 1936,
                              nebo
b) v době od 30. června 1936 do 31. března 1943, pokud před tímto vstupem byl členem Ústřední bratrské pokladny nebo některé z bratrských pokladen zřízených podle zákona ze dne 28. července 1889, č. 127 ř. z., o úpravě poměrů bratrských pokladen, které byly nebo ještě mají býti zřízeny podle obecného horního zákona, nebo bratrské pokladny zřízené podle §§ 210 a násl. obecného horního zákona.
§ 108
(1) Hutníkem jest, kdo získal pojistné doby v nehornických podnicích (§ 2, odst. 1, č. 3) a vstoupil do zaměstnání buď
a) po 31. březnu 1943,
nebo
b) v době od 30. června 1936 do 31. března 1943 a nebyl před tím členem Ústřední bratrské pokladny nebo některé z bratrských pokladen uvedených v § 107, odst. 2, písm. b).
(2) Hutníku se klade na roveň dělník zaměstnaný u bratrských pokladen.
§ 109
(1) Pravidelné dávky provisního pojištění hornického jsou:
hornická provise,
hornická plná provise,
starobní odměna,
hornická výsluha,
provise pozůstalých,
vrácení příspěvků,
odbytné,
léčebná péče.
(2) Pravidelné dávky provisního pojištění hutnického jsou:
invalidní provise,
starobní provise,
provise pozůstalých,
výbavné,
odbytné,
léčebná péče.
Druhý oddíl
Provisní pojištění hornické
První pododdíl
Provise
A.
Všeobecné podmínky
§ 110
Hornickou provisi obdrží, kdo
1. je trvale neschopen ke svému dosavadnímu povolání (neschopen k povolání) nebo
2. je přechodně neschopen k povolání, jestliže neschopnost k povolání trvala nepřetržitě 365 dní nebo po odpadnutí nemocenského ještě trvá,
pokud je dokonána čekací doba a zachováno čekatelství.
§ 111
(1) Hornickou plnou provisi obdrží, kdo
1. je trvale invalidní nebo
2. je přechodně invalidní, jestliže invalidita trvala nepřetržitě 365 dní nebo po odpadnutí nemocenského ještě trvá, nebo
3. dovršil šedesátýpátý rok věku,
pokud je dokonána čekací doba a zachováno čekatelství.
(2) Hornická plná provise vstupuje na místo hornické provise.
(3) Za invalidního se považuje pojištěnec, který pro nemoc nebo jiné vady tělesné nebo duševní nemůže prací, přiměřenou jeho silám, schopnostem, výcviku a dosavadnímu povolání, vydělati ani třetinu toho, co tělesně a duševně zdravý zaměstnanec téhož druhu, s podobným výcvikem v témže obvodě obvykle vydělává.
§ 112
(1) Kdo si úmyslně přivodil neschopnost k povolání (invaliditu), nemá nároku na hornickou provisi (hornickou plnou provisi).
(2) Přivodil-li si pojištěnec neschopnost k povolání (invaliditu) při spáchání činu, který podle rozsudku trestního soudu jej zločinem nebo jiným úmyslným trestným činem, pro který byl vysloven nejméně tříměsíční trest na svobodě, může býti hornická provise (hornická plná provise) zcela nebo zčásti odepřena.
§ 113
(1) Provise pozůstalých jsou vdovské provise, vdovské plné provise a sirotčí provise.
(2) Provise pozůstalých se poskytují, měl-li zemřelý pojištěnec v době svého úmrtí dokonánu čekací dobu pro hornickou provisi (§ 110) a zachováno čekatelství.
(3) Pozůstalí nemají nárok na provisi, jestliže úmyslně přivodili smrt pojištěnce.
§ 114
(1) Provise pozůstalých se poskytují též, je-li pojištěnec nezvěstný. Pojištěnec jest považovati za nezvěstného, jestliže o něm nedošly po dobu jednoho roku žádné věrohodné zprávy a okolnosti činí jeho úmrtí pravděpodobným.
(2) Od pozůstalých může býti požadováno místopřísežné prohlášení, že o žití nezvěstného neobdrželi jiné zprávy, než které uvádějí.
(3) Není-li soudní řízení o prohlášení za mrtva skončeno, určí den úmrtí Ústřední bratrská pokladna.
§ 115
Vdovskou provisi obdrží vdova po smrti pojištěného manžela.
§ 116
(1) Vdovskou plnou provisi obdrží vdova po smrti pojištěného manžela, která
1. je trvale invalidní nebo
2. je přechodně invalidní, jestliže invalidita trvale nepřetržitě 365 dní nebo po odpadnutí nemocenského ještě trvá, nebo
3. dokonala padesátýpátý rok věku nebo
4. pečuje o dvě nebo více pojištěncových dětí, oprávněných k sirotčí provisi.
(2) Vdovská plná provise vstupuje na místo vdovské provise.
(3) Invalidní je vdova, která pro nemoc nebo jiné vady tělesné nebo duševní nemůže prací, přiměřenou jejím silám a schopnostem, jakož i jejímu výcviku a dosavadnímu životnímu postavení, vydělati ani třetinu toho, co tělesně a duševně zdravá žena toho druhu s podobným výcvikem v témže obvodě obvykle vydělává.
§ 117
Bylo-li manželství rozloučeno z viny zemřelého manžela, má rozloučená manželka nárok na provisi, nevstoupila-li do nového manželství a nezanechal-li zemřelý pojištěnec vdovu, které přísluší nárok na vdovskou provisi (vdovskou plnou provisi).
§ 118
(1) Nárok na vdovskou provisi (vdovskou plnou provisi) jest vyloučen, byla-li vdova z vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedena.
(2) Přivodila-li si vdova invaliditu úmyslně, nemá nárok na vdovskou plnou provisi.
(3) Přivodila-li si vdova invaliditu při spáchání činu, který podle rozsudku trestního soudu je zločinem nebo jiným úmyslným trestným činem, pro který byl vysloven nejméně tříměsíční trest na svobodě, může býti vdovská plná provise zcela nebo zčásti odepřena.
§ 119
(1) Sirotčí provisi obdrží po smrti pojištěnce jeho děti do dovršeného 18. roku věku.
(2) Za děti se považují:
1. děti manželské,
2. děti za manželské prohlášené,
3. osvojenci,
4. nemanželské děti pojištěnce, bylo-li jeho otcovství zjištěno,
5. nemanželské děti pojištěnky,
6. osiřelí vnuci nebo nevlastní děti, uhrazoval-li pojištěnec převážně jejich výživu,
7. schovanci.
(3) Sirotčí provisi obdrží po smrti pojištěné manželky její děti, jež jsou manželskými dětmi pozůstalého manžela nebo mají jejich právní postavení, hradila-li zemřelá převážně jejich výživu. Sirotčí provise se neposkytuje, pokud pozůstalý manžel výživu dětí převážně hradí.
B.
Výpočet provisí
§ 120
Hornická provise (hornická plná provise) se skládá ze základní částky, ze zvyšovacích částek a z přídavku na děti.
§ 121
Základní částka činí 1.560 K ročně.
§ 122
(1) Roční zvyšovací částka hornické provise činí 1,1 % výdělku (§ 8), nejvýše však výdělku 3.000 K měsíčně. Za každý příspěvkový měsíc získaný před 1. dubnem 1943 činí roční zvyšovací částka 13 K, konal-li pojištěnec podstatně hornické práce, 16 K.
(2) Roční zvyšovací částka hornické plné provise činí 1,6 % výdělku, nejvýše však výdělku 3.000 K měsíčně. Za každý příspěvkový měsíc získaný před 1. dubnem 1943 činí roční zvyšovací částka 18 K, konal-li pojištěnec podstatné hornické práce, 22 K.
(3) Ministr hospodářství a práce může stanoviti, které práce jsou pracemi podstatně hornickými.
§ 123
(1) Nejméně po deseti plných letech havířské práce pod zemí zvýší se zvyšovací částky za každý další plný rok takové práce. Toto zvýšení činí ročně: 
za prvých 10 dalších let ............................. po  80 K,
za dalších 10 let .................................... po 160 K,
za každý další rok ................................... po 240 K.
(2) Za doby, po které byla přiznána hornická provise nebo hornická plná provise, se zvyšovací částky nezvyšují.
(3) Ministr hospodářství a práce určí, které práce jsou havířskými pracemi pod zemí; může při tom také jiné práce postaviti na roveň havířské práci pod zemí.
§ 124
(1) Hornická provise (hornická plná provise) se zvyšuje za každé dítě (§ 119, odst. 2) až do dokonaného 18. roku věku o dětský přídavek, pokud provisionista o dítě pečuje. Dětský přídavek činí za každé dítě 1.200 K ročně.
(2) Požívá-li dítě sirotčí provise (sirotčího důchodu) od Ústřední bratrské pokladny nebo od jiného nositele veřejnoprávního pojištění nebo z veřejných prostředků, poskytuje se dětský přídavek jen potud, pokud je vyšší než sirotčí provise (sirotčí důchod).
(3) Při více oprávněných se poskytuje dětský přídavek za totéž dítě jen jednou, a to tomu, kdo dítě převážně vyživuje.
(4) Dětský přídavek, na nějž má provisionista nárok, může býti s jeho souhlasem poukazován třetí osobě na návrh, jestliže tato hradí převážně výživu dítěte; nakládání provisionisty s dětským přídavkem po tuto dobu jest neúčinné. Odpírá-li provisionista souhlas nebo nelze-li jej dosáhnouti z jiného důvodu, může býti nahrazen poručenským soudem.
§ 125
(1) Nejnižší výměra hornické provise je při příspěvkové době do 8 let 3.000 K, při příspěvkové době přes 8 let 3.600 K ročně. Konal-li pojištěnec po dobu nejméně 5 let podstatně hornické práce, je nejnižší výměra 3.600 K ročně.
(2) Nejnižší výměra hornické plné provise je 4.800 K ročně.
(3) K nejnižší výměře hornické provise a hornické plné provise se poskytuje na každé dítě (§ 124) dětský přídavek.
§ 126
(1) Hornická provise a hornická plná provise bez zvýšení podle § 123 nesmí přesahovati ročně 80 % průměrného ročního výdělku pojištěncova. Zvýší-li se zvyšovací částky, zvyšuje se tato hranice přiměřeně, nejvýše však na 90 % uvedeného výdělku ročně. Krácení provise se provede krácením zvyšovacích částek, a to nejprve krácením zvýšení podle § 123.
(2) Pro příspěvkové doby před 1. dubnem 1943 určí ministr hospodářství a práce, jakou částku jest místo průměrného ročního výdělku vzíti za základ pro výpočet nejvyšší hranice.
§ 127
(1) Vdovská provise činí pět desetin hornické provise.
(2) Vdovská plná provise činí pět desetin hornické plné provise.
(3) Sirotčí provise se skládá ze základní částky 840 K ročně a čtyř desetin zvyšovacích částek hornické provise. Nejvyšší výměra sirotčí provise činí 3.000 K ročně.
§ 128
(1) Setká-li se nárok na vdovskou provisi (vdovskou plnou provisi) s nárokem na hornickou provisi (hornickou plnou provisi), obdrží oprávněná jen vyšší provisi a z nižší provise polovinu.
(2) Provise pozůstalých nesmějí dohromady býti vyšší než hornická provise (hornická plná provise) včetně dětského přídavku za všechny děti oprávněné k sirotčí provisi, jinak se krátí poměrně podle jejich výše. Za každého pohrobka zvýší se nejvyšší částka o dětský přídavek. Odpadne-li někdo z pozůstalých, zvýší se provise pozůstalých do nejvyšší přípustné částky.
Druhý pododdíl
Starobní odměna a hornická výsluha
§ 129
Starobní odměnu obdrží pojištěnec, který dovršil 55. rok věku, získal 300 příspěvkových měsíců, vykonával v této době alespoň po 180 příspěvkových měsíců podstatně hornické práce a zachoval si čekatelství. Starobní odměna odpadá poskytnutím hornické provise nebo hornické plné provise.
§ 130
Starobní odměna činí 5.400 K ročně.
§ 131
Jestliže pojištěnec, který vykonával nejméně 180 měsíců podstatně hornické práce a dovršil 50. rok věku, pracuje po 31. březnu 1943 dále jako havíř pod zemí (§ 123, odst. 3), obdrží k hornické provisi nebo k hornické plné provisi jednorázovou hornickou výsluhu. Zemřel-li pojištěnec před přiznáním hornické provise nebo hornické plné provise, poskytne se hornická výsluha k provisím pozůstalých. Více oprávněným pozůstalým se poskytne hornická výsluha podle vzájemného poměru jejich provisí.
§ 132
Hornická výsluha činí za prvé dva plné roky další havířské práce pod zemí po 31. březnu 1943 po 1.500 K, za každý další plný rok po 3.000 K. Za doby, po které byla přiznána hornická provise nebo hornická plná provise, se hornická výsluha neposkytuje.
§ 133
Ministr hospodářství a práce může vydati podrobná i odchylná ustanovení o poskytování hornické výsluhy.
Třetí pododdíl
Vrácení příspěvků a odbytné
§ 134
(1) Provdá-li se pojištěnka, bude jí vrácen připadající na ni zákonný podíl na pojistném zaplaceném do konce měsíce, v němž byl návrh podán.
(2) Nárok zaniká, nebyl-li uplatněn do tří let po uzavření sňatku. Vrácení pojistného vylučuje další nároky z pojistného zaplaceného do vrácení.
§ 135
(1) Zemře-li pojištěnec před uplynutím čekací doby, obdrží vdova, která by v případě dovršení čekací doby měla nárok na vdovskou provisi (§ 115, § 116, odst. 1), odbytné.
(2) Nezanechá-li pojištěnec vdovu, náleží odbytné sirotkům, kteří by při dovršení čekací doby měli nárok na sirotčí provisi (§ 119).
§ 136
Odbytné činí: 
při denním výdělku

                 do  10 K           600 K
nad  10 K         "  20 "           700 "
 "   20 "         "  30 "           800 "
 "   30 "         "  40 "           900 "
 "   40 "         "  50 "          1000 "
 "   50 "         "  60 "          1100 "
 "   60 "         "  70 "          1200 "
 "   70 "         "  80 "          1300 "
 "   80 "         "  90 "          1400 "
 "   90 "         " 100 "          1500 "
 "  100 "                          1600 ".
§ 137
Nárok na odbytné zaniká, nebyl-li uplatněn do dvou let po úmrtí pojištěnce.
Čtvrtý pododdíl
Čekací doba a čekatelství
§ 138
(1) Čekací doba je dokonána, bylo-li zaplaceno nejméně 60 měsíčních příspěvků. Bylo-li na základě pojistné povinnosti zaplaceno méně než 60 měsíčních příspěvků, vyžaduje se 120 měsíčních příspěvků. Pro hornickou plnou provisi v důsledku dovršení 65. roku věku je čekací doba dokonána teprve, bylo-li na základě pojištěné povinnosti nebo dobrovolného pojištění zaplaceno 180 měsíčních příspěvků.
(2) Pro každý kalendářní měsíc platí jen jeden příspěvek. Příspěvek na povinné pojištění předchází příspěvku na dobrovolné pojištění.
§ 139
Nastane-li neschopnost k povolání (invalidita) nebo smrt před dokonáním čekací doba podnikovým úrazem, považuje se čekací doba za dokonanou.
§ 140
(1) Ústřední bratrská pokladna může povoliti pojištěnci po lékařském vyšetření zkrácení čekací doby, jestliže zaplatí odpovídající úhradu. Je-li zkrácení čekací doby navrženo pro větší počet pojištěnců, může Ústřední bratrská pokladna upustiti od lékařského vyšetření.
(2) Bližší stanoví ministr hospodářství a práce.
§ 141
(1) K zachování čekatelství musí býti zapraveno za každý kalendářní rok nejméně 6 měsíčních příspěvků, jinak zaniká čekatelství z příspěvků zaplacených za dobu až do počátku běžného kalendářního roku. Pozdějšími příspěvky počíná pojištění znovu.
(2) Za kalendářní rok, ve kterém pojištění začíná, stačí zapravení jednoho příspěvku. Pojištění začíná měsícem, za nějž se zapraví první příspěvek.
(3) Za kalendářní rok, v němž nastal pojistný případ neschopnosti k povolání, invalidity nebo úmrtí, nebo v němž pojištěnec dovršil 65. rok věku, jakož i za další kalendářní roky, není třeba k zachování čekatelství dalších příspěvků. Odpadne-li opět neschopnost k povolání (invalidita), zachovává se čekatelství pouze do konce běžného kalendářního roku. Neschopnosti k povolání (invaliditě) klade se na roveň požitek hornické provise (hornické plné provise) nebo vdovské provise (vdovské plné provise).
§ 142
Čekatelství se pokládá za zachované, je-li při pojistném případu neschopnosti k povolání (invalidity), úmrtí nebo při dovršení 65. roku věku, nebo později, při návrhu na poskytnutí hornické plné provise na základě dovršení 65. roku věku, doba od prvého vstupu do pojištění z poloviny kryta příspěvky. Při tom se nepočítá:
1. první a poslední kalendářní rok pojištění,
2. doba, ve které pojištěnec konal během světové války válečné, zdravotní nebo podobné služby Německé říši nebo jinému spřátelenému státu,
3. doba, po kterou pojištěnec požíval provise nebo byl neschopen k povolání (byl invalidní);
příspěvky za tyto doby zaplacené se však započítávají. Kalendářní rok se počítá za 12 měsíců.
§ 143
Pro každý kalendářní měsíc platí jen jeden příspěvek.
§ 144
(1) Pro zachování čekatelství podle § 141 se započítávají doby (náhradní doby), i když za ně nebylo pojistné zaplaceno, ve kterých pojištěná osoba
1. se zúčastnila učebního běhu, uznaného ministrem hospodářství a práce, pro další odborné vzdělání nebo pro školení ve světovém názoru,
2. byla neschopna k práci pro nemoc, těhotenství, šestinedělí nebo v době zotavení a byl jí prokazatelně znemožněn výkon povolání,
3. byla prokazatelně nedobrovolně bez zaměstnání.
(2) Jestliže během dob uvedených v odstavci 1 trvá dále zaměstnanecký poměr zakládající pojistnou povinnost, jest zapraviti pojistné i za tyto doby.
(3) Ministr hospodářství a práce může stanoviti bližší o prokázání dob, zmíněných v odstavci 1, č. 2 a 3.
§ 145
Ministr hospodářství a práce se zmocňuje, aby upravil přestupy mezi Ústřední bratrskou pokladnou a jinými nositeli důchodového pojištění, jakož i mezi Ústřední bratrskou pokladnou a službou vyňatou z pojistné povinnosti.
Třetí oddíl
Hutnické provisní pojištění
§ 146
Dávky hutnického provisního pojištění se poskytují podle předpisů zákona č. 221/1924 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, pokud se nestanoví jinak. Označují se:
1. invalidní důchod jako invalidní provise,
2. starobní důchod jako starobní provise,
3. vdovský důchod jako vdovská provise,
4. vdovecký důchod jako vdovecká provise,
5. sirotčí důchod jako sirotčí provise.
§ 147
(1) Za účelem zjištění průměrného denního výdělku směrodatného pro zařazení do tříd, dělí se roční pracovní výdělek počtem příspěvkových dnů získaných v kalendářním roce.
(2) Ministr hospodářství a práce může stanoviti, že pro zařazení do tříd jest směrodatný týdenní výdělek, a že při tom se dělí roční pracovní výdělek počtem příspěvkových týdnů získaných v kalendářním roce.
Čtvrtý oddíl
Společná ustanovení
První pododdíl
Počátek, zánik, odnětí a výplata dávek
§ 148
(1) Provise počíná uplynutím měsíce, ve kterém jsou pro ni splněny podmínky; byl-li však návrh podán po skončení měsíce následujícího, počíná uplynutím měsíce, v němž byl návrh podán.
(2) Požívá-li pojištěnec nemocenské, počíná provise teprve dnem, následujícím po odpadnutí nemocenského.
§ 149
Vdovská provise (vdovská plná provise) a provise vdovecká zaniká uplynutím měsíce, ve kterém oprávnění znovu uzavřou sňatek. Požívá-li vdova vdovskou provisi nebo vdovskou plnou provisi, obdrží jako odbytné trojnásobnou roční částku své vdovské provise.
§ 150
Sirotčí provise zaniká uplynutím měsíce, ve kterém již nejsou splněny podmínky pro její poskytování.
§ 151
Bude-li prokázáno, že pojištěnec, který byl považován za nezvěstného, ještě žije, zastaví se další výplata provisí pozůstalých.
§ 152
(1) Za měsíc úmrtí a za měsíc, ve kterém začíná provise odpočívati, vyplatí se provise plně.
(2) Nebyla-li splatná provise v době úmrtí oprávněného ještě vybrána, jsou k jejímu přijetí postupně oprávněni manžel, děti, otec, matka a sourozenci, jestliže s oprávněným žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.
§ 153
Zemře-li pojištěnec nebo osoba oprávněná k požitku vdovské nebo vdovecké provise po uplatnění svého nároku, jsou k pokračování v řízení a k přijetí částek splatných do dne úmrtí postupně oprávněni manžel, děti, otec, matka a sourozenci, jestliže s oprávněným žili v době jeho úmrtí ve společné domácnosti.
§ 154
(1) Není-li osoba oprávněná k požitku provise následkem podstatné změny v jejích poměrech již neschopna k povolání nebo není-li již invalidní, bude provise odňata.
(2) Zpěčuje-li se oprávněný bezdůvodně další prohlídce nebo pozorování, může býti provise dočasně odňata zcela nebo zčásti, byl-li na tyto následky upozorněn.
§ 155
Výměr, kterým byla provise odňata nebo snížena, nabývá účinnosti uplynutím měsíce, v kterém byl doručen.
§ 156
Provise se platí měsíčně předem, v částkách zaokrouhlených při každé výplatě na celé koruny dolů. Částky pod 200 K měsíčně mohou býti předem vyplaceny také na delší dobu. Oprávnění jsou povinni na požádání před každou výplatou předložiti potvrzení o žití nebo o vdovství.
§ 157
Poživatelé provisí, kteří vykonávají zaměstnání podléhající pojistné povinnosti, mohou navrhnouti zvýšení provise o zvyšovací částky podle § 122 vždy teprve po uplynutí jednoho roku v novém zaměstnání. Vystoupí-li provisionista ze zaměstnání, jest tento návrh přípustný nejdříve po uplynutí 6 měsíců po výstupu.
§ 158
(1) Není-li výplatou provise oprávněnému zřejmě docíleno účelu, kterému dávka slouží, nebo jsou-li zájmy jeho rodinných příslušníků (§ 80) poškozovány, může okresní soud bydliště oprávněného k návrhu jeho manželky nebo opatrovníka jeho dětí, zákonného orgánu pro péči o mládež, nebo obce, ve které bydlí, určiti osobu nebo korporaci, které má býti vyplácena dávka místo oprávněnému. Soud rozhodne usnesením po provedeném nesporném řízení podle předpisů o ustanovení opatrovníka.
(2) Bude-li návrhu vyhověno, má ustanovená osoba nebo korporace použíti dávek k prospěchu oprávněného a jeho rodiny. Dávka jí vyplacená je vlastnictvím oprávněného, jež jí bylo svěřeno.
§ 159
Pro začátek, zánik, odnětí a výplatu starobní odměny platí ustanovení §§ 148, 152, 153, 155, 156 a 158 obdobně.
Druhý pododdíl
Odpočívání a promlčení dávek
§ 160
(1) Setká-li se provise s důchodem podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, poskytuje se polovina provise a dětský přídavek, druhá polovina odpočívá až do výše úrazového důchodu.
(2) Jsou-li zapraveny dobrovolné příspěvky (§ 7), poskytují se plně zvyšovací částky na ně připadající; ze zbytku provise odpočívá polovina až do výše úrazového důchodu.
(3) Úrazový důchod nezpůsobuje odpočívání provise,
a) poskytuje-li se za úraz, jenž se přihodil po vzniku neschopnosti k povolání (invalidity) nebo po dovršení 65. roku věku;
b) nepřesahuje-li úhrn setkavších se důchodů bez přídavku na dítě 6.000 K ročně. Přesahuje-li úhrn setkavších se důchodů uvedenou hranici, odpočívá z provise převyšující částka nejvýše až do poloviny provise.
(4) Setkají-li se provise pozůstalých s důchody pozůstalých podle právních předpisů o úrazovém pojištění (zaopatření) dělníků, platí odstavce 1 až 3 obdobně, při setkání vdovských důchodů jest však hranicí podle odstavce 3, písm. b) částka 3.600 K. Z odpočívání jsou vyňaty sirotčí provise.
§ 161
(1) Provise odpočívá, pokud se oprávněný tuzemec zdržuje v cizině a opomine sděliti nositeli pojištění místo svého pobytu. Prokáže-li oprávněný, že opominul učiniti toto sdělení bez svého zavinění, oživne opět provise se zpětnou platností.
(2) Provise odpočívá, pokud oprávněný cizinec
a) se dobrovolně obvykle zdržuje v cizině,
b) byl vykázán z říšského území pro odsouzení v trestním řízení.
(3) Základní částka se neposkytuje
a) při provisích placených do ciziny,
b) při provisích pozůstalých po cizinci, kteří se v době jeho úmrtí nezdržovali obvykle v tuzemsku.
(4) Ministr hospodářství a práce může povoliti výjimky.
§ 162
(1) Provise odpočívá, jestliže oprávněný odpykává trest na svobodě trvající déle než jeden měsíc, nebo je v policejní preventivní vazbě.
(2) Má-li oprávněný v tuzemsku příslušníky, které převážně vydržoval, bude jim provise poukazována. Je-li více takových oprávněných, mají manželka (manžel) a děti přednost před rodiči a tito před ostatními rodinnými příslušníky. Mezi osoby téže skupiny se rozdělí dávka stejným dílem.
§ 163
Pro odpočívání starobní odměny platí ustanovení §§ 160 až 162 obdobně.
§ 164
Nárok na dávky provisního pojištění se promlčuje ve čtyřech letech po splatnosti. Jinak platí ustanovení obecného občanského zákoníka.
Třetí pododdíl
Zdravotní péče ochranná a sociálně zdravotní, léčebná péče Mimořádný podpůrný fond
§ 165
(1) Ústřední bratrská pokladna může se souhlasem ministra hospodářství a práce použíti prostředků pro zdravotní péči ochrannou a sociálně zdravotní, a to:
a) k zajištění zdravého hornického dorostu;
b) k povznesení zdravotního stavu a udržení výkonnosti pojištěnců v hornictví (§ 2, odst. 1, č. 1 a 2, § 2, odst. 2). Při tom může zejména prováděti všeobecná a zvláštní opatření k potírání nebezpečí nemocí obvyklých v hornictví;
c) pro všeobecná opatření k odvrácení předčasného vzniku neschopnosti k povolání nebo invalidity pojištěnců, zejména k potírání častěji se vyskytujících nemocí.
(2) Opatření na poli zdravotní péče ochranné a sociálně zdravotní smějí býti prováděna jen podle směrnic, které vydá ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem vnitra.
(3) Ministr hospodářství a práce může stanoviti, že revírní bratrské pokladny mají Ústřední bratrské pokladně k splnění úkolu podle odstavce 1 nebo jiných společných úkolů odváděti ročně až 1 % z pojistného, zapraveného na nemocenské pojištění.
§ 166
(1) Ústřední bratrská pokladna může zavésti léčebnou péči, je-li možno očekávati, že
1. odvrátí neschopnost k povolání nebo invaliditu pojištěnce nebo invaliditu vdovy, hrozící následkem onemocnění,
2. učiní oprávněného k požitku provise znovu výdělečně schopným.
(2) Léčebná péče se povolí jen, není-li k poskytnutí potřebných dávek povinna příslušná revírní bratrská pokladna jako nositel nemocenského pojištění.
§ 167
(1) Léčebnou péči provádí Ústřední bratrská pokladna zpravidla umístěním v nemocnici, léčebném ústavě nebo v lázních pod zvláštním lékařským dozorem, dále poskytnutím prothes a jiných prostředků.
(2) Provádí-li se léčebná péče v některé veřejné nemocnici, platí pro poměr mezi Ústřední bratrskou pokladnou a veřejnou nemocnicí obdobně ustanovení § 101.
(3) K umístění pojištěnce nebo provisionisty v nemocnici nebo v léčebném ústavě jest zapotřebí jeho souhlasu. Souhlasu není třeba, jestliže druh nemoci nebo chování nemocného vyžaduje ústavního ošetřování nebo pozorování.
§ 168
(1) Po dobu provádění léčebné péče může býti provise zcela nebo zčásti zastavena, nejvýše však do výše nákladů léčebné péče. Provise může býti zcela nebo zčásti poukazována provisionistovým rodinným příslušníkům, kteří jím byli převážně vydržováni.
(2) Rodinným příslušníkům pojištěnce, kteří jím byli převážně vydržováni, může Ústřední bratrská pokladna vypláceti příspěvek na domácnost, a to až do poloviny případné jeho provise.
§ 169
Podnikatel nesmí vypověděti služební poměr pojištěnce, jenž jest podroben léčebné péči, po dobu trvání léčebné péče nebo z důvodu této léčebné péče.
§ 170
Zpěčuje-li se oprávněný provisionista bezdůvodně léčebné péči a dá-li se předpokládati, že by neschopnost k povolání (invalidita) nebo neschopnost k práci byla odvrácena, nebo že by byla odstraněna, může být provise dočasně zcela nebo zčásti zastavena, byl-li oprávněný na tyto následky předem upozorněn.
§ 171
(1) U Ústřední bratrské pokladny se zřídí mimořádný podpůrný fond, odděleně účtovaný. V případech hodných zvláštního zřetele může Ústřední bratrská pokladna z prostředků tohoto fondu poskytovati dávky.
(2) Ministr hospodářství a práce vydá směrnice o opatření prostředků fondu a o poskytování podpor.
Pátá část
Opatření a správa prostředků
První oddíl
Všeobecná ustanovení o pojistném
§ 172
(1) Prostředky potřebné pro pojištění hradí pojištěnci a podnikatelé. Dobrovolní pojištěnci platí pojistné sami.
(2) Za pojištěnce, jenž je zaměstnán bezplatně nebo je ještě ve výcviku, hradí pojistné sám podnikatel.
§ 173
(1) Pojistné se stanoví v procentech z měsíčního výdělku (§ 8), nejvýše však z výdělku 3.000 K měsíčně.
(2) K jednorázovým odměnám, pokud je lze považovati za mzdu, se přihlíží pro výpočet pojistného jen v tom období, v němž byly poskytnuty.
§ 174
Při neschopnosti k práci neplatí se pojistné za plné kalendářní měsíce, v nichž se poskytuje pomoc v nemoci, není-li i během této nemoci nárok na mzdu. Totéž platí po dobu požitku podpory v šestinedělí.
§ 175
(1) Podnikatelé jsou povinni odvésti zároveň se svým podílem na pojistném také podíly pojištěnců na pojistném; jsou oprávněni zadržeti podíly pojištěnců na pojistném z jejich mzdy. Srážky se rozvrhnou stejnoměrně na mzdová období. Pojistné zadržené, avšak neodvedené, se pojištěncům započte.
(2) Neprovedené srážky lze provésti dodatečně při příští výplatě mzdy, později jen tehdy, jestliže podnikatel zaplatí pojistné bez zavinění dodatečně.
(3) Bližší o srážce pojistného určí ministr hospodářství a práce. Určení může přenechati stanovám bratrských pokladen.
§ 176
Pojistné, které podnikatel zadržel pojištěnci ze mzdy, jest statkem podnikateli svěřeným.
§ 177
(1) Podnikatelé jsou povinni bez předpisu odvésti bratrské pokladně plné pojistné nejpozději do 14 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějž má býti zaplaceno. Nedoplatky pojistného se úročí 4 % po splatnosti.
(2) Ministr hospodářství a práce určí bližší o způsobu vybírání pojistného. Určení může přenechati stanovám bratrských pokladen.
§ 178
(1) Neplní-li podnikatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti uloženou mu povinnost o vedení a uschovávání záznamů podle § 10 nebo plní-li ji toliko nedostatečně, takže výdělek nelze zjistiti, nebo odmítá-li podnikatel předložení záznamů, může býti pojistné vypočteno z nejvyššího započitatelného výdělku.
(2) Nebyla-li podána přihláška, může bratrská pokladna podle svého uvážení určiti počet pojištěnců, za něž jest odváděti pojistné.
(3) Nebyla-li po vystoupení ze zaměstnání učiněna včas odhláška, může bratrská pokladna požadovati zaplacení pojistného až do odhlášení.
§ 179
Kdo převezme podnik (závod), ručí za dlužné pojistné svého předchůdce, vzniklé v době 18 měsíců před převzetím. Širší předpisy občanského práva o ručení zůstávají nedotčeny.
§ 180
Ze zaplaceného pojistného jest nejprve uhraditi pojistné provisního pojištění.
§ 181
(1) Pojistné povinného a dobrovolného pojištění jest v provisním pojištění neúčinné, jestliže bylo zaplaceno po uplynutí dvou let od skončení kalendářního roku, pro nějž má platiti.
(2) Po této době je nositel pojištění povinen povoliti, aby bylo pojistné povinného pojištění dodatečně zaplaceno během dalších dvou let, jestliže nebylo zaplaceno včas bez zavinění pojištěnce.
(3) V případech obzvláštní tvrdosti může ministr hospodářství a práce také po uplynutí lhůt zmíněných v odstavcích 1 a 2 povoliti dodatečné zaplacení a stanoviti pro ně lhůtu.
§ 182
Pojistné dobrovolného pojištění nesmí býti již placeno po vzniku pojistného případu neschopnosti k povolání, invalidity nebo úmrtí.
§ 183
Doby, v nichž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávky, se nezapočítávají do lhůt uvedených v §§ 181 a 182.
§ 184
Placení pojistného se klade na roveň
1. upomínka, již vydala podnikateli příslušná bratrská pokladna,
2. prohlášení podnikatele nebo pojištěnce vůči příslušné bratrské pokladně, že zaplatí dodatečně, zaplatí-li pak pojistné v přiměřené lhůtě.
§ 185
(1) Přijímala-li bratrská pokladna nepřetržitě a bez námitek pojistné za některou osobu na základě řádné a neúmyslně nesprávné přihlášky, má se za to, že po tuto příspěvkovou dobu trval pojistný poměr.
(2) Pojištěnec může bratrskou pokladnu kdykoliv požádati o zjištění, zdali zaplacené pojistné je účinné.
§ 186
Je-li pojistné nemocenského pojištění placeno revírní bratrské pokladně po dobu tří měsíců, nemůže již revírní bratrská pokladna za nezměněných předpokladů činiti námitky proti pojistnému poměru. Přísluší-li však pojištěnec k jiné nemocenské pojišťovně, je revírní bratrská pokladna oprávněna převésti jej této nemocenské pojišťovně. Pojistný poměr končí převedením pojištěnce příslušné nemocenské pojišťovně.
§ 187
(1) Bylo-li zaplaceno pojistné provisního pojištění za pojištěnce, ačkoliv náležel k jinému odvětví pojištění, může Ústřední bratrská pokladna proti tomuto pojistnému činiti námitky jen potud, pokud jest přípustno dodatečné placení pojistného v tomto druhém odvětví pojištění. Při sporu o pojistnou příslušnost jest až do rozhodnutí platiti pojistné dále dosavadnímu nositeli pojištění.
(2) Pojistné nenáležitě placené se převede na příslušné odvětví pojištění; považuje se za pojistné právem zaplacené tomuto odvětví pojištění. Je-li pojistné příslušného odvětví pojištění vyšší, vybere se chybějící částka, pokud je je to přípustné. Případný přeplatek se vrátí z úřední moci.
(3) Bližší může určiti ministr hospodářství a práce.
§ 188
Námitky proti pojistnému v provisním pojištění nejsou přípustné po uplynutí 10 let po zaplacení, leč by šlo při placení o podvodný úmysl.
§ 189
(1) Neprávem zaplacené pojistné může býti požadováno nazpět do dvou let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém bylo zaplaceno.
(2) Popírá-li nositel pojištění právní účinnost pojistného, počíná dvouletá lhůta teprve koncem kalendářního roku, ve kterém došlo k popření.
(3) Požadovati vrácení pojistného jest vyloučeno, pokud na základě tohoto pojistného byla již pojištěnci přiznána dávka.
(4) Nárok na vrácení pojistného přísluší pojištěnci, pokud je zaplatil ze svého, jinak přísluší podnikateli. Nahradí-li se podnikateli pojistné, které uhradil ze svého, nepřísluší mu nárok na jeho vrácení.
(5) Doby, v nichž trvá spor o pojistné nebo řízení o nárocích na dávku, se nezapočítávají do lhůty k vrácení pojistného.
§ 190
Pojistné, které bylo zaplaceno v mylném předpokladu pojistné povinnosti a které není požadováno zpět, považuje se za pojistné dobrovolného pojištění, pokud k němu byl pojištěnec v době jeho placení oprávněn.
§ 191
(1) Nárok na nedoplatky pojistného se promlčuje ve dvou letech od skončení kalendářního roku, ve kterém se pojistné stalo splatným, pokud nebylo zadrženo úmyslně.
(2) Promlčení nedoplatků pojistného se přetrhuje
1. upomínkou, již vydala podnikateli příslušná bratrská pokladna,
2. prohlášením podnikatele nebo pojištěnce vůči příslušné bratrské pokladně, že zaplatí dodatečně,
3. zahájením sporu o pojistné nebo o nároky na dávky.
Druhý oddíl
Pojistné v nemocenském pojištění
§ 192
Pojištěnci a podnikatelé hradí pojistné stejným dílem.
§ 193
(1) Pojistné jest vyměřiti tak, aby s ostatními příjmy stačilo k úhradě přípustných vydání.
(2) Revírní bratrská pokladna stanoví výši pojistného se souhlasem Ústřední bratrské pokladny. Je-li k úhradě povinných dávek zapotřebí vyššího pojistného než 6,5 % měsíční mzdy (§ 8), stanoví pojistné Ústřední bratrská pokladna po slyšení revírní bratrské pokladny.
(3) Ústřední bratrská pokladna je příslušná ke stanovení pojistného, nestanoví-li je revírní bratrská pokladna nebo nestanoví-li je v potřebné výši.
Třetí oddíl
Opatření prostředků pro provisní pojištění
§ 194
(1) Jako roční příspěvek pro provisní pojištění (§ 106) platí 
Protektorát ..................................... 123 milionů K,
Ústřední sociální pojišťovna ....................  12 milionů K.
Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí stanoviti bližší o placení, nebo snížiti příspěvky.
(2) Je-li třeba k zachování dávek provisního pojištění kromě pojistného a jiných příjmů ještě dalších prostředků, může ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí zvýšiti příspěvek Protektorátu podle odstavce 1. V tomto případě mají se k úhradě rovněž přiměřeně zvýšiti pojistné a ostatní příjmy Ústřední bratrské pokladny.
§ 195
K zachování provisního pojištění se vybírá sanační dávka z uhlí.
§ 196
(1) K stanovení budoucí výše pojistného se vypočte průměrné pojistné pro celek pojištěnců. Vyměří se tak, aby hodnota celého budoucího pojistného a ostatních příjmů spolu s jměním hradila částku, které je třeba podle počtu pravděpodobnosti s úroky a s úroky z úroků k uhrazení všech budoucích výdajů.
(2) Jako podklad pro výměru pojistného sestaví ministr hospodářství a práce v pětiletých obdobích, poprvé k 1. lednu 1946, pojistně-technickou bilanci.
§ 197
V Hornickém provisním pojištění činí pojistné 13,5 % výdělku. Z toho hradí podnikatel dvě třetiny a pojištěnec jednu třetinu.
§ 198
(1) Výše pojistného v hutnickém provisním pojištění se stanoví podle ustanovení zákona č. 221/1924 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Pro zařazení do tříd podle zákona o invalidním pojištění jest týdenní výdělek děliti sedmi a měsíční výdělek třiceti. Pojistné podle § 173 se stanoví příslušným průměrným procentem měsíčního výdělku (§ 8). Ministr hospodářství a práce může určiti bližší.
(2) Podnikatelé a pojištěnci hradí pojistné na polovic.
Čtvrtý oddíl
Sanační dávka z uhlí
§ 199
(1) Z uhlí na území Protektorátu Čechy a Morava vytěženého nebo na toto území dodaného vybírá se sanační dávka. Může býti započítána do ceny uhlí.
(2) "Uhlím" se rozumějí veškeré druhy kamenného a hnědého uhlí, dále veškeré druhy paliva z nich vyrobeného (koks, brikety atd.).
(3) Předpisy platné pro horního podnikatele platí obdobně pro podnikatele závodů, v nichž se uhlí dále zpracuje.
§ 200
(1) Sanační dávku jest povinen platiti při uhlí na území Protektorátu Čechy a Morava těženém horní podnikatel, při uhlí na toto území dodávaném ten, kdo uhlí dováží (dovozce).
(2) Z téhož uhlí vybírá se sanační dávka jen jednou. Bylo-li uhlí odevzdáno k dalšímu zpracování (zhodnocení) koksovně, briketárně nebo jiné výrobně, provozované na důlním podniku, platí se sanační dávka podle volby podnikatele buď z uhlí k tomu použitého, nebo z vyrobeného paliva. K důlnímu podniku náležejí veškeré budovy, zařízení a prostory určené k dobývání, úpravě, zhodnocení a nakládání uhlí.
(2) Povinnost platiti sanační dávku vzniká při uhlí těženém v Protektorátu Čechy a Morava jeho vypravením z dolu nebo užitím jeho uvnitř důlního podniku, při uhlí dodaném na území Protektorátu Čechy a Morava jeho dovezením. Sanační dávku jest zaplatiti nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni vzniku platební povinnosti. Předpis se nevyžaduje.
(4) Sanační dávka činí za každý metrický cent 
hnědého uhlí a hnědouhelných briket .................... 35 h,
kamenného uhlí, kamenouhelných briket a bullet ......... 45 h,
koksu použitého k výrobě surového železa
     ve vysokých pecích v Protektorátu
     Čechy a Morava .................................... 30 h,
ostatního koksu ........................................ 50 h.
(5) Nedoplatky sanační dávky se úročí po splatnosti (odstavec 3, druhá věta) 4 %.
§ 201
Sanační dávka se nevybírá z uhlí, jež
a) horní podnikatel spotřebuje k vedení a udržování svého závodu,
b) poskytuje podnikatel uhelného podniku horního bezplatně nebo nejvýše za režijní cenu svým zaměstnancům a dělníkům, pensionovaným nebo provisionovaným zaměstnancům a dělníkům nebo jejich vdovám pro vlastní domácí potřebu, pokud výměra těchto deputátů byla schválena báňskými úřady nebo odpovídá úředně vyhlášeným tarifům,
c) dodá uhelný horní podnik z vlastní těžby zdarma nebo nejvýše za režijní cenu závodním školám, nemocnicím, jídelnám, zařízením bratrských pokladen a revírních rad, nebo takovým závodním ústavům a zařízením, jež slouží k dobru dělníků a zaměstnanců uhelného podniku horního,
d) se vyveze přímo z dolu nebo výrobny do ciziny,
e) bylo vytěženo mimo území Protektorátu Čechy a Morava a tímto územím se prováží nebo které se dřív,e než se sanační dávka stala splatnou, z tohoto území odveze,
f) s sebou vezou parní stroje pro vlastní pohon z území mimo Protektorát Čechy a Morava,
g) poskytují uhelné doly ležící mimo Protektorát Čechy a Morava z vlastní těžby zdarma nebo nejvýše za režijní ceny zaměstnancům a dělníkům těchto dolů, pensistům, provisionistům a jejich vdovám bydlícím na území Protektorátu Čechy a Morava pro jejich vlastní domácí potřebu, pokud výměra těchto deputátů nepřevyšuje množství stanovené podle písm. b).
§ 202
Ministr hospodářství a práce může se souhlasem ministra financí a po slyšení Ústřední bratrské pokladny snížiti sanační dávku z domácího hnědouhelného lupku (hnědouhelného odpadního uhlí proplástkového), spotřebovaného v elektrických podnicích všeužitečných nebo v podnicích obecně prospěšných, až o polovinu. Za stejných podmínek může býti snížena sanační dávka z lignitu až o tři čtvrtiny.
§ 203
Až do zapravení sanační dávky ručí uhlí za sanační dávku na něm váznoucí, vyjma provozní poplatky přepravních podniků ze zásilky. Práva třetí osoby zůstávají nepovšimnuta, pokud tato věděla nebo při náležité péči věděti mohla, že sanační dávka nebyla zapravena.
§ 204
Kdo přejímá podnik (závod), ručí za sanační dávku předchůdcem nezaplacenou, pokud závazek vznikl v době 18 měsíců před převzetím, Širší předpisy občanského práva o ručení zůstávají nedotčeny.
§ 205
Kdo jest povinen platiti sanační dávku (§ 200, odst. 1), může si ji sraziti při vyměřování daně z obratu, daně důchodové a všeobecné i zvláštní daně výdělkové.
§ 206
Ministr hospodářství a práce určí bližší o povinnosti k placení sanační dávky a o způsobu ohlašování uhlí. Může uložiti veřejným dopravním podnikům ohlašovací povinnost.
Pátý oddíl
Finanční hospodářství bratrských pokladen
§ 207
Prostředků bratrských pokladen může býti použito jen k účelům zákonem předepsaným nebo povoleným.
§ 208
(1) Jmění Ústřední bratrské pokladny musí býti uloženo zúročitelně.
(2) Uložení jmění se může státi jen
a) v cenných papírech způsobilých k ukládání sirotčích peněz nebo v zápůjčkách na takové papíry,
b) v investičních zápůjčkách Protektorátu Čechy a Morava, zemím, okresům, obcím a jiným veřejnoprávním nuceným svazkům, které jsou podle zákona oprávněny uhrazovati své výdaje daněmi nebo přirážkami k nim nebo dávkami, nebo v investičních půjčkách zaručených těmito korporacemi,
c) v hypotékách se sirotčí jistotou,
d) u tuzemských peněžních ústavů, ručí-li Protektorát Čechy a Morava, země, okres nebo obec za jejich veškeré závazky nebo alespoň za vklady sociálně pojišťovacích ústavů,
e) v budovách pro vlastní kancelářské účely,
f) v ústavech a zařízeních sloužících výhradně nebo převážně k povznesení zdravotního stavu pojištěnců a jejich rodinných příslušníků,
g) v pozemcích poskytujících výnos nebo v činžovních domech, nejsou-li zatíženy přes jednu třetinu obecné ceny, leč by nemovitosti byly nabyty v řízení exekučním nebo konkursním za účelem odvrácení škody hrozící ústavu.
(3) Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí povoliti jiný jistý způsob uložení peněz.
§ 209
(1) Z trvale uložitelného jmění Ústřední bratrské pokladny musí býti alespoň 20 % uloženo v cenných papírech Německé říše nebo Protektorátu Čechy a Morava a 10 % v cenných papírech určených ministrem hospodářství a práce v dohodě s ministrem financí. Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem financí stanoviti odchylky o výši jmění, které má býti uloženo v cenných papírech, a o druhu cenných papírů.
(2) V nemovitostech a hypotékách nemá býti uloženo více než 40 % trvale uložitelného jmění. Ministr hospodářství a práce může povoliti výjimky.
(3) Hotovosti potřebné pro běžná vydání do výše průměrné šestiměsíční potřeby mohou býti uloženy u vhodných tuzemských peněžních ústavů.
§ 210
(1) Jmění revírních bratrských pokladen jest uložiti způsobem uvedeným v § 208, odst. 2, písm. a) a d). Jiný způsob uložení jmění se může státi jen se svolením Ústřední bratrské pokladny.
(2) Souhlasu Ústřední bratrské pokladny není třeba při nabytí nemovitostí v řízení exekučním nebo konkursním, odvrátí-li se tím škoda hrozící revírní bratrské pokladně.
§ 211
(1) Je-li dlužník v prodlení, mohou se bratrské pokladny uspokojiti z cenných papírů, daných jim do zástavy, bez soudního řízení; smějí tyto cenné papíry po předchozí pohrůžce dáti veřejně prodati. Mají-li cenné papíry cenu bursovní nebo tržní, může se prodej provésti také neveřejně za běžnou cenu prostřednictvím bursovního dohodce nebo, není-li ho, prostřednictvím úředníka oprávněného k dražbám.
(2) Výkazy bratrských pokladen o jejich splatných pohledávkách ze zápůjček, z anuit, z úroků a z ostatního smluveného příslušenství jsou exekučními tituly.
§ 212
(1) Revírní bratrské pokladny mají míti pro účely nemocenského pojištění zálohu v částce nejméně jednoročních výdajů podle průměru posledních tří let (reservní fond).
(2) Pokud reservní fond není pohotově, použije revírní bratrská pokladna k jeho tvoření ročně nejméně 1 % předpokládaného výtěžku pojistného.
(3) Ministr hospodářství a práce může měniti výši a způsob výpočtu reservního fondu.
§ 213
Nekryjí-li příjmy revírních bratrských pokladen jejich výlohy na nemocenské pojištění včetně částek na reservní fond, jest buď snížiti dávky až na výši dávek povinných, nebo zvýšiti pojistné.
Šestá část
Řízení
První oddíl
Řízení před bratrskými pokladnami
§ 214
(1) Dávky pojištění u bratrských pokladen stanoví bratrská pokladna na návrh.
(2) Návrh může býti podán osobou oprávněnou k požitku nebo jejím zástupcem. Nezletilec dosáhnuvší osmnáctého roku, může jej podati sám.
(3) Návrh jest podati u bratrské pokladny, u níž byl navrhovatel naposledy pojištěn, nebo u příslušného staršího. Nároky na dávky nemocenského pojištění mohou býti ohlášeny u lékaře příslušné revírní bratrské pokladny.
(4) Podání návrhu u příslušné revírní bratrské pokladny nebo u staršího klade se na roveň podání návrhu u jiného nositele pojištění, jiného tuzemského úřadu, soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu) nebo u právní poradny Německé pracovní fronty.
(5) Návrh jest neprodleně postoupiti příslušnému místu; navrhovatele jest o tom zpraviti.
§ 215
Vznikne-li spor o pojistný poměr nebo o pojistné k nemocenskému a provisnímu pojištění nebo o sanační dávku, rozhodne bratrská pokladna z moci úřední.
§ 216
(1) Rozhodnutí a opatření bratrských pokladen se vydávají písemným výměrem.
(2) V nemocenském pojištění není třeba písemného výměru,
a) přiznává-li se žádaná dávka,
b) odejme-li se dávka proto, že nastala schopnost k práci. Oprávněný může žádati o vydání písemného výměru do 30 dnů po tom, kdy se dověděl o odnětí dávky.
§ 217
(1) Výměr (§ 216, odst. 1) jest odůvodniti. Odůvodnění není nutné, jestliže se dávka přiznává; ve výměru jest však uvésti výši, počátek a způsob výpočtu dávky.
(2) Na konci výměru jest poukázati na to, zda jest proti němu opravný prostředek, v jaké lhůtě a kde se má podati. Nebylo-li dáno žádné poučení o opravném prostředku, nebo bylo-li dáno nesprávné poučení, stává se výměr právoplatným, jestliže nebyl napaden do šesti měsíců po doručení.
§ 218
(1) Výměr jest doručiti účastníkům.
(2) Na doručení jest užíti obdobně předpisů o doručování v civilním řízení soudním. Jde-li o výměry, kterými se rozhoduje o pojistných dávkách, pojistné povinnosti nebo o sanační dávce, jest užíti obdobně předpisů o doručování žalob.
§ 219
Chyby v psaní, počítání a podobné zřejmé nesprávnosti ve výměru opraví se kdykoli na návrh nebo z moci úřední.
§ 220
(1) Návrh n a poskytování provise zamítnutý s konečnou platností proto, že neschopnost k povolání nebo invaliditu nebylo možno prokázati, může býti jen tehdy opakován,
a) uplyne-li nejméně jeden rok od jeho doručení,
b) osvědčí-li se věrohodně, že mezitím nastaly okolnosti, které prokazují neschopnost k povolání nebo invaliditu.
(2) Není-li těchto předpokladů, odmítne se návrh bez věcného zkoumání. Opravného prostředku není; na to jest poukázati ve výměru.
(3) Uzná-li se nárok, uhradí se navrhovateli přiměřeně náklady lékařského vysvědčení, jest předložil.
(4) Předpisy odstavců 1 až 3 platí obdobně, byla-li provise právoplatně odňata, ježto neschopnost k povolání nebo invalidita již pominula.
§ 221
(1) Právoplatný výměr může býti na návrh nebo z úřední moci přezkoumán, jestliže
a) listina, na níž se rozhodnutí zakládá, byla podvodně zhotovena nebo padělána, výpověď svědka nebo znalce, na níž se rozhodnutí zakládá, byla nepravdivá, nebo bylo-li rozhodnutí přivoděno jiným soudně trestným jednáním,
b) rozsudek trestního soudu, na němž se rozhodnutí zakládá, byl zrušen jiným právoplatným rozsudkem,
c) strana dodatečně nalezne listinu, jež by pro ni přivodila příznivější rozhodnutí, nebo nabude možnosti jí použíti,
d) výměr byl odvislý od posouzení předběžné otázky, o níž příslušný úřad nebo příslušný soud rozhodl dodatečně v podstatných bodech jinak.
(2) Nové přezkoumání jest na návrh jen tehdy přípustné, nemohla-li strana beze svého zavinění uplatniti důvod napadení v předchozím dávkovém řízení podáním opravného prostředku.
(3) Návrh jest podati do jednoho měsíce. Lhůta počíná dnem, kdy se oprávněný dověděl o důvodu napadení. Po uplynutí pěti let ode dne právoplatnosti jest návrh nepřípustný.
(4) O návrhu rozhodne bratrská pokladna, jejíž výměr jest napadán.
§ 222
Přesvědčí-li se bratrská pokladna při novém zkoumání, že dávka byla neprávem odepřena, odňata, zastavena nebo stanovena příliš nízkou výměrou, může ji stanoviti nově.
§ 223
Bratrská pokladna nemusí požadovati vrácení dávek, které zaplatila neprávem.
§ 224
(1) Dlužné pojistné a nedoplatky sanační dávky s příslušenstvím může bratrská pokladna vymáhati exekučně. K vymáhání jest třeba, aby příslušná bratrská pokladna opatřila výkazy nedoplatků doložkou o vykonatelnosti; jsou vykonatelné soudní exekucí.
(2) V řízení exekučním, konkursním a vyrovnacím požívají tyto nedoplatky téhož práva jako nedoplatky daňové.
§ 225
(1) Proti výměrům bratrské pokladny (§ 216, odst. 1) o nárocích na dávky nebo na vrácení dávek jest přípustná žaloba k rozhodčímu soudu bratrské pokladny (§ 237).
(2) Proti ostatním výměrům jest přípustná stížnost na báňské hejtmanství (§ 253).
Druhý oddíl
Řízení před rozhodčími soudy
První pododdíl
Všeobecná a společná ustanovení
§ 226
(1) K rozhodování sporů z pojištění u bratrských pokladen se zřizují rozhodčí soudy.
(2) K rozhodování v první stolici jsou povolány rozhodčí soudy bratrských pokladen, a to:
a) rozhodčí soud bratrské pokladny v Kladně pro obvod revírní bratrské pokladny v Kladně,
b) rozhodčí soud bratrské pokladny v Brně pro obvod revírní bratrské pokladny v Zastávce,
c) rozhodčí soud bratrské pokladny v Moravské Ostravě pro obvod revírní bratrské pokladny v Moravské Ostravě.
(3) Ve druhé stolici rozhoduje vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen se sídlem v Praze, jenž jest zřízen pro celé území Protektorátu Čechy a Morava.
(4) Ministr hospodářství a práce může v dohodě s ministrem spravedlnosti měniti obvody rozhodčích soudů a zřizovati jejich pobočky.
§ 227
Rozhodčí soudy se skládají z předsedů, náměstků a z potřebného počtu přísedících z řad soudců z povolání, podnikatelů a pojištěnců.
§ 228
(1) Předsedy rozhodčích soudů bratrských pokladen a jejich náměstky jmenuje president vrchního soudu.
(2) Předsedu vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen a jeho náměstka jmenuje ministr spravedlnosti z řad soudců činných v Praze. Přísedící vrchního rozhodčího soudu z řad soudců z povolání jmenuje president vrchního soudu v Praze z řad soudců činných v Praze.
(3) Předsedové rozhodčích soudů a jejich náměstkové mají míti zpravidla zvláštní znalosti a zkušenosti v oboru hornictví a v pojištění u bratrských pokladen.
§ 229
(1) Přísedící z řad podnikatelů a pojištěnců jmenuje pro rozhodčí soudy bratrských pokladen báňské hejtmanství, v jehož obvodě je rozhodčí soud bratrské pokladny, a pro vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen ministr hospodářství a práce. Při tom platí obdobně předpisy §§ 42 a 43.
(2) Z jmenování jsou vyloučeni:
a) přísedící ostatních rozhodčích soudů,
b) členové představenstva bratrských pokladen.
(2) Funkční období přísedících trvá tři roky. Přísedící zůstávají v úřadě, pokud nenastoupí úřad jejich nástupci.
(4) Před nastoupením svého úřadu složí přísedící do rukou předsedy slib, že budou vykonávati svůj úřad podle nejlepšího vědomí a svědomí v souhlase s platnými zákony a nařízeními, a že budou zachovávati úřední tajemství.
§ 230
Jako stálí poradci působí u rozhodčích soudů zástupci báňských úřadů. Poradce jmenuje ministr hospodářství a práce z řad úředníků báňských úřadů. Ministr hospodářství a práce stanoví bližší o působnosti těchto poradců; může určiti v dohodě se zúčastněnými ministry, zdali a v jaké výši jest poskytnouti poradcům odměnu za jejich činnost.
§ 231
Dozor nad rozhodčími soudy bratrských pokladen náleží presidentovi vrchního soudu, v jehož obvodě má rozhodčí soud bratrské pokladny sídlo; nejvyšší dozor, jakož i dozor nad vrchním rozhodčím soudem bratrských pokladen, náleží ministru spravedlnosti.
§ 232
(1) Kancelářské místnosti a kancelářský personál pro rozhodčí soudy bratrských pokladen obstará president vrchního soudu, v jehož obvodě má rozhodčí soud bratrské pokladny sídlo; kancelářské místnosti a kancelářský personál pro vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen obstará president vrchního soudu v Praze.
(2) Náklady rozhodčích soudů hradí Ústřední bratrská pokladna. Může je rozvrhnouti na revírní bratrské pokladny. Bližší stanoví ministr hospodářství a práce v dohodě s ministrem spravedlnosti.
(3) Výši odměny předsedy a přísedících stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem hospodářství a práce.
§ 233
Pro řízení před rozhodčími soudy platí, pokud není něco jiného ustanoveno, obdobně předpisy civilního řádu soudního o řízení před okresními soudy, vyjímajíc věci nepatrné.
§ 234
Strany se mohou dáti zastupovati každou svéprávnou osobou, která jest způsobilá jednati před soudem.
§ 235
Pojištěnci může býti v řízení uložena jen náhrada takových nákladů, k nimž dal podnět svévolí, průtahy nebo uvedením v omyl.
§ 236
Smíry a nálezy rozhodčích soudů jsou vykonatelné soudní exekucí.
Druhý pododdíl
Řízení před rozhodčími soudy bratrských pokladen
§ 237
Rozhodčí soudy bratrských pokladen jsou výlučně příslušné k rozhodování
1. o žalobách proti výměrům bratrských pokladen v případech uvedených v § 225, odst. 1,
2. o žalobách o náhradu
a) mezi revírními bratrskými pokladnami navzájem,
b) mezi bratrskými pokladnami a nemocnicemi a podobnými ústavy,
c) jiných veřejnoprávních nositelů sociálního pojištění proti bratrským pokladnám.
§ 238
(1) Žalobu jest podati písemně u příslušného rozhodčího soudu bratrské pokladny. Může býti podána také protokolárně u rozhodčího soudu bratrské pokladny. Žaloba musí býti podána do jednoho měsíce po doručení výměru nebo, u žalob o náhradu, po tom, kdy se strana dověděla o vzniku nároku.
(2) Žaloba má obsahovati stručné vylíčení skutkové podstaty, označení průvodních prostředků a návrh; jest k ní připojiti jeden stejnopis.
§ 239
(1) Při žalobách o stanovení nebo o vrácení dávek jest příslušný ten rozhodčí soud bratrské pokladny, v jehož obvodě má zúčastněná revírní bratrská pokladna sídlo.
(2) Při žalobách o náhradu jest příslušný ten rozhodčí soud bratrské pokladny, v jehož obvodě má žalovaná strana sídlo.
§ 240
(1) Předseda rozhodčího soudu bratrské pokladny zašle opis žaloby protistraně a poučí ji, že může podati svou odpověď ve dvou stejnopisech ve stanovené lhůtě, která zpravidla nesmí býti delší než dva týdny.
(2) Žalobní odpověď jest dáti žalobci na vědomí.
(3) Po předložení odpovědi nebo po marném uplynutí stanovené lhůty nařídí předseda jednání.
§ 241
(1) Rozhodčí soud bratrské pokladny rozhoduje v tříčlenném senátě, který se skládá z předsedy a po jednom přísedícím ze skupiny podnikatelů a pojištěnců.
(2) O žalobách o náhradu rozhoduje předseda jako samosoudce.
(3) O vyloučení nebo odmítnutí členů rozhodčího soudu bratrské pokladny platí předpisy o vyloučení nebo odmítnutí soudců v civilním řízení soudním.
(4) O odmítnutí člena rozhodčího soudu bratrské pokladny rozhoduje předseda. O odmítnutí předsedy rozhoduje předseda vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen.
§ 242
Předseda odmítne žalobu usnesením, považuje-li rozhodčí soud bratrské pokladny za nepříslušný nebo byla-li již věc právoplatně rozhodnuta nebo je-li spor již zahájen; proti tomuto usnesení jest přípustná stížnost k vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen do jednoho měsíce po doručení.
§ 243
Rozhodčí soud bratrské pokladny může jednati a rozhodovati i v nepřítomnosti stran, jestliže byly řádně obeslány. Nález pro zmeškání je nepřípustný.
§ 244
(1) Porada a hlasování rozhodčího soudu bratrské pokladny jsou neveřejné. Rozhodčí soud bratrské pokladny se usnáší většinou hlasů. Předseda hlasuje na konec.
(2) O jednání a poradě jest sepsati oddělené zápisy. Podpisují je předseda a zapisovatel.
§ 245
(1) Nález rozhodčího soudu bratrské pokladny budiž odůvodněn a podepsán předsedou. Uvedou se v něm jména všech členů senátu. Vyhotovení rozhodnutí mají býti podepsána předsedou a opatřena pečetí rozhodčího soudu bratrské pokladny. Na konci nálezu jest připomenouti s poukazem na zákonná ustanovení, které opravné prostředky jsou přípustné.
(2) Nález se doručí stranám z úřední moci, jestliže se doručení nevzdaly po jeho vyhlášení.
Třetí pododdíl
Řízení před vrchním rozhodčím soudem bratrských pokladen
§ 246
(1) Proti nálezům rozhodčích soudů bratrských pokladen jest přípustné odvolání k vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen.
(2) Odvolání jest podati ve dvou stejnopisech nebo protokolárně u rozhodčího soudu bratrské pokladny, jehož rozhodnutí se napadá, do jednoho měsíce po doručení nálezu nebo po jeho vyhlášení, vzdala-li se strana doručení.
(3) V odvolání jest uvésti napadený nález a návrhy.
§ 247
Na řízení před vrchním rozhodčím soudem bratrských pokladen jest užíti předpisů o řízení před rozhodčími soudy bratrských pokladen, pokud není stanoveno něco jiného.
§ 248
Předseda rozhodčího soudu bratrské pokladny odmítne odvolání, bylo-li podáno opožděně. Proti tomuto usnesení jest přípustná stížnost k vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen do jednoho měsíce po doručení.
§ 249
(1) Předseda rozhodčího soudu bratrské pokladny doručí odvolatelovu odpůrci jeden stejnopis včas podaného odvolání s poučením, že může do dvou týdnů po doručení podati odpověď ve dvou stejnopisech. Odvolací odpověď jest sděliti odvolateli.
(2) Po dojití odvolací odpovědi nebo po marném uplynutí lhůty k odvolací odpovědi předloží předseda spisy vrchnímu rozhodčímu soudu bratrských pokladen.
§ 250
(1) Vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen rozhoduje v pětičlenném senátě, který se skládá z předsedy, dvou soudců z povolání a po jednom přísedícím ze skupiny podnikatelů a pojištěnců.
(2) O usneseních a nálezech předsedy rozhodčího soudu bratrské pokladny rozhoduje tříčlenný senát, který se skládá z předsedy a dvou členů z řad soudců z povolání.
(3) O odmítnutí členů vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen rozhoduje jeho předseda. O odmítnutí předsedy rozhoduje ministr spravedlnosti.
§ 251
(1) Vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen rozhoduje v neveřejném zasedání na základě spisů. Předseda může naříditi ústní jednání.
(2) Vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen přezkoumá napadené nálezy v mezích učiněných návrhů.
(3) Vrchní rozhodčí soud bratrských pokladen může vrátiti věc rozhodčímu soudu bratrské pokladny k opětnému projednání a rozhodnutí.
§ 252
Nálezy vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen jsou konečné. Na konci nálezu vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen jest připomenouti, že opravný prostředek proti němu není přípustný.
Třetí oddíl
Řízení před báňským hejtmanstvím a před ministerstvem hospodářství a práce
§ 253
Báňské hejtmanství je příslušné k rozhodování:
1. o opravných prostředcích proti písemným výměrům bratrských pokladen, pokud není založena příslušnost rozhodčích soudů bratrských pokladen (§ 225, odst. 2);
2. sporů mezi podnikatelem a pojištěncem o srážku pojistného ze mzdy.
§ 254
(1) K rozhodnutí je příslušné báňské hejtmanství, v jehož obvodě má zúčastněná bratrská pokladna sídlo.
(2) Ve sporech o sanační dávku je příslušné báňské hejtmanství, v jehož obvodě se nalézá závod osoby povinné k placení. V pochybných případech určí báňské hejtmanství ministr hospodářství a práce.
§ 255
(1) Stížnost jest podati u báňského hejtmanství do třiceti dnů od doručení výměru.
(2) Při sporu o srážku ze mzdy jest podati stížnost do třiceti dnů po nabytí vědomosti o srážce ze mzdy.
(3) Při sporech o pojistné nebo o sanační dávku nemá stížnost odkladného účinku.
§ 256
Pro řízení před báňským hejtmanstvím platí předpisy obecného horního zákona a zákona ze dne 28. března 1928, č. 57 Sb., o zařízení a působnosti báňských úřadů, pokud není ustanoveno jinak.
§ 257
Proti rozhodnutí báňského hejtmanství je přípustné odvolání k ministerstvu hospodářství a práce do třiceti dnů od doručení. Na konci rozhodnutí jest na tuto možnost upozorniti s odkazem na zákonná ustanovení.
Čtvrtý oddíl
Ustanovení trestní
§ 258
(1) Přestupku se dopouští, pokud čin není trestním soudem přísněji trestný:
a) kdo bez náležité omluvy nesplní včas jemu uložené ohlašovací povinnosti nebo je splní nesprávně;
b) kdo učiní nepravdivá hlášení;
c) podnikatel, který bez náležité omluvy neplní povinnosti k vedení, uschovávání a předkládání záznamů uložené mu tímto nařízením, nebo je plní jen nedostatečně;
d) podnikatel, který pojištěnci vědomě zadržuje ze mzdy příliš mnoho na pojistném;
e) podnikatel nebo zaměstnanci bratrských pokladen, kteří s pojištěncem uzavřou smlouvou, která se příčí § 20;
f) kdo poruší povinnost mlčení, uloženou mu tímto nařízením;
g) kdo udá v řízení o přiznání pojistné dávky něco, o čem ví nebo při obyčejné péči může věděti, že není pravdivé;
h) kdo docílí pojistné dávky předstíráním;
i) kdo do šesti měsíců ode dne splatnosti pojistného nezaplatil ani část pojistného připadající na pojištěnce, ledaže by mu byl bratrskou pokladnou povolen odklad placení pojistného nebo, že byl potrestán pro zpronevěru;
k) kdo nevyhoví předpisům vydaným podle § 177, odst. 2 o způsobu vybírání pojistného.
(2) Tato trestní ustanovení vztahují se také na zástupce podnikatelů nezpůsobilých k právním jednáním, zejména na zástupce právnických osob.
§ 259
Pověří-li podnikatel třetí osobu úkoly, jejichž nesplnění zakládá přestupek podle ustanovení § 258, odst. 1, písm. a) až d) a k), je tato osoba za nesprávné provedení jejich trestně odpovědna; zaměstnavatel ručí však za uložené peněžité pokuty.
§ 260
(1) Přestupky podle § 258, odst. 1, písm. a) až h) a k) se trestají podle zavinění a podle výše způsobené škody peněžitou pokutou až do 10.000 K, v případě nedobytnosti vězením až do jednoho měsíce; přestupky podle § 258, odst. 1, písm. i) peněžitou pokutou až do 25.000 K, v případě nedobytnosti vězením až do tří měsíců.
(2) Nebyly-li splněny ohlašovací povinnosti stran sanační dávky, lze zvýšiti peněžitou pokutu až na 50.000 K a trest vězení v případě nedobytnosti až na šest měsíců.
(3) Peněžité pokuty plynou do mimořádného podpůrného fondu revírní bratrské pokladny, v jejímž obvodě bylo trestné jednání spácháno.
§ 261
(1) Přestupky trestá báňské hejtmanství, v jehož okresu bylo trestné jednání spácháno.
(2) Proti rozhodnutí je přípustné odvolání k ministerstvu hospodářství a práce do patnácti dnů od doručení. Ustanovení § 257, druhé věty platí obdobně.
§ 262
(1) Trestnost přestupku podle § 258 pomíjí:
a) odčinil-li pachatel trestnou závadu dříve, nežli se dověděl, že proti němu bylo zavedeno trestní řízení,
b) promlčením.
(2) Přestupky podle § 258 se promlčují v šesti měsících, nebylo-li proti pachateli zavedeno trestní řízení.
(3) Uložený trest se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy nález nabyl právní moci; promlčení se staví, pokud jest povolen odklad trestu.
Pátý oddíl
Lhůty
§ 263
(1) Řídí-li se počátek lhůty podle nějaké události nebol chvíle, počíná lhůta dnem, který následuje po této události nebo chvíli.
(2) Prodlouží-li se lhůta, počíná nová lhůta uplynutím staré.
(3) Lhůta stanovená podle dnů končí uplynutím jejího posledního dne, lhůta stanovená podle týdnů nebo měsíců končí uplynutím toho dne posledního týdne nebo posledního měsíce, jenž svým pojmenováním nebo číselným označením odpovídá dni, na který událost nebo chvíle připadá. Chybí-li v posledním měsíci příslušný den, končí lhůta uplynutím měsíce.
(4) Jestliže den určený k nějakému prohlášení nebo k úkonu nebo za konec lhůty připadne na neděli, na všeobecný svátek nebo na památný den, který v místě prohlášení nebo úkonu jest zákonem uznán, pokládá se za něj následující den všední.
§ 264
(1) Lhůta se považuje za zachovanou, bylo-li podání včas dáno na poštu.
(2) Lhůta k podání opravného prostředku se považuje i tehdy za zachovanou, jestliže opravný prostředek byl podán včas u nepříslušného tuzemského úřadu nebo u nepříslušného soudu (rozhodčího soudu, pojišťovacího soudu) nebo u nepříslušného nositele pojištění. Opravný prostředek jest neprodleně postoupiti příslušnému místu; účastníka jest o tom zpraviti.
§ 265
Bylo-li některému účastníkovi zabráněno přírodní událostí nebo jinou neodvratnou příhodou, aby dodržel zákonnou lhůtu řízení, povolí se mu na návrh navrácení v předešlý stav.
§ 266
(1) Navrácení v předešlý stav jest navrhnouti ve lhůtě, jejíž doba se určí dobou zmeškané lhůty. Lhůta počíná dnem, kdy překážka pominula.
(2) Po uplynutí dvou let od konce zmeškané lhůty nemůže již býti navrženo navrácení v předešlý stav.
§ 267
(1) Návrh na navrácení v předešlý stav má
1. uváděti skutečnosti, které navrácení v předešlý stav odůvodňují,
2. označiti prostředky, které činí tyto skutečnosti věrohodnými, a
3. dodatečně provésti zmeškaný úkon, jestliže se tak již nestalo.
(2) Návrh se podá místu, u něhož byla lhůta zmeškána; § 264 platí obdobně. Rozhoduje místo, jež má rozhodnouti o dodatečně provedeném úkonu.
§ 268
(1) Řízení o návrhu se spojí s řízením o dodatečně provedeném úkonu, může se však také nejdříve jednati a rozhodovati o návrhu samém.
(2) Pro rozhodnutí o přípustnosti návrhu a pro napadení tohoto rozhodnutí platí tatáž ustanovení jako pro úkon dodatečně provedený.
Sedmá část
Přechodná a závěrečná ustanovení
První oddíl
Účinnost nařízení a pozbytí účinnosti dřívějších předpisů
§ 269
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1943.
§ 270
(1) Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti předpisy upravující tytéž záležitosti, pokud se z tohoto nařízení nepodává nic jiného. Zejména pozbývají platnosti:
1. zákon ze dne 30. března 1888, č. 33 ř. z., o nemocenském pojištění dělníků, ve znění zákonů ze dne 4. dubna 1889, č. 38 ř. z., ze dne 29. listopadu 1917, č. 457 ř. z., ze dne 15. května 1919, č. 268 Sb., ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb., ze dne 22. prosince 1921, č. 489 Sb., a ze dne 21. prosince 1923, č. 248 Sb.;
2. zákon ze dne 8. února 1909, č. 29 ř. z., jímž se provádějí některá doplnění zákonů o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků, pokud se týká nemocenského pojištění;
3. zákon ze dne 21. prosince 1922, č. 397 Sb., a ze dne 4. července 1923, č. 144 Sb., o prodloužení účinnosti některých právních předpisů v oboru nemocenského pojištění dělníků;
4. zákon ze dne 1. července 1926, č. 117 Sb., jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění;
5. zákon č. 242/1922 Sb., ve znění zákona ze dne 3.července 1936, č. 200 Sb., a vládních nařízení ze dne 28. dubna 1939, č. 144 Sb., ze dne 9. listopadu 1939, č. 310 Sb., ze dne 29. února 1940, č. 167 Sb., ze dne 15. května 1941, č. 329 Sb., ze dne 20. listopadu 1941, č. 398 Sb., a ze dne 30. března 1942, č. 100 Sb., jakož i vládní nařízení k provedení zákona č. 242/1922 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, ze dne 22. prosince 1922, č. 392 Sb., ze dne 11. října 1923, č. 197 Sb., ze dne 18. prosince 1936, č. 3 Sb. z roku 1937, a ze dne 15. května 1941, č. 330 Sb.
(2) Poukazuje-li se v předpisech na ustanovení pozbývající platnosti podle odstavce 1, nastupují na jejich místo odpovídající ustanovení tohoto nařízení.
Druhý oddíl
Nositelé pojištění
§ 271
(1) Ústřední bratrská pokladna, zřízená zákonem č. 242/1922 Sb., jest nositelem provisního pojištění pro Protektorát Čechy a Morava podle § 27. Plní úkoly přikázané tímto nařízením Ústřední bratrské pokladně.
(2) Revírní bratrské pokladny v Kladně, Moravské Ostravě a Zastávce, zřízené zákonem č. 242/1922 Sb., jsou nositeli nemocenského pojištění podle §§ 29 a 30. Plní úkoly přikázané tímto nařízením revírním bratrským pokladnám.
§ 272
Úkoly, náležející podle tohoto nařízení představenstvům bratrských pokladen, plní až do jejich jmenování:
1. u Ústřední bratrské pokladny a u revírní bratrské pokladny v Moravské Ostravě:
dosavadní správní komise,
2. u revírních bratrských pokladen v Kladně a v Zastávce:
výbor složený z členů dosavadních představenstev a dozorčích výborů. Ministr hospodářství a práce určí z řad členů předsedu a jeho náměstka.
§ 273
(1) Dosavadní ředitelství Ústřední bratrské pokladny plní až do ustanovení ředitelství podle § 44, odst. 1, písm. a) úkoly ředitelství podle § 39, písm. b).
(2) Až do ustanovení vedoucích úředníků revírních bratrských pokladen podle tohoto nařízení určí Ústřední bratrská pokladna, kdo bude zatím plniti úkoly vedoucího úředníka.
§ 274
Služební smlouvy zaměstnanců bratrských pokladen, sjednané před 1. dubnem 1943, zůstávají i nadále osvobozeny od poplatku ze služebních smluv.
Třetí oddíl
Nemocenské pojištění
§ 275
Dávky jest poskytovati podle práva platného do 31. března 1943, jestliže
1. pojistný případ nastal před 1. dubnem 1943 nebo
2. pojistný případ nastal sice po 31. březnu 1943, avšak pojištění skončilo před 1. dubnem 1943.
§ 276
K pojistným dobám získaným v nemocenském pojištění před 1. dubnem 1943 jest při použití nového práva přihlížeti tak, jako kdyby byly získány podle nového práva.
§ 277
Až do nového stanovení pojistného v nemocenském pojištění podle § 193 zůstává v platnosti pojistné nemocenského pojištění stanovené 1. dubna 1943.
Čtvrtý oddíl
Provisní pojištění
§ 278
(1) Při nárocích z pojistných případů po 31. březnu 1943 platí nové právo, pokud není něco jiného ustanoveno.
(2) Při nárocích z pojistných případů před 1. dubnem 1943 platí, pokud není něco jiného ustanoveno, pro podmínky a pro výpočet výše dávek dosavadní právo, jinak platí právo nové.
§ 279
Dávky běžící 1. dubna 1943, stanovené podle čl. I zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb. a ustanovení je měnících a doplňujících, budou z úřední moci přepočteny s platností od 1. dubna 1943, bez ohledu na právní moc odchylných výměrů.
§ 280
(1) Pro dávky, které mají býti přepočteny podle § 279 a pro dávky z pojistných případů před 1. dubnem 1943, které mají býti stanoveny po 31. březnu 1943 podle čl. I zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb. a ustanovení je měnících a doplňujících, ve spojení s § 278, odst. 2, platí tato zvláštní ustanovení:
I. U provisí invalidních a starobních:
1. Základní částka činí i u provisí napadlých před 1. červencem 1936 1.560 K ročně.
2. Zvyšovací částka za každý příspěvkový měsíc činí 13 K ročně; zvyšovací částka činí nejméně 840 K ročně.
3. Provise se zvyšuje o 25 % ode dne dosažení 65. roku věku, nejdříve od 1. dubna 1943.
II. U provisí vdovských:
1. Základní částka činí i u vdovských provisí napadlých před 1. červencem 1936, nebo v době po 30. červnu 1936 do 30. září 1941 po provisionistech, jimž napadly provise před 1. červencem 1936, 780 K ročně. Dosáhne-li vdova 55. roku věku, nebo pečuje-li o dvě nebo více pojištěncových dětí, které požívají sirotčí provise, činí základní částka 1.320 K ročně.
2. Zvyšovací částka činí pět desetin zvyšovací částky podle č. I, 2.
III. U provisí sirotčích:
1. Základní částka činí i u provisí sirotčích napadlých před 1. červencem 1936, nebo v době po 30. červnu 1936 do 30. září 1941 po provisionistech, kterým napadly provise před 1. červencem 1936, 840 K ročně.
2. Zvyšovací částka činí čtyři desetiny zvyšovací částky podle č. I, 2.
(2) Při výpočtu dávek podle odstavce 1 jest zaokrouhliti příspěvkové měsíce na celé roky nahoru.
(3) Dětský přídavek se vyměří podle nového práva, splní-li se pro něj podmínky po 31. březnu 1943.
(4) Splní-li se podmínky pro zvýšení provisí podle odstavce 1, č. I, 3 a č. II, 1, druhá věta po přepočtení nebo stanovení provise, jest zvýšení poskytnouti jen na návrh.
(5) Pro použití předpisů o dávkách a odpočívání se považuje zvýšení provise v důsledku dosažení 65. roku věku za součást zvyšovacích částek.
§ 281
Dávky vypočtené podle § 280 nesmějí býti nižší, než dávky vypočtené podle vládního nařízení č. 100/1942 Sb.
§ 282
O přepočtení provisí podle § 280 se nevydává výměr.
§ 283
(1) Dávky stanovené podle čl. I zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb., ve spojení s §§ 279 až 281 jsou od 1. dubna 1943 dávkami hornického provisního pojištění.
(2) Dávky, které byly nebo ještě budou stanoveny podle čl. V, § 2 zák. č. 200/1936 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, jsou od 1. dubna 1943 dávkami hutnického provisního pojištění.
(3) Tyto provise se vyplácejí měsíčně pozadu.
§ 284
(1) Kdo požívá dávky hornického provisního pojištění z pojistných případů před 1. dubnem 1943 a vykonává po 31. březnu 1943 zaměstnání podléhající v tomto pojištění pojistné povinnosti, získá zvyšovací částky podle § 122, odst. 1. Zvyšovací částky podle § 122, odst. 2 náležejí oprávněnému, získal-li po 31. březnu 1943 v hornickém provisním pojištění ještě nejméně 24 příspěvkové měsíce.
(2) Poživatelé provisí hornického provisního pojištění z pojistných případů před 1. dubnem 1943 mohou místo své provise požadovati dávky podle nového práva, získají-li po 31. březnu 1943 v hornickém provisním pojištění ještě nejméně 24 příspěvkové měsíce a nebyla-li jim zvýšena provise podle § 280, odst. 1, č. I, 3 v důsledku dosažení 65. roku věku.
§ 285
(1) Příspěvkové doby, získané podle čl. I zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb. a předpisů je měnících a doplňujících, se považují za příspěvkové doby hornického provisního pojištění. Příspěvkové měsíce jsou měsíce, za něž se příspěvky na základě pojistné povinnosti staly splatnými, nebo za něž byly v případě dobrovolného pokračování v pojištění příspěvky zaplaceny. Při tom se počítá 30 příspěvkových dnů za jeden příspěvkový měsíc. Zbývající příspěvkové dny se počítají za plný měsíc.
(2) Příspěvkové doby získané podle čl. V, § 2 zák. č. 200/1936 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, se považují za příspěvkové doby hutnického provisního pojištění.
§ 286
(1) Pro výpočet dávek hornického provisního pojištění za příspěvkové doby získané před dnem účinnosti tohoto nařízení platí dále:
1. ustanovení zákona ze dne 24. května 1918, č. 270 ř. z., jímž se zachovávají práva členů bratrských pokladen po dobu jejich vojenské služby ve válce;
2. ustanovení § 24a) zákl. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb.
(2) Pro výpočet dávek hutnického provisního pojištění za příspěvkové doby získané před dnem účinnosti tohoto nařízení platí nadále čl. V, § 2 zák. č. 200/1936 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.
§ 287
Ministr hospodářství a práce stanoví bližší o průkazu podstatně hornických prací nebo havířských prací pod zemí, konaných před 1. červencem 1936. Může určiti, že ve sporu o prokázání takových prací, tvrzených pojištěncem, rozhodují výlučně a s konečnou platností báňská hejtmanství. Ministr hospodářství a práce může při tom vydati bližší předpisy o vymezení místní příslušnosti mezi báňskými hejtmanstvím v Praze a v Brně.
§ 288
Dokonal-li pojištěnec kratší čekací dobu podle dřívějšího práva, považuje se čekací doba za dokonanou i pro nároky jeho pozůstalých, jež mají býti stanoveny podle nového práva, požíval-li pojištěnec provise až do své smrti.
§ 289
(1) Nové předpisy o čekatelství platí jen pro zachování čekatelství po 31. březnu 1943. Doba rozhodná pro poloviční krytí počíná však prvním vstupem do pojištění.
(2) Ochranné lhůty běžící dne 1. dubna 1943 končí tímto dnem; čekatelství se považuje za zachované.
(3) Dosavadní ustanovení o zachování a opětném oživnutí čekatelství se použijí na pojistné případy nastalé do 31. března 1947, jsou-li pro pojištěnce příznivější, než ustanovení tohoto nařízení.
§ 290
(1) Právo, dodatečně zaplatiti příspěvky podle nových předpisů, platí také pro doby před 1. dubnem 1943, je-li pro oprávněného příznivější než dosavadní právo.
(2) Lhůty podle § 181, odst. 1 a 2, v nichž pojistné může ještě býti účinně zaplaceno, uplynou nejdříve kalendářním rokem následujícím po ukončeno války.
§ 291
(1) Právo k placení uznávacích poplatků zaniká dnem 31. března 1943.
(2) Kdo jest 31. března 1943 plátcem uznávacího poplatku, může dobrovolně pokračovati v pojištění placením měsíčního pojistného 50 K. Toto právo musí býti uplatněno nejpozději do 31. března 1944.
(3) Kdo 31. března 1943 pokračoval dobrovolně v pojištění podle § 23b) zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb. a vládního nařízení č. 167/1940 Sb., platí jako pojistné dobrovolného pojištění 50 K měsíčně.
(4) Stanovy Ústřední bratrské pokladny určí dávky tohoto dobrovolného pojištění.
§ 292
Mají-li se při vrácení pojistného podle § 134 také vrátiti pojistné příspěvky za dobu před 1. dubnem 1943, obdrží oprávněná zároveň odbytné za sanační příspěvky, které zaplatila podle § 82b) zák. č. 242/1922 Sb., ve znění zák. č. 200/1936 Sb. Za každý měsíc v době od 1. července 1936 do 31. prosince 1938, za který byl zaplacen sanační příspěvek, činí odbytné 8 K, v době od 1. ledna 1939 do 31. března 1943, 10 K.
Pátý oddíl
Příspěvek podnikatelů pro hutnické provisní pojištění; sanační dávka z uhlí
§ 293
Po dobu do 30. června 1946 odvádí podnikatel hutnickému provisnímu pojištění kromě pojistného ještě příspěvek 4,2 % měsíčního výdělku (§ 8), nejvýše však výdělku 3.000 K měsíčně. Tento příspěvek jest odvésti zároveň s pojistným. Ministr hospodářství a práce může stanoviti podrobnosti i odchylky.
§ 294
(1) Sanační dávce z uhlí ve výši stanovené v § 200, odst. 4 podléhají dodávky paliv, i když uzávěrky na ně byly sjednány před 25. květnem 1940.
(2) Z uhlí dodaného na ostatní území Říše v době od 1. října do 30. listopadu 1940 jest odvésti sanační dávku jen potud, pokud byla vybrána.
Šestý oddíl
Řízení
§ 295
(1) Rozhodčí soudy pro revírní bratrské pokladny v Kladně, Zastávce a v Moravské Ostravě a vrchní rozhodčí soud báňských bratrských pokladen v Praze, zřízené podle zákona č. 242/1922 Sb., zůstávají nadále a plní úkoly rozhodčích soudů bratrských pokladen, případně vrchního rozhodčího soudu bratrských pokladen, podle tohoto nařízení. Přísedící (náhradníci) těchto rozhodčích soudů zůstávají v úřadě až do jmenování nových funkcionářů.
(2) Řízení zahájená u rozhodčího soudu bývalé revírní bratrské pokladny v Plzni přecházejí dnem účinnosti tohoto nařízení na rozhodčí soud revírní bratrské pokladny v Kladně.
(3) Dosavadní přísedící (náhradníci) rozhodčího soudu bývalé revírní bratrské pokladny v Plzni stávají se dnem účinnosti tohoto nařízení přísedícími rozhodčího soudu revírní bratrské pokladny v Kladně.
§ 296
(1) Rozhodčí soudy a báňské úřady, u nichž jsou zahájeny spory v den účinnosti tohoto nařízení, zůstávají příslušné k jejich právoplatnému vyřízení, i když by podle nového práva již nebyly příslušné.
(2) Lhůty, běžící ještě v den uvedený v odstavci 1, končí dnem, určeným za konec lhůty podle dosavadních ustanovení.
Sedmý oddíl
Zajištění, statutární provise a prováděcí předpisy
§ 297
(1) Ústřední sociální pojišťovna je povinna vrátiti Ústřední bratrské pokladně částky zaplacené na zajištění s úroky a úroky z úroků.
(2) Bližší stanoví ministr hospodářství a práce po slyšení Ústřední bratrské pokladny a Ústřední sociální pojišťovny.
§ 298
(1) Místo dávek a čekatelství, převzatých Ústřední bratrskou pokladnou podle § 4, odst. 6 vl. nař. č. 392/1922 Sb. v důsledku zrušení bratrských pokladen zákonem č. 242/1922 Sb., bude poskytnuto odbytné.
(2) Výši odbytného stanoví ministr hospodářství a práce.
§ 299
Ministr hospodářství a práce může v dohodě s dotčenými ministry vydati další přechodná ustanovení.
§ 300
Toto nařízení provede ministr hospodářství a práce v dohodě s ministry spravedlnosti, vnitra a financí.
Státní president:
Dr. Hácha v. r.
Předseda vlády a ministr spravedlnosti:
Dr. Krejčí v. r.
Ministr vnitra:
Bienert v. r.
Ministr hospodářství a práce:
Dr. Bertsch v. r.
Ministr financí:
V zastoupení ministra:
Dr. Schmeisser v. r.