Zákon ze dne 8.2.1995 o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

14.3.1995 | Sbírka:  38/1995 Sb. | Částka:  8/1995ASPI
38/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. února 1995
o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích
Změna: 355/1999 Sb.
Změna: 132/2000 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZPŮSOBILOST SILNIČNÍHO VOZIDLA
§ 1
Silniční vozidlo
(1) Silničním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k provozu na pozemních komunikacích. Druhy silničních vozidel a technické podmínky z hlediska konstrukce, provedení a vybavení silničních vozidel stanoví prováděcí předpis. Jiným než silničním vozidlem se rozumí vozidlo, které je vyrobené a určené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích a které může být na pozemních komunikacích provozováno. Druhy jiných vozidel a technické podmínky stanoví prováděcí předpis.
(2) Na pozemních komunikacích je zakázáno provozovat silniční vozidlo,
a) které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti silničního provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,
b) které svým technickým stavem ohrožuje životní prostředí nad míru stanovenou prováděcím předpisem a zvláštním předpisem,1)
c) jehož technická způsobilost k provozu nebyla schválena,
d) které není opatřeno státní poznávací značkou, pokud je podle zvláštního předpisu2) vyžadována.
§ 2
Technická způsobilost typu silničního vozidla
(1) Výrobce silničních vozidel vyrobených hromadně za účelem jejich provozování na pozemních komunikacích je povinen je vyrábět podle schváleného typu. Technickou způsobilost typu silničního vozidla, včetně součástí a příslušenství silničního vozidla schvaluje na základě žádosti výrobce Ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo technickou způsobilost typu silničního vozidla schválí, jsou-li splněny technické podmínky stanovené prováděcím předpisem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
(2) Ministerstvo zahájí řízení o schválení typu silničního vozidla, součástí a příslušenství silničního vozidla dnem, kdy došla ministerstvu žádost, která splňuje požadované náležitosti a která je doložena předepsanými doklady. Ministerstvo rozhodne o žádosti o schválení typu silničního vozidla, součástí a příslušenství silničního vozidla ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení. Náležitosti žádosti, doklady, které je nutno k žádosti doložit, a způsob schvalování typu silničního vozidla, součástí a příslušenství silničního vozidla stanoví prováděcí předpis.
(3) U silničních vozidel určených prováděcím předpisem je podkladem pro rozhodnutí ministerstva o způsobilosti typu silničního vozidla přezkoušení silničního vozidla. Přezkoušení silničního vozidla se provádí na náklad výrobce u právnické osoby, kterou určí ministerstvo.
(4) Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se vztahují i na hromadnou přestavbu typu silničního vozidla.
§ 3
Technická způsobilost jednotlivého silničního vozidla k provozu
(1) O technické způsobilosti jednotlivého silničního vozidla k provozu na pozemních komunikacích, které se neshoduje se schváleným typem silničního vozidla, rozhoduje příslušný dopravní inspektorát Policie České republiky (dále jen "dopravní inspektorát"), který vydává doklad o jeho technické způsobilosti k provozu.3) Dopravní inspektorát doklad o technické způsobilosti silničního vozidla k provozu vydá, pokud jsou splněny technické podmínky silničního vozidla, které stanoví prováděcí předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na jednotlivé silniční vozidlo, které bylo přestavěno.
§ 4
Výjimky
(1) Ministerstvo může pro schválení typu silničního vozidla, jeho součástí a příslušenství nebo pro schválení technické způsobilosti jednotlivého silničního vozidla k provozu rozhodnout na základě žádosti o udělení výjimky ze splnění technických podmínek silničního vozidla. Výjimku lze udělit pouze za předpokladu, že konstrukce a provedení silničního vozidla zajistí i s udělenou výjimkou bezpečnost provozu silničního vozidla.
(2) Výjimku nelze udělit z technických podmínek stanovených pro brzdy silničního vozidla, emise škodlivin ve výfukových plynech, hluk silničního vozidla a odrušení silničního vozidla.
(3) Náležitosti žádosti o udělení výjimky a podrobnosti o udělování výjimek stanoví prováděcí předpis.
§ 5
Povinnosti výrobce silničního vozidla
(1) Výrobce silničního vozidla potvrzuje shodnost silničního vozidla se schváleným typem zápisem technické způsobilosti silničního vozidla do technického průkazu nebo technického osvědčení vozidla, který vystavuje pro každé jím vyrobené silniční vozidlo.
(2) Ministerstvo provádí kontrolu vyrobených silničních vozidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem silničního vozidla. Zjistí-li ministerstvo, že vyrobená silniční vozidla nejsou shodná se schváleným typem silničního vozidla, zakáže výrobci uvádět silniční vozidlo do provozu a uloží lhůtu, ve které musí být závady odstraněny, nebo rozhodne o zákazu provozování silničních vozidel, jedná-li se o silniční vozidla již uvedená do provozu. Odvolání proti rozhodnutí ministerstva nemá odkladný účinek.
§ 6
Silniční vozidla v provozu
(1) Silniční vozidla evidovaná v České republice a opatřená státní poznávací značkou podléhají pravidelným technickým prohlídkám, kterými se kontroluje technický stav silničního vozidla (dále jen "technické prohlídky"), a pravidelným měřením emisí, kterými se kontroluje splnění přípustných limitů škodlivých emisí ve výfukových plynech silničního vozidla (dále jen "měření emisí").
(2) Držitel silničního vozidla zapsaný v technickém průkazu vozidla (dále jen "držitel silničního vozidla") je povinen
a) zajistit technickou prohlídku silničního vozidla ve stanici technické kontroly a měření emisí ve stanici měření emisí na svůj náklad,
b) přistavit silniční vozidlo k technické prohlídce a k měření emisí ve stanovených lhůtách.
(3) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí vystaví držiteli silničního vozidla doklad o technickém stavu silničního vozidla a doklad o měření emisí a kopii tohoto dokladu postoupí příslušnému dopravnímu inspektorátu.
(4) Držitel silničního vozidla přistaví k technické prohlídce:
a) osobní automobil, nákladní automobil, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3500 kg, motocykl, a jejich přípojná vozidla kromě nebrzděného přívěsu, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě čtyř let po prvním zaevidování silničního vozidla v České republice (dále jen "zaevidování silničního vozidla") a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let,
b) nákladní automobil, jehož celková hmotnost převyšuje 3500 kg, speciální automobil, autobus, silniční vozidlo s právem přednostní jízdy, cvičné silniční vozidlo autoškoly, vozidlo taxislužby, vozidlo půjčovny automobilů určené k nájmu, a jejich přípojná vozidla kromě nebrzděného přívěsu, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 750 kg, nejpozději ve lhůtě jednoho roku po zaevidování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách,
c) nebrzděný přívěs, jehož celková hmotnost nepřevyšuje 750 kg, malý motocykl, jehož zdvihový objem pístového spalovacího motoru pohonu silničního vozidla nepřevyšuje 50 cm3 nebo jehož nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 50 km.h-1, nejpozději ve lhůtě šest let po zaevidování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách čtyř let,
d) traktor a jeho přípojné vozidlo nejpozději ve lhůtě tří let po zaevidování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách tří let.
(5) Držitel dovezeného silničního vozidla, které bylo evidováno v zahraničí, přistaví silniční vozidlo k technické prohlídce nejpozději ke dni zaevidování silničního vozidla a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 4 podle druhu silničních vozidel s výjimkou silničního vozidla uvedeného v odstavci 4 písm. a), které přistaví držitel silničního vozidla po první technické prohlídce pravidelně nejpozději ve lhůtách dvou let.
(6) Lhůta pro přistavení silničního vozidla k technické prohlídce podle odstavce 4 písm. a), b), c) a d) a odstavce 5 se počítá ode dne zaevidování silničního vozidla a potom vždy ode dne provedení technické prohlídky, zapsaného v technickém průkazu silničního vozidla.
(7) Držitel silničního vozidla uvedeného v odstavci 4 písm. a), b), c), a d) a v odstavci 5 s výjimkou přípojného vozidla a nebrzděného přívěsu přistaví toto silniční vozidlo k měření emisí ve lhůtách stanovených pro jeho technickou prohlídku.
(8) Nezajistí-li držitel silničního vozidla technickou prohlídku silničního vozidla a měření emisí a nepřistaví-li silniční vozidlo k technické prohlídce a k měření emisí ve stanovené lhůtě, stává se silniční vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu.
(9) Rozsah a způsob provádění technických prohlídek a měření emisí, podmínky pro hodnocení výsledku technické prohlídky a měření emisí, způsob vyznačování technických prohlídek a měření emisí a náležitosti dokladu o technickém stavu silničního vozidla a dokladu o měření emisí stanoví prováděcí předpis.
ČÁST DRUHÁ
STANICE TECHNICKÉ KONTROLY A STANICE MĚŘENÍ EMISÍ
§ 7
(1) Stanici technické kontroly může provozovat právnická osoba, která má k provádění technických prohlídek oprávnění udělené orgánem kraje v přenesené působnosti.4) Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je orgán kraje v přenesené působnosti, v jehož územním obvodu bude stanice technické kontroly vykonávat svoji činnost.
(2) Orgán kraje v přenesené působnosti oprávnění neudělí, je-li žadatel právně nebo ekonomicky spjat s výrobou, prodejem nebo opravou silničních vozidel nebo jejich součástí.
(3) V rozhodnutí o oprávnění k provádění technických prohlídek orgán kraje v přenesené působnosti vymezí podle podmínek technického vybavení druhy silničních vozidel, kterým je stanice technické kontroly oprávněna provádět technické prohlídky, a datum zahájení činnosti stanice technické kontroly.
(4) V rozsahu stanoveném v rozhodnutí o oprávnění má stanice technické kontroly celostátní působnost.
(5) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k provádění technických prohlídek stanoví prováděcí předpis.
§ 8
(1) Stanici měření emisí může provozovat právnická nebo fyzická osoba, která má k měření emisí oprávnění udělené okresním úřadem.4) Příslušným k rozhodování o udělení oprávnění je okresní úřad, v jehož územním obvodu bude stanice měření emisí vykonávat svoji činnost.
(2) V rozhodnutí o oprávnění k měření emisí okresní úřad vymezí podle podmínek technického vybavení typy silničních vozidel, kterým je stanice měření emisí oprávněna měřit emise, a datum zahájení činnosti stanice měření emisí.
(3) Okresní úřad oprávnění podle odstavce 1 udělí těm právnickým nebo fyzickým osobám, které splní podmínky stanovené prováděcím předpisem.
(4) V rozsahu stanoveném v rozhodnutí o oprávnění má stanice měření emisí celostátní působnost.
(5) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k měření emisí stanoví prováděcí předpis.
§ 9
(1) Stanice technické kontroly a stanice měření emisí jsou povinny ke dni zahájení činnosti zajistit, aby
a) práce při provádění technických prohlídek a měření emisí vyžadující odbornou způsobilost prováděly pouze fyzické osoby, které na základě předepsané výuky obdrží osvědčení o odborné způsobilosti,
b) technické vybavení odpovídalo udělenému oprávnění,
c) technická zařízení používaná k provádění technických prohlídek a měření emisí splňovala požadavky stanovené zvláštním předpisem,5)
a doložit orgánu kraje v přenesené působnosti nebo okresnímu úřadu splnění těchto podmínek ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o oprávnění.
(2) Osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo. Způsob provádění výuky, rozsah odborných znalostí, způsob jejich ověřování a podmínky technického vybavení stanoví prováděcí předpis.
(3) Stanice technické kontroly je povinna zajistit, aby po celou dobu své činnosti nebyla ekonomicky spjata s výrobou, prodejem nebo opravou silničních vozidel nebo jejich součástí.
§ 10
Orgán kraje v přenesené působnosti odejme oprávnění k provádění technických prohlídek a okresní úřad odejme oprávnění k měření emisí, jestliže:
a) při provádění technických prohlídek nebo měření emisí jsou závažně porušovány povinnosti stanovené tímto zákonem nebo prováděcím předpisem,
b) technické prohlídky nebo měření emisí nejsou prováděny v rozsahu stanoveném v oprávnění,
c) ministerstvo v rámci výkonu státního odborného dozoru nařídilo okamžité zastavení provádění technických prohlídek nebo měření emisí (§ 12).
ČÁST TŘETÍ
STÁTNÍ ODBORNÝ DOZOR NAD STANICEMI TECHNICKÉ KONTROLY A STANICEMI MĚŘENÍ EMISÍ
§ 11
(1) Státní odborný dozor nad stanicemi technické kontroly a stanicemi měření emisí vykonává ministerstvo.
(2) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru dozírá, zda má stanice technické kontroly oprávnění k technickým prohlídkám, zda má stanice měření emisí oprávnění k měření emisí a zda tyto stanice plní povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. Ostatní práva a povinnosti osob pověřených výkonem státního odborného dozoru jsou stanoveny zvláštním předpisem.6)
§ 12
Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního odborného dozoru závažné závady v činnosti stanice technické kontroly nebo v činnosti stanice měření emisí, je oprávněna nařídit okamžité zastavení provádění technických prohlídek nebo měření emisí a vyrozumí o tom příslušný orgán kraje v přenesené působnosti nebo okresní úřad; na vydání tohoto opatření se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 13
Řízení ve věcech upravených tímto zákonem
(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení,7) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.
(2) Pokud v osvědčení o technickém průkazu vozidla při jeho prvním zaevidování je stanoven kratší termín jeho platnosti, než stanoví zákon, upraví dopravní inspektorát na žádost držitele tento termín v souladu se zákonem bez technické prohlídky.
§ 14
Přechodná ustanovení
(1) Pokud v osvědčení o technickém průkazu vozidla uvedeného v § 6 odst. 4 písm. a) a d) není stanoven termín příští technické prohlídky a od zaevidování silničního vozidla již uplynula lhůta stanovená v § 6 odst. 4 písm. a) a d) pro technickou prohlídku, je držitel silničního vozidla povinen přistavit silniční vozidlo k první pravidelné technické prohlídce ve lhůtě
a) šesti měsíců, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno do 31. srpna 1978,
b) jednoho roku, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno v období od 1. září 1978 do 31. srpna 1985,
c) 18 měsíců, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno v období od 1. září 1985 do 31. srpna 1991,
d) dvou let, bylo-li silniční vozidlo zaevidováno po 1. září 1991, od účinnosti tohoto zákona.
(2) Pokud v osvědčení o technickém průkazu vozidla uvedeného v § 6 odst. 4 písm. b) a c) není stanoven termín příští technické prohlídky a od zaevidování silničního vozidla již uplynula lhůta stanovená v § 6 odst. 4 písm. b) a c) pro technickou prohlídku silničního vozidla, je držitel silničního vozidla povinen přistavit silniční vozidlo k první pravidelné technické prohlídce ve lhůtě šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.
(3) Držitel traktoru a jeho přípojného vozidla, které byly zaevidovány před účinností tohoto zákona, je povinen je přistavit k první pravidelné technické prohlídce ve lhůtě dvou let od 1. července 1997.
(4) Na základě písemné žádosti držitele traktoru nebo přípojného vozidla za traktor je technická prohlídka a emisní prohlídka provedena v místě, které určí orgán kraje v přenesené působnosti nebo okresní úřad v blízkosti stanoviště traktoru nebo jeho přípojného vozidla.
(5) Držitel silničního vozidla je povinen přistavit silniční vozidlo k prvnímu pravidelnému měření emisí nejpozději ke dni první pravidelné technické prohlídky podle tohoto zákona.
(6) Měření emisí provedené před účinností tohoto zákona podle zvláštního předpisu1) a prováděcího předpisu se považují za první měření emisí podle tohoto zákona, pokud jeho platnost neskončí před datem první technické prohlídky podle tohoto zákona.
(7) Nedostaví-li se držitel silničního vozidla ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nebo v odstavcích 2 a 3 k první pravidelné technické prohlídce nebo k prvnímu pravidelnému měření emisí, stává se silniční vozidlo po uplynutí této lhůty technicky nezpůsobilé k provozu.
(8) Dosavadní stanice technické kontroly a stanice měření emisí jsou povinny uvést svou činnost do souladu s tímto zákonem a ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona podat okresnímu úřadu žádost o udělení oprávnění k provádění technických prohlídek nebo k měření emisí, jinak ztrácejí oprávnění k jejich provádění. Do doby rozhodnutí o udělení oprávnění se tyto stanice technické kontroly a stanice měření emisí považují za oprávněné k provádění technických prohlídek nebo k měření emisí.
§ 15
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 se vypouští písmeno a).
2. V § 38 odst. 1 se slova "tímto zákonem" nahrazují slovy "zvláštním zákonem".
§ 16
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá právní předpis k provedení § 1 odst. 1 a odst. 2 písm. b), § 2 odst. 2 a 3, § 3 odst. 1, § 4 odst. 3, § 6 odst. 8, § 7 odst. 5, § 8 odst. 3 a 5 a § 9 odst. 2.
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 85, 90 až 94 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky č. 103/1978 Sb., vyhlášky č. 69/1981 Sb. a vyhlášky č. 34/1984 Sb.
3) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 1 a § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.
§ 13 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).