Vyhláška ze dne 30.8.1957 o přihlašování vynálezů do ciziny a o využití vynálezů v poměru k cizině

30.8.1957 | Sbírka:  167/1957 Ú.l. | Částka:  85/1957ASPI

Vztahy

Nadřazené: 34/1957 Sb.
Pasivní derogace: 84/1972 Sb.
167/1957 Ú.l.
VYHLÁŠKA
předsedy Státního úřadu pro vynálezy a normalisaci
ze dne 30. srpna 1957
o přihlašování vynálezů do ciziny a o využití vynálezů v poměru k cizině.
Předseda Státního úřadu pro vynálezy a normalisaci v dohodě s ministrem zahraničního obchodu stanoví podle § 25 odst. 3 zákona č. 34/1957 Sb., o vynálezech, objevech a zlepšovacích návrzích:
Část první.
Přihlašování vynálezů, učiněných v Československé republice, do ciziny.
§ 1.
(1) Českoslovenští občané, jakož i státní orgány a československé právnické osoby mohou podat přihlášku vynálezu do ciziny pouze se souhlasem Státního úřadu pro vynálezy a normalisaci (dále jen "Úřad") a prostřednictvím Československé obchodní komory v Praze.
(2) Úřad dá souhlas k přihlášení vynálezu do ciziny na návrh původce (jeho dědice) nebo toho, komu přísluší právo vynálezu využívat, jde-li o vynález důležitý s hlediska československých zájmů, byl-li vynález přihlášen k patentování v Československu a nebyly-li Úřadem shledány závady, pokud jde o požadavek novosti vynálezu.
§ 2.
Důležitost vynálezu s hlediska československých zájmů posuzují ústřední úřady nadřízené orgánům nebo podnikům, jejichž oboru práce nebo provozu se vynález týká, nebo organisace jimi pověřené, ve spolupráci s ministerstvem zahraničního obchodu a podniky zahraničního obchodu.
§ 3.
Důležitost vynálezu s hlediska československých zájmů (dále jen "důležitost") je dána zejména, je-li možno očekávat vývoz předmětů, vyrobených podle vynálezu, nebo je-li odůvodněn předpoklad, že může dojít ke sjednání licenční smlouvy nebo smlouvy o prodeji vynálezu s cizincem nebo i z jiných závažných důvodů.
§ 4.
(1) Ústřední úřady nadřízené orgánům nebo podnikům (dále jen "ústřední úřady"), jejichž oboru práce nebo provozu se vynález týká, nebo organisace jimi pověřené jsou povinny ve spolupráci s ministerstvem zahraničního obchodu a s podniky zahraničního obchodu zkoumat důležitost těch vynálezů, které jsou předměty přihlášek, podaných podle § 2 odst. 3 zákona, nebo které byly odevzdány státu, nebo vynálezů, jejichž přihlašovatel projevil vůli uzavřít smlouvu o využití vynálezu; dále jsou povinny pečovat o řádné a včasné přihlášení vynálezu do ciziny.
(2) Rovněž dospěje-li Úřad k názoru, že by předmět přihlášky měl býti přihlášen do ciziny, upozorní na to neprodleně přihlašovatele a ve spolupráci s ním zašle příslušnému ústřednímu úřadu popis a výkresy vynálezu k provedení průzkumu důležitosti.
(3) Ústřední úřady nebo jimi pověřené orgány a organisace provedou šetření o důležitosti neprodleně a podají Úřadu návrh na přihlášení vynálezu do ciziny s odůvodněním do 6 měsíců od podání přihlášky vynálezu. V návrhu na přihlášení do ciziny musí být uvedeny jednotlivé státy, do kterých se navrhuje vynález přihlásit.
(4) O návrhu rozhodne Úřad po uvážení všech okolností. Úřad nemůže odepřít souhlas k přihlášení vynálezu v cizině, zjistí-li orgány a organisace uvedené v § 2, že jde o důležitý vynález a jsou-li splněny i ostatní předepsané náležitosti.
(5) Úřad rozhodne o souhlasu s přihlášením vynálezu nejdéle do 1 měsíce od dojití návrhu podle odstavce 3, a o svém rozhodnutí vyrozumí neprodleně orgán nebo organisace, které návrh podaly, ministerstvo zahraničního obchodu a Československou obchodní komoru.
(6) Ústřední úřady a Československá obchodní komora dbají, aby nebylo ohroženo podání přihlášky vynálezu hospodářsky důležitého do ciziny, zejména aby vynález byl v cizině zpravidla přihlášen před uplynutím 12 měsíční prioritní lhůty stanovené Pařížskou unijní úmluvou.
(7) Úřad provede řádný a včasný průzkum přihlášek vynálezů, které byly shledány hospodářsky důležité pro přihlášení v cizině.
§ 5.
Původce (dědic), orgán nebo organisace, jimž byl dán souhlas k přihlášení vynálezu v cizině, jsou povinni předat přihlášku k potřebným náležitostem bezodkladně Československé obchodní komoře.
§ 6.
(1) Československá obchodní komora prozkoumá, zda předložená přihláška má potřebné náležitosti požadované právními předpisy státu, v němž má být podána.
(2) Je-li nebezpečí, že uplyne lhůta k uplatnění práva přednosti, může Československá obchodní komora podat přihlášku i bez těchto náležitostí, je-li možno očekávat, že je bude možno doplnit během patentního řízení. Jinak vrátí přihlášku k doplnění, nejde-li o náležitosti, které je povinna opatřit Československá obchodní komora sama.
(3) Československá obchodní komora vykonává za účasti přihlašovatele i další práce, spojené s řízením o přihlášce v cizině.
(4) Je-li přihlašovatelem státní orgán nebo podnik socialistického sektoru, může Československá obchodní komora přenechat mu po podání přihlášky v cizině další sledování přihlášky vynálezu. V tomto případě je přihlašovatel povinen podat Československé obchodní komoře zprávu o průběhu i o konečném vyřízení přihlášky.
§ 7.
(1) Československá obchodní komora vede evidenci vynálezů československých vynálezů přihlášených k patentování do ciziny. Evidenci vede tak, aby vyhovovala pro statistické údaje a pod.
(2) Evidence obsahuje zejména: jméno a příjmení (název) přihlašovatele, bydliště nebo sídlo, jméno států, do kterých byl vynález přihlášen, zda a kdy byl tam udělen patent, jakož i zda byla uzavřena licenční smlouva nebo smlouva o prodeji patentu a pod.
(3) Československá obchodní komora také dbá o udržování zahraničních patentů, upozorňuje majitele zahraničních patentů na končící lhůty a provádí na jejich náklady úhrady poplatků do ciziny.
§ 8.
Odvolat přihlášku vynálezu v cizině nebo upustit od udržování patentu uděleného v cizině lze jen s předchozím souhlasem Úřadu; o udělení souhlasu rozhodne Úřad v dohodě s příslušným výrobním ministerstvem a ministerstvem zahraničního obchodu.
Část druhá.
Využití vynálezů československých vynálezů v cizině.
§ 9.
Českoslovenští občané mohou uzavřít smlouvu o využití přihlášky vynálezu podané v cizině, nebo patentu uděleného v cizině, jen za souhlasu Úřadu a podle směrnic vydávaných ministerstvem zahraničního obchodu prostřednictvím Československé obchodní komory.
§ 10.
(1) Československá obchodní komora dbá o to, aby získala zájemce k uzavření smlouvy.
(2) Původci, jakož i orgány a organisace, jsou povinni upozorňovat Československou obchodní komoru na zájem cizinců o vynálezy československých vynálezců, přihlášené nebo patentované v cizině a vyjadřují se o účelnosti a výhodnosti uzavření smlouvy.
(3) Jednání o využití vynálezů československých vynálezců v cizině vede Československá obchodní komora za spolupráce původce, orgánu nebo organisace, které uzavřely smlouvu s původcem, a podniků zahraničního obchodu.
§ 11.
(1) Ústřední úřady předají do 6 měsíců ode dne vyhlášení této vyhlášky soupis zahraničních patentů a přihlášek vynálezů, které byly státem přijaty podle zákona č. 6/1952 Sb., o vynálezech a zlepšovacích námětech, nebo o nichž byla uzavřena s původcem smlouva podle § 3 zákona a jejichž předmět není využíván pro vývoz, příslušným podnikům zahraničního obchodu s výstižným popisem jejich technického a hospodářského významu. Podniky zahraničního obchodu prozkoumají možnost jejich využití v cizině uzavřením licenční smlouvy nebo smlouvy o jejich prodeji.
(2) Ústřední úřady předají do 8 měsíců ode dne vyhlášení této vyhlášky příslušným podnikům zahraničního obchodu soupis zahraničních přihlášek a patentů využívaných na výrobcích určených pro vývoz. Ústřední úřady jsou dále povinny předávat příslušným podnikům zahraničního obchodu do jednoho měsíce po uplynutí kalendářního pololetí seznam přihlášek vynálezů, využívaných nebo které budou využívány na výrobcích určených pro vývoz a které byly přihlášeny v cizině v uplynulém pololetí. V soupisu a seznamech uvedou výstižný popis technického nebo hospodářského významu vynálezů.
(3) Podniky zahraničního obchodu využívají zahraničních přihlášek a patentů ve svém vývozním oboru, sledují jejich využívání a podávají příslušným orgánům a organisacím zprávu o využívání zahraničních patentů i přihlášek vynálezů československých přihlašovatelů.
Část třetí.
§ 12.
Způsobem uvedeným v § 1 až 10 se postupuje při přihlašování užitných vzorů a při uzavírání smluv o využití předmětů užitných vzorů přihlášených v zemi, kde je jejich ochrana zavedena.
Část čtvrtá.
Využití československé přihlášky vynálezu nebo československého patentu cizincem.
§ 13.
(1) Českoslovenští občané mohou udělit cizincům souhlas k využití československé přihlášky vynálezu nebo československého patentu jen se souhlasem Úřadu a podle směrnic vydávaných ministerstvem zahraničního obchodu prostřednictvím Československé obchodní komory.
(2) Úřad dá souhlas k uzavření smlouvy o využití, nejsou-li smlouvou ohroženy zájmy národního hospodářství a souhlasí-li s tím ústřední úřad, jehož oboru práce nebo provozu se vynález týká.
Část pátá.
Společná ustanovení.
§ 14.
(1) Náklady na přihlášení vynálezu, na řízení o přihlášce, udělení patentu nebo jeho udržování v cizině hradí Československé obchodní komoře ten, komu přísluší právo nakládat vynálezem nebo ten, kdo se zavázal k náhradě těchto nákladů.
(2) Přihlašuje-li vynález v cizině původce (dědic) na výzvu Úřadu, nebo udržuje-li patent v cizině z téhož důvodu, může mu Úřad poskytnout zálohu na tyto náklady. Záloha se vyúčtuje původci (jeho dědici) jedině tehdy, dojde-li k využití vynálezu, v cizině. Požadovaná částka nesmí být však vyšší, než je úplata, kterou dostane původce (dědic) za využití vynálezu.
§ 15.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. srpna 1957.
Předseda:
Dr. Čepička v. r.