Vyhláška ze dne 9.4.1959 o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců

9.4.1959 | Sbírka:  74/1959 Ú.l. | Částka:  30/1959ASPI

Vztahy

Nadřazené: 54/1956 Sb.
Aktivní derogace: 258/1956 Ú.l.
Pasivní derogace: 95/1968 Sb.
74/1959 Ú.l.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 9. dubna 1959
o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců
Ústřední rada odborů stanoví podle § 51 odst. 2 a § 63 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. (dále jen "zákona"):
§ 1
Co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání
(K § 31 odst. 2 zákona)
(1) Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky*) je:
a) výchova dorostu k povolání v učebním poměru,**)
b) příprava mládeže pro povolání v pracovním poměru v závodech,***)
c) příprava mládeže pro povolání v zařízeních, pro mládež vyžadující zvláštní péče;
d) studium ve výběrových ročnících všeobecně vzdělávacích škol, studium na odborných a pedagogických školách,
e) studium na vysokých školách.
(2) Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.
Co se považuje za vlastní příjem dítěte
(K § 31 odst. 2 zákona)
§ 2
(1) Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako například mzda, měsíční odměna nebo výdělek učně, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku a podobně.
(2) Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření,*) oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně: 
           snídaně................... 20,80 Kčs
           přesnídávka............... 20,80 Kčs
           oběd...................... 72,80 Kčs
           svačina (druhá večeře).....20,80 Kčs
           večeře.....................62,40 Kčs
           ubytování včetně otopu
           a světla...................26,-  Kčs.
Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.*)
(3) U učně, který je v učebním poměru k jednotnému zemědělskému družstvu se společným hospodařením, se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky stanoví tak, že se peněžní hodnota plné plánované výše pracovní jednotky, včetně naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; pokud má učeň ještě jiný příjem, postupuje se podle ustanovení odstavců 1 a 2.
(4) Učeň, který vykonává odborný výcvik u jednotlivě hospodařícího rolníka, se při určování vlastního příjmu posuzuje tak, jako byl měl po celý měsíc bezplatně všechna jídla a ubytování uvedené v odstavci 2.
§ 3
Za vlastní příjem dítěte se nepovažují:
a) stipendium nebo jeho část, pokud jsou přiznány jen za výborný prospěch,
b) výživné (alimenty) placené na dítě,
c) hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než šest měsíců,**)
d) hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,
e) nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za práci v době školních prázdnin.
Co se považuje za odpracovaný den (směnu). Jak se zjišťuje splnění podmínky odpracovaných dnů (směn) při zvláštních úpravách pracovního poměru
(K § 34 odst. 1 zákona)
§ 4
Za odpracovaný se považuje den (směna), v němž zaměstnanec pracoval po celou pracovní dobu vyplývající z jeho pracovního úvazku. Nepracoval-li zaměstnanec po celou tuto dobu, považuje se den (směna) za odpracovaný jen, byla-li nepřítomnost zaměstnance v práci po zbývající část denní pracovní doby závodem omluvena.
§ 5
(1) U zaměstnanců, jejichž pracovní doba je rozvržena jinak než na všechny pracovní dny v týdnu, se považuje podmínka 20 odpracovaných dnů za splněnou, jestliže zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci aspoň dvacetinásobek denního průměru pracovní doby obecně zavedené. Je-li však pro některé odvětví práce závazně určena kratší pracovní doba, považuje se podmínka za splněnou, jestliže zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci aspoň dvacetinásobek denního průměru této kratší pracovní doby. K práci vykonávané přesčas se při zjišťování odpracované doby nepřihlíží.
(2) U zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a u zaměstnankyň, které mají aspoň jedno nezaopatřené dítě a jsou jinak osamělé, se v případech uvedených v odstavci 1 podmínka 20 odpracovaných dnů považuje za splněnou, jestliže odpracovali aspoň polovinu doby stanovené v odstavci 1.
(3) Do odpracované doby se u zaměstnanců uvedených v odstavcích 1 a 2 započítává také pracovní doba, po kterou zaměstnanec nekonal práci (popřípadě příslušná doba ze dnů pracovního klidu), jestliže mu za ni náležela podle platných předpisů mzda (její náhrada) nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, anebo jestliže v ní vykonával veřejnou funkci nebo povinnost.
§ 6
Vyžaduje-li to zvláštní povaha činnosti v některém odvětví práce, může Ústřední rada odborů po projednání s ústředním výborem příslušného odborového svazu a s příslušným ústředním úřadem stanovit, že se splnění podmínky stanoveného počtu odpracovaných dnů (směn) zjišťuje odchylně od ustanovení §§ 4 a 5.
Které složky příjmů se považují za hrubý výdělek zaměstnance rozhodný pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výši
(K §§ 35 a 36 zákona)
§ 7
(1) Pro určení hrubého měsíčního výdělku, který je rozhodný pro nárok na přídavky na děti a pro jejich výši (dále jen "rozhodný výdělek"), se započítávají tyto složky příjmů zaměstnance, z jehož pojištění se přídavky na děti poskytují:
a) hrubé příjmy plynoucí z jeho zaměstnaneckého pracovního poměru zakládajícího pojištění nebo v souvislosti s ním, pokud nejsou vyloučeny podle § 8; jsou to peněžité příjmy včetně prémií (záloh na ně), jiných proměnlivých složek mzdy i mzdy za práci přesčas, náhrada ušlé mzdy poskytovaná zaměstnavatelem, naturální požitky apod.;
b] nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství.
(2) Naturální požitky se při výpočtu rozhodného výdělku oceňují stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.*)
(3) Rozhodný výdělek se - bez újmy stanovení § 19 - určuje z příjmů uvedených v odstavci 1, kterých zaměstnanec dosáhl v závodě, v němž se přídavky na děti poskytují. Přistoupil-li zaměstnanec do jiného závodu, nepřihlíží se s výjimkou uvedenou v § 12 odst. 2 k příjmům dosaženým v dřívějším zaměstnání (závodě).
(4) Do rozhodného výdělku se započítává také důchod, který zaměstnanec pobírá podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle obdobných předpisů.
§ 8
Do hrubých příjmů uvedených v § 7 odst. 1 písm. a) se nezahrnují:
a) příjmy, které nejsou podrobeny dani ze mzdy; zahrnují se však příjmy, které nejsou podrobeny dani ze mzdy jen proto, že zaměstnanec (např. montér na dlouhodobé zahraniční montáži) pracuje mimo území Československé republiky;
b) odměny poskytované zaměstnancům za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši;
c) věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, a to bez ohledu na jejich výši;
d) přídavky na děti a obdobná plnění na nezaopatřené děti;
e) jiné příjmy osvobozené od daně ze mzdy, pokud Ústřední rada odborů výslovně uznala, že se pro určení rozhodného výdělku nezapočítávají;
f) jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů zaměstnance, jakož i nahodilé odměny za výjimečné práce, které nepatří k úkolům odpovídajícím pracovnímu místu, na které je zaměstnanec zařazen;
g) věrnostní přídavek horníků;
h) náhrada za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou.
Za které období se zjišťuje rozhodný výdělek a na jakou dobu se podle něho určuje výše přídavků na děti, popřípadě nárok na ně
(K §§ 35 a 36 zákona)
§ 9
Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního čtvrtletí se poskytují podle rozhodného výdělku zjištěného měsíčním průměrem za předchozí kalendářní čtvrtletí, popřípadě za jiné období uvedené v § 10.
§ 10
(1) Měsíční průměr za předchozí kalendářní čtvrtletí se vypočte ze složek příjmů uvedených v § 7 odst. 1, které byly zaměstnanci v závodě zúčtovány v tomto kalendářním čtvrtletí a z případných splátek důchodu (§ 7 odst. 4), které mu byly vyplaceny v tomto čtvrtletí.
(2) Poskytují-li se zaměstnanci prémie zúčtované pololetně, vypočte se měsíční průměr za předchozí kalendářní čtvrtletí tak, aby v něm byla zahrnuta poměrná část té pololetní prémie, která byla zúčtována v tomto čtvrtletí nebo v kalendářním čtvrtletí bezprostředně předcházejícím.
(3) Poskytují-li se zaměstnanci prémie zúčtované ročně, připočte se k měsíčnímu průměru vypočtenému způsobem uvedeným v odstavci 1 jedna dvanáctina roční prémie přiznané za poslední rok, popřípadě jedna dvanáctina jejího doplatku, byly-li na prémii poskytnuty zálohy.
(4) Poskytují-li se zaměstnanci prémie za splnění plánovaných úkolů projekce, konstrukce, vývoje, výzkumu, technického rozvoje nebo výstavby, vypočte se měsíční průměr za předchozí čtyři kalendářní čtvrtletí.
(5) Zúčtovává-li se zaměstnanci mzda nebo její některé složky za nepravidelná delší období, která přesahují z jednoho kalendářního čtvrtletí do druhého (např. při montážních pracích), vypočte se měsíční průměr za ta předchozí kalendářní čtvrtletí, do nichž spadá nepravidelné období, za které byla mzda takto naposled zúčtována.
§ 11
Při výpočtu měsíčního průměru (§ 10) se nepřihlíží ke kalendářním měsícům,
a) v nichž zaměstnanec nebyl v závodě ještě zaměstnán nebo tam byl zaměstnán jen po část měsíce,
b) v nichž konal základní nebo obdobnou*) vojenskou činnou službu,
c) v nichž měl neplacenou dovolenou.
Není-li v předchozím kalendářním čtvrtletí, popřípadě v jiném období uvedeném v § 10 ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodný výdělek, postupuje se obdobně podle § 12.
§ 12
(1) V kalendářním čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání v závodě, se přídavky na děti za každý jednotlivý kalendářní měsíc tohoto čtvrtletí poskytují podle rozhodného výdělku za tento měsíc. Za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání a neměl v závodě výdělek za celý měsíc, se přídavky na děti poskytují podle výdělku, kterého by pravděpodobně dosáhl, kdyby byl v závodě zaměstnán po celý měsíc.
(2) U zaměstnance, jemuž se poskytují prémie zúčtované ročně, který nově vstoupil do zaměstnání v závodě, se k měsíčnímu průměru vypočtenému způsobem uvedeným v § 9, popřípadě k výdělku zjištěnému podle odstavce 1, připočte jedna dvanáctina roční prémie, popřípadě jejího doplatku, pokud mu byla přiznána za poslední rok v dřívějším zaměstnání (závodě).
§ 13
(1) U zaměstnance povolaného k činné službě v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, se přídavky na děti za každý kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec konal službu, poskytují podle jeho rozhodného výdělku v závodě za tento měsíc; neměl-li v kalendářním měsíci žádný výdělek, posuzuje se jako zaměstnanec s měsíčním hrubým výdělkem do 1400 Kčs.
(2) Nastoupil-li zaměstnanec po skončení základní nebo obdobné činné služby v ozbrojených silách opět práci v závodě, postupuje se u něho, pokud jde o přídavky na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, jako u zaměstnance, který nově nastoupil do zaměstnání (§ 12 odst. 1 věta prvá).
§ 14
Zmeškal-li zaměstnanec neomluveně práci v období, za něž se určuje rozhodný výdělek, připočte se k příjmům, které byly v tomto období skutečně zúčtovány, poměrný díl, který by připadl na zameškanou dobu.
§ 15
V případech, kde to vyžaduje zvláštní povaha práce, způsobu odměňování nebo provádění nemocenského pojištění, může Ústřední rada odborů stanovit, že se rozhodný výdělek určuje odchylně od předchozích ustanovení.
§ 16
Co se považuje za zemědělskou půdu a kdo je jejím uživatelem
(K § 36 odst. 1 zákona)
(1) Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, prutníky, domácí zahrady, ovocné sady, školky, trvalé louky a pastviny.
(2) Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit.*)
(3) Pro zjištění, zda je zaměstnanec uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5 ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 2 ha) se sčítá zemědělská půda, které užívá zaměstnanec i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.
§ 17
V jaké výši je možno přiznat přídavky na děti zaměstnanci, který bydlí ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy jen pro nedostatek bytů
(K §§ 35 a 36 zákona)
Zaměstnanci, který bydlí výhradě pro nedostatek bytů ve společné domácnosti s uživatelem zemědělské půdy ve výměře nad 0,5ha (v pastvinářské nebo pícninářské oblasti nad 0,2ha) nebo s osobou postavenou na roveň takovému uživateli, může příslušný odborový orgán v závodě přiznat přídavky na děti ve výši stanovené v § 35 zákona. Podmínkou je, že zaměstnanec nemůže získat vlastní byt přesto, že se o jeho přidělení již delší dobu vážně uchází.
§ 18
Jak se určuje, kterému zaměstnanci mají být přídavky na děti přiznány
(K § 30 odst. 2, k §§ 32,35,36 a 37 zákona)
(1) Přídavky na děti náleží, jsou-li splněny ostatní podmínky, tomu zaměstnanci, u něhož se k dětem přihlíží podle zákona o dani ze mzdy jako k vyživovaným osobám. Pokud dále není stanoveno jinak, nemohou být přídavky na tyto děti přiznány jiné osobě (např. druhému z rodičů).
(2) Byly-li děti uznány za vyživované osoby podle zákona o dani ze mzdy více zaměstnancům (např. rozvedeným rodičům), u nichž by byly splněny podmínky pro nárok na přídavky, přiznají se přídavky jen jednou, a to z pojištění toho z nich, který má děti v přímém zaopatření. Nemá-li děti v přímém zaopatření žádný z oprávněných, přiznají se z pojištění toho z nich, kdo na ně přispívá větší částkou; do této částky se nezapočítávají přídavky přiznané na tyto děti.
(3) Jestliže by na tytéž děti mohly být přiznány přídavky z pojištění zaměstnance nebo výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil z povolání*) přiznají se buď přídavky na děti nebo výchovné podle toho, zda děti byly uznány za vyživované osoby podle zákona o dani ze mzdy zaměstnanci nebo příslušníku ozbrojených sil z povolání; přitom ustanovení odstavce 2 platí obdobně.
(4) Není-li dítě uznáno za vyživovanou osobu podle zákona o dani ze mzdy nikomu (např. je-li zaměstnanec povolán k základní vojenské službě, nebo jde-li o vysokoškolského studenta, a druhý z rodičů není zaměstnán), přiznají se přídavky na děti tomu, u něhož jsou splněny ostatní podmínky pro jejich přiznání; je-li takových oprávněných osob více, postupuje se obdobně podle odstavce 2.
(5) V případech, kde by postup podle odstavce 2 nebo 4 byl v neprospěch dětí, dohodnou se příslušné odborové orgány v závodech, v nichž oprávnění pracují, kterému z nich mají být přídavky na děti přiznány. Stejně se postupuje, jestliže by důsledné použití ustanovení odstavců 1,2 nebo 4 poškozovalo zájmy dětí, poněvadž zaměstnanec, z jehož pojištění by se přídavky na děti měly podle nich poskytovat, neplní řádně své povinnosti a ohrožuje tak pravidelné poskytování přídavků. Přitom se přihlíží vždy k zájmu dětí. Ustanovení předchozích vět lze použít obdobně i pro případy uvedené v odstavci 3.
§ 19
Jak se poskytují přídavky na děti při výkonu několika zaměstnání
(K § 43 zákona)
(1) Vykonává-li zaměstnanec několik zaměstnání zakládajících pojištění, náleží přídavky na děti jen jednou. Přiznají a vyplácejí se z pojištění zaměstnance v tom závodě, ve kterém mu byly děti uznány podle zákona o dani ze mzdy za vyživované osoby.
(2) Pro zjištění, zda je splněna podmínka pracovního úvazku stanoveného v § 33 zákona, se u zaměstnance vykonávajícího několik zaměstnání sčítají, pokud je to třeba, pracovní úvazky ze všech těchto zaměstnání.
(3) Příjmy ze všech zaměstnání uvedených v odstavci 1 se pro zjištění rozhodného výdělku (§ 7) sčítají; nezapočítávají se však příjmy za příležitostnou činnost, za nepravidelné výpomoci, za krátkodobé brigády a za brigády a výpomoc konané v době dovolené na zotavenou.
§ 20
Za jakých podmínek mohou být přídavky na děti přiznány na vnuky nebo na sourozence, kteří nejsou oboustranně osiřelí, a na schovance nebo v některých jiných případech
(K § 51 odst. 2 písm. e) zákona)
(1) Příslušný odborový orgán může zaměstnanci přídavky na děti přiznat na jeho vnuky nebo sourozence, i když nejsou oboustranně osiřelí, nebo na schovance, jsou-li kromě podmínek předepsaných pro přiznání přídavků na vlastní děti, splněny tyto další podmínky:
a) zaměstnanec má dítě v přímém zaopatření,
b) přídavky na děti nelze přiznat ze zaměstnání žádného z rodičů dítěte.
(2) Přídavky je možno v odůvodněných případech přiznat, jsou-li splněny ostatní předepsané podmínky, také na dítě, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být ještě přijato do zaměstnání nebo do učebního poměru, protože nedosáhlo věku 14 let, a to do dosažení tohoto věku.
(3) Krajská odborová rada může v odůvodněných případech přiznat přídavky na děti také
a) na dítě starší 14 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do zaměstnání nebo do učebního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po skončení povinné školní docházky, nebo
b) za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec nemohl splnit podmínku
20 odpracovaných dnů jen proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního (částečného invalidního) nebo starobního důchodu vystoupil ze zaměstnání nebo že během měsíce zemřel.
§ 21
Za jakých podmínek a v jaké výši je možno přiznat a vyplácet přídavky na děti zdržující se mimo území Československé republiky
(K § 51 odst. 2 písm. f) zákona)
(1) Přídavky na děti se zaměstnanci přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny ostatní předepsané podmínky, i na děti, které se zdržují mimo území Československé republiky, v těchto případech:
a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé republiky z důvodu léčení, rekreace nebo studia,
b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je zaměstnán v cizině na přechodnou dobu, nebo
c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezi státní úmluvou.
(2) Pokud není v mezistátní úmluvě jinak stanoveno, poskytují se přídavky na děti v případě uvedeném v odstavci 1 pod písm. c) ve výši uvedené v § 36 odst. 1 zákona; vyplácejí se zaměstnanci i tehdy, nemá-li dítě v přímém zaopatření.
§ 22
Jak se vyplácejí přídavky na více dětí, jsou-li v přímém přímém zaopatření různých osob
(K § 38 odst. 3 k § 51 odst. 2 písm. g) zákona)
Jsou-li děti, na které byly přiznány přídavky z pojištění téhož zaměstnance, v přímém zaopatření různých osob, vyplácejí se přídavky na každé z těchto dětí stejnou poměrnou částí z celkové částky přiznané tomuto zaměstnanci.
§ 23
Jak se uplatňuje nárok na přídavky na děti
(K § 51 odst. 2 písm. g) zákona)
(1) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí být doloženy příslušnými doklady.
(2) Neuplatnil-li zaměstnanec nárok na přídavky na děti, ačkoli by mu jinak z jeho pojištění náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho pojištění v zájmu dítěte druhý z rodičů, osoba, která má dítě v přímém zaopatřením, poručník, opatrovník nebo výkonný orgán národního výboru pověřený péčí o mládež.
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 24
(1) Ustanovení zákona týkající se nové úpravy přídavků na děti a ustanovení této vyhlášky se použije poprvé pro přídavky na děti náležející za měsíc duben 1959.
(2) Rodinné přídavky náležející za měsíc březen 1959 a za dřívější měsíce se poskytují podle předpisů platných do dne 31. března 1959, i když se o nich rozhoduje po tomto dni.
§ 25
Na děti důchodců, na které se podle předpisů platných před 1. dubnem 1959 poskytovalo výchovné k důchodům z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) a na které by nyní náležely místo výchovného přídavky na děti, poskytnou se tyto přídavky poprvé za měsíc červen 1959. K tomu je potřeba podat řádně vyplněnou a doloženou přihlášku nároku na přídavky na děti a předložit potvrzení příslušného orgánu důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), že výchovné bylo posledně vyplaceno při splátce důchodu v květnu 1959 a že další výplata výchovného byla zastavena.
§ 26
(1) Název vyhlášky č. 258/1956 Ú.l., o poskytování peněžitých dávek a rodinných přídavků v nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění vyhlášky č. 184/1957 Ú.l., se mění a zní:
"Vyhláška č. 258/1956 Ú.l., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění zaměstnanců".
(2) Zrušuje se druhý oddíl vyhlášky č. 258/1956 Ú.l.
§ 27
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne 1. dubna 1959.
Předseda:
Zupka v.r.
*) Do doby povinné školní docházky se počítá i návštěva 9. třídy základního školního vzdělání.
**) Zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon). právních poměrů učňů a o přípravě mládeže pro povolání v pracovním poměru v závodech.
*) Má-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, přídavky se na ně poskytují {§ 32 písm. b) zákona}.
*) Čl. 10 vyhlášky č. 369/1952 Ú.l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy, popřípadě vyhláška č. 320/1946 Ú.l.I, o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění.
**) Je-li dítě v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu déle než šest měsíců, přídavky se na ně potom již neposkytují (§ 32 písm. c) zákona).
*) Čl. 10 vyhlášky č. 369/1952 Ú.l., popřípadě vyhláška č. 320/1946 Ú.l.I.
*) Za vojenskou činnou službu obdobnou základní službě se pro účely přídavků na děti považuje náhradní služba, další služba a mimořádná služba [§ 20 odst. 2 písm. b), c), g) branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/1958 Sb.].
*) Uživatelům zemědělské půdy se kladou na roveň osoby uvedené v § 36 odst. 2 zákona.
*) Výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil (zákona č. 88/1952 Sb.) se poskytuje osobám konajícím v ozbrojených silách činnou službu z povolání nebo příslušníkům ostatních ozbrojených sborů z povolání v oboru ministerstva vnitra, a to v podstatě ve výši a za podmínek platných pro přídavky na děti.