Zákon ze dne 13.2.1947 o stíhání černého obchodu a podobných pletich

21.2.1947 | Sbírka:  15/1947 Sb. | Částka:  9/1947ASPI

Vztahy

Prováděcí: 8/1948 Sb., 345/1947 Ú.l.I
Pasivní derogace: 88/1950 Sb., 86/1950 Sb., 167/1949 Sb., 112/1948 Sb.
15/1947 Sb.
Zákon
ze dne 13. února 1947
o stíhání černého obchodu a podobných pletich.
Změna: 167/1949 Sb.
Změna: 86/1950 Sb.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část 1
zrušena
§ 1
zrušen
§ 2
zrušen
§ 3
zrušen
Část 2
Soudní trestné činy.
§ 4
(1) Kdo se dopustí některého jednání uvedeného v § 1, odst. 1, písm. a) až f), ač ví, že tím může ohroziti plynulé zásobování obyvatelstva některého kraje nebo místa nebo části tohoto obyvatelstva předměty potřeby, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let. Pokus přečinu je trestný i na Slovensku.
(2) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 ze zvyku nebo ze řemesla nebo věděl-li, že svým jednáním ohrožuje značnou měrou plynulé zásobování obyvatelstva, buď potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, a byla-li tím skutečně způsobena vážnější porucha v zásobování, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
(3) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 za okolností, pro které se čin stává zločinem, jako účastník spolčení k páchání tohoto trestného činu, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí.
(4) Spáchal-li vinník čin uvedený v odstavci 1 za okolností, pro které se čin stává zločinem, a byla-li tím způsobena porucha v zásobování v takové míře, že tím byly ohroženy životy obyvatelstva anebo že tím byla těžce poškozena brannost státu, a vinník to mohl předvídati, budiž potrestán smrtí.
§ 5
Při odsouzení pro čin trestný podle § 4 buď vyslovena ztráta práva volebního a v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 též ztráta úřadu.
§ 6
(1) Odsuzuje-li soud vinníka pro čin trestný podle § 4, uloží mu vedle trestu na svobodě trest na penězích, a to, jde-li o přečin, od 3.000 Kčs do 3 milionů Kčs, jde-li o zločin, od 10.000 Kčs do 10 milionů Kčs.
(2) Odsuzuje-li soud vinníka pro zločin, může též vysloviti, že jmění odsouzeného propadá zcela nebo zčásti ve prospěch státu. Z propadnutí je však vyloučena část jmění odsouzeného, které je nevyhnutelně třeba k ukojení životních potřeb jeho a osob, o jejichž výživu je odsouzený po zákonu povinen pečovati. Podrobnosti o rozsahu jmění vyloučeného z propadnutí a o výkonu trestu upraví zvláštní zákon.
§ 7
(1) Byl-li čin trestný podle § 4 spáchán ze zahálčivosti, může soud již při prvním odsouzení vysloviti, že odsouzený smí po odpykání trestu býti držen v donucovací pracovně, na Slovensku, že se odkazuje do donucovací pracovny.
(2) Odsouzený, přikázaný do donucovací pracovny, zůstane v ní nejméně šest měsíců a nejdéle tři roky, jde-li o přečin; jde-li o zločin, nejméně jeden rok a nejdéle pět let.
§ 8
Výkon trestu uloženého pro čin trestný podle § 4, který vinník spáchal ve věku více než dvaceti let, nesmí býti podmíněně odložen podle zákona ze dne 17. října 1919, č. 562 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění.
Část 3
Společná ustanovení.
§ 9
Dobou mimořádných hospodářských poměrů vyvolaných válkou se podle tohoto zákona rozumí doba ode dne počátku účinnosti tohoto zákona do dne, který určí vláda nařízením.
§ 10
Zvláštní přitěžující okolností podle tohoto zákona je též, spáchal-li trestný čin
a) národní správce při správě majetku mu svěřeného, za účelem osobního prospěchu,
b) vedoucí funkcionář, po případě zaměstnanec na vedoucím místě národního podniku, při výkonu své funkce, za účelem osobního prospěchu,
c) veřejný úředník, člen nebo funkcionář národního výboru, hospodářské nebo zájmové organisace ve své úřední činnosti nebo při výkonu své funkce.
§ 11
Odsuzuje-li úřad (orgán) nebo soud vinníka pro čin trestný podle tohoto zákona, vysloví, že majetkový prospěch, který vinník trestným činem získal, nebo to, co si za něj opatřil, propadá ve prospěch státu.
§ 12
Byl-li čin trestný podle tohoto zákona spáchán při provozování živnosti, může úřad (orgán) nebo soud uložiti jako vedlejší trest ztrátu živnostenského oprávnění na čas nebo navždy.
§ 13
(1) Je-li to ve veřejném zájmu, nařídí úřad (orgán) nebo soud v odsuzujícím nálezu nebo rozsudku pro čin trestný podle tohoto zákona, že pravoplatný nález nebo rozsudek bude uveřejněn na útraty odsouzeného nejvýše třikráte v jednom nebo několika časopisech, které v nálezu nebo v rozsudku určí. Může též naříditi, aby nález nebo rozsudek byl v obci, kde odsouzený bydlí, a v obci, kde se trestného činu dopustil, veřejně vyvěšen nebo jinak uveřejněn.
(2) Úřad (orgán) nebo soud stanoví, zda mají býti uveřejněny i důvody nálezu nebo rozsudku nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.
§ 14
(1) Úřad (orgán) nebo soud může vysloviti, že za nedobytné peněžité tresty, uložené zaměstnancům, zmocněncům, zástupcům nebo jiným orgánům, ručí majitel podniku, při jehož provozování byl trestný čin spáchán, jestliže zanedbáním povinné péče trestnou činnost umožnil nebo usnadnil. Majitelem podniku rozumějí se netoliko jednotlivé osoby, nýbrž i společnosti (sdružení osob), znárodněné podniky a právnické osoby.
(2) Majitel podniku musí býti, je-li úřadu (orgánu) nebo soudu znám, obeslán k jednání v první stolici a je oprávněn přednésti skutkové okolnosti, jež mohou míti význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.
(3) Výrok o ručení třeba pojmouti do nálezu nebo do rozsudku a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení před soudy může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání z takového výroku platí předpisy o odvolání proti výroku o trestu.
(4) Peněžité tresty se vymáhají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.
Část 4
zrušena
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
Část 5
Závěrečná ustanovení.
§ 17
Zrušuje se zákon ze dne 17. října 1919, č. 568 Sb., o trestání válečné lichvy, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Pokud se jiné zákony dovolávají ustanovení § 18, odst. 2 až 6 uvedeného zákona, zůstávají příslušná jejich ustanovení nedotčena.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti třetího dne po vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
                         Dr. Beneš v. r.
                         Gottwald v. r.
           Dr. Zenkl v. r.              Kopecký v. r.
           Dr. Šrámek v. r.             Laušman v. r.
           Ursíny v. r.                 Ďuriš v. r.
           Fierlinger v. r.             Zmrhal v. r.
           Široký v. r.                 Dr. Pietor v. r.
           Masaryk v. r.                Ing. Kopecký v. r.
           arm. gen. Svoboda v. r.      Hála v. r.
           Dr. Ripka v. r.              Dr. Nejedlý v. r.
           Nosek v. r.                  Dr. Procházka v. r.
           Dr. Dolanský v. r.           Majer v. r.
           Dr. Stránský v. r.           Dr. Franek v. r.
           Dr. Drtina v. r.             Dr. Clementis v. r.
                          Lichner v. r.