Vyhláška ze dne 9.1.1962, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání

30.1.1962 | Sbírka:  7/1962 Sb. | Částka:  4/1962ASPI

Vztahy

Nadřazené: 150/1961 Sb.
Aktivní derogace: 208/1958 Ú.l., 11/1957 Ú.l.
Pasivní derogace: 31/1965 Sb.
7/1962 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů, ministerstva zdravotnictví a Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 9. ledna 1962,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona o náhradách při úrazech a nemocech z povolání
Ústřední rada odborů, ministerstvo zdravotnictví a Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány stanoví podle § 12 odst. 1 a § 30 odst. 1 a 2 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při úrazech a nemocech z povolání (dále jen "zákon"):
ODDÍL PRVNÍ
Výkon zaměstnání a přímá souvislost s ním
(K § 1 zákona)
§ 1
(1) Výkonem zaměstnání je výkon práce, který vyplývá z obsahu pracovního závazku pracovníka. Výkonem zaměstnání je také jiná činnost, konaná pro podnik, zejména činnost vykonávaná na příkaz podniku, na podnět společenské organizace v závodě, na podnět spolupracovníků, popřípadě i činnost vykonávaná z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník nepotřebuje zvláštního oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu podniku. Výkonem zaměstnání na pracovní cestě je taková činnost, která je předmětem pracovní cesty nebo která svým druhem a zaměřením souvisí s předmětem a účelem pracovní cesty anebo je konána ve prospěch podniku. Pracovní cestou je cesta konaná na příkaz podniku z místa pravidelného pracoviště pracovníka nebo jeho bydliště do místa, které není jeho pravidelným pracovištěm, a zpět.
(2) V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání je příprava k výkonu práce a všechny úkony potřebné k výkonu práce anebo obvyklé během práce (například svačiny), jakož i nutné úkony po skončení práce, například umývání v umývárně, oblékání v šatně, cesta do místa hromadného závodního stravování v prostorách podniku a stravování v něm. Je-li toto místo mimo prostor podniku, platí to obdobně, pokud jde o stravování v rámci pracovníkovy pracovní doby. V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání není však cesta z bydliště k místu vstupu do podniku a zpět, v zemědělských závodech cesta z bydliště na určené pracoviště nebo určené shromaždiště.
(3) V přímé souvislosti s výkonem zaměstnání je i výkon činnosti, která napomáhá k plnění politických, hospodářských a sociálních úkolů podniku, například výkon funkce člena orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí. Za těchto podmínek je v přímé souvislosti s výkonem zaměstnání i školení organizované vedením podniku nebo společenskou organizací v podniku, popřípadě nadřízeným orgánem podniku nebo školení pro funkcionáře společenské organizace v podniku, organizované vyšším orgánem této organizace, kterým se sleduje zvyšování politické a odborné připravenosti pracovníků, jakož i cesta na takové školení a zpět.
ODDÍL DRUHÝ
Náhrada ušlého výdělku a náhrada pozůstalým
§ 2
Původní výdělek
(1) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku podle dalších ustanovení této vyhlášky se vychází z čistého výdělku, kterého poškozený dosahoval před pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen "původní výdělek"). Původní výdělek se vypočte tak, že se z hrubého výdělku zúčtovaného za posledních 12 kalendářních měsíců před úrazem zjistí průměrný měsíční hrubý výdělek a odečte se od něho daň ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž vznikla pracovní neschopnost z důvodů pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "pracovní úraz"). K jednorázovým odměnám se přitom nepřihlíží. Pokud je původní výdělek základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti, nepřihlíží se u pracovníků konajících v době pracovního úrazu práce zařazené podle předpisů o sociálním zabezpečení do I. pracovní kategorie k částce přesahující 2200 Kčs měsíčně, u pracovníků konajících práce zařazené do II. pracovní kategorie k částce přesahující 1800 Kčs měsíčně a u pracovníků konajících práce zařazené do III. pracovní kategorie k částce přesahující 1600 Kčs měsíčně.
(2) Netrval-li pracovní poměr poškozeného v den pracovního úrazu celou uvedenou dobu, vypočte se původní výdělek z hrubého výdělku zúčtovaného v době ode dne vzniku pracovního poměru do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž pracovník byl uznán neschopným práce z důvodů pracovního úrazu. Netrvalo-li zaměstnání ještě celý kalendářní měsíc, bere se za základ výpočtu původního výdělku průměrný hrubý výdělek, jehož dosáhli v době 3 kalendářních měsíců před pracovním úrazem pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem.
(3) Došlo-li v době uvedené v předchozích odstavcích k trvalé změně základní mzdy pracovníka, přihlíží se při výpočtu původního výdělku jen k době po této změně; přitom se použije obdobně ustanovení odstavce 2.
(4) U pracovníka, který část doby uvedené v předchozích odstavcích nepracoval proto, že byl na dovolené nebo pro důležité překážky v práci, se při výpočtu původního výdělku nepřihlíží k době, v níž z uvedených důvodů nepracoval, ani k náhradám mzdy, které mu byly za uvedenou dobu vyplaceny.
(5) Jestliže pracovník byl v době pracovního úrazu se souhlasem podniku, v němž má své hlavní zaměstnání, alespoň 6 měsíců ve vedlejším zaměstnání nebo po tuto dobu pracoval v jednotném zemědělském družstvu, zahrnuje se do původního výdělku i průměrný čistý výdělek z takové činnosti.
(6) Utrpěl-li pracovník pracovní úraz ve vedlejší činnosti, zahrnuje se do původního výdělku i průměrný čistý výdělek z hlavního zaměstnání.
§ 3
Výpočet náhrady ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti
(K § 5 zákona)
Při výpočtu náhrady ušlého výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se vychází z rozdílu mezi původním výdělkem a nemocenským, které mu podle zákona náleží.
§ 4
Umísťování poškozeného pracovníka
(K § 6 zákona)
(1) Povinnost podniku postarat se o umístění poškozeného trvá až do doby, kdy pracovníku byl přiznán invalidní nebo starobní důchod.
(2) Povinnost postarat se o umístění poškozeného má podnik i v případě, kdy poškozenému byl odňat invalidní důchod, který pobíral následkem pracovního úrazu, nebo tento důchod byl pozměněn na částečný invalidní důchod při pracovním úrazu. Tuto povinnost má též k poživateli starobního důchodu, který utrpěl pracovní úraz po přiznání starobního důchodu, nejdéle však do 70 let jeho věku.
(3) Jestliže poškozený pro zhoršení svého zdravotního stavu následkem pracovního úrazu nemůže nadále zastávat místo, které mu podnik odpovídající za toto ublížení na zdraví opatřil, je tento podnik povinen opatřit mu jiné místo odpovídající podmínkám uvedeným v § 6 zákona.
Náhrada ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti
(K § 7 a 8 zákona)
§ 5
Výpočet náhrady ušlého výdělku
(1) Náhrada ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 7 zákona) činí rozdíl mezi původním výdělkem pracovníka a jeho čistým výdělkem po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu (dále jen "výdělek po pracovním úrazu") s připočtením případného částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu. Náhrada spolu s výdělkem poškozeného a s případným částečným invalidním důchodem při pracovním úrazu nesmí však činit více, než by činil invalidní důchod pracovníka v nejvyšší výměře podle předpisů o sociálním zabezpečení (zaopatření), určený ke dni pracovního úrazu; toto omezení neplatí, jestliže původní výdělek je alespoň o 10 % vyšší než invalidní důchod v nejvyšší výměře. 1) Ke snížení důchodů podle předpisů o sociálním zabezpečení se nepřihlíží.
(2) Byl-li pracovník pro ohrožení nemocí z povolání převeden na jinou práci a nemoc z povolání byla zjištěna teprve po tomto převedení, je rozhodujícím dnem pro stanovení náhrady podle odstavce 1 den tohoto převedení, je-li to pro pracovníka výhodnější.
(3) Ode dne, kdy poškozenému po pracovním úrazu byl přiznán starobní nebo invalidní důchod, náleží mu náhrada ve výši odpovídající průměrně vyplácené náhradě ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před tímto dnem a byla-li vyplácena jen po kratší dobu, za tuto dobu; náhrada však nepřísluší, jestliže průměrný roční výdělek, který je podle předpisů o sociálním zabezpečení (zaopatření) základem pro stanovení výše starobního nebo invalidního důchodu, je stejný nebo vyšší než hrubý výdělek, který byl základem pro výpočet původního výdělku poškozeného pracovníka (§ 2). 2)
(4) Nemůže-li podnik sám zjistit průměrný roční výdělek pracovníka podle předpisů o sociálním zabezpečení, požádá o jeho sdělení Státní úřad sociálního zabezpečení.
§ 6
Výdělek po pracovním úrazu
(1) Výdělek poškozeného po pracovním úrazu se stanoví průměrnou částkou zjištěnou z čisté mzdy poškozeného za 3 kalendářní měsíce po skončení pracovní neschopnosti pro úraz; přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám. Dojde-li později ke změně výdělku poškozeného, stanoví se na návrh podniku nebo poškozeného výdělek po pracovním úrazu znovu, jestliže průměrná částka za poslední 3 kalendářní měsíce se od předchozí liší alespoň o 5 %.
(2) Jestliže podnik, který je povinen náhradu poskytovat, prokáže, že poškozený svou vinou dosahuje v zaměstnání nižší výdělek než jakého dosahují průměrně pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem, vychází se při výpočtu náhrady ušlého výdělku z výdělku, kterého tito pracovníci průměrně dosahují.
(3) Sníží-li se poškozenému jeho výdělek po pracovním úrazu z důvodů, které nesouvisí s jeho zdravotním stavem následkem pracovního úrazu (například při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, změně místa z rodinných důvodů, změně mzdových podmínek), nepřihlíží se při výpočtu náhrady ušlého výdělku k tomuto snížení a vychází se z čistého výdělku, kterého poškozený dosahoval v posledních 3 kalendářních měsících před touto změnou.
§ 7
Invalidní důchod
Invalidní důchod podle § 8 zákona vyměří orgán sociálního zabezpečení na základě dokladu o odpovědnosti podniku za pracovní úraz, kterým je prohlášení podniku o uznání této odpovědnosti, dohoda mezi podnikem a poškozeným nebo pravomocné rozhodnutí rozhodčího orgánu nebo soudu.
§ 8
Náhrada ušlého výdělku v některých zvláštních případech
(1) Jestliže původní výdělek pracovníka, který se stal po pracovním úrazu invalidním, je alespoň o 10 % vyšší než invalidní důchod v nejvyšší výměře, náleží pracovníkovi od podniku, který za pracovní úraz odpovídá, náhrada ve výši rozdílu mezi původním výdělkem a invalidním důchodem v nejvyšší výměře; k případnému snížení tohoto důchodu se nepřihlíží. 1)
(2) Stal-li se pracovník invalidním nebo částečně invalidním po pracovním úraze, který utrpěl do 5 let po skončení výchovy k povolání v učebním poměru nebo po absolvování všeobecně vzdělávací, odborné nebo vysoké školy, přísluší mu od podniku, který za pracovní úraz odpovídá, náhrada. Náhrada činí rozdíl mezi invalidním důchodem pracovníka v nejvyšší výměře, popřípadě mezi výdělkem poškozeného po pracovním úraze s připočtením případného částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu a průměrným čistým výdělkem omezeným podle § 2 odst. 1, kterého v době 3 měsíců před pracovním úrazem dosáhli pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, odpovídající kvalifikaci poškozeného pracovníka před pracovním úrazem.
§ 9
Pracovníkovi, který pracovní úraz utrpěl v sezónním zaměstnání nebo v zaměstnání sjednaném na dobu přechodné potřeby, náleží po skončení jeho pracovní neschopnosti ode dne, kdy měl jeho pracovní poměr skončit, náhrada ušlého výdělku jen do částky odpovídající invalidnímu důchodu v nejvyšší výměře; toto omezení však neplatí, lze-li podle okolností důvodně předpokládat, že by poškozený byl i dále trvale zaměstnán.
§ 10
(1) Utrpí-li pracující poživatel starobního důchodu pracovní úraz, který nezpůsobí jeho invaliditu, bere se za základ pro stanovení výše náhrady jen jeho výdělek po přiznání starobního důchodu.
(2) Náhrada ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 5) se v tomto případě poskytuje, pokud poškozený sám nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisí s jeho pracovním úrazem, jinak nejdéle do 70 let jeho věku.
§ 11
Výplata náhrady ušlého výdělku
Náhradu ušlého výdělku po pracovním úrazu vyplácí podnik pravidelně jednou měsíčně.
§ 12
Náhrada škody pozůstalým
(K § 10 zákona)
(1) Náklady pohřbu jsou zejména náklady účtované pohřebním ústavem, hřbitovní poplatky, smuteční oznámení, jedna třetina skutečných nákladů na smuteční ošacení, dále výlohy cestovní, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravy hrobu. Nahrazují se jen náklady přiměřené; náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout částku 5000 Kčs.
(2) Podnik hradí náklady tomu, kdo je vynaložil. Náklady na smuteční ošacení a cestovní výlohy se však nahrazují jen nejbližším příslušníkům rodiny a domácnosti zemřelého.
§ 13
Jednorázové odškodnění pozůstalým, kteří mají nárok na důchody pozůstalých (§ 10 odst. 3 zákona), poskytne podnik na základě dokladů o přiznání důchodů pozůstalých.
§ 14
(1) Jestliže pracovník následkem pracovního úrazu zemřel, náleží osobám, pokud nemají nárok na důchody pozůstalých, náhrada toho, co jim ušlo, jestliže byly na výdělek zemřelého odkázány svou výživou a jejich výživu nelze dostatečně zabezpečit; náhrada proto nepřísluší osobám, které si mohou svou výživu zabezpečit samy ze svého pracovního příjmu.
(2) Jestliže výživu pozůstalých mohou zajistit též osoby, které mají vůči nim zákonnou vyživovací povinnost, poskytne se náhrada jen do výše odpovídající částce, kterou by zemřelý byl povinen pozůstalým poskytovat.
(3) Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob a podle stupně jejich potřebnosti tak, aby náhrada, kterou podnik všem oprávněným poskytne, nečinila celkem více než 1600 Kčs měsíčně.
Způsob a rozsah náhrady škody ostatních osob
(K § 11 a 12 zákona)
§ 15
Pro náhradu škody ostatním osobám, které na ni mají podle zákona nárok, platí odchylky uvedené v dalších ustanoveních této vyhlášky.
§ 16
Členové JZD
(1) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku člena jednotného zemědělského družstva a osob, které v družstvu trvale pracují a nejsou k družstvu v pracovním poměru ani jeho členy, jako např. rodinní příslušníci člena družstva apod. (dále jen "člen družstva"), vychází se při určování jeho původního výdělku i jeho výdělku po pracovním úrazu z ročního příjmu člena družstva; při výpočtu náhrady po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě se nepřihlíží k částce ročního příjmu přesahující 19 200 Kčs.
(2) Původní výdělek u členů jednotných zemědělských družstev s peněžitým odměňováním se stanoví přiměřeně podle § 2. Základem pro stanovení původního výdělku u členů ostatních JZD je počet pracovních jednotek, které člen družstva odpracoval v kalendářním roce před pracovním úrazem; nepracoval-li z vážných důvodů po část této doby, je základem počet pracovních jednotek, které by byl odpracoval se zřetelem ke svým osobním schopnostem a pracovním možnostem družstva. Odměna za pracovní jednotku se stanoví každý rok ve výši odpovídající výši odměny za pracovní jednotky ostatních členů družstva. Náhrada ušlého výdělku se vyplácí do výroční členské schůze družstva zálohově, vyúčtování se provede současně s vyúčtováním odměn ostatním členům družstva.
(3) Při poskytování náhrady pozůstalým členům družstva se přihlédne nejdříve k pozůstalým dětem a manželce (družce) a potom k ostatním osobám odkázaným svou výživou na zemřelého. Výše náhrady se určí podle počtu oprávněných osob tak, aby náhrada, kterou jednotné zemědělské družstvo poskytne všem oprávněným, nečinila celkem více než 1600 Kčs měsíčně.
(4) Úraz, který se přihodil družstevníku při individuálním obhospodařování záhumenku nebo v přímé souvislosti s ním, není pracovním úrazem podle zákona.
§ 17
Učňové
(1) Učňům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výchově k povolání nebo v přímé souvislosti s ní, podnik, který výchovu učně prováděl v době pracovního úrazu. Vzniklo-li ublížení na zdraví v učňovské škole řízené a spravované národním výborem, odpovídá za škodu tento národní výbor.
(2) Učeň, který je v přípravném období pro pracovní úraz práce neschopným, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi odměnou, která mu náleží podle zvláštních předpisů (včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutého zcela nebo zčásti bezplatně) a nemocenským.
(3) Učeň, který je v období odborného rozvoje pro pracovní úraz práce neschopným a nemůže proto v rámci odborného výcviku konat produktivní práce, má nárok na náhradu ušlého výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným čistým měsíčním výdělkem, kterého při výkonu produktivních prací dosahují v podniku ostatní učňové téhož učebního oboru, a mezi nemocenským.
(4) Ode dne, kdy měla skončit výchova k povolání v učebním poměru, provede se nový výpočet náhrady ušlého výdělku uvedeného v odstavcích 2 a 3. Původním výdělkem je průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli za dobu 3 kalendářních měsíců přede dnem, kdy měla skončit výchova učně k povolání, pracovníci vykonávající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu, pro kterou byl učeň vychováván.
(5) Učeň, který následkem pracovního úrazu pobírá invalidní důchod při pracovním úrazu nebo částečný invalidní důchod při pracovním úrazu, má nárok ode dne, kdy by skončila jeho výchova k povolání v učebním poměru, na náhradu od podniku, který za pracovní úraz nebo nemoc z povolání odpovídá. Náhrada se poskytuje do výše původního výdělku stanoveného podle odstavce 4. Přitom se však nepřihlíží k výdělku přesahujícímu částky uvedené v § 2, odst. 1.
§ 18
Studenti vysokých škol, žáci základních devítiletých škol a středních škol
(1) Studentům a žákům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při vyučování, při práci ve školní dílně nebo na školním pozemku nebo v přímé souvislosti s tím, příslušný národní výbor nebo vysoká škola.
(2) Studentům a žákům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se přihodil při práci ve výrobě nebo při provozní praxi v podniku nebo v přímé souvislosti s tím, podnik, u něhož byli v době pracovního úrazu činni.
(3) Ode dne, kdy mělo skončit studium nebo školní docházka poškozeného žáka nebo studenta, má poškozený nárok na náhradu ušlého výdělku. Nárok na náhradu má v případě, že se stal následkem pracovního úrazu invalidním nebo částečně invalidním. Původní výdělek je průměrný čistý výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se student nebo žák připravoval. U žáků základních devítiletých škol a středních všeobecně vzdělávacích škol se přihlédne k výsledkům studia, k duševním a tělesným možnostem žáka před pracovním úrazem; uváží se, v jakém povolání by se žák mohl uplatnit po skončení školní docházky, a vyjde se z čistého výdělku, kterého průměrně dosahují pracovníci tohoto povolání. Původní výdělek, pokud je základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku po skončení pracovní neschopnosti žáka nebo studenta nebo při invaliditě, nesmí přesahovat částku 1600 Kčs měsíčně.
§ 19
Učitelé
Učitelům, kteří vykonávají při organizovaném zvyšování své kvalifikace v podnicích výrobní praxi nebo se zúčastní výkonu odborné práce v podniku, odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem tento podnik.
§ 20
Členové výrobních družstev
Členům výrobních družstev odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při plnění členských povinností nebo v přímé souvislosti s tím, družstvo, jehož jsou členy.
§ 21
Příslušníci ozbrojených sil
(1) Příslušníkům československé lidové armády odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ní, ministerstvo národní obrany, příslušníkům vojsk ministerstva vnitra a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra odpovídá ministerstvo vnitra.
(2) Základem výpočtu původního výdělku osob povolaných k službě v ozbrojených silách, jejichž pracovní poměr nebo členský poměr k družstvu trvá nebo výjimečně skončil v ochranné době, je průměrný čistý výdělek, kterého dosáhli pracovníci konající v podniku stejnou práci nebo práci téhož druhu jako poškozený pracovník, a to za dobu 3 kalendářních měsíců přede dnem pracovního úrazu.
(3) Při výpočtu náhrady ušlého výdělku u osob povolaných k službě v ozbrojených silách po skončení učebního poměru, postupuje se obdobně jako u učňů a u osob, které byly povolány k službě v ozbrojených silách po skončení studia, obdobně jako u studentů. Těmto osobám přísluší při invaliditě též náhrada poskytovaná učňům a studentům (§ 17 odst. 5, § 18 odst. 3).
§ 22
Funkcionáři národních výborů a společenských organizací, soudci a členové advokátních poraden
(1) Občanům, plnícím veřejné funkce pro národní výbory, odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním, příslušný národní výbor, funkcionářům společenské organizace, pokud nepůjde o případ § 1 odst. 3, tato organizace, soudcům místních lidových soudů zřízených na pracovišti, příslušný podnik, soudcům ostatních místních lidových soudů místní národní výbor, ostatním soudcům příslušný soud a členům advokátní poradny advokátní poradna, jejíž jsou členy.
(2) U občanů, kteří plní veřejnou funkci a nejsou z tohoto ani z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení (pojištění, zaopatření), je průměrným ročním výdělkem pro stanovení důchodu částka 9600 Kčs.
§ 23
Brigádníci
(1) Brigádníkem je pracovník, který dobrovolně, v rámci organizované akce, vypomáhá při plnění důležitých úkolů v obecném zájmu, aniž přitom jde o jeho obvyklé zaměstnání. Brigádníkem je také pracovník, který dočasně pomáhá v jednotném zemědělském družstvu s jeho vědomím.
(2) Brigádníkům odpovídá za škodu vzniklou pracovním úrazem, který se jim přihodil při výkonu brigády nebo v přímé souvislosti s ním, organizace, pro kterou brigádník v době pracovního úrazu pracoval. Dobrovolná výpomoc (brigáda) organizovaná podnikem, závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo orgánem jiné společenské organizace v podniku v rámci patronátní činnosti se však považuje za výkon zaměstnání; za škodu v tomto případě odpovídá podnik.
§ 24
Jiní pracovníci, kteří jsou činni pro socialistické organizace
(1) Nárok na náhradu škody podle zákona mají všichni pracovníci, kteří jsou činni pro socialistické organizace v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru (například chybí souhlas závodního výboru). Za škodu jim v těchto případech odpovídá socialistická organizace, pro kterou byli v době pracovního úrazu činni.
(2) Nárok na náhradu škody podle zákona mají také příslušníci veřejných nebo závodních dobrovolných jednotek požární ochrany, kteří utrpí úraz při výkonu požární služby, jakož i osoby, které na výzvu místního národního výboru nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů popř. s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu nebo při cvičení jednotky požární ochrany a přitom utrpí úraz. Příslušníkům závodních dobrovolných jednotek požární ochrany odpovídá v těchto případech podnik, u něhož je jednotka zřízena, příslušníkům ostatních dobrovolných jednotek požární ochrany příslušný místní národní výbor.
(3) Nárok na náhradu škody podle zákona mají dále i dobrovolní příslušníci civilní obrany, zdravotníci ČsČK, dárci krve, členové Horské služby, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pomocníci Veřejné bezpečnosti a Pohraniční stráže, dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby sociálního zabezpečení, jestliže utrpěli úraz při plnění úkolů souvisících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti. Za škodu jim odpovídá socialistická organizace, pro kterou byli v době pracovního úrazu činni.
ODDÍL TŘETÍ
Jednorázové úrazové odškodnění
(K § 9 zákona )
§ 25
(1) Jednorázové úrazové odškodnění se poskytuje pracovníku při pracovním úrazu jednak za vytrpěnou bolest (dále jen "bolestné"), jednak za ztížení společenského uplatnění.
(2) Lékař posoudí, zda jsou tu z hlediska anatomických nebo funkčních změn v organismu poškozeného předpoklady k poskytnutí jednorázového úrazového odškodnění a ohodnotí jednotlivé jeho složky počtem bodů podle tabulek připojených k této vyhlášce. Není-li uvedeno posuzované zranění nebo jeho následky v tabulkách, použije lékař sazeb na zranění (následky), s nimiž je lze v posuzovaných směrech nejspíše srovnávat.
(3) Jednorázovým úrazovým odškodněním se nehodnotí újmy na výdělku ani na výdělečné schopnosti.
Bolestné
§ 26
(1) Bolestné náleží, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné změny, které byly vyvolány úrazem a působí bolest při úrazu, při jeho léčení nebo při odstraňování jeho následků. Bolestné musí být přiměřené povaze zranění nebo u nemocí z povolání povaze poškození (dále jen "zranění") a průběhu jejich léčení.
(2) Bolestným se nehodnotí:
a) jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které vznikají úrazem a jsou přechodného rázu; hodnotí se však útrapy, které mají příčinu v organické poruše nervového ústrojí,
b) změny v organismu, které jsou tak krátkodobé, že je nelze léčit, popřípadě ani objektivně zjistit,
c) bolest budoucí (následná) a bolest vznikající ze změn již trvalých.
§ 27
Došlo-li po skončeném léčení k operaci, která má svou příčinu v původním zranění, náleží za tuto operaci nové bolestné jako za zranění, s kterým lze tuto operaci nejspíše srovnávat. Nejvyšší částky stanovené v § 31 nesmí však být ani z tohoto důvodu překročeny.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
§ 28
(1) Ztížení společenského uplatnění se odškodňuje, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné trvalé změny (anatomické nebo funkční), které mají nepříznivé důsledky pro běžné životní úkony poškozeného a pro uspokojení jeho obvyklých společenských potřeb. Náhrada za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřená povaze trvalých následků, a to v rozsahu, v jakém omezuje možnosti pracovníka uplatnit se v životě a ve společnosti.
(2) Náhradou za ztížení společenského uplatnění se nehodnotí:
a) poškození přechodného rázu, která vedou jen k dočasnému ztížení společenského uplatnění,
b) menší jizvy, drobné kosmetické vady a chorobné změny lehčího rázu, které nemohou vést k výraznějšímu omezení společenského uplatnění.
§ 29
(1) Ztížení společenského uplatnění ohodnotí lékař základním počtem bodů.
(2) Jestliže následky úrazu, které ztěžují společenské uplatnění poškozeného, je možno napravit nebo zlepšit jednoduchým a běžným lékařským zákrokem, který není nebezpečný ani příliš bolestivý, upozorní lékař poškozeného na vhodnost tohoto lékařského zákroku. Může tak učinit jen, je-li vhodnost lékařského zákroku potvrzena odborným oddělením příslušného lékařského oboru. V tomto případě uvede také lékař v posudku, jakému základnímu počtu bodů by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedeném zákroku.
§ 30
(1) Náhrada za ztížení společenského uplatnění se přiměřeně zvýší až do dvojnásobku částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem, a to podle předpokladů, které poškozený měl pro uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou pro následky úrazu omezeny nebo ztraceny.
(2) Předpoklady podle odstavce 1 se rozumí zejména újma na možnostech volby povolání nebo dalšího sebevzdělání, újma na uplatnění v životě politickém, kulturním, sportovním a rodinném; přitom se hledí k tomu, zda jde o muže nebo ženu a v jakém věku byl pracovník postižen úrazem.
(3) Při projednávání výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je podnik povinen zjistit, zda jsou splněny předpoklady uvedené v odstavci 2 a po projednání se závodním (místním) výborem základní organizace ROH (dále jen "závodní výbor") určí, jaké zvýšení základního počtu bodů považuje za přiměřené; přitom přihlédne též k případnému upozornění lékaře podle § 29 odst. 2.
§ 31
Jednorázové úrazové odškodnění se hodnotí peněžitou částkou 10 Kčs za jeden bod. Celková výše jednorázového úrazového odškodnění poskytnutého poškozenému z jednoho úrazu nesmí přesáhnout 40 000 Kčs; z toho částka poskytovaná jako bolestné nesmí přesáhnout částku 12 000 Kčs, a to ani v případech uvedených v § 27. V případech zcela výjimečných, hodných mimořádného zřetele, může rozhodčí orgán nebo soud jednorázové úrazové odškodnění přiměřeně zvýšit, a to i nad uvedené nejvyšší výměry odškodnění.
§ 32
(1) O lékařské posouzení výše jednorázového úrazového odškodnění může žádat podnik, poškozený nebo závodní výbor; posudek vydaný k takové žádosti je bezplatný.
(2) Jednorázové úrazové odškodnění posuzují lékaři ústavů národního zdraví (příslušný dílenský nebo obvodní lékař), popřípadě jiných zdravotnických zařízení (ústavů železničního zdravotnictví, zařízení ministerstev vnitra a národní obrany), v nichž byl poškozený léčen; v závažných případech uvedených v tabulkách musí být posudek potvrzen odborným oddělením zdravotnického zařízení.
(3) Je-li poškozený léčen v nemocnici nebo v jiném lůžkovém zařízení ještě v době, kdy došla žádost o posudek, anebo byl-li léčen jen v takovém zařízení, podává posudek lékař nemocnice nebo jiného lůžkového zařízení. Při nemocech z povolání posuzuje jednorázové úrazové odškodnění výhradně lékař oddělení popřípadě kliniky nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví.
(4) Zdravotnická zařízení, jež se podílela na léčení zraněného, jsou povinna posuzujícímu orgánu dodat potřebnou zdravotnickou dokumentaci a poskytnout potřebná vysvětlení.
§ 33
Posudek se vydává písemně. V posudku se uvede kromě osobních údajů o poškozeném též podrobně, jak se dospělo k závěru hodnocení. Opis posudku se připojí ke zdravotnické dokumentaci.
ODDÍL ČTVRTÝ
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
§ 34
Součinnost závodních výborů při provádění zákona vykonávají u členů výrobních družstev komise péče o pracující, u členů jednotných zemědělských družstev komise pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě sociální komise.
§ 35
(1) Ustanovení této vyhlášky platí i o nárocích na náhradu škody vzniklých v době od 1. ledna 1957 do 31. ledna 1962, pokud před 1. únorem 1962 nebylo o nich pravomocně rozhodnuto soudem nebo rozhodčím orgánem anebo pokud nedošlo k dohodě.
(2) Nedotčeny jsou předpisy, podle nichž Státní pojišťovna dává posuzovat náhradu škod při ublížení na zdraví nebo usmrcení jiným orgánům, než které jsou uvedeny v § 32. 1)
§ 36
(1) Výdělkem po pracovním úrazu se v případech uvedených v § 31 odst. 2 zákona rozumí průměrný měsíční čistý výdělek pracovníka bez přídavků na děti, vypočtený z výdělku za kalendářní rok 1961. Skončila-li však pracovní neschopnost pro pracovní úraz během roku 1961, vypočte se průměrný měsíční čistý výdělek jen z výdělku pracovníka ode dne skončení pracovní neschopnosti pro úraz do konce roku 1961.
(2) Podle průměrného měsíčního čistého výdělku zjištěného způsobem uvedeným v odstavci 1 budou vypláceny pracovníkovi dávky na úhradu budoucně ucházejícího výdělku až do 31. ledna 1963. V lednu 1963 a v lednu každého dalšího kalendářního roku bude prováděn nový přepočet těchto dávek, a to vždy na základě průměrného měsíčního čistého výdělku vypočteného z výdělku za předcházející kalendářní rok.
§ 37
Zrušují se směrnice Ústřední rady odborů č. 11/1957 Ú. l. pro projednávání pracovních úrazů a nároků na jejich odškodnění a vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 208/1958 Ú. l., o posuzování odůvodněnosti a přiměřenosti bolestného. 1)
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1962.
Předseda Ústřední rady odborů:
Zupka v. r.
Ministr zdravotnictví:
Plojhar v. r.
Předseda Státního úřadu sociálního zabezpečení:
Erban v. r.
Příl. 1
Tabulka č. 1
Posuzování bolestného
A. Zásady
1. Bolestné náleží, jestliže v organismu nastaly objektivně zjistitelné změny, které byly vyvolány úrazem a působí bolest při úrazu, při jeho léčení nebo při odstraňování jeho následků.
2. V rámci bolestného se nehodnotí:
a) újmy, které jsou předmětem jiných složek náhrady škody, např. újma na výdělku se odškodňuje v rámci ušlého výdělku; bolest budoucí (následná) a bolest vznikající ze změn již trvalých se odškodňují jako ztížení společenského uplatnění, pokud mají takový vliv;
b) jednoduché duševní reakce na postižení organismu, které vznikají úrazem a jsou přechodného rázu, např. zármutek nad vlastním úrazem nebo úrazem jiné osoby, strach, úlek, obavy, děsivé sny; hodnotí se však útrapy, které mají příčinu v organické poruše nervového ústrojí;
c) krátkodobé změny v organismu, které nevyžadují léčení, popř. nejsou objektivně zjistitelné.
3. Bolestné musí být přiměřené povaze zranění nebo u nemocí z povolání povaze poškození (dále jen "zranění") a průběhu jeho léčení. Tyto okolnosti je třeba pečlivě zjistit ve zdravotnické dokumentaci. Obě tato měřítka mají vyjádřit i rozdílnost bolesti podle osoby poškozeného; proto v rozmezí mezi dolní a horní hranicí sazby stanovené v tabulkách se přihlédne k celkovému stavu organismu v době zranění a v době léčení, k fyzickým útrapám a strastem z omezení pohybu, z bezmocnosti nebo z poruchy nervového ústrojí. Při komplikacích ztěžujících léčení a při jiných okolnostech zvyšujících bolestivost, zvyšuje se bolestné podle podmínek stanovených v odstavci 6 a 9.
4. Podle této tabulky se posuzuje bolestné také u nemocí z povolání a u akutních a subakutních otrav, které nezanechaly trvalé změny. V těchto případech hodnotí bolestné včetně závažnosti a celkového trvání bolesti v souvislosti s klinickým průběhem onemocnění lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemoci z povolání. Při lehčím a kratším průběhu onemocnění stanoví lékař výši bolestného při dolní hranici rozmezí uvedeného v oddílu B, při těžším a delším průběhu při horní hranici.
5. Nevyskytuje-li se posuzované zranění v oddílu B, použije se sazby na zranění, s níž je lze po stránce bolesti nejspíše srovnat. Bolest do výše 10 bodů se nehodnotí.
6. Bolestné stanovené podle předchozích odstavců se zvyšuje:
a) až o polovinu, jestliže došlo k rané infekci (s výjimkou tetanu),
b) až o polovinu, jestliže jde o dislokovanou zlomeninu, u které bylo provedeno napravení (reposice) v celkovém nebo místním znecitlivění. Toto zvýšení lze uplatnit pouze jednou,
c) o jednu polovinu, jestliže povaha zranění si vyžádala bezprostřední chirurgický výkon. Za chirurgický výkon se nepokládají injekce, punkce kloubů, hrudníku a hlíz,
d) až na dvojnásobek, jestliže průběh (komplikace) léčení si vyžádá pozdější operační výkon.
7. Bolestné stanovené podle odstavců 1-5 se snižuje u zlomenin na polovinu sazby stanovené v tabulce, jde-li o neúplné zlomeniny.
8. Utrpěl-li poškozený jedno zranění uvedené v tabulce, nebo hodnocené podle odstavce 5 zásad, provede se ohodnocení plnou sazbou.
Utrpěl-li poškozený současně více zranění uvedených v tabulce nebo hodnocených podle odstavce 5 zásad, počítá se zranění, ohodnocené nejvyšším počtem bodů, plnou sazbou a součet sazeb za ostatní zranění se přičítá 3/4. Jde-li však o další zranění, které podle tabulky je zahrnuto v pojmu základního zranění, nehodnotí se toto zranění zvláště.
9. Posuzující lékař je oprávněn s ohledem na zvláštní okolnosti, jako jsou opětované transfuse a infuse, nebo na komplikace, jako jsou záněty žil, proleženiny, záněty plic apod., odchýlit se nejvýše o + - 20 % od hodnocení vypočítaného podle předchozích odstavců.
10. Dojde-li až po skončení léčení k operaci, která má příčinu v původním zranění, např. ke korekční operaci, posoudí lékař po stránce bolesti tuto operaci jako zranění, jemuž svou povahou odpovídá tato operace.
11. Posudek, kterým se bolestné hodnotí více než 300 body, nebo se zvyšuje podle ustanovení odstavce 6, lze vydat pouze, byl-li potvrzen odborným oddělením příslušného lékařského oboru. Totéž platí, jde-li o vnitřní zranění, např. krvácení do mozku nebo do míchy, poranění plic, ledvin.
12. Posudek o bolestném se vydává písemně na zavedeném tiskopisu. Jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci postiženého. V posudku je nutno uvést kromě jména a osobních údajů postiženého stručný nález, způsob, jímž lékař dospěl k celkovému počtu bodů - jednotlivé diagnózy pokud možno bez použití latinských názvů a stručné hodnocení nálezu, dále zda zraněný je vyléčen zcela nebo zda má následky.
B. Sazby pro hodnocení
Hlava
  1. Zlomenina spodiny lební podle rozsahu  a lokalizace   140-230
  2. Zlomenina kostí klenby lební (čelní, temenní, týlní,
    spánková), bez průvodných stavů (otřes mozku, krvácení
    nitrolební) za každou kost                                50
  3. Zlomenina očnice                                         80
  4. Zlomenina horní čelisti jednostranná                     80
  5. Zlomenina Le Fort I.                                    120
  6. Zlomenina Le Fort II.                                   160
  7. Zlomenina Le Fort III.                                  200
  8. Zlomenina nosních kůstek nebo přepážky nosní             20
  9. Zlomenina dolní čelisti jednostranná                     80
 10. Zlomenina dolní čelisti oboustranná                     120
 11. Vymknutí dolní čelisti                                   30
 12. Vyražení
     1-2 zubů                                                 20
     3-5 zubů                                                 40
     6-9 zubů                                                 60
     více než 9 zubů                                          80
 13. Uvolnění zubů s pevnou nesnímatelnou fixací
     (viz položka 12)
 14. Oděrky většího rozsahu spolu s větším pohmožděním
     a následnými krevními výrony v obličeji nebo ve
     vlasaté části hlavy                                    15- 20
 15. Otřes mozku    I.stupně                                  35
                   II.stupně                                55- 85
                  III.stupně                                85-120
 16. Pohmoždění mozku podle závažnosti                      55-190
 17. Krvácení nad tvrdou plenou mozkovou (epidurální)         85
 18. Krvácení pod tvrdou plenou mozkovou (subdurální)         85
 19. Krvácení pod pavučnicí (subarachnoidální)              80-120
 20. Krvácení nitromozkové                                  55-190
 21. Ztráta boltce ušního                                     50
 22. Natržení boltce ušního                                   15
 23. Poranění bubínku                                         20
 24. Poranění bubínku s následným zánětem středoušním         50
 25. Tržná rána hlavy                                       15- 25
 26. Skalpace hlavy                                         55- 80
 27. Poranění vedoucí k traumatické poruše lícního
     nervu                                                  30 -40
 28. Poranění vedoucí k traumatické neuralgii trojklanného
     nervu                                                  60-180
 29. Tržná rána obličeje                                    15- 25
 30. Tržná rána jazyka chirurgicky ošetřená                 15- 25
 31. Poranění víčka                                         15- 25
 32. Popálení víčka II. a III.stupně                        30- 40
 33. Cizí těleso uvnitř oka                                 35- 50
 34. Cizí těleso v rohovce s následnou infiltrací             20
 35. Popálení rohovky                                       25- 35
 36. Rána pronikající do sklivce                              60
 37. Rána rohovky s proděravěním a výhřezem duhovky         85-150
 38. Plazivý poúrazový vřed                                 55- 80
 39. Pohmoždění oka s nitroočním krvácením                  60- 75
 40. Odchlípení sítnice poúrazové                           80-100
 41. Poranění oka vyžadující jeho vyjmutí ihned po
     úraze (včetně operace)                                  120
 42. Poranění obou očí vyžadující vyjmutí ihned po
     úraze (včetně operace)                                  300
 43. Oslnění elektrickým obloukem (elektrická oftalmie)       15

Krk a trup
 44. Zlomenina jazylky                                        30
 45. Perforace jícnu                                       100-150
 46. Perforující rána hrtanu nebo průdušnice                85-110
 47. Kompresivní zlomenina těla jednoho obratle se
     snížením přední části těla nejvýše o jednu třetinu      100
 48. Kompresivní zlomenina těla jednoho obratle se
     snížením přední části těla více než o jednu třetinu
     a zlomeniny kominutivní                                 150
 49. Zlomenina těla každého dalšího obratle                   20
 50. Zlomenina kosti křížové                                  50
 51. Zlomenina kostrče                                        30
 52. Zlomenina trnu, oblouku nebo jednoho příčného
     výběžku                                                  35
 53. Zlomenina více příčných výběžků                          70
 54. Zlomenina         kloubních výběžků                              70
 55. Vymknutí obratle bez neurologických příznaků            150
     Zlomeniny obratlů nebo jejich částí a luxace a
     poškození ploténky komplikované poškozením míchy
     nebo jejich kořenů se sčítají v plné hodnotě za
     tato poranění.
 56. Poškození meziobratlové ploténky prokazatelně úrazové    50
 57. Paraparesa a přechodná paraplegie podle rozsahu
     nebo rychlosti úpravy                                 200-400
 58. Quadruparesa a přechodná quadruplegie podle rozsahu
     nebo rychlosti úpravy                                 250-500
 59. Trvalá paraplegie                                       800
 60. Trvalá quadruplegie                                    1000
 61. Poranění míšních kořenů podle závažnosti
     neurologického nálezu                                 125-200
 62. Zlomenina jednoho žebra                                  30
 63. Zlomenina dvou až čtyř žeber                             50
 64. Zlomenina každého dalšího žebra zvyšuje poslední
     sazbu o                                                  15
 65. Pohmoždění stěny hrudní s příznaky zlomeniny žebra
     bez pozitivního rtg nálezu                               30
 66. Zlomenina kosti hrudní                                   50
 67. Úrazový haemothorax                                      50
 68. Úrazový pneumothorax                                     50
 69. Přetlakový pneumothorax nebo podkožní emfysem           100
 70. Roztržení osrdečníku                                    100
 71. Bodná nebo střelná rána srdce                           100
 72. Otřes srdce                                             100
 73. Bodná nebo řezná rána hrudníku neperforující           15- 25
 74. Bodná nebo řezná rána hrudníku perforující               50
 75. Perforující poranění bránice                            100

Orgány břicha a pánve
 76. Řezná, bodná nebo střelná rána stěny břišní
     nepronikající                                          15- 25
 77. Řezná, bodná nebo střelná rána stěny břišní
     pronikající do pobřišniční dutiny                        50
 78. Pohmoždění stěny břišní těžšího stupně
     (s peritoneálními příznaky)                            25-35
 79. Proděravění žaludku nebo střeva                         100
 80. Roztržení sleziny nebo jater                            100
 81. Proděravění konečníku                                   100

Ústrojí urogenitální
 82. Zhmoždění ledviny s haematurií (alespoň
     mikroskopickou)                                        35- 50
 83. Rozdrcení ledviny                                       100
 84. Roztržení močového měchýře nebo močové roury            100
 85. Pohmoždění pyje následkem úrazu                          75
 86. Poranění vedoucí ke ztrátě pyje                         100
 87. Pohmoždění varlat těžšího stupně                       35-100
 88. Poranění vedoucí ke ztrátě varlete                       50
 89. Poranění vedoucí ke ztrátě obou varlat                  100
 90. Poranění vedoucí k potratu nebo k předčasnému
     porodu                                                 75-100
 91. Poranění vedoucí k intrauterennímu úmrtí plodu         75-100
 92. Řezná, bodná nebo tržná rána pochvy nebo zevních
     rodidel                                                15- 25

Končetina horní
 93. Zlomenina klíčku                                         30
 94. Zlomenina lopatky                                        30
 95. Zlomenina krčku kosti pažní zaklíněná                    50
 96. Zlomenina krčku kosti pažní nezaklíněná                  75
 97. Zlomenina velkého hrbolku kosti pažní                    40
 98. Diafyzární zlomenina kosti pažní                        100
 99. Suprakondylická zlomenina kosti pažní                   100
100. Transkondylická zlomenina kosti pažní                   100
101. Nitrokloubní zlomenina distální epifyzy pažní kosti     120
102. Odlomení epikondylu pažní kosti                          30
103. Zlomenina hlavičky kosti vřetenní                        40
104. Zlomenina olekranu nebo proc. coronoides                 40
105. Diafyzární zlomenina kosti vřetenní                      75
106. Diafyzární zlomenina kosti loketní                       75
107. Diafyzární zlomenina obou kostí předloktí               100
108. Monteggiova zlomenina předloktí                         100
109. Collesova zlomenina předloktí (nebo Smithova)            50
110. Zlomenina bodcového výběžku kosti vřetenní               50
111. Zlomenina kosti člunkové zápěstí                       75-100
112. Zlomenina jedné záprstní kůstky dlouhých prstů           30
113. Zlomenina několika záprstních kůstek                     40
114. Bennettova zlomenina                                     50
115. Zlomenina jednoho článku jednoho prstu                   25
116. Zlomenina více článků jednoho prstu                      30
117. Vymknutí ramena i s napravením                           60
118. Vymknutí klíčku včetně napravení                         40
119. Vymknutí lokte včetně napravení                          60
120. Perilunární vymknutí ruky včetně napravení               60
121. Vymknutí kosti poloměsíčité včetně napravení             60
122. Vymknutí článků prstových včetně napravení               25
123. Pohmoždění ramenního kloubu těžšího stupně
     s nutnou fixací                                          20
124. Pohmoždění loketního kloubu těžšího stupně
     s nutnou fixací                                          10
125. Podvrtnutí zápěstí s nutnou pevnou fixací                10
126. Rozsáhlejší pohmoždění horní končetiny s většími
     krevními výrony                                          15
127. Přetržení svalu nadhřebenového částečné                  40
128. Přetržení svalu nadhřebenového úplné                     60
129. Přetržení dlouhé hlavy dvojhlavého svalu                 40
130. Povrchní rána horní končetiny chirurgicky ošetřená       15
131. Hluboká rána horní končetiny s větším krvácením
     chirurgicky ošetřená                                     25
132. Úplné přerušení šlachy natahovače nebo ohýbače
     a) na prstu                                              30
     b) obou ohýbačů na prstu                                 40
     c) jedné nebo více šlach v zápěstí nebo na ruce          30
     d) více šlach v zápěstí nebo na ruce                     60
133. Částečné přerušení hodnotí se jednou polovinou
     položky 132
134. Poranění velké cévy horní končetiny                      15
135. Poranění vedoucí k úplnému ochrnutí nervu
     a) trvale                                                70
     b) přechodně                                             50
136. Poranění vedoucí k částečnému ochrnutí nervu
     horní končetiny
     a) trvale                                                35
     b) přechodně                                             25
137. Poranění vedoucí k ochrnutí pleteně pažní               200
138. Poranění vedoucí ke ztrátě paže, předloktí
     nebo ruky                                               200
139. Poranění vedoucí ke ztrátě jednoho prstu ruky            30
140. Poranění vedoucí ke ztrátě dvou prstů ruky               40
141. Poranění vedoucí ke ztrátě jednoho článku prstu          20
142. Poranění vedoucí ke ztrátě více prstů ruky               60

Dolní končetina
143. Zlomenina kosti stydké, sedací nebo kyčelní              50
144. Zlomenina pánve s porušením prstence pánevního          120
145. Zlomenina krčku kosti stehenní
     a) zaklíněná                                            100
     b) nezaklíněná                                          150
     c) pertrochanterická                                    125
146. Zlomenina kosti stehenní diafyzární                     125
147. Izolovaná zlomenina velkého nebo malého trochanteru      50
148. Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti stehenní     100
149. Zlomenina čéšky                                          75
150. Nitrokloubní zlomeniny horního konce kosti holenní      100
151. Diafyzární zlomenina kosti holenní                      100
152. Diafyzární zlomenina kosti lýtkové bez poranění
     hlez. kloubu                                             30
153. Diafyzární zlomenina obou kostí bérce                   100
154. Zlomenina bérce nad kotníky                             100
155. Nitrokloubní zlomenina dolního konce kosti holenní
     kompresivní                                             125
156. Zlomenina jednoho kotníku                                40
157. Zlomenina obou kotníků                                   60
158. Zlomenina trimalleolární                                100
159. Poranění hlezenného kloubu s diastazou
     tibiofibulární                                         80-100
160. Zlomeniny kosti patní
     a) výběžků                                               30
     b) těla bez postižení kloubů                             50
     c) těla nitrokloubní                                    100
161. Zlomenina kosti hlezenné                                 75
162. Zlomenina jiné kosti tarsální                            50
163. Zlomenina base 5. kůstky záprstní                        40
164. Zlomenina jedné záprstní kosti                           40
165. Zlomenina více záprstních kostí                          75
166. Zlomenina jednoho článku prstu
     a) palce                                                 20
     b) ostatních prstů                                       15
167. Zlomenina více článků
     a) palce                                                 40
     b) ostatních prstů                                       25
168. Vymknutí kyčelního kloubu včetně napravení              100
169. Vymknutí čéšky včetně napravení                          25
170. Vymknutí kolena včetně napravení (přetržení vazů
     nelze připočítávat)                                     100
171. Vymknutí v hlezenném kloubu (včetně napravení)          100
172. Vymknutí v jiných kloubech nohy (Chopart, Lisfranc,
     sub talo) včetně napravení                               60
173. Vymknutí prstu nohy                                      25
174. Podvrtnutí kolenního kloubu s nutnou fixací              30
175. Podvrtnutí hlezenného         kloubu bez prokazatelného
     porušení vazu                                          15- 20
176. Natržení postranních vazů kolenního kloubu               30
177. Přetržení postranního vazu vnitřního nebo zevního        40
178. Přetržení zkříženého vazu                                60
179. Poškození menisku                                        30
180. Natržení Achillovy šlachy                                20
181. Přetržení Achillovy šlachy nebo úponu jiného většího
     svalu dolní končetiny případně vytržení kostního
     úponu                                                    50
182. Přerušení šlachy ohýbače nebo natahovače
     a) palce                                                 35
     b) jiného prstu                                          15
     c) všech ostatních                                       35
184. Hluboká rána dolních končetin                            25
185. Poranění velké cévy dolní končetiny                      15
186. Poranění vedoucí k úplnému ochrnutí nervu
     a) trvale                                                70
     b) přechodně                                             50
187. Poranění vedoucí k částečnému přerušení nervu
     a) trvale                                                35
     b) přechodně                                             25
188. Poranění vedoucí ke ztrátě dolní končetiny
     v kterékoliv výši                                       200
189. Poranění vedoucí ke ztrátě
     palce nohy                                               40
     jiného prstu                                             20
     všech prstů kromě palce                                  40

Ostatní poranění
190. Cizí tělesa v podkožním vazivu chirurgicky
     odstraněná                                               15
191. Mnohočetná cizí tělesa v podkoží neodstraňovaná
     chirurgicky (broky)                                      15
192. Mnohočetné oděrky                                        15
193. Úrazový šok bez přihlédnutí k jiným poraněním
       I.stupeň                                               25
      II.stupeň                                               50
     III.stupeň                                               85
194. Ranný tetanus                                          85-300
195. Celkové projevy úrazů elektrickým proudem              35-120
196. Místní projevy úrazu elektrickým proudem
     (viz položka 197-200).

Popáleniny, poleptání a omrzliny
(Tvorba keloidních jizev s následnými kontrakturami se
nepokládá pro účely této tabulky za typický průběh hojení.)
197.   I.stupeň
     a) postihující více než 10 % povrchu těla a
        méně než 1/3                                          30
     b) postihující více než 1/3, avšak méně než polovinu     50
     c) postihující více než polovinu povrchu těla            85
198.  II.stupeň
     a) postihující povrch těla do 10 cm2                     15
     b) postihující méně než 10 % povrchu těla, avšak
        více než 10 cm2                                     25- 50
     c) postihující více než 10 % povrchu těla, ale
        méně než 1/3                                        50-120
     d) postihující více než 1/3 povrchu těla, ale
        méně než polovinu                                  120-220
     e) postihující více než polovinu povrchu těla         220-370
199. III.stupeň
     a) postihující povrch těla do 10 cm2                   15- 50
     b) postihující více než 10 cm2, ale méně než 10 %      50-100
     c) postihující více než 10 %, ale méně než 1/3        100-250
     d) postihující více než 1/3, ale méně než 1/2         250-450
     e) postihující více než polovinu povrchu těla         450-750
200. IV.stupeň popálení, poleptání nebo omrzliny            80-300
201. IV.stupeň popálení, poleptání nebo omrzliny
     ve velkém rozsahu                                     300-750
202. Poleptání (kyselinou fluorovodíkovou)                  50-300

Akutní (subakutní) otravy a jiná poškození
203. Otrava olovem a jeho sloučeninami                      30-120
204. Otrava fosforem a jeho sloučeninami                    30- 80
205. Otrava fosfor. insekticidy                             30-100
206. Otrava rtutí a jejími sloučeninami                     30-100
207. Otrava arsénem a jeho sloučeninami                     30- 80
208. Otrava mangánem a jeho sloučeninami                    30-100
209. Otrava sirouhlíkem                                     30-100
210. Otrava sirovodíkem                                     30- 80
211. Otrava kysličníkem uhelnatým                           30- 80
212. Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami                30-160
213. Otrava benzenem, toluenem a xylenem                    20- 50
214. Otrava anilinem                                        20- 80
215. Otrava nitrobenzenem                                   30- 80
216. Otrava dinitrobenzenem                                 30-120
217. Otrava nitrochlorbenzenem nebo dinitrochlorbenzenem    30- 80
218. Otrava toluidinem                                      30- 80
219. Otrava dinitrokresolem                                 30- 80
220. Otrava odstřelovými plyny                              30-100
221. Otrava trinitrotoluenem                                30-100
222. Otrava chloranilinem                                   30- 80
223. Otrava dinitrofenolem                                  30- 80
224. Otrava trichlorethylenem                               20- 50
225. Otrava methylchloridem                                 40-100
226. Otrava methylbromidem                                  40-100
227. Otrava dichlorethanem                                  30- 80
228. Otrava tetrachlormetanem                               20- 50
229. Otrava vinylchloridem                                  20- 50
230. Otrava chlorovanými insekticidy                        30- 80
231. Otrava dinitroglykolem nebo dinitrodiglykolem          20-100
232. Otrava fosgenem nebo difosgenem                        30-100
233. Otrava yperitem nebo lewisitem                         40-120
234. Otrava chlorem                                         30-100
235. Otrava nitrosními plyny                                30-100
236. Otrava kysličníkem siřičitým nebo sírovým              30-100
237. Otrava formaldehydem                                   30- 80
238. Ostatní akutní a subakutní otravy                      20-100
239. Akutní postiradiační syndrom                           40-200
240. Akutní vřed po ionisujícím záření                      40-150
241. Akutní kožní zánět (primárně toxický, alergotoxický)   30-100
242. Trichofycie (akutní a subakutní formy)                 20- 50
243. Antrax                                                 60-150
244. Akutní formy infekčních nemocí z povolání              30-100
245. Akutní forma kesonové nemoci                          50-100
Příl.2
Tabulka č. 2
Posuzování ztížení společenského uplatnění po úrazech
A.Zásady
1. Lékař posuzuje jen anatomický nebo funkční podklad toho, že se postižený v životě a ve společnosti nemůže uplatňovat tak, jako před úrazem. Hodnocení se provádí body podle oddílu B této tabulky. Pokud jde o stav, který není v tabulce uveden jmenovitě, stanoví se počet bodů podle rozsahu a povahy zjištěných následků úrazů v poměru ke stavům obdobným, které jsou v tabulce uvedeny.
2. Jestliže došlo současně k několika škodám, které mají za následek ztížení společenského uplatnění v několika směrech, počítá posuzující orgán nejzávažnější ze škod plnou hodnotou a ostatní jednou polovinou počtu bodů v tabulce uvedených.
3. V rámci odškodnění za ztížení společenského uplatnění se nehodnotí:
a) poškození přechodného rázu, která vedou jen k dočasnému ztížení společenského uplatnění;
b) menší jizvy, drobné kosmetické defekty a chorobné změny lehčího rázu, které nemohou vésti k výraznějšímu omezení společenského uplatnění.
4. Posudek o ztížení společenského uplatnění se vydává písemně na předepsaném tiskopisu; jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci zraněného. V posudku je nutno uvést kromě jména a osobních údajů zraněného, jakým způsobem dospěl lékař k celkovému počtu bodů (jednotlivé diagnózy a jejich hodnocení); v závažnějších případech, kde základní počet bodů převyšuje 300, se posudek vydá jen po potvrzení příslušným odborným oddělením. Stejně je tomu v těch případech, kde posuzující lékař pokládá příčinu, vedoucí ke ztížení společenského uplatnění za odstranitelnou a uvádí počet bodů, kterému by pravděpodobně odpovídal stav poškozeného po provedeném zákroku.
B.Sazby pro hodnocení
                            I. Hlava
  1. Úplná skalpace měkkých pokrývek lebních -
     u muže                                                  120
     u ženy                                                  360
  2. Částečná skalpace podle rozsahu -
     u muže                                                 40-100
     u ženy                                                120-300
  3. Kostní defekt v klenbě lební
     do 10 cm2                                             150-230
     přes 10 cm2                                      do     370
  4. Stavy po úrazech mozku:
     a) postkomoční syndrom                           do     120
     b) prokázaně poúrazová epilepsie
        Jacksonského typu                                     do     750
        typu grand mal                                    750-1200
  5. Poruchy mozkových nervů:
     a) anesmie po zlomenině přední jámy              do     120
     b) poruchy nervu zrakového viz zrak
     c) porucha okohybných nervů s diplopií           do     480
     d) poúrazová neuralgie trojklanného nervu        do     480
     e) porucha lícního nervu                              230-480
  6. Poškození obličeje
     a) znetvoření obličeje, budící ošklivost
        nebo soucit                                          300
     b) poškození menšího stupně např. jizvy podle
        rozsahu a umístění                                   0-200
  7. Ztráta nosu:
     částečná                                                230
     úplná                                                   300
     úplná se zúžením průduchů                               450
  8. Ztráta boltce ušního:
     jednoho                                                 230
     obou                                                    300
  9. Zúžení otvoru ústního                                   230
 10. Defekt rtu se slinotokem                                300
 11. Slinná píštěl                                           300
 12. Ztráta zubů:
     všech                                                   360
     poloviny                                                180
     čtyř a více                                              90
     méně než čtyř při možnosti pevné protézy                  0
     není-li možná pevná náhrada                            20- 90
 13. Omezené otvírání úst z poruch temporomandibulárního
     kloubu nebo dolní čelisti:
     otvírání úst na 3 cm                                    150
     méně než 2 cm                                           450
 14. Těžké funkční poruchy jazyka (ztráta tkáně
     nebo jizvy)                                             300
 15. Ztráta jazyka                                           500
 16. Porucha řeči centrálního původu                        50-200

                       II. Smyslové orgány
 17. Oslepnutí nebo ztráta jednoho oka při normálním
     visu druhého oka po snesitelné korekci                  600
 18. Oslepnutí nebo ztráta druhého oka                      1200
 19. Ztráta obou očí nebo dovršení slepoty
     (visus 1/60 a méně na lepším oku)                      1800
 20. Oslabení visu podle stupně:
              +------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
              | 6/10 | 6/12 | 6/15 | 6/20 | 6/30 | 6/40 | 6/60 | 3/60 | 1/60 |   0  |
       +------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
       |  %   |      |      |      |      |      |      |      |      |      |      |
       |   0  |  120 |  120 |  120 |  240 |  240 |  360 |  480 |  480 |  600 |  600 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/10 |  120 |  120 |  120 |  240 |  360 |  360 |  480 |  480 |  600 |  600 |  600 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/12 |  120 |  120 |  240 |  360 |  360 |  480 |  480 |  600 |  600 |  680 |  680 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/15 |  120 |  240 |  360 |  360 |  480 |  600 |  600 |  680 |  680 |  760 |  760 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/20 |  240 |  360 |  360 |  480 |  600 |  680 |  760 |  840 |  920 |  920 | 1000 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/30 |  240 |  360 |  480 |  600 |  680 |  840 |  920 | 1000 | 1080 | 1160 | 1240 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/40 |  360 |  480 |  480 |  600 |  760 |  920 | 1080 | 1240 | 1320 | 1400 | 1480 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 6/60 |  480 |  520 |  600 |  680 |  840 | 1000 | 1240 | 1400 | 1480 | 1560 | 1640 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 3/60 |  480 |  600 |  600 |  680 |  920 | 1080 | 1320 | 1480 | 1640 | 1640 | 1720 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
| 1/60 |  600 |  600 |  680 |  760 |  920 | 1160 | 1400 | 1560 | 1640 | 1800 | 1800 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
|  0   |  600 |  600 |  680 |  760 | 1000 | 1240 | 1480 | 1640 | 1720 | 1800 | 1800 |
+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+------+
 21. Ztráta čočky jednoho oka (bez ohledu na visus
     se snesitelnou optimální korekcí, který se hodnotí
     zvlášť podle čís. 20)                                   480
 22. Ztráta čočky druhého oka nebo ztráta čoček obou očí
     (bez ohledu na visus při optimální snesitelné
     korekci, který se hodnotí zvlášť podle čís. 20)         300
 23. Obrna okohybných svalů                             do   480
 24. Omezení zorného pole podle stupně                      0-1800
 25. Porušení průchodnosti slzných cest nebo chybné
     postavení brv apod.:
     jednostranně                                             80
     oboustranně                                             150
 26. Ztráta sluchu jednoho ucha                              230
 27. Ztráta sluchu druhého ucha                              450
 28. Ztráta sluchu obou uší                                  680
 29. Silná nedoslýchavost, šepot 2-4 m
     jednostranná                                            120
     oboustranná                                             240
 30. Silná nedoslýchavost, šepot pod 2 m
     jednostranná                                            150
     oboustranná                                             450
 31. Chronický středoušní zánět prokázaně poúrazový
     jednostranný                                            120
     oboustranný                                             240
 32. Porucha labyrintu
     jednostranná                                            230
     oboustranná                                             600

                            III. Krk
 33. Omezení pohyblivosti hlavy a krku
     lehkého stupně                                          225
     těžkého stupně                                          450
 34. Ztráta hlasu:
     úplná                                                   400
     částečná                                                150
 35. Trvalá tracheální kanyla po tracheotomii                750
 36. Zúžení hrtanu                                           600
 37. Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu)              150-225
     Pokud takovéto jizvy omezují pohyblivost hlavy
     a krku, hodnotí se ještě výpad funkce podle č.33.

                           IV. Hrudník
 38. Omezení pohyblivosti hrudníku a deformity po
     zlomenině více žeber nebo kosti hrudní:
     lehkého stupně                                     do   225
     těžkého stupně                                     do   450
 39. Zmenšení rozpínavosti plic následkem srůstů:
     lehký stupeň                                       do   300
     těžký stupeň                                       do   600
 40. Plicní hlíza, zánět kolem cizího tělesa nebo
     zbytková dutina po empyemu                              600
 41. Traumatický infarkt myokardu - viz č. 42
 42. Poruchy srdečně-cévní podle stupně                   150-1800
 43. Větší jizvy (zejména po spáleninách) postihující
     krajinu zad a prsů
     u mužů                                             do   150
     u žen                                              do   225

                            V. Břicho
 44. Poškození stěny břišní s poruchou břišního lisu         300
 45. Kýla v jizvě, prokazatelně poúrazová                    300
     (kýly tříselná, pupeční, stehenní a epigastrická
     se nepokládají za následek úrazu)
 46. Poruchy funkce jícnu nebo břišních orgánů s
     prokázanou poruchou pasáže podle stupně výživy        300-900
 47. Časté subileozní stavy                                  380
 48. Zevní píštěl tenkého střeva:                           1500
 49. Trvalá píštěl tlustého střeva:
     coecum                                                 1050
     transversum                                             900
     sigma                                                   750
 50. Stav po resekci tenkého střeva většího rozsahu
     s poruchou výživy                                    750-1000
 51. Nedomykavost svěračů řitních:
     úplná                                                   600
     částečná                                                150
 52. Výhřez konečníku                                        300
 53. Perianální píštěl poúrazová                             300
 54. Ztráta sleziny                                          300

                    VI. Ústrojí urogenitální
 55. Zúžení močové roury bez komplikací                      225
 56. Zúžení močové roury se zánětem měchýře a residuem       450
 57. Inkontinence měchýře
     lehčího stupně                                          300
     těžšího stupně                                          600
 58. Píštěl močové roury                                     600
 59. Píštěl močového měchýře                                 750
 60. Ztráta jedné ledviny                                    450
 61. Ztráta pyje:
     do 45 let                                              1000
     přes 45 let                                             600
 62. Ztráta jednoho varlete:
     do 45 let                                               150
     přes 45 let                                              80
 63. Ztráta obou varlat:
     do 45 let                                              1000
     přes 45 let                                        do   500
 64. Píštěl rektovaginální nebo
     vezikovaginální po úrazu
     do 45 let                                              1000
     přes 45 let                                             600

                       VII. Páteř a mícha
 65. Omezení pohyblivosti páteře:
     lehkého         stupně                                          300
     těžkého stupně                                          750
 66. Stavy po poranění páteře s poruchami cítivosti
     a změnami v intenzitě reflexů (hlavně syndrom
     lumboischiadický a cervikokraniální a - brachiální
     lehkého stupně                                          300
     těžkého stupně                                          900
 67. Stavy po poranění páteře s porušením míchy
     quadruplegie                                           2000
     paraplegie                                             1900

                           VIII. Pánev
 68. Poúrazová kokcygodynie                             do   300
 69. Stavy po zlomenině jednotlivých kostí pánevních
     s trvalou deformitou a poruchou statiky                 530
 70. Porušení souvislosti prstence pánevního ve sponě
     stydké nebo v kloubech sakroiliakálních                 600
 71. Poúrazové deformace pánve znemožňující
     spontánní porod:
     u žen do 45 let                                        1350
     u žen přes 45 let                                       450

                       IX. Horní končetina
                                                      vpravo vlevo
 72. Ztráta obou horních končetin                           1950
 73. Ztráta jedné horní končetiny:
     exartikulace                                         1050-900
     vysoká amputace                                       900-750
 74. Amputace nad loktem                                   830-680
 75. Amputace předloktí při zachovalém loketním kloubu     750-600
 76. Ztráta ruky v zápěstí (stejně i ztráta všech prstů
     ruky)                                                 750-600
 77. Zastaralá nereponovaná luxace ramena                  450-380
 78. Habituální luxace ramena                              380-300
 79. Úplná ztuhlost ramena v addukci                       450-380
 80. Úplná ztuhlost ramena v abdukci                       530-450
 81. Pohyb ramena mezi addukcí a horizontálou              230-180
 82. Pohyb mezi addukcí a 30 st. nad horizontálou          150-120
 83. Pohyb mezi addukcí a 60 st. nad horizontálou           80- 60
 84. Viklavost ramena těžkého stupně
     (po odstranění hlavice atd.)                          750-600
 85. Pakloub diafyzy kosti pažní                           750-600
 86. Úplná ztuhlost lokte v natažení 180 st.
     nebo v tupém úhlu                                     450-380
 87. Úplná ztuhlost lokte v pravém úhlu                    300-240
 88. Úplná ztuhlost lokte v ostrém úhlu                    450-380
 89. Omezená pohyblivost lokte:
     pohyb od 150 st. - 60 st.                             150-120
     pohyb od 120 st. - 80 st.                             230-180
 90. Viklavý kloub loketní těžkého stupně                  600-500
 91. Poúrazový cubitus valgus s drážděním n. ulnaris       300-240
 92. Pakloub okovce                                        180-120
 93. Pakloub obou kostí předloktí                          600-500
 94. Pakloub diafyzy kosti loketní                         300-240
 95. Pakloub diafyzy kosti vřetenní                        450-380
 96. Ztuhlost předloktí ve středním postavení mezi
     pronací a supinací                                    380-300
 97. Ztuhlost předloktí v supinaci (plné)                  600-500
 98. Ztuhlost předloktí v úplné pronaci                    450-380
 99. Omezení pronace a supinace předloktí
     lehkého stupně                                        150-120
     těžkého stupně                                        300-240
100. Ztuhlost zápěstí v středním postavení                 300-240
101. Ztuhlost zápěstí
     v dors. flexi do 30 st.                               230-150
     v dors. flexi úplné                                   450-380
     ve volární flexi                                      450-380
102. Omezení pohyblivosti zápěstí
     lehkého stupně                                        150-120
     těžkého stupně                                        240-180
103. Viklavý zápěstní kloub                                380-300
104. Ztráta palce ruky: oba články                         270-230
     oba články se záprstní kostí                          380-300
     koncový článek                                        140-110
     úplná ztuhlost základního nebo mezičlánkového
     kloubu                                                 90- 70
     karpemetakarpálního kloubu                            150-120
105. Ztuhlost všech kloubů, znemožňující utvoření
     špetky                                                270-230
106. Úrazy ukazováku:
     ztráta celého prstu (event. i se záprstní kostí)      180-150
     ztráta každého článku                                  60- 50
     ztuhlost každého z kloubů                              60- 50
107. Úrazy třetího až pátého prstu:
     ztráta každého z těchto prstů včetně příslušné
     záprstní kosti                                        140-110
     ztráta dvou nebo tří článků                           100- 80
     ztráta konečného článku                                50- 40
     úplná ztuhlost všech tří kloubů                        90- 70
     omezení funkce: hrot na 4 cm od dlaně                  60- 50
     hrot na 2 cm od dlaně                                  30- 20
108. Ztuhlost všech kloubů prstu, bránící funkci
     ostatních prstů                                       140-110
109. Obrna pleteně pažní úplná                             900-750
     horní typ                                             600-480
     dolní typ                                             750-600
110. Obrna nervu axilárního                                450-380
111. Obrna nervu vřetenního úplná                          450-380
112. Obrna nervu středního úplná                           450-380
113. Obrna nervu loketního úplná                           600-450
114. Obrna nervu středního a loketního                     750-600
115. Obrna nervu vřetenního a loketního                    750-600
116. Úplná obrna všech tří nervů                           900-750
117. Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu);
     náhrada za omezení funkce kloubu se přičítá
     podle odst. 2 zásad                                    20-160

                       X. Dolní končetina
118. Ztráta obou dolních končetin                           1950
119. Ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny             1950
120. Ztráta jedné dolní končetiny:
     exartikulace                                            900
     amputace ve stehně                                      750
121. Ztráta bérce pod kolenem                                680
122. Ztráta nohy v hlezenném kloubu nebo pod ním             600
123. Ztráta chodidla v Chopartově kloubu                     500
124. Ztráta chodidla v Lisfrancově kloubu                    450
125. Ztráta všech prstů nohy                                 270
126. Pakloub krčku stehenní kosti                            530
127. Pakloub diafysy  stehenní kosti                         700
128. Ztuhnutí kyčelního kloubu
     v příznivém postavení                                   300
     v nepříznivém postavení                                 600
129. Omezení pohyblivosti kyčelního  kloubu
     lehkého stupně                                          200
     těžkého stupně                                          300
130. Viklavost kolena lehkého stupně                         300
     do těžkého stupně s nutností ortopedického
     podpůrného aparátu                                      450
131. Úplná ztuhlost kolena v natažení                        450
     v úhlu asi 170 st.                                      300
     v úhlu pod 150 st.                                      750
132. Omezení pohyblivosti kolena:
     nataž. 170 st. - ohnutí 120 st.                         240
     180 st. - 90 st.                                        120
133. Poškození poloměsičité chrupavky
     s blokádami                                           230-300
134. Pakloub bérce (kosti holenní nebo obou)                 680
135. Zkrácení jedné dolní končetiny
     nad 2 cm                                                300
     nad 6 cm                                                600
136. Stejné zkrácení obou d.k.                                -
137. Zlomenina bérce, zhojená s osovou úchylkou
     do 15 st.                                               230
     nad 15 st.                                              380
138. Ztuhlost hlezenného kloubu v pravém úhlu k bérci        380
139. Ztuhlost hlezenného kloubu v plantární flexi
     do 10 st.                                               300
     do 30 st.                                               450
140. Omezení pohyblivosti hlezenného kloubu
     lehkého stupně                                          120
     těžkého stupně                                          240
141. Plochá noha vbočená (po zlomenině kosti patní,
     kostí nártních nebo obou kotníků)                       350
142. Úrazy palce nohy:
     ztráta celého prstu                                     150
     ztráta konečného článku                                  50
     úplná ztuhlost obou kloubů                              150
     úplná ztuhlost jednoho z kloubů                          70
143. Ztráta jiného prstu nohy: za každý                       20
144. Porucha funkce každého z těchto prstů                    10
145. Obrna sedacího nervu úplná                              750
146. Obrna lýtkového nervu úplná                             350
147. Obrna holenního nervu                                   500
148. Větší jizvy (podle lokalizace a rozsahu); náhrada
     za omezení funkce kloubu se přičítá podle odst. 2
     zásad                                                 20-160
Příl.3
Tabulka č. 3
Posuzování ztížení společenského uplatnění při nemocech z povolání
A. Zásady
1. Jednorázové odškodnění za ztížení společenského uplatnění při nemocech z povolání zahrnuje jak odškodné za ztížení společenského uplatnění, tak i za bolest, která postiženému vznikla nebo v budoucnu vznikne.
2. Jestliže nemoc z povolání nezanechala u pracovníka trvalé změny, nepřísluší odškodnění za ztížení společenského uplatnění. Přechodné, objektivně zjistitelné změny vyvolané nemocemi z povolání a působící bolest se hodnotí v rámci bolestného (příloha 1 k vyhlášce).
3. Lékař na základě závažnosti zjištěné nemoci z povolání a s přihlédnutím k jejímu vývoji ohodnotí ji základním počtem bodů podle oddílu B.
4. Jestliže poškozený onemocněl několika nemocemi z povolání, ohodnotí se nemoc z povolání, při níž je v oddílu B stanoven nejvyšší počet bodů, plným počtem bodů; ostatní nemoce z povolání u poškozeného se hodnotí polovicí bodů uvedených v oddílu B.
5. Posuzující lékař je oprávněn s ohledem na zvláštní okolnosti, zejména na komplikace, odchýlit se nejvýše o + - 20 % od hodnocení vypočítaného podle sazeb a zásad tabulky.
6. Posudek o jednorázovém úrazovém odškodnění při nemoci z povolání vydává písemně lékař oddělení (ordinariátu, kliniky) nemocí z povolání na zavedeném tiskopisu; jeho opis se přiloží ke zdravotnické dokumentaci. V posudku vedle jména a osobních údajů se stručně uvede, jakým způsobem lékař stanovil počet bodů. V posudku se vyjadřuje lékař pouze ke zjištěnému zdravotnímu stavu, vzhledem k nemoci z povolání.
B. Sazby pro hodnocení
 1. Chronická otrava olovem, stav po otravě olovem        150- 600
 2. Chronická otrava fosforem                             150- 900
 3. a) Stav po poškození fluorem (poleptání)               60- 600
    b) Fluorosa                                           300- 750
 4. Chronická otrava rtutí, stav po otravě rtutí          150- 900
 5. Chronická otrava arsenem, stav po otravě arsenem      150- 900
 6. Chronická otrava manganem                             150- 750
 7. Chronická otrava sirouhlíkem, stav po otravě
    sirouhlíkem                                           150- 900
 8. Otrava sirovodíkem                                    150- 600
 9. Chronická otrava kysličníkem uhelnatým, stav
    po otravě CO                                          150- 750
10. Otrava kyanovodíkem a jeho sloučeninami                60- 450
11. a) Chronická otrava benzenem, stav po otravě
       benzenem                                           150-1200
    b) Chronická otrava toluenem, stav po otravě
       toluenem                                            60- 450
    c) Chronická otrava xylenem, stav po otravě
       xylenem                                             60- 450
12. a) Chronická otrava anilinem                          150- 750
    b) Papilom a rakovina močového měchýře při
       výrobě benzidinu                                   750-2000
    c) Otrava odstřelovými plyny                          150- 600
    d) Otrava trinitrotoluenem                            150- 750
13. a) Chronická otrava trichlorethylenem                 150- 750
    b) Chronická otrava methylchloridem, stav po otravě   150-1200
    c) Chronická otrava methylbromidem, stav po otravě    150-1200
    d) Chronická otrava dichlorethanem, stav po otravě    150- 900
    e) Chronická otrava tetrachlormethanem, stav
       po otravě                                          150- 900
    f) Chronická otrava vinylchloridem                    150- 600
14. Chronická otrava dinitroglykolem nebo
    dinitrodiglykolem                                     150- 900
15. a) Otrava fosgenem nebo difosgenem, stav po otravě    150- 450
    b) Otrava yperitem, lewisitem                         150- 750
16. a) Rentgenová dermatitis                               60- 450
    b) Poškození krvetvorby ionisujícím zářením           150-1200
    c) Rakovina kůže z ionisujícího záření                450-1200
    d) Zákal čočky z ionisujícího záření                  200- 480
17. Poškození elektromagnetickým zářením                  150- 750
18. Kožní rakovina profesionálního původu                 450-1200
19. Profesionální dermatosy                                60- 750
20. Rakovina plic z radioaktivních látek                     200
21. a) Tuberkulóza plic                                   450-1500
    b) Tubercula anatomicum                                60- 300
    c) Ostatní mimoplicní formy tbc                       300-1200
    d) Hepatitis epidemica prof., stav po
       hepatitidě                                         300-1200
    e) Tyfus abd, stav po tyfu (bacilonosičství)          150- 900
    f) Stavy po ostatních přenosných a parasitár.
       nemocech                                           150-1200
22. Tropické přenosné nemoci                              150- 200
23. a) M. Bang, stav po brucelose                         150-1200
    b) Stav po ornitose                                   150- 900
    c) M. Weil, stav po M. Weil                           300- 900
    d) Tetanus                                             85- 300
    e) Stav po klíšťové encefalitidě                      300-1200
    f) Infekční hrboly dojičů                              60- 200
    g) Trichofycie                                         60- 300
24. Kesonová nemoc (trvalé postižení)                     300-1200
25. a) Vasoneuroza                                         50- 300
    b) Poškození šlach, svalů a kloubů otřesy             150- 600
26. Aluminosa                                             150- 450
27. Beryliosa plic                                        600-1800
28. a) Silikosa                                           600-2000
    b) Silikotuberkulóza                                 1200-2000
29. Asbestosa                                             600-2000
    b) Asbestosa s rakovinou plic                           2000
30. Poškození dýchacích cest Thomasovou moučkou           150- 450
31. a) Perforace nosní přepážky účinkem chrómu             50- 200
    b) Dermatosa z chrómu                                 150- 750
    c) Rakovina plic z chrómu                               2000
32. Těžká nedoslýchavost z hluku                          300- 700
33. Šedý zákal                                            300- 900
34. Nystagmus horníků v těžkých a složitých tvarech        90- 230
35. Otlak loketního nervu                                 300- 750
36. Rozedma plic foukačů skla                             150- 500
37. Profesionální nedomykavost hlasivek a uzlíky
    na hlasivkách                                         150-450
1) Příklad č.1
Průměrný roční výdělek, z něhož se pracovníku vypočítává invalidní důchod, činí 18 000 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře činí u pracovníka III. pracovní kategorie 85 % z tohoto výdělku, t.j. 1275 Kčs měsíčně. Po skončení pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu má pracovník čistý výdělek 1100 Kčs. Náhrada, kterou mu bude podnik vyplácet, činí 175 Kčs (t.j. rozdíl mezi částkami 1275 a 1100 Kčs).
Příklad č.2
Pracovníku s výdělkem uvedeným v příkl. č.1 byl přiznán částečný invalidní důchod při pracovním úrazu v částce 600 Kčs měsíčně. Po pracovním úrazu pracuje s polovičním pracovním úvazkem a vydělává si 600 Kčs čistých. Podnik mu bude doplácet měsíčně náhradu 75 Kčs (tj. rozdíl mezi částkou 1275 Kčs a součtem částečného invalidního důchodu 600 Kčs a výdělkem 600 Kčs).
Příklad č.3
Ženatý pracovník III. pracovní kategorie s jedním dítětem utrpěl v dubnu 1962 pracovní úraz, který způsobil trvalé snížení pracovní schopnosti. V letech 1957-1960 si vydělával průměrně 1500 Kčs měsíčně hrubých. Od 1.1.1961 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil na 1800 Kčs měsíčně hrubých, takže průměrný čistý měsíční výdělek za 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1586 Kčs (původní výdělek). Po pracovním úrazu si vydělává měsíčně 1250 Kčs čistých. Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 18 720 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře by činil 85 %, tj. 1326 Kčs měsíčně. Původní výdělek je tedy vyšší o 19,6 % než invalidní důchod v nejvyšší výměře. Pracovníku přísluší od podniku náhrada ve výši 336 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkami 1583 a 1250 Kčs).
1) Příklad
Ženatý pracovník II. pracovní kategorie s dvěma dětmi utrpěl v únoru 1962 pracovní úraz, následkem něhož se stal invalidní. V letech 1957-1959 si vydělával průměrně 1600 Kčs měsíčně hrubých. Od 1. ledna 1960 byl po zvýšení kvalifikace přeřazen na jinou práci a jeho výdělek se zvýšil v průměru na 1900 Kčs měsíčně hrubých, takže jeho čistý výdělek za posledních 12 kalendářních měsíců před pracovním úrazem činil 1738,30 Kčs (původní výdělek).
Průměrný roční výdělek podle předpisů o sociálním zabezpečení v letech 1957-1961 je 20 640 Kčs. Invalidní důchod v nejvyšší výměře, který pracovníkovi byl přiznán, činí 1462 Kčs měsíčně. Poněvadž původní výdělek je vyšší o více než 10 % než jeho invalidní důchod v nejvyšší výměře, přísluší mu od podniku náhrada 276,30 Kčs měsíčně (tj. rozdíl mezi částkou 1738,30 a částkou 1462 Kčs). V případě, že podnik odpovídá jen zčásti, např. z 50 %, přísluší mu náhrada 138,15 Kčs měsíčně.
1) Instrukce ministerstva zdravotnictví poř. č. 27/1957 Sb. instr.
1) Nedotčen zůstává výnos ministerstva financí ze dne 29.1.1957 čj. 113/158/1957 poř. č. 6/1957 Sb. instr. a výnos pověřenectva financí ze dne 6.2.1957 čj. 11/109/1957, poř. č. 19/1957 Zb. inštr.
2) § 8 zák. č.55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení zaměstnanců.