Opatření ze dne 31.12.1992, kterým se stanoví postupy účtování u malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací, jiných drobných organizací a zálohovaných organizací, účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví

31.12.1992 | Sbírka:  V/2-31 372/92 | Částka:  12/1992ASPI

Vztahy

Nadřazené: 563/1991 Sb.
Aktivní derogace: XV/2-23 530/1978
Pasivní derogace: 283/32 774/96
FZ79/92
Opatření,
kterým se stanoví postupy účtování u malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací, jiných drobných organizací a zálohovaných organizací, účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví
Referent: Ing. Eminger
Čj.: V/2-31 372/92
(Tř. zn. 90)
Federální ministerstvo financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "zákon") stanoví:
Čl.I
(1) Tímto opatřením se stanoví postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví pro účetní jednotky uvedené v § 9 odst. 1 písm. c), d) a e) zákona a pro zálohované organizace rozpočtových organizací.
(2) Postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví podle odst. 1 tvoří přílohu tohoto opatření.
(3) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.
Čl.II
Zrušuje se metodika účetnictví uvedená ve Směrnicích pro vedení účetnictví obcí, zálohovaných organizací, malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací a jiných drobných organizací FMF čj. XV/2-23 530/1978.
Čl.III
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Ministr financí ČSFR:
Ing. Jan Klak, v.r.
Příl.
Postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví
Úvodní ustanovení
Čl.1
Vymezení některých pojmů pro účely postupů vedení jednoduchého účetnictví
(1) Pro účely těchto postupů se majetek člení na:
a) hmotný investiční majetek,
b) nehmotný investiční majetek,
c) zásoby,
d) pohledávky,
e) finanční majetek.
(2) Hmotným investičním majetkem se rozumějí
a) pozemky, budovy, stavby s výjimkou provozních důlních děl, umělecká díla, která jsou součástí stavby, sbírky a předměty z drahých kovů bez ohledu na jejich pořizovací cenu,
b) samostatné movité věci, popř. soubory předmětů, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, jejichž ocenění je vyšší než 10 000,- Kčs a provozně technické funkce delší než jeden rok,
c) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky,1)
d) základní stádo, tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně,
e) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení,2) pokud nejsou součástí pořizovací ceny hmotného investičního majetku.
Příslušenstvím3) hmotného investičního majetku jsou předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství je součástí dodávky hlavní věci nebo se k hlavní věci přiřadí dodatečně. Pokud příslušné předměty netvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek, jde o samostatně movité věci.
O uměleckých dílech a sbírkách (knihy v knihovnách, sbírky v muzeích a galeriích apod.) se v účetnictví neúčtuje. Evidence o nich se vede v záznamech operativní evidence (v katalozích, přírůstkových seznamech, inventárních knihách, kartotékách evidenčních listů, lokačních katalozích, v evidenci o zápůjčkách a výpůjčkách, v evidenci o přírůstcích a úbytcích mobiliárního fondu apod.), jejíž náplň stanoví zřizovatel.
(3) Nehmotným investičním majetkem se rozumějí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, jejichž ocenění je vyšší než 20 000,- Kčs v jednotlivém případu a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně nebo vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi.
(4) Finančním majetkem se rozumí zejména akcie, dluhopisy (pokladniční poukázky, obligace, hypoteční zástavní listy apod.), finanční spoluúčast na podnikání jiných účetních jednotek (podílové cenné papíry a vklady), peníze a ceniny, peněžní vklady, depozitní certifikáty (vkladové listy), investice do podílových nebo majetkových listů, opční (odběrní) poukázky, termínované kontrakty, pojistky, půjčky.
Ceninami se rozumí zejména poštovní známky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno. Za ceninu se považují také zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod.
(5) Zásobami jsou
a) skladový materiál,
b) nedokončená výroba, výrobky, zvířata,
c) skladované zboží.
Součástí materiálu je také hmotný majetek, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného investičního majetku (viz čl. I. odst. 2).
Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem.
Výrobky jsou předměty vlastní výroby určené k realizaci mimo účetní jednotku.
Zvířata náležející do zásob jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt a perliček.
Zboží je všechno, co účetní jednotka nakupuje za účelem prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby předané do vlastních prodejen.
(6) Vlastní jmění účetní jednotky je tvořeno součtem stavu hmotného a nehmotného investičního majetku, zásob, pohledávek, finančního majetku po odečtení stavu závazků vč. úvěrů.
(7) Peněžní deník je v soustavě jednoduchého účetnictví účetní knihou, ve které se zachycuje pohyb peněžních prostředků v hotovosti a na účtech u banky, příjmy a výdaje v požadovaném členění, především pro daňové účely a průběžné položky.
Za průběžnou položku se považuje takový záznam v peněžním deníku, který slouží k doložení stavu majetku účetní jednotky, zejména při převodech mezi pokladnou a bankovními účty, při zjištěném rozdílu mezi starým zůstatkem bankovního výpisu s novým zůstatkem předchozího výpisu, při zjištěném rozdílu mezi úhradami uvedenými v soupiskách k výpisům z účtů a mezi doklady, které organizace obdrží přímo od orgánů spojů. Průběžné položky slouží též k zachycení přijatých mylných plateb nebo k zachycení omylem provedených úhrad.
Čl.II
Postup při otevírání a uzavírání účetních knih
(1) Otevřením účetních knih se rozumí ve smyslu § 17 odst. 1 zákona otevření peněžního deníku s převodem počátečních zůstatků peněžních prostředků v hotovosti, prostředků na účtech v bankách a průběžných položek z minulého účetního období, dále otevření knih pohledávek a závazků a pomocných knih o ostatních složkách majetku a závazků.
(2) Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 2 zákona:
a) zjišťují souhrnné částky údajů sledovaných v peněžním deníku, např. peněžní prostředky v hotovosti, na účtech v bance, příjmy a výdaje celkem a v členění požadovaném pro daňové účely,
b) zjišťuje se základ daně z příjmů a daňová povinnost za účetní období, pokud organizace je poplatníkem daně,
c) uzavřou se knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku se zřetelným oddělením jednotlivých účetních období, pokud se pokračuje v účetních zápisech i v dalším účetním období.
(3) Na podkladě údajů peněžního deníku, knih pohledávek a závazků a ostatních pomocných knih o složkách majetku a závazků a provedené inventarizace majetku a závazků účetní jednotka sestaví výkaz o majetku a závazcích a příjmech a výdajích. Vzor výkazu malých příspěvkových organizací stanoví ministerstvo financí.
Vzor výkazu malých církevních organizací stanoví ministerstvo kultury. Vzor výkazu jiných drobných organizací stanoví řídící orgán příslušné organizace pro vlastní potřebu a pro potřebu samotných drobných organizací.
(4) Výsledek hospodaření účetní jednotky za účetní období se zjistí v peněžním deníku jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.
Čl.III
Ocenění majetku účetní jednotky
(1) Majetek účetní jednotky se oceňuje v souladu s § 25 zákona.
(2) Hmotný a nehmotný investiční majetek se v souladu se zákonem oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou a vlastními náklady.
Pořizovací cena obsahuje cenu pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku vč. výdajů spojených s jeho pořízením. Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se považují výdaje zejména na:
a) přípravu a zabezpečení výstavby (vč. např. úroků, odvodu za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě) do doby uvedení pořizované investice do užívání,
b) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (vč. variantních řešení), umělecká díla tvořící součást stavebních objektů, náhrady k odstranění ekonomické újmy zemědělských organizací, odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technickou rekultivaci, technické hodnocení,2) dopravné, montáž a clo,
c) zabezpečovací a konzervační práce, popř. udržovací a dekonzervační práce v případě zastavení pořizované investice.
Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se nepovažují zejména:
a) penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,
b) výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení,
c) výdaje na vybavení pořizované investice zásobami,
d) výdaje na biologickou rekultivaci,
e) výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení pořizované investice do užívání.
Za výdaje spojené s pořízením nehmotného investičního majetku se považují např. výdaje na zhotovování movitých předmětů, na kterých se práce zkoušejí a ověřují.
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje:
a) nehmotný a hmotný investiční majetek nabytý darováním,
b) nehmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady,
c) hmotný investiční majetek bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci4) (finanční leasing),
d) nehmotný a hmotný investiční majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (např. inventarizační přebytek).
Vlastními náklady jsou veškeré přímé náklady, nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením nehmotného a hmotného investičního majetku vlastní činností (výrobní režie), popř. nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku je dlouhodobé povahy (přesahuje období jednoho roku).
Ocenění hmotného investičního majetku se zvýší o výdaje na dokončené technické zhodnocení.2)
(3) Zásoby se oceňují v souladu se zákonem, a to:
- zásoby nakoupené pořizovacími cenami,
- zásoby vytvořené vlastní činností vč. přírůstků zvířat vlastními náklady,
- příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukčními pořizovacími cenami.
Zásoby stejného druhu lze ocenit cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob.
Zásoby pořízené bezplatně, nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení dle odborného odhadu jejich užitné hodnoty.
Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny vč. výdajů s jejich pořízením souvisejících (např. přeprava, provize, clo, pojistné, skonto). Z vnitroorganizačních služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady na ně vynaložené, popř. i část nepřímých nákladů, která se k této činnosti vztahuje.
Nedokončená výroba a výrobky se oceňují v přímých nákladech, popř. vč. výrobní režie.
Čl.IV
Zálohované organizace
(1) Zálohované organizace jsou takové součásti rozpočtových organizací, u nichž je účelné z organizačního nebo provozního hlediska, aby hospodařily s oddělenou částí rozpočtových prostředků. Rozpočtové organizace mají ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých zálohovaných organizací a poskytují jim ve formě provozní zálohy peněžní prostředky na úhradu jejich rozpočtových výdajů. Svěřují jim investiční hmotný majetek potřebný k jejich činnosti. Zálohovaná organizace nemá právní subjektivitu. Orgán, který rozhodl o zřízení zálohované organizace, musí mj. písemně určit osoby, které odpovídají za hospodaření, za vedení pokladní služby a účetnictví. Musí uzavřít s těmito osobami písemné dohody o hmotné odpovědnosti za hospodaření se svěřenými hmotnými prostředky. Zálohované organizace nevedou účetnictví podle podvojné soustavy. Peněžní průběh hospodaření vedou v peněžním deníku. V tomto deníku se vedou v analytickém členění ve vazbě na platnou rozpočtovou skladbu položky rozpočtových příjmů a výdajů vč. průběžných položek.
(2) Rozpočtová organizace zřizuje pro zálohovanou organizaci u peněžního ústavu běžný účet. Běžný účet se nemusí zřizovat, je-li záloha vyplácena v měsíční částce nižší než 2000 Kčs.
(3) Rozpočtové organizace vyplácejí vedoucím zálohovaných organizací provozní peněžní zálohu zpravidla na jednoměsíční potřebu. Provozní záloha se vyplácí ve výši stanovené se zřetelem na plnění úkolů zálohované organizace a na zbytek předchozí provozní zálohy, a to buď na všechny výdaje, s výjimkou výdajů na investice a výdajů mzdových prostředků, nebo - zvlášť malým zálohovaným organizacím v místě rozpočtové organizace - jen na drobné výdaje.
(4) Rozpočtová organizace může pověřit svou zálohovanou organizaci vybíráním rozpočtových příjmů z činnosti rozpočtové organizace. Tyto příjmy vybírá zálohovaná organizace buď v hotovosti nebo je přijímá na svůj běžný účet. Inkasovaných částek nesmí používat na krytí svých provozních výdajů.
(5) V hotovosti vybrané rozpočtové příjmy se odvádějí na příjmový účet rozpočtové organizace (u malých obcí na základní běžný účet), jakmile dosáhnou částku, stanovenou účetní jednotkou, a bez zřetele na jejich výši koncem každého čtvrtletí. Rozpočtová organizace může nařídit odvod i v kratších lhůtách. Pokud byly rozpočtové příjmy přijaty na běžný účet zálohované organizace, odvádějí se na příjmový účet rozpočtové organizace (na základní běžný účet u malých obcí) k 28. dni každého měsíce, nestanoví-li rozpočtová organizace odvod v kratších lhůtách.
Vedení jednoduchého účetnictví
Čl.I
Obecně
(1) V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od evidence majetku, který se vztahuje k činnosti účetní jednotky, a závazků z této činnosti vyplývajících.
(2) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou:
a) peněžní deník,
b) knihu pohledávek a závazků (např. vzor SEVT 02 412 0) nebo evidenci pohledávek a závazků na volných listech (např. vzor SEVT 02 468 0),
c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití. Jedná se především o tyto pomocné knihy:
- inventární kniha (vzor D2T18) nebo inventární karty (vzory D2T10, D2T11, D2T12, D2T15), místní seznamy (vzor D2T41), osobní karty na svěřené předměty (vzor D4T61),
- kniha zásob (vzor SEVT 02 416 0 nebo 02 416 1) nebo skladní karty (vzory D4T33 až D4T38),
- kniha evidence nepřímých daní (kniha evidence daně z přidané hodnoty a kniha evidence spotřebních daní),
- mzdová evidence (mzdové listy, vzory D1T35, D1T36, SEVT 90 225 0, 90 225 1).
Čl.II
Peněžní deník malých příspěvkových organizací
(1) Peněžní deník malých příspěvkových organizací musí minimálně obsahovat:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti a o ceninách v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech v členění na příjem a výdaj,
c) přehled o příjmech v členění na
ca) příjmy od obyvatelstva ze vstupného,
cb) příjmy od obyvatelstva ostatní,
d) ostatní příjmy z vlastní činnosti,
e) příspěvek od zřizovatele,
f) přehled o výdajích v členění na
fa) investiční výstavba,
fb) mzdové prostředky a odměny za práce (s pomocným sloupcem "druhové členění"),
fc) cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám,
fd) materiální výdaje (s pomocným sloupcem "druhové členění"),
fe) služby a práce (s pomocným sloupcem "druhové členění"),
ff) různé finanční výdaje (vč. přídělů do fondu kulturních a sociálních potřeb, do fondu odměn, do rezervního fondu a do fondu reprodukce investičního majetku, s pomocným sloupcem "druhové členění"),
g) přehled o příjmech a výdajích fondu kulturních sociálních potřeb,
h) přehled o příjmech a výdajích fondu odměn,
i) přehled o příjmech a výdajích rezervního fondu,
j) přehled o příjmech a výdajích fondu reprodukce investičního majetku,
k) přehled o příjmech a výdajích sdružených prostředků,
l) přehled o příjmech a výdajích průběžných položek.
(2) Podkladem pro zápisy o pohybech peněžních prostředků na účtech v peněžních ústavech jsou výpisy z účtů a soupisky, obsahující jednotlivé položky, jejichž úhrn je obsažen ve výpisu z účtu. K úhradám uskutečněným prostřednictvím pošt obdrží účetní jednotka jednotlivé doklady přímo od orgánů spojů. Podkladem pro zápisy na účtech peněžních ústavů jsou též případná aviza s údaji nad rámec předepsaných náležitostí příkazů. Tato aviza obdrží účetní jednotka přímo od příkazce. Před zaúčtováním pohybu peněžních prostředků na účtech v peněžním ústavu se provede kontrola, zda starý zůstatek podle výpisu souhlasí s novým zůstatkem předchozího výpisu. na zjištěný případný rozdíl se vyhotoví příjmový nebo výdajový doklad, který se zapíše v deníku do sloupce pro průběžné položky a odstranění rozdílu je nutno ihned reklamovat u peněžního ústavu.
(3) Příjmy a výdaje provedené v hotovosti se zapisují do deníku na podkladě jednotlivých dokladů (např. ústřižky poštovních poukázek, stvrzenky na přijaté nebo vyplacené částky apod.).
(4) Výdaje se v deníku sledují v členění podle seskupení položek rozpočtové skladby výdajů. V případě, že organizace sleduje pro vlastní potřebu výdaje podrobněji, použije pro podrobnější rozvedení výdajů v rámci seskupení položek, sloupců s označením "druhé členění".
(5) V dvojsloupci pro příjmy a výdaje u peněžního ústavu se účtují pohyby peněžních prostředků na všech účtech organizace u peněžních ústavů tj. jak na provozním účtu, tak na investičním účtu, na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, rezervního fondu, fondu odměn, fondu reprodukce investičního majetku, sdružených prostředků, pokud má účetní jednotka pro tyto případy zřízeny samostatné bankovní účty.
(6) Převody mezi účty účetní jednotky u peněžních ústavů se účtují v dvojsloupci pro peněžní ústav a ve sloupci pro průběžné položky. Ve sloupci pro průběžné položky se účtují také převody hotovosti z pokladny na účet u peněžního ústavu nebo naopak, jestliže v době účtování chybí výpis z účtu.
(7) Převody peněžních prostředků z provozního účtu do příslušných fondů se zaúčtují jako výdaj z rozpočtu ve sloupci "Různé finanční výdaje" a jako příjem ve sloupci příslušného fondu. Ve sloupci pro výdaje provedené peněžním ústavem se zaúčtuje převáděná částka ve vztahu ke sloupci "Různé finanční výdaje" a ve sloupci pro příjmy se objeví tato částka jako příjem příslušného fondu. Všechny zápisy se provedou podle bankovních výpisů. V případě, že prostředky fondů nemá příspěvková organizace uloženy na samostatných bankovních účtech, ale sleduje je společně s provozními prostředky, odpadá účtování o pohybu peněžních prostředků v dvojsloupci "Peněžní ústav".
(8) Malá příspěvková organizace provádí odpisy investičního majetku buď podle sazeb, které si stanoví sama např. z hlediska času, doby upotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům. V případě, že vykonává též hospodářskou činnost podléhající dani z příjmů, provádí odpisy podle daňových odpisů, stanovených podle zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů. Odpisy zachycuje na inventárních kartách nebo v inventární knize. Při výpočtu přídělu do fondu reprodukce investičního majetku se vychází z údajů o odpisech investičního majetku, zachycených na inventárních kartách nebo v inventární knize.
(9) Deník se uzavírá k poslednímu dni každého měsíce tím způsobem, že se poslední zápis podtrhne a na další řádek se zapíší ve všech sloupcích součty zápisů (vč. počátečních zůstatků). Ve sloupcích pro fondy a sdružené prostředky a průběžné položky se vyčíslí zůstatky. Potom se vyčíslí zůstatky ve sloupcích "Pokladna" a "Peněžní ústav". Zůstatky peněžních prostředků v hotovosti a na účtech u peněžního ústavu se musí rovnat rozdílu mezi úhrnem příjmů (vč. příjmů na účtech fondů a sdružených prostředků) a úhrnem výdajů (vč. výdajů na účtech fondů a sdružených prostředků, zvýšeném o zůstatek průběžných položek.
(10) Zůstatek peněžních prostředků v peněžním ústavu se rovná součtu všech zůstatků peněžních prostředků podle výpisů k jednotlivým účtům u peněžních ústavů. Jeho rozpis podle jednotlivých účtů se provede v textovém sloupci.
(11) Do následujícího měsíce se převádějí zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek a obraty všech ostatních sloupců, vyčíslené narůstajícím způsobem od začátku roku.
(12) Údaje o provedených příjmech a výdajích od začátku roku a údaje o stavu peněžních prostředků se z uzavřeného deníku vypisují na konci roku do účetního výkazu.
(13) Počátkem roku se jako první zápis v deníku zapíše na prvém řádku převod zůstatků peněžních prostředků z minulého období, a to zůstatek hotovosti v pokladně a zůstatek na účtech u peněžního ústavu. Celková částka zůstatků peněžních prostředků (v pokladně i v peněžním ústavu) se uvede jednak ve sloupci, určeném pro zachycení příspěvku na provoz od zřizovatele (jde-li o část příspěvku z minulého období, kterou je účetní jednotka povinna vrátit zřizovateli nebo podle rozhodnutí zřizovatele převést do příslušných fondů) jednak ve sloupcích fondů, sdružených prostředků a průběžných položek.
(14) Pokud účetní jednotka vykonává hospodářskou činnost, podléhající dani z příjmů, doporučuje se sledovat tuto hospodářskou činnost v samostatném deníku.
Čl.III
Peněžní deník jiných drobných organizací
Jiné drobné organizace, zřizované podle zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách, zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění zákona č. 16/1990 Sb., podle vládního nařízení ČSR č. 159/1969 Sb., nařízení vlády SR č. 180/1969 Sb., o kulturních fondech a podle § 20 písm. b) občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., o nadacích, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví ve smyslu § 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, sledují peněžní průběh hospodaření v peněžním deníku, jehož strukturu stanoví účetní jednotka sama podle svých potřeb. Deník však musí obsahovat minimálně:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti a o ceninách v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech v členění na příjem a výdaj,
c) přehled o příjmech a výdajích podléhajících dani,
d) přehled o příjmech a výdajích nepodléhajících dani,
e) přehled o příjmech a výdajích na průběžných položkách.
Ve dvou pomocných sloupcích pro uvádění kódu příjmů a kódu výdajů je možno kódem označovat jednotlivé účetní případy podle druhů příjmů a výdajů. Tyto pomocné sloupce nejsou závazné.
Čl.IV
Peněžní deník zálohovaných organizací
(1) Peněžní deník zálohovaných organizací (viz tyto postupy účtování, úvodní ustanovení, čl. IV) je vyúčtováním výdajů uskutečněných zálohovanými organizacemi z poskytnuté zálohy, přijaté od zřizovatele (rozpočtové organizace). Pokud zřizovatel pověří zálohovanou organizaci vybíráním rozpočtových příjmů, slouží peněžní deník též k vyúčtování rozpočtových příjmů.
(2) Peněžní deník zálohovaných organizací musí minimálně obsahovat:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovním účtu v členění na příjem a výdaj,
c) údaj o přijaté záloze na provoz,
d) výdaje celkem s minimálním členěním na
da) vyplacené zálohy na drobná vydání,
db) materiální výdaje (s pomocným sloupcem "položka rozpočtové skladby výdajů"),
dc) služby a výdaje nevýrobní povahy,
dd) cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám,
e) rozpočtové příjmy v členění na přijaté a příjmy odvedené zřizovateli,
f) přehled o cizích penězích (průběžných položkách) přijatých a vydaných.
(3) Peněžní deník musí být označen názvem rozpočtové organizace a zálohované organizace. Název zálohované organizace se uvádí na každém listu peněžního deníku.
(4) Při ručním zpracování účetnictví se doporučuje používat peněžní deník zálohovaných organizací vzor SEVT 02 477 0, který umožňuje provádět zápisy propisem. Liché, perforované strany deníku se na konci měsíce oddělí a slouží jako vyúčtování peněžního hospodaření zálohované organizace.
(5) Peněžní deník se uzavírá k poslednímu dni každého měsíce, popř. v kratší lhůtě, stanovené rozpočtovou organizací.
(6) Zálohovaná organizace oddělí perforované strany a jako vyúčtování je odešle rozpočtové organizaci se všemi příslušnými doklady za běžný měsíc, opatřené názvem a razítkem zálohované organizace. Vyúčtování se zasílá nejpozději do 5 dnů po lhůtě stanovené zřizovatelem pro uzávěrku peněžního deníku. Na poslední straně těchto prvopisů se uvede datum uzávěrky, podpis vedoucího zálohované organizace a pracovníka, který vede účetnictví.
(7) Kopie peněžního deníku zůstává v zálohované organizaci. Doklady, podle kterých bylo v peněžním deníku účtováno, se v rozpočtové organizaci po přezkoušení a zaúčtování označí způsobem zamezujícím jejich případné zneužití a vrátí se ihned zálohované organizaci k uložení. Vedoucí rozpočtové organizace může však podle místních poměrů rozhodnout, že doklady zálohovaných organizací budou ukládány v účetním archivu rozpočtové organizace.
(8) Při zpracování účetnictví v zálohované organizaci na osobním počítači je nutno zajistit zaslání obdobného podrobného vyúčtování provedených výdajů, a to nejlépe na kopii deníku s přiložením všech vyúčtovaných dokladů, rozpočtové organizaci.
Čl.V
Kniha pohledávek a závazků
(1) Pohledávky a závazky se vedou v knize pohledávek a závazků nebo podle potřeby v několika knihách podle činností účetní jednotky a v rámci činností podle dlužníků a věřitelů. Plátci daně z přidané hodnoty a spotřebních daní vedou zvláštní evidenci o nárocích a závazcích z těchto daní (kniha evidence daně z přidané hodnoty a kniha evidence spotřebních daní).
(2) Kniha pohledávek a závazků je určena ke sledování pohledávek a závazků vůči jiným subjektům, např. k evidenci
a) jednotlivých dlužníků za splněné dodávky,
b) jednotlivých věřitelů za jejich splněné dodávky,
c) poskytnutých a přijatých záloh,
d) výdeje cenin pracovníkům účetní jednotky,
e) pohledávky za manka a škody,
f) poskytnuté a přijaté úvěry s odděleným sledováním bankovních úvěrů,
g) závazků, popř. pohledávek z daně z příjmů,
h) zúčtování s fondem zdravotnického pojištění, s fondem sociálního pojištění a s fondem zaměstnanosti,
i) nároků a závazků u nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně),
j) ostatní pohledávky a závazky.
(3) Ve zvláštní knize pohledávek a závazků zachycuje plátce nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně) pohledávky (nároky) a závazky v takovém uspořádání, aby průkazně prokázal finančnímu orgánu v návaznosti na daňové přiznání odděleně za jednotlivé daně zejména:
- další závazky za zdaňovací období,
- nárok na vrácení daně za zdaňovací období,
- zaplacené zálohy na daň,
- zúčtování nepřímých daní, kterým se vyjádří celkový výsledný vztah vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období, případě s přihlédnutím k dalším požadavkům, které kladou daňové předpisy, např. nadměrný odpočet.
(4) Evidenci pohledávek a závazků je nutno vést přehledně tak, aby byl zajištěn řádný přehled jak o pohledávkách a závazcích, tak o jejich úhradách (likvidacích); průběžnou kontrolou jednotlivých dlužníků a věřitelů je nutno zjišťovat částky neuhrazených pohledávek a závazků.
Čl.VI
Evidence investičního majetku a zásob
(1) Hmotný a nehmotný investiční majetek se vede podle jednotlivých složek
a) v inventární knize nebo
b) na inventárních kartách.
(2) V evidenci uvedené v odst. 1 se povinně uvádí
a) název nebo popis hmotného a nehmotného investičního majetku, popř. číselné označení,
b) ocenění,
c) datum pořízení (nabytí vlastnického práva), či uvedení do užívání v případě hmotného a nehmotného investičního majetku pořizovaného postupně, zejména u staveb, budov, hal, pořizovaných výstavbou,
d) údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů,
e) částky daňových odpisů za zdaňovací období,
f) datum a způsob vyřazení.
(3) Pokud účetní jednotka používá pro svoji činnost najatého majetku, zaúčtuje do výdajů v peněžním deníku platby za nájem.
(4) Evidence zvířat v základním stádu, tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně se vedou podle jednotlivých kusů a způsobem, aby byla zabezpečena řádná evidence jejich stavu, přírůstků, příchovků a úbytků; evidence zvířat se vede v peněžních jednotkách nebo jen v jednotkách množství s uvedením ceny za kus či hmotnostní jednotky.
(5) Veškeré ostatní vedlejší výdaje spojené s pořízením zásob se zahrnují do nákupu materiálu nebo zboží, popř. nedokončené výroby.
(6) Materiál dodaný zákazníkem a převzatý ke zpracování nebo k opravám se vyznačí v knize pohledávek a závazků.
(7) Materiálové zásoby opatřené nákupem nebo získané jiným způsobem se vedou v knize materiálových zásob podle jednotlivých druhů materiálu a v jednotkách množství i v peněžních jednotkách. Jsou-li materiálové zásoby uloženy na více místech, evidují se v knize materiálových zásob nejen podle druhů, ale též podle místa uložení.
(8) Materiálové zásoby přijaté na sklad se zapisují do knihy materiálových zásob na podkladě příjmů, dodacích listů, faktur popř. jiných dokladů o převzetí materiálu; výdej materiálu do spotřeby se zapisuje na podkladě výdejek.
(9) V knize materiálových zásob se nemusí vést drobné nákupy materiálu za hotové, s výjimkou potravin, určených pro společné stravování nebo prodej, a dále materiál, který se podle rozhodnutí vedoucího organizace předává při převzetí přímo do spotřeby a nepřejímá se do skladu; předpokladem je, že nakoupené množství odpovídá běžné potřebě pracoviště a že se netvoří nekontrolovatelné a neevidované zásoby. Použití materiálu z drobného nákupu za hotové musí být potvrzeno na nákupních paragonech.
Čl.VII
XBMzdová evidence
(1) Zúčtování mezd pracovníků se provádí podle platných právních předpisů na mzdových listech.
(2) Podkladem pro zápisy v mzdových listech jsou písemnosti, z nichž musí být patrný
a) výpočet mzdy,
b) stanovení odvodů fondu sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotnického pojištění,
c) stanovení srážek z mezd vč. záloh na daň z příjmů,
d) výše vyplacené zálohy (záloh) na mzdu.
(3) Účetní jednotka musí doložit vyplacení mzdy pracovníkovi.
Účetní závěrka
Čl.I
Obecně
(1) Účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví sestavují
a) výkaz o majetku a závazcích,
b) výkaz o příjmech a výdajích.
(2) Výkazy uvedené v bodu 1 mohou být spojeny v jeden výkaz. Výkazy musí být podepsány statutárním orgánem.
(3) Účetní jednotka sestavuje výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích
a) k poslednímu dni účetního období,
b) ke dni svého vzniku,
c) ke dni vstupu do likvidace.
(4) Vzor výkazu malých církevních organizací a způsob jeho předkládání stanoví ministerstvo kultury.
(5) Vzor výkazu o hospodaření malých příspěvkových organizací a způsob jeho předkládání stanoví ministerstvo financí.
(6) Vzor výkazu jiných drobných organizací stanoví zřizovatel příslušné účetní jednotky pro vlastní potřebu a pro potřebu samotné účetní jednotky. Způsob předkládání výkazu určí ministerstvo financí jen v případě potřeby jednorázového šetření.
(7) Zálohované organizace jako složky rozpočtových organizací bez právní subjektivity výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích nesestavují. Výkaz nahrazuje měsíční vyúčtování, předkládané rozpočtové organizaci zpravidla na prvopisu stran peněžního deníku.
1) Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 33 zákona č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.
3) § 121 odst. 1 občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., § 42 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
4) § 489 až 496 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb.