Zákon ze dne 3.4.1919 o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích

15.4.1919 | Sbírka:  189/1919 Sb. | Částka:  40/1919ASPI

Vztahy

Pasivní derogace: 95/1948 Sb., 233/1935 Sb., 295/1920 Sb.
189/1919 Sb.
Zákon
ze dne 3. dubna 1919
o školách národních a soukromých ústavech vyučovacích a vychovávacích.
Změna: 295/1920 Sb.
Změna: 233/1935 Sb.
Na základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje:
§ 1.
Veřejná obecná škola národní může býti zřízena v každé obci, ve které podle tříletého průměru jest nejméně 40 dětí školou povinných, když ve školní obci není veřejné školy s jazykem vyučovacím, který jest řečí mateřskou těchto dětí.
Vyučovací jazyk takové národní školy musí býti totožný s mateřským jazykem dětí, o něž jde.
§ 2.
Při každé veřejné škole obecné, která bude anebo před platností tohoto zákona byla zřízena ve školní obci za poměrů v § 1 uvedených a do které chodí aspoň 400 dětí ze školní obce, může býti zřízena veřejná škola občanská (měšťanská), a to buď pro žáky, nebo pro žákyně, nebo podle pohlaví smíšená.
Měla-li měšťanská škola smíšená po 3 školní roky za sebou jdoucí aspoň 300 žáků a žákyň, budiž rozdělena ve dvě samostatné školy měšťanské, chlapeckou a dívčí.
§ 3.
zrušen
§ 4.
O zřízení a organisaci těchto škol (§ 1 - 2) rozhoduje s konečnou platností předseda zemské školní rady, nebo jím ustanovený zástupce, jenž před svým rozhodnutím vyslechne zemský výbor (zemský správní výbor). Předseda zemské školní rady také určí, kdo bude na školu tuto povolán dozírati a kdo bude na ní vyučovati.
Svrchu jmenovaný funkcionář sebere potřebný materiál, uzná-li toho potřebu i na místě samém, za kterýmžto účelem může ustanoviti a tam vyslati svého zmocněnce. Komisionelního jednání ve smyslu zákonů o zřizování škol není třeba.
Aby tyto školy uvedeny byly v život a udržovány v činnosti, má předseda zemské školní rady, nebo jím ustanovený zástupce, právo přikázati kterémukoliv učiteli neb učitelce a to i těm, kteří zastávají místo definitivní, aby převzali úřad a vyučování obran kterékoli škole podle tohoto zákona zřízené. Náklady na stěhování budou učitelům takovým nahrazeny a služební příjmy jejich nesmějí býti menší, než v posavadním působišti. Ministr školství a národní osvěty může v případech, hodných pozoru, povoliti učitelům těmto odměny mimořádné, nebo diety.
O učitelích, službou takto jinam přikázaných, platí ustanovení § 3 zákona ze dne 29. října 1919, č. 605 Sb. z. a n.
Učitel musí se takovému příkazu podrobiti. Neuposlechnutí stíháno bude disciplinárně.
§ 5.
Z důvodů závažných může ministerstvo školství a národní osvěty výjimečně stanoviti, aby obecné školy veřejné podle § 1 tohoto zákona a občanské (měšťanské) školy veřejné podle § 2 tohoto zákona byly zřízeny a otevřeny i pro menší počet žactva, než jest stanoveno v uvedených paragrafech. Ministerstvo určí, kdo na školy takové bude vykonávati dozor. Jmenovati učitelstvo přísluší funkcionáři zemské školní rady v § 4 jmenovanému.
§ 6.
Veškeren náklad osobní i věcný na školy, zřízené podle § 1 a 2 tohoto zákona, ponese země. Náklady na školy, zřízené podle § 5, ponese země, souhlasí-li zemský výbor (zemský správní výbor), jinak stát. Školy tyto nepodléhají ani místním, ani okresním školním radám. Ani obce, ani okresy, ani místní, ani okresní školní rady nejsou jakýmikoli interesenty ve příčině zřízení těchto škol (§ 1, 2, 5).
§ 7.
Aby se zabezpečilo umístění těchto škol veřejných a bydlení jejich správců, resp. ředitelů a učitelů, má stát i země právo získati místnosti pro školu i pro bydlení za přiměřenou náhradu nájemní. Každý vlastník reality jest povinen místnosti své pro tyto účely propůjčiti, není-li tím ohroženo jeho vlastní bydlení, nebo jeho vlastní živnost.
Stát i země mají právo získati vyvlastněním staveniště pro budoucí budovu školní, nebo vyvlastniti již postavenou budovu, aby v ní byla umístěna škola i byt správce školy.
Právo rozhodovací o vyvlastnění, pokud se týče o nájmu, přísluší při školách povolených předsedou zemské školní rady nebo jeho zástupcem, v § 4 jmenovaným, tomuto funkcionáři zemské školní rady, nebo zástupci jím ustanovenému, ve shodě s politickým úřadem zemským, při školách ministerstvem školství nebo zástupci, jím ustanovenému ve shodě s ministerstvem vnitra. Opatření stran nutných úprav stavebních v místnostech, získaných nájmem podle tohoto paragrafu, činí po slyšení vlastníka reality, nebo jeho zástupce funkcionář v § 4 tohoto zákona zmíněný, a to i při školách, zřízených podle § 5 tohoto zákona. Případné úkony stavebního úřadu příslušejí tu okresní správě politické.
Pro řízení vyvlastňovací platí obdoba zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., a to §§ 22 a následujících.
§ 8.
Povinnosti, které mají obce, okresy a země k národním školám obecným i občanským (měšťanským), posavade zřízeným nebo aspoň zemskou školní radou povoleným, zůstávají i nadále v platnosti.
§ 9.
Funkcionář zemské školní rady, v § 4 jmenovaný, má právo zrušiti obecnou školu národní, ať byla zřízena podle tohoto zákona či podle zákonů starších, není-li ani 40 dětí, jež do této školy choditi jsou povinny. Rovněž má tento funkcionář právo zmenšiti počet tříd nebo poboček při některé národní škole zřízených a sloučiti školy občanské (měšťanské) chlapecké a dívčí v občanskou (měšťanskou) školu smíšenou. Týž funkcionář má právo zrušiti školu občanskou (měšťanskou), nemá-li ani 90 dětí.
Funkcionář zemské školní rady, v § 4 jmenovaný, má dále právo měniti hranice obcí školních i stanoviti obvody jednotlivým školám, ať jsou zřízeny podle tohoto zákona či podle zákonů starších.
Stížnosti proti opatřením podle tohoto paragrafu učiněným nemají odkládacího účinku.
§ 10.
Vyučovací a vychovávací ústavy soukromé uvedených kategorií jsou pod dohledem státní správy. Představení a vydržovatelé jejich jsou státu odpovědnosti za náležitý stav ústavu a za šetření zákonů a nařízení orgánů státních.
§ 11.
Soukromé školy národní, státem po vydání tohoto zákona povolené a státnímu dozoru podléhající, mají právo vydávati vysvědčení s touže platností jako národní školy veřejné.
Soukromým školám, před vydáním tohoto zákona zřízeným, budiž uděleno právo veřejnosti, není-li po prohlídce okresním školním inspektorem, do měsíce vykonané, shledáno žádné podstatné závady.
Ministerstvo školství a národní osvěty může škole soukromé, vyžaduje-li toho zájem veřejný, nebo jiné závažné důvody, toto právo veřejnosti odníti, anebo i školu úplně zrušiti. Škoda, které bylo odňato právo veřejnosti, může práva toho opět dosíci od ministerstva, prokáže-li mu její vydržovatel, že závady, které způsobily odnětí práva veřejnosti, byly odstraněny.
§ 12.
Učitelé, kteří na soukromých školách (§§ 10 a 11) působí nebo působili, mohou u zemské školní rady žádati za výrok, že k době, prožité na školách soukromých, třeba před vydáním tohoto zákona neměly práva veřejnosti, sluší přihlížeti tak, jako by byla ztrávena na školách soukromých s právem veřejnosti. Zemská školní rada nemůže výroku toho odepříti, není-li proti tomu závady veřejné.
§ 13.
Soukromým školám obecným nebo občanským (měšťanským) lze z důvodů závažných z pokladny státní nebo zemské povolovati příspěvek na uhrazení nákladů osobních i věcných.
§ 14.
Tímto zákonem doplňují se všechna příslušná zákonná ustanovení a nařízení nebo se i mění a ruší, jsou-li s ním v odporu.
§ 15.
Zákon tento nabude působnosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dnem vyhlášení. Nařízení bude stanoveno, od kdy má tento zákon platiti na Slovensku.
§ 16.
Výkon tohoto zákona ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty společně se súčastněnými ministry.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r.,
v zastoupení min. předsedy a jako ministr vnitra.
Dr. Rašín v. r.
Dr. Hruban v. r.
Dr. Boh. Vrbenský v. r.,
jako ministr zásobování a za ministra zdravotnictví.
Staněk v. r.
Dr. Zahradník v. r.
Dr. Stránský v. r.
Stříbrný v. r.
Dr. Winter v. r.
Dr. Soukup v. r.
Klofáč v. r.
Habrman v. r.
Prášek v. r.