Vyhláška ze dne 19.11.1975, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení

28.11.1975 | Sbírka:  130/1975 Sb. | Částka:  31/1975ASPI
130/1975 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
ze dne 19. listopadu 1975,
kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení
Změna: 109/1979 Sb.
Změna: 4/1982 Sb.
Změna: 18/1982 Sb.
Změna: 142/1982 Sb.
Změna: 94/1984 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků České socialistické republiky podle § 172 odst. 6 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a podle § 50 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení:
ČÁST PRVNÍ
Správní komise
DÍL PRVNÍ
Posudkové komise sociálního zabezpečení
Složení a jednání posudkové komise sociálního zabezpečení
§ 1
Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o
a) zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c) zástupce Československé lidové armády od okresní vojenské správy,
d) zástupce útvarů Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti,
e) zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od útvaru tohoto sboru, který působí v územním obvodu okresního národního výboru,
f) zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků,
g) zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 2
Návrhy na členy posudkové komise sociálního zabezpečení krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o
a) zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c) zástupce Československé lidové armády od krajské vojenské správy,
d) zástupce útvaru Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra od krajské správy Sboru národní bezpečnosti,
e) zástupce Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky od Správy Sboru nápravné výchovy,
f) zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,
g) zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 3
(1) Jednání posudkové komise sociálního zabezpečení musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce, tajemníka komise a lékařů, kteří jsou členy posudkové komise (§ 5a odst. 6 zákona ČNR), též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:
a) zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),
b) zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva,
c) zástupce Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) při posuzování příslušníka Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky) z povolání a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku též lékař Československé lidové armády (Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky).
(2) Je-li v komisi projednáván případ nezletilého, musí být přítomen jako lékař státní zdravotní správy dorostový lékař nebo dětský lékař a pracovník příslušného odboru národního výboru.
(3) Projednává-li se případ žadatele (důchodce), který byl účastníkem odboje, musí být přítomen zástupce Českého svazu protifašistických bojovníků.
§ 4
(1) Podle potřeby přizve předseda nebo jeho zástupce k jednání komise:
a) zástupce závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí v organizaci, v níž účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,
b) zástupce sociálního orgánu jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo naposledy byl pracovně činný,
c) zástupce organizace, u které účastník řízení je nebo naposledy byl pracovně činný,
d) zástupce místního národního výboru, v jehož územním obvodu má účastník řízení bydliště,
e) zástupce Svazu invalidů v České socialistické republice, popřípadě dalších společenských organizací,
f) zástupce příslušného nápravně výchovného ústavu, jestliže jde o odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody,
g) ošetřujícího lékaře posuzovaného, je-li to nezbytné v zájmu posouzení zdravotního stavu účastníka řízení,
h) lékaře, člena Českého svazu protifašistických bojovníků, projednává-li se případ žadatele, který byl účastníkem odboje,
ch) jiné občany, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise.
(2) Zástupci orgánů a organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají. Rovněž musí být k jednání komise přizván, požádá-li o to, ošetřující lékař posuzovaného.
§ 5
(1) Lékařské zprávy potřebné k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vyhotovuje ošetřující lékař posuzovaného; jde-li o nemoc z povolání, vyhotovuje tuto zprávu lékař oddělení nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví. Jde-li o určení stupně invalidity nebo o rozhodnutí, že jde o občana se změněnou pracovní schopností nebo o rozhodnutí o nutnosti trvalého převedení na jinou práci nebo nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů, předkládá zprávu ošetřujícího lékaře, popřípadě odborného lékaře příslušná lékařská poradní komise (lékařská komise) po přezkoumání a potvrzení správnosti a úplnosti této zprávy.
(2) Potřebnou lékařskou dokumentaci pro jednání posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru vydává zdravotnické zařízení.
(3) Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, spolupracují s lékařskými poradními komisemi (s lékařskými komisemi). Lékaři, kteří jsou členy posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru i krajského národního výboru, kontrolují správnost a úplnost lékařské dokumentace a při jednání v posudkové komisi sociálního zabezpečení podle potřeby vyšetřují posuzovaného občana znovu; jsou též odpovědni za posouzení zdravotního stavu posuzovaného občana a vyjadřují se zejména o tom, zda jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý a kdy tato změna nastala.
(4) Posudkové komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru zasedají zpravidla ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy a ve velkých organizacích, které mají zdravotnická zařízení s potřebným vybavením.
§ 6
Členové komise a občané přizvaní k projednání jednotlivých případů v posudkové komisi sociálního zabezpečení (§ 4) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při jednání komise.
§ 7
Jednání o lázeňské péči
(1) Okresní národní výbor rozhoduje o lázeňské péči svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení na základě návrhu na lázeňskou péči (dále jen "návrh").
(2) Před projednáním návrhu v posudkové komisi sociálního zabezpečení okresního národního výboru posudkový lékař sociálního zabezpečení návrh přezkoumá a zajistí, aby návrh byl úplný.
(3) Posudková komise sociálního zabezpečení návrh projedná do 30 dnů od jeho doručení, popřípadě od jeho doplnění potřebnými údaji.
(4) Zjistí-li posudková komise sociálního zabezpečení, že návrhu nelze vyhovět, vydá rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení.
(5) V ostatních případech posudková komise sociálního zabezpečení nejpozději do 10 dnů od projednání oznámí účastníku řízení, že mu poskytne lázeňskou péči za předpokladu, že okresnímu národnímu výboru bude přidělen vhodný poukaz, a že lázeňskou péči odůvodňuje i pořadí zdravotní a jiné naléhavosti. V tomto oznámení účastníka řízení upozorní, že pokud nebude poukaz na lázeňskou péči přidělen do 1 roku od doručení návrhu, může být lázeňská péče poskytnuta jen na základě nového návrhu. Pořadí zdravotní a jiné naléhavosti určí posudková komise sociálního zabezpečení po obdržení vhodných poukazů.
DÍL DRUHÝ
Dávkové komise
§ 8
Návrhy na členy dávkové komise okresního národního výboru si okresní národní výbor vyžádá, pokud jde o
a) zástupce Revolučního odborového hnutí od okresní (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c) zástupce jednotných zemědělských družstev od okresního výboru Svazu družstevních rolníků,
d) zástupce okresního výboru Českého svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 9
Návrhy na členy dávkové komise krajského národního výboru si krajský národní výbor vyžádá, pokud jde o
a) zástupce Revolučního odborového hnutí od krajské (Pražské) správy nemocenského pojištění,
b) zástupce výrobních družstev od krajského výboru Českého svazu výrobních družstev,
c) zástupce jednotných zemědělských družstev od Českého výboru Svazu družstevních rolníků,
d) zástupce ústředního (v Praze městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků od tohoto výboru.
§ 10
(1) Jednání dávkové komise musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce a tajemníka komise též zástupce Revolučního odborového hnutí. Místo zástupce Revolučního odborového hnutí musí být na zasedání komise přítomni:
a) zástupce jednotných zemědělských družstev, je-li účastníkem řízení družstevní rolník nebo jednotlivě hospodařící rolník (spolupracující člen rodiny),
b) zástupce výrobních družstev, je-li účastníkem řízení člen výrobního družstva.
(2) Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem posudkové komise sociálního zabezpečení.
§ 11
Ustanovení § 4 a 6 platí i pro jednání dávkové komise.
DÍL TŘETÍ
§ 12
Návrhy na členy komise péče o rodinu a děti si národní výbor vyžádá, pokud jde o společenské organizace, od příslušných orgánů, zejména Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže, Českého svazu žen a Československého červeného kříže.
§ 13
(1) Jednání komise péče o rodinu a děti musí být přítomen kromě předsedy nebo jeho zástupce též tajemník komise.
(2) Jestliže to vyžaduje povaha projednávané věci, přizve předseda komise nebo jeho zástupce rodiče dítěte nebo jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, zástupce školy, kterou dítě navštěvuje, nebo zástupce organizace, ve které je nezletilý pracovně činný, zástupce orgánů sociálního zabezpečení, popřípadě zástupce společenských organizací.
(3) Zástupci organizací uvedených v předchozím odstavci a zástupci orgánů sociálního zabezpečení musí být k jednání komise přizváni, jestliže tyto orgány (organizace) o to požádají.
(4) Ustanovení § 6 platí i pro jednání komise péče o rodinu a děti.
ČÁST DRUHÁ
Podmínky a způsob poskytování sociální péče
DÍL PRVNÍ
Péče o rodinu a děti
Výchovná a poradenská činnost
§ 14
(1) Okresní národní výbory, místní národní výbory ve střediskových obcích a městské národní výbory organizují, zabezpečují a koordinují ve svém územním obvodu výchovu občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti, koordinačních sborů a kulturních, školských, zdravotnických a sociálních zařízení, která spravují; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.
(2) Místní národní výbory organizují výchovu k manželství a k odpovědnému rodičovství zejména kulturně, zdravotně a sociálně výchovnou činností; v rámci této činnosti pořádají zejména besedy se snoubenci, přednášky a kursy.
(3) Místní národní výbory vykonávají činnost uvedenou v odstavci 2 prostřednictvím svých komisí, sborů pro občanské záležitosti a kulturních zařízení; spolupracují přitom se socialistickými organizacemi.
§ 15
(1) Okresní národní výbory
a) vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech; přitom zvláštní pozornost věnují rodinám s větším počtem dětí, neúplným rodinám, rodinám, kde jsou matka či otec vážně nemocni, rodinám ohroženým rozvratem a rodinám alkoholiků a působí na odstranění příčin a důsledků jejich nepříznivých životních poměrů vhodnými formami sociální péče,
b) vyhledávají děti, jejichž rodiče či jiné osoby odpovědné za jejich výchovu neplní své povinnosti, ohrožují či narušují jejich výchovu, a působí na odstranění příčin a důsledků těchto nedostatků.
(2) Místní národní výbory se podílejí na činnosti uvedené v odstavci 1; nemůže-li místní národní výbor sám poskytnout dostatečnou pomoc a zjednat nápravu, upozorní okresní národní výbor na občany, kteří potřebují sociální péči, a spolupůsobí při jejím poskytování. Místní národní výbor oznámí okresnímu národnímu výboru zejména případy, kdy rodiče nebo jiné odpovědné osoby zanedbávají plnění svých povinností při výchově dětí závažným způsobem, popřípadě kdy je třeba dítě umístit do výchovy nahrazující výchovu rodičů.
(3) Okresní národní výbory vykonávají sociálně právní ochranu nezletilých. Rodičům, jiným občanům odpovědným za výchovu dětí a těhotným ženám poskytují pomoc a odůvodňuje-li to povaha případu, sepisují podání, jednají v jejich zájmu u ostatních orgánů, zařízení a organizací a v případě potřeby jim zjednají u nich pomoc.
§ 16
Ochrana dětí před škodlivými vlivy
Místní národní výbory
a) zakročují ve prospěch dětí, kterým rodiče nebo jiní občané odpovědní za jejich výchovu neposkytují řádnou péči, a působí k odstraňování příčin, které tyto nedostatky způsobují. Závažné nedostatky oznamují okresnímu národnímu výboru;
b) dozírají, aby se dětem a mladistvým nepodávaly nebo neprodávaly alkoholické nápoje, aby se děti mladší 15 let nezdržovaly bez dozoru osob odpovědných za jejich výchovu ve veřejných místnostech, kde se takové nápoje podávají;
c) dozírají, aby pořadatelé filmových a divadelních představení a jiných kulturních a sportovních podniků nedovolili účast dětí a mladistvých na představeních (podnicích) mládeži nepřístupných.
Výchovná opatření
§ 17
(1) Zanedbávají-li rodiče nebo jiní občané odpovědni za výchovu dítěte své povinnosti, narušují-li sami nebo jiní občané výchovu dítěte nebo je-li chování dítěte závadné, vyšetří místní národní výbor všechny okolnosti případu a projedná se zúčastněnými odstranění nedostatků ve výchově dítěte.
(2) Nelze-li očekávat, že samo projednání povede k nápravě a vyžaduje-li to zájem společnosti, místní národní výbor
a) v méně závažných případech napomene nezletilého, popřípadě občany, jejichž chování bylo závadné; přitom může požádat společenskou organizaci na pracovišti těchto občanů, aby toto opatření vykonala,
b) v závažnějších případech nebo když předchozí napomenutí bylo neúčinné, stanoví nad nezletilým dohled.
(3) Ten, kdo vykonává dohled, je povinen v součinnosti se školou a se socialistickými organizacemi v bydlišti nebo na pracovišti působit soustavně na nezletilého a na občany za jeho výchovu odpovědné a sledovat, jak se nezletilý chová a jak o něj rodiče či jiní občané odpovědní za výchovu pečují; v případě potřeby dává podnět k dalšímu opatření v zájmu řádné výchovy nezletilého.
(4) Je-li zvláště třeba chránit nezletilého před škodlivými vlivy, uloží místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor, a nejsou-li příslušné, okresní národní výbor nezletilému přiměřené omezení; zejména mu může zakázat návštěvu podniků a zábav pro něj nevhodných nebo styk s občany, kteří mohou mít nepříznivý vliv na jeho výchovu; o tomto opatření uvědomí školu, provozovatele podniků a zábav a občana, jehož vliv na nezletilého byl nepříznivý; okresní národní výbor uvědomí o tomto opatření místní národní výbor.
(5) Místní národní výbor uvědomí o opatřeních podle odstavců 2 a 4 okresní národní výbor a příslušný okresní soud.
§ 18
(1) Pokud opatření uvedená v § 17 odst. 2 neučinil místní národní výbor ani místní národní výbor ve střediskové obci nebo městský národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti, učiní tato opatření okresní národní výbor svou komisí péče o rodinu a děti; přitom přiměřeně použije ustanovení § 17 odst. 3 a 5.
(2) Napomenout, stanovit dohled nebo uložit omezení může národní výbor v případech, kterými se zabýval soud, jen pokud soud o těchto opatřeních zatím nerozhodl.
§ 19
Pomoc dětem v naléhavých případech
Místní národní výbory poskytují dětem v naléhavých případech okamžitou pomoc, zejména když dítěti hrozí vážná újma na životě nebo na zdraví v důsledku nedostatečné péče rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu a když není možno čekat, až v jeho prospěch zasáhne okresní národní výbor či soud. Místní národní výbory zakročí též tehdy, když se dítě v důsledku závažného onemocnění nebo úmrtí rodičů nebo jiných občanů odpovědných za jeho výchovu ocitne náhle bez jakékoliv péče nebo když potřebuje okamžitou lékařskou pomoc a rodiče nebo jiní občané odpovědní za jeho výchovu mu ji neobstarají. O těchto opatřeních místní národní výbor uvědomí okresní národní výbor, který učiní další opatření potřebná v zájmu dítěte.
§ 20
Umístění dítěte do náhradní výchovy
(1) Okresní národní výbor podává soudu návrh na nařízení ústavní výchovy v případech, kdy se nedostatky v rodinné výchově projevily vážnou mravní narušeností dítěte nebo kdy je dítě v dosavadním prostředí vážně ohroženo ve svém tělesném nebo duševním vývoji a jiná výchovná opatření nevedla k cíli a svěření dítěte do výchovy jiného občana se nejeví účelné nebo postačující. Ústavní výchovu může okresní národní výbor navrhnout také tehdy, když se dítě ocitlo bez jakékoliv řádné péče a není možno je svěřit do výchovy jiného občana.
(2) Jestliže je třeba bez odkladu umístit dítě do péče nahrazující výchovu rodičů, protože o ně nikdo řádně nepečuje, nebo protože jeho život, zdraví nebo vývoj v dosavadním prostředí je vážně ohrožen, rozhodne okresní národní výbor předběžně o jeho okamžitém umístění v rodině zaručující příznivé podmínky pro jeho všestranný vývoj nebo o jeho umístění v ústavu; o svém opatření uvědomí soud, který rozhodne dodatečně.
(3) V případech, kdy soud rozhodne o umístění dítěte do výchovy jiného občana nebo nařídí ústavní výchovu nebo stanoví ochrannou výchovu, zajistí okresní národní výbor umístění dítěte do výchovy nahrazující výchovu rodičů, popřípadě do zařízení ústavní či ochranné výchovy.
(4) Okresní národní výbory zjišťují podmínky další výchovy dětí v rodině, má-li být zrušena ústavní či ochranná výchova, působí na zlepšení výchovného prostředí v takových rodinách a sledují poměry dětí, které se do rodiny vrátily po skončení ústavní či ochranné výchovy, nebo mladistvých, kteří se do rodiny vrátili po skončení výkonu trestu odnětí svobody; místní národní výbory spolupůsobí při výkonu této činnosti a rozhodující skutečnosti, které přitom zjistí, oznamují okresnímu národnímu výboru.
(5) Okresní národní výbory při zařazování mladistvých podmíněně odsouzených a mladistvých po skončení ústavní nebo ochranné výchovy a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody do učebního či pracovního poměru spolupracují zejména s organizacemi i s orgány Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže v organizacích a poskytují těmto mladistvým zvýšenou výchovnou a sociální péči.
§ 21
Péče o děti svěřené do výchovy jiných občanů než rodičů
(1) Okresní národní výbory pravidelně sledují tělesný a duševní vývoj dětí svěřených do výchovy jiných občanů než rodičů. Za tím účelem nejméně jednou za čtvrt roku navštíví pověřený pracovník nebo funkcionář národního výboru rodinu, ve které dítě žije, a v případech potřeby poskytnou občanovi odpovědnému za výchovu dítěte, popřípadě dítěti pomoc potřebnou k všestrannému vývoji dítěte.
(2) Dokud soud neustanoví dítěti opatrovníka nebo dokud se ustanovený opatrovník své funkce neujme, činí okresní národní výbor v zájmu dětí neodkladné úkony.
(3) Na základě rozhodnutí soudu vykonává okresní národní výbor funkci opatrovníka.
§ 22
Zprostředkování osvojení
(1) Okresní národní výbory vyhledávají děti vhodné k osvojení a občany vhodné stát se osvojiteli. Prověřují, zda tito občané způsobem svého života a života své rodiny poskytují záruku, že dítě budou vychovávat k jeho prospěchu a v zájmu společnosti, a působí k tomu, aby osvojení bylo pro dítě co nejprospěšnější.
(2) Krajské národní výbory zabezpečují přehled dětí vhodných k osvojení a občanů vhodných stát se osvojiteli a působí k tomu, aby se vhodným občanům doporučily vhodné děti k osvojení.
§ 23
Věcná pomoc
Věcná pomoc se poskytuje sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi, zejména osamělým matkám (otcům), nezaopatřeným dětem a těhotným ženám, pokud jejich potřeby nejsou zabezpečeny jinak. Poskytují se předměty potřebné k uspokojování životních potřeb, zejména výživy, ošacení a vybavení domácnosti.
§ 24
Peněžité příspěvky
(1) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu nákladů, které vznikly v důsledku mimořádných životních situací občanům uvedeným v § 23, jsou-li sociálně potřební.
(2) Na zabezpečení výživy nebo na úhradu nákladů na životní potřeby, které se pravidelně opakují, popřípadě na úhradu nákladů spojených s dietním stravováním, se může poskytnout těmto občanům opakující se peněžitý příspěvek.
§ 25
Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout též jiným občanům, kteří mají dítě v přímé péči.
§ 26
Dávky sociální péče uvedené v § 23 a 24 lze poskytnout dětem pouze tehdy, jestliže nelze jejich potřeby uspokojit poskytnutím příspěvku na výživu, 1) s výjimkou případů, kdy uspokojení základních životních potřeb dítěte nesnese odkladu. Poskytování ostatních jednotlivých dávek sociální péče se navzájem nevylučuje.
§ 27
Půjčky
(1) Okresní národní výbory mohou poskytovat v mimořádných případech bezúročné půjčky občanům uvedeným v § 23, jestliže se přechodně ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb.
(2) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na ošacení a vybavení domácnosti.
Pečovatelská služba pro rodiny s dětmi
§ 28
(1) Účelem pečovatelské služby pro rodiny s dětmi je poskytovat pomoc rodinám při péči o děti (zpravidla do deseti let věku) a při vedení domácnosti, jestliže je rodina nemůže sama zabezpečit pro vážné překážky. Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně, ostatním občanům za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana. Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) Za vážné překážky se považují zejména:
a) nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí nebo jiné náhlé odloučení jednoho nebo obou rodičů,
b) porod, šestinedělí, péče o více malých dětí, péče o invalidní dítě,
c) ve výjimečných případech též, jestliže osamělá matka, popřípadě jiná osamělá osoba, v jejíž přímé péči je dítě, nastoupí do práce, protože již vyčerpala podporu při ošetřování člena rodiny podle předpisů o nemocenském pojištění 2) nebo o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. 3)
§ 29
Aktivy péče o rodinu a děti
Místní národní výbor zřizuje aktiv péče o rodinu a děti k plnění stanovených úkolů v péči o rodinu a děti z řad svých poslanců a dobrovolných spolupracovníků, především z řad funkcionářů a členů společenských organizací.
§ 29a
Důvěrníci péče o děti
(1) Okresní národní výbory zřizují k plnění úkolů v sociální péči o rodinu a děti sbor důvěrníků péče o děti. Za členy tohoto sboru jmenují občany, jejichž vztah k socialistické společnosti, osobní vlastnosti, způsob života, poměr k dětem a schopnost výchovně působit poskytují záruku, že budou svědomitě a podnětně plnit svěřené úkoly. Při jmenování přihlížejí k návrhům místních národních výborů, popřípadě občanských výborů a společenských organizací.
(2) Důvěrníci péče o děti zjišťují, jak rodiny plní své společenské funkce při výchově dětí, pomáhají při odstraňování nedostatků a působí při výkonu stanoveného dohledu. Plní též jiné úkoly, které jim okresní národní výbor při péči o rodinu a děti uloží.
(3) Obvod, v němž má důvěrník péče o děti vykonávat svou činnost, určí okresní národní výbor tak, aby se plně využilo důvěrníkových znalostí místních poměrů k úspěšnému plnění úkolů. Okresní národní výbor vydá důvěrníkovi průkaz o jmenování.
§ 30
Spolupráce s jinými orgány
Národní výbory všech stupňů spolupracují s hospodářskými a společenskými organizacemi, se školami, soudy a zdravotnickými zařízeními; okresní národní výbory zvláště spolupracují se zařízeními, v nichž se vykonává ústavní či ochranná výchova, a krajské národní výbory s dětskými diagnostickými ústavy a s diagnostickými ústavy pro mládež.
DÍL DRUHÝ
Péče o občany těžce postižené na zdraví a o staré občany
§ 31
Dávky a služby sociální péče
(1) Místní národní výbory poskytují občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, příspěvek na společné stravování, jednorázový peněžitý příspěvek a věcnou pomoc. Výši příspěvku stanoví s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům.
(2) Místní národní výbory zajišťují občanům uvedeným v odstavci 1 společné stravování v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jednotných zemědělských družstev a v zařízeních veřejného stravování, popřípadě též dovozem stravy z těchto jídelen nebo z ústavů sociální péče do klubů důchodců, nebo v samostatných jídelnách pro stravování důchodců (§ 93).
(3) Věcná pomoc se uskutečňuje zabezpečením namáhavějších pracovních úkonů nutných k zajištění provozu a údržby domácnosti, které občan nemůže pro svůj zdravotní stav nebo věk vykonat sám, popřípadě poskytnutím předmětů potřebných k uspokojování životních potřeb.
(4) Jednorázový peněžitý příspěvek se poskytuje na úhradu mimořádných nutných nákladů, které nemůže občan uhradit ze svých běžných příjmů.
(5) Občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří jsou sociálně potřební, se poskytuje jednorázový peněžitý příspěvek na nákup topné nafty do výše 2500 Kčs ročně, mají-li zavedeno vytápění bytu topnou naftou a není-li vhodné vzhledem k jejich vyššímu věku nebo zdravotnímu stavu požadovat, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu. Uvedeným občanům, jejichž věk a zdravotní stav umožňuje, aby si obstarali jiný druh vytápění bytu, se poskytne jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení topných těles do výše 2000 Kčs.
(6) Občanům uvedeným v předchozím odstavci se poskytne při přechodu jejich domácnosti z používání propanbutanového plynu na jiný zdroj energie, s výjimkou topné nafty, jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení topných těles a dalších spotřebičů do výše 2000 Kčs.
(7) Občanům uvedeným v § 38 odst. 1 a nevidomým může místní národní výbor 1) poskytnout s přihlédnutím k jejich příjmům a rodinným a majetkovým poměrům jednorázový peněžitý příspěvek na úpravu bytu až do výše 70 % prokázaných nákladů, nejvýše však do částky 30 000 Kčs.
(8) Občan, kterému byl poskytnut peněžitý příspěvek podle předchozího odstavce, je povinen neprodleně oznámit místnímu národnímu výboru, který příspěvek poskytl, výměnu, prodej bytu nebo jinou změnu užívacího nebo vlastnického práva k bytu nebo nemovitosti. Místní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od výplaty příspěvku do dne, kdy k takové změně došlo, neuplynulo 10 let.
(9) Účast na kulturním a společenském životě zajišťují místní národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům zejména tím, že zřizují kluby důchodců. Místní národní výbory též sjednávají a zabezpečují možnost návštěvy divadelních a filmových představení a jiných kulturních a sportovních podniků za snížené vstupné, popřípadě bezplatně.
(10) Okresní národní výbory, popřípadě městské národní výbory mohou též zajišťovat pro občany těžce postižené na zdraví a pro staré občany rekreační zájezdy, popř. krátkodobé, nejvýše týdenní rekreační pobyty. K úhradě nákladů s tím spojených může být sociálně potřebným občanům poskytnut jednorázový peněžitý příspěvek.
§ 32
Pečovatelská služba
(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou, pokud potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti. Pečovatelská služba se neposkytuje při karanténě nařízené pro podezření z nákazy přenosnou nemocí a při onemocnění takovou nemocí.
(2) Pečovatelská služba zahrnuje běžné práce nutné k udržování domácnosti, obstarávání nákupů a donášku jídla, zejména obědů, jakož i provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů.
(3) Pečovatelská služba se poskytuje sociálně potřebným občanům bezplatně. Ostatním občanům se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu s přihlédnutím k jejich věku a zdravotnímu stavu. Výše úhrady se určí podle příjmů a rodinných a majetkových poměrů potřebného občana, případně jeho rodinných příslušníků, od kterých lze požadovat úhradu za poskytnuté služby (manžel, děti nebo rodiče). Maximální výše úhrady za jednotlivé úkony pečovatelské služby je stanovena v příloze č. 1 této vyhlášky.
Opakující se peněžité příspěvky
§ 33
Sociálně potřebným občanům postiženým chorobou, která vyžaduje dietní stravování, zejména občanům nemocným aktivní tuberkulózou nebo úplavicí cukrovou nebo jiným onemocněním vyžadujícím nákladné dietní stravování, poskytuje okresní národní výbor opakující se příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování. Příspěvek se poskytuje na žádost doloženou lékařskou zprávou, popřípadě na návrh příslušného zdravotnického zařízení.
§ 34
Občanům používajícím složité ortopedické pomůcky, kteří se připravují pro pracovní uplatnění nebo jsou soustavně pracovně činní nebo vykonávají soustavnou veřejnou činnost, mohou okresní národní výbory poskytovat opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, které jim používání těchto pomůcek způsobuje; podmínka sociální potřebnosti se nezkoumá.
§ 35
Nevidomým, kteří jsou soustavně výdělečně činní nebo se připravují pro pracovní uplatnění, okresní národní výbory poskytují opakující se příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jejich vadou, až do výše 300 Kčs měsíčně. Příspěvek se neposkytuje, náleží-li těmto občanům invalidní důchod, popřípadě příplatek k přídavkům na děti (výchovnému). Příspěvek se též neposkytuje, pobírá-li nevidomý příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění 4) nebo je-li mu po dobu této přípravy poskytováno bezplatné ubytování a stravování.
§ 36
Opakující se peněžité příspěvky lze poskytovat i jiným občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům sociálně potřebným, jestliže je poskytování příspěvku odůvodněno mimořádně vyššími výdaji na životní potřeby.
Účelové příspěvky
§ 37
(1) Občanům těžce zdravotně postiženým, kteří potřebují zvláštní pomůcky k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení, zejména nevidomým a neslyšícím, poskytují okresní národní výbory jednorázový příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje ani nepropůjčuje státní zdravotní správa. Příspěvek se poskytuje přednostně těm občanům, kteří potřebují uvedenou pomůcku k výkonu zaměstnání, k přípravě pro pracovní uplatnění nebo k výkonu soustavné veřejné činnosti. Nevidomým občanům se poskytuje příspěvek na zakoupení vodícího psa a na zakoupení přídavného zařízení k telefonní ústředně. Občanům, kterým byl státní zdravotní správou zapůjčen vozík pro invalidy nebo o jeho zapůjčení již bylo rozhodnuto, je možno poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek na zakoupení mechanického vozíku pro invalidy.
(2) Výše příspěvku podle předchozího odstavce se určí s přihlédnutím k příjmům a rodinným a majetkovým poměrům občana, a to zpravidla do poloviny kupní ceny pomůcky; v případech hodných zvláštního zřetele může být poskytnuta vyšší částka, a to až do plné kupní ceny pomůcky. Příspěvek nevidomému na zakoupení vodícího psa se poskytuje zpravidla v plné výši nákladů potřebných na zakoupení psa, jeho výcvik, jakož i na výdaje spojené s odevzdáním psa nevidomému.
(3) Občan, který vodícího psa již nepotřebuje, je povinen nabídnout jej ke koupi Svazu invalidů v České socialistické republice nebo, jestliže příspěvek byl poskytnut v plné výši nákladů na jeho zakoupení, bezplatně odevzdat psa tomuto svazu.
§ 38
(1) Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, může okresní národní výbor poskytnout příspěvek na zakoupení motorového vozidla s podmínkou, že je bude tento občan používat soustavně ke své dopravě; předpokladem poskytnutí uvedeného příspěvku je, že ani potřebný občan, ani jeho manželka (manžel, družka, druh) žijící s ním ve společné domácnosti, nevlastní motorové vozidlo s výjimkou jednostopého vozidla.
(2) Výši příspěvku podle předchozího odstavce stanoví okresní národní výbor s přihlédnutím k ceně vozidla, k jeho využití a k příjmům a majetkovým poměrům občana a jeho rodiny.
(3) Občan, kterému byl poskytnut příspěvek na zakoupení motorového vozidla, je povinen neprodleně oznámit okresnímu národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl, prodej, darování nebo jiný převod motorového vozidla do vlastnictví, popřípadě do užívání jiné osobě; okresní národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je tento občan povinen vrátit, pokud od výplaty příspěvku do dne, kdy se převod motorového vozidla uskutečnil, ještě neuplynulo 5 let.
(4) Občanu se závažným postižením končetin poskytne okresní národní výbor na žádost příspěvek na úpravu motorového vozidla na ruční ovládání za podmínek stanovených v odstavci 1 ve výši plné ceny této úpravy. Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.
§ 39
Mimořádné výhody pro občany těžce postižené na zdraví
(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, jimž jejich vada nebo choroba podstatně omezuje jejich pohybovou schopnost, se poskytují podle druhu a stupně postižení mimořádné výhody I.-III. stupně. Při určování stupně tělesného postižení občana se posudková komise sociálního zabezpečení řídí přílohou č. 3 (Zdravotní postižení, odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky); přitom přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují pohybovou schopnost občana. Sociální potřebnost se nezkoumá.
(2) Občanům těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP), jimiž se rozumí:
a) nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků (vozů), v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
b) nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delšího čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb.
(3) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví se poskytují mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP), jimiž se rozumí:
a) výhody uvedené v předchozím odstavci,
b) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy a metrem),
c) sleva poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dálkové dopravy.
(4) Občanům zvlášť těžce postiženým na zdraví, kteří potřebují při chůzi a při používání hromadných dopravních prostředků pomoc průvodce, se poskytují mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P), jimiž se rozumí:
a) výhody uvedené v předchozích odstavcích,
b) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v místní a dálkové přepravě,
c) u nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.
(5) Dále lze občanům uvedeným v odstavcích 3 a 4 poskytnout slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky. Při poskytnutí slevy občanům uvedeným v odstavci 4 se poskytne sleva poloviny vstupného i jejich průvodci.
(6) Mimořádné výhody nenáležejí v případech, kde by jejich používání bylo v rozporu se zdravotními zájmy postiženého občana ve smyslu zásad léčebné a preventivní péče nebo v rozporu s ochranou zdraví jiných občanů před přenosnými nemocemi.
(7) Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k mimořádným výhodám podle předchozích odstavců s vyznačením, o jaký druh mimořádných výhod se jedná. Průkaz občana těžce postiženého na zdraví, jemuž jsou přiznány mimořádné výhody III. stupně, platí i pro jeho průvodce, pokud doprovází tohoto občana.
(8) Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení změní, popřípadě odejme stupeň přiznaných mimořádných výhod, jestliže přiznaný stupeň mimořádných výhod neodpovídá stavu choroby nebo vady nebo jestliže mimořádných výhod bylo opětovně zneužíváno.
Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného
§ 40
(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně a kteří jsou držiteli motorových vozidel, okresní národní výbor poskytne příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel, používá-li je držitel soustavně pro svou potřebu a nepropůjčuje-li je k dopravě jiných osob.
(2) Příspěvky podle předchozího odstavce lze poskytnout též manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, pokud jim byly přiznány mimořádné výhody podle § 39 odst. 3 nebo 4 a pokud žijí ve společné domácnosti s držitelem motorového vozidla a vozidla je používáno soustavně k jejich dopravě.
(3) Je-li ve společné domácnosti více postižených osob uvedených v odstavci 2, lze poskytnout příspěvek pouze jednomu.
§ 41
(1) Nepoužívá-li občan vozidlo, na jehož provoz byly příspěvky podle § 40 odst. 1 přiznány, nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce, je povinen ohlásit tuto skutečnost neprodleně národnímu výboru, který mu příspěvek poskytl.
(2) Okresní národní výbor příspěvek, popřípadě jeho zvýšení upraví nebo odejme, zjistí-li, že se změnily skutečnosti, za nichž byl příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přiznáno.
(3) Snížení nebo odnětí příspěvku na úhradu pojistného je však možno provést s účinností až od 1. ledna následujícího kalendářního roku.
§ 42
(1) Občanům těžce postiženým na zdraví, kterým byly přiznány mimořádné výhody III. stupně, se poskytují příspěvky (§ 40 odst. 1) v nejvyšší výměře (příloha č. 2 této vyhlášky).
(2) Občanům, kterým byly přiznány mimořádné výhody II. stupně, se poskytují příspěvky ve výši jedné poloviny částek uvedených v příloze č. 2, pokud jejich hrubý měsíční příjem po odečtení příslušné daně z tohoto příjmu nepřesahuje částku 2400,- Kčs. Přesahuje-li jejich příjem tuto částku, činí příspěvek 30 % nejvyšší výměry příspěvků uvedených v příloze č. 2.
(3) Pokud se za podmínek uvedených v § 40 odst. 2 příspěvek poskytne manželu (manželce) nebo dítěti držitele motorového vozidla, kteří nemají vlastní pravidelný příjem, vychází se z příjmu držitele motorového vozidla.
§ 43
(1) Občanům těžce postiženým na zdraví trpícím těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo úplnou, popřípadě praktickou slepotou, kteří prokáží, že ze závažných důvodů ujedou více než 6000 km ročně, může být příspěvek podle předchozího ustanovení zvýšen až na dvojnásobek.
(2) Za závažné důvody lze považovat zejména dopravu do zaměstnání, častější potřebu dojíždění k lékaři a v přiměřeném rozsahu i jízdy rekreační až do 1/4 celkového počtu vykázaných kilometrů.
§ 44
(1) Příspěvek, popřípadě jeho zvýšení přísluší od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy se občan těžce postižený na zdraví stal držitelem motorového vozidla, popřípadě kdy mu byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně.
(2) Příspěvek na úhradu pojistného za běžný kalendářní rok se poskytne pouze tehdy, jestliže se občan stal držitelem motorového vozidla nebo mu byly přiznány mimořádné výhody do 30. června tohoto roku. V ostatních případech se tento příspěvek poskytne až počínaje 1. lednem následujícího kalendářního roku.
(3) Příspěvek na provoz motorového vozidla se vyplácí ve dvou splátkách, a to za I. pololetí k 1. dubnu a za II. pololetí k 1. říjnu. Úhrada pojistného se vyplácí k 1. dubnu.
§ 44a
Občanu s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, který je odkázán na individuální dopravu, je možno poskytnout příspěvek na celkovou opravu 2) motorového vozidla za podmínek stanovených v § 38 odst. 1 až 3. Příspěvek lze poskytnout jen, nebyl-li v předchozích 5 letech poskytnut příspěvek na zakoupení nebo celkovou opravu motorového vozidla.
Evidence zdravotně postižených dětí a mladistvých
§ 45
(1) Pro zajištění a prohloubení komplexní péče o děti a mladistvé postižené na zdraví vedou okresní národní výbory evidenci těchto dětí.
(2) Okresní národní výbory zařazují děti a mladistvé do evidence na základě hlášení okresního pediatra, vedoucího dorostového lékaře v okrese a pracovníků orgánů a zařízení školství, práce a sociálních věcí.
(3) Evidence je rozdělena podle stupně zdravotního postižení na základě kritérií vypracovaných ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky.
§ 46
(1) V evidenci jsou vedeni děti a mladiství ve věku od 1 roku do 18 let, kteří pro své mentální, tělesné nebo smyslové postižení jsou odkázáni na trvalou nebo dlouhodobou komplexní koordinovanou zdravotní, sociální a výchovnou péči.
(2) Do evidence se zařazují také děti a mladiství s lehčím zdravotním nebo duševním postižením, jestliže jim rodina ani v součinnosti s orgány zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí není schopna zajistit potřebnou péči.
DÍL TŘETÍ
Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
§ 47
Péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc v důsledku mimořádných událostí
(1) Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí (například živelních pohrom) ocitli ve zvlášť obtížných poměrech, které nemohou dočasně překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny, může místní národní výbor poskytnout věcnou pomoc, popřípadě jednorázový peněžitý příspěvek na úhradu mimořádných nutných nákladů. Věcná pomoc se uskutečňuje poskytnutím předmětů nezbytných k uspokojení základních životních potřeb, zejména poskytnutím ošacení, základního vybavení domácnosti a podobně.
(2) Okresní národní výbory mohou poskytnout občanům uvedeným v odstavci 1 k překonání následků mimořádných událostí bezúročné půjčky, jestliže tito občané mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.
(3) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti a na opravu bytu nebo rodinného domku.
Péče o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech
§ 48
(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory vykonávají ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti a zaostalých forem života, sledují pracovní zařazení a stabilitu pracovních poměrů těchto občanů, úroveň péče o děti a předškolní i školní výchovy dětí těchto občanů i jejich postupnou integraci mezi ostatní obyvatelstvo.
(2) Místní národní výbory pomáhají občanům uvedeným v odstavci 1 při zvyšování jejich životní úrovně, zejména jim poskytují pomoc při zvyšování úrovně bydlení, výživy a výchovy dětí, zdravotního stavu a kulturního rozvoje.
(3) Okresní národní výbory organizují a koordinují ve spolupráci s ostatními státními orgány, hospodářskými a společenskými organizacemi péči o občany, uvedené v odstavci 1.
§ 49
Výchovná péče a poradenská služba
(1) Místní národní výbory ve střediskových obcích, městské národní výbory a okresní národní výbory poskytují občanům uvedeným v § 48 odst. 1 výchovnou péči a poradenskou službu k upevnění aktivního vztahu k práci, rodině a společnosti a při řešení sociálních problémů a překonávání zaostalých forem způsobu života.
(2) Místní národní výbory se podílejí na výchovné péči o tyto občany, sledují život těchto rodin a pomáhají jim řešit jejich sociální problémy.
(3) Okresní národní výbory organizují odbornou a specializovanou výchovnou péči a poradenskou službu o občany uvedené v § 48 odst. 1 při řešení složitých sociálních problémů.
§ 50
Výchovná péče o děti a mládež
(1) Okresní národní výbory pořádají letní rekreačně výchovné tábory pro výchovně zanedbané děti občanů uvedených v § 48 odst. 1 v době hlavních školních prázdnin s cílem, aby tyto děti získaly základní sociální, zdravotní a kulturní návyky a doplnily si i mezery ve výchově a ve vzdělání.
(2) Okresní národní výbory pořádají sociálně zdravotní kursy pro výchovně zanedbanou dospívající mládež v průběhu školního roku s cílem, aby dospívající mládež si upevnila potřebné sociální, zdravotní a kulturní návyky a lépe se připravila pro život v rodině a ve společnosti.
(3) Místní národní výbory se podílejí na pořádání letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů zejména tím, že pomáhají při výběru dětí a mládeže a spolupůsobí při zabezpečování jejich účasti.
§ 51
Věcná pomoc a peněžité příspěvky
(1) Sociálně potřebným občanům uvedeným v § 48 odst. 1 se poskytuje věcná pomoc zaměřená zejména ke zvýšení úrovně bydlení, vedení domácnosti, k umístění do mateřských škol a školních družin, k vybavení dětí a mládeže do letních rekreačně výchovných táborů a sociálně zdravotních kursů a v naléhavých případech k uspokojení základních životních potřeb.
(2) V naléhavých a odůvodněných případech, jestliže není v hodné poskytnout věcnou pomoc, lze poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek jako výpomoc v mimořádných, zpravidla dočasných situacích.
DÍL ČTVRTÝ
Péče o občany společensky nepřizpůsobené
§ 52
Okruh osob
Společensky nepřizpůsobenými občany se rozumějí zejména
a) občané propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,
b) občané propuštění z protialkoholního nebo jiného obdobného léčení,
c) občané žijící způsobem nedůstojným občana socialistické společnosti.
§ 53
Výchovná a poradenská činnost
(1) Okresní národní výbory působí výchovně na občany společensky nepřizpůsobené a pomáhají jim poradenskou činností překonat obtížné životní poměry, řešit sociální důsledky jejich společenské nepřizpůsobenosti a vytvářet u nich aktivní vztah k práci a ke společnosti.
(2) Místní národní výbory se na péči o občany společensky nepřizpůsobené podílejí zejména tím, že sledují zařazení těchto občanů do řádného občanského života a pomáhají při zajištění jejich ubytování.
§ 54
Pomoc při pracovním umístění
Okresní národní výbory poskytují občanům společensky nepřizpůsobeným pomoc při pracovním uplatnění spočívající zpravidla ve vyhledání pracovního místa vhodného zejména z hlediska výchovného ovlivňování těchto občanů; zároveň sledují změny jejich pracovního umístění, hodnotí důvody těchto změn a činí opatření k zamezení nežádoucí fluktuace těchto občanů.
§ 55
Pomoc při zajišťování ubytování
Okresní národní výbory poskytují občanům společensky nepřizpůsobeným pomoc při zajištění ubytování. Není-li možno zajistit ubytování jinak, může zajistit okresní národní výbor ubytování v zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené (§ 90) nebo dohodne ubytování v podnikové ubytovně organizace, u níž občan společensky nepřizpůsobený pracuje.
§ 56
Peněžitý příspěvek a věcná pomoc
(1) V odůvodněných a naléhavých případech může okresní národní výbor poskytnout jednorázový peněžitý příspěvek k úhradě nezbytných životních nákladů, jestliže je nemohou občané společensky nepřizpůsobení uhradit ze svých příjmů.
(2) Je-li to účelné, může okresní národní výbor poskytnout těmto občanům v odůvodněných a naléhavých případech věcnou pomoc, zejména ošacení, popřípadě jiné věci k zabezpečení nezbytných životních potřeb.
§ 57
Půjčky
(1) Okresní národní výbory mohou poskytnout bezúročné půjčky občanům společensky nepřizpůsobeným, jestliže se ocitli v nepříznivých životních poměrech, které mohou za pomoci půjčky překonat, a jestliže mohou poskytnutou půjčku splatit, aniž tím bude ohroženo zabezpečení jejich životních potřeb nebo životních potřeb jejich rodiny.
(2) Půjčku lze poskytnout zejména na úhradu nákladů spojených s uspokojováním životních potřeb, zvláště na výživu, ošacení a vybavení domácnosti základními potřebami.
§ 58
Péče o občany propuštěné z výkonu trestu
Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a nejsou schopni práce pro stáří nebo invaliditu nebo jsou občany se změněnou pracovní schopností, zprostředkují okresní národní výbory příslušné podle místa výkonu trestu již před jejich propuštěním na základě hlášení příslušného nápravně výchovného ústavu přiznání dávek nebo služeb sociálního zabezpečení. Občanům starým nebo pro svůj zdravotní stav potřebným soustavné péče, pokud nemají příbuzné, povinné se o ně starat, zprostředkují přijetí do ústavu sociální péče přímo z výkonu trestu odnětí svobody.
§ 59
Spolupráce s jinými orgány a organizacemi
Při výkonu péče o občany společensky nepřizpůsobené spolupracují národní výbory se zdravotnickými zařízeními, s orgány činnými v trestním řízení, s nápravně výchovnými ústavy a se socialistickými organizacemi.
§ 60
Povinnosti organizací
Organizace zaměstnávající občany společensky nepřizpůsobené jsou zejména povinny
a) vést evidenci těchto občanů a hlásit okresnímu národnímu výboru neprodleně změny v jejich pracovním umístění a rozvázání pracovního poměru s nimi,
b) dbát o zařazování těchto občanů do pracovních kolektivů zaručujících odpovídající výchovné působení,
c) pověřovat odpovědné pracovníky potřebnou pomocí těmto občanům při jejich pracovním uplatnění, jakož i sledováním jejich pracovních výsledků a společenského zapojení,
d) podle možnosti poskytovat těmto občanům v případě potřeby na požádání okresního národního výboru ubytování v podnikových ubytovnách.
§ 61
Dobrovolní spolupracovníci
K zajištění péče o společensky nepřizpůsobené občany zřizují místní národní výbory a okresní národní výbory aktiv dobrovolných spolupracovníků. Jako dobrovolné spolupracovníky získávají zejména soudce z lidu, osvědčené pracovníky národních výborů, jiných státních orgánů a společenských organizací. Ke spolupráci v organizacích získávají spolupracovníky zejména z řad pracovníků zajišťujících péči o pracující, mistrů a jiných vedoucích pracovníků a funkcionářů Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže.
DÍL PÁTÝ
Ústavy sociální péče
§ 62
Zřizování a organizace ústavů sociální péče
(1) Ústavy sociální péče (dále jen "ústavy") zřizují národní výbory v zásadě ve svém územním obvodu.
(2) Pro obyvatele hlavního města Prahy zřizuje a spravuje ústavy Národní výbor hlavního města Prahy, který může zřizovat ústavy i mimo svůj územní obvod v dohodě s krajským národním výborem a okresním národním výborem, v jejichž územním obvodu má být ústav zřízen.
(3) Ústavy mohou mít své organizační složky (například rekreační zařízení, zotavovnu mládeže apod.) i mimo územní obvod národního výboru, který je spravuje. Tato zvláštní zařízení mohou být společná pro více ústavů.
(4) Sloučení nebo rozdělení ústavů nebo jejich částí může být provedeno jen tehdy, bude-li tím dosaženo lepších výsledků v odborné ústavní péči, jakož i lepších výsledků hospodářských. Sloučit lze jen ústavy téhož druhu.
(5) Organizaci ústavu upravuje organizační řád, který vydává národní výbor, jenž ústav spravuje.
§ 63
Přijímání do ústavů a přemístění do jiného ústavu
(1) Do ústavů mohou být přijati pouze občané, pro něž jsou tyto ústavy určeny. Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavu jsou uvedena v příloze č. 4.
(2) Občany, kteří jsou zletilí a nebyli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, lze přijímat do ústavů jen s jejich písemným souhlasem, občany nezletilé a občany zbavené způsobilosti k právním úkonům s písemným souhlasem jejich zákonného zástupce.
(3) Má-li být občan přemístěn do jiného ústavu, toto opatření se s ním předem projedná. Jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, přemístění se předem projedná s jejich zákonným zástupcem a vysvětlí se důvod tohoto opatření. Stejně se postupuje, má-li být občan trvale přemístěn na jiné oddělení v rámci ústavu.
(4) Při přemístění občana do ústavu řízeného jiným národním výborem než je ústav, ve kterém byl občan dosud umístěn, vydává rozhodnutí o přemístění národní výbor, který spravuje ústav, do kterého má být občan přemístěn.
§ 63a
Řízení o přijetí do ústavu
(1) Občané jsou přijímáni do ústavu na podkladě žádosti. Žádost podávají občané, kteří potřebují ústavní sociální péči a jde-li o nezletilé nebo o občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, jejich zákonný zástupce. Řízení o přijetí může být zahájeno též z podnětu národního výboru, společenské organizace nebo zdravotnického zařízení. V případech, kdy soud nařídil ústavní nebo ochrannou výchovu dítěte nebo kdy okresní národní výbor předběžně rozhodl o jeho okamžitém umístění do ústavu, se přijetí dítěte uskuteční na základě požadavku orgánu péče o děti příslušného okresního národního výboru.
(2) V řízení o přijetí do ústavu národní výbor vychází z posouzení zdravotního stavu žadatele s přihlédnutím k jeho sociálním poměrům; k posouzení zdravotního stavu si vyžádá zdravotnickou dokumentaci od příslušných orgánů státní zdravotní správy.
(3) Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že jej do ústavu přijímá.
(4) Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí do ústavu a ve vhodném ústavu není volné místo, rozhodne národní výbor, který takový ústav spravuje, že jej zařazuje do pořadníku čekatelů.
(5) Pokud žadatel nesplňuje podmínky pro přijetí do ústavu, národní výbor jeho žádost zamítne.
(6) Národní výbor sestavuje pořadník čekatelů na umístění v ústavu pro každý druh ústavu zvlášť. Pořadník sestavuje podle naléhavosti umístění. Při stanovení naléhavosti pořadí na umístění mají přednost
a) při přijímání do ústavů pro mládež nezletilí, u nichž soud nařídil ústavní nebo ochrannou výchovu, nebo u nichž o okamžitém umístění do ústavu vydal předběžné rozhodnutí okresní národní výbor,
b) při přijímání do ústavů pro dospělé občany účastníci boje proti fašismu a jejich rodinní příslušníci a příjemci pečovatelské služby, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku potřebují komplexní péči.
(7) Pořadníky čekatelů národní výbor pravidelně nejméně jedenkrát ročně prověřuje a zjišťuje, zda zařazení čekatelů v pořadníku odpovídá jejich zdravotnímu stavu a dalším skutečnostem uvedeným v rozhodnutí o přijetí. Jakmile se ve vhodném ústavu uvolní místo, umístí národní výbor čekatele, který je podle pořadníku na řadě. Před umístěním národní výbor přešetří, zda se nezměnily okolnosti rozhodné pro přijetí do ústavu.
Druhy ústavů sociální péče
§ 64
Ústavy pro tělesně postiženou mládež
(1) Ústavy pro tělesně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let a v případě potřeby další přípravy pro pracovní uplatnění do 26 let, u nichž těžký stupeň tělesné vady neumožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a přípravy na povolání. Podle možností lze přijímat i děti a mládež s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže.
(2) V ústavech pro tělesně postiženou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně rehabilitace a vhodná příprava pro život.
(3) Příprava pro život zahrnuje
a) předškolní výchovu pro děti ve věku od 3 do 6 let a školní výchovu pro děti školou povinné,
b) mimoškolní a mimopracovní výchovu,
c) přípravu pro povolání, která se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav,
d) zácvik k jednoduchým pracím, na které stačí mladistvý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.
(4) V ústavech pro tělesně postiženou mládež se může poskytnout v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.
§ 64a
Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením
(1) Ústavy pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 18 let (připravují-li se pro povolání nejdéle do 26 let), jestliže jsou vedle tělesné vady postiženi též vadným mentálním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova tělesně postižené mládeže s přidruženým mentálním postižením.
(2) V těchto ústavech se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně rehabilitace, výchovná péče, školní vzdělání a příprava pro povolání. Příprava pro povolání se uskutečňuje v rámci ústavu nebo mimo ústav.
§ 65
Ústavy pro mentálně postiženou mládež
(1) Ústavy pro mentálně postiženou mládež jsou určeny pro děti a mládež ve věku od 3 do 26 let, jejichž rozumové schopnosti jsou tak nízké úrovně (imbecilita a idiotie), že je nelze vzdělávat ani ve zvláštních školách. Přijímají se i ti, kteří jsou postiženi též tělesnou nebo smyslovou vadou. V těchto ústavech se též vykonává ústavní nebo ochranná výchova mentálně postižené mládeže.
(2) Do těchto ústavů se přednostně přijímají děti a mladiství, kteří nepříznivě ovlivňují vývoj sourozenců, jakož i děti a mladiství, kterým nemůže být poskytnuta potřebná péče v rodině.
(3) Do ústavů pro mentálně postiženou mládež nelze přijímat děti a mladistvé,
a) jejichž opožděný rozumový vývoj je následkem výchovné zanedbanosti,
b) u nichž dochází k akutním projevům psychických poruch ohrožujícím okolí.
(4) V ústavech pro mentálně postiženou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření včetně ošacení, zdravotní péče včetně přiměřené rehabilitace a výchova zaměřená podle možnosti též k pracovní činnosti.
§ 66
Zaopatření v ústavech pro denní a týdenní pobyt mládeže
(1) V ústavech pro denní a týdenní pobyt uvedených v § 64 až 65 se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotnická péče s přiměřenou rehabilitací, kulturní péče a výchova zaměřená též na pracovní činnost. V ústavech pro týdenní pobyt se poskytuje též ubytování s výjimkou dnů pracovního klidu.
(2) Do těchto ústavů nelze přijímat mládež s vadným mentálním vývojem těžšího stupně, ani mládež postiženou těžší tělesnou vadou, která má za následek omezenou pohyblivost.
§ 67
Ústavy pro dospělé občany tělesně postižené
Ústavy pro dospělé občany tělesně postižené jsou určeny pro občany s těžkými tělesnými vadami ve věku od 18 let, kteří potřebují ústavní zaopatření, protože nelze potřebnou péči zajistit v dosavadním prostředí. Občané, kteří jsou postiženi těžší mentální vadou, se do těchto ústavů nepřijímají.
§ 67a
Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením
Ústavy pro tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením jsou určeny pro občany ve věku od 18 let, kteří jsou vedle těžké tělesné vady postiženi i vadným mentálním vývojem lehčího stupně.
§ 68
Ústavy pro dospělé občany smyslově postižené
(1) Ústavy pro dospělé občany smyslově postižené jsou určeny pro občany ve věku od 18 let, postižené úplnou nebo praktickou slepotou nebo pro občany, kteří jsou hluchoněmí, jsou-li odkázáni na ústavní péči, protože nelze potřebnou péči zajistit v dosavadním prostředí. Ústavní péče se poskytuje také těm občanům smyslově postiženým, kteří mohou být pracovně činní jen za podmínek ústavní péče.
(2) Do těchto ústavů mohou být přijímáni i smyslově postižení občané, kteří jsou postiženi též lehčí tělesnou nebo mentální vadou.
§ 69
Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené
(1) Ústavy pro dospělé občany mentálně postižené jsou určeny pro občany ve věku od 26 let postižené mentální vadou těžšího stupně (imbecilita a idiotie) a pro občany postižené vedle těžší mentální vady též tělesnou nebo smyslovou vadou, kteří potřebují ústavní péči, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Občané postižení mentální vadou lehčího stupně mohou být do ústavu přijati jen tehdy, jestliže nezbytně potřebují ústavní péči.
(2) Ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižených dospělých občanů jsou určeny pro občany ve věku od 26 let s vadným mentálním vývojem středního stupně, kteří nejsou postiženi těžší tělesnou vadou způsobující omezenou pohyblivost.
§ 70
Zaopatření v ústavech pro dospělé občany
(1) V ústavech pro dospělé občany uvedených v § 67 až 69 se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče včetně rehabilitace, kulturní péče a příležitost k práci ve vhodných podmínkách.
(2) V těchto ústavech může být poskytována péče též formou denního a týdenního pobytu. Při denním pobytu se poskytuje v potřebném rozsahu stravování, zdravotní péče a výchova zaměřená k pracovní činnosti. Při týdenním pobytu se poskytuje též ubytování s výjimkou dnů pracovního klidu.
§ 71
Domovy důchodců
(1) Domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, která jim nemůže být zajištěna členy jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče, a dále pro staré občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
(2) V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.
(3) V domovech důchodců může být poskytována péče též formou denního pobytu a ve výjimečných případech též péče na přechodnou dobu.
§ 72
Domovy - penzióny pro důchodce
Domovy - penzióny pro důchodce jsou určeny pro staré občany, jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.
§ 73
Výbor obyvatel
(1) V ústavech pro dospělé občany tělesně nebo smyslově postižené a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o vhodné stravování a dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.
(2) Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.
§ 74
Kulturní fond
(1) Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu se zřizuje kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro mentálně postižené), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.
(2) Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.
§ 75
Odměna za pracovní činnost při provozu ústavu
Za pravidelnou pracovní činnost vykonávanou se souhlasem vedoucího ústavu při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany tělesně, smyslově nebo mentálně postižené nebo domova důchodců a svěřencům ústavů sociální péče pro mládež zdravotně postiženou ve věku od 15 let odměna, která se stanoví podle druhu vykonané práce ve výši časové mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru. Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují; odměny lze stanovit paušální částkou. Pracovní činnost vyplývající ze soudružského vztahu mezi obyvateli, jakož i činnost, která netrvá ani hodinu denně nebo je ojedinělá či nahodilá, se neodměňují.
§ 76
Ukončení zaopatření v ústavu
(1) Zaopatření v ústavu končí dobrovolným odchodem občana z ústavu, přemístěním do jiného ústavu, propuštěním nebo jeho úmrtím.
(2) Odchod z ústavu je občan povinen oznámit vedoucímu ústavu aspoň 15 dní předem. Za nezletilé a za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům činí prohlášení o odchodu jejich zákonný zástupce nebo opatrovník.
(3) Obyvatel ústavu může být propuštěn, jestliže další poskytování ústavní péče není účelné nebo potřebné. Obyvatel ústavu může být dále propuštěn, jestliže i po opětovném napomenutí hrubě porušuje ústavní pořádek. Z ústavu však nelze propustit občana, o něhož není jinak postaráno a který je plně odkázán na pomoc společnosti.
(4) Úmrtí obyvatele ústavu oznámí vedení ústavu ihned nejbližším příbuzným nebo jiným občanům, které před svou smrtí obyvatel určí, místnímu (městskému) národnímu výboru, popřípadě územnímu obvodnímu lékaři, v jehož obvodu osoba zemřela.
DÍL ŠESTÝ
Ostatní účelová zařízení sociální péče
Manželské a předmanželské poradny
§ 77
(1) Manželské a předmanželské poradny poskytují odborné sociální služby manželům, snoubencům i jiným občanům v oblasti partnerských a rodinných vztahů, porady v otázkách plánovaného rodičovství, spolupůsobí při osvojování dětí a při jejich svěřování do pěstounské péče a podílejí se na výchově občanů k manželství a k odpovědnému rodičovství.
(2) Služby poskytované manželskými a předmanželskými poradnami jsou bezplatné.
§ 78
Krajské manželské a předmanželské poradny poskytují odbornou metodickou pomoc okresním manželským a předmanželským poradnám v obvodu své působnosti.
§ 79
Spolupráce s jinými orgány a organizacemi
Při plnění svých úkolů spolupracují manželské a předmanželské poradny s místními (městskými) národními výbory, se soudy, se zdravotnickými zařízeními, školami, s pedagogicko-psychologickými poradnami, s vědeckými a výzkumnými ústavy a pracovišti, se socialistickými organizacemi a s hromadnými sdělovacími prostředky.
§ 80
Zřizování manželských a předmanželských poraden
(1) Národní výbor, který manželskou a předmanželskou poradnu spravuje, vydá pro ni organizační a provozní řád podle vzorového organizačního řádu manželských a předmanželských poraden, vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
(2) Okresní národní výbory mohou zřizovat ve střediskových obcích a ve městech detašovaná pracoviště manželských a předmanželských poraden.
§ 81
Povinnost zachovávat mlčenlivost
Pracovníci poraden jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti, a to i po skončení této činnosti.
Domovy pro matky s dětmi
§ 82
Domov pro matky s dětmi (dále jen "domov") poskytuje osamělým matkám s malými dětmi, které se ocitly v mimořádně obtížné situaci, ubytování, výchovnou a poradenskou péči, popřípadě jiné sociální služby, zejména pomoc při obstarávání zaměstnání a při umístění dětí v předškolních zařízeních.
§ 83
Zřizování domovů
Národní výbor, který domov spravuje, vydá pro něj provozní řád podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
§ 84
Umístění v domově
(1) Národní výbor při rozhodnutí o přijetí do domova zároveň rozhodne o výši poplatku za pobyt; přitom přihlédne k sociálně ekonomické situaci matky.
(2) Matka může být propuštěna z domova, jestliže opakovaně hrubě porušila domácí řád. O propuštění rozhoduje národní výbor, který domov spravuje. Podle okolností případu dá tento národní výbor podnět příslušnému okresnímu národnímu výboru k zabezpečení další péče o děti.
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče
§ 85
Národní výbor, který spravuje zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče, 5) vydá provozní řád zařízení podle vzorového provozního řádu vydaného ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
§ 86
(1) K přijetí dítěte do zařízení dochází na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče pěstouna v zařízení, nebo na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem dítěte. Okresní národní výbor, příslušný podle dosavadního trvalého pobytu dítěte, předem projedná zamýšlené umístění dítěte v zařízení s okresním národním výborem příslušným podle sídla zařízení jako orgánem péče o děti, s pěstounem a s národním výborem, který zařízení zřídil a spravuje.
(2) Pokud splňuje zletilé dítě, které dosud žilo v pěstounské péči vykonávané v zařízení, podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, 6) zůstává i nadále v zařízení, dohodne-li se o tom s pěstounem. V ostatních případech je třeba další pobyt dítěte v zařízení dohodnout též s národním výborem, který zařízení spravuje.
Výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností
§ 87
Do výcvikových středisek a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která zřizují a spravují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské socialistické republiky.
§ 88
Ve výcvikových střediscích a zařízeních zajišťují národní výbory přípravu pro pracovní uplatnění pro občany se změněnou pracovní schopností, pokud tuto přípravu není možno zajistit ve výcvikových zařízeních organizací, případně v organizacích přímo.
§ 89
Národní výbor, který spravuje výcvikové středisko nebo výcvikové zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, vydá pro ně organizační řád.
nadpis vypuštěn
§ 90
Zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené
(1) Občanům společensky nepřizpůsobeným bez přístřeší zajišťují národní výbory ubytování zejména v ubytovnách pro přechodný pobyt občanů bez přístřeší (dále jen "ubytovny").
(2) V ubytovnách lze poskytnout krátkodobé, zpravidla nejvýše desetidenní ubytování. V případech hodných zvláštního zřetele může národní výbor povolit ubytování trvající déle.
(3) Výši úhrady za ubytování stanoví národní výbor s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.
(4) Národní výbor, který ubytovnu spravuje, vydá pro ni domácí řád.
§ 91
Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc
(1) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, jsou sociálně výchovná zařízení pro občany, kteří žijí v mimořádně obtížných poměrech, a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, především pro jejich děti a mládež.
(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 působí národní výbory na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich socialistické výchovy, rozvoj zájmové a umělecké činnosti, přípravu na budoucí povolání a na způsob života v rodině a společnosti.
(3) V těchto zařízeních národní výbory mohou pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě letní rekreačně výchovné tábory a další skupinové formy sociálně výchovného působení pro tyto občany.
(4) Pobyt v těchto zařízeních a poskytované sociálně výchovné působení jsou bezplatné.
(5) Národní výbor, který zařízení spravuje, vydá provozní řád zařízení.
§ 92
Kluby důchodců
(1) Posláním klubů důchodců je uspokojovat kulturní a společenské zájmy starých občanů a občanů těžce postižených na zdraví, zbavovat je pocitu izolovanosti a poskytnout jim některé služby.
(2) Národní výbor, který klub důchodců spravuje, vydá pro něj domácí řád.
(3) Z návštěvníků klubu se vytváří 3 - 5členná správa klubu, která dbá o dodržování domácího řádu klubu, o ochranu jeho zařízení a organizuje pomoc návštěvníků klubu při udržování jeho provozu.
§ 93
Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců
(1) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců jsou zařízení sociální péče poskytující stravování těm důchodcům, pro které nelze stravování zajistit jinak.
(2) Národní výbor, který samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro stravování důchodců spravuje, vydá pro ně provozní řád.
DÍL SEDMÝ
PEČOVATELSKÁ SLUŽBA
§ 94
Organizace pečovatelské služby
(1) Národní výbory, které rozhodují o poskytování pečovatelské služby podle § 14b, 15, 25, 25a a 26 zákona ČNR, vytvářejí aktiv dobrovolných pracovníků pečovatelské služby, kteří spolu s pečovatelkami z povolání poskytují pečovatelskou službu.
(2) Při organizaci pečovatelské služby národní výbory dbají, aby byla poskytována co nejhospodárněji a co nejširšímu okruhu občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují. Za tím účelem zřizují též různá zařízení pečovatelské služby a zabezpečují v domech s pečovatelskou službou bydlení občanů, kteří pečovatelskou službu potřebují.
§ 94a
Zařízení pečovatelské služby
(1) Zařízení pečovatelské služby, tj. zařízení pro denní pobyt starých občanů, střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské služby zřizují národní výbory podle místních podmínek. Národní výbor, který zařízení zřídil a spravuje, vydá pro ně provozní řád.
(2) Zařízení pro denní pobyt starých občanů zřízená v rámci pečovatelské služby (domovinky) jsou určena pro staré a zdravotně těžce postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelské služby. Do těchto zařízení se přijímají občané s častečně omezenými fyzickými, popřípadě i psychickými schopnostmi, kteří však nenarušují kolektivní soužití. Po zařazení občana do tohoto zařízení se poskytuje pečovatelská služba v jeho domácnosti jen výjimečně, a to osamělým osobám. V těchto zařízeních se poskytuje v pracovních dnech přes den péče, stravování a dohled. Umožňuje se též přiměřená zájmová činnost a provádějí se jednoduché zdravotní úkony (podání léků apod.). Úhrada za pobyt se určuje podle přílohy č. 1.
§ 95
Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby
(1) Jako dobrovolné pracovníky pečovatelské služby získávají národní výbory zejména nepracující důchodce, ženy v domácnosti, jakož i občany pracovně činné, kteří mohou pečovatelskou službu vykonávat v době svého volna. Dobrovolní pracovníci pečovatelské služby nejsou k národnímu výboru v pracovním poměru; vztahují se však na ně ustanovení zákoníku práce o náhradě škody při pracovních úrazech 7) a příslušné předpisy o nemocenském pojištění. 8)
(2) Dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby národní výbory poskytují odměnu; její výši stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonu v rámci stanoveného rozpětí částek za jednotlivé úkony pečovatelské služby uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky. Takto vypočtená měsíční odměna se zvyšuje o 10 až 25 % s přihlédnutím ke kvalitě a náročnosti poskytovaných služeb; nesmí však v jednom kalendářním měsíci překročit částku 1900 Kčs. Do této částky se nezahrnují odměny za noční služby, příplatek za úkony vykonávané ve dnech pracovního klidu a příplatek za pečovatelskou službu u bacilonosiče.
DÍL OSMÝ
Okresní ústavy sociálních služeb a krajská metodická střediska
§ 96
(1) Okresní ústavy sociálních služeb zajišťují komplexně technické a ekonomické řízení a organizaci služeb sociální péče poskytovaných v ústavech sociální péče a terénních služeb sociální péče poskytovaných občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům. Okresní ústavy sociálních služeb dále zabezpečují po stránce technické a ekonomické provoz ostatních zařízení sociální péče, která poskytují služby sociální péče jiným skupinám obyvatel.
(2) Do okresních ústavů sociálních služeb se začleňují zejména
a) zařízení ústavní sociální péče pro staré občany, pro občany těžce postižené na zdraví a výcviková střediska a výcviková zařízení, popřípadě jiná zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,
b) pečovatelská služba, kluby důchodců, samostatné jídelny sociálního zabezpečení a případně další zařízení pro staré a zdravotně těžce postižené dospělé občany,
c) ostatní zařízení sociální péče, která poskytují služby sociální péče dalším skupinám obyvatelstva (např. manželské a předmanželské poradny, domovy pro matky s dětmi).
(3) Okresní ústavy sociálních služeb jsou rozpočtovými organizacemi spravovanými okresními národními výbory. Organizaci těchto ústavů upravuje organizační řád, který vydá národní výbor, jenž ústav spravuje.
§ 97
Pro metodicko-odborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče, zřizují krajské národní výbory krajská metodická střediska jako svá zařízení pro konzultační službu a prohlubování činností všech ústavů sociální péče v kraji po stránce odborné, zejména výchovné a zdravotní, popřípadě k odbornému prohlubování činností dalších služeb sociální péče. Tato střediska se zřizují zpravidla v sídle krajského národního výboru, který řídí jejich činnost. Organizaci střediska upravuje organizační řád střediska, který vydá krajský národní výbor.
ČÁST TŘETÍ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 98
Sociální potřebnost
(1) Při posuzování sociální potřebnosti přihlíží národní výbor k věku, zdravotnímu stavu a rodinným a majetkovým poměrům posuzovaného občana i jeho rodinných příslušníků, kteří jsou povinni mu přispívat na výživu, a k tomu, zda si může své poměry zlepšit výdělkem z vlastní práce.
(2) Schopnost a možnost rodinných příslušníků plnit vyživovací povinnost vůči občanovi, kterému se má služba nebo dávka poskytnout, se zpravidla nepřezkoumává, jestliže hodnota služeb a dávek poskytnutých během 1 kalendářního roku nepřevyšuje částku 1000 Kčs.
(3) Do částky uvedené v předchozím odstavci se nezapočítávají peněžité příspěvky poskytnuté podle § 31 odst. 5 a 6 a hodnota věcné pomoci poskytnutá sociálně potřebným rodičům s nezaopatřenými dětmi při přechodu jejich domácnosti z používání propanbutanového plynu na jiný zdroj energie, s výjimkou topné nafty.
§ 99
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 25/1964, o ústavní sociální péči, ve znění směrnic Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 12/1968, registrovaných v částce 1 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1969 a směrnic ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 3/1970 registrovaných v částce 36 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1971, s výjimkou ustanovení, která upravují úhradu za péči poskytovanou v ústavech sociální péče.
2. Směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 4/1968, kterými se stanoví podrobnosti o poskytování některých služeb sociálního zabezpečení (doplňková péče), registrované v částce 22 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1968, ve znění směrnic ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 4/1970, registrovaných v částce 28 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1971 a směrnic ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky z 18. 12. 1971, registrovaných v částce 4 Sbírky zákonů ČSSR z roku 1972.
3. Směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky čj. V/3-8003-j0.12.1974 z 20. 12. 1974 o poskytování příspěvku na provoz vozidel občanům trvale těžce poškozeným na zdraví.
4. Směrnice ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky č. 9/1970 Ú. v. ČSR k provádění důchodového zabezpečení, ve znění směrnic č. 12/1972 Ú. v. ČSR.
5. Směrnice ministerstva školství a kultury z 10. 7. 1974 k provedení vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti.
§ 100
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Ministr:
Dr. Hamerník v. r.
Příl.1
Úhrada za úkony pečovatelské služby
 a) v rodinách s dětmi
 b) pro občany těžce postižené na zdraví a staré občany

------------------------------------------------------------------
                 Sazby                           Maximální částka
                                                    denně v Kčs
------------------------------------------------------------------
Běžné úkony pečovatelské služby                     a)       b)

 1. úkony osobní hygieny                            5,-      5,-

 2. jednoduché ošetřovatelské úkony                 5,-      5,-

 3. práce spojené s udržováním domácnosti           7,-      7,-

 4. donáška uhlí, vynesení popela o váze
    do 15 kg na jeden úkon                          3,-      3,-

 5. donáška nebo dovážka oběda nebo
    jiného teplého jídla                            3,-      3,-

 6. příprava a uvaření oběda či večeře              8,-       -

 7. nákupy a nutné pochůzky, doprovod
    na vyšetření, doprovod dětí do mateřské
    školy apod.                                     3,-      3,-

 8. praní drobného osobního prádla, jeho
    žehlení a drobné opravy                         5,-      5,-

 9. výchovná činnost u dětí                         7,-       -

10. obtížnost výkonu pečovatelské služby
    (byt ve vyšším podlaží, těžce dostupný
    terén, nevybavený byt, WC a voda mimo
    byt, obtížně zvládnutelné dítě a jiné
    okolnosti ztěžující výkon pečovatelské
    služby)                                         3,-      3,-

11. příplatky za službu vykonávanou               Úhrada   Úhrada
    o sobotách a nedělích a svátcích              se       se
                                                  zvyšuje  zvyšuje
                                                  až       až
                                                  o 50 %   o 50 %

12. výkon pečovatelské služby                     Úhrada   Úhrada
    u bacilonosiče                                se       se
                                                  zvyšuje  zvyšuje
                                                  o 12 %   o 12 %

13. noční služba (krátkodobě)
    - pohotovost s možností spánku                 10,-     10,-
    - služba spojená s prováděním
      ošetřovatelských úkonů                       20,-     20,-

14. ošetření nohou (pedikura)                        -       5,-

15. celková koupel včetně umytí vlasů
    ve středisku osobní hygieny                      -       8,-


Mimořádné úkony

 - praní velkého prádla, prádla značně
   znečištěného, ve středisku osobní
   hygieny nebo v prádelně pečovatelské
   služby. Úhrada i odměna dobrovolných
   pracovníků pečovatelské služby činí
   5 Kčs za 1 kg suchého prádla včetně
   jeho vyžehlení

 - velký úklid, úklid po malířích nebo           7,- až  7,- až
   jiných řemeslnících apod.                    10,-    10,-
                                                za hod. za hod.
Příl.2
Příspěvek na provoz motorových vozidel a příspěvek na úhradu pojistného (Nejvyšší výměra)
A. Jednostopá motorová vozidla
   - motorové tříkolky a vozítka zn. Velorex
-----------------------------------------------------------------
                       Příspěvek na provoz    Příspěvek na úhradu
Obsah válců                   Kčs                pojistného Kčs
                             ročně                    ročně
-----------------------------------------------------------------
do   50 ccm                   1150                      12
nad  50 do 100 ccm            1150                      24
nad 100 do 350 ccm            1150                      48
nad 350 ccm                   1750                      48
-----------------------------------------------------------------

B. Automobily
-----------------------------------------------------------------
                       Příspěvek na provoz    Příspěvek na úhradu
Obsah válců                   Kčs                pojistného Kčs
                             ročně                    ročně
-----------------------------------------------------------------
do   500 ccm                  1750                      60
nad  500 do 800 ccm           1750                     144
nad  800 do 1250 ccm          2250                     144
nad 1250 ccm                  2450                     144".
-----------------------------------------------------------------
Příl.3
Zdravotní postižení odůvodňující poskytnutí mimořádných výhod podle § 39 vyhlášky (k vyhlášce č. 130/1975 Sb.)
(1) Mimořádné výhody I. stupně (průkaz TP) se přiznávají zejména v těchto případech postižení:
- anatomická ztráta jedné dolní končetiny od kloubu Lisfrankova (art. metatarso-tarsální) výše;
- podstatné funkční omezení jedné dolní končetiny (např. na podkladě těžké paresy);
- zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm;
- pakloub kosti holenní;
- ztuhlost kolenního nebo kyčelního kloubu;
- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s dobrou nebo mírně porušenou funkcí operované končetiny;
- postižení končetinových cév s těžkými trofickými změnami a se závažnou poruchou krevního oběhu v jedné dolní končetině, příp. varikosní komplex obou dolních končetin s obdobným postižením;
- záchvatová onemocnění spojená se ztrátou vědomí, dostavující se alespoň několikrát měsíčně.
(2) Mimořádné výhody II. stupně (průkaz ZTP) se přiznávají zejména v těchto případech postižení:
- vrozené nebo získané defekty odpovídající stavům po amputaci v obou bércích, nebo (u jednostranného postižení) v kloubu kolenním a výše;
- funkční ztráta jedné dolní končetiny, např. na podkladě úplného ochrnutí (plegie) této končetiny;
- těžší paresy dvou končetin;
- současné amputační ztráty podstatných částí jedné dolní i horní končetiny;
- pakloub stehenní kosti;
- stav po implantaci endoprotézy kyčelního nebo kolenního kloubu s výrazně porušenou funkcí operované končetiny;
- stavy po úrazech nebo nemocech páteře s následnými těžkými poruchami hybnosti;
- těžké obliterace tepen dolních končetin s výrazným funkčním postižením;
- těžké kyfoskoliozy spojené s kardiopulmonální nedostatečností;
- vady a nemoci srdce s prokázanou chronickou oběhovou subkompenzací, trvající i při kardiotonické léčbě;
- objektivně prokázaná dechová nedostatečnost těžkého stupně;
- pokročilá stadia Bechtěrevovy nemoci (počínaje IV. stadiem).
(3) Mimořádné výhody III. stupně (průkaz ZTP-P) se přiznávají zejména v těchto případech postižení:
- anatomická nebo funkční ztráta dvou končetin;
- současné ztuhnutí páteře i velkých kloubů v konečném stadiu Bechtěrevovy nemoci;
- úplná nebo praktická nevidomost obou očí.
(4) U nemocí a vad neuvedených v této příloze, pokud podstatně omezují pohybovou schopnost, se funkční postižení porovnává s indikacemi uvedenými v předchozích odstavcích.
Příl.4
Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí do ústavů (k vyhlášce č. 130/1975 Sb.)
A. Zdravotní postižení podmiňující přijetí do ústavů
(1) Zdravotní stav, který odůvodňuje přijetí do ústavů pro tělesně postiženou mládež a tělesně postižené dospělé občany, je dán především poškozením motorických funkcí v kterékoli jejich složce, které činí postiženého částečně, převážně nebo úplně bezmocným nebo nesoběstačným a kde není těžší postižení v psychické sféře.
Zejména půjde o následující stavy:
1. závažné vrozené vady ortopedického charakteru vyžadující použití zejména složitých ortopedických pomůcek,
2. závažné vrozené vady a onemocnění neurologického charakteru s větším deficitem inervace, zejména motorické, v oblasti páteře, končetin a svěračů,
3. závažné vrozené defekty a vady chirurgického charakteru, operační léčbou neovlivněné nebo již neovlivnitelné a vyžadující speciální režim ošetřování,
4. dědičná, systémová, metabolická a endokrinní onemocnění s postižením ústrojí nosného a pohybového i ústrojí nervového se značně omezenou funkcí, zčásti korigovatelnou ortopedickými pomůckami,
5. stavy po úrazech nebo zánětech jakékoliv etiologie ortopedického nebo neurologického charakteru s těžší anatomickou a funkční poruchou, léčbou a rehabilitací již podstatněji neovlivnitelnou včetně imobility,
6. stavy po neurochirurgických a ortopedických operačních zákrocích, zejména s motorickým deficitem většího rozsahu, značně omezujícím sebeobsluhu včetně imobilních,
7. vrozené syndromy, postihující několik systémů se značným ztížením sebeobsluhy.
(2) Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro smyslově postižené dospělé občany, jsou taková postižení funkcí sensorických (především zraku a sluchu), která způsobují značné omezení nebo ztrátu orientace a běžného dorozumívání. Tím činí postiženého zpravidla závislým na pomoci jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech.
(3) Postižení, která odůvodňují přijetí do ústavů pro mentálně postiženou mládež a mentálně postižené dospělé občany, jsou taková, která způsobují omezení či ztrátu vzdělanosti případně vychovatelnosti a vyžadují pomoc, zejména dohled jiné osoby, při některých či hlavních nezbytných životních úkonech.
B. Zdravotní postižení vylučující přijetí do ústavů
(1) Do ústavů pro tělesně, smyslově nebo mentálně postižené nelze přijmout takového občana, který sice podmínky pro přijetí splňuje, avšak v době přijetí vyžaduje jeho zdravotní stav léčení v lůžkovém zařízení příslušného ústavu národního zdraví.
Jde zejména o tato zdravotní postižení:
1. infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, kde nemocný může být zdrojem onemocnění,
2. tuberkulóza s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem. Potvrzení vydá příslušný odborný lékař ústavu národního zdraví,
3. zhoubné novotvary všech typů a lokalizací do 3 let od skončení komplexní léčby, anebo v době podání žádosti o přijetí do ústavu byly komplexním vyšetřením zjištěny metastázy,
4. psychóza a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje soužití s kolektivem,
5. chronický alkoholismus a jiné závažné toxikomanie, pokud nedošlo k likvidaci návyku, což musí být doloženo potvrzením příslušného odborného lékaře - psychiatra, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka ministerstva zdravotnictví ČSR,
6. choroby srdeční a cévní ve stadiu dekompenzace a jejich komplikace vedoucí k výraznému omezení hybnosti.
V případech hodných zřetele může povolit výjimky u zdravotního postižení se souhlasem vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v okrese, případně vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v kraji, orgán příslušného národního výboru, který o přijetí do ústavu rozhoduje.
(2) Do domova důchodců nelze přijmout občana, jehož zdravotní stav vyžaduje léčení a trvalé odborné ošetřování v lůžkovém zařízení ústavu národního zdraví.
Jde zejména o následující zdravotní postižení:
1. infekční a parazitární choroby všech druhů a stadií, kdy nemocný může být zdrojem onemocnění,
2. tuberkulóza s výjimkou stadií P III a M III a dalších stabilizovaných a inaktivních forem. Potvrzení vydá příslušný odborný lékař ústavu národního zdraví,
3. pohlavní choroby v akutním stadiu. V chronickém stadiu jen na základě vyjádření příslušného odborného lékaře, které nesmí být v rozporu s předpisy hygienické služby,
4. zhoubné novotvary všech typů a lokalizací, pokud nebylo po komplexní léčbě dosaženo remise, a v době eventuálního příjmu do domova důchodců byly zjištěny metastázy,
5. diabetes mellitus nekompenzovatelný standardní dietou s běžnými perorálními léky nebo inzulínem a při současném výskytu komplikací,
6. psychózy a psychické poruchy, při nichž nemocný může ohrozit sebe i druhé, respektive jeho chování znemožňuje klidné soužití v kolektivu,
7. chronický alkoholismus a jiné závažné toxikománie, pokud nedošlo léčbou k likvidaci návyku a chování občana znemožňuje klidné soužití v kolektivu. Potvrzení vydá příslušný odborný lékař - psychiatr, při respektování lhůt stanovených pokynem hlavního odborníka - psychiatra ministerstva zdravotnictví ČSR,
8. imbecilita a idiocie,
9. roztroušená mozkomíšní skleróza, nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise, nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení vydá příslušný přednosta neurologického oddělení,
10. degenerativní nervové nemoci (amyotrofická laterální skleróza, bulbární paralýza, spinální heredoataxie, progresivní mozková a mozečková atrofie apod.), nebylo-li komplexní léčbou dosaženo dlouhodobé remise nebo nejde-li o stabilizovanou formu. Potvrzení vydá příslušný přednosta neurologického oddělení,
11. choroby srdeční ve stadiu dekompenzace spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
12. těžké trofické změny na končetinách cévního původu a ischemické změny na končetinách interní léčbou již neovlivnitelné a v gangrenózním stadiu,
13. selhávání dýchacích funkcí jakéhokoliv původu spojené s výrazným omezením hybnosti a sebeobsluhy,
14. chronická onemocnění jater ve stadiu dekompenzace,
15. chronická onemocnění ledvin ve stadiu selhání,
16. chronické fistulující osteomyelitidy jakékoli etiologie,
17. nevyléčitelné stavy po zlomeninách a luxacích, zejména dolních končetin a páteře s těžším omezením hybnosti,
18. stavy po amputacích s těžším omezením nebo znemožněním pohybu, kde nelze počítat s nošením protézy, respektive soběstačnosti s pomocí berlí, či ovládáním vozíku pro invalidy,
19. postižení lokomočního aparátu jakéhokoliv původu s těžším anatomickým a funkčním omezením a se značným ztížením sebeobsluhy,
20. stavy po poranění nebo operacích mozku, míchy, páteře s trvalou poruchou hybnosti, která značně omezuje sebeobsluhu,
21. postižení smyslových funkcí, především zraku a sluchu, která způsobují značné omezení nebo ztrátu orientace nebo běžného dorozumívání.
(3) V případech zdůvodněných a hodných zřetele může povolit výjimku z uvedených kritérií se souhlasem vedoucího lékaře sociálního zabezpečení v okrese nebo kraji orgán příslušného národního výboru, který o přijetí do domova důchodců rozhoduje.
(4) Bacilonosiče lze přijmout do domova důchodců, jsou-li v něm vytvořeny podmínky požadované hygienickou službou příslušného národního výboru, o čemž musí být pořízen zápis, který se připojí k dokumentaci žadatele pro umístění do domova důchodců.
(5) Pro přijetí do domova - penziónu pro důchodce platí stejná kritéria jako pro přijetí do domova důchodců, přičemž nelze do něho přijmout občana, jehož zdravotní stav je takový, že trvale potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou.
1) § 25 písm. a) bod 2 zákona ČNR č. 129/1975 Sb.
2) § 25 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči.
3) Zejména § 16 zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.
4) § 89 zákona o sociálním zabezpečení.
5) § 12 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
6) § 5 zákona č. 50/1973 Sb.
7) § 190 - 203 zákoníku práce. § 44 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
8) Vyhláška ÚRO č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech.