Opatření ze dne 24.6.1996, kterým se stanoví postupy účtování u malých příspěvkových organizací a u jiných drobných organizací účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u zálohovaných organizací

25.7.1996 | Sbírka:  283/32 774/96 | Částka:  57/1996ASPI
283/32 774/96
Opatření
Ministerstva financí
ze dne 24. června 1996,
kterým se stanoví postupy účtování u malých příspěvkových organizací a u jiných drobných organizací, účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví a u zálohovaných organizací
Změna: 283/33 165/1997
Změna: 283/83 620/1997
Změna: 283/81 623/1998
Změna: 283/83 691/1999
Referent:
Ing. J. Eminger,
tel. 2454 2675
V. Tuček,
tel. 2454 2672
Ministerstvo financí České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/94 Sb. (dále jen zákon) stanoví:
Čl.I
(1) Tímto opatřením se stanoví postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví pro účetní jednotky uvedené v § 9 odst. 1 písm. c),d) a e) zákona a pro obecně prospěšné společnosti podle § 19 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a postupy pro přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak.
(2) Postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví a postupy pro přechod ze soustavy jednoduchého účetnictví do soustavy podvojného účetnictví a naopak podle odst. 1 tvoří přílohy č. 1, 2 a 3 tohoto opatření.
(3) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.1)
Čl.II
Pro účetní jednotky uvedené v čl. I odst. 1 dnem nabytí účinnosti tohoto opatření pozbývá účinnosti opatření čj. V/2-31372/1992.2)
Čl.III
Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů a postupuje se podle něj počínaje účetním obdobím 1996.
Ministr financí České republiky
Ing. Ivan Kočárník, CSc., v.r.
Příloha 1
Postupy účtování v soustavě jednoduchého účetnictví
Úvodní ustanovení
Čl.I
Vymezení účetních jednotek a zálohovaných organizací
(1) Malá příspěvková organizace je příspěvková organizace, jejíž roční objem výdajového rozpočtu nepřesahuje 500 000 Kč.
(2) Jiné drobné organizace jsou právnické osoby - účetní jednotky, zřizované zejména podle zákona
- č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,
- č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a náboženských společností,
- č. 47/1992 Sb., občanský zákoník
- § 20f) až 20j) Zájmová sdružení právnických osob, (nezaložená za účelem podnikání),
pokud jim podle ustanovení § 9 zákona nevznikla povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví, a dále zřizované podle zákona,
- č.227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, pokud jde o nadační fondy.
- č. 248/1995 Sb.,o obecně prospěšných společnostech, pokud ve smyslu jeho § 19 účtují v soustavě jednoduchého účetnictví.
(3) Zálohovaná organizace je taková součást rozpočtové organizace nebo obce, u níž je účelné z organizačního nebo provozního hlediska aby hospodařila s oddělenou částí rozpočtových prostředků.
Čl.II
Vymezení některých pojmů pro účely postupů vedení jednoduchého účetnictví
(1) Pro účely těchto postupů se majetek člení na :
a) hmotný investiční majetek,
b) nehmotný investiční majetek,
c) zásoby,
d) pohledávky,
e) peněžní prostředky a ceniny,
f) finanční majetek.
(2) Hmotným investičním majetkem se rozumějí
a) pozemky, budovy, stavby s výjimkou provozních důlních děl a drobných staveb, vymezených ve zvláštním předpise kromě svážnic, byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky zákonem č. 72/1994 Sb., umělecká díla a sbírky,
b) samostatné movité věci, popř. soubory movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je ve výši částky stanovené zákonem o daních z příjmů1) pro tento majetek,
c) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, 2)
d) základní stádo a tažná zvířata tj.
- plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus,
- hospodářsky využívané chovy (např. muflonů, daňků, jelenů, pštrosů), u kterých pořizovací cena za jeden kus odpovídá kategorii hmotného investičního majetku a jejichž využitelnost v chovu je delší než 4 roky,
- koně tažní, dostihoví a sportovní, osli, muly a mezci,
O základním stádu a tažných zvířatech se účtuje způsobem odpovídajícím povaze tohoto majetku.
e) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technická rekultivace a technické zhodnocení,3) pokud nejsou součástí pořizovací ceny hmotného investičního majetku,
f) ložiska nerostných surovin.

Příslušenstvím4) hmotného investičního majetku jsou předměty, které tvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek a jsou součástí jeho ocenění a evidence. Příslušenství je součástí dodávky hlavní věci nebo se k hlavní věci přiřadí dodatečně. Pokud příslušné předměty netvoří s hlavní věcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité věci.
Hmotným investičním majetkem se stávají věci uvedené do užívání. Uvedením do užívání se rozumí zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, např. stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými.
O uměleckých dílech a sbírkách (knihy v knihovnách, sbírky v muzeích a galeriích apod.) se vede pouze evidence v záznamech operativní evidence (v katalozích, přírůstkových seznamech, inventárních knihách, kartotékách evidenčních listů, lokačních katalozích, v evidenci o zápůjčkách a výpůjčkách, v evidenci o přírůstcích a úbytcích mobiliárního fondu apod.), jejíž náplň stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem, případně zřizovatel.
(3) Nehmotným investičním majetkem se rozumějí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, v ocenění stanoveném zákonem o daních z příjmů5) v jednotlivém případu a mají provozně technické funkce delší než jeden rok a jsou pořízeny úplatně, vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi, nebo získané bezúplatně darem, vkladem při založení účetní jednotky nebo ze závěti.
Nehmotným investičním majetkem se stávají věci uvedené do užívání. Uvedením do užívání se rozumí zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy.
(4) Peněžními prostředky se rozumí hotovosti a přijaté šeky, vklady na vkladních knížkách a na účtech u bank.
(5) Finančním majetkem se rozumí zejména akcie, dluhopisy (pokladniční poukázky, obligace, hypotéční zástavní listy apod.), finanční spoluúčast na podnikání jiných účetních jednotek (podílové cenné papíry a vklady), depozitní certifikáty (vkladové listy) a investice do portfolia ( podílové nebo majetkové listy aj.).
(6) Ceninami se rozumí zejména poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonní a ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být po vydání do užívání čerpáno. Za ceninu se považují také zakoupené stravenky do provozoven veřejného stravování apod.
(7) Zásobami jsou
a) skladovaný materiál,
b) nedokončená výroba, výrobky, zvířata,
c) skladované zboží.
d) obaly, pokud nejsou movitým hmotným investičním majetkem
Součástí materiálu je také hmotný majetek, který nesplňuje kritéria pro zařazení do hmotného investičního majetku (viz čl.I odst. 2). Účetní jednotka určí, které druhy tohoto hmotného majetku, resp. od jaké výše pořizovací ceny za jednu věc se po jeho vydání do užívání musí evidovat ve zvláštní (operativní) evidenci. Příspěvkové organizace takto evidují veškerý tento majetek.
Nedokončená výroba jsou produkty, které již prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ne ještě hotovým výrobkem.
Výrobky jsou předměty vlastní výroby určené k realizaci mimo účetní jednotku.
Zvířata náležející do zásob jsou zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt a perliček, a dále zvířata vlastního chovu a nakoupená mladá zvířata. Zvířata z vlastního chovu a nakoupená zvířata po dosažení dospělosti mohou být z rozhodnutí účetní jednotky převedena do základního stáda, v opačném případě zůstávají součástí zásob.
Zbožím jsou movité věci koupené za účelem dalšího prodeje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby předané do vlastních prodejen.
(8) Vlastní jmění účetní jednotky je tvořeno součtem stavu hmotného a nehmotného investičního majetku, zásob, peněžních prostředků a cenin, pohledávek, finančního majetku, po odečtení stavu závazků včetně úvěrů a zákonných rezerv (Čl.V).
(9) Peněžní deník je v soustavě jednoduchého účetnictví účetní knihou, ve které se zachycuje pohyb peněžních prostředků v hotovosti, na účtech a vkladních knížkách u bank, příjmy a výdaje v požadovaném členění, především pro daňové účely, a průběžné položky. Za příjem nebo výdaj se koncem roku považuje také kursový rozdíl zjištěný při přepočtu devizových účtů a valutových pokladen.
Za průběžnou položku se považuje takový záznam v peněžním deníku, který slouží k doložení stavu majetku účetní jednotky při převodech mezi pokladnou a bankovními účty, při převodech mezi pokladnami a při převodech mezi bankovními účty.
(10) Účtováním se v soustavě jednoduchého účetnictví rozumí veškeré zápisy, které se týkají předmětu účetnictví ve smyslu zákona č. 563/1992 Sb., o účetnictví, např.účetní zápisy v knize pohledávek a závazků, v inventární knize, resp. na inventárních kartách investičního majetku, v knize zásob a v peněžním deníku.
(11) Cena pořízení je cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících.
Pořizovací cena investičního majetku obsahuje cenu pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku včetně výdajů spojených s jeho pořízením.
Vlastními náklady jsou veškeré přímé náklady, popř. nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením nehmotného a hmotného investičního majetku vlastní činností (výrobní režie).
Pořizovací cenou zásob se rozumí cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny včetně výdajů s jejich pořízením souvisejících (např. přeprava, provize, clo, pojistné).
Ocenění jednotlivého hmotného investičního majetku a jednotlivého nehmotného investičního majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, jehož hodnotové vymezení částkou stanoví 33 zákona o daních z příjmů. Výdaje nepřevyšující uvedenou částku se účtují obdobně jako spotřeba materiálu v případě hmotného investičního majetku, jako výdaje na služby v případě nehmotného investičního majetku.
(12) Dotací pro účely tohoto opatření se rozumí prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtu vyššího územního celku, z rozpočtu obce nebo ze státního fondu, pokud tak zákon o tomto fondu stanoví. Obdobně se účtuje o prostředcích poskytnutých z veřejného rozpočtu cizího státu a z programu PHARE nebo programu obdobného.
Čl.III
Postup při otevírání a uzavírání účetních knih
(1) Otevřením účetních knih se rozumí ve smyslu § 17 odst. 1 zákona otevření peněžního deníku s převodem počátečních zůstatků peněžních prostředků v hotovosti, prostředků na vkladních knížkách a na účtech u bank a průběžných položek z minulého účetního období (pokud výjimečně nejsou vyrovnány), dále otevření knih pohledávek a závazků a pomocných knih o ostatních složkách majetku a závazků (včetně úvěrů a zákonných rezerv).
(2) Uzavírání účetních knih je činnost, při níž se ve smyslu ustanovení § 17 odst. 1 zákona :
a) zjišťují souhrnné částky údajů sledovaných v peněžním deníku, např. peněžní prostředky v hotovosti, na účtech v bance, příjmy a výdaje celkem a v členění požadovaném pro daňové účely,
b) zjišťuje se základ daně z příjmů a daňová povinnost za účetní období,
c) uzavřou se knihy pohledávek a závazků a ostatní pomocné knihy majetku a závazků se zřetelným oddělením jednotlivých účetních období, pokud se pokračuje v účetních zápisech i v dalším účetním období.
d) zjišťují se kursové rozdíly u devizových účtů a valutových pokladen a zapíší se jako nepeněžní operace do peněžního deníku (poslední položky).
(3) Na podkladě údajů peněžního deníku, knih pohledávek a závazků a ostatních pomocných knih o složkách majetku a závazků a provedené inventarizace majetku a závazků účetní jednotka sestaví výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.
(4) Výsledek hospodaření účetní jednotky za účetní období se zjistí v peněžním deníku jako rozdíl mezi příjmy a výdaji /včetně kursových rozdílů podle odst. 2 písm.d)/.
(5) U drobných organizací se rozdílem mezi příjmy a výdaji pro účely daně z příjmů rozumí rozdíl mezi příjmy a výdaji podléhajícími dani zjištěnými v peněžním deníku, doplněný o příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) nepeněžní (např. odpisy, tvorba - příp. snížení nebo zrušení rezerv, hodnota nehmotného a hmotného investičního majetku vytvořeného vlastní činností). Pro účely tohoto opatření se za příjmy podléhající dani považují příjmy, které jsou předmětem daně bez příjmů osvobozených od daně a bez příjmů podle § 36 zákona o dani z příjmů.
Čl.IV
Ocenění majetku účetní jednotky
(1) Majetek účetní jednotky se oceňuje v souladu s § 25 zákona.
(2) Hmotný a nehmotný investiční majetek se v souladu se zákonem oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou, cenou pořízení a vlastními náklady.
Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se považují výdaje zejména na :
a) přípravu a zabezpečení investic (včetně např. úroků, odvodu za dočasné odnětí půdy zemědělské výrobě) do doby uvedení pořizované investice do užívání,
b) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce (včetně variantních řešení), umělecká díla tvořící součást stavebních objektů, náhrady k odstranění ekonomické újmy zemědělských organizací, odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště, otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť, technickou rekultivaci, technické zhodnocení3), dopravné, montáž a clo,
c) zabezpečovací a konzervační práce, popř. udržovací a dekonzervační práce v případě zastavení pořizované investice.
Za výdaje spojené s pořízením hmotného investičního majetku se nepovažují zejména :
a) penále, poplatky z prodlení a peněžní náhrady škod související s investiční výstavbou,
b) výdaje na přípravu pracovníků pro budované provozy a zařízení,
c) výdaje na vybavení pořizované investice zásobami,
d) výdaje na biologickou rekultivaci,
e) výdaje spojené s přípravou a zabezpečením výstavby vzniklé po uvedení pořizované investice do užívání,
f) výdaje na opravy a udržování hmotného investičního majetku. (Opravami se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Udržováním se zpomaluje fyzické opotřebení, předchází jeho následkům a odstraňují drobnější závady),
g) daně spojené s pořízením hmotného investičního majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje:
a) nehmotný a hmotný investiční majetek nabytý darováním,
b) nehmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady,
c) hmotný investiční majetek bezúplatně nabytý na základě smlouvy o koupi najaté věci6) (finanční leasing),
d) nehmotný a hmotný investiční majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (např. inventarizační přebytek)6).

     
Vlastními náklady jsou veškeré přímé náklady, popřípadě nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením nehmotného a hmotného investičního majetku vlastní činností.
Nehmotný a hmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností se v ocenění vlastními náklady zachytí v knize majetku a ve stejné výši v nepeněžních příjmech zahrnutých do základu daně, pokud výdaje související s investiční činností byly účtovány do výdajů zahrnovaných do základu daně z příjmů. Uvedený postup se nemusí uplatnit u nakoupených mladých zvířat a zvířat vlastního chovu, pokud se při dosažení dospělosti nezahrnují do základního stáda.
Ocenění hmotného investičního majetku se zvýší o výdaje na dokončené technické zhodnocení3), pokud podle smlouvy nebude technické zhodnocení odpisovat nájemce.
Pořizovací cenou ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jeho části (dále jen "ložisko") se rozumí kladný rozdíl mezi pořizovací cenou jednotlivého pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení. Ložisko těžené v souladu s vyhláškou č. 175/1992 Sb. se odpisuje odpisovou sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podíl pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.
(3) Zásoby se oceňují v souladu se zákonem a to:
- zásoby nakoupené pořizovacími cenami,
- zásoby vytvořené vlastní činností včetně přírůstků zvířat vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukční pořizovací cenou,
- příchovky zvířat se oceňují vlastními náklady, nelze-li je zjistit, reprodukční pořizovací cenou.
Zásoby stejného druhu lze ocenit cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem z pořizovacích cen nebo vlastních nákladů nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob.
Zásoby pořízené bezúplatně, nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení dle odborného odhadu jejich užitné hodnoty.
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností se rozumí přímé náklady na ně vynaložené, popř. i část nepřímých nákladů, která se k této činnosti vztahuje.
Čl.V
Rezervy
(1) Rezervy vytvářejí účetní jednotky v případech stanovených zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nebo jinými zákony, které tvorbu rezervy považují za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
(2) Tvorba rezervy je nepeněžním výdajem, zrušení rezervy nepeněžním příjmem pro zjištění základu daně z příjmů (neslouží-li předmět opravy plně k zajištění příjmů, pak jen její příslušný podíl). Tyto pohyby rezervy se vyúčtují na inventární kartě rezervy.
(3) Výdaje, na jejichž úhradu se rezervy vytvořily, se vyúčtují v peněžním deníku do výše vytvořené rezervy jako výdaj neovlivňující základ daně z příjmů a nad tuto výši do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů (případně jen příslušný podíl). Současně se vyúčtuje čerpání rezervy na inventární kartě rezervy. Rezerva se čerpá pouze do vytvořené výše a nesmí nabýt aktivního zůstatku.
(4) Rezerva se zruší ve stejném zdaňovacím období, kdy pominuly důvody či se změnily rozhodné skutečnosti na základě kterých byla rezerva vytvořena. Zrušením rezervy se rozumí buď úplné či částečné vystornování rezervy z jiného důvodu, než jejím čerpáním na účel, pro který byla tvořena, např. snížení rezervy z důvodu její nepřiměřené výše či vystornování rezervy z titulu pominutí důvodů, pro který byla rezerva tvořena.
(5) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího období.
(6) Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.
(7) V soustavě jednoduchého účetnictví se pro zjištění základu daně z příjmů nevytváří opravné položky k pohledávkám, ani neodpisují pohledávky s termínem splatnosti do 31.12.1994.
Čl.VI
Zálohované organizace
(1) Rozpočtové organizace nebo obce (dále jen rozpočtové organizace) mají ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých zálohovaných organizací a poskytují jim ve formě provozní zálohy peněžní prostředky na úhradu jejich rozpočtových výdajů. Svěřují jim hmotný investiční majetek potřebný k jejich činnosti. Zálohovaná organizace nemá právní subjektivitu a není proto ani účetní jednotkou. Orgán, který rozhodl o zřízení zálohované organizace, musí mimo jiné písemně určit osoby, které odpovídají za hospodaření, za vedení pokladní služby a účetnictví. Musí uzavřít s těmito osobami písemné dohody o hmotné odpovědnosti za hospodaření se svěřenými hmotnými prostředky. Zálohované organizace nevedou účetnictví podle podvojné soustavy. Peněžní průběh hospodaření vedou v peněžním deníku. V tomto deníku se vedou v analytickém členění ve vazbě na platnou rozpočtovou skladbu položky rozpočtových příjmů a výdajů včetně průběžných položek.
(2) Rozpočtová organizace zřizuje pro zálohovanou organizaci u banky běžný účet. Běžný účet se nemusí zřizovat, je-li záloha vyplácena v měsíční částce nižší než 5 000 Kč.
(3) Rozpočtové organizace vyplácejí vedoucím zálohovaných organizací provozní peněžní zálohu zpravidla na jednoměsíční potřebu. Provozní záloha se vyplácí ve výši stanovené se zřetelem na plnění úkolů zálohované organizace a na zbytek předchozí provozní zálohy, a to buď na všechny výdaje, s výjimkou výdajů na investice a výdajů mzdových prostředků, nebo jen na drobné výdaje.
(4) Rozpočtová organizace může pověřit svou zálohovanou organizaci vybíráním rozpočtových příjmů z činnosti rozpočtové organizace. Tyto příjmy vybírá zálohovaná organizace buď v hotovosti nebo je přijímá na svůj běžný účet. Inkasované částky nesmí používat na krytí svých provozních výdajů.
(5) V hotovosti vybrané rozpočtové příjmy se odvádějí na příjmový účet rozpočtové organizace (u malých obcí na základní běžný účet), jakmile dosáhnou částky, stanovené rozpočtovou organizací a bez zřetele na jejich výši koncem každého čtvrtletí. Rozpočtová organizace může nařídit odvod i v kratších lhůtách. Pokud byly rozpočtové příjmy přijaty na běžný účet zálohované organizace, odvádějí se na příjmový účet rozpočtové organizace (na základní běžný účet u malých obcí) k 28. dni každého měsíce, nestanoví-li rozpočtová organizace odvod v kratších lhůtách.
Vedení jednoduchého účetnictví
Čl.VII
Obecně
(1) V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od evidence majetku, který se vztahuje k činnosti účetní jednotky, a závazků z této činnosti vyplývajících.
(2) Účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví vedou:
a) peněžní deník,
b) knihu pohledávek a závazků,
c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití. Jedná se zejména o tyto pomocné knihy :
- inventární kniha (inventární karty) hmotného a nehmotného investičního majetku,
- místní seznamy a osobní karty na svěřené předměty,
- kniha zásob nebo skladní karty,
- kniha evidence nepřímých daní (kniha evidence daně z přidané hodnoty a kniha evidence spotřebních daní), pokud jejich evidence není součástí knihy pohledávek a závazků,
- mzdová evidence (mzdové listy),
- inventární karty rezerv,
- inventární kniha finančního majetku,
- kniha pro evidenci cenin,
- inventární karty rezervního fondu a dalších fondů.
Čl.VIII
Peněžní deník malých příspěvkových organizací
(1) Peněžní deník malých příspěvkových organizací (dále jen "účetní jednotka", musí minimálně obsahovat:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění na příjem a výdej,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech v členění na příjem a výdej,
c) přehled o příjmech v členění na
ca) příjmy od obyvatelstva ze vstupného,
cb) příjmy od obyvatelstva ostatní,
d) ostatní příjmy z vlastní činnosti,
e) příspěvek od zřizovatele,
f) přehled o výdajích v členění na
fa) investiční výdaje
fb) mzdové prostředky a odměny za práce ( s pomocným sloupcem "druhové členění"),
fc) cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám,
fd) materiální výdaje ( s pomocným sloupcem "druhové členění"),
fe) služby a práce ( s pomocným sloupcem "druhové členění"),
ff) různé finanční výdaje (včetně přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, do fondu odměn, do rezervního fondu a do fondu reprodukce investičního majetku,/ s pomocným sloupcem "druhové členění"/),
g) přehled o příjmech a výdajích fondu kulturních a sociálních potřeb,
h) přehled o příjmech a výdajích fondu odměn,
i) přehled o příjmech a výdajích rezervního fondu,
j) přehled o příjmech a výdajích fondu reprodukce investičního majetku,
k) přehled o příjmech a výdajích sdružených prostředků,
l) přehled o příjmech a výdajích průběžných položek.
(2) Podkladem pro zápisy o pohybech peněžních prostředků na účtech v bankách jsou výpisy z účtů a přílohy k nim. Podkladem pro zápisy na účtech u bank jsou též případná avíza s údaji nad rámec předepsaných náležitostí příkazů. Tato avíza obdrží účetní jednotka přímo od příkazce. Před zaúčtováním pohybu peněžních prostředků na účtech u banky se provede kontrola, zda starý zůstatek podle výpisu souhlasí s novým zůstatkem předchozího výpisu. Na zjištěný případný rozdíl se vyhotoví příjmový nebo výdajový doklad, který se zapíše v deníku do sloupce pro průběžné položky, a odstranění rozdílu je nutno ihned reklamovat u banky.
(3) Příjmy a výdaje provedené v hotovosti se zapisují do deníku na podkladě jednotlivých dokladů ( např. ústřižky poštovních poukázek, stvrzenky na přijaté nebo vyplacené částky apod.).
(4) V dvojsloupci pro příjmy a výdaje u banky se účtují pohyby peněžních prostředků na všech účtech účetní jednotky u bank, tj. jak na provozním účtu, tak na investičním účtu, na účtu fondu kulturních a sociálních potřeb, rezervního fondu, fondu odměn, fondu reprodukce investičního majetku, sdružených prostředků, pokud má účetní jednotka pro tyto případy zřízeny samostatné bankovní účty.
(5) Převody mezi účty účetní jednotky u bank se účtují v dvojsloupci pro banku a ve sloupci pro průběžné položky. Ve sloupci pro průběžné položky se účtují také převody hotovosti z pokladny na účet u banky nebo naopak, jestliže v době účtování chybí výpis z účtu.
(6) Převody peněžních prostředků z provozního účtu do příslušných fondů se zaúčtují jako výdaj z rozpočtu ve sloupci "Banka - Výdaje" a ve sloupci "Různé finanční výdaje". Současně se zaúčtuje příjem ve sloupci "Banka - Příjmy" a ve sloupci příslušného fondu. Všechny zápisy se provedou podle bankovních výpisů. V případě, že prostředky fondů nemá účetní jednotka uloženy na samostatných bankovních účtech, ale sleduje je společně s provozními prostředky, odpadá účtování o pohybu peněžních prostředků v dvojsloupci "Banka".
(7) Malá příspěvková organizace provádí odpisy investičního majetku buď podle sazeb, které si stanoví sama, např. z hlediska času, doby upotřebitelnosti nebo ve vztahu k výkonům. V případě, že vykonává též hospodářskou činnost podléhající dani z příjmů, provádí odpisy podle daňových odpisů, stanovených zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odpisy zachycuje na inventárních kartách nebo v inventární knize. Při výpočtu přídělu do fondu reprodukce investičního majetku se vychází z údajů o odpisech investičního majetku, zachycených na inventárních kartách nebo v inventární knize.
(8) Deník se uzavírá k poslednímu dni každého měsíce tím způsobem, že se poslední zápis podtrhne a na další řádek se zapíší ve všech sloupcích součty zápisů (včetně počátečních zůstatků). Ve sloupcích pro fondy a sdružené prostředky a průběžné položky se vyčíslí zůstatky. Potom se vyčíslí zůstatky ve sloupcích "Pokladna" a "Banka". Zůstatky peněžních prostředků v hotovosti a na účtech u banky se musí rovnat rozdílu mezi úhrnem příjmů (včetně příjmů na účtech fondů a sdružených prostředků) a úhrnem výdajů (včetně výdajů na účtech fondů a sdružených prostředků), zvýšenému o zůstatek průběžných položek.
(9) Zůstatek peněžních prostředků v bance se rovná součtu všech zůstatků peněžních prostředků podle výpisů k jednotlivým účtům u bank. Jeho rozpis podle jednotlivých účtů se provede v textovém sloupci.
(10) Do následujícího měsíce se převádějí zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek a obraty všech ostatních sloupců, vyčíslené narůstajícím způsobem od začátku roku.
(11) Údaje o provedených příjmech a výdajích od začátku roku a údaje o stavu peněžních prostředků se z uzavřeného deníku vypisují na konci roku do účetního výkazu.
(12) Počátkem roku se jako první zápis v deníku zapíše na prvém řádku převod zůstatků peněžních prostředků z minulého období, a to zůstatek hotovosti v pokladně a zůstatek na účtech u bank. Celková částka zůstatků peněžních prostředků ( v pokladně i v bance) se uvede jednak ve sloupci, určeném pro zachycení příspěvku na provoz od zřizovatele (jde-li o část příspěvku z minulého období, kterou je účetní jednotka povinna vrátit zřizovateli nebo podle rozhodnutí zřizovatele převést do příslušných fondů) , jednak ve sloupcích fondů, sdružených prostředků a průběžných položek.
(13) Pokud účetní jednotka vykonává hospodářskou činnost podléhající dani z příjmů, musí sledovat tuto hospodářskou činnost v deníku odděleně.
Čl.IX
Peněžní deník jiných drobných organizací
Jiné drobné organizace, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví ve smyslu § 9 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (resp. § 19 zákona č. 248/1995 Sb.,), sledují peněžní průběh hospodaření v peněžním deníku, jehož strukturu stanoví účetní jednotka sama podle svých potřeb.
Peněžní deník (dále jen "deník") je určen pro účtování:
a) příjmů a výdajů provedených v hotovosti, včetně přijatých šeků,
b) příjmů a výdajů provedených bankou,
c) průběžných položek (převody mezi pokladnou a bankovním účtem, převody mezi bankovními účty, převody mezi pokladnami),
d) při účetní uzávěrce pro zápis kursových rozdílů.


    
V deníku se neúčtují operace charakteru předpisu plateb, odvodů, vystavených a přijatých vyúčtování (faktur) apod.
Zápisy v deníku se uskutečňují zásadně v časovém sledu podle jednotlivých účetních dokladů s rozpisem na příjmy a výdaje tak, aby byl přehled o příjmech a výdajích nejvýše za kalendářní měsíc.
Účetní jednotka, která v rámci činnosti podléhající dani z příjmů přijímá platby v hotovosti a nezapisuje je do deníku jednotlivě, je povinna vést záznamy denních tržeb a souhrnně o těchto tržbách účtovat v deníku minimálně jednou měsíčně.
Deník musí obsahovat minimálně tyto údaje, pokud pro ně má účetní jednotka věcnou náplň:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění na příjem a výdaj,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovních účtech a vkladních knížkách,
c) přehled o příjmech a výdajích podléhajících dani z příjmů,
d) přehled o příjmech a výdajích nepodléhajících dani z příjmů,
e) přehled o příjmech a výdajích na průběžných položkách,
f) obecně prospěšné společnosti údaje stanovené v hlavě V zákona č. 248/1995 Sb.,
g) nadační fondy údaje podle hlavy V zákona č. 229/97 Sb.


     
Přehled o údajích podle předchozího pododstavce účetní jednotka v deníku zabezpečí vhodným, přehledným a srozumitelným způsobem, např. samostatnými sloupci v deníku, číslováním účetních dokladů, kódováním účetních zápisů.
Částečná úhrada pohledávky či závazku u plátce daně z přidané hodnoty se v deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu daně z přidané hodnoty a až zbylá část se zaúčtuje do příjmů či výdajů, které ovlivňují základ daně z příjmů.
O pohybu peněžních prostředků na bankovních účtech se účtuje v deníku zásadně podle výpisů banky, při čemž účetní jednotka organizuje zápisy v deníku tak, aby zajistila návaznost na zůstatky jednotlivých bankovních účtů, popř. jednotlivých pokladen nebo vkladních knížek.


Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na českou měnu směnným kursem devizového trhu vyhlašovaným Českou národní bankou. Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženy v kursech vyhlašovaných Českou národní bankou, se pro přepočet použijí oficiální kursy devizy střed centrálních bank, případně aktuální kursy na mezibankovním trhu k americkému dolaru nebo německé marce, případně k EURu. Pro přepočet cizí měny na měnu českou lze používat denních kursů nebo pevného kursu k určitému datu pro období, vymezené účetní jednotkou. Pro přepočet nakoupených valut a deviz je možno použít kurs, za který byl obchod uskutečněn. V rámci téže účetní jednotky lze používat denní kursy i pevné kursy. Jejich použití pro příslušné účetní případy stanoví účetní jednotka ve svém předpisu. Při používání pevných kursů může účetní jednotka změnit svým rozhodnutím pevný kurs i v průběhu vymezeného období, vždy však v případech vyhlášené devalvace či revalvace koruny české.
Pro potřeby oceňování pohledávek a závazků v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za den uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení účetního dokladu u odběratele den přijetí účetního dokladu. Při vzájemném zápočtu pohledávek v cizí měně nebo v různých cizích měnách se přepočet kursů provede ve smyslu předchozích ustanovení tohoto opatření, ke dni započtení.
Kursové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období ke dni uskutečnění účetního případu se účtují v peněžním deníku u valut v pokladně nebo deviz na bankovním účtu jako příjem v případě kursových zisků nebo jako výdaj v případě kursových ztrát, pokud nejsou tyto kursové rozdíly součástí ceny pořízení nehmotného a hmotného investičního majetku.
Při uzavírání peněžního deníku se devizové prostředky přepočtou platným kursem vyhlášeným Českou národní bankou ke dni účetní závěrky. Kursový rozdíl se zaúčtuje v peněžním deníku obdobně jako kursové rozdíly zjištěné v průběhu účetního období.
V knize pohledávek a závazků , kde pohledávky a závazky v cizí měně jsou zachyceny v přepočtu na českou měnu ke dni jejich vzniku shora uvedeným způsobem, se při uzavírání účetních knih nepřeceňují.
Ustanovení o přepočtu cizích měn ke dni uzavření účetních knih v případě finančních investic platí obdobně.
Majetek a závazky oceněné v zahraniční měně se ku dni účetní závěrky nepřeceňují.
Do následujícího roku se povinně převádějí zůstatky peněžních prostředků a průběžných položek.
Průběžné položky se člení na "příjem" a "výdej". Na stranu příjmu účtuje účetní jednotka v případě zdokladovaného výdaje peněžních prostředků, u kterých není zdokladovaný jejich příjem, na stranu výdaj v případě zdokladovaného příjmu peněžních prostředků, u kterých účetní jednotka nemá účetní doklady o jejich výdeji.
Čl.X
Peněžní deník zálohovaných organizací
(1) Peněžní deník zálohovaných organizací (viz čl. VI) slouží k vyúčtování výdajů uskutečněných zálohovanými organizacemi z poskytnuté zálohy, přijaté od zřizovatele (rozpočtové organizace). Pokud zřizovatel pověří zálohovanou organizaci vybíráním rozpočtových příjmů, slouží peněžní deník též k vyúčtování rozpočtových příjmů.
(2) Peněžní deník zálohovaných organizací musí minimálně obsahovat:
a) přehled o peněžních prostředcích v hotovosti v členění na příjem a výdej,
b) přehled o peněžních prostředcích na bankovním účtu, v členění na příjem a výdej,
c) údaj o přijaté záloze na provoz,
d) výdaje celkem s minimálním členěním na
da) vyplacené zálohy na drobná vydání,
db) materiální výdaje (s pomocným sloupcem "položka rozpočtové skladby výdajů"),
dc) služby a výdaje nevýrobní povahy,
dd) cestovné a ostatní výplaty fyzickým osobám,
e) rozpočtové příjmy v členění na přijaté a příjmy odvedené zřizovateli,
f) přehled o cizích penězích a průběžných položkách přijatých a vydaných.
(3) Peněžní deník musí být označen názvem rozpočtové a zálohované organizace. Název zálohované organizace se uvádí na každém listu peněžního deníku.
(4) Peněžní deník se uzavírá k poslednímu dni každého měsíce, popř. v kratší lhůtě, stanovené rozpočtovou organizací.
(5) Zálohovaná organizace oddělí perforované strany deníku a jako vyúčtování je odešle rozpočtové organizaci se všemi příslušnými doklady za běžný měsíc, opatřené názvem a razítkem zálohované organizace. Vyúčtování se zasílá nejpozději do 5 dnů po lhůtě stanovené zřizovatelem pro uzávěrku peněžního deníku. Na poslední straně těchto prvopisů stran peněžního deníku se uvede datum uzávěrky, podpis vedoucího zálohované organizace a zaměstnance, který vede účetnictví.
(6) Kopie peněžního deníku zůstává v zálohované organizaci. Doklady, podle kterých bylo v peněžním deníku účtováno, se v rozpočtové organizaci po přezkoušení a zaúčtování označí způsobem zamezujícím jejich případné zneužití a vrátí se zálohované organizaci k uložení. Vedoucí rozpočtové organizace může však podle místních poměrů rozhodnout, že doklady zálohovaných organizací budou ukládány v účetním archivu rozpočtové organizace.
(7) Při zpracování účetnictví v zálohované organizaci prostředky výpočetní techniky je nutno zajistit zaslání obdobného podrobného vyúčtování, s přiložením všech vyúčtovaných dokladů, rozpočtové organizaci.
Čl.XI
Kniha pohledávek a závazků
(1) Pohledávky a závazky se vedou v knize pohledávek a závazků nebo podle potřeby v několika knihách podle činností účetní jednotky a v rámci činností podle dlužníků a věřitelů.
(2) Kniha pohledávek a závazků je určena ke sledování pohledávek a závazků vůči jiným subjektům, např. k evidenci
a) jednotlivých dlužníků za splněné dodávky apod.,
b) jednotlivých věřitelů za jejich splněné dodávky apod.,
c) poskytnutých a přijatých záloh,
d) výdeje cenin (zaměstnancům, funkcionářům apod.),
e) pohledávek za manka a škody,
f) poskytnutých a přijatých úvěrů s odděleným sledováním bankovních úvěrů,
g) závazků, popř. pohledávek z daně z příjmů,
h) zúčtování plateb pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
j) materiálu dodaného zákazníkem a převzatém ke zpracování nebo opravám,
k) ostatních pohledávek a závazků.
(3) V knize pohledávek a závazků zachycuje plátce nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně) pohledávky (nároky) a závazky v takovém uspořádání, aby průkazně prokázal finančnímu orgánu v návaznosti na daňové přiznání odděleně za jednotlivé daně zejména :
- daňové závazky za zdaňovací období,
- nárok na odpočet a vrácení daně za zdaňovací období,
- zaplacené zálohy na daň,
- zúčtování nepřímých daní, kterým se vyjádří celkový výsledný vztah vůči finančnímu orgánu za zdaňovací období, případně s přihlédnutím k dalším požadavkům, které kladou daňové předpisy nebo finanční úřady.
(4) Evidenci pohledávek a závazků je nutno vést přehledně tak, aby byl zajištěn řádný přehled jak o pohledávkách a závazcích, tak o jejich úhradách (likvidacích). Průběžnou kontrolou je nutno zjišťovat částky nevyúčtovaných a neuhrazených pohledávek a závazků.
Čl.XII
Evidence investičního majetku a zásob
(1) Hmotný a nehmotný investiční majetek se vede podle jednotlivých složek
a) v inventární knize nebo
b) na inventárních kartách.
(2) V evidenci uvedené v odstavci 1 se povinně uvádí
a) název nebo popis hmotného a nehmotného investičního majetku, popř. číselné označení,
b) ocenění (a to i pro daňové účely, je-li odchylné),
c) datum pořízení (nabytí vlastnického práva), či uvedení do užívání v případě hmotného a nehmotného investičního majetku pořizovaného postupně, zejména u staveb, budov, hal, pořizovaných výstavbou,
d) údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů,
e) částky daňových odpisů za zdaňovací období,
f) údaje o účetních odpisech podle odpisového plánu,
g) datum a způsob vyřazení.
(3) Materiálové zásoby opatřené nákupem nebo získané jiným způsobem se vedou v knize materiálových zásob podle jednotlivých druhů materiálu a v jednotkách množství i v peněžních jednotkách. Jsou-li materiálové zásoby uloženy na více místech, evidují se v knize materiálových zásob nejen podle druhů, ale též podle místa uložení. Odděleně se sleduje hmotný majetek, který nesplňuje kriteria pro zařazení do investičního majetku a je již vydán do používání. V účetních jednotkách provozujících činnost , při které je technicky obtížné vedení evidence podle jednotlivých položek zásob (např.prodej potravin), se za evidenci zásob považují i jiné vhodné způsoby, které prokazují celkový stav zásob, např. tzv. kontrola korunou. Zvolený způsob evidence zásob účetní jednotka srozumitelně popíše a popis uloží jako účetní písemnost.
(4) Materiálové zásoby přijaté na sklad se zapisují do knihy materiálových zásob na podkladě dodacích listů, faktur, popř. jiných dokladů o převzetí materiálu. Výdej materiálu do spotřeby se zapisuje na podkladě výdejek.
Materiál předaný nebo převzatý účetní jednotkou ke zpracování nebo opravám se eviduje v knize pohledávek a závazků.
(5) V knize materiálových zásob se nemusí vést drobné nákupy materiálu za hotové, s výjimkou zboží nebo potravin určených pro společné stravování nebo prodej, a dále materiál, který se podle rozhodnutí vedoucího účetní jednotky předává při převzetí přímo do spotřeby a nepřejímá se do skladu; předpokladem je, že nakoupené množství odpovídá běžné potřebě pracoviště a že se netvoří nekontrolovatelné a neevidované zásoby. Použití z drobného nákupu za hotové musí být potvrzeno na nákupních dokladech.
(6) Ceniny, pokud jsou pořizovány do zásoby a postupně spotřebovávány, se evidují v knize cenin. Ceniny evidované obdobně jako zásoby je nutno inventarizovat nejméně čtyřikrát ročně.
(7) Majetek, který byl oprávněně v předchozích účetních obdobích zaúčtován jako nehmotný investiční majetek nebo jako hmotný investiční majetek, se tak vede až do jeho vyřazení (nepřeřazuje se tedy v důsledku úpravy hranice investičního majetku).
Čl.XIII
Mzdová evidence
(1) Zúčtování mezd zaměstnanců se provádí podle platných právních předpisů na mzdových listech.
(2) Podkladem pro zápisy ve mzdových listech jsou písemnosti, z nichž musí být patrný
a) výpočet mzdy,
b) stanovení plateb pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
c) stanovení srážek z mezd včetně záloh na daň z příjmů,
d) výše vyplacené zálohy (záloh) na mzdu.
(3) Účetní jednotka musí doložit vyplacení mzdy zaměstnanci.
Obecně
Čl.XIV
(1) Účetní jednotky, které účtují v soustavě jednoduchého účetnictví sestavují
a) výkaz o majetku a závazcích,
b) výkaz o příjmech a výdajích
a uschovávají je v souladu se zákonem.
(2) Výkazy uvedené v bodu 1 mohou být spojeny v jeden výkaz. Musí být podepsány statutárním orgánem.
(3) Účetní jednotka sestavuje výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích
a) k poslednímu dni účetního období,
b) ke dni svého vzniku (má-li k tomuto dni majetek nebo závazky,
c) ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo den účinnosti vyhlášení konkurzu nebo vyrovnání,
d) ke dni zániku bez likvidace,
e) ke dni přechodu na podvojné účetnictví.
(4) Vzor výkazu malých příspěvkových organizací a způsob jeho předkládání stanoví ministerstvo financí.7)
(5) Vzor výkazu jiných drobných organizací si stanoví účetní jednotka sama vlastním předpisem.
(6) Zálohované organizace jako složky rozpočtových organizací bez právní subjektivity výkaz o majetku a závazcích a výkaz o příjmech a výdajích nesestavují. Výkaz nahrazuje měsíční vyúčtování, předkládané rozpočtové organizaci.
(7) Občanské sdružení, sdružení právnických osob a nadační fondy, které předpokládají zahájit během roku podnikání, může účtovat v soustavě podvojného účetnictví již od počátku roku, případně od svého vzniku v tomto roce. Církev a náboženská společnost, která předpokládá, že obdrží v průběhu roku dotaci ze státního rozpočtu, nebo že začne podnikat, může účtovat v soustavě podvojného účetnictví již od počátku toho roku, případně od svého vzniku v tomto roce. Nesplní-li se uvedené předpoklady, pak se účtování v soustavě podvojného účetnictví nepovažuje za porušení povinnosti uložené zákonem o účetnictví, pokud se v ní účtovalo po celý rok, případně do zániku této účetní jednotky v tomto roce. Pokud uvedené účetní jednotky přestanou během roku podnikat, přejdou na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví až od následujícího účetního období, pokud jim jiná ustanovení neukládají povinnost účtovat nadále v soustavě podvojného účetnictví.
(8) Obecně prospěšná společnost, která přestane během roku provozovat doplňkovou činnost, může přejít na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví až od následujícího roku, pokud ovšem v běžném roce nedosáhly její příjmy (výnosy) bez příjmů z doplňkové činnosti tři miliony Kč a více.
Obecně prospěšná společnost, která předpokládá že zahájí v průběhu roku doplňkovou činnost, může účtovat v soustavě podvojného účetnictví již od počátku toho roku, případně od svého vzniku v tomto roce, pokud v ní bude účtovat po celý rok, případně do svého zániku v tomto roce.
(9) Za příjem pro posouzení hranice 3 miliony Kč pro přechod na účtování v soustavě podvojného účetnictví se považují do pokladny nebo do banky přijaté prostředky na činnost účetní jednotky podle stanov a nezahrnují se do něj příjmy z podnikání (doplňkové činnosti) a jednorázové příjmy, které se nebudou v dalším roce opakovat (např. z prodeje nemovitosti).
Příloha 2
Postup přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na soustavu podvojného účetnictví
Čl.I
(1) Před přechodem z jednoduchého účetnictví na podvojné účetnictví je nutno ku dni přechodu provést inventarizaci veškerého majetku a závazků a uzavřít v jednoduchém účetnictví účetní knihy. Pokud se přechod uskutečňuje k jinému termínu než k 1.lednu, v peněžním deníku se neprovedou nepeněžní zápisy (např. kursové rozdíly).
Čl.II.
(1) Na základě výsledků inventarizace se konečné stavy majetku a závazků uvedené v peněžním deníku, v knize pohledávek a závazků a v dalších knihách pomocné evidence převedou jako počáteční zůstatky příslušných syntetických účtů podle druhu použité účtové osnovy takto:
a) stav nehmotného a hmotného investičního majetku v pořizovacích cenách se uvede jako počáteční zůstatek příslušných účtů v účtových skupinách 01 - Nehmotný investiční majetek, 02 - Hmotný investiční majetek - odpisovaný, 03 - Hmotný investiční majetek - neodpisovaný,
b) součet účetních odpisů k nehmotnému a hmotnému investičnímu majetku se uvede jako počáteční zůstatek příslušných účtů v účtových skupinách 07 - Oprávky k nehmotnému investičnímu majetku a 08 - Oprávky k hmotnému investičnímu majetku,
c) stav poskytnutých záloh na pořízení nehmotného a hmotného investičního majetku se uvede jako počáteční zůstatek k příslušným účtům v účtové skupině 05 - Poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek,
d) stav nedokončených investic nehmotné či hmotné povahy se uvede na účtech 041 - Pořízení nehmotných investic a 042 - Pořízení hmotných investic,
e) stav zásob se uvede na příslušných účtech účtové třídy 1 - Zásoby,
f) finanční majetek, peněžní prostředky a ceniny se uvedou na příslušných účtech účtových skupin 06 - Finanční investice, 21 - Peníze, 22 - Účty v bankách, 25 - Krátkodobý finanční majetek, resp. na obdobných účtech u příspěvkových organizací, (např. v účtové skupině 24 - Ostatní vkladové bankovní účty),
g) případný zůstatek (tj. nevyrovnaný rozdíl) průběžných položek peněžního deníku, týkající se převodů mezi pokladnou a bankovními účty, resp. převodů mezi bankovními účty nebo mezi pokladnami, se podle povahy zůstatku (+/-) uvede jako počáteční zůstatek účtu 261 - Peníze na cestě, resp. účtu 262 - Peníze na cestě u příspěvkových organizací,
h) závazky z titulu pořízení majetku a dodaných (externích) služeb se uvedou na příslušných účtech v účtových skupinách 32 - Závazky nebo 36 - Závazky ke sdružení a v účtové skupině 95 - Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky,
i) přijaté, resp. poskytnuté zálohy s výjimkou záloh na pořízení investičního majetku se uvedou na příslušném účtu v účtové třídě 3 - Zúčtovací vztahy, a v účtové skupině 95 - Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky,
j) závazky a pohledávky vůči zaměstnancům z titulu závislé činnosti a k institucím sociálního zabezpečení se uvedou na příslušných účtech v účtové skupině 33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi,
k) závazky a pohledávky z titulu daní, příp. záloh na daně a z titulu dotací a ostatního zúčtování se státním rozpočtem a s rozpočtem orgánů místní samosprávy se uvedou na příslušných účtech účtových skupin 34 - Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování a 37 - Jiné pohledávky a závazky,
l) ostatní pohledávky a závazky výše neuvedené se uvedou na příslušných účtech v účtové třídě 3 - Zúčtovací vztahy a v účtové skupině 95 - Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky,
m) přijaté a poskytnuté půjčky a úvěry ve výši uvedené v knize pohledávek a závazků se uvedou na příslušných účtech v účtových třídách 2, 3 a v účtové skupině 95,
n) zůstatky vytvořených finančních fondů (včetně fondu rezervního u obecně prospěšných společností) se uvedou na příslušných účtech v účtové skupině 91 podle použité účtové osnovy,
o) vytvořené rezervy1) zachycené v pomocných knihách se uvedou na účtu 941 - Rezervy řízené předpisy (Rezervy zákonné),
p) časové rozlišení, např. dopředu zaplacené nájemné, předplatné, pojistné, nebo dopředu přijaté nájemné, předplatné, členské příspěvky v soustavě jednoduchého účetnictví, se uvede na příslušných účtech účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasív,
r) ostatní majetek a závazky, výše nejmenované se uvedou na příslušných účtech podle použité účtové osnovy.
(2) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků syntetických účtů na straně aktiv a součtem počátečních zůstatků syntetických účtů na straně pasív se zachytí na příslušném účtu v účtové skupině 90 - Základní jmění (Fond základního jmění, Majetkové fondy), podle druhu použité účtové osnovy a podle charakteru účetní jednotky. Pokud by byl výjimečně součet aktiv menší než součet pasív (majetek je menší než závazky a jiné zdroje jeho krytí), uvede se rozdíl s přihlédnutím k aktivům, jejichž zdrojem je některý fond, jako počáteční stav účtu 932 - Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let.
Čl.III
Změny metody 2)
(1) Účetní jednotka, u které se vyskytnou případy vzniklé v letech účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, které budou mít vliv na zdanitelné příjmy podle zákona o daních z příjmů, proúčtuje tyto případy v knihách podvojného účetnictví na příslušných účtech nákladů a výnosů podle použité účtové osnovy v analytickém členění jako "změna metody" a to v roce přechodu na soustavu podvojného účetnictví takto:
a) částka ve výši přijatých záloh, pokud byly zahrnuty do základu daně jako příjmy, se vyúčtuje na vrub příslušného účtu nákladů podle druhu použité účtové osnovy - jako změna metody a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky,
b) částka ve výši poskytnutých záloh, pokud byly zahrnuty do základu daně jako výdaje, se vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu výnosů podle druhu použité účtové osnovy - jako změna metody a na vrub příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky,
c) částka ve výši hodnoty zásob, které byly při úhradě zahrnuty do daňových výdajů a byly ve stavu zásob k 1.1., se vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu výnosů podle druhu použité účtové osnovy - jako změna metody a na vrub příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH ale pouze hodnota bez DPH,
d) částka ve výši hodnoty zásob cenin, které byly při úhradě zahrnuty do daňových výdajů a byly ve stavu zásob k 1.1., se vyúčtuje ve prospěch příslušného účtu výnosů podle druhu použité účtové osnovy - jako změna metody a na vrub příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH ale pouze hodnota cenin bez DPH,
e) závazky z titulu dodávek externích služeb pro činnosti, z nichž příjmy podléhají dani z příjmu, se vyúčtují na vrub nákladů na příslušné účty podle druhu použité účtové osnovy jako změna metody a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH ale pouze hodnota bez DPH,
f) závazky z titulu daní uznaných jako daňový výdaj se vyúčtují na vrub nákladů na příslušné účty podle druhu použité účtové osnovy jako změna metody a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH pouze hodnota bez DPH,
g) závazky
- vůči zaměstnancům z titulu závislé činnosti,
- vůči institucím sociálního zabezpečení z titulu závislé činnosti
- z titulu srážek z mezd ve prospěch
- jiných fyzických nebo právnických osob,
- zaměstnavatele jako náhrada výdajů,
pokud se týkají činností, z nichž příjmy podléhají dani z příjmů, se vyúčtují na vrub nákladů na příslušné účty podle druhu použité účtové osnovy jako změna metody a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky,
h) pohledávky z titulu prodeje majetku a služeb se vyúčtují ve prospěch výnosů jako změna metody na příslušné účty podle druhu použité účtové osnovy a na vrub příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH pouze hodnota bez DPH,
i) závazky z titulu pořízení zásob a cenin, které již nejsou (k 1.1.) v majetku, a které byly použity pro činnost z níž příjmy podléhají dani z příjmů, se vyúčtují na vrub nákladů na příslušné účty podle druhu použité účtové osnovy jako změna metody a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91, podle charakteru účetní jednotky. U plátce DPH pouze hodnota bez DPH,
j) časové rozlišení výdajů s ohledem na daň z příjmů, např. při leasingu se vyúčtuje na vrub účtu 381 a ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 90 nebo v účtové skupině 91,
k) případně další případy výše neuvedené, které mají vliv na základ daně z příjmů.
Pohledávky a závazky, o kterých se takto účtuje musí být obsaženy v počátečních zůstatcích podle čl. II této přílohy.
(2) Účetní jednotka může i z jiných důvodů než je úprava základu daně z příjmů promítnout jako změny metody případy, vyplývající ze změny účetní soustavy .
(3) V účetních dokladech na proúčtování změn metody musí být zřejmý důvod, postup výpočtu a přesný propočet částky.
Příloha 3
Postup přechodu ze soustavy podvojného účetnictví do soustavy jednoduchého účetnictví
Čl.I
(1) Účetní jednotka - malá příspěvková organizace, jiná drobná organizace nebo obecně prospěšná společnost - může přejít na účtování v soustavě jednoduchého účetnictví pouze k prvnímu dni účetního období.
(2) Před přechodem ze soustavy podvojného účetnictví do soustavy jednoduchého účetnictví je nutno:
a) provést inventarizaci majetku a závazků,
b) uzavřít podvojné účetnictví s tím, že se zruší účty časového rozlišení s výjimkou časového rozlišení výdajů z titulu finančního pronájmu, účty zákonných opravných položek a účty kursových rozdílů aktivních i pasívních.
Čl.II
(1) Na základě inventarizace se zůstatky majetkových účtů a cizích zdrojů (včetně zákonných rezerv) vedených na jednotlivých syntetických účtech převedou do peněžního deníku, popř. do knih pomocné evidence takto:
a) u nehmotného i hmotného investičního majetku se analytická evidence považuje za inventární knihu nehmotného a hmotného investičního majetku,
b) analytická evidence finančních investic se považuje za inventární knihu finančního majetku,
c) analytická evidence pořízení investic se považuje za součást inventární knihy nehmotného a hmotného investičního majetku, pokud se nepřevede do jiné inventární knihy nehmotného a hmotného investičního majetku,
d) poskytnuté zálohy na nehmotný a hmotný investiční majetek se převedou do knihy pohledávek a závazků,
e) analytická evidence zásob se považuje za knihu zásob, případně se zůstatky analytických účtů zásob převedou do jiné knihy zásob,
f) analytická evidence cenin se považuje za knihu pro evidenci cenin, pokud se nepřevede do jiné knihy pro evidenci cenin,
g) zůstatky účtů peněz, bankovních účtů a účtu peněz na cestě se převedou do peněžního deníku,
h) účty pohledávek a závazků včetně účtů úvěrů a účtů dohadných položek se převedou do knihy pohledávek a závazků, popř. do knihy evidence nepřímých daní,
i) zůstatek zákonných rezerv se převede na inventární karty rezerv,
j) zůstatek rezervního fondu a dalších fondů se převede na inventární karty fondů.
(2) Protože postup přechodu z podvojného na jednoduché účetnictví z hlediska daně z příjmů právnických osob není výslovně upraven, musí účetní jednotka upravit základ daně ve smyslu § 23 odst.4 písm. d) a odst. 10 zákona o daních z příjmů.3)
1) § 4 odst.2 zákona č. 563/92 Sb., o účetnictví.
1) § 26 odst.2 zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (v roce 1996 = "jejichž ocenění je vyšší než 20 000 Kč").
1) zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (úplné znění č. 213/96 Sb.,).
2) FZ č. 12/2/1992.
2) § 26 odst.9 zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů.
2) § 39 písm.e) zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků.
3) § 33 zákona 586/92 Sb., o daních z příjmů.
3) Obdobně jako určuje pokyn D-72 ve FZ č.3/94 pro fyzické osoby.
4) § 121 odst. 1 občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., § 42 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
5) § 26 odst. 4 zákona o daních z příjmů.
6) Tento majetek takto oceněný se neodepisuje.
7) V roce vydání tohoto opatření Výkaz MPO Úč 5-01 - čj.V/2-31 393/92 - Finanční zpravodaj č.12/2/1992, nebo brožura "Účetní výkazy pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce" vydaná v účelové organizaci Svazu účetních BILANCE, spol. s r.o. v roce 1996.