Vyhledávání ASPI

Vyhláška ze dne 12.4.2001, kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

3.5.2001 | Sbírka: 150/2001 Sb. | Částka: 60/2001 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 406/2000 Sb.
Pasivní derogace: 349/2010 Sb., 478/2005 Sb.

150/2001 Sb.

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 12. dubna 2001,

kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Změna: 478/2005 Sb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 1 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie při

a) výrobě tepelné energie v kotlích,

b) dodávce tepelné energie na výstupu z kotelny,

c) výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí,

d) kombinované výrobě elektřiny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem,

e) kombinované výrobě elektřiny a tepla v souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen "paroplynový cyklus"),

f) kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce s pístovým motorem,

g) kombinované výrobě elektřiny a tepla v palivovém článku.

(2) Vyhláška dále určuje způsob stanovení skutečně dosažené účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie.

§ 2

Rozsah úpravy

(1) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen "rekonstrukce zařízení"), s výjimkou zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 200 kW, kogeneračních jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících teplo odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním.

(2) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo vydáno stavební povolení¹⁾ po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 3

Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích

(1) Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli éta v podle přílohy č. 1 a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie éta d podle přílohy č. 4.

(2) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5.

(3) Minimální účinnost výroby tepelné energie a minimální účinnost dodávky tepelné energie se vztahuje jak na samostatný zdroj tepelné energie, tak na kotelnu, která je součástí výrobny elektřiny.

(4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie éta v na každý kotel, s výjimkou kotle, který byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popř. s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie éta d uvedené v příloze č. 5.

(5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny éta d uvedené v příloze č. 5.

(6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 nebo 3 nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 4

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí je účinnost výroby elektřiny éta

podle přílohy č. 6.

(2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 7.

(3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 se nevztahuje na parní turbosoustrojí s kondenzačním provozem, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

(5) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním turbosoustrojí nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení.

§ 5

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem je účinnost výroby energie éta et podle přílohy č. 8.

(2) Minimální účinnost výroby energie při provozu soustrojí vztažená na výsledné produkty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9.

(3) Špičkovým provozem soustrojí v příloze č. 9 je provoz nejvýše 500 hodin ročně.

(4) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

§ 6

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu je účinnost výroby energie éta et podle přílohy č. 10.

(2) Minimální účinnost výroby energie při provozu paroplynového cyklu vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9.

(3) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou, popř. s parní turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny.

§ 7

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem je účinnost výroby elektřiny éta kj podle přílohy č. 11 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et podle přílohy č. 12.

(2) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 13.

(3) Špičkovým provozem soustrojí se v příloze č. 13 rozumí provoz nejvýše 500 hodin ročně.

(4) Je-li ve výrobně více kogeneračních jednotek a výroba elektrické a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení hodnoty minimální účinnosti podle přílohy č. 13 na celou výrobnu.

(5) Minimální účinnost výroby energie při kombinaci kogeneračních jednotek a kotlů ve výrobně je uvedena v příloze č. 13.

§ 8

Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v palivovém článku

(1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v palivovém článku je účinnost výroby elektřiny éta pc a tepelné energie podle přílohy č. 14 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et podle přílohy č. 15.

(2) Minimální účinnost výroby energie v palivovém článku bude stanovena po získání potřebných provozních zkušeností a po ověření prakticky dosažitelných hodnot.

(3) Je-li ve výrobně více palivových článků a výroba elektřiny a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti na celou výrobnu.

§ 9

Stanovení minimální účinnosti užití energie

(1) Ve zdrojích tepelné energie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a ve výrobnách elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW se vede provozní evidence o instalovaném zařízení a využívá se k vyhodnocování účinnosti užití energie a k porovnání provozních hodnot s minimální účinností podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13.

(2) Na vyžádání se předkládá provozní evidence a výpočet účinnosti užití energie Státní energetické inspekci podle zvláštního právního předpisu.²⁾

(3) Účinnost dodávky tepelné energie ze zdroje éta d a účinnost výroby tepelné energie éta v u každého kotle vybaveného měřením výroby tepla a spotřeby paliva se ve zdroji tepelné energie s celkovým výkonem nad 200 kW vyhodnocuje a eviduje 1x měsíčně. Pro ostatní kotle platí ustanovení § 3 odst. 6.

(4) Účinnost výroby elektřiny éta el se vyhodnocuje pro každé parní turbosoustrojí, pro každé soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a pro celou výrobnu elektřiny 1x měsíčně.

(5) Účinnost užití energie éta et se ve výrobně elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW u každé kogenerační jednotky nebo palivového článku, pokud jsou vybaveny samostatným měřením výroby elektřiny a spotřeby paliva, a pro celou výrobnu elektřiny vyhodnocuje 1x měsíčně.

(6) Hodnocení minimální účinnosti užití energie podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13 se provádí vždy jednou ročně a je rozhodující splnění průměrné roční hodnoty dosahované za provozních podmínek zdroje tepelné energie a výrobny elektřiny.

§ 10

Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 9 odst. 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr:

doc. Ing. Grégr v. r.

Příl.1

Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích

(1) Účinnost výroby tepelné energie éta v se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

  Q  x 100   Q  x 100
             v          v
     éta  = -------- = ---------                     (%)
        v     Q                r
               pal     M    x Q
                        pal    i

(2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) pro teplovodní a horkovodní kotle

          M  x (i   - i  )
           v     vy    vs
     Q  = ----------------                           (GJ)
      v         1000

b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry

  M  x (i  - i  )
           p     p    nv
     Q  = ----------------                           (GJ)
      v        1000

c) pro parní kotle s výrobou syté páry

 M   x (i  - i  x i  )
           nv     p    p    nv
     Q  = ---------------------                      (GJ)
      v          1000

(3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energie éta v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem:

 éta  = 100 - Z  - 4                             (%)
        v          k

(4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva).

(5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavci 3, může kontrolní orgán1) ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou.

(6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou éta v se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí:

            +-              -+
            | t  - t     Z   |
            |  s    k     ss |
     éta  = | ------- -  --- | x 100                 (%)
        v   |    t       100 |
            |     s          |
            +-              -+

kde

Mnv   (t)              množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mp    (t)              množství páry na výstupu z kotle
Mpal  (t, tis.m3)      množství spáleného paliva
Mv    (t)              množství oběhové vody proteklé kotlem
Qri   (MJ/kg, MJ/m3)   výhřevnost paliva
Qpal  (GJ)             energie  paliva  spáleného  v  kotli, resp.
                       v kotelně
Qv    (GJ)             teplo vyrobené v kotli
Zk    (%)              Ztráta  citelným  teplem  spalin (komínová)
                       zjištěná   na    základě   měření   teploty
                       a analýzy  spalin  za  kotlem  (při  větším
                       počtu měření průměrná  hodnota v příslušném
                       roce)
Zss   (%)              Ztráta  sdílením  tepla  z  kotle  do okolí
                       (pokud není známa  z dokumentace, dosadí se
                       Zss = 1 %)
inv   (kJ/kg)          průměrná  roční entalpie  napájecí vody  na
                       vstupu do kotle
ip    (kJ/kg)          průměrná  roční  entalpie  páry  na výstupu
                       z kotle
ivs   (kJ/kg)          průměrná  roční entalpie  horké nebo  teplé
                       vody na vstupu do kotle
ivy   (kJ/kg)          průměrná  roční entalpie  horké nebo  teplé
                       vody na výstupu z kotle
tk    (st. C)          průměrná  roční teplota  spalin na  výstupu
                       z kotle do komína
ts    (st. C)          průměrná roční teplota  spalin z turbiny na
                       vstupu do kotle
éta v (%)              účinnost výroby tepla v kotli

Příl.2

Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro palivové kotle

+---------------+-------------------------------------------------------------- +
|               |           účinnost při použití paliva (%)                     |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
|výkon kotle    |koks|černé|brikety|hnědé  |hnědé    |topný    |mazut     |zemní|
|ve zdroji      |    |uhlí |       |uhlí   |uhlí     |olej leh.|(top. olej|plyn |
|tepelné energie|    |     |       |tříděné|netříděné|LTO      |TTO)      |     |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
|   do 0,5 MW   | 69 |  68 |   67  |   66  |    62   |    80   |     -    |  85 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
| 0,51 -  3 MW  | -  |  70 |   69  |   68  |    63   |    83   |     -    |  86 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
| 3,1  -  6 MW  | -  |  75 |   -   |   72  |    65   |    84   |     81   |  87 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
| 6,1  - 20 MW  | -  |  77 |   -   |   75  |    70   |    85   |     82   |  90 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
|20,1  - 50 MW  | -  |  80 |   -   |   -   |    77   |    87   |     85   |  92 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +
|   nad 50 MW   | -  |  82 |   -   |   -   |    82   |    89   |     86   |  93 |
+---------------+----+-----+-------+-------+---------+---------+----------+---- +

Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací a stabilizační. U kotlů určených pro spalování dvou druhů paliva záměnným způsobem platí minimální účinnost vztažená na palivo, které se skutečně v daném období spaluje. U kotlů určených ke spalování více druhů paliva se minimální účinnost stanoví váženým průměrem pro jednotlivé druhy paliva. Pro netypická paliva jako dřevní hmota, průmyslové odpady, městské odpadky, kalový a vysokopecní plyn apod. se minimální účinnost nestanovuje.

Příl.3

Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro spalinové kotle za plynovou turbínou

+-----------------+---------------+----------------+
        |teplota spalin na|účinnost výroby|měrná spotřeba  |
|vstupu do kotle  |tepelné energie|energie v paliv |
|                 |               |     et         |
|       t         |     éta       |    S           |
|        s        |        et     |       pal      |
+-----------------+---------------+----------------+
|st. C            |%              |GJ/GJ           |
+-----------------+---------------+----------------+
|do 400           |74             |1,35            |
+-----------------+---------------+----------------+
|401 - 450        |76             |1,32            |
+-----------------+---------------+----------------+
|451 - 500        |78             |1,28            |
+-----------------+---------------+----------------+
|501 - 550        |80             |1,25            |
+-----------------+---------------+----------------+
|nad 550          |81             |1,25            |
+-----------------+---------------+----------------+

Příl.4

Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie

(1) Účinnost dodávky tepelné energie éta d se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %:

  
            Q  x 100   Q  x 100
             d          d
     éta  = -------- = ---------                     (%)
        d     Q                r
               pal     M    x Q
                        pal    i

(2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky

a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě

    
          M   x (i   - i  )
           vd     dv    dz
     Q  = -----------------                          (GJ)
      d         1000

b) tepelná energie dodávaná v páře

   
          M   x (i   - i )
           pd     pd    k
     Q  = ----------------                           (GJ)
      d        1000

c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla)

  
          M   x (i   - M  x i )
           pd     pd    k    k
     Q  = ---------------------                      (GJ)
      d          1000

d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu

  
kde
Mk   (t)               množství  vratného kondenzátu  na vstupu do
                       kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
Mnv  (t)               množství napájecí vody na vstupu do kotle
Mpal (t, tis. m3)      množství spáleného paliva
Mpd  (t, tis. m3)      množství páry měřené  na výstupu z kotelny,
                       resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie
Mpdi (t)               množství  páry  jednotlivých  parametrů  na
                       výstupu z kotelny
Mvd  (t)               množství  oběhové  vody  měřené  na výstupu
                       z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie
Qd   (GJ)              teplo  dodané  z  kotelny,  resp. ze zdroje
                       tepelné energie
Qri  (MJ/kg, MJ/m3)    výhřevnost paliva
Qpal (GJ)              energie  paliva  spáleného  v  kotli, resp.
                       v kotelně
idv  (kJ/kg)           průměrná  roční  entalpie  oběhové  vody na
                       výstupu z kotelny,  resp. ze zdroje tepelné
                       energie
idz  (kJ/kg)           průměrná  roční  entalpie  oběhové  vody na
                       vstupu do kotelny,  resp. do zdroje tepelné
                       energie
ik   (kJ/kg)           průměrná roční entalpie vratného kondenzátu
iki  (kJ/kg)           roční    entalpie    vratného    kondenzátu
                       jednotlivých   parametrů   na   vstupu   do
                       kotelny, resp. do zdroje tepelné energie
ipd  (kJ/kg)           průměrná roční entalpie páry v místě měření
                       průtoku
ipdi (kJ/kg)           roční entalpie  páry jednotlivých parametrů
                       na  výstupu  z  kotelny,  resp.  ze  zdroje
                       tepelné energie
éta d (%)              účinnost dodávky tepelné energie z kotelny,
                       resp. ze zdroje

Příl.5

Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie

Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie éta d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie éta v podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapaječek.

Příl.6

Stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí

(1) Účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal (GJ) za stejnou dobu:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí

  
kde
Esv    (MWh)           výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru
Qel    (GJ)            tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě 
                       elektřiny v parním turbosoustrojí
Qpal   (GJ)            energie paliva spotřebovaného v kotlích ke
                       krytí výroby elektřiny a tepla
Q^epal  (GJ)            energie paliva spotřebovaného v kotlích
                       připadajícího na výrobu elektřiny
Qtep   (GJ)            tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné
                       teplo)
S^evpal         (GJ/MWh)        měrná spotřeba energie v palivu na výrobu
                       elektřiny v parním turbosoustrojí
étael  (%)             účinnost výroby elektřiny v parním
                       turbosoustrojí

(3) Tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí

  
kde
Mad  (t)               celkové množství páry na vstupu do turbíny
                       (admisní)
Moi  (t)               množství páry do jednotlivých odběrů
Mvt  (t)               množství páry na výstupu z vysokotlakého
                       dílu turbíny do mezipřehříváku 
Me   (t)               množství páry do protitlaku nebo množství
                       turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny)
Mu   (t)               množství ucpávkové páry, pokud je její
                       teplo využíváno (není-li využíváno, člen Mu
                       x iu odpadá)
Mv   (t)               množství vody (vstřiku) pro regulaci teploty
                       páry na výstupu z mezipřehříváku 
iad  (kJ/kg)           průměrná roční entalpie páry na vstupu 
                       do turbíny (admisní)
ioi  (kJ/kg)           průměrné roční entalpie páry na výstupu
                       z turbíny do jednotlivých odběrů
int  (kJ/kg)           průměrná roční entalpie páry na vstupu
                       do nízkotlakého dílu turbíny 
ie   (kJ/kg)           průměrná roční entalpie páry vystupující
                       z turbíny do protitlaku nebo entalpie
                       kondenzátu (podle druhu turbíny)
iu   (kJ/kg)           průměrná roční entalpie ucpávkové
                       páry (pokud je využívána)
ivt  (kJ/kg)           průměrná roční entalpie páry na výstupu
                       z vysokotlakého dílu turbíny do 
                       mezipřehříváku.

Příl.7

Minimální účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí éta el

+--------------+--------+----------------+
|  Jmenovitý   |Účinnost|Měrná spotřeba  |
|    výkon     |výroby  |energie v palivu|
|turbosoustrojí| étael
  |    S^evpal      |
|    (MW)      +--------+------+---------+
|              |   %    |GJ/GJ |GJ/MWh   |
+--------------+--------+------+---------+
|              |  49^*   |2,04  |  7,35   | 
+--------------+--------+------+---------+
|   do 50      |  35^**  |2,85  | 10,28   |  
+--------------+--------+------+---------+
|   nad 50     |  40^**  |2,5   |  9      |  
+--------------+--------+------+---------+

Poznámky:
^*  platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla
^** platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem
   a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené
   elektřiny a dodávky užitečného tepla Esv
 (MWh)/Qtep (MWh)
   rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla);
   v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude
   minimální účinnost stanovena odborným posudkem
   obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

Příl.8

Stanovení účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

(1) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli, vyjádřený v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem

  
kde
 o
Esv  (MWh)             elektrická   energie vyrobená   v  plynovém
                       turbosoustrojí při provozu  do obchodu (bez
                       využití odpadního tepla)
 s
Esv  (MWh)             elektrická   energie  vyrobená  v  plynovém
                       turbosoustrojí při  provozu  se  spalinovým
                       kotlem
 d
Qpal  (GJ)             energie  paliva  spáleného  v  kotli pomocí
                       přitápěcího hořáku
 o
Qpal  (GJ)             energie paliva spáleného  v plynové turbíně
                       při provozu do obchozu (bez využití tepla)
 s
Qpal  (GJ)             energie paliva spáleného  v plynové turbíně
                       při provozu s kotlem
Qtep  (GJ)             tepelná energie dodaná  z výrobny (užitečné
                       teplo)
 ov
Qv    (GJ)             tepelná      energie       dodaná      vodě
                       v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle
                       (ve vychlazovací smyčce)  pro vytápění nebo
                       jiné    účely,    nikoliv    pro   napájení
                       spalinového kotle
 et
Spal  (GJ/GJ)          měrná spotřeba  energie v palivu  na výrobu
                       energie  (elektřiny  a  tepla)  vztažená na
                       výrobu  elektřiny  na  svorkách  generátoru
                       a na dodávku tepelné energie ze zdroje
éta et (%)             účinnost    výroby    energie    (elektřiny
                       a tepelné  energie) v  soustrojí s plynovou
                       turbínou a spalinovým kotlem

Příl.9

Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu éta et

+------------------+--------+-----------------+
|Provozní soubor   |Účinnost|Měrná spotřeba   |
|                  |výroby  |energie v palivu |
|                  |        |                 |
|                  | étaet
  |  S^etpal         |
|                  +--------+-----------------+
|                  |   %    |    GJ/GJ        |
+------------------+--------+-----------------+
|plynová turbína + |        |                 |
|spalinový kotel   |  74    |       1,35      |
+------------------+--------+-----------------+
|plyn. turbína +   |        |                 |
|spalinový kotel - |  28    |       3,57              |
|špičkový provoz   |        |                 |
+------------------+--------+-----------------+
|paroplynový cyklus|  72    |       1,39      |
|s využitím tepla  |        |                 |
+------------------+--------+-----------------+
|paroplynový cyklus|  50^*   |       1,39      |
|s kondenzací      |        |                 |
+------------------+--------+-----------------+
Poznámka:
^* platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou
  užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného
  tepla Esv
 (MWh)/Qtep (MWh) rovným nebo větším než 4,4
  (elektrárny s dodávkou tepla).

Příl.10

Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu

(1) Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu

   
kde

Esv   (MWh)            elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí
E^osv  (MWh)            elektrická energie vyrobená v plynovém
                       turbosoustrojí při provozu do obchozu (bez
                       využití odpadního tepla)
E^ssv  (MWh)            elektrická energie vyrobená v plynovém
                       turbosoustrojí při provozu se spalinovým
                       kotlem
Q^dpal  GJ)             energie paliva spáleného v kotli pomocí
                       přitápěcího hořáku
Q^kpal (GJ)             energie paliva spáleného v palivovém kotli,
                       který dodává další páru do parního
                       turbosoustrojí, pokud je ve výrobně
                       instalován
Q^opal (GJ)             energie paliva spáleného v plynovém
                       turbosoustrojí při provozu do obchozu
Q^spal (GJ)             energie paliva spáleného v plynové turbíně
                       při provozu s kotlem
Qtep  (GJ)             tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné
                       teplo)
Q^ovv  (GJ)             tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním
                       ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací
                       smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv 
                       pro napájení spalinového kotle
S^etpal (GJ/GJ)         měrná spotřeba energie v palivu vztažená na
                       výrobu elektřiny na svorkách všech
                       generátorů a na dodávku tepelné energie ze
                       zdroje
étaet (%)              účinnost výroby energie v paroplynovém
                       cyklu vztažená na výrobu elektřiny na
                       svorkách všech generátorů a na dodávku
                       tepelné energie ze zdroje.

Příl.11

Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem

(1) Účinnost výroby energie v soustrojí s pístovým motorem éta kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Qkj (GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v kogenerační jednotce

  
kde

Ekj  (MWh)             elektřina vyrobená v kogenerační jednotce,
                       měřená na svorkách generátoru
Qkj  (GJ)              tepelná  energie   vyrobená  v  kogenerační
                       jednotce
 kj
Qpal (GJ)              energie  paliva   spáleného  v  kogenerační
                       jednotce
 ev
Spal (GJ/MWh)          měrná spotřeba  energie v palivu  na výrobu
                       elektřiny v kogenerační jednotce
éta kj (%)             účinnost    výroby    energie   (elektrické
                       a tepelné) v kogenerační jednotce

Příl.12

Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami

(1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů a tepelné energie dodané z kogeneračních jednotek a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřených v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektrické a tepelné) ve výrobně

  
kde

Ekj  (MWh)             elektřina vyrobená  v kogenerační jednotce,
                       měřená na svorkách generátoru
 kj
Qpal (GJ)              energie  paliva   spáleného  v  kogenerační
                               jednotce
 ko
Qpal (GJ)              energie paliva spáleného v kotlích
Qvyt   (GJ)            tepelná    energie    dodaná    z   výrobny
                       (z kogeneračních jednotek a kotlů)
 et
Spal (GJ/GJ)           měrná spotřeba  energie v palivu  na výrobu
                       energie ve výrobně
éta et (%)             účinnost    výroby    energie   (elektrické
                       a tepelné) ve výrobně

Příl.13

Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem éta kj a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli éta et

+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|Jmenovitý    |teplota vody |účinnost výroby |měrná spotřeba   |účinnost výroby   |
|elektr. výkon|na výstupu   |energie v kogen.|energie v palivu |energie (tep.+el.)|
|kogenerační  |z kogenerační|jednotce        |na výrobu elektř.|v kotelně         |
|jednotky     |jednotky     |                |       ev        |           *      |
|             |             |     éta kj     |      Spal       |     éta et       |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|     KW      |    st. C    |       %        |     GJ/MWh      |         %        |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|do  100      |do 90        |       75       |       4,8       |75 + 9xK/(1+K)    |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      |do 90        |       80       |       4,5       |80 + 5xK/(1+K)    |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      | 91 - 100    |       75       |       4,8       |75 + 10xK/(1+K)   |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      |101 - 110    |       69       |       5,22      |69 + 16xK/(1+K)   |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      |111 - 120    |       64       |       5,62      |64 + 21xK/(1+K)   |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      |121 - 130    |       59       |       6,1       |59 + 26xK/(1+K)   |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+
|nad 100      |nad   130    |       54       |       6,67      |54 + 31xK/(1+K)   |
+-------------+-------------+----------------+-----------------+--------------- ---+

       ko
      Q
       pal
* K = -------
       kj
      Q
       pal

kde


 kj
Q        (GJ)    energie paliva spáleného v kogenerační jednotce
 pal

 ko
Q        (GJ)    energie paliva spáleného v kotlích
 pal

Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce s pístovým motorem pro špičkový provoz

Účinnost výroby elektřiny éta kj při špičkovém provozu bez využití tepelné energie se stanoví stejně jako v příloze č. 11 s tím, že veličina Qkj má nulovou hodnotu.

  
+--------------------+------------------+------------------------+
|jmenovitý elektrický|účinnost výroby   |měrná spotř. energie    |
|výkon kogenerační   |elektrické energie|v palivu na výr. elektř.|
|jednotky            |                  |           ev           |
|                    |      éta kj      |          S             |
|                    |                  |           pal          |
+--------------------+------------------+------------------------+
|         kW         |       %          |         GJ/MWh         |
+--------------------+------------------+------------------------+
|      do 30         |       26         |           13,85        |
+--------------------+------------------+------------------------+
|      31 - 100      |       30         |           12,0         |
+--------------------+------------------+------------------------+
|      nad 100       |       32         |           11,25        |
+--------------------+------------------+------------------------+

Příl.14

Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) éta pc v palivovém článku

(1) Účinnost výroby energie v palivovém článku éta pc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) a tepelné energie dodané z palivového článku Qpc (GJ) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v palivovém článku

  
kde

Epc     (MWh)          elektřina  vyrobená   v  palivovém  článku,
                       měřená na jeho svorkách
Qpc     (GJ)           tepelná energie vyrobená v palivovém článku
 pc
Qpal    (GJ)           energie  paliva  (nosiče  energie spáleného
                       v palivovém článku
 ev
Spal    (GJ/MWh)       energie     paliva     (nosiče     energie)
                       spotřebovaného v palivovém článku
éta pc  (%)            účinnost   výroby  elektřiny   v  palivovém
                       článku

Příl.15

Stanovení účinnosti výroby energie éta et ve výrobně (kotelně) s palivovými články a kotli

(1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané z palivových článků a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlích, vyjádřených v %:

(2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepelné energie) ve výrobně

  
kde

Epc     (MW)           elektřina  vyrobená   v  palivovém  článku,
                       měřená na jeho svorkách
 ko
Qpal    (GJ)           energie paliva spáleného v kotlích
 pc
Qpal    (GJ)           energie paliva  (nosiče) energie) spáleného
                       v palivových článcích
Qvyt    (GJ)           tepelná    energie    dodaná    z   výrobny
                       (z palivových článků a z kotlů)
 et
Spal    (GJ/GJ)        měrná spotřeba  energie v palivu  na výrobu
                       energie  (elektřiny a  tepelné energie)  ve
                       výrobně (v palivových článcích a v kotlích)
éta et  (%)            účinnost    výroby    energie   (elektrické
                       a tepelné) ve výrobně

1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2) § 93 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).