epravo.cz

(5) Vznik a trvání povinného pojištění podle odstavce 1 způsobuje zánik a vylučuje vznik pojištění téže osoby podle předpisů o nemocenském a důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

(1) Povinné pojištění umělce podle § 1 odst. 1 vzniká dnem, který určí příslušná vrcholná ideová organizace jako den, kdy umělec začal soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, který tato organizace určí jako den skončení uvedené činnosti; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) až c).

(2) Nepovinné pojištění umělce podle § 1 odst. 2 vzniká dnem, od něhož se umělec k pojištění přihlásil, nejdříve však od 1. ledna toho roku, v němž přihláška k pojištění došla k orgánu příslušnému provádět pojištění podle této vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se umělec odhlásil z pojištění, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce, v němž odhláška došla; zaniká také koncem měsíce, za nějž bylo pojistné naposledy zaplaceno, nezaplatil-li umělec splatné pojistné po dobu jednoho roku, ač byl upomenut a upozorněn na tento následek prodlení.

(1) Povinně pojištění umělci se pro účely této vyhlášky zařazují podle výše příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených pevnými měsíčními částkami:

     250 Kčs při výši příjmu do   5 400 Kčs ročně,
     500 Kčs při výši příjmu nad  5 400 Kčs do 11 400 Kčs ročně,
    1000 Kčs při výši příjmu nad 11 400 Kčs do 17 400 Kčs ročně,
    1500 Kčs při výši příjmu nad 17 400 Kčs do 23 400 Kčs ročně,
    2000 Kčs při výši příjmu nad 23 400 Kčs do 34 400 Kčs ročně,
    2500 Kčs při výši příjmu nad 34 400 Kčs ročně.

Co se považuje za příjem rozhodný pro zařazení umělce do příjmových stupňů, stanoví Státní úřad sociálního zabezpečení po projednání s vrcholnými ideovými organizacemi. Při určení výše příjmu se přihlíží též k tomu, v jaké výši příjem podléhá dani z literární a umělecké činnosti, popřípadě dani ze mzdy.

(2) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět pojištění podle této vyhlášky po slyšení příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce pojištění se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změní-li se podstatně výše příjmu, zařadí se umělec, a to popřípadě i na vlastní žádost, nově do odpovídajícího příjmového stupně od počátku následujícího kalendářního roku.

(3) Nepovinně pojištěný umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který si zvolí, nikoliv však do vyššího stupně, než odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace. Vykonanou volbu příjmového stupně může umělec změnit s účinností od počátku následujícího kalendářního roku.

(1) Pojištění umělců se provádí za pojistné, které umělci platí ve výši 10 % z příjmového stupně, do něhož byli zařazeni. Pojistné se platí měsíčně pozadu.

(2) Pojistné se neplatí za kalendářní měsíce,

(3) Nebylo-li pojistné zaplaceno do měsíce ode dne splatnosti, je umělec povinen platit penále ve výši 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení. Nebylo-li zaplaceno splatné pojistné při vzniku nároku na dávku důchodového zabezpečení, lze uhradit dlužné pojistné srážkami z vyplácené dávky; vyplácená dávka nesmí však klesnout pod zákonnou minimální částku (§ 19 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení).

Lázeňská péče se poskytuje za podmínek a způsobem, které určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů a Státním úřadem sociálního zabezpečení.

(1) Nemocenské náleží výkonným umělcům a artistům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti.

(2) Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům a vědeckým badatelům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, může být přiznáno nemocenské, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti a je tím podstatně zhoršeno hospodářské postavení umělce nebo jeho rodiny.

(3) Nemocenské činí za každý kalendářní den v příjmovém stupni

     250 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  .  7 Kčs
     500 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 13 Kčs
    1000 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 26 Kčs
    1500 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 40 Kčs
    2000 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 52 Kčs
    2500 Kčs měsíčně .  .  .  .  .  .  .  .  .  . 64 Kčs

(4) Nemocenské se poskytuje nejdříve od 16. dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba (§ 15 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců) se však vždy počítá již od počátku pracovní neschopnosti. Výkonným umělcům a artistům, jejichž pracovní neschopnost k výkonu jejich činnosti vznikla pracovním úrazem, náleží nemocenské již od prvého dne pracovní neschopnosti.

(5) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %; jinak o tomto zvýšení platí obecné předpisy.^*)

(6) Poskytuje-li se nemocenské podle této vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle této vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 100 Kčs.

Peněžitá pomoc v mateřství podle této vyhlášky se poskytuje ve stejné výši jako nemocenské (§ 7); poskytuje se i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) prováděného z jiného důvodu; ustanovení § 7 odst. 6 platí obdobně.

Podpora při narození dítěte a pohřebné se podle této vyhlášky neposkytne, pokud náleží umělci, jeho rodinné příslušnici nebo jeho pozůstalým obdobné dávky z nemocenského pojištění (nemocenské péče) prováděného z jiného důvodu.

Vstoupil-li umělec po skončení povinného pojištění do zaměstnání, použije se pro určení délky nepřerušeného zaměstnání v témž podniku přiměřeně předpisů platných pro zaměstnance,^*) přitom se doba povinného pojištění umělce posuzuje jako doba zaměstnání.

Pro účely výpočtu průměrného ročního výdělku umělce považuje se za hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.

(1) Netrvalo-li pojištění podle této vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 5 let, nepřihlíží se při výpočtu průměrného ročního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně. Jestliže umělec dobu 5 let nepřetržitého pojištění podle této vyhlášky dovrší teprve po dni vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby pojištění, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni původního vzniku nároku na důchod; při výpočtu průměrného ročního výdělku přihlíží se i k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl pojištěn nepovinně.

(2) Umělci, který po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření) vykonává svou činnost a je nepovinně pojištěn podle této vyhlášky, se starobní důchod poskytuje a nesnižuje se z důvodu této činnosti. Nárok na tento důchod se zvyšuje za každý rok činnosti umělce vykonávané po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod až do dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, o 1 % průměru příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po splnění podmínek pro vznik nároku na starobní důchod. Zvýšení se provede po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let; skončil-li však umělec svou činnost před dosažením tohoto věku, provede se zvýšení důchodu po skončení činnosti. Toto zvýšení nenáleží za dobu, za kterou náleží již podle obecných předpisů^*) zvýšení starobního důchodu o 4 % průměrného ročního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.

(3) Pro účely zvýšení starobního důchodu umělce činného po dosažení věku 65 let a jde-li o ženu, věku 60 let, považuje se za průměr hrubých ročních výdělků průměr příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po dosažení tohoto věku.

Poživateli invalidního důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), který je po vzniku nároku na tento důchod činný jako umělec a je nepovinně pojištěn podle této vyhlášky, se zvyšuje nárok na invalidní důchod za každý rok činnosti, nejdříve však od 16. roku celkové doby činnosti (zaměstnání); zvýšení činí 1 % průměru příjmových stupňů, do nichž byl umělec zařazen po vzniku nároku na důchod, a provede se vždy po dvou letech, pokud pojištění trvá, jinak po skončení pojištění.

(1) Pojištění umělců podle této vyhlášky provádějí a o přiznání nemocenských dávek rozhodují výkonné orgány národních výborů, obstarávající věci sociálního zabezpečení, příslušné podle místa trvalého bydliště umělce. O přiznání dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení, na něž není právní nárok, rozhodují komise sociálního zabezpečení rad národních výborů. Opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců, uveřejněné vyhláškou č. 91/1958 Sb., zde neplatí.

(2) Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění pojištění podle této vyhlášky a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce, určují počátek a konec činnosti umělců pro vznik a zánik pojištění, podávají vyjádření o výši příjmu umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti. Přihlášky k pojištění a odhlášky z něho se podávají prostřednictvím těchto organizací. Pokud jde o vědecké badatele, podávají se přihlášky a odhlášky přímo příslušnému výkonnému orgánu národního výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých badatelů a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

(1) Ode dne počátku účinnosti této vyhlášky nelze již používat podle § 91 odst. 2 zákona o sociálním zabezpečení vyhlášky č. 2493/1948 Ú. l. I, kterou se stanoví pro účely národního pojištění vyměřovací základy pro osoby samostatně výdělečně činné - s výjimkou zemědělců - pevnými částkami.