Zákon ze dne 27.10.1948 o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu)

2.11.1948 | Sbírka:  241/1948 Sb. | Částka:  90/1948ASPI

Vztahy

Prováděcí: 113/1953 Sb., 110/1953 Sb., 109/1953 Sb., 108/1953 Sb., 97/1953 Sb., 94/1953 Sb., 86/1953 Sb., 84/1953 Sb., 82/1953 Sb., 74/1953 Sb., 61/1953 Sb., 60/1953 Sb., 59/1953 Sb., 56/1953 Sb., 54/1953 Sb., 52/1953 Sb., 47/1953 Sb., 42/1953 Sb., 40/1953 Sb., 37/1953 Sb., 30/1953 Sb., 29/1953 Sb., 28/1953 Sb., 27/1953 Sb., 25/1953 Sb., 23/1953 Sb., 22/1953 Sb., 17/1953 Sb., 9/1953 Sb., 8/1953 Sb., 4/1953 Sb., 3/1953 Sb., 110/1952 Sb., 98/1952 Sb., 97/1952 Sb., 53/1952 Sb., 47/1952 Sb., 43/1952 Sb., 42/1952 Sb., 39/1952 Sb., 38/1952 Sb., 35/1952 Sb., 34/1952 Sb., 28/1952 Sb., 22/1952 Sb., 21/1952 Sb., 20/1952 Sb., 18/1952 Sb., 1/1952 Sb., 128/1951 Sb., 124/1951 Sb., 94/1951 Sb., 86/1951 Sb., 83/1951 Sb., 82/1951 Sb., 76/1951 Sb., 73/1951 Sb., 55/1951 Sb., 54/1951 Sb., 49/1951 Sb., 43/1951 Sb., 34/1951 Sb., 33/1951 Sb., 28/1951 Sb., 27/1951 Sb., 19/1951 Sb., 9/1951 Sb., 204/1950 Sb., 203/1950 Sb., 201/1950 Sb., 153/1950 Sb., 597/1950 Ú.l.I, 134/1950 Sb., 578/1950 Ú.l.I, 577/1950 Ú.l.I, 129/1950 Sb., 127/1950 Sb., 525/1950 Ú.l.I, 122/1950 Sb., 449/1950 Ú.l.I, 409/1950 Ú.l.I, 408/1950 Ú.l.I, 79/1950 Sb., 358/1950 Ú.l.I, 357/1950 Ú.l.I, 355/1950 Ú.l.I, 354/1950 Ú.l.I, 353/1950 Ú.l.I, 291/1950 Ú.l.I, 276/1950 Ú.l.I, 34/1950 Sb., 20/1950 Sb., 17/1950 Sb., 73/1950 Ú.l.I, 72/1950 Ú.l.I, 277/1949 Sb., 275/1949 Sb., 1195/1949 Ú.l.I, 237/1949 Sb., 235/1949 Sb., 226/1949 Sb., 1003/1949 Ú.l.I, 916/1949 Ú.l.I, 835/1949 Ú.l.I, 186/1949 Sb., 670/1949 Ú.l.I, 614/1949 Ú.l.I, 610/1949 Ú.l.I, 595/1949 Ú.l.I, 107/1949 Sb., 88/1949 Sb., 413/1949 Ú.l.I, 73/1949 Sb., 394/1949 Ú.l.I, 389/1949 Ú.l.I, 300/1949 Ú.l.I, 16/1949 Sb., 298/1949 Ú.l.I, 7/1949 Sb., 6/1949 Sb., 172/1949 Ú.l.I, 171/1949 Ú.l.I, 170/1949 Ú.l.I, 169/1949 Ú.l.I, 168/1949 Ú.l.I, 165/1949 Ú.l.I, 159/1949 Ú.l.I, 3535/1948 Ú.l.I, 314/1948 Sb., 303/1948 Sb., 298/1948 Sb., 296/1948 Sb., 254/1948 Sb.
Aktivní derogace: 63/1945 Sb.
Pasivní derogace: 63/1958 Sb., 33/1951 Sb.
241/1948 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. října 1948
o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu).
Změna: 33/1951 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Cíl a obsah prvního pětiletého hospodářského plánu.
§ 1
(1) V letech 1949 až 1953 určuje hospodářskou činnost pětiletý hospodářský plán (dále jen "pětiletý plán"). Jeho hlavním obsahem je výstavba a přestavba československého hospodářství. Jeho hlavním cílem je na podkladě zvýšené produktivity práce dále podstatně zvýšit životní úroveň všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova a na této základně upevnit svazek dělníků, rolníků, inteligence a středních vrstev městských.
(2) Pětiletý plán bude důležitým stupněm ve vývoji československé lidové demokracie k socialismu, zejména tím, že zesílí a upevní znárodněný průmysl a dále, že bude stupňovat mechanisaci a elektrisaci zemědělství a tak položí základy pro společensky pokročilejší výrobní formy v tomto hospodářském úseku. Zbývající kapitalistické prvky se budou při tom všem postupně omezovat a vytlačovat ze všech oborů národního hospodářství.
§ 2
Cíle pětiletého plánu se dosáhne plným a stálým rozvojem výrobních sil tak, aby se národní důchod zvýšil o polovinu. Stálost rozvoje našeho hospodářství a jeho odolnost proti vlivům hospodářských krisí se zabezpečí jeho účelnou výstavbou a přestavbou a prohloubením hospodářských styků a hospodářskou spoluprací se státy s plánovaným hospodářstvím. Tím vším se upevní i obranná síla republiky.
§ 3
Tento zákon stanoví v dalších částech podrobněji plán rozvoje výroby v jednotlivých hospodářských úsecích (část druhá), plán rozvoje hmotné i kulturní úrovně lidu jako výsledku rozvoje výroby (část třetí), předpoklady splnění pětiletého plánu (část čtvrtá), úkoly pětiletého plánu v oblastech se zvláštním zřetelem ke Slovensku (část pátá) a způsob provádění pětiletého plánu, jakož i kontroly jeho plnění (část šestá).
ČÁST DRUHÁ.
Rozvoj výroby.
ODDÍL I.
Rozvoj průmyslu a řemesla.
§ 4
Průmyslová výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 23 %; tím bude o 98 % vyšší proti roku 1948. Přitom se zejména
a) rozšíří podstatně surovinová a energetická základna,
b) urychlí zprůmyslovění Slovenska.
§ 5
Úkoly stanovené pro průmysl se nově upravují tak, že
a) hrubá hodnota výroby těžkého průmyslu se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 38 %; tím bude o 133 % vyšší proti roku 1948; v jednotlivých odvětvích těžkého průmyslu se pro rok 1953 proti původně stanoveným úkolům zvyšují především
1. v odvětví báňském
těžba kamenného  a hnědého uhlí o  19 %; tím bude  o 49 % vyšší
proti roku 1948;
        
těžba surové železné  rudy o ..........270 %; tím  bude o 263 %
vyšší proti roku 1948;
2. v odvětví energetickém
výroba elektrické energie o .............13  %; tím bude o 73 %
vyšší proti roku 1948;
3. v odvětví hutnickém
výroba surové oceli o ...................31  %; tím bude o 78 %
vyšší proti roku 1948;
4. v odvětví těžkého strojírenství
výroba těžkého strojírenství o ..........48 %; tím bude o 248 %
vyšší proti roku 1948;
5. v odvětví vozidel a letadel
výroba  vozidel  a  letadel  o  ..............52  %;  tím  bude
o 177 % vyšší proti roku 1948;
6. v odvětví přesného strojírenství
výroba přesného  strojírenství o ............67  %; tím bude  o
185 % vyšší proti roku 1948; v tom zejména
 
výroba  valivých ložisek  o ...........23  %; tím  bude o 607 %
vyšší proti roku 1948;
 
výroba traktorů o  ................17 %; tím bude o  71 % vyšší
proti roku 1948;
7. v odvětví všeobecného strojírenství
výroba všeobecného strojírenství o 36 %; tím bude o 118 % vyšší
proti roku 1948;
8. v odvětví chemickém
výroba chemického průmyslu  o ......... 29 %; tím  bude o 110 %
vyšší proti roku 1948; v tom zejména
 
výroba dusíkatých hnojiv  o ........... 50 %; tím  bude o 106 %
vyšší proti roku 1948;
 
výroba fosforečných  hnojiv o ......... 18  %; tím bude o  33 %
vyšší proti roku 1948;
 
výroba umělých  vláken o .............  55 %; tím  bude o 95  %
vyšší proti roku 1948;
9. v odvětví stavebních hmot a keramiky
výroba cementu o ............. 29 %;
b) hrubá hodnota výroby lehkého průmyslu se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 7 %; tím bude o 73 % vyšší proti roku 1948;
c) hrubá hodnota výroby potravinářského průmyslu se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 16 %; tím bude o 73 % vyšší proti roku 1948; v jednotlivých odvětvích potravinářského průmyslu se pro rok 1953 proti původně stanoveným úkolům zvyšují především
1. v odvětví cukrovarnickém
výroba  rafinovaného cukru  o ........  23 %;  tím bude  o 88 %
vyšší proti roku 1948;
2. v odvětví pivovarském a sladařském
výstav piva  o ............ 11 %;  tím bude o 59  % vyšší proti
roku 1948;
3. v odvětví mlékárenském
výroba mlékárenského másla a konsumního mléka o ........ 7 %.
§ 6
(1) Řemeslná výroba a činnost bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 59 miliard Kčs proti 49 miliardám Kčs v roce 1948, t.j. o 20 % více.
(2) Z hodnoty 59 miliard Kčs dosáhne hrubá hodnota řemeslné výroby a činnosti v odvětví: 
     a) kovodělném                    12,9 miliardy Kčs,
     b) chemickém                      1,3 miliardy Kčs,
     c) sklářském                      0,4 miliardy Kčs,
     d) stavebních hmot a keramiky     1,4 miliardy Kčs,
     e) papírenském                    0,9 miliardy Kčs,
     f) dřevařském                     4,8 miliardy Kčs,
     g) textilním a oděvním           10,6 miliardy Kčs,
     h) kožedělném a gumárenském       3,7 miliardy Kčs,
     i) mlynářském                     3,8 miliardy Kčs,
     j) potravinářském                16,1 miliardy Kčs,
     k) řemesel poslužných             3,1 miliardy Kčs.
(3) Družstevnictví v řemeslech bude dále budováno a zlepšováno.
ODDÍL II.
Rozvoj zemědělství a lesnictví.
§ 7
Zemědělská výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 10 %; tím bude o 53 % vyšší proti roku 1948. Toho se dosáhne zejména zvýšením hektarových výnosů a užitkovosti živočišné výroby, rozšiřováním družstevní velkovýroby v jednotných zemědělských družstvech a lepším hospodařením státního sektoru.
§ 8
V zemědělství se v roce 1953 dosáhne
A. ve výrobě rostlinné se v roce 1953 proti původně stanoveným úkolům zvýší především 
1. výroba chlebového obilí o ......... 13 %; tím bude o 13 % vyšší
proti roku 1948;
2. výroba lnu a konopí o ........... 233 %; tím bude o 276 % vyšší
proti roku 1948;
3. výroba  řepky a ostatních  olejnin o  100  %; tím bude  o 194 %
vyšší proti roku 1948;
4. výroba tabáku o ............. 43 %; tím bude o 76 % vyšší proti
roku 1948;
5.  výroba cukrovky  o ............  29 %;  tím bude  o 60 % vyšší
proti roku 1948;
tím bude hrubá hodnota rostlinné výroby o 42 % vyšší proti roku 1948;
B. ve výrobě živočišné se v roce 1953 zvýší především
a) proti původně stanoveným úkolům
1. celková výroba jatečného dobytka o 14 %; tím bude o 106 % vyšší
proti roku 1948;
2. výroba  mléka o ............ 4  %; tím bude o  94 % vyšší proti
roku 1948;
3. výroba vajec o ............ 5 %; tím bude o 87 % vyšší proti
roku 1948;
b) proti roku 1948
výroba vlny o ........... 256 %;
tím bude hrubá hodnota živočišné výroby o 71 % vyšší proti roku 1948.
§ 9
V lesním hospodářství se do konce roku 1953 vytěží 55 milionů plm hroubí s kůrou v hodnotě 18,8 miliardy Kčs, a to dřeva
                                 jehličnatého        listnatého
hroubí s kůrou .............. 40,0  milionu plm   15,0 milionu plm
z toho:
kulatiny .................... 24,0  milionu plm    3,2 milionu plm
pražcoviny ..................  0,02 milionu plm    1,6 milionu plm
doloviny ....................  3,4  milionu plm            -
vlákniny ....................  7,7  milionu plm    1,1 milionu plm
tyčí ........................  0,6  milionu plm    0,2 milionu plm
ostatního rovnaného dříví
užitkového ..................  0,1  milionu plm   0,4 milionu plm
palivového ..................  4,18 milionu plm   8,5 milionu plm.
Přitom se zejména
a) budou obnovovat lesní porosty a zalesňovat nelesní půdy,
b) bude zavádět výběrné lesní hospodářství a budou převádět nízké lesy na lesy vysokokmenné a porosty čisté na smíšené,
c) budou meliorovat vyčerpané lesní půdy a napravovat v lesích škody válečného hospodaření,
d) bude pokračovat v mechanisaci těžby a odvozu dřeva a rozšíří síť lesních silnic a cest.
ODDÍL III.
Rozvoj stavebnictví.
§ 10
(1) Stavební výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 21 %; tím bude rozsah investičních staveb o 200 % vyšší proti roku 1948. Přitom zejména
a) výroba stavebních dílců a polotovarů se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 165 %;
b) typisace staveb, která v roce 1950 činila 8 % stavební výroby, se v roce 1953 zvýší na 25 %.
ODDÍL IV.
Rozvoj dopravy.
§ 11
Dopravní výkon bude stupňován tak, že
a) v železniční dopravě nákladní se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 27 %; tím bude o 69 % vyšší proti roku 1948;
b) v dopravě silniční se v roce 1953 proti roku 1950 zvýší o 53 % v přepravě zboží a o 35 % v přepravě osob.
§ 12
V jednotlivých dopravních odvětvích bude výkon stupňován tak, že se v roce 1953
a) v železniční dopravě
nákladní v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 27 %; tím bude o 69 % vyšší proti roku 1948;
osobní dosáhne v parní trakci 70 milionů vlakových kilometrů, čímž se výkon proti roku 1948 zvýší o 11 %, a v motorové trakci 32,6 milionu vlakových kilometrů, čímž se výkon proti roku 1948 zvýší o 80 %; tím se výkon v osobní dopravě železniční proti roku 1948 zvýší o 27 %;
b) v městské dopravě
přepraví 1.075 milionů osob, čímž se výkon proti roku 1948 zvýší o 19 %, a ujedou 104 miliony kilometrů;
c) v silniční dopravě
nákladní proti roku 1950 zvýší o 53 % v přepravě zboží
osobní proti roku 1950 zvýší o 35 % v přepravě osob.
d) v říční dopravě
zvýší proti roku 1948 o 70 %;
e) v letecké dopravě
nalétá 13,6 milionu kilometrů, čímž se výkon v letecké dopravě proti roku 1948 zvýší o 120 %.
§ 13
V dopravě poštovní se v období pětiletého plánu
a) nově zapojí 6.155 obcí na státní telefonní síť, takže se počet takových obcí v roce 1953 proti roku 1948 zvýší o 61 %, 120.000 hlavních telefonních stanic, takže se jejich počet v roce 1953 proti roku 1948 zvýší o 54 %;
b) bude pokračovat ve výstavbě dálnopisných stanic;
c) bude pokračovat v mechanisaci a motorisaci provozu.
ODDÍL V.
Rozvoj vnitřního obchodu.
§ 14
Účelně a hospodárně organisovaný vnitřní obchod, opírající se zejména o společensky pokročilejší distribuční formy, zajistí oběh statků v míře odpovídající plánovanému rozvoji hospodářství. Bude plánovitě veden tak, aby zabezpečil plynulou distribuci spotřebních statků především pracujícímu obyvatelstvu a soustavně rozšiřoval a zlepšoval služby mu poskytované.
ČÁST TŘETÍ.
Rozvoj hmotné a kulturní úrovně lidu.
§ 15
(1) Účelem rozvoje veškeré výroby podle pětiletého plánu j e zvýšit hmotnou a kulturní úroveň lidu takovým způsobem, aby se jeho duševní i tělesné schopnosti mohly co nejvíce rozvíjet.
(2) Přitom budou spotřeba, mzdy a důchody vůbec, jakož i ceny plánovány tak, aby životní úroveň občana stoupala úměrně podle jeho výkonu a jeho zásluhy.
(3) Zvýšení hmotné a kulturní úrovně lidu bude sloužit
a) stupňovaná spotřeba sociální, t.j. rozšiřování a zlepšování sociálních služeb veřejné správy, zahrnujících péči sociální, zdravotní a kulturní a výchovnou (§§ 16 až 18),
b) stupňovaná spotřeba soukromá, t.j. postupné zvyšování množství a zlepšování jakosti spotřebních statků určených pro domácí trh i poskytovaných služeb (§§ 19 a 20).
(4) Úhrnná sociální a soukromá spotřeba, v níž se bezprostředně projeví vzestup životní úrovně, se v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší průměrně na hlavu o 9 % a proti roku 1948 o 49 % za předpokladu plánovaného vzestupu produktivity práce.
ODDÍL I.
Stupňování sociální spotřeby.
§ 16
Sociální péče.
(1) Aby se plně zajistil rozvoj pracovních schopností obyvatelstva a tím i zvýšila jeho životní úroveň, rozvine se dále sociální péče rozšiřováním dosavadních a budováním nových sociálních zařízení; přitom bude zlepšována a zhospodárňována.
(2) Do konce roku 1953 se proti roku 1948 zejména umožní v péči o pracující ženy:
a) umístit více dětí 
        počet  míst v  zařízeních pro  děti v  roce 1953  se proti
        původně stanovenému úkolu zvýší na 642000, aby se usnadnil
        vstup žen do zaměstnání; tím  bude počet míst v zařízeních
        pro děti o 251 % vyšší proti roku 1948;
b) stravovat ve školních jídelnách o 180.000 dětí více;
c) vyprat v družstevních prádelnách o 11 milionů kg prádla více;
v péči o pracující dorost:
ubytovat v domovech mládeže o 50.000 osob více;
v péči o zotavení:
     umístit v zotavovacích střediscích více
     dětí o .................................. 200.000,
     pracujícího dorostu o ...................  48.000,
     dospělých o ............................. 300.000;
v péči o mládež v ústavním zaopatření:
     zvýšit počet lůžek
       v dětských domovech o .................   3.500,
       v internátech při pomocných školách o .     240,
       v ústavech pro mládež tělesně vadnou o    1.030.
(3) Národní pojištění umožní
a) zabezpečit zásadně všem občanům léčebnou péči a přiblížit ji úrovni, odpovídající moderní lékařské vědě, při čemž na splnění tohoto úkolu bude v roce 1953 vyhrazeno 9,5 miliardy Kčs proti 4,3 miliardy Kčs v roce 1948, t.j. o 121 % více,
b) zabezpečit všem osobám, bez vlastní viny neschopným práce, přiměřenější životní úroveň, při čemž na splnění tohoto úkolu bude v roce 1953 vyhrazeno 22,8 miliardy Kčs proti 12,5 miliardy Kčs v roce 1948, t.j. o 82 % více,
c) usilovat soustavným prohlubováním léčebné péče o snížení výrobních ztrát, vznikajících pracovní neschopností,
d) přispět ke snížení ztrát ve výrobě přiblížením služeb národního pojištění pracujícím pojištěncům, zejména tím, že se vybudují pobočky okresních národních pojišťoven mimo jejich sídla.
(4) Dále se bude více a soustavněji pečovat zejména o
a) sociálně-politické vzdělání pracujících a jejich pracovní výchovu, převýchovu, odborné školení, zaškolování a přeškolování,
b) účelné a hygienické vybavení pracovišť,
c) plánovité budování technických a zdravotních ochranných zařízení, dobudování jednotného státního dozoru na bezpečnost při práci všeho druhu, zvýšení počtu bezpečnostních techniků, závodních lékařů a jiného personálu pro zdravotní a sociální péči v závodech, jakož i o uvědomování pracujících o ochraně proti úrazům,
d) zlepšení dopravy do práce,
e) zvýšení počtu osob stravovaných v závodních jídelnách; v roce 1953 jich bude 1300.000
f) zvýšení ústavní péče o osoby přestárlé, osoby práce neschopné a o osoby tělesně vadné.
§ 17
Zdravotní péče.
(1) O zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva se bude usilovat plánovitou péčí ochrannou a léčebnou. Přitom se zejména
a) vybuduje 119 zdravotnických středisk (oblastních, okresních a poboček ve zdravotnických obvodech), 51 ambulatorií národního pojištění (oblastních, okresních a poboček), 129 ústavů národního zdraví (oblastních, okresních a poboček),
b) zřídí 7.800 lůžek v nemocnicích a odborných léčebných ústavech,
c) vybuduje 14 kojeneckých ústavů s celkovým počtem 800 lůžek pro kojence a 360 lůžek pro matky,
d) zvýší počet lůžek v ozdravovnách a preventoriích (calmettisačních ústavech) o 730,
e) rozšíří dosavadní ústav pro léčení dětské obrny v Jánských Lázních o 80 lůžek a vybuduje další ústav o 100 lůžek,
f) zřídí 8 výzkumných a vyšetřovacích ústavů veterinárních a dobudují dosavadní ústavy,
g) zvýší počet lékařů o 5.350, sociálně zdravotních pracovnic o 2.800, ošetřovatelek o 5.870, porodních asistentek o 1.270 a ostatních zdravotnických pracovníků o 3.300.
(2) O zdraví národa se bude dále pečovat v úsecích veřejné hygieny, epidemiologie, ostatní ochranné zdravotní péče, zdravotnické výchovy obyvatelstva, správného rozmístění zdravotnických pracovníků, výroby a distribuce léčiv, zdravotnických opatření v oboru výživy a veterinárního zdravotnictví.
§ 18
Kulturní a výchovná péče.
(1) Kulturní úroveň lidu se bude zvyšovat plánovitou péčí výchovnou a vzdělávací, podporovanou rozšiřováním dosavadních a budováním nových kulturních zařízení. Přitom se zejména
a) v oboru školství zvýší počet učeben o 3.700,
b) v oboru vědy, umění a kulturních památek bude pokračovat ve výstavbě a zařizování vědeckých knihoven, museí, galerií, divadel a místností pro filharmonie,
c) v oboru lidové výchovy vybuduje nebo adaptacemi zřídí 58 domů osvěty a 62 osvětové síně a zřídí další pojízdné knihovny,
d) v oboru filmu zvýší počet kin o 1.380,
e) v oboru rozhlasu bude pokračovat ve výstavbě a zařizování 2 rozhlasových budov, vybudují 2 další rozhlasové budovy a zřídí střediska krátkovlnných a dlouhovlnných vysilačů,
f) v oboru kulturních zařízení v závodech budou zřizovat knihovny, závodní kina a tělovýchovná zařízení.
(2) K podpoře tělesné výchovy se vybuduje Tyršova vysoká tělovýchovná škola a zřídí 1.000 tělocvičen, 2.700 cvičišť a hřišť, 40 koupališť a 15 tělovýchovných středisk.
ODDÍL II.
Stupňování soukromé spotřeby.
§ 19
Spotřeba potravin.
(1) O dostatečnou a správnou výživu lidu se bude pečovat postupným zvyšováním množství a zlepšováním jakosti potravin na domácím trhu. Přitom bude zvláště stupňována spotřeba hodnotnějších potravin, jako mléka, tuků, vepřového masa, vajec, sýrů a bílého pečiva.
(2) Na domácí trh bude v roce 1953 dodáno proti roku 1948 zejména více syrového sádla o ........................ 67 tisíc tun, mléka a mléčných výrobků v hodnotě mléka o ..................... 22,5 milionu hl, masa o .................................. 289 tisíc tun, vajec o ................................. 1 miliardu, cukru o ................................. 206 tisíc tun, pšeničné mouky o ........................ 194 tisíce tun.
(3) Služba podávání jídel v závodních a školních jídelnách i síť těchto jídelen se dále rozšíří.
§ 20
Ostatní soukromá spotřeba.
(1) O zásobování obyvatelstva životně důležitými potřebami se bude pečovat postupným zvyšováním množství ostatních spotřebních statků určených pro domácí trh a soustavným zlepšováním jejich jakosti.
(2) Na domácí trh bude v roce 1953 dodáno proti roku 1948 zejména více 
     vlněných tkanin ve váze příze o .......  9.700 tun,
     bavlněných tkanin ve váze příze o ..... 25.660 tun,
     hedvábných a polohedvábných
       tkanin o ............................ 27,4 milionu metrů,
     obuvi o ............................... 14,3 milionu párů,
     hlavních druhů kovového zboží
       v hodnotě o .........................  2,6 miliardy Kčs,
     nábytku v hodnotě o ...................  1   miliardu Kčs,
     užitkového skla v hodnotě o ...........  270 milionů Kčs.
 V roce 1953 se zvýší náklad knih o 85 % proti roku 1950;
(3) O zlepšení úrovně bydlení se bude pečovat tím, že se novostavbami opatří v letech 1951 až 1953 pro pracující, zvláště v těžkém průmyslu, celkem 133 000 bytových jednotek.
ČÁST ČTVRTÁ.
Předpoklady splnění pětiletého plánu.
ODDÍL I.
Zvýšení produktivity práce a hospodárnosti výroby.
§ 21
Produktivita práce.
(1) Plnění pětiletého plánu vyžaduje zvýšení odpovědnosti a iniciativy každého pracujícího i širokých mas a zvýšení produktivity práce. Produktivita práce se v roce 1953 proti roku 1948 zvýší v těžkém průmyslu o 64 %, v lehkém průmyslu o 59 %, ve stavebnictví o 60 %. v zemědělství a lesnictví o 20 % a v dopravě o 30 %.
(2) Jednotná odborová organisace, její složky a vedoucí podniků a závodů, úřadů a institucí budou ve stálé vzájemné spolupráci pečovat o zvýšení pracovní výkonnosti zvláště
a) hospodářsko-politickým uvědomováním pracujících,
b) podporováním tvůrčí iniciativy pracujících,
c) rozšířením a prohloubením pracovního soutěžení uvnitř podniků a mezi podniky,
d) soustavným vyhledáváním schopných pracujících pro školení na odpovědnější a zejména na vedoucí místa,
e) zdokonalováním výkonových norem a přechodem k progresivním úkolům,
f) používáním nových pracovních metod,
g) zlepšováním organisace práce podle zásad jejího vědeckého řízení,
h) zlepšováním technicko-ochranných sociálních a zdravotních zařízení pro pracující,
i) usilováním o odstraňování absencí a nežádoucí fluktuace pracujících.
§ 22
Zvýšení počtu pracujících.
(1) Všichni českoslovenští občané se budou svou prací rovnoměrně podílet na plnění úkolů pětiletého plánu. Ve všech podnicích a úřadech bude zaměstnáván jen nezbytně nutný počet pracujících na vhodných místech a při plném využití pracovní doby.
(2) Pro splnění výrobních úkolů pětiletého plánu se zvýší počet osob činných ve všech hospodářských úsecích s výjimkou zemědělství v roce 1953 proti roku 1948 o 780 000, t.j. o čtvrtinu; v letech 1951 až 1953 vzroste počet dělníků a úředníků o 550 000, při čemž v těžkém průmyslu a ve stavebnictví bude v těchto letech vzrůst o 380 000.
(3) Noví pracující se získají zejména
a) plánovitým začleňováním dorostu,
b) zvýšením počtu žen činných v povolání,
c) začleněním osob dosud nepracujících,
d) podporou reemigrace,
e) začleněním osob se sníženou pracovní schopností,
f) využitím pracovních sil v oblastech hospodářsky slabých vytvořením pracovních příležitostí v těchto oblastech,
g) použitím přebytečných nebo postradatelných pracovních sil pro úkoly pětiletého plánu.
(4) Výchova dorostu se bude mimo jiné řešit novým pokročilejším způsobem, především rozmnožením zvláštních učilišť, která budou jedním z prostředků k vytvoření pracovních reserv.
§ 23
Suroviny, pomocné hmoty a energie.
(1) Potřeba surovin, pomocných hmot a energie pro splnění plánovaných úkolů bude kryta za stálého stupňování hospodárnosti při jejich spotřebě.
(2) Hospodárnost při spotřebě surovin, pomocných hmot a energie bude stupňována zvláště
a) soustavnou kontrolou technického stavu všech zařízení, jimiž se suroviny, pomocné hmoty a energie zpracovávají nebo spotřebují, po případě rozvádějí,
b) soustavným snižováním ztrát ve spotřebě surovin, pomocných hmot a energie a snižováním množství odpadu a zmetků,
c) vhodnou a hospodárnou volbou surovin a pomocných hmot, jakož i umělých hmot, podle závazných spotřebních norem pro jednotlivé druhy surovin, pomocných hmot a energie,
d) udržováním zásob surovin a pomocných hmot podle závazných norem,
e) organisovaným sběrem a plným využitím sběrných surovin, starého materiálu a jiných odpadků,
f) plným využitím všech místních zdrojů surovin, pomocných hmot a energie,
g) odstraňováním neúčelných přesunů surovin, pomocných hmot a energie s místa těžby nebo výroby na místo upotřebení,
h) plánováním, regulací a kontrolou jakosti,
i) soustavnou péčí o měřicí a kontrolní přístroje a pomůcky.
ODDÍL II.
Investice.
§ 24
(1) K zabezpečení rozvoje hospodářství se v letech 1949 až 1953 proti původně stanoveným investicím v hodnotě 336,2 miliardy Kčs provedou investice v úhrnné hodnotě 558 miliard Kčs v cenách roku 1950.
(2) Rozvojové investice se provedou jenom tam, kde nelze splnit úkoly ani při plném využití dosavadního výrobního zařízení, zejména při zavádění dalších směn, a kde je takových investic nezbytně třeba k uskutečnění plánované výstavby a přestavby hospodářství. Tyto investice se přitom rozmístí i podle potřeb vyváženého vývoje všech oblastí státu.
ODDÍL III.
Podniková organisace.
§ 25
Podniková organisace se zdokonalí tak, aby přispěla k stupňování výkonnosti ve všech úsecích hospodářství a hospodárnosti v podnicích, jakož i k zlepšování jakosti výrobků a poskytovaných služeb. Zejména se bude
a) budovat, rozvíjet a prohlubovat podniková organisace podle zásad vědeckého řízení,
b) zjednodušovat výrobní program průmyslových podniků a program činnosti ostatních podniků,
c) využívat typisace a normalisace ve výrobě k zjednodušení výrobního programu průmyslových podniků,
d) budovat dále jednotná organisace podnikového početnictví, při které se v podnicích zavede hospodaření podle předem stanovených rozpočtů a umožní plánovité snižování nákladů.
ODDÍL IV.
Zahraniční obchod.
§ 26
(1) Zahraniční obchod bude organisován a veden tak, aby se potřebným dovozem zabezpečilo plnění úkolů, stanovených pětiletým plánem, a aby se vývozem získala úhrada dovozu a zajistilo vyrovnání platební bilance.
(2) Zahraniční obchod bude všestranně stupňován tak, že v roce 1953 vzroste jeho objem proti roku 1948 asi o 40 %. Přitom se rozšiřováním obchodních styků, zejména soustavou dlouhodobých smluv, zvláště se státy s plánovaným hospodářstvím, zajistí stálost rozvoje hospodářství a jeho odolnost proti krisím.
ODDÍL V.
Prohloubení výzkumu.
§ 27
(1) Výzkum, zejména technický, hospodářský, sociální a zdravotní, bude sloužit plnému rozvoji národního hospodářství, využití zdrojů všeho druhu a účelům hospodářského plánování.
(2) Pro potřebu vědeckého výzkumu se provede koordinace vědecké práce ve výzkumných ústavech, vybudují se vědecké ústavy a věnuje se zvýšená péče výchově vědeckého dorostu. Bude se též dbát o co nejužší spojení vědeckého výzkumu s praxí. Výzkumnictví se účelně soustředí a zajistí se pro ně dostatečné finanční prostředky.
ODDÍL VI.
Zdokonalení metody, techniky a organisace plánování.
§ 28
(1) Plánovací metoda a technika se rozšíří o další národohospodářské bilancování, přispívající k soustavnému zpřesňování plánů, a prohloubí až k nejnižším složkám plánovací služby.
(2) Plánováním důchodů, cen, daní, spotřeby i obchodu se zajistí také správný poměr mezi zvýšením peněžních příjmů obyvatelstva a mezi vzestupem dodávek spotřebních statků a služeb. Plánovací metoda a technika se dále prohloubí plánováním výrobních a distribučních nákladů. Tím se zajistí i sestavování finančních plánů a usnadní finanční kontrola podniků. K tomu cíli bude podnikové početnictví důsledně prováděno a rozšířeno na dosud nezavedené obory a vůbec zdokonalováno podnikové plánování. Tím budou také dány předpoklady pro sestavování celkových finančních plánů.
(3) Předpokladem plnění pětiletého plánu je také účelná a jednoduchá organisace plánovací služby. Současně s reorganisací ústřední plánovací služby se dobudují její odborové a oblastní složky. Bude se dále pečovat o výchovu dostatečného počtu plánovatelů soustavným národohospodářským školením.
ČÁST PÁTÁ.
Úkoly pětiletého plánu v oblastech.
ODDÍL I.
Hospodářský rozvoj oblastí.
§ 29
(1) Cílem pětiletého plánu je také postupné vyrovnávání hospodářské úrovně oblastí, které bude směřovat k vyváženému rozvoji životní úrovně ve všech oblastech státu.
(2) Takového rozvoje se dosáhne především účelným oblastním rozvrhem výrobních a investičních úkolů pětiletého plánu. Bude přitom nutno
a) umisťovat výrobní a investiční úkoly především do hospodářsky slabých oblastí, pokud by takové umístění neohrozilo splnění pětiletého plánu,
b) využít plně výrobních zařízení ve všech oblastech a umisťovat nová zařízení do oblastí, v nichž je možno co nejvíce využít místních zdrojů (pracovních sil, surovin, energií, dopravy a pod.),
c) zabránit soustřeďování výrobních a investičních úkolů v oblastech a výrobních střediscích, pokud by ohrozilo splnění pětiletého plánu,
d) využít v oblastech, kde nejsou dány předpoklady pro rozvoj jiné hospodářské činnosti, všech možností pro účely cestovního ruchu a zotavení pracujících,
e) dbát, aby rozvoj měst a obcí byl plánován podle novodobých zásad jejich budování,
f) provádět soustavný průzkum všech oblastí se zřetelem na jejich hospodářské i přírodní možnosti a na jejich hospodářské a sociální potřeby.
ODDÍL II.
Hospodářský rozvoj Slovenska.
§ 30
Urychleného hospodářského rozvoje Slovenska se dosáhne postupnou přeměnou jeho hospodářské a sociální skladby. Přebudování se bude dít především
a) pokračováním v započaté industrialisaci,
b) zvyšováním produktivity práce v zemědělství,
c) rozšiřováním kádrů kvalifikovaných pracovníků ve všech oborech podnikání, zejména všech kádrů potřebných pro rozvoj výroby průmyslové,
d) intensivním průzkumem všech zdrojů přírodního bohatství, zejména nerostných ložisek.
§ 31
Rozvoj výroby a hmotné i kulturní úrovně v období pětiletého plánu se zajistí
1. v průmyslu:
a) stupňováním výroby tak, že se
hrubá hodnota výroby těžkého průmyslu v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 96 %; tím bude o 308 % vyšší proti roku 1948; v jednotlivých odvětvích těžkého průmyslu se pro rok 1953 proti původně stanoveným úkolům zvyšují především
1. v odvětví báňském
   těžba ve slovenských dolech o .......... 68 %; tím bude o 143 %
vyšší proti roku 1948;
2. v odvětví hutnickém
   výroba hutní  o .......... 75 %;  tím bude o 107  % vyšší proti
roku 1948;
3. v odvětví těžkého strojírenství
   výroba  těžkého strojírenství  o .........  418 %;  tím bude  o
1076 % vyšší proti roku 1948;
hrubá hodnota výroby lehkého průmyslu v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 15 %; tím bude o 83 % vyšší proti roku 1948;
hrubá hodnota výroby potravinářského průmyslu v roce 1953 proti původně stanovenému úkolu zvýší o 19 %; tím bude o 120 % vyšší proti roku 1948.
b) vytvořením asi 90.000 nových pracovních příležitostí;
2. v zemědělství:
a) stupňováním celkové výroby tak, že v roce 1953 dosáhne její hrubá hodnota 27,4 miliardy Kčs, čímž se proti roku 1948 zvýší o 37 %,
b) stupňováním výroby živočišné tak, že se její hrubá hodnota v roce 1953 proti roku 1948 zvýší o 98 % a její podíl na celkové výrobě zemědělské na 42 %,
c) racionalisací zemědělské výroby, zvýšenou mechanisací, zvyšováním výnosnosti zemědělské půdy a užitkovosti domácích zvířat, vymezením hranic pastvin a lesů, zavedením účelného hospodaření na plochách určených pro pastviny a zalesněním ploch nevhodných pro zemědělství;
3. ve stavebnictví:
a) stupňováním výroby tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 15 miliard Kčs,
b) zvýšením počtu pracujících o 35.000;
4. v bytové výstavbě a v sociální, zdravotní a kulturní péči:
a) zvětšením bytové plochy novostavbami a rekonstrukcemi o 3,39 milionu m2,
b) ubytováním v domovech mládeže o 14.500 osob více, zřízením dětských jeslí s novými 2.650 lůžky, sezonních útulků pro dalších 5.000 dětí a školních jídelen pro 70.000 dětí,
c) rozšířením nemocnic o 3.400 lůžek, rozšířením odborných léčebných ústavů o 500 lůžek, zřízením nových 420 lůžek v kojeneckých ústavech, zřízením 5 calmettisačních středisk s 250 novými lůžky, vybudováním ústavu pro léčení dětské obrny o 100 lůžek, vybudováním 36 zdravotních středisk a 86 obvodních ústavů národního zdraví,
d) zvýšením počtu učeben o 2.080; v oboru vysokých škol zejména dobudováním vysokých škol technických v Bratislavě a Košicích, vybudováním lékařské fakulty v Košicích, nových ústavů lékařské fakulty v Bratislavě a hudebního ústavu v Bratislavě.
§ 32
(1) K zajištění výrobních úkolů a přeměny hospodářské a sociální skladby se provedou investice v úhrnné hodnotě 96,2 miliardy Kčs, t.j. 28,6 % investic celostátních.
(2) Z částky 96,2 miliardy Kčs připadne
a) na průmysl 30,9 miliardy Kčs, t.j. 23,4 % částky celostátní;
b) na zemědělství 9,8 miliardy Kčs, t.j. 36,5 % částky celostátní;
c) na stavebnictví 1,6 miliardy Kčs, t.j. 34,8 % částky celostátní;
d) na dopravu 13,9 miliardy Kčs, t.j. 26,3 % částky celostátní;
e) na bytovou výstavbu 13,7 miliardy Kčs, t.j. 34,9 % částky celostátní;
f) na obchod a cestovní ruch, na péči sociální, zdravotní, na národní pojištění, jakož i na péči kulturní 10,9 miliardy Kčs, t.j. 32,5 % částky celostátní;
g) na silnice a mosty, vodohospodářské stavby, veřejné stavby pozemní a ostatní investice veřejné správy 15,3 miliardy Kčs, t.j. 32,4 % částky celostátní.
§ 33
Ustanovení § 29 o hospodářském rozvoji oblastí platí také pro hospodářský rozvoj Slovenska podle §§ 30 až 32.
ČÁST ŠESTÁ.
Provádění pětiletého plánu.
ODDÍL I.
Stanovení prováděcích plánů.
§ 34
(1) K provedení pětiletého plánu stanoví vláda usnesením roční, po případě čtvrtletní prováděcí plány, jimiž určí úkoly připadající na tato období.
(2) Prováděcími plány se zajistí plnění úkolů stanovených v částech druhé až páté tak, aby se všechny složky hospodářství postupně rozvíjely s hlediska pětiletého plánu ve vzájemném souladu a aby se provádění plánu přizpůsobovalo měnícím se okolnostem. Při sestavování prováděcích plánů se přihlédne zejména k tomu, aby byly objevovány a mobilisovány nové reservy a aby se takto působilo k předstižení cílů stanovených v jednotlivých úsecích.
(3) Vláda učiní, přihlížejíc k ustanovením §§ 21 až 33, všechna další opatření potřebná k splnění úkolů, stanovených prováděcími plány.
ODDÍL II.
Uskutečňování prováděcích plánů.
§ 35
Účast předsedy vlády.
Předseda vlády si soustavně zjednává přehled o plnění pětiletého plánu a uvádí v soulad správní a hospodářskou činnost ústředních úřadů, směřující k jeho provedení.
§ 36
Úkoly ústředních úřadů.
Ústřední úřady jsou povinny podřídit svou činnost pětiletému plánu, pokud se dotýká jeho plnění. K uskutečnění pětiletého plánu rozvrhnou ústřední úřady nebo úřady (orgány) jimi pověřené ve svých oborech působnosti úkoly stanovené prováděcími plány, nestanoví-li vláda jinak. Ústřední úřady zařídí ve svých oborech působnosti, aby byla učiněna podle příslušných předpisů všechna opatření potřebná k uskutečnění prováděcích plánů.
§ 37
Úkoly národních výborů.
(1) Národní výbory se účastní na vypracování prováděcích plánů (§ 34). Jsou dále povinny spolupůsobit při provádění pětiletého plánu a v jeho rámci plánují, provádějí a kontrolují hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území. Při tom jsou vázány směrnicemi a pokyny nadřízených národních výborů a orgánů.
(2) Při krajských, po případě okresních národních výborech se vybudují orgány oblastní plánovací služby (§ 28, odst. 3), která se bude při vypracování oblastních plánů opírat o přímou účast a iniciativu pracujícího lidu a národních výborů.
(3) Složení a úkoly orgánů oblastní plánovací služby upraví vláda nařízením.
§ 38
Úkoly občanů a lidových organisací.
(1) Plnění úkolů pětiletého plánu je občanskou povinností a ctí každého jednotlivce, neboť na řádně a poctivě vykonané práci spočívá uskutečnění plánu a tím celkový vzestup hospodářské síly státu a životní úrovně každého občana. Proto je každý, komu připadá jakýkoliv úkol při provádění a plnění pětiletého plánu, povinen vykonávat jej svědomitě a hospodárně podle svých osobních a hospodářských možností. Osoby fysické i právnické jsou povinny přizpůsobit svou hospodářskou činnost pětiletému plánu.
(2) Jednotná odborová organisace se účastní přípravy, provádění a kontroly pětiletého plánu. Podrobnosti upraví vláda nařízením.
(3) Jednotné svazy zemědělců a jejich složky, Ústřední rada družstev a jiné široké lidové organisace se přičiňují ve svém oboru působnosti o stupňování úsilí ke splnění pětiletého plánu a o stále hospodárnější plnění jeho úkolů.
ODDÍL III.
Kontrola plnění pětiletého plánu.
§ 39
Kontrola Národního shromáždění.
Národní shromáždění sleduje provádění a plnění pětiletého plánu výborem, ustaveným pro kontrolu plnění pětiletého plánu, zejména na podkladě zpráv, které mu vláda podává pravidelně čtvrtletně, nebo kdykoliv ji o to výbor požádá.
§ 40
Instanční dozor.
Veřejná správa a národní podniky dozírají, jak složky jim podřízené plní pětiletý plán, a činí v mezích své působnosti neprodleně opatření k odstranění zjištěných závad.
ČÁST SEDMÁ.
Prováděcí předpisy.
§ 41
Prováděcí nařízení.
(1) Nastane-li podstatná změna v předpokladech, za nichž byl pětiletý plán sestaven, nebo budou-li toho vyžadovat jiné závažné důvody, může vláda nařízením nově upravit úkoly pětiletého plánu.
(2) Vláda může nařízením vydávat předpisy k provedení tohoto zákona. Zejména může vydat předpisy, jimiž
a) zajistí potřebné suroviny, pomocné hmoty, energii, polotovary, strojní a jiná zařízení a spotřební statky,
b) zajistí potřebné pracovní síly a upraví pracovně-právní poměry s tím souvisící,
c) stanoví podmínky výroby (těžby, zpracování), dodávek, odběru, spotřeby a soutěže a upraví výrobní, dodávkové, odběrní a skladovací povinnosti,
d) zajistí plné využití hospodářských možností ve výrobě, dopravě a oběhu statků, jakož i rozvodu energie,
e) zajistí zvýšení výrobnosti, hospodárnosti a zlepšení jakosti výrobků,
f) zajistí předpoklady pro plnění plánu zahraničního obchodu,
g) zajistí podmínky potřebné pro splnění plánu ve stavebnictví,
h) zajistí získání přehledu o předpokladech a průběhu plnění pětiletého plánu,
i) stanoví zásady pro rozmístění výrobních a investičních úkolů se zřetelem k oblastem,
j) upraví rozvrhování úkolů na jednotlivé podniky, po případě osoby.
(3) Vládní nařízení podle odstavce 2 mohou svěřit bližší úpravu obecným právním předpisům ministerstev, národních výborů, jakož i jiných úřadů.
(4) Jednotliví ministři mohou k provádění tohoto zákona nařízeními vydávat předpisy, pokud jimi upravují věci uvedené v odstavci 2, písm. a) až j).
(5) Hospodářská opatření obecné povahy, která mohou ústřední úřady činit podle jiných zákonných zmocnění, lze činit jen se souhlasem předsedy vlády, dotýkají-li se přípravy nebo provedení hospodářského plánu.
§ 42
Zmocnění vlády.
(1) Vláda se zmocňuje, aby do 31. prosince 1953 nařízeními činila i taková opatření nutná ke splnění úkolů pětiletého plánu, k nimž by jinak bylo třeba zákona. Tato nařízení vyžadují souhlasu presidenta republiky, který je spolupodpisuje.
(2) Zmocnění podle odstavce 1 se nevztahuje:
a) na úpravu poměrů ústavních,
b) na schvalování státního rozpočtu, sjednávání úvěrových operací a úpravu státního dluhu,
c) na úpravu daní, cel, poplatků a jiných veřejných dávek v oboru státní finanční správy a na úpravu státních finančních monopolů,
d) na úpravu věcí měnových.
(3) Vláda je povinna nařízení podle odstavce 1 předložit do jednoho měsíce ode dne jeho vyhlášení Národnímu shromáždění. Odepře-li je Národní shromáždění při hlasování podle jmen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců schválit, pozbývá nařízení platnosti třicátým dnem ode dne usnesení, nestanoví-li Národní shromáždění lhůtu jinou. Předseda vlády vyhlásí pak bez odkladu ve Sbírce zákonů, že nařízení pozbylo platnosti a od kdy.
§ 43
Ustanovení § 41, odst. 2 až 5 platí přiměřeně i pro vydávání opatření, jimiž se mají vytvořit předpoklady pro stanovení a provádění hospodářského plánu navazujícího na pětiletý plán.
ČÁST OSMÁ.
Ustanovení všeobecná a závěrečná.
ODDÍL I.
Ustanovení všeobecná.
§ 44
Ústřední plánovací komise.
Ústřední plánovací komise (§ 7 dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě) je při provádění pětiletého plánu
a) pomocným orgánem předsedy vlády a vlády při plnění všech úkolů podle tohoto zákona, zejména při přípravě prováděcích plánů (§ 34) a vládních nařízení (§§ 41 a 42), jakož i ve věcech cenových,
b) orgánem, který vykonává působnost Statistické rady státní podle zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisaci statistické služby, a podle vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb., o složení, kompetenci a způsobu jednání Statistické rady státní (Statut Statistické rady státní).
§ 45
Směrnice.
Generální sekretariát Hospodářské rady upravuje závaznými směrnicemi postup plánovacích prací, jejich rozsah a způsob jejich provádění.
§ 46
Stálé plánovací ceny.
Údaje v penězích v tomto zákoně se rozumějí v cenách ke dni 1. ledna 1948 (stálé plánovací ceny).
§ 47
Jednotný hospodářský rok.
Pro provádění pětiletého plánu, pro potřeby hospodářské statistiky a pro potřeby podnikového početnictví se zavádí jednotný hospodářský rok. Vláda stanoví nařízením jeho počátek a konec, rozdělení na období, jakož i úseky, odvětví a obory, pro které se zavádí. Přitom může upravit dosavadní předpisy o lhůtách.
ODDÍL II.
Ustanovení závěrečná.
§ 48
Do doby než začnou působit krajské národní výbory v plánování, vykonávají jejich působnost podle tohoto zákona oblastní složky plánovací služby, jejichž sídla, složení a obvody působnosti určí vláda nařízením.
§ 49
Účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Gottwald v.r.
Dr. John v.r.
Zápotocký v.r.
Široký v.r.,
tiež za ministra Dr. Clementisa
Dr. Čepička v.r.
Kopecký v.r.
Fierlinger v.r.
Kliment v.r.
Dr. Ševčík v.r.,
tiež za ministra Dr. Šrobára
Ďuriš v.r.
Krajčír v.r.
arm. gen. Svoboda v.r.
Petr v.r.
Dr. Gregor v.r.
Dr. Ing. Šlechta v.r.
Nosek v.r.
Dr. Neuman v.r.
Dr. Dolanský v.r.
Erban v.r.
Dr. Nejedlý v.r.
Plojhar v.r.
Ing. Jankovcová v.r.