epravo.cz

(1) Inseminace plemenic hospodářských zvířat umožňuje účelné využití plemeníků vysoké plemenné hodnoty, získání co nejpočetnějšího jakostního potomstva, jakož i vedení úspěšného boje za ozdravění chovů hospodářských zvířat; tím přispívá ke zvelebování chovu hospodářských zvířat, zejména ke zvyšování jejich užitkovosti.

(2) Hospodářskými zvířaty se podle této vyhlášky rozumějí skot, prasata, koně, ovce, kozy a drůbež.

(2) Okresní plemenářské správy napomáhají všestranně při provádění inseminace socialistickým zemědělským závodům, kterým bylo uděleno povolení podle odstavce 1, a zpravidla jim poskytují sperma k provádění inseminace. Pravidelně kontrolují její provádění a starají se o včasné odstranění zjištěných závad.

(3) Inseminaci klisen mohou provádět také státní ústavy pro chov koní vlastními inseminačními techniky.

(4) Inseminaci lze provádět jen spermatem získaným od plemeníků, pro které bylo uděleno povolení k inseminaci příslušnou výběrovou komisí a podle schválených připařovacích plánů.

(1) Inseminačními techniky smějí být pracovníci starší 18 let, kteří mají oprávnění k výkonu inseminace vydané Státní plemenářskou správou nebo krajskou plemenářskou správou. Oprávnění může být vydáno jen pracovníkům, kteří prokáží, že vykonali teoretický a praktický výcvik v inseminaci hospodářských zvířat a úspěšně složili předepsanou zkoušku; teoretický výcvik nahrazuje úspěšné dokončení studia na vysoké škole zemědělské oboru zootechnického, je-li v něm vyučovacím předmětem porodnictví a inseminace.

(2) Oprávnění k výkonu inseminace může být vydáno také pracovníkům okresní plemenářské správy, kteří byli v den účinnosti této vyhlášky alespoň 5 let úspěšně činni na úseku provádění inseminace, i když nesplňují podmínku stanovenou v odstavci 1 větě druhé.

(3) V souvislosti s výkonem inseminace mohou inseminační technici provádět jednoduchá ošetření pohlavních orgánů plemenic, a to podle pokynů veterinárního lékaře.

(4) Inseminační technici nesmějí provádět inseminaci, trpí-li některou přenosnou nemocí, zejména nakažlivou formou tuberkulózy nebo brucelózou; jsou povinni podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám. Při práci jsou povinni používat předepsaných osobních ochranných pomůcek, kterými je vybaví organizace provádějící inseminaci.

(5) Oprávnění k výkonu inseminace přísluší též veterinárním lékařům.

Okresní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou může určit, která jednotná zemědělská družstva nebo státní statky a od které doby mohou (kromě inseminace vlastních plemenic) provádět svými inseminačními techniky také inseminaci plemenic členů jednotných zemědělských družstev a jednotlivě hospodařících rolníků.

(1) Plán zařazování plemenic do inseminace sestavuje okresní plemenářská správa; schvaluje jej okresní národní výbor. V obci, v níž se podle tohoto plánu má zavést inseminace, pořídí okresní plemenářská správa dvojmo soupis všech plemenic; jedno vyhotovení soupisu zašle okresnímu veterinárnímu zařízení. Na podkladě tohoto soupisu provede veterinární lékař zdravotní průzkum plemenic, zejména se zřetelem k onemocnění jejich pohlavních orgánů. Výsledek zdravotního průzkumu oznámí veterinární lékař neprodleně okresní plemenářské správě zároveň s vyjádřením, zda v obci jsou veterinárně zdravotní podmínky pro zavedení inseminace. Podle vyjádření veterinárního lékaře navrhne okresní plemenářská správa okresnímu národnímu výboru zavést v obci inseminaci. Okresní národní výbor rozhodne o návrhu po projednání s místním národním výborem. Bylo-li rozhodnuto, že se inseminace v obci zavede, zařadí okresní plemenářská správa všechny plemenice skotu do inseminace; s prováděním inseminace lze započít zpravidla počátkem nejbližšího čtvrtletí po rozhodnutí o zavedení inseminace.

(2) V obci, v níž byla zavedena inseminace, nesmí se provádět přirozená plemenitba skotu. Výjimky může v odůvodněných případech povolit okresní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou.

(3) Způsob hlášení říje plemenic skotu určí místní národní výbor po projednání s okresní plemenářskou správou a chovateli v obci.

(1) Plemenice skotu lze inseminovat jen spermatem býků, určených připařovacím plánem.

(2) Směs spermatu dvou nebo více plemenných býků lze použít k inseminaci jen se souhlasem okresního národního výboru, veterinárního lékaře, jakož i příslušného zemědělského závodu, a to za podmínek stanovených ve směrnicích (§ 13).

a) u skotu  červenostrakatého,  slovenského  strakatého  a  plemen
   příbuzných
   těžšího typu              370 kg,
   lehčího typu              350 kg,

b) u skotu pinzgavského      340 kg.

(4) Není přípustné inseminovat plemenice s příznaky onemocnění pohlavního ústrojí nebo s příznaky poruch celkového zdravotního stavu. Výjimky může povolit veterinární lékař.

(5) Má-li inseminační technik pochybnosti o zdravotním stavu plemenice, neprovede inseminaci a učiní o tom záznam do karty plemenice; zároveň vyzve chovatele, aby dal zvíře vyšetřit veterinárním lékařem. Veterinární lékař zapíše nález o vyšetření plemenice, údaje o opatřeních vyplývajících z nálezu, jakož i dobu, kdy lze plemenici inseminovat, do karty plemenice.

(6) Plemenice z chovu s vyskytující se brucelózou, které zmetaly nebo u nichž došlo k vypuzení mrtvého plodu, popřípadě zadržení lůžka, mohou být inseminovány jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynu, popřípadě jen veterinárním lékařem.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) až e) platí obdobně, provádí-li inseminaci nebo vyšetření březosti veterinární lékař.

(1) Inseminační technici vedou základní evidenci o inseminaci v záznamu o práci v inseminačním obvodu; do tohoto záznamu zapisují denně zejména údaje o provádění inseminace, vyšetřování březosti a jiných inseminačních úkonech, jakož i o otelení plemenic. Údaje ze záznamu o práci v inseminačním obvodu se zapisují do deníku inseminace vedeném inseminačním střediskem okresní plemenářské správy.

(2) Pro každou plemenici skotu zařazenou do inseminace vydá okresní plemenářská správa chovateli kartu plemenice; toto ustanovení neplatí, má-li chovatel vlastní evidenci o inseminaci plemenic skotu. Do karty plemenice zapisují inseminační technici zejména údaje o provedené inseminaci a vyšetření březosti.

(1) Inseminační technici jsou povinni zjišťovat březost plemenic skotu nejpozději do 90 dní od poslední inseminace a provádět příslušné záznamy.

(2) Okresní plemenářské správy sledují a vyhodnocují ve spolupráci s okresními veterinárními zařízeními výsledky inseminace.

(3) Veterinární lékaři jsou povinni zjišťovat ve spolupráci s inseminačními techniky a zootechniky výsledky inseminace v jednotlivých chovech při pravidelných (měsíčních) preventivních veterinárních prohlídkách, vyšetřovat plemenice, zejména pokud nezabřezávají, činit potřebná opatření a vést o výsledcích prohlídek přesné záznamy.

Inseminaci ostatních hospodářských zvířat lze zavádět v obcích nebo v částech obcí (chovech), kde je to odůvodněno potřebou plemenářské a chovatelské práce a kde jsou splněny ostatní (místní) podmínky pro provádění inseminace.

(1) O zařazení plemenic ostatních hospodářských zvířat do inseminace rozhoduje okresní národní výbor na návrh okresní plemenářské správy a jde-li o inseminaci klisen na návrh státního ústavu pro chov koní; před rozhodnutím projedná zařazení plemenic do inseminace s místním národním výborem.

(2) O inseminaci ostatních hospodářských zvířat platí přiměřeně ustanovení § 5 odst. 1, § 6 odst. 4 a 5, § 7 odst. 1 písm. c) až e) a odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3.

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady povolit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady bližší směrnice o technickém postupu při provádění inseminace; tyto směrnice stanoví také podrobnosti potřebné k provedení ostatních ustanovení této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška ministerstva zemědělství č. 120/1958 Ú. l., o technickém osemeňování plemenic skotu, ovcí a klisen.