Výnos ze dne 23.7.1981 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladovaní kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách v organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy

23.7.1981 | Sbírka:  17/1981 Ú.v. | Částka:  33/1981ASPI

Vztahy

Nadřazené: 24/1972 Sb., 41/1957 Sb.
Aktivní derogace: 1/1971 (7/1971)
Pasivní derogace: 239/1998 Sb., 6/1994 Sb., 340/1992 Sb., 443/1990 Sb., 72/1988 Sb., 6365/86, 4601/86
17/1981 Ú.v.
VÝNOS
Českého báňského úřadu z 23. července 1981 čj. 4600/81 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách.
Změna: výnos ČBÚ 4601/1986
Změna: výnos ČBÚ 6365/1986
Změna: 72/1988 Sb.
Změna: 443/1990 Sb.
Změna: 340/1992 Sb.
Změna: 6/1994 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 57 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí ČSR a s Českým úřadem bezpečnosti práce, jakož i s Českou odborovou radou a s dalšími zúčastněnými ústředními orgány státní správy:
PRVNÍ DÍL
Úvodní ustanovení
§ 1
Rozsah platnosti
Výnos o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu pro vrtné a geofyzikální práce a pro těžbu, úpravu a podzemní skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (dále jen "předpis") se vztahuje1) na organizace, pokud vykonávají práce a činnosti jím upravené a podléhají
a) vrchnímu dozoru státní báňské správy podle zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon),
b) státnímu odbornému dozoru státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
§ 2
Seznámení pracovníků s bezpečnostními předpisy
(1) Organizace je povinna prokazatelně seznámit s tímto předpisem, popř. s dalšími předpisy, na které se tento předpis odvolává, a s příslušnými normami všechny pracovníky, kteří práce plánují, projektují, připravují, řídí, kontrolují a provádějí, a to nejméně v rozsahu potřebném pro výkon jejich funkce. Dále musí organizace zařídit, aby všechny tyto předpisy a technické normy byly pracovníkům přístupny k nahlédnutí a podat k nim na jejich požádání potřebná vysvětlení.
(2) Pracovníci organizace, uvedení v odst. 1 jsou povinni zúčastnit se školení o předpisech, které potřebují pro výkon své funkce. Školení technicko-hospodářských pracovníků, kteří řídí práce v organizaci, se zakončuje zkouškou.2) Lhůty opakovaného školení a zkoušek u ostatních pracovníků stanoví vedoucí pracovník, který rovněž jmenuje zkušební komisi, pokud její složení pro některé skupiny pracovníků neurčí obvodní báňský úřad.
§ 3
Odpovědnost za dodržování předpisu
Odpovědnost pracovníků na jednotlivých stupních řízení za dodržování tohoto předpisu musí vedoucí pracovník podrobně vymezit v organizačním řádu. Povinnosti, které tento předpis výslovně ukládá vedoucímu pracovníkovi, nesmějí být přenášeny na jiné pracovníky.
§ 4
Projekt, technologický postup a pravidla
(1) Tam, kde to stanoví tento předpis, musí organizace před zahájením příslušných prací vypracovat projekt resp. technologický postup a seznámit s ním všechny pracovníky, kterých se týká.
(2) Obecnými předpisy požadovaná pravidla pro obsluhu, údržbu a opravy strojních, elektrických a energetických zařízení (dále jen "pravidla") musí obsahovat i ustanovení o prohlídkách těchto zařízení.
(3) Technologický postup musí obsahovat zejména vlastní technologii práce a bezpečnostní, protipožární, hygienická, popř. další potřebná opatření. Pro obdobné poměry a způsoby práce je možno použít typových technologických postupů, tyto však musí být podle potřeby upřesněny podle místních podmínek.
(4) Při změně poměrů a podmínek se musí technologický postup a pravidla bez odkladu vhodně upravit, popřípadě i doplnit projekt.
§ 5
Instrukce
Organizace vydá k tomuto předpisu zvláštní instrukci 2) a předá ji každému pracovníkovi, kterého se týká.
DRUHÝ DÍL
Vrtné práce
I. oddíl
Všeobecná ustanovení
§ 6
zrušen
§ 7
Bezpečnostní vzdálenosti vrtu od objektů a zařízení
(1) Při výběru místa vrtu je nutno dbát, aby jeho umístěním a provozem nebyla narušena ochranná pásma, popřípadě chráněná území, stanovená předpisy1). Oblasti, které by mohly být vrtnými pracemi dotčeny, se musí uvést a vyznačit v projektu vrtu. Ochrana obecných zájmů musí být dořešena už v průběhu projektové přípravy.
(2) Při vytyčování projektovaného vrtu musí být dodržen bezpečnostní okruh z hlediska pádu věže nebo materiálu. Poloměr tohoto bezpečnostního okruhu se musí rovnat výšce vrtné věže, zvětšený o polovinu, nejméně však o 10 m. Tento okruh je možno snížit na hranici určenou technologickým postupem, je-li podle konstrukce věže možno její pád při zdvihání nebo spouštění vyloučit anebo když je možno všechny objekty, které jsou v okruhu pádu věže zabezpečit tak, aby nemohly být poškozeny.
(3) Vrt, u kterého v době provozu může vzniknout prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par nebo ohně hořlavých plynů, par a kapalin3), nesmí být umístěn méně než 30 m od objektů a zařízení, ve kterých se používá nebo bude používat otevřený oheň nebo jiné zdroje, které mohou způsobit iniciaci výbušné nebo zápalné směsi.
(4) Vrt s předpokládaným výskytem plynu nebo ropy nesmí být umístěn blíže než 150 m od souvislé obytné zástavby, jiných společensky důležitých objektů a objektů zemědělské živočišné výroby. Jestliže se předpokládá výskyt škodlivých příměsí (sirovodík apod.), nesmí být tato vzdálenost menší než 350 m.
II. oddíl
Vrtná zařízení
§ 8
Vrtné soupravy
(1) zrušen
(2) Každá vrtná souprava se musí opatřit tabulkou (nápisem) s názvem provozující organizace.
§ 9
Montáž, demontáž a přemisťování vrtných souprav
(1) Pro montáž a demontáž vrtné soupravy, jakož i pro zdvihání a spouštění vrtné věže nebo vrtného stožáru (dále jen "vrtná věž") musí organizace v souladu s návodem výrobce zařízení vypracovat technologický postup.
(2) Usazení vrtných souprav a jejich příslušenství musí být provedeno tak, aby zajišťovalo bezpečný provoz.
(3) Pro přemisťování vrtných souprav nutno dodržovat zejména tyto podmínky
a) trasu pro přemístění soupravy a její přistavení na pracoviště musí určit organizace,
b) za mlhy nebo za snížené viditelnosti musí být souprava při přemisťování vedena určeným pracovníkem,
c) nejvyšší sklon svahů, po kterých se smí souprava pohybovat, musí odpovídat jejím technickým podmínkám.
§ 10
Vybavení vrtných věží
(1) Vrtná věž musí mít štítek popřípadě nápis s viditelným údajem maximálního dovoleného zatížení věže, její výšky, roku výroby a názvu výrobce.
(2) Pracovní plošiny musí být dostatečně pevné, bezpečné a zajištěné proti sklouznutí nebo pádu pracovníků a musí být chráněny proti povětrnostním vlivům.
(3) Pokud mají být vrtné tyče stavěny do věže, musí být tato vybavena zařízením pro jejich bezpečné odkládání.
(4) Vrtné věže na vrtech s nebezpečím výronu plynů nebo kapalin musí být opatřeny záchranným zařízením pro bezpečné a rychlé opuštění horní pracovní plošiny. Přístup k záchrannému zařízení a jeho uvedení do činnosti musí být snadné a bezpečné. Záchranné zařízení, které se má použít na vrtech s nebezpečím výronu hořlavých plynů nebo ropy, musí být provedeno tak, aby při jeho použití nenastalo jiskření. Místo dosednutí záchranného zařízení, pokud se nachází mimo místa se stálým osvětlením, musí být za snížené viditelnosti osvětleno vždy, když se na horní pracovní plošině pracuje.
(5) Přezkoušení záchranného zařízení musí organizace zajistit zejména
a) po každé montáži nebo opravě záchranného zařízení,
b) po ukončení montáže vrtné věže nebo jejím přemístění bez demontáže,
c) po erupci, vichřici nebo úderu bleskem,
d) v dalších případech a lhůtách uvedených v pravidlech.
Výsledky přezkoušení musí být zapsány do vrtného deníku.
(6) Na horní pracovní plošině vybavené záchranným zařízením podle odstavce 4 mohou pracovat jen pracovníci, kteří byli seznámeni s jeho funkcí a prakticky vycvičeni v jeho používání ve lhůtách, stanovených organizací; organizace o tom musí vést záznamy.
(7) K místům ve vrtné věži, kam je potřebné vystupovat za účelem prohlídky, obsluhy a údržby, musí být zajištěn bezpečný přístup pomocí schodů nebo žebříků. Jestliže konstrukce vrtné věže neumožňuje použít schody ani žebřík, je možno použít stoupadlový žebřík, avšak maximálně do výšky 15 m. Schody, žebřík nebo stoupadlový žebřík mohou být umístěny i uvnitř vrtné věže, avšak ve výstupu nebo sestupu nesmí nic překážet. Žebřík nebo stoupadlový žebřík musí být od výšky 3 m nad zemí nebo pracovní plošinou vybaven ochranným košem nebo jiným bezpečnostním zařízením; všechny další žebříky nebo stoupadlové žebříky musí mít ochranný koš nebo jiné bezpečnostní zařízení od výšky 2 m nad plošinou (odpočivadlem). Stoupadla musí být bezpečně upevněna a mohou být vzdálena od sebe nejvíce 30 cm.
(8) Vrtné věže vyšší než 26 m musí být vybaveny vhodným zařízením proti najetí spodního bloku kladkostroje do koruny vrtné věže. Funkce tohoto zařízení se musí kontrolovat vždy při prohlídkách podle § 11 odst. 1 písm. a), d), e), f). Výsledek kontroly musí být zapsán do vrtného deníku.
§ 11
Prohlídky vrtných věží
(1) Vrtná věž musí být prohlédnuta
a) po ukončení montáže,
b) po jejím přemístění bez demontáže,
c) před jejím spuštěním s výjimkou pojízdných vrtných souprav ovládaných hydraulicky nebo pneumaticky,
d) před započetím a po skončení prací spojených s mimořádným zatížením zdvihacího zařízení,
e) po erupci, vichřici a po úderu bleskem,
f) v dalších případech a lhůtách uvedených v pravidlech.
(2) Při prohlídkách je nutno pečlivě prohlédnout zejména všechna místa spojů. Vadné nebo chybějící součásti vrtné věže musí být opraveny anebo nahrazeny.
(3) Výsledek prohlídky a provedené opravy musí být zapsány do vrtného deníku.
§ 12
Vrátky
(1) Vynaložená síla na rukojeť brzdy vrátku pro úplné zabrzdění při maximálním zatížení nesmí převyšovat hodnoty stanovené zvláštním předpisem4). Brzdová rukojeť musí být ve výši alespoň 80 cm od pracovní plošiny a nesmí být nastavovaná.
(2) Po vypnutí brzd se musí brzdové pásy rovnoměrně uvolňovat, aby jejich pracovní povrch nezůstal ve styku s povrchem brzdícího kotouče. Kotouč musí být naprosto hladký a stav brzdového pásu včetně upevnění se musí prokazatelně kontrolovat při každé periodické prohlídce a před pažením vrtu.
(3) Obsluha vrátku nesmí opustit stanoviště při zavěšeném břemenu s výjimkou případů určených ve schváleném technologickém postupu. V těchto případech musí být vhodným opatřením vyloučena možnost samovolného pohybu břemene.
(4) Konstrukce vrátku nebo zvláštní zařízení musí zajišťovat řádné navíjení lana na buben vrátku; použije-li se vodítko se závažím, musí se závaží umístit mimo pracovní poval.
(5) Je zakázáno usměrňovat navíjení lana na buben rukou nebo pomocí sochoru.
(6) Konec lana musí být bezpečně připojen na buben vrátku a při jeho největším odvinutí musí na bubnu zůstat nejméně 3 závity lana.
(7) Způsob zajištění rukojeti u brzdy vrátku se musí určit v pravidlech.
(8) Třecí (frikční) vrátek musí vyhovovat těmto podmínkám
a) musí být pevně připojen na základový rám vrtné věže,
b) ovládací páky musí být zajistitelné v zabrzděné poloze, aby nemohlo dojít k samovolnému odbrzdění.
(9) Kontrola stavu opotřebení brzdového obložení a správného záběru soukolí, jakož i způsob použití třecího (frikčního) vrátku při dlátování se musí určit v pravidlech.
§ 13
Naviják (spill)
(1) Každý naviják (spill) musí mít zařízení, které zabraňuje překřížení lana při navíjení. Není přípustno pracovat s navijákem, jehož povrch je opotřebován nad míru určenou v pravidlech.
(2) Při práci s navijákem se musí použít lano určené v technologickém postupu.
(3) Práce s navijákem je dovolena pouze předákovi nebo jeho zástupci, kteří během obsluhování navijáku nesmějí provádět žádné jiné úkony.
(4) Každou manipulaci s břemenem pomocí navijáku nebo pomocného vrátku musí sledovat obsluha vrátku nebo jiný pověřený pracovník, který se musí s obsluhou dohodnout na způsobu dorozumění.
(5) Po skončení práce s navijákem nesmí lano na něm zůstat.
§ 14
Kladkostroj
(1) Kladnice horního a spodního bloku musí být zhotoveny tak, aby nemohlo dojít k vysmeknutí lana z kladek.
(2) Před nasazením na soupravu, při každé opravě, nejméně však jednou za půl roku musí určený pracovník provést prohlídku kladkostroje. Výsledek prohlídky se musí zaznamenat ve vrtném deníku.
(3) Matice šroubů na ložiskách hřídele v horní části kladkostroje se musí zajistit proti samovolnému uvolnění.
(4) Konce lana kladkostroje se musí spolehlivě upevnit podle pravidel.
§ 15
Hák a třmeny kladkostroje
(1) Hák kladkostroje musí být opatřen vhodnými pojistkami proti vypadnutí třmenu. Před každým nasazením háku na soupravu, při každé opravě, nejméně však jednou za půl roku musí určený pracovník provést jeho prohlídku.
(2) Je zakázáno provádět jakékoliv opravy na háku obsluhou soupravy. K nasazování háku na třmeny výplachové hlavy a rovněž k jeho vyhákování se musí užívat speciálního háčku. Tyto úkony se musí provádět z pracovní plošiny. Aby nedocházelo k opotřebování třmenů, je nutno tyto v místech, kde narážejí na výplachovou hlavu, opatřit vhodnou ochranou.
(3) Je zakázáno provádět jakékoliv úpravy na třmenech a při zjištění deformace musí být neprodleně vyřazeny. Třmeny musí po každé havárii, nejméně však jednou za půl roku kontrolovat určený pracovník.
(4) Výsledky prohlídek podle odst. 1 a 3 se musí zaznamenat ve vrtném deníku.
§ 16
Ocelová lana na vrtbách
(1) Trvalá bezpečnost kladkostrojového nosného lana musí být nejméně 2,5násobná vzhledem k největšímu statickému zatížení. Způsob zjišťování této bezpečnosti s ohledem na počáteční bezpečnost lana, největší dovolený počet viditelných zlomených drátů, případně míru opotřebení lana určí organizace. Lano se musí vyměnit bez ohledu na počet přetržených drátů, když se vyskytne na některém místě vydutí, značná koroze, přetržený pramen nebo jiné závažné poškození.
(2) Trvalá bezpečnost lana pro těžební zařízení (lžícování, pístování apod.) musí být nejméně trojnásobná vzhledem k největšímu statickému zatížení. Jinak platí i pro tato lana ustanovení odst. 1.
(3) Oka ocelových lan (na upevnění lžíce, oka kotevních lan apod.) se musí provést odborným zápletem, nalisováním nebo potřebným počtem lanových svorek se vzdáleností alespoň 120 mm, nejméně však třemi svorkami. Lanové svorky se musí řádně utáhnout a jejich utažení musí být kontrolováno. Matice musí být podloženy pružnými podložkami. Třmen svorky musí doléhat na přehnutý konec lana, nikoliv na jeho nosnou část. Oka ocelových lan musí být opatřena ocelovou vložkou nebo srdcovkou.
(4) Nepohyblivá lana vedená přes hranu se musí vhodně chránit proti ostrému ohybu. Poloměr ohybu nesmí být menší než 2,5násobek průměru lana.
§ 17
Výplachové čerpadlo
(1) Výplachové čerpadlo musí být opatřeno pojistným zařízením, které se musí uvést do činnosti při tlaku převyšujícím maximální tlak odpovídající průměru použitého válce.
(2) Na výplachovém čerpadle se musí umístit tabulka s uvedením průměru válce, maximálního tlaku a kalibračních hodnot pojistných prvků.
(3) Pojistný prvek musí být pro tento účel zvlášť určený nebo vyrobený a označen.
(4) Před spouštěním čerpadla, po výměně válců se musí obsluha přesvědčit, zda pojistný prvek odpovídá průměru válce.
(5) Výplachové čerpadlo musí být vybaveno tlakoměrem s výrazným označením nejvyššího přípustného pracovního přetlaku čerpadla. Jestliže konstrukce tlakoměru toto označení nedovoluje, musí být tlakoměr opatřen tabulkou s uvedením nejvyššího přípustného pracovního přetlaku čerpadla.
(6) Výplachové čerpadlo s přetlakem nad 3 MPa musí být vybaveno zařízením na kompenzaci tlakových rázů.
(7) Vývod od pojistného ventilu musí být proveden tak, aby nebyl nikdo ohrožen unikajícím výplachem.
(8) Na tlakové části čerpadla pod tlakem se nesmějí konat žádné práce.
(9) Je-li výplachové čerpadlo ovládáno dálkově, musí být vybaveno zařízením, které umožní odpojit čerpadlo od dálkového ovládání.
§ 18
Výplachové potrubí, hadice a rozvaděče výplachu
(1) Na výplachovém potrubí pod tlakem se nesmějí konat žádné práce.
(2) Výplachové potrubí nesmí překážet volnému přístupu k zařízení a k východům. V místech přechodů přes potrubí se musí zhotovit přechodové plošiny nebo schody.
(3) Na výtlačném potrubí se musí rozmístit uzávěry tak, aby bylo možno odpojit jednotlivá čerpadla od spojovacího potrubí i čerpadla mezi sebou.
(4) Jmenovitá světlost uzávěrů a rozvaděčů, jakož i jmenovitý tlak, pro které jsou určeny, musí být navzájem shodné.
(5) Uzávěry se musí umístit tak, aby byly bezpečně ovladatelné.
(6) Rozvody výplachových čerpadel musí umožňovat jejich úplné odkalení.
(7) Výtlačné potrubí musí mít zařízení umožňující uvedení čerpadla do chodu bez zatížení a jeho postupný přechod na pracovní režim nezávislý na počtu čerpadel.
(8) Výtlačné potrubí se musí po každé opravě a vždy před uvedením soupravy do provozu prokazatelně vyzkoušet na maximální provozní tlak.
(9) Výplachová hadice musí být na obou koncích zajištěna proti pádu při jejím případném přetržení nebo vytržení ze spojů.
(10) U vrtných souprav pracujících v podmínkách s možností tlakových projevů
a) musí být na stojáku výplachové hadice ve výšce 1,2 m od podlahy (povalu) odbočka s uzávěrem pro připojení potrubí promývacího nebo cementačního agregátu,
b) na výtlačném potrubí musí být odbočka s uzávěrem pro možnost začerpávání kapalin do mezikruží přes preventr,
c) výtlačné potrubí a stoják musí umožňovat připojení přístrojů pro kontrolu tlaku a množství výplachové kapaliny. Mezi tlakoměrem a výtlačným potrubím musí být zařízení zabezpečující kontrolu funkce tlakoměru a jeho výměnu.
§ 19
Výplachová hlava
Výplachová hlava se musí vhodným způsobem zabezpečit proti pádu.
§ 20
Zařízení na přípravu a čištění vrtného výplachu
(1) Odlučovače písku (hydrocyklony) se musí provést tak, aby zabezpečovaly ochranu obsluhy před rozstříknutím výplachu z odpadní trysky.
(2) Sklon natáčení hydraulických mísících zařízení (hydromonitory) musí být ve vodorovné a svislé rovině omezen tak, aby proud výplachu nesměřoval mimo prostor nádrže.
(3) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu musí být vrtná souprava vybavena odplynovačem a potrubím na odvod uvolněného plynu na vzdálenost určenou technologickým postupem.
(4) Vakuový odplynovač musí mít regulátor podtlaku.
(5) Zařízení pro úpravu a čištění výplachu pracující pod přetlakem nebo podtlakem se musí opatřit tlakoměry (vakuoměry) s vyznačenými pracovními hodnotami tlaku nebo podtlaku.
(6) Při přípravě výplachu v mechanické míchačce se zakazuje sahat do ní rukou nebo vsouvat nářadí. Při míchání se musí plnící otvor na míchačce vhodně zabezpečit.
(7) Nesmí se vstupovat na vibrační síta při jejich provozu.
§ 21
Kontrolní a měřicí přístroje
(1) Vrtná souprava používaná na vrtech s předpokládaným výskytem plynu nebo ropy musí mít zařízení pro měření a registraci tahu v laně. Vrtné soupravy používané na ostatních vrtech, pokud mohou vyvinout tah na háku vyšší než 50 kN, musí mít alespoň zařízení, které měří tah v laně a případné překročení povolené hodnoty vyznačí. Zařízení se musí kontrolovat v každé směně před započetím vrtných prací a výsledek kontroly musí být zapsán do vrtného deníku. Při poruše zařízení se musí vrtné práce zastavit.
(2) Vrtná souprava na vrtech s předpokládaným výskytem plynu nebo ropy musí mít tlakoměry na měření tlaku ve vrtných tyčích a v mezikruží.
(3) Na vrtbě s předpokládaným výskytem hořlavých plynů musí být kontinuální analyzátor metanu, který před dosažením hranice nebezpečné koncentrace 3) bude automaticky zvukově i světelně tento stav signalizovat. Umístění snímače kontinuálního analyzátoru metanu určí projekt vrtu.
(4) Na vrtbě s předpokládaným výskytem sirovodíku musí být také kontinuální analyzátor, který bude automaticky zvukově i světelně signalizovat dosažení 50 procent mezní koncentrace sirovodíku.4) Jeho umístění určí projekt vrtu.
(5) Pro kontrolu metanu a sirovodíku se mohou používat jen analyzátory schválené Českým báňským úřadem.
(6) Kontrolní a měřicí přístroje musí být kontrolovány ve lhůtách určených organizací, nejsou-li tyto stanoveny Českým báňským úřadem nebo výrobcem. Výsledky kontrol musí být zapsány do vrtného deníku.
§ 22
Kleště
(1) V případech určených v pravidlech musí být kleště na spojování, dotahování a povolování vrtných trubek, zátěžek, pažnic, čerpacích trubek a jiných částí kolon zavěšeny na ocelových lanech ve vodorovné poloze a opatřeny vyvažovacím zařízením. Protizávaží musí být umístěno tak, aby se ve své krajní poloze nedotýkalo plošiny, jeho dráha musí být zabezpečena tak, aby nemohlo dojít k úrazu.
(2) Při mechanickém rozpojování a spojování vrtných tyčí, zátěžek, pažnic, čerpacích trubek a jiných částí kolon pomocí navijáku se musí lano upevnit na rameni kleští bez zbytečných spojovacích článků.
(3) Při použití pneumatických, hydraulických a jiných mechanismů na spojování a rozpojování se musí na kleštích použít ocelového lana.
(4) Na dotahování a uvolňování závitových spojů zátěžek o větším průměru než 203 mm se nesmí použít navijáku.
(5) Po upnutí kleští a po dobu účinku kroutícího momentu je zakázáno zdržovat se v okruhu pohybu kleští.
(6) Při práci s navijákem, pneumatickým nebo hydraulickým odtrhovačem (odtrhovací a utahovací zařízení) musí být i druhé kleště vybaveny ocelovým lanem, bezpečně upevněným ke konstrukci věže.
§ 23
Elevátory
Závlačky zabraňující vypadnutí závěsů (třmenů) elevátoru musí mít průměr alespoň 80 % průměru otvoru a musí se zabezpečit proti vypadnutí.
§ 24
Výtažník
(1) Konec lana se musí bezpečně spojit s okem výtažníku, popřípadě s jiným nářadím, a to nejméně třemi sešroubovanými svorkami. Smyčka lana se musí opatřit srdcovkou nebo jiným rovnocenným zařízením.
(2) Výtažník musí před použitím prohlédnout určený pracovník.
III. oddíl
Výkon vrtných prací
§ 25
Zahájení vrtných prací
(1) Vlastní vrtání se smí zahájit až po převzetí vrtné soupravy a v souladu se schváleným projektem. Převzetí vrtné soupravy se uskuteční
a) u vrtů s předpokládaným výskytem ropy, plynů nebo vody pod tlakem a u vrtů hlubších než 650 m na základě odborného posouzení komisí; vedoucího a členy komise určí vedoucí pracovník,
b) u jiných vrtů podle technologického postupu.
(2) O převzetí vrtné soupravy podle odst. 1 musí organizace sepsat zápis o způsobilosti celého zařízení pro vrtné práce. Zápis musí být na pracovišti vždy k dispozici.
(3) Před zahájením vrtných prací musí být osádka vrtné soupravy seznámena i s projektem vrtu (včetně jeho změn a doplňků), který musí být na pracovišti.
(4) Není dovoleno provádět vrtné práce, pokud není osádka směny úplná.
(5) Jen v nevyhnutelných případech smí určený technik povolit po dobu jedné směny na vrtbě při sníženém počtu osádky ty práce, při kterých toto snížení neohrožuje bezpečnost. Toto povolení je podmíněno provedením vhodné úpravy pracovních postupů a musí se zaznamenat do vrtného deníku. Práce při sníženém počtu pracovníků nesmějí být úkolovány.
(6) Pro dorozumívání mezi obsluhou vrátku a pracovníkem na horní pracovní plošině v prostředí, ve kterém se překračují nejvyšší přípustné hodnoty hluku,5) musí organizace určit jednotný způsob signalizace. Osádka musí být s významem a způsobem signalizace seznámena před zahájením vrtných prací. Význam signálů musí být vyvěšen na místě obsluhy vrátku.
§ 26
Výplach a pracovní kapalina
(1) Druh, parametry a množství výplachu nebo pracovní kapaliny (dále jen "výplach") určí projekt popřípadě technologický postup. Změnu parametrů organizace určí písemně.
(2) Měrná hmotnost a další fyzikálně chemické vlastnosti výplachu se musí volit tak, aby byla zaručena protierupční ochrana s ohledem na protierupční vybavení a aby nedošlo k poškození kolektorových horizontů.
(3) Výsledky kvalitativních zkoušek výplachu, které se provádějí v termínech určených v projektu, případně v technologickém postupu, a spotřeba přídavných materiálů (přísad), musí být zapsány do vrtného deníku.
(4) Na vrtech se nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny určí projekt nebo technologický postup způsob a intervaly kontrol množství cirkulujícího výplachu, jakož i množství doplňovaného nebo vytékajícího výplachu.
(5) Při přítoku ložiskového média do cirkulačního výplachu musí být vrtání přerušeno do doby upravení parametrů výplachu, aby byl dosažen alespoň rovnovážný tlakový stav ve vrtu. Při náhlé ztrátě výplachu musí být vrtání přerušeno do odstranění její příčiny.
(6) Při použití vzduchového výplachu musí být ústí vrtu vybaveno těsnící hlavou nebo vhodným odsávacím zařízením. Prachová drť musí být odváděna na vhodné místo a tam zneškodňována. Jestliže se předpokládá výskyt hořlavých plynů ve vrtu, musí organizace určit opatření k zabránění vzniku výbušné směsi.
§ 27
Zapouštění a vytahování nářadí
(1) Sešroubování a odšroubování nářadí (zátěžky, vrtné tyče, dláta apod.) se musí provádět vhodnými klíči, přičemž nářadí musí být spolehlivě zavěšeno a vrátek zajištěn v zabrzděné poloze.
(2) Při vytahování nebo spouštění nářadí do vrtu se ho nikdo nesmí dotýkat rukama. Přidržovat zátěžku nebo beranidlo rukama při zarážení pažnice je zakázáno. Rovněž se nesmí přidržovat jádrovka při vyjímání jádra nebo kontrolovat rukou poloha jádra v jádrovce, pokud není jádrovka položena.
(3) V ohroženém prostoru pod zdviženým a nezajištěným nářadím se nesmí nikdo zdržovat.
(4) Závěsné (svěrné) klíny zátěžek musí mít kužel odpovídající kuželu vložek rotačního stolu.
(5) Při vytahování nářadí, popřípadě při vtahování nářadí do věže na jednoduchém laně se nesmí horní konec vytahovaného nářadí přiblížit ke kladnici na menší vzdálenost než jeden metr.
(6) Jsou-li vrtné tyče nebo jiný trubný materiál ukládány vodorovně, musí být kladeny na dostatečně pevné můstky a musí se zajistit proti sklouznutí. Při ukládání do vrstev se musí ukládat mezi vrstvy vhodné vložky, např. pevné desky, hranoly.
(7) Vrtá-li se bez vrtné věže, nesmí délka tyčí přesahovat 4 metry.
(8) Nářadí je nutno dotahovat k tomu určenými klíči nebo kleštěmi. Podmínky pro případné použití nastavovaných klíčů se musí stanovit v pravidlech.
(9) Pokládací vidlice musí být konstruována tak, aby přesahovala vždy přes používanou hlavu pažnice, popřípadě chytacího otvoru rámu soupravy a aby otvor vidlice přesně doléhal do zářezu spojníku nebo tyče. Podchycovat tyče zvedákem je zakázáno.
(10) Těžké nářadí se nesmí vytahovat ručně na pracovní plošinu; v případě, že se nářadí staví do věže, musí být spolehlivě zajištěno (proti pádu, převrácení apod.).
(11) Na vrtech s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být
a) při zapouštění nářadí, vrtání a proplachování sledován stav a množství výplachu vytékajícího z vrtu,
b) při vytahování nářadí z vrtu pravidelně doplňován výplach; interval doplňování výplachu určí technologický postup,
c) rychlost zapouštění a vytahování nářadí volena tak, aby se zamezilo nebezpečným tlakovým výkyvům ve vrtu.
§ 28
Hydraulické zvedáky
(1) Má-li se zvedat větší silou než je dovolené zatížení věže, musí se použít hydraulické zvedáky. Má-li být hydraulickými zvedáky napínáno vrtné nářadí nebo zdviháno jiné břemeno zavěšené na kladkostroji vrtného vrátku, musí být před spouštěním čerpadel hydraulických zvedáků odstaven vrtný vrátek vypnutím přívodu energie a spojky a uvolněno jeho lano.
(2) Čerpadlo musí mít tlakoměr a musí být umístěno mimo vrt, není-li spojeno přímo se zvedákem.
(3) Oba písty hydraulických zvedáků musí být mezi sebou pevně spojeny konopným lanem.
(4) Všechny spoje tlačného potrubí musí být pečlivě prohlédnuty. S poškozenými hydraulickými zvedáky (nerovnoměrné zdvihání pístů apod.) se zakazuje pracovat. Je zakázáno vyrovnávat zdvih pístů vkládáním vložek.
(5) Zdvih pístů při napínání nářadí nesmí přesahovat 3/4 jejich délky.
(6) Při práci se zvedákem je nutno pečlivě pozorovat tlakoměr. Použití pístů pro určitý tlak se musí řídit návodem výrobce.
(7) Není přípustno náhle snižovat tlak odšroubováním zátky pro vypuštění kapaliny.
(8) Zvedáky musí mít pevná kovová oka nebo držadla.
(9) Jakmile začnou hydraulické zvedáky napínat nářadí, musí všichni členové osádky opustit pracovní poval s výjimkou těch, kteří obsluhují čerpadla a pracovníka vykonávajícího stálý dozor.
(10) Práce s hydraulickými zvedáky se musí provádět za stálého dozoru.
§ 29
Vrtání
(1) Při vrtání se nesmí pracovat s upínací hlavou s vyčnívajícími šrouby.
(2) V případě vypnutí elektrického osvětlení musí se vrtné nářadí, které je na dně vrtu, nadzvednout a nesmí se zastavit cirkulace výplachu.
(3) Ve vrtbě na místech určených organizací musí být k dispozici nejméně tři přenosná akumulátorová svítidla v provozuschopném stavu. Jde-li o pracoviště s nebezpečím výbuchu, musí tato svítidla odpovídat tomuto prostředí.
(4) Při utahování nebo povolování šroubů upínací hlavy na vřetenu musí být páka spojky vypnuta; zapínací páka vřetena a řadící páka rychlosti musí být přitom v nulové poloze (neutrál). Při utahování nebo povolování šroubů horní hlavy vřetena nesmí pracovník stát na konstrukci soupravy, ale musí stát na vhodně upravené plošině.
(5) Pro vrty s nebezpečím výronu plynu nebo kapalin platí
a) vlastní vrtání se nesmí po zapuštění nového vrtného nářadí zahájit dříve, pokud se vrt nepropláchne. Doba a způsob proplachování se musí určit v technologickém postupu,
b) v průběhu vrtání musí být na pracovní plošině nejméně dva pracovníci.
(6) Pokud od převzetí vrtné soupravy podle § 25 odst. 1 písm. a) uplynula doba delší 1 měsíce, musí být před navrtáním předpokládaného ložiskového anebo zásobníkového obzoru s možným výronem plynu nebo ropy provedena opětovná kontrola stavu a vybavení vrtné soupravy a protihavarijní připravenosti. Kontrolu musí provést zvlášť pověření členové komise určení podle § 25 odst. 1 písm. a). Výsledek kontroly musí být zapsán do vrtného deníku.
§ 30
Pažení a cementace
(1) Zvodnělé, naftonosné a plynonosné horizonty musí být izolovány podle projektu vrtu.
(2) V době zapouštění kolony pažnic musí obsluhovat vrátek předák.
(3) Při pažení musí být čep v pažnicové hlavě zajištěn pojistkou.
(4) Při zapouštění pažnic a odpažování je nutno použít otočného závěsu na zavěšení pažnic.
(5) Na vrtech s nebezpečím výronu plynu nebo kapaliny musí být při pažení použit odpovídající uzávěr ústí vrtu (preventr apod.). Rychlost zapouštění pažnic musí být volena tak, aby se zamezilo nebezpečným tlakovým výkyvům ve vrtu.
(6) Pro cementaci pažnicových kolon a cementových můstků se smí použít jen cement s určenou dobou tuhnutí. Před cementací se musí ověřit jeho požadované vlastnosti.
(7) Na vrtech s předpokládaným výskytem plynu nebo ropy musí být pažení a cementace pažnicových kolen, mimo řídící kolony, prováděna za stálého dozoru.
(8) Po cementaci pažnicových kolon, mimo řídící kolony, musí být na vrtech s předpokládaným výskytem plynu nebo ropy kontrolována výška cementového sloupce a jeho izolační schopnost a vyzkoušena hermetičnost pažnicové kolony. Způsob a podmínky kontrol a zkoušek určí projekt. Výsledky musí být zapsány do vrtného deníku.
§ 31
Uvolňování beranidlem
(1) Při uvolňování pažnic nebo nářadí beranidlem se musí beranidlo zajistit na tyčích tak, aby při přetržení lana nespadl beran dolů.
(2) Osádka, která zdvihá beran, musí být mimo vrtnou věž.
§ 32
Čerpací stanice na vodu
(1) Čerpací stanice na vodu musí být chráněna před zásahem nepovolané osoby.
(2) Pístové čerpadlo musí mít ve výtlačném potrubí uzavírací šoupátko a pojistný ventil; rotační čerpadlo musí mít uzavírací šoupátko a zpětnou klapku.
IV. oddíl
Zvláštní ustanovení pro vrty s předpokládaným výskytem plynů, ropy a vody pod tlakem
§ 33
Společná ustanovení
(1) Vedoucí pracovník vydá směrnici pro ochranu zdraví pracovníků a provozních zařízení před účinky škodlivin, zejména sirovodíku, kysličníku uhličitého apod., předpokládaných v plynu nebo kapalině.
(2) Na vrtbě s předpokládaným výskytem kyselých plynů musí být každý pracovník vybaven též vhodným sebezáchranným přístrojem schváleného typu.
(3) Vrtba musí být vybavena telekomunikačním zařízením (telefonem, radiostanicí apod.). V případě, že projekt předpokládá navrtání kyselých plynů, musí být vrtba vybavena dvěma telekomunikačními zařízeními dostatečně prostorově oddělenými tak, aby alespoň jedno z nich bylo umístěno mimo převládající směr větru.
(4) Na vrtbě musí být zřetelně a viditelně umístěn orientační ukazatel směru a síly větru.
(5) Opatření k předcházení tlakovým projevům, určí projekt nebo technologický postup.
§ 34
Opatření pro předcházení erupcí
(1) Vrty, u nichž je možno předpokládat výron plynu nebo kapaliny, musí být zapaženy dostatečně dlouhou úvodní kolonou pažnic a opatřeny vhodným protierupčním zařízením. Součástí protierupčního zařízení na vrtech s nebezpečím výronu plynu nebo ropy musí být též zařízení na rychlé uzavření kolony vrtného nářadí (kohout unášecí tyče, zpětný ventil apod.). Specifikaci protierupčního zařízení určuje organizace.
(2) Předpokládá-li projekt navrtání obzorů nasycených plynem pod tlakem vyšším než je tlak hydrostatický, musí být ústí vrtu opatřeno takovým protierupčním zařízením, které umožní uzavřít ústí vrtu v době kratší než jedna minuta.
(3) Pro zvládnutí tlakových projevů musí být ústí vrtu vybaveno tak, aby bylo možno začerpávat výplach do prostoru mezikruží tvořeného pažnicemi a vrtným nářadím a vypouštět z prostoru tohoto mezikruží. Tlakový rozvod musí být vybaven spolehlivým tlakoměry a regulovatelnými nebo vyměnitelnými tryskami. Tento rozvod musí být ukotven a vhodným způsobem chráněn proti zamrznutí. Organizace určí, kdy a jak vypouštěný plyn nebo ropa musí být spalován 6).
(4) Protierupční zařízení musí být ručně ovladatelné z prostoru mimo konstrukci věže. Ovládací kola musí být označena v souladu s uspořádáním uzávěrů na ústí vrtu. Ovládací kolo plného uzávěru musí být označeno červenou barvou. Dálkové ovládání protierupčních uzávěrů musí být možné z určeného stanoviště i z ovládací stanice.
(5) Za provozuschopný stav protierupčního zařízení odpovídá určený technik.
(6) Ústí vrtu musí být pravidelně kontrolováno tlakem ve lhůtách určených projektem vrtu a vždy
a) po montáži ústí vrtu,
b) po opravě nebo výměně čelistí uzávěru,
c) před navrtáním předpokládaného tlakového obzoru, pokud od poslední kontroly uplynula doba delší 1 měsíce,
d) po zmáhání tlakového projevu.
Spolehlivost preventru se musí kontrolovat též uzavřením, a to čelisťového preventru při každé výměně dláta, univerzálního preventru ve lhůtách určených projektem vrtu.
(7) Výsledek každé kontroly ústí vrtu musí být zapsán do vrtného deníku.
(8) Při tažení nářadí z vrtu musí být vrt doplňován výplachem v souladu s projektem.
(9) Dojde-li k tlakovému projevu, je nutno přerušit výkon prací a dále pokračovat způsobem stanoveným organizací.
(10) Na vrtech, kde je nebezpečí výronu plynu nebo ropy, musí být k dispozici zásoba vhodného výplachu a zatěžkávadel určená v projektu.
(11) Ve lhůtách určených organizací musí být všichni členové vrtných osádek prakticky procvičeni v postupu při zmáhání tlakových projevů.
§ 35
Zmáhání otevřené erupce
(1) Dojde-li k otevřené erupci plynu nebo ropy, musí se zastavit chod spalovacích motorů. Další použití spalovacích motorů je přípustné jen po prověření koncentrace hořlavých plynů a pokud budou provedena opatření zamezující vznícení hořlavých plynů činností motorů.
(2) Při otevřené erupci se musí vypnout přívod elektrické energie k osvětlení, ohřevu a k jiným agregátům, které by mohly být příčinou vzniku výbuchu. Na osvětlení pracoviště se smějí použít jen svítidla v provedení pro prostory s nebezpečím výbuchu.
(3) Při větších plynových projevech anebo při otevřené erupci se nesmí v okruhu nebezpečného dosahu plynu, nejméně však do 150 m od místa výronu, používat otevřený oheň a světlo, kouřit, pracovníci nesmějí používat okovanou obuv ani oděv nebo nářadí, zařízení a pomůcky z hmot nebezpečných jiskřením, zejména pak v důsledku nebezpečí nahromadění elektrostatické energie. Ohrožený prostor se musí uzavřít hlídkami.
(4) Další zásahový postup musí být v souladu s havarijním plánem.
(5) Při nezlikvidované erupci musí organizace stanovit zvláštní opatření v dohodě s příslušnými orgány.
V. oddíl
Zvláštní ustanovení pro vrtné práce v podzemí
§ 36
Průzkumné vrtání v podzemí
(1) Organizace musí určit v projektu vrtu rozměry vrtné komory a komínu, včetně dostatečného prostoru (manipulační chodba apod.) na uskladňování vrtného jádra a ostatního potřebného materiálu podle použitého typu vrtné soupravy a zařízení, jakož i způsob odvádění výplachu.
(2) Technologický postup pro vrtné práce v podzemí musí též vycházet ze specifických podmínek těchto prací v návaznosti na ostatní činnost v podzemí.
(3) U všech průzkumných vrtů, kde se může předpokládat vodonosný obzor, musí se vytýčení provést podle možnosti v neporušené hornině.
(4) Vlastní vrtání se smí zahájit až po převzetí vrtné soupravy a v souladu se schváleným projektem. Převzetí vrtné soupravy se uskuteční
a) u vrtů s předpokladem výronů plynů anebo kapalin a u vrtů hlubších než 100 m na podkladě odborného posouzení komisí, jejíž vedoucího a členy určí vedoucí pracovník,
b) u jiných vrtů ve smyslu technologického postupu podle odst. 2.
(5) Vrtné tyče musí být zabezpečeny proti vypadnutí z vrtu.
(6) Nosníky horní kladky musí být oboustranně zapuštěné v délce nejméně 0,4 m na každé straně do neporušené horniny a řádně upevněné. Na pracovišti musí být vyvěšena tabulka s označením maximálního dovoleného zatížení horní kladky.
(7) V komíně, který nahrazuje vrtnou věž, musí být umožněn bezpečný přístup k horní kladce.
(8) Výplach z vrtu musí být odváděn tak, aby neohrožoval bezpečnost osádky.
VI. oddíl
Zvláštní ustanovení pro velkoprůměrové vrty 6) o jízdě lidí a dopravě v průběhu vrtných prací
§ 37
Jízda lidí
(1) Jízda lidí je dovolena jen v zapaženém velkoprůměrovém vrtu.
(2) Před vstupem pracovníků do velkoprůměrového vrtu anebo před zahájením jízdy lidí se musí prověřit zdravotní nezávadnost ovzduší. Způsob zjišťování nezávadnosti ovzduší musí určit organizace v technologickém postupu.
(3) Všichni zúčastnění při jízdě musí být seznámeni s podmínkami jízdy a s významem všech používaných návěští.
§ 38
Zařízení pro jízdu lidí a dopravu
Rozsah vybavení zařízení pro jízdu lidí a dopravu ve velkoprůměrovém vrtu určí podle jeho hloubky, průřezu, charakteru a intenzity provozu již ve stádiu projektové přípravy organizace. Tato organizace rozhodne po předcházejícím souhlasu příslušného obvodního báňského úřadu již v tomto stádiu i o tom, která ustanovení bezpečnostního předpisu pro svislou dopravu a chůzi se musí dodržet při jízdě lidí a dopravě ve velkoprůměrových vrtech s přihlédnutím na rozsah, charakter a intenzitu provozu těchto zařízení.
TŘETÍ DÍL
Těžba, doprava, úprava a skladování plynů a kapalin
§ 39
Všeobecná ustanovení
(1) Vedoucí pracovník nebo jím pověřený pracovník stanoví rozsah projektové dokumentace pro čerpací pokusy a podzemní opravy sond.
(2) zrušen
(3) Pro čerpací pokusy platí obdobně § 9 až 19, § 21 až 27, § 29 odst. 2, 3 a 5 a § 33 až 35.
(4) Pro podzemní opravy sond platí obdobně § 9 až 17, § 18 odst. 1 až 6, 8 a 9, § 21 odst. 1, 3 a 4, § 22 až 24, § 26 a 27, § 29 odst. 2, 3 a 5, § 33, § 34 s tím, že dálkové ovládání protierupčních uzávěrů stačí z jednoho místa, a § 35.
(5) Pro těžbu, dopravu a úpravu plynů a kapalin platí obdobně § 33 odst. 1 a 5 a § 34 odst. 11.
(6) V místech s nebezpečím výbuchu nebo zapálení plynu nebo ropy nesmějí pracovníci používat oděv, nářadí, zařízení nebo pomůcky z hmot, které jsou nebezpečné nahromaděním elektrostatické energie nebo jiskřením, ani okovanou obuv.
I. oddíl
Čerpací pokusy
§ 40
Všeobecná ustanovení
(1) Pro čerpací pokusy a jejich přípravu musí být organizací vypracován projekt, potřebně upřesněný v technologickém postupu.
(2) Pokud projekt vrtu nepředpokládá otevření obzoru s ropou, plynem nebo vodou pod tlakem, stanoví se podmínky pro čerpací pokusy v technologickém postupu.
(3) Pro testerování musí vedoucí pracovník organizace provádějící testerování vydat instrukce, které byly odsouhlaseny organizací, pro niž se testerovací práce provádějí.
§ 41
Příprava na čerpací pokus v nezapaženém vrtu
(1) Vrt musí být zaplněn až po ústí výplachem, jehož hodnoty jsou stanoveny v projektu vrtu a musí být úplně umrtven. Na vrtbě musí být zásoba výplachu v množství stanoveném v technologickém postupu pro daný pokus.
(2) Vedoucímu testerovací skupiny potvrzuje připravenost vrtu na zapuštění testeru svým podpisem určený technik.
(3) Za dodržování technologického postupu při testerování zodpovídá vedoucí testerovací skupiny, a to v čase od začátku montáže testeru až po ukončení demontáže a jeho vytažení z vrtu.
(4) Ústí vrtu musí být zajištěno preventry s čelistmi odpovídajícími průměru vrtných tyčí, na kterých je tester zapuštěn do vrtu. Ústí kolony vrtných tyčí se musí opatřit uzávěrem, jehož konstrukce a typ musí odpovídat předpokládaným tlakům ve vrtu.
(5) Před zapuštěním testeru nutno zkontrolovat rozmístění a pohotovost indikátorů plynu a protipožárních prostředků na jejich okamžitou použitelnost.
(6) Během usazování testeru musí být v pohotovosti čerpadlo soupravy pro případ doplňování mezikruží, popřípadě na umrtvení vrtu výplachem.
(7) Při vytahování testeru nutno dbát zejména na doplňování mezikruží výplachem a sledování jeho hladiny.
§ 42
Příprava na čerpací pokus v zapaženém vrtu nebo sondě
(1) Po pročištění vrtu nebo sondy (dále jen "sonda") do stanovené hloubky se musí ověřit hermetičnost pažnicové kolony. Způsob a provedení zkoušky na hermetičnost určí organizace v technologickém postupu.
(2) Vyžaduje-li to charakter sondy a prováděné čerpací pokusy, musí organizace vypracovat samostatný projekt čerpacího pokusu.
(3) Již před perforací musí být ústí sondy vybaveno uzávěrem, který odpovídá charakteru zkoušeného obzoru a způsobu jeho otevření. Ostatní povrchové zařízení musí odpovídat projektu čerpacího pokusu a musí umožnit kontrolu průběhu čerpacího pokusu a umožnit bezpečné umrtvení sondy.
(4) Sonda musí být zaplněna mediem, jehož hodnoty jsou stanoveny v projektu čerpacího pokusu.
(5) Sondu připravenou na perforaci, odevzdává písemně určený technik vedoucímu perforační skupiny, který dále řídí perforační práce.
(6) Zařízení na ústí sondy musí umožňovat bezpečné a spolehlivé měření tlaků ve stupačkách i v mezikruží těžební kolony, popřípadě i v dalších mezikružích.
(7) Při zapouštění vrtných nebo těžebních trubek musí být vždy připraven otevřený uzávěr pro případ zvládnutí výronu.
§ 43
Vyvolání a ověřování přítoku z obzoru
(1) Způsob vyvolávání přítoku do sondy stanoví technologický postup vydaný organizací. Technologický postup musí přihlížet k charakteru zkoušeného horizontu a ke způsobu jeho otevření.
(2) Při vypouštění kapaliny musí být výtok usměrněn do kaliště nebo nádrží a plyn se musí odvést do bezpečné vzdálenosti, přičemž potrubí musí být řádně upevněno.
(3) Pístování v těžebních nebo vrtných trubkách a při použití pakru popřípadě testeru je přípustné jen při zajištěném ústí trubek vhodným uzávěrem s vložkou z nejiskřícího materiálu.
(4) Pokud se na vyvolání přítoku použije plynové předlohy nebo předlohy z kapaliny o nízké měrné hmotnosti, musí se předloha vypouštět z těžebních nebo vrtných trubek plynule přes regulovatelnou trysku.
§ 44
Intenzifikace přítoku
(1) Pro každou intenzifikaci přítoku musí organizace předem vypracovat technologický postup, ve kterém se má přihlédnout též k ochraně veřejných zájmů. Tyto práce se považují za práce se zvýšeným nebezpečím.
(2) Rozmístění čerpadlových agregátů musí umožňovat přehledné umístění tlakového potrubí ke kolektoru. Každý agregát musí mít vlastní potrubí ke kolektoru.
(3) Vývoj tlaku musí být sledován po dobu celé operace a čerpací zařízení to musí bezpečně umožňovat.
(4) Tlakovou zkoušku čerpacích agregátů a potrubí lze provádět jen čistou vodou.
(5) V průběhu zatlačování intenzifikačních kapalin do sondy je zakázáno zdržovat se v okolí ústí sondy a tlakového potrubí.
II. oddíl
Zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a skladování plynů nebo kapalin
§ 45
Všeobecná ustanovení
(1) Pro provoz zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a skladování plynů nebo kapalin musí organizace vypracovat technologický postup. Rovněž jej musí vypracovat pro výzkum sond.
(2) Parní předehřevy, dripy (speciální separátor), výměníky tepla a filtry se považují za součást potrubí.
(3) Glykolové filtry se smějí rozebírat až po snížení tlaku v nich na tlak atmosférický.
(4) Pro plynová a elektrická zařízení platí ještě ustanovení oddílu III tohoto dílu a dílu VI.
(5) Na všech střediscích těžby ropy, zemního plynu a skladování plynu (zemního i svítiplynu) musí být k dispozici schéma zapojení příslušného zařízení. Za středisko se považuje v tomto smyslu i samostatná sonda, pokud se přímo u ní provádí úprava ropy nebo plynu.
§ 46
Sondy
(1) Konstrukci a vybavení sondy musí řešit projekt. Úvodní i technická kolona musí být zapuštěna do takové hloubky, aby po zacementování spolu s krycími vrstvami odolala nejméně 1,5 násobku největších projektovaných tlaků ložiskového nebo zásobníkového média. Patu úvodní kolony je nutné situovat do nejbližší nepropustné vrstvy. Cementace kolon musí být provedena s hlavou cementu po povrch, popřípadě po hlavu kolony. Těsnost cementového sloupce musí být prověřena podle projektu. Pod patou těžební kolony musí být rozšířený volný prostor a pod ním ještě vhodný předvrt, jehož parametry určí projekt.
(2) Ústí každé sondy musí být vybaveno uzávěrem, který odpovídá charakteru a tlakovým poměrům v sondě. Ústí těžebních sond musí umožňovat odběr vzorků.
(3) Každý uzávěr musí být vyzkoušen na pevnost, těsnost a funkční spolehlivost. Zkoušky se provádějí
a) na pevnost - hydraulicky v dílenských podmínkách; zkušební tlak při jmenovitém tlaku uzávěrů do 70 MPa musí odpovídat dvojnásobku jmenovitého tlaku a u uzávěrů nad 70 MPa 1,5 násobku jmenovitého tlaku,
b) na těsnost a funkční spolehlivost, která se musí provést po každé montáži uzávěru na ústí sondy na očekávaný provozní tlak. Způsob provedení těchto zkoušek stanoví organizace.
Výsledky všech zkoušek se musí zaznamenávat.
(4) Pro možnost měření tlaku v mezikruží a v těžebních trubkách se musí produkční kříž vybavit jehlovými ventily na připojení tlakoměru.
(5) Produkční kříž vtlačné těžební sondy musí být vybaven závěsem čerpacích trubek s možností použití zátky pro jeho tlakovou zkoušku a pro možnost výměny horní části produkčního kříže.
(6) V případě poruchy na produkčním kříži, kterou obsluha nemůže opravit sama, nutno sondu uzavřít a poruchu hlásit nejbližšímu nadřízenému technikovi.
(7) Zařízení na ústí sondy pod tlakem se nesmí rozebírat.
(8) Technologické zařízení těžební sondy je nutno uspořádat tak, aby sonda byla vždy přístupná ze tří stran.
(9) V okruhu 15 m od ústí sondy se smí umístit jen technologické zařízení určené pro těžbu.
(10) Jmenovitý tlak trubkových přípojek se nesmí v provozu překračovat.
(11) Sondy nutno viditelně číselně označit a opatřit předepsanými výstražnými tabulkami.
(12) Pojistné ventily a ostatní zabezpečovací zařízení se musí pravidelně kontrolovat ve lhůtách stanovených organizací. Výsledky těchto kontrol se musí zaznamenávat.
(13) Sondy pod tlakem se musí ohradit nebo jinak zabezpečit a pravidelně kontrolovat. V ohrazeném prostoru a nejméně 1 m za ohrazeným prostorem nutno odstraňovat porost a jiné hořlavé látky.
(14) Všechny práce na sondách, které vyžadují demontáž ústí, je možno zahájit až po vyrovnání tlaku v sondě s atmosférickým tlakem. Na sondách s nebezpečím silnějších výronů plynu nebo výronu kapaliny se smí zahájit práce až po umrtvení sondy.
(15) Sondy pro těžbu kyselých plynů musí být vystrojeny pakrem a plynotěsnými stupačkami ve vyhotovení odpovídajícím danému prostředí. Vhodnost použitého materiálu musí být doložena atestem a vyjádřením státní zkušebny nebo výzkumného ústavu.
§ 47
Podzemní opravy sond
(1) Na provedení složitých nebo neobvyklých podzemních oprav sond organizace vypracuje projekt.
(2) Práce při podzemních opravách sond musí být prováděny podle technologického postupu.
(3) Oprava sondy se může zahájit až po převzetí soupravy na podzemní opravy sond. Převzetí soupravy se uskuteční
a) při složitých a neobvyklých opravách sond na základě odborného posouzení komise; vedoucího a členy komise určí vedoucí pracovník,
b) při ostatních opravách podle technologického postupu.
O převzetí soupravy se musí sepsat zápis s vyjádřením o její způsobilosti na opravu sondy, který musí být na pracovišti.
(4) Na sondách, kde hrozí nebezpečí výronu plynu nebo ropy, musí být při zapouštění i vytahování čerpacích trubek (stupaček) připraven na místě určeném organizací otevřený uzávěr pro případ výronu.
(5) Při odšroubovávání ucpávkové tyče a při jejím spojování s táhlicemi musí být ucpávková hlava zajištěna proti sklouznutí.
§ 48
Provozní objekty
(1) Provozní objekty se musí umístit v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
(2) Používá-li se v těchto objektech měřicích a kontrolních přístrojů, do kterých je přiváděn plyn, musí se jejich odfukovací trubky vyvést z místnosti tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. Kontrola těsnosti spojů měřicích přístrojů se musí provádět nejméně jedenkrát týdně; zabezpečí-li se nepřetržité větrání nebo detekce, provádí se kontrola nejméně jednou za měsíc. Každá kontrola těsnosti a oprava musí být zaznamenána.
§ 49
Odběr vzorku plynu
Tlak ve stupačkách a v mezikruží při odběru vzorku se musí průběžně kontrolovat.
§ 50
Těžba samotokem, stlačeným plynem nebo vzduchem
Při manipulaci s produkčním křížem musí být hlavní uzávěr trvale otevřen; pracovat se smí zásadně jen s bočními uzávěry. Hlavního uzávěru se smí použít jen ve výjimečných případech.
§ 51
Těžba hlubinnými čerpadly
(1) Zařízení na ústí sondy musí dostatečně těsnit a musí umožňovat hermetické uzavření sondy, hermetický odběr plynu z mezikruží a měření tlaku v mezikruží.
(2) Pokud se plyn z mezikruží sondy vypouští v průběhu těžby volně do atmosféry, musí být plyn veden trubkou s vývodem minimálně 3 m nad úroveň terénu.
(3) Na čerpacím kozlíku jsou za provozu zakázány jakékoliv práce, jakož i zdržování se pod vahadlem kozlíku.
(4) Kozlíky s automatickým ovládáním musí být zřetelně označeny.
§ 52
Čerpací kozlíky
(1) Při montáži čerpacích kozlíků musí být všechny zvedané části připevněny k zvedacímu lanu tak, aby bylo zamezeno jejich uvolnění nebo sesmeknutí.
(2) Jako vahadlové protizávaží čerpacích kozlíků smí být používáno jen závaží k tomu účelu vyrobené a na vahadlo bezpečně upevněné.
(3) V nejnižší poloze vahadla musí být mezi závěsem ucpávkové tyče a horní částí těsnící hlavy vzdálenost nejméně 20 cm.
(4) Čerpací kozlík musí být před uvedením do provozu řádně ukotven.
§ 53
Lžícování
(1) Průměr použité lžíce musí být alespoň o 25 % menší než vnitřní průměr těžební kolony.
(2) Na počvě sondy není přípustno ponechat lžíci delší dobu v klidu.
(3) Při lžícování se musí zamezit tření lžícovacího lana o konstrukci věže a o ústí sondy.
(4) Rychlost zapouštění lžíce do sondy nutno přizpůsobit tak, aby při dosažení hladiny nedocházelo k vytváření smyček na laně.
(5) Je zakázáno zdržovat se při zapouštění a tažení lžíce v blízkosti ústí sondy.
(6) Ústí sondy se musí při přerušení prací spolehlivě zabezpečit proti pádu předmětů do sondy.
§ 54
Deparafinace
(1) Při mechanické deparafinaci těžebních trubek v sondě se musí ústí sondy zajistit lubrikační hlavou a zapouštění škrabáků do sondy musí být tak pomalé, aby nedošlo k vytvoření smyček a k utržení drátu.
(2) Při deparafinaci horkou ropou, horkou vodou, popřípadě parou musí pracovníci používat vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.
(3) Při likvidaci zátky v potrubí nesmí tlak čerpacího agregátu přesáhnout hodnotu jmenovitého tlaku potrubí.
§ 55
Druhotné těžební metody
(1) Před použitím druhotných těžebních metod musí organizace vypracovat projekt. Technologický postup pro druhotné těžební metody musí rovněž přihlížet k druhu použitého vtlačovaného media a specifickým vlastnostem ložiska.
(2) Tlačné potrubí musí mít dva uzávěry, a to jeden u tlakového agregátu nebo rozvaděče a druhý u sondy; mezi tímto a sondou se musí zabudovat zpětná klapka.
(3) Tlaky a vtláčené množství media musí být měřeny.
§ 56
Termické těžební metody
(1) Pro použití termických těžebních metod musí organizace vypracovat projekt.
(2) Zapalování ložiska se musí provádět podle technologického postupu vydaného organizací.
(3) Montáž zapalovacího zařízení se musí provádět podle návodu výrobce.
(4) Potrubí, přivádějící bezkyslíkový plyn během vyhřívání, musí mít šoupátko pro úplné vypuštění plynu v úseku před uzavírajícím šoupátkem na sondě.
(5) Vzduch se smí vpustit do zapalované sondy až po vypnutí zapalovacího zařízení, po zastavení přívodu bezkyslíkového plynu a po jeho úplném vypuštění z přívodního potrubí před sondou.
(6) Obsahuje-li bezkyslíkový plyn složky reagující s kyslíkem (např. metan), smí se zahájit vhánění vzduchu do vyhřáté sondy až po vpuštění dusíku nebo jiného inertního plynu nereagujícího s kyslíkem v množství stanoveném technologickým postupem.
(7) Vzdálenost pracovníka a ovládacích armatur od zapalovací sondy v době otevírání potrubí se stlačeným vzduchem při vlastním zapálení spalovací vlny v ložisku ropy musí být nejméně 30 m.
(8) Zapalovací sonda musí mít šoupátko pro bezpečné uzavření a umrtvení sondy.
(9) Množství vzduchu vtlačeného do ložiska se musí měřit.
(10) Všude tam, kde při termických těžebních metodách mohou unikat škodliviny se závažným účinkem na zdraví a zapáchající splodiny hoření, se musí těžba hermetizovat a odplynit vývodem nad úroveň terénu tak, aby byly splněny požadavky stanovené hygienickými předpisy7) a splněny další předpisy o ochraně čistoty ovzduší.
(11) Po dobu trvání těžby vnitroložiskovou spalovací vlnou se musí nejméně jednou za 14 dní provést rozbor plynů vystupujících z těžebních sond na obsah kysličníku uhelnatého a sirovodíku. Výsledky rozborů musí být zaznamenány.
§ 57
Sběr a úprava ropy
(1) Ropovodní potrubí se musí uložit v zemi pod hloubkou zamrzání půdy a při přechodu komunikací a vodních toků musí být opatřeno chráničkou.
(2) Všechny ropovody, armatury, separátory a kolektory musí být vyzkoušeny na těsnost, pevnost a funkční spolehlivost. Výsledek zkoušky se musí zaznamenat.
(3) Topení v trubkové (odvodňovací) peci se smí zahájit až po naplnění trub kapalinou a při dodržení přítoku kapaliny.
(4) U technologických zařízení s přímým ohřevem ropy plamenem musí být po dobu vyhřívání zabezpečeno úplné ponoření hořáku v kapalině. Uvolněné plyny a hořlavé páry z ropy se musí odvádět do bezpečné vzdálenosti určené v šestém dílu. Způsob vyhřívání a odvádění uvolněných plynů a hořlavých par z ropy se musí uvést v technologickém postupu.
§ 58
Nádrže na ropu
(1) Nádrže na těženou ropu musí být odplyněny vývodem do výše nejméně 3 m nad úroveň terénu. Pokud se ropa čerpá do otevřených nádrží, musí být tyto umístěny ve volném prostoru a zabezpečeny proti unikání ropy do terénu.
(2) Měření hladiny ropy s obsahem škodlivin musí být automatizováno. Čištění nádrží se musí provádět mechanicky.
(3) Uzavřené nádrže na ropu je dovoleno čistit jen za denního světla a za stálého dozoru.
(4) Způsob vyvětrání a propláchnutí nádrže před čištěním musí být uveden v technologickém postupu. Všechna přívodní potrubí musí být od nádrže odpojena.
(5) Po dobu vichřice nebo bouřky jsou jakékoliv práce uvnitř nádrže zakázány.
§ 59
Doprava ropy
(1) Čerpadla pro dopravu ropy musí být vybavena tlakoměry. Potrubí pojistných ventilů musí být vyvedeno tak, aby nebyl nikdo ohrožen a aby nedocházelo ke znečišťování okolí.
(2) Mezi čerpací stanicí a místem plnění musí být dorozumívací nebo zabezpečovací zařízení. Jsou-li tato zařízení mimo provoz, je zakázáno začít nebo pokračovat v plnění.
(3) Během plnění ropy do cisteren se musí cisterna uzemnit a zabezpečit proti pohybu. Cisterna musí být vodivě spojena s plnícím zařízením.
(4) Plnění cisteren po dobu bouřky je zakázáno.
(5) Unikají-li z cisteren při plnění hořlavé páry, musí organizace stanovit opatření proti možnosti jejich vznícení.
§ 60
Sběr, úprava, skladování a doprava gazolínu
Ustanovení § 57 až 59 platí též pro sběr, úpravu, skladování a dopravu gazolínu.
§ 61
Zvláštní ustanovení pro podzemní skladování zemního plynu a svítiplynu
(1) Režim vtláčení a odtěžování z podzemního zásobníku musí být v souladu s projektem pro podzemní uskladňování plynu. Nejvyšší a nejnižší provozní tlak písemně určí vedoucí pracovník podle geologicko-ložiskových podmínek a na základě prokázané hermetičnosti a režimové stability podzemního zásobníku.
(2) Povrch podzemního zásobníku se musí pravidelně, nejméně však jednou za dva roky kontrolovat na únik plynu. Způsob kontroly stanoví vedoucí pracovník.
(3) Za účelem zjištění případné migrace plynu za pažnicemi se musí vykonávat speciální korotážní měření. Rozsah měření určuje vedoucí pracovník.
(4) Při přidávání vzduchu do svítiplynu před čištěním od karbonylu niklu a železa se musí zamezit vytvoření výbušné směsi.
(5) Při výměně náplně se musí adsorbéry zabezpečit proti unikání plynu.
(6) Při plnění adsorbérů musí obsluha používat ochrannou přilbu a nesmí se zdržovat pod zavážecí korbou.
III. oddíl
Plynová zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a skladování plynů
§ 62
Povaha plynových zařízení
Plynová zařízení pro těžbu, dopravu, úpravu a skladování plynů (dále jen "plynová zařízení") jsou s výjimkou těžebních a vtláčecích sond vyhrazenými plynovými zařízeními a platí pro ně příslušné obecné předpisy8).
§ 63
Rozdělení plynovodů a přípojek
Plynovody a přípojky se dělí podle provozního tlaku podle příslušných technických norem9) s tím, že se ještě stanoví skupina s pracovním přetlakem nad 10 MPa.
§ 64
Pravidla pro projektování, montáž, údržbu, kontrolu, zkoušky a revize plynových zařízení a instrukce pro svařování
(1) Vedoucí pracovník musí vydat po předcházejícím souhlasu Českého báňského úřadu pravidla pro projektování, montáž, údržbu, kontroly, zkoušky a revize plynových zařízení, a to i pro skupinu plynových zařízení s provozním přetlakem nad 10 MPa.
(2) Vedoucí pracovník musí vydat instrukci pro svářečské práce na plynovém zařízení pod tlakem.
§ 65
Technická dokumentace
(1) Požadovaná technická dokumentace plynových zařízení10) musí být v případě, že se jedná o zařízení, která podléhají povinnému schvalování podle předpisu o státním zkušebnictví,11) doložena též příslušným osvědčením.
(2) Dokumentace se musí technicky prověřit a odborně posoudit podle obecně závazných předpisů a technických norem ještě před započetím výroby nebo montáže plynového zařízení.
§ 66
Kompresory
(1) Dosažení nejvyšších dovolených teplot na výstupu z kompresoru musí být automaticky signalizováno.
(2) U kompresoru na plyny vtlačované do podzemního zásobníku (ložiska) na uskladňování plynu nebo pro těžební účely se nemusí používat plynojemy a odlučovače.
(3) Čištění tlakových filtrů musí provádět nejméně dva pracovníci.
(4) Před vlastním otevřením filtru se musí obsluha přesvědčit o nezávadnosti okolí (nesmí tam být otevřený oheň, nepovolané osoby apod.), dále zda je filtr bez tlaku a jsou-li armatury na připojovacích potrubích uzavřené. Po tomto zjištění je možno filtr otevřít a zachycené nečistoty vypustit do přistavené nádoby.
(5) Při profukování filtru zpětným proudem plynu není dovoleno manipulovat s hlavními uzávěry, ale jen s armaturou na pomocném ochozu.
(6) K profukování filtru dává pokyn určený technik když se přesvědčil, že filtr je řádně uzavřen a utěsněn.
(7) Lhůty pro čištění filtru určí organizace. O čištění se musí vést záznamy.
§ 67
zrušen
§ 68
zrušen
§ 69
zrušen
§ 70
Knihy záznamů
(1) O provozu, prohlídkách, kontrolách a údržbě plynových zařízení, jakož i mimořádných událostech na nich se musí vést záznamy. Druhy záznamů, způsob jejich vedení a kontrol určí organizace, pokud nejsou určené jinými předpisy a normami.
(2) Výsledky zkoušek a revizí plynových zařízení musí revizní technik zapisovat do revizní knihy plynových zařízení. Způsob vedení revizní knihy určí vedoucí pracovník v pravidlech vydaných podle ustanovení § 64.
ČTVRTÝ DÍL
GEOFYZIKÁLNÍ PRÁCE
I. oddíl
Společná ustanovení
§ 71
Projekt geofyzikálních prací
(1) Pro každou oblast, kde se vykonává geofyzikální průzkum, musí organizace vypracovat projekt geofyzikálních prací. Projekt musí obsahovat zejména tyto údaje (náležitosti)
a) oblast, rozsah a druh vykonávaných prací,
b) předpokládaný začátek a ukončení prací,
c) dotčené chráněné zájmy a objekty s návrhem řešení přiměřené ochrany,
d) opatření na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
(2) Projekt geofyzikálních prací předkládá organizace obvodnímu báňskému úřadu při oznamování těchto prací podle zvláštních předpisů13).
§ 72
Technologický postup
(1) Organizace musí pro jednotlivé druhy geofyzikálních prací vypracovat technologické postupy, které musí též vycházet z projektu geofyzikálních prací.
(2) Technologické postupy pro ty druhy geofyzikálních prací, které nejsou upraveny tímto předpisem, obecně závaznými právními předpisy či technickými normami, musí zaručovat potřebnou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu přiměřeným zohledněním ustanovení obdobných předpisů (technologií), návodů výrobce zařízení, výsledků výzkumu apod.
II. oddíl
Karotážní práce
§ 73
Příprava pracoviště
(1) Před započetím karotážních prací musí se prostor u vrtné soupravy upravit tak, aby byl umožněn přísun geofyzikálních přístrojů a vytvořil se dostatečný prostor pro bezpečnou manipulaci s přístroji a kabely. Poval vrtné soupravy a pracovní prostor se musí očistit od výplachu a jiné nečistoty.
(2) Nářadí a jiné předměty, které přímo nesouvisí s karotážními pracemi a překážejí bezpečnému provádění karotážních prací, se musí z povalu a pracovního prostoru odstranit.
(3) Při karotážních pracích se musí zabezpečit signalizace mezi vrátkařem a pracovníkem při ústí vrtu, který sleduje zapouštění a vytahování karotážního kabelu.
§ 74
Zabezpečení karotážní soupravy
(1) Kolektory a kabelové spoje se musí chránit proti nahodilému dotyku, vnikání nečistot a vlhkosti a proti mechanickému poškození.
(2) Na místech, kde se při karotážních pracích pracuje s napětím vyšším než 50 V, musí být po celou dobu trvání těchto prací umístěn dielektrický koberec nebo se musí použít dielektrická obuv.
§ 75
Práce vrtné osádky
(1) V průběhu karotážních prací se smějí na vrtbě provádět jen takové práce, které nepřekážejí činnosti karotážní skupiny a neohrožují její bezpečnost, a to jen se souhlasem pracovníka řídícího karotážní práce.
(2) Členové vrtné nebo těžební osádky, pokud pomáhají při karotážních pracích, se musí řídit pokyny pracovníka řídícího karotážní práce.
(3) Během karotážních prací musí být na vrtbě přítomný, s vědomím pracovníka řídícího karotážní práce, aspoň jeden informovaný člen vrtné osádky.
§ 76
Zapouštění přístrojů do vrtu (sondy)
(1) V případě, že hlubinný přístroj nebo zátěžka před žádanou hloubkou nasedne, může se zapouštění tělesa opakovat, avšak zvolna, a to nejvýše třikrát. Když se výsledků nedosáhne, musí se karotážní práce přerušit a vrt (sonda) znovu připravit. Prorážet zátky ve vrtu (sondě) karotážním zařízením je zakázáno.
(2) Karotážní kabel se nesmí při zapouštění nebo vytahování překračovat nebo podcházet, ani brát do ruky.
(3) Karotážní práce ve vrtech (sondách) pod tlakem se smějí vykonávat jen přes lubrikační zařízení, zajišťující bezpečné zapouštění a vytahování karotážního kabelu.
§ 77
Omezení karotážních prací
(1) Při karotážních pracích pod tlakem v plynovém prostředí se musí dodržet tyto podmínky
a) karotážní souprava musí být vzdálena nejméně 30 m od ústí vrtu (sondy),
b) manipulovat s elektrickým zařízením v okruhu do 30 m od ústí vrtu (sondy) se smí jen v případech, je-li vrt (sonda) uzavřený nebo je-li toto zařízení v nevýbušném provedení,
c) motory pomocných zařízení, umístěné v bezprostřední blízkosti vrtu (sondy) se smějí uvést do chodu jen po dokonalém uzavření ústí vrtu (sondy) tak, aby nemohla v tomto prostředí vzniknout výbušná směs.
(2) Provádět karotážní práce v případě příznaků erupce nebo blížící se bouřky je zakázáno.
PÁTÝ DÍL
TRHACÍ PRÁCE 14)
I. oddíl
Společná ustanovení
§ 78
zrušen
§ 79
zrušen
II. oddíl
Používání výbušnin při geofyzikálních pracích
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
zrušen
§ 87
zrušen
III. oddíl
Používání výbušin při perforování, torpédování a při jádrovacích a jiných pracích
PRVNÍ ČÁST
Společná ustanovení
§ 88
zrušen
§ 89
zrušen
§ 90
zrušen
DRUHÁ ČÁST
Perforování vrtů
§ 91
zrušen
§ 92
zrušen
§ 93
zrušen
§ 94
zrušen
§ 95
zrušen
§ 96
zrušen
§ 97
zrušen
§ 98
zrušen
§ 99
zrušen
§ 100
zrušen
§ 101
zrušen
§ 102
zrušen
§ 103
zrušen
§ 104
zrušen
§ 105
zrušen
TŘETÍ ČÁST
Torpédování vrtů
§ 106
zrušen
§ 107
zrušen
§ 108
zrušen
§ 109
zrušen
§ 110
zrušen
§ 111
zrušen
§ 112
zrušen
§ 113
zrušen
§ 114
zrušen
ŠESTÝ DÍL
Elektrická zařízení
I. oddíl
Elektrická zařízení v podzemí
§ 115
Všeobecná ustanovení
Pro elektrická zařízení v podzemí platí obecné předpisy.16)
II. oddíl
Určení nebezpečných pásem pro elektrická zařízení na povrchu 17)
§ 116
Nebezpečná pásma při průzkumu na nehořlavé nerosty
(1) Při průzkumu na nehořlavé nerosty prostor v okruhu 5 m od ústí vrtu a do výšky vrtného zařízení, nejméně však do výšky 15 m, jakož i prostor v přilehlé uzavřené strojovně je ochranný prostor (OP).
(2) V případě, že se v projektu vrtu předpokládá výskyt uhlovodíku, platí ustanovení § 117.
§ 117
Nebezpečná pásma při vrtech na uhlovodíky
(1) Při průzkumu na uhlovodíky prostor v okruhu 5 m od ústí vrtu a do výšky vrtného zařízení, nejméně však do výšky 15 m je prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu 1 (SNV 1). Další související prostor do okruhu 30 m od ústí vrtu a do výšky vrtného zařízení zvětšené o 5 m, nejméně však do výšky 20 m, jakož i celý prostor strojovny je ochranný prostor.
(2) Při generálních opravách plynových nebo ropných sond v okruhu 5 m od ústí sondy a do výšky soupravy, nejméně však do výšky 15 m je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Další související prostor do okruhu 15 m od ústí sondy a do výšky soupravy zvětšené o 5 m, nejméně však do výšky 20 m je ochranný prostor.
§ 118
Nebezpečná pásma při těžbě zemního plynu
(1) V okolí plynové sondy, která je v těžbě s provozním tlakem do 10 MPa nebo je v konzervaci, v okruhu 1,5 m od sondy a do výšky 1,5 m nad jejím ústím je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Další související prostor do vzdálenosti 3 m od ústí sondy všemi směry je ochranný prostor.
(2) V okolí plynové sondy, která je v těžbě s provozním tlakem nad 10 MPa, v okruhu 5 m od ústí plynové sondy a do výšky 10 m je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Další související prostor v okruhu 10 m od ústí plynové sondy a do výšky 15 m se zařazuje do ochranného prostoru.
(3) Vnitřní nevětrané prostory kompresorových stanic se zařazují do prostoru se stupněm nebezpečí výbuchu 1.
(4) Vnitřní nevětrané prostory objektů těžby zemního plynu (např. dozorny s nízkotlakým, středotlakým, vysokotlakým měřicím nebo regulačním zařízením na zemní plyn) jsou prostory se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Když je toto měřicí nebo regulační zařízení umístěno uvnitř nevětraného panelu, je prostor uvnitř panelu prostorem se stupněm nebezpečí výbuchu 1 a ostatní prostory dozorny se zařazují do ochranného prostoru.
(5) U zařízení s možnými velkými funkčními úniky zemního plynu (pojistné ventily, separátory apod.), která jsou umístěna ve venkovním prostředí, jsou prostory do vzdálenosti 5 m všemi směry od tohoto zařízení se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Další související prostor do vzdálenosti 10 m všemi směry je ochranný prostor.
(6) U měřicích, regulačních, uzavíracích zařízení a zařízení s malými funkčními úniky zemního plynu ve venkovním prostředí je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1 do vzdálenosti 1,5 m všemi směry od rozebíratelných spojů. Další související prostor do vzdálenosti 3 m všemi směry je ochranný prostor.
§ 119
Nebezpečná pásma při těžbě ropy
(1) V okolí těžebních sond ropy v okruhu 5 m od sondy a do výšky 10 m je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1. Další související prostor v okruhu 10 m od sondy a do výšky 15 m je ochranný prostor.
(2) Vnitřní nevětrané prostory těžebních zařízení ropy (např. kolektory) jsou prostory se stupněm nebezpečí výbuchu 1.
(3) Otevřené skladovací nebo manipulační nádrže s hořlavými kapalinami18) ve venkovním prostředí mají nebezpečná pásma od otvorů všemi směry
a) u nádrží s hořlavinou I. třídy je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 2 (SNV 2) do vzdálenosti 1,5 m, prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1 do vzdálenosti 5 m a ochranný prostor do vzdálenosti 10 m,
b) u nádrží s hořlavinou II. třídy je prostor se stupněm nebezpečí výbuchu 1 do vzdálenosti 5 m a ochranný prostor do vzdálenosti 10 m,
c) nádrže s hořlavinou III. třídy mají ochranný prostor do vzdálenosti 5 m.
(4) Uzavřené nádrže v okolí odvzdušňovacích potrubí vybavených plamenojistkou mají nebezpečná pásma podle příslušné normy.17)
§ 119a
Bezpečnostní opatření
(1) Oplocení areálu vrtu na uhlovodíky nebo sondy pro těžbu zemního plynu nebo ropy nebo vtlačně těžební sondy podzemního zásobníku pro uskladňování zemního plynu nebo svítiplynu nesmí zasahovat do prostoru se stupněm nebezpečí výbuchu.
(2) Povrchové zařízení mezi sondou a izolačním spojem potrubí musí být uzemněné přímo. Ostatní zařízení ve směru proudění zemního plynu nebo svítiplynu se uzemňují nepřímo.
(3) V areálu sondy není dovoleno skladovat hořlavé látky s výjimkou metanolu, pokud je na sondě používán. Zásobník metanolu může obsahovat nejvíce 3,5 m3 náplně, musí mít uzamykatelné poklopy a musí být nad havarijní sběrnou jímkou. Havarijní jímka musí být tak velká, aby při poškození zásobníků nemohlo dojít k úniku metanolu mimo havarijní jímku a aby nejvyšší hladina metanolu v havarijní jímce byla alespoň 30 cm pod horním okrajem jímky.
(4) V areálu sondy a na jeho oplocení musí být bezpečnostní tabulky a značky:
a) na všech stranách oplocení areálu tabulka "Nebezpečí požáru" a tabulka "Vstup zakázán",
b) na vstupní brance tabulka "Zákaz kouření a vstupu s otevřeným ohněm" a tabulka s číslem sondy,
c) na zásobníku metanolu tabulka "Prudký jed METANOL",
d) na produkčním kříži tabulka s číslem sondy.
Elektrická zařízení se označují podle zvláštního předpisu.
III. oddíl
Elektrická zařízení na povrchu
§ 120
Provedení elektrických zařízení v nebezpečných pásmech
(1) Elektrická instalace vrtných souprav a souprav pro generální opravy plynových a naftových sond v prostorech se stupněm nebezpečí výbuchu 1 a v ochranných prostorech musí být provedena z vodičů nebo kabelů s měděnými jádry.
(2) V prostorech se stupněm nebezpečí výbuchu 1, stupněm nebezpečí výbuchu 2 a v ochranných prostorech se holé vodiče smějí používat jen jako ochranné vodiče pro zvýšenou ochranu před nebezpečným dotykovým napětím vzájemným pospojováním anebo pro ochranu před bleskem podle příslušných technických norem19).
(3) Nevýbušné závěry a zajištěné provedení elektrického zařízení20) v prostorech se stupněm nebezpečí výbuchu 1 a se stupněm nebezpečí výbuchu 2 musí být v provedení alespoň pro třídu výbušnosti M. Při těžbě zemního plynu musí být provedení těchto závěrů nejméně pro skupinu vznícení A a pro ostatní plyny nebo kapaliny v provedení nejméně pro skupinu vznícení C.
§ 121
Elektrická startovací zařízení
(1) Zdroje proudu pro elektrické startovací zařízení vrtných souprav se smí instalovat jen v prostorech bez nebezpečí výbuchu.
(2) Přívodní vodiče startovacího proudu smí být pod napětím jen po dobu startování.
(3) Elektrické startovací zařízení se nesmí používat při výronu plynu. Tento zákaz se musí vyznačit v blízkosti ovládacího tlačítka. Pro elektrické startovací zařízení při zmáhání otevřené erupce platí ustanovení § 35.
§ 122
Ochrana proti blesku a statické elektřině
(1) Těžební zařízení umístěné nad zemí musí být uzemněno.
(2) Při čerpání kapalinových frakcí uhlovodíků do automobilové cisterny a z ní je nutno cisternu uzemnit a vodivě spojit s tankovacím zařízením.
IV. oddíl
Provoz a údržba elektrických zařízení na povrchu
§ 123
Instrukce pro práce na elektrických zařízení při mimořádných událostech
Vedoucí pracovník musí vydat kromě Pravidel pro obsluhu, údržbu a opravy elektrického zařízení také provozní a pracovní instrukce, které musí obsahovat zejména postup pro používání elektrického zařízení při poruchách a jiných mimořádných událostech.
V. oddíl
Elektrická zařízení na povrchu při podzemním skladování plynů a kapalin
§ 124
Pro elektrická zařízení při podzemním skladování plynů nebo kapalin platí přiměřeně ustanovení tohoto dílu a příslušná technická norma.17)
VI. oddíl
Zvláštní ustanovení pro elektrická zařízení na povrchu při geoelektrickém průzkumu
§ 125
Zařazení prostorů s el. zařízením
Prostory, kde se provádí geoelektrický průzkum v terénu se z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zařazují jako prostory nebezpečné, popřípadě ve stížených pracovních podmínkách jako prostory zvláště nebezpečné.
§ 126
Manipulace s elektrickým vedením
(1) Když se při křižování veřejných komunikací po dobu geoelektrických měření klade vedení na cestu, je nutno na komunikaci po obou stranách 50 m od křižovatky vedení s komunikací vždy po pravé straně ve směru jízdy umístit dopravní značku vyjadřující "Jiné nebezpečí" nebo hlídku, která je vybavena červeným praporkem. Po obou krajích cesty musí být elektrické vedení připevněno k zemi, aby nebyl možný jeho posun a aby neohrožovalo provoz na komunikaci. Elektrické vedení musí být chráněno proti mechanickému poškození a při křižování komunikací zavěšením musí být dodržena minimální výška nad vozovkou 4,5 m.
(2) Pro přechod kabelů přes železniční trať se musí používat propustí, podjezdu apod. Vždy je třeba souhlas provozovatele dráhy.
(3) Při kladení vedení se musí vykonávat vizuální kontrola stavu vedení, zejména zda není poškozena jeho izolace. Nejméně jedenkrát za měsíc se musí překontrolovat izolační stav používaných vedení. O výsledku těchto kontrol se musí vést záznamy.
(4) Před zapnutím proudového obvodu o napětí vyšším než je bezpečné musí operátor upozornit všechny pracovníky pracující na lince, že bude zapnut elektrický proud.
(5) Použitý typ elektrického vedení a jeho dimense musí odpovídat použitému napětí a proudu.
(6) Generátory, měřicí aparatury, jakož i ostatní měřicí zařízení musí být chráněny před nebezpečným dotykovým napětím podle technických norem.
§ 127
Obsluha měřicí aparatury na povrchu
(1) Obsluha měřicí aparatury (dále jen "operátor") musí být pracovník s elektrotechnickou kvalifikací. Ve výjimečném případě za předpokladu, že jsou zajištěny podmínky bezpečné obsluhy elektrických zařízení, může být operátorem i poučený pracovník, který splňuje podmínky podle zvláštního předpisu 21).
(2) Operátor řídí a kontroluje práce ústně, pomocí telefonů nebo vysílačky. Jeho rozkazy se nesmí odevzdávat pomocí zprostředkovatele.
(3) Při napětí vyšším než 300 V se musí pracovník obsluhující proudovou elektrodu po oznámení začátku měření vzdálit nejméně 2 m od elektrody a nevracet se dříve, pokud nedostane nový pokyn od operátora.
(4) Organizace vydá, kromě pravidel pro obsluhu, údržbu a opravy elektrických zařízení pro geoelektrický průzkum, také místní provozní a bezpečnostní pokyny, ve kterých určí zejména způsob zacházení s tímto zařízením při současném respektování ochrany objektů včetně ochranných pásem podzemních rozvodů.
§ 128
Omezení geoelektrických prací
(1) Blíží-li se bouřka a během bouřky jsou všechny geoelektrické práce zakázány.
(2) V blízkosti pracovišť, na kterých se provádějí trhací práce22), se mohou geoelektrická měření provádět jen po vzájemné dohodě zúčastněných organizací. V dohodě se musí uvést zejména způsob časového oddělení přípravy a výkonu trhacích prací od výkonů geoelektrických prací tak, aby se vyloučila možnost předčasného roznětu náloží v důsledku účinku měření.
SEDMÝ DÍL
Ochrana zdraví 23)
§ 129
Ochrana před škodlivinami
(1) Vyskytují-li se v pracovním ovzduší škodliviny, musí organizace provést opatření k zamezení (např. hermetizaci těžebního systému, odvedení škodlivin na potřebnou vzdálenost od pracovního prostředí), popřípadě omezení jejich výskytu, vybavit pracovníky potřebnými ochrannými pracovními prostředky a poučit je o ochraně proti škodlivinám a o první pomoci. Mimo to se musí provádět pravidelná kontrola složení ovzduší ve lhůtách stanovených orgány hygienické služby. Kontrolu provádějí pracovníci, kteří prošli zvláštním školením. O kontrolách se musí vést záznamy.
(2) Přístupy do pracovního prostředí s výskytem škodlivin musí být opatřeny výstražnými tabulkami.
(3) Do prostoru ohroženého škodlivinami se smí vstoupit jen tehdy, byl-li tento prostor co nejúčinněji odvětrán a nezávadnost ovzduší v něm ověřena rozborem nebo indikátorem, schváleným Českým báňským úřadem.
(4) Nelze-li dodržet ustanovení předcházejícího odstavce, mohou se v prostoru, ve kterém škodliviny překračují nejvyšší přípustné koncentrace, pracovníci zdržovat pouze s nasazenými dýchacími přístroji. Možnost použití dýchacích přístrojů je upravena zvláštním předpisem24). Práce v takovém prostředí se považuje za práci se zvýšeným nebezpečím.
§ 130
Práce v nádržích obsahujících škodliviny
(1) Při práci v nádržích obsahujících škodliviny musí, kromě splnění požadavků § 129 odst. 4, každý pracovník zdržující se v nádrži použít ochranný pás s lanem, jehož konec musí být vyveden z nádrže a zajištěn nejméně dvěma pracovníky zdržujícími se mimo nádrž a sledujícími pracovníka v nádrži.
(2) Za nádrž obsahující škodliviny se považuje i nádrž s ropou nebo gazolinem, obsahujícími škodliviny.
OSMÝ DÍL
Závěrečná ustanovení
§ 131
Odchylky od bezpečnostního předpisu
(1) Odchylky z ustanovení tohoto předpisu povoluje obvodní báňský úřad na základě žádosti předložené vedoucím pracovníkem. Žádost o povolení odchylky musí obsahovat zejména označení ustanovení, od něhož se žádá odchylka, odůvodnění žádosti a návrh náhradních bezpečnostních opatření. Žádost musí být doložena vyjádřením příslušného orgánu odborové organizace.
(2) Odchylky pro nově budovaná nebo rekonstruovaná zařízení je dovoleno povolit jen v nezbytně nutných případech. Takové odchylky musí být projednány již ve stadiu projektové přípravy. V žádosti o povolení odchylky musí být jednoznačně prokázán souhlas investora, je-li výjimečně žadatelem projektová organizace.
(3) Povolení odchylky podle odst. 1 není nutné, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci havárie. Za těchto okolností je dovoleno použít i strojů, přístrojů, zařízení a pracovních postupů, které nejsou pro daný případ svou povahou určeny nebo schváleny, avšak jsou přiměřeně bezpečné. Všechny tyto případy však musí organizace bez zbytečného odkladu ohlásit obvodnímu báňskému úřadu.
§ 132
Přechodná ustanovení
(1) V případě zvláštního zřetele mohou orgány státní báňské správy svá rozhodnutí vydaná podle dosavadních předpisů ve věcech prací, jež nebyly dokončeny do doby počátku účinnosti tohoto předpisu, změnit nebo zrušit, jestliže předmětné rozhodnutí není v souladu s tímto předpisem.
(2) Organizace přezkoumají do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto předpisu svá opatření učiněná přede dnem počátku účinnosti tohoto předpisu ve věcech prací nedokončených k tomuto dni a přizpůsobí uvedená opatření tomuto předpisu.
§ 133
Výklad některých pojmů
Výklad některých pojmů pro účely tohoto předpisu je uveden v příloze.
§ 134
Zrušovací ustanovení
Dnem účinnosti pozbývají platnosti
a) oddíl IV z dílu pátého, dále díl osmý, desátý, jedenáctý a dvanáctý bezpečnostního předpisu Ústředního báňského úřadu ze dne 1. prosince 1963 č.j. 8000/1963 pro těžbu ropy a zemního plynu a pro vrtné a geofyzikální práce při vyhledávání a průzkumu nerostných ložisek ve znění výnosu Českého báňského úřadu č.j. 559/1971 ze dne 5. února 1971,26)
b) bezpečnostní předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 1. dubna 1968 čj. 2400/1968 o velkoprůměrových vrtech, reg. v částce 17/1968 Sb.,
c) § 07 001 odst. 3, § 10 005 odst. 2 druhá věta, § 13 046 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 3. ledna 1971 čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (hornímu zákonu), reg. v částce 7/1971 Sb.,
d) článek I č. 1 písm. b), č. 6 písm. b) a č. 7 písm. b), jakož i článek II č. 3 výnosu Českého báňského úřadu č. 24/1972 Ú.v. ČSR, kterým se rozšiřuje platnost některých předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na činnosti, práce a provozy podléhající státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy, reg. v částce 28/1972 Sb.27).
§ 135
Účinnost
Tento bezpečnostní předpis28) nabývá účinnosti dnem 1. října 1981.
Předseda:
Ing. Zíka v.r.
Příl.
Výklad některých pojmů pro účely tohoto předpisu
Cementační a štěpící agregát - čerpadlové zařízení umožňující cementaci vrtů, hydraulické rozrušování vrstev (štěpení) nebo proplachování vrtů, a to pod vysokým tlakem. Zařízení je zpravidla umístěné na automobilovém podvozku.
Cementový můstek - celistvý sloup ztuhlého cementu ve vymezeném intervalu vrtu nebo sondy.
Druhotné těžební metody - způsob těžby doplňováním ložiskové energie (vodou, vzduchem, plynem apod.).
Drip - typ odlučovače kapalné fáze a pevných částí z těženého plynu.
Elevátor - zařízení pro manipulaci (tažení, zapouštění) trubek ve vrtu nebo sondě.
Erupce - samovolný výron media z vrtu nebo sondy.
Kolektor (sběrač) - systém hradítek umožňující manipulaci s průtokem těženého media.
Kyselý plyn - zemní plyn s obsahem sirovodíku a dalších kyselých složek (kysličník uhličitý, organické sirné sloučeniny apod.), pokud parciální tlak sirovodíku je vyšší než 0,35 kPa a celkový tlak systému je vyšší než 450 kPa, který nepříznivě působí na zdraví pracovníků 4) a může způsobit náhlé porušení těsnosti a pevnosti zařízení.
Lubrikační hlava - zařízení na ústí sondy umožňující hermetické uzavření sondy při zapouštění a tažení přístrojů v sondě pod tlakem.
Lžícování - způsob těžby pomocí speciálního nástroje (lžíce) zavěšeného na laně.
Naviják (spill) - ocelová cívka na prodloužení hřídeli vrtného vrátku sloužící k navíjení pomocného lana při manipulaci s těžšími břemeny a k vyvození tahových sil při manipulaci se závitovými spoji.
Nebezpečné tlakové výkyvy - narušení tlakové rovnováhy ve vrtu, při které hydrostatický tlak výplachu v místě ložiskového (zásobníkového) obzoru může třeba i krátkodobě klesnout pod ložiskový (zásobníkový) tlak a nebo vzrůst nad hranici, při které může dojít k pronikání výplachu do ložiskového (zásobníkového) obzoru.
Otevřená erupce - každá erupce, kterou není možno za daného technického stavu zařízení soupravy okamžitě zvládnout.
Paker - zařízení sloužící na hermetické oddělení vymezených úseků ve vrtu nebo sondě.
Parní předehřev - zařízení sloužící na ohřátí plynu před redukcí tlaku nebo před dopravou v těžební plynovodní přípojce (proti tvorbě hydrátů). Ohřev plynu při sondě se v těžebních plynovodních přípojkách uskutečňuje v tzv. nepřímých ohřevech, kde se na přenos tepla do plynu používá kapalinová náplň (glykol, voda). Zdrojem tepelné energie je spalovaný zemní plyn. Na střediscích se plyn ohřívá v parních ohřevech, při kterých se teplo odevzdává proudícímu plynu přes plochy výměníku tepla.
Pístování - odčerpávání výplachu vody apod. z čerpacího potrubí za účelem dosažení vytékání media z něj.
Preventr - zařízení na ústí vrtu nebo sondy umožňující hermetické uzavření prostoru mezikruží mezi kolonou pažnic a zapuštěnými vrtnými nebo těžebními rourami.
Protierupční zařízení - zařízení na ústí vrtu nebo sondy, které umožňuje hermetické uzavření ústí.
Regulační (redukční) stanice - soubor strojního a měřicího zařízení pro automatickou redukci kolísavého vyššího vstupního tlaku topného plynu (resp. plynu určeného na komprimování) na nižší konstantní tlak výstupní.
Samotok - způsob těžby, kdy těžené medium vytéká ze sondy působením tlakové energie ložiska.
Separátor - horizontální nebo vertikální odlučovač kapalné fáze od plynné při těžbě uhlovodíků.
Sonda - dokončený vrt vystrojený pro účely těžby (zpravidla ropy a plynu) a podzemního skladování plynu včetně příslušného povrchového zařízení.
Stoják - pevná část vývodu čerpadel vyvedená nad úroveň pracovní plošiny.
Termické těžební metody - způsob těžby ropného ložiska vnitroložiskovou spalovací vlnou, vtlačováním páry nebo jiným způsobem dodávání tepelné energie ložisku.
Tester - zařízení sloužící na odebrání vzorku media pro získání fyzikálních parametrů zkoušené vrstvy.
Tlakový projev - projev zvýšeného tlaku ve vrtu nebo sondě vyznačující se zplyněním výplachu nebo zvýšeným výtokem media.
Vrt - otvor vrtaný nebo vyvrtaný vrtnou soupravou pro účely průzkumu, těžby aj., jehož délka značně převyšuje jeho průměr.
Vrtba - pracoviště včetně vrtné soustavy a další vybavení potřebného k vrtání vrtů.
Vrtná souprava - soubor (komplex) vrtného, strojního a energetického zařízení, potřebný pro vrtné práce (vrtné zařízení, vrtná věž, těžní zařízení, pohonné motory, výplachové hospodářství, kontrolní a měřicí přístroje, vrtné nářadí apod.).
Vrtná věž - zařízení určené zejména k přenášení zatížení vznikajících při zdvihání nebo spouštění břemen při vrtných pracích.
Vrtné práce - soubor (komplex) prací prováděných vrtnou soupravou, jejichž výsledkem je vrt. Vrtné práce se skládají ze samotného vrtání a pomocných prací. Za vrtné práce se pro účely tohoto předpisu nepovažuje zhotovování vývrtů pro trhací práce, kotvení a jiné práce v souvislosti s ražením důlních a jiných podzemních děl, rozpojováním hornin a dobýváním.
Výměník tepla - zařízení, ve kterém dochází k výměně tepla mezi dvěma látkami rozdílných teplot.
Výplach, výplachová kapalina - přírodní nebo chemicky upravená kapalina, která slouží zejména pro vynášení rozvrtané horniny, ochlazuje dláto, maže stěny vrtu, svou hmotností působí protitlakem na vrstvy, zabezpečuje stabilitu stěn vrtu a zabraňuje výronu a erupci.
Výplachová hadice - vysokotlaká hadice pro přívod proplachovací kapaliny z pevné části vývodu čerpadel na pohybující se část vrtné kolony.
Výplachová hlava - zařízení, které umožňuje průtok výplachu při rotaci vrtného nářadí.
Výtažník - obdoba elevátoru.
Závěsné klíny - zařízení sloužící k uchycení trubek (vrtných, těžebních atd.) v rotačním stole.
Zatěžkávadlo - látka používaná na dosažení požadované hmotnosti výplachu.
Sběrné plynové středisko - komplex technologického zařízení sloužící k úpravě a měření těženého zemního plynu nebo kapaliny.
Vyšší plynové projevy - stav na vrtu při tlakovém projevu nebo jeho zmáhání, při kterém může dojít k vytvoření nebezpečné koncentrace plynu v okolí vrtu.
Složité nebo neobvyklé podzemní opravy sond - opravy sond vyžadující použití speciálních zařízení, přístrojů, nářadí a materiálu např. návrat na spodní horizont, výměna pískového filtru, oprava nebo výměna pažnicové kolony, frézování v sondě apod.
Záchranné zařízení - zařízení sloužící v případě nebezpečí k rychlému úniku z horní pracovní plošiny.
1) Pokud tento předpis nestanoví něco jiného, popřípadě určitou problematiku neupravuje, platí další příslušné bezpečnostní předpisy, jiné obecně závazné předpisy a technické normy, např.
- Výnos Českého báňského úřadu čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), reg. v částce 7/1971 Sb.,
- Výnos Českého báňského úřadu č. 4/1980 Ú.v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, reg. v částce 26/1980 Sb.,
- Výnos Českého báňského úřadu č. 4500/1977, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu, reg. v částce 5/1977 Ú.v. ČSR,
- Výnos Ústředního báňského úřadu čj. 800/1963, o vypracování a schvalování plánů těžební otvírky a těžby ložisek ropy a zemního plynu, jakož i plánů likvidace nebo konzervace vrtů a sond, reg. v částce 11/1963 Sb.,
- Výnos Ústředního báňského úřadu č. 6900/1967 o některých opatřeních při vyhledávání, průzkumu a těžbě ložisek ropy a zemního plynu, reg. v částce 44/1967 Sb.,
- Zákon č. 51/1964 Sb., o drahách,
- Vyhláška ministerstva dopravy a Ústředního báňského úřadu č. 28/1967 Sb., kterou se stanoví pravidla pro styk drah s hornickou činností,
- Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon),
- Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon),
- Zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech,
- Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích,
- Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon),
- Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),
- Zákon 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
- Vyhláška FMTIR č. 163/1973 o dokumentaci staveb,
- Zákon č. 65/1965, zákoník práce ve znění doplňujících předpisů,
- Výnos Českého báňského úřadu čj. 100/1981, o záchranné službě při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů,
- Směrnice o vykonávání vrtných prací, prací podléhajících hornímu zákonu a jiných zemních prací v oblastech přírodních léčivých zdrojů, reg. v částce 51/1959 Ú.v.,
- Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích.
2)
- Bezpečnostní předpis Ústředního báňského úřadu č.j. 100/1966, o zkouškách pracovníků hospodářských organizací z horních a souvisejících předpisů, reg. v částce 3/1966 Sb.,
- Vyhláška Českého báňského úřadu č. 13/1981 Sb., o zkouškách a posuzování odborné způsobilosti některých pracovníků.
2) § 272 odstavec 3 Zákoníku práce.
3) ČSN 34 1410, 34 1440 atd.
4) Směrnice o hygienických požadavcích na stacionární stroje a technická zařízení č. 40 sv. 36/1976 Sbírky Hygienické předpisy MZ ČSR.
5) Vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
3) ČSN 33 2320 resp. ČSN 34 1410.
4) Směrnice č. 46 ministerstva zdravotnictví ČSR a hygienických požadavcích na pracovní prostředí - Hygienické předpisy svazek 39/1978 ve znění Směrnice č. 66, uveřejněné ve svazku 58/1985.
6) Velkoprůměrovým vrtem se rozumí vrt o průměru nejméně 800 mm.
7) Směrnice o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší č. 34 sv. 30/1967 Sb. Hygienické předpisy ministerstva zdravotnictví.
8) Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti.
9) ČSN 38 6410 - Plynovody s vysokým a velmi vysokým tlakem ČSN 38 6411 - Nízkotlaké plynovody a přípojky ČSN 38 6413 - Středotlaké plynovody a přípojky.
10) - Vyhl. FMPE č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona
- ČSN 38 6405 - Plynová zařízení. Zásady pro provádění kontrol, revizí a pro zpracování místního provozního řádu
- řada norem třídy 05, 06, 10, 12, 34, 38, 69 a 73.
11) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.
13 Vyhláška ÚBÚ č. 264/1957 Ú.l., kterou se upravuje oznamování vyhledávacích a průzkumných prací státní báňské správě.
16) ČSN 34 1410 - Předpisy pro elektrická zařízení v podzemí.
17) ČSN 34 1440 - Elektrická zařízení v místech s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par.
18) ČSN 65 0201 - Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.
19) ČSN 34 1010 - Všeobecné předpisy pro ochranu zdraví před nebezpečným dotykovým napětím, ČSN 34 1390 - Předpisy pro ochranu před bleskem.
20) ČSN 34 1480 - Nevýbušná elektrická zařízení.
21) Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
22) Výnos Českého báňského úřadu čj. 777/1973 pro ochranu elektrického roznětu při trhacích pracích před účinky cizí elektrické energie.
23) Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 ve znění směrnice č. 17/1970, Věstník ministerstva zdravotnictví, o lékařských prohlídkách. Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR o hygienických požadavcích na pracovní prostředí č. 46/1978, Věstník ministerstva zdravotnictví částka 39/1978. Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
24) Výnos Českého báňského úřadu čj. 100/1981 o záchranné službě při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů.
26) Ostatní ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu byla zrušena výnosem Českého báňského úřadu uvedeným v písm. c).
27) Ostatní ustanovení tohoto výnosu byla zrušena výnosem ČBÚ ze dne 12. května 1980 č. 4/1980 Ú.v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
28) Předpis bude registrován ve Sbírce zákonů ČSSR.