Vyhledávání ASPI

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 19.12.2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním

19.12.2003 | Sbírka: 12/2003 (ZA) | Částka: 12/2003 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 23/1994 Sb., 283/1993 Sb.
Aktivní derogace: 9/1994 (ZA)
Pasivní derogace: 1/2008 (ZA), 7/2005 (ZA), 9/2004 (ZA), 4/2004 (ZA)

12/2003

POKYN OBECNÉ POVAHY

nejvyššího státního zástupce ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním

Změna: 4/2004

Změna: 9/2004

Změna: 7/2005

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

Čl.1

Předmět úpravy

(1) Tento pokyn obecné povahy (dále jen "pokyn") upravuje podrobnosti postupu státních zástupců v trestním řízení stanoveného trestním řádem, zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a o podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "jednací řád"), a to v souvislosti s využíváním zákonných oprávnění a plněním povinností státního zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a trestním stíhání osob a při účasti státního zástupce v řízení před soudem.

(2) Při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace státní zástupci postupují podle pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001; ustanovení tohoto pokynu se užijí jen tehdy, pokud pokynem obecné povahy poř. č. 5/2001 není výslovně stanoveno jinak nebo vyplývá-li to z povahy věci.

(3) Státní zástupci ve věcech upravených zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákona o soudnictví ve věcech mládeže), postupují podle ustanovení zvláštního pokynu obecné povahy.

(4) Státní zástupci při svém postupu v trestním řízení využívají pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou¹⁾ s cílem napomoci ve vhodných případech uplatnění mimosoudního vyřízení věci nebo uložení trestu nespojeného s trestem odnětím svobody (část šestá).

Čl.2

Příslušnost státních zástupců

(1) Příslušnost státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je stanovena v § 12 až § 16 jednacího řádu.

(2) Příslušnost státních zástupců v řízení před soudem se řídí ustanovením § 7 odst. 2 zákona, výjimky vyplývají z čl. 3 odst. 6 a z čl. 8 odst. 3.

(3) Ve věcech, v nichž koná vyšetřování státní zástupce za podmínek uvedených v § 161 odst. 3, 4 tr. ř., je příslušný pro řízení před soudem státní zástupce toho krajského státního zastupitelství, které ve věci podalo obžalobu, nedošlo-li k postoupení věci soudem nebo jejímu přikázání jinému soudu. Nemůže-li být ve věci v řízení před soudem ze závažných důvodů činné státní zastupitelství uvedené ve větě první, lze postupovat podle § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 tr. ř. nebo podle čl. 6 odst. 3.

Čl.3

Příslušnost státních zástupců ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu

(1) Příslušnost státního zástupce vrchního státního zastupitelství k dozoru ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 a 2 jednacího řádu, a rozhodlo-li vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce o své příslušnosti, i ve věcech uvedených v § 15 odst. 4 jednacího řádu, má přednost před příslušností státního zástupce k výkonu dozoru ve všech ostatních případech, a to až do rozhodnutí vrchního státního zastupitelství podle odstavce 9.

(2) Trestnými činy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. e) jednacího řádu se rozumějí takové trestné činy, kterými jsou buď přímo porušena či ohrožena majetková práva Evropských společenství, včetně rozpočtů orgánů, úřadů a agentur zřízených podle smluv o založení Evropských společenství, nebo kterými jsou porušena či ohrožena majetková práva jiných subjektů, pokud v souvislosti s jejich spácháním dojde ke zneužití účelově poskytnutých prostředků z rozpočtu Evropských společenství.

(3) Trestnými činy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. e) jednacího řádu jsou i trestné činy spáchané formou podvodného vylákání dotací či subvencí poskytovaných z rozpočtu Evropských společenství prostřednictvím grantů,^1a) nebo jejich úmyslným užitím v rozporu se stanoveným účelem, nebo korupčním jednáním osob pověřených jejich správou.

(4) Trestnými činy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. e) jednacího řádu jsou i úmyslné trestné činy namířené proti jednotné měně Evropské unie, pokud byly spáchány ve prospěch zločinného spolčení^1b), členem organizované skupiny^1c) nebo ve značném rozsahu^1d).

(5) I bez splnění podmínek uvedených v odstavci 4 jsou trestnými činy ve věcech uvedených v § 15 odst. 1 písm. e) jednacího řádu takové úmyslné trestné činy namířené proti jednotné měně Evropské unie, o nichž koná trestní řízení policejní orgán, který plní úkoly národní ústředny,^1e) nebo jeho expozitura.

(6) Trestným činem ve věcech uvedených v odstavcích 1 až 5 se rozumí i příprava, pokus a účastenství na dokonaném trestném činu.^1f)

(7) Trestnými činy uvedenými v § 15 odst. 1 písm. e) jednacího řádu nejsou trestné činy spáchané v případech, v nichž byly finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropských společenství poskytnuty prostřednictvím grantů v souladu se všemi stanovenými kritérii, a jejich pozdější vlastníci nebo osoby vlastnící věci za ně pořízené s nimi nakládají řádně, přičemž až poté se tyto prostředky nebo majetek za ně pořízený stane předmětem protiprávního jednání třetích osob.

(8) Rozhodnutí vrchního státního zastupitelství o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v případech uvedených v § 15 odst. 4 jednacího řádu, se činí usnesením, proti kterému není stížnost přípustná.²⁾ Ve výroku usnesení, ve kterém se uvede odkaz na § 25 tr. ř. per analogiam a citované ustanovení jednacího řádu, musí být uvedeno, že se vydává s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce; v odůvodnění se rozvede, v čem je spatřována závažnost, skutková či právní složitost věci. Usnesení se doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství, nižšímu státnímu zastupitelství, policejnímu orgánu s pokynem k založení do vyšetřovacího (trestního) spisu, obviněnému, jeho obhájci a věznici (je-li obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody).

(9) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství může rozhodnout, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech trestných činů uvedených v § 15 odst. 1, 2 a 4 jednacího řádu je příslušné nižší státní zastupitelství (§ 15 odst. 3 jednacího řádu). Před tímto rozhodnutím si vyžádá písemný souhlas nejvyššího státního zástupce se změnou příslušnosti, přičemž k žádosti připojí příslušný spisový materiál s odůvodněným stanoviskem k zamýšlenému postupu. Při vydání a oznamování tohoto rozhodnutí jinak postupuje obdobně podle odstavce 8; v usnesení se uvede odkaz na § 15 odst. 3 jednacího řádu a na ustanovení § 25 tr. ř. per analogiam. Byla-li věc vrchním státním zastupitelstvím k dozoru převzata podle § 15 odst. 4 jednacího řádu, úprava v § 15 odst. 3 jednacího řádu se použije analogicky.

(10) Pokud státní zástupce převzal věc způsobem uvedeným v odstavci 8 a nepostupoval podle odstavce 9 a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství před podáním obžaloby, je příslušný i pro celé řízení před soudem.

(11) Vykonává-li dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím státního zástupce v prvém stupni nejvyšší státní zástupce (§ 141 odst. 3 poslední věta).

Čl.4

Spory o příslušnost

(1) Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími v přípravném řízení rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči oběma nejblíže vyšší³⁾, a to usnesením, proti němuž zákon stížnost nepřipouští.⁴⁾

(2) Koná-li se prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen "prověřování"), a vznikne-li spor o příslušnost mezi policejními orgány (§ 158 odst. 10, § 12 odst. 2 tr. ř.), státní zástupce učiní opatření, aby věc převzal příslušný policejní orgán.

(3) Předloží-li policejní orgán spisy státnímu zástupci se svým stanoviskem, protože se ve věci, která mu byla předána jiným policejním orgánem k vyšetřování, nepovažuje za příslušného (§ 162 odst. 2 tr. ř.), státní zástupce učiní opatření směřující k tomu, aby věc převzal orgán k vyšetřování příslušný. Shledá-li, že je dána věcná příslušnost policejního orgánu, který mu spisy předložil, zašle mu je s případnými pokyny k dalšímu postupu.

(4) Zjistí-li státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, že příslušným k prověřování nebo vyšetřování je policejní orgán vyššího nebo nižšího stupně působnosti anebo považuje-li státní zástupce za potřebné s ohledem na povahu a závažnost věci, aby věc dále prověřoval nebo vyšetřoval policejní orgán vyššího, popřípadě nižšího stupně působnosti, postupuje podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. Měla-li by být takto věc přikázána útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování a důvodem tohoto postupu je povaha a závažnost věci, státní zástupce musí před vydáním příslušného rozhodnutí věc projednat s nejblíže vyšším státním zastupitelstvím a ředitelem útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality.

(5) Vznikne-li spor o místní příslušnost policejního orgánu, státní zástupce postupuje podle § 21 jednacího řádu.

Čl.5

Rozhodování o vyloučení

(1) Rozhodne-li v trestním řízení státní zástupce o svém vyloučení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř., o stížnosti proti takovému rozhodnutí rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství.

(2) Vydal-li rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř. policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, státní zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, o stížnosti nerozhoduje a podání, jež je takovou stížností, postoupí neprodleně vedoucímu policejního orgánu. Věc přezkoumá ;na základě žádosti podle § 157a odst. 1 tr. ř. (čl. 15) může tak učinit i z vlastního podnětu. Zjistí-li po tomto přezkoumání, že rozhodnutí policejního orgánu, osoby v něm služebně činné nebo vedoucího policejního orgánu je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Nebylo-li vydáno odpovídající rozhodnutí, i když byly pro jeho vydání splněny zákonné podmínky, postupuje podle čl. 27 odst. 3.

Čl.6

Odnětí a přikázání věci

(1) Vyšší státní zastupitelství rozhodne o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství, jestliže vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, jež by jinak bylo příslušné, je z projednání věci vyloučen (§ 30 odst. 1 a odst. 3 druhá věta tr. ř.).⁵⁾ Takto lze postupovat až poté, co vedoucí státní zástupce o tom, že je vyloučen, rozhodne usnesením (čl. 5 odst. 1).

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně, rozhodl-li o svém vyloučení usnesením vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci vykonává dohled (čl. 7) nebo rozhoduje o opravných prostředcích.⁶⁾

(3) O odnětí a přikázání věci může státní zastupitelství uvedené v odstavci 1 rozhodnout i z jiných důležitých důvodů.⁷⁾

(4) O přikázání věci podle odstavce 1 a 2 a odnětí a přikázání věci podle odstavce 3 se rozhodne vždy usnesením, proti kterému není stížnost přípustná.⁸⁾

Čl.7

Výkon dohledu vyšších státních zastupitelství nad nižšími státními zastupitelstvími

(1) Nejblíže vyšší státní zastupitelství vykonávají dohled nad postupem nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a při účasti v řízení před soudem v souladu s ustanovením § 12c a § 12d zákona a § 1 a § 2 jednacího řádu. Při výkonu dohledu vycházejí z toho, že i vedoucí státní zástupce (§ 8 zákona) je oprávněn k výkonu dohledu v rozsahu stanoveném v § 12e zákona.

(2) Ustanovení o výkonu dohledu nejsou dotčena ustanovením § 157a odst. 2 tr. ř. o přezkoumávání postupu státního zástupce z podnětu žádostí o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu ve věcech, ve kterých vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení koná státní zástupce (§ 161 odst. 3, 4 a § 179a odst. 3 tr. ř.).

Čl.8

Pokyny nižšímu státnímu zastupitelství v konkrétních věcech

(1) Odmítnutí splnění pokynu (§ 12d odst. 2 část věty druhé před středníkem zákona) musí nižší státní zastupitelství předložit vyššímu státnímu zastupitelství písemně ve lhůtě dvaceti dnů od doručení pokynu, pokud vyšší státní zastupitelství ve svém pokynu nestanovilo lhůtu jinou. Jestliže je však splnění pokynu vázáno zákonnou lhůtou (např. podání opravného prostředku), je třeba odmítnutí předložit nejpozději dva dny před dnem, na který připadá konec zákonné lhůty. Týká-li se odmítnutí splnění pokynu zajištění osob a věcí podle hlavy čtvrté trestního řádu nebo operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158f tr. ř.), musí je nižší státní zastupitelství předložit bezodkladně.

(2) Pokud vyšší státní zastupitelství věc nižšímu státnímu zastupitelství odejme (§ 12d odst. 2 část druhé věty za středníkem a odst. 3 zákona), učiní tak usnesením, proti němuž není stížnost přípustná.²⁾ Usnesení doručí státnímu zastupitelství, jemuž byla věc odňata, a policejnímu orgánu s pokynem, aby je založil do vyšetřovacího spisu, jakož i obviněnému a jeho obhájci.⁹⁾

(3) Odejme-li vyšší státní zastupitelství věc za podmínek uvedených v odstavci 2 nižšímu státnímu zastupitelství a vyřizuje ji nadále samo, může rozhodnout v přípravném řízení o skončení věci (§ 171, 172 a § 309 tr. ř.), o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 tr. ř.) a o přerušení trestního stíhání. Státní zástupce vyššího státního zastupitelství je oprávněn podat u věcně a místně příslušného soudu obžalobu (§ 176 tr. ř.) a účastnit se řízení před soudem prvního i druhého stupně (§ 179 odst. 1 tr. ř.).

(4) O nečinnost nebo nedůvodné průtahy v postupu nižšího státního zastupitelství¹⁰⁾ půjde s přihlédnutím k povaze konkrétní věci zejména tehdy, jestliže nižší státní zastupitelství v konkrétní věci neprovede úkon, který bylo povinno v souladu s platnými právními předpisy ve lhůtách zde uvedených provést, nebo nesplní pokyn vydaný vyšším státním zastupitelstvím podle § 12d odst. 1 a odst. 2 věty první zákona, pokud současně nevyužije možnosti odmítnout splnění pokynu pro rozpor se zákonem, anebo splnění odmítne, nikoli však ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

Čl.9

Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení

Jestliže vznikne pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení podle ustanovení trestního řádu¹¹⁾, podá státní zástupce, který vykonává v přípravném řízení dozor, návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí o této otázce a Nejvyššímu státnímu zastupitelství zašle stejnopis tohoto návrhu na vědomí. To se týká i poslanců Evropského parlamentu po skončení výkonu jejich poslaneckého mandátu. Obdobně státní zástupce postupuje, jestliže vznikne pochybnost o tom, zda je někdo osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu (§ 11 odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 10 odst. 2 tr. ř. per analogiam).

ČÁST DRUHÁ

Trestní stíhání osob a dozor státního zástupce nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním

Oddíl první

Náprava závažných nedostatků v činnosti policejního orgánu

Čl.10

Postup státního zástupce v případě zjištění závažných nedostatků

(1) Zjistí-li státní zástupce závažné nedostatky v postupu policejního orgánu při vykonávání úkonů trestního řízení a neupozornil-li na ně písemně vedoucího příslušného policejního orgánu, předloží dozorový spis se záznamem o zjištěných závažných nedostatcích s návrhem na projednání věci s příslušným vedoucím pracovníkem policejního orgánu vedoucímu státnímu zástupci a vedoucí státní zástupce, pokud nerozhodne o jiném postupu, je projedná s příslušným vedoucím pracovníkem a navrhne přijmout neprodleně opatření k nápravě. O projednání se pořídí záznam, který se založí do dozorového spisu.

(2) Pokud by projednání závažných nedostatků nevedlo k nápravě, vedoucí státní zástupce informuje o závažných nedostatcích v postupu policejního orgánu vedoucího příslušného nadřízeného policejního orgánu s požadavkem na provedení opatření k odstranění nedostatků. O tomto opatření vždy uvědomí nejblíže vyšší státní zastupitelství. Neučiní-li tak, požádá o provedení opatření nejblíže vyšší státní zastupitelství, jemuž předloží potřebné písemné materiály svědčící o nedostatcích v činnosti policejního orgánu a uvede, jaká opatření a s jakými výsledky již dříve v této věci učinil.

Oddíl druhý

Základní ustanovení o výkonu dozoru státního zástupce v přípravném řízení

Obecná ustanovení

Čl.11

(1) Státní zástupce uplatňuje v průběhu přípravného řízení svá oprávnění, aby si s přihlédnutím k závažnosti a povaze trestní věci zajistil přehled o stavu a výsledcích přípravného řízení a měl možnost účinně působit na jeho průběh a neprodleně odstraňovat zjištěné nedostatky.

(2) V závažných věcech, zejména ve věcech vazebních, nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných, státní zástupce pravidelně prověřuje stav přípravného řízení, účastní se důležitých procesních úkonů, popřípadě si vyžádá protokoly o takových úkonech, a svými pokyny usměrňuje průběh přípravného řízení a jeho zaměření.

(3) Státní zástupce svými návrhy podávanými soudu, pokud podle ustanovení trestního řádu soudce rozhoduje v přípravném řízení nebo se úkon provádí za jeho účasti (§ 158a tr. ř.), přispívá k tomu, aby přípravné řízení probíhalo plynule a bez průtahů a aby si opatřil dostatek podkladů pro podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí o věci v přípravném řízení.

(4) Státní zástupce při výkonu dozoru dbá také o to, aby v odůvodněných případech bylo konáno společné řízení (§ 20 odst. 1 tr. ř.) a aby vyloučení věci ze společného řízení bylo uplatňováno jen z důvodů uvedených v § 23 odst. 1 tr. ř. a neohrožovalo řádné objasnění věci v přípravném řízení (§ 2 odst. 5, § 89 odst. 1 tr. ř.). Jestliže přípravné řízení konají policejní orgány s rozdílnou věcnou či místní příslušností a byla by dána příslušnost k dozoru státních zástupců různých státních zastupitelství, státní zástupci dotčených státních zastupitelství jsou povinni si poskytovat vzájemnou součinnost (§ 7 tr. ř.) a k dosažení účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.) provést všechna opatření potřebná k tomu, aby došlo ke spojení všech věcí, v nichž lze konat společné řízení, k výkonu dozoru u jednoho státního zastupitelství, nebrání-li takovému postupu závažné důvody.

(5) Zjistí-li státní zástupce při své činnosti poznatek, který zakládá důvod pro výkon působnosti státního zastupitelství na jiném než trestním úseku, učiní o tomto zjištění záznam, jeho opis založí do dozorového spisu a záznam předá státnímu zástupci, do jehož působnosti využití poznatku náleží.

Čl.12

(1) Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení přezkoumává, zda u trestných činů, u nichž to zákon vyžaduje, byl neprodleně opatřen souhlas poškozeného (§ 163 odst. 1 tr. ř.) a na to, aby vztah osob v tomto ustanovení uvedených byl s výjimkou případů, kdy je nebo má být trestní stíhání vedeno pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 tr. zák., posuzován nikoli podle doby spáchání činů, ale podle doby, v níž je takový souhlas vyžadován. Dále dbá o to, aby tento souhlas nebyl vyžadován v případech, kdy ho není třeba (§ 163a odst. 1 tr. ř.), a o to, aby byla dodržována maximální lhůta 30 dní, po jejímž marném uplynutí již vyslovení souhlasu nepřichází v úvahu (§ 163a odst. 2 tr. ř.).

(2) Státní zástupce je povinen při výkonu dozoru zjišťovat, zda policejní orgán nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, oznámil příslušné zdravotní pojišťovně případy úrazů a jiných poškození zdraví osob, které jsou jejími pojištěnci a jimž byla poskytnuta zdravotní péče, pokud vzniklo důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby (§ 55 odst. 2 zákona č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Zjistí-li v postupu policejního orgán pochybení, uloží mu neprodlené splnění oznamovací povinnosti podle věty první a pokud mu již věc byla předložena s návrhem na podání obžaloby, provede oznámení sám. Koná-li vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státní zástupce (§ 161 odst. 3, 4, § 174 odst. 2 písm. c) a § 179a odst. 3 tr. ř.), plní oznamovací povinnost státní zástupce.

(3) Státní zástupce dbá na to, aby policejní orgán řádně poučil poškozeného v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

(4) Státní zástupce přezkoumává rozhodnutí policejního orgánu též z podnětu stížností (§ 141 a násl. tr. ř.) nebo na základě žádostí oprávněných osob podle § 157a odst. 1 tr. ř. (čl. 15). Jde-li o takovou žádost, žadatele vždy vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků.

Čl.13

Prověrky a informace o stavu prověřování a vyšetřování

(1) Prověrky spisových materiálů u policejního orgánu (§ 18 odst. 1 věta druhá jednacího řádu) provede státní zástupce zejména ve vazebních věcech, ve věcech, v nichž koná v prvním stupni řízení krajský soud (§ 17 tr. ř.) a ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných, a to podle povahy konkrétní věci a poznatků o práci policejního orgánu zpravidla nejméně jedenkrát za dva měsíce, nestanoví-li vedoucí státní zástupce svým opatřením (§ 12e odst. 1 věta druhá zákona) odchylně zásady, v jakých věcech a v jakých lhůtách mají být prověrky prováděny, např. s rozlišením věcí, v nichž probíhá prověřování, a věcí, v nichž je již konáno vyšetřování.

(2) Přezkoumává-li státní zástupce veškerý obsah spisového materiálu zejména z důvodu, že byla podána stížnost některou oprávněnou osobou proti usnesení o zahájení trestního stíhání, proto, že výroková část usnesení o zahájení trestního stíhání vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti (čl. 24 odst. 4), při postupu podle čl. 15, před podáním návrhu na vzetí obviněného do vazby nebo návrhu na vydání příkazu k zatčení, před rozhodnutím o dalším trvání vazby, při jiném přezkoumávání důvodů vazby, při vyřizování žádostí o zrušení nebo omezení zajištění nebo blokace finančních prostředků, těmito nebo jinými obdobnými úkony si zabezpečí podrobnou znalost spisového materiálu a prověrka měla být v období následujícím v blízké době po takovém přezkoumání spisu i tak provedena, lze od provedení prověrky upustit; takto lze upustit vždy pouze od jedné ze dvou prověrek po sobě následujících, které měly být v rozhodné době provedeny. O prostudování spisu v těchto případech státní zástupce pořídí záznam, v němž poukáže zejména na to, jaký stav prověřování nebo vyšetřování zjistil a jaké úkony mají být ještě ve věci provedeny; ustanovení týkající se postupu při přezkoumávání zákonnosti zadržení, postupu před podáním návrhu na vzetí obviněného do vazby, při přezkoumávání vazebních důvodů při jejich změně, v případě, učinil-li obviněný žádost o propuštění z vazby na svobodu, při rozhodování o dalším trvání vazby a v dalších obdobných případech tím nejsou dotčena. V záznamu je třeba vždy výslovně uvést, že záznam o prostudování (přezkoumání) spisu nahrazuje prověrku, která měla být ve věci provedena.

(3) Ve věcech uvedených v § 167 odst. 3 (§ 170 odst. 2) tr. ř. státní zástupce musí prověrku provést nejméně jednou za měsíc; postup podle odstavce 2 je v těchto případech vyloučen.

(4) Záznam o prověrce podle odstavce 1 a 3 a záznam o prostudování (přezkoumání) spisu podle odstavce 2 státní zástupce založí do dozorového spisu; jeden stejnopis záznamu o prověrce podle odstavce 1 a 3 zašle na vědomí policejnímu orgánu k založení do konceptu vyšetřovacího spisu.

(5) Stav prověřování a vyšetřování může státní zástupce zjišťovat rovněž na podkladě ústních informací, které vyžaduje od policejního orgánu. O jejich obsahu podle povahy věci učiní stručný záznam do dozorového spisu. Tento postup nezbavuje státního zástupce povinnosti vykonávat ve věcech prověrky podle odstavců 1 a 3 anebo přezkoumání (prostudování) spisu podle odstavce 2.

Čl.14

Účast konzultanta

(1) V úředním záznamu, který státní zástupce sepsal o přibrání konzultanta¹²⁾, uvede i důvod jeho přibrání, jeho jméno a příjmení, pracovní zařazení nebo funkci a skutečnosti, z nichž je zřejmé, v jakém oboru má konzultant speciální znalosti.

(2) Jsou-li pro to důvody, zejména je-li třeba na podkladě vyjádření konzultanta opatřovat konkrétní důkazy, zaznamená státní zástupce podstatu jeho vyjádření k jím posuzovaným skutečnostem v úředním záznamu, nepodal-li konzultant své vyjádření písemně. V takovém případě toto vyjádření založí státní zástupce do dozorového spisu.

(3) Konzultanta nelze v téže věci, v níž konzultaci poskytl, přibrat ani jako znalce¹³⁾, ani od něho vyžádat odborné vyjádření.¹⁴⁾

Čl.15

Vyřizování žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu

(1) Požádala-li některá z oprávněných osob o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. ř., státní zástupce prověří postup policejního orgánu z hlediska, zda se ve věci nevyskytují průtahy v řízení nebo závady a osobu, která žádost podala, vždy vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků.

(2) Přiměřeně podle odstavce 1 státní zástupce postupuje, učiní-li obviněný v průběhu přípravného řízení návrh na zastavení trestního stíhání nebo návrh na jiné rozhodnutí, jímž přípravné řízení končí. Jestliže státní zástupce po doručení takového návrhu obviněného podá obžalobu a postupuje podle čl. 61 odst. 7 věty první, lze vyřízení návrhu učinit součástí vyrozumění o podání obžaloby (§ 176 odst. 1 věty druhé tr. ř.).

Oddíl třetí

Postup státního zástupce před zahájením trestního stíhání

Čl.16

Vyřizování podání, jež nelze posuzovat jako trestní oznámení

(1) Prověřování státní zástupce neprovádí. Je však oprávněn objasnit v potřebném rozsahu povahu podání označeného jako trestní oznámení (§ 14 až § 16 zákona).

(2) Podání je nutno vždy posuzovat podle jeho obsahu (§ 59 odst. 1 věta první tr. ř.). Činí-li se u státního zastupitelství ústně trestní oznámení, musí z něho být zřejmé okolnosti uvedené v § 59 odst. 5 tr. ř. Výslech provádí zásadně státní zástupce ;okresního státního zastupitelství (§ 59 odst. 3 věta první tr. ř.) státní zástupce krajského, vrchního nebo Nejvyššího státního zastupitelství tak činí jen výjimečně, jsou-li pro to důležité důvody (§ 59 odst. 3 věta druhá tr. ř.). Státní zástupce provádějící výslech je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje (zejména z hlediska § 166, 174, 206 a 209 tr. zák., § 47a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a popřípadě podle § 163 a § 163a tr. ř.) a vyslechnout oznamovatele k okolnostem uvedeným v ustanovení § 59 odst. 5 tr. ř.

(3) Jestliže je příslušnému státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako oznámení o trestném činu, státní zástupce přezkoumá, zda v podání jsou uvedeny alespoň základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin; o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu nebo v plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či osoby, která podala odborné vyjádření, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu. Jestliže v podání nejsou uvedeny takové skutečnosti, státní zástupce je vrátí podateli s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, pokud výjimečně nepostupuje podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. a neuloží policejnímu orgánu v souladu s ustanovením § 158 odst. 1 tr. ř. provedení úkonů podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, směřujících k objasnění povahy podání označeného jako trestního oznámení. Jestliže ani po výzvě není podání doplněno a k doplnění nevedl popřípadě ani postup podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., státní zástupce postupuje podle odstavce 5. Skutečnost, že podatel nepředložil potřebný počet stejnopisů podání i s přílohami, nebo že ani po provedeném doplnění podání neobsahuje zcela všechny náležitosti uvedené v § 59 odst. 4 první větě tr. ř., nemůže být důvodem pro to, že se k podání nepřihlíží (§ 59 odst. 4 část páté věty za středníkem tr. ř.), pokud lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu v rozsahu uvedeném v první větě.

(4) Trestním oznámením nejsou zejména

a) podání, která ani po případném doplnění podle odstavce 3 neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení, nebo je tak výslovně označil,

b) podání, která nejsou podatelem podepsána; za taková podání se považují i podání učiněná elektronickou poštou, pokud nemají náležitosti podle zvláštního předpisu,¹⁵⁾ jestliže z takového podání nelze identifikovat podatele, tato podání lze posoudit jako jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu (dále jen "jiný podnět k trestnímu stíhání") podle odstavce 7,

c) řádné opravné prostředky podle trestního řádu,

d) mimořádné opravné prostředky podle trestního řádu¹⁶⁾ nebo podněty k jejich uplatnění,¹⁷⁾

e) podněty k postupu nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř. nebo podněty k uplatnění oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 12 odst. 3 zákona,

f) stížnosti na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství,¹⁸⁾

g) podání, jež jsou podnětem k výkonu dohledu,¹⁹⁾

h) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem státního zástupce na úseku netrestním,

i) podání dožadující se provedení opatření státního zástupce pověřeného výkonem dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda, jakož i státního zástupce, který je oprávněn nad ním vykonávat dohled,

j) žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu²⁰⁾ nebo státního zástupce,²¹⁾

k) podání směřující proti svědkům, znalcům, tlumočníkům a osobám, které podaly odborné vyjádření (§ 105 odst. 1 věta první tr. ř.), pro obsah jimi podaných vysvětlení,²²⁾ výpovědí, odborných vyjádření, znaleckých posudků a tlumočnických úkonů v době, kdy ve věci, v níž byly tyto úkony provedeny, ještě nebylo skončeno trestní stíhání, a není důvod údaje uvedené v podání samostatně prověřit,

l) podání, jimiž se podatel domáhá nároků, jež by mohl uplatnit nebo již bezvýsledně uplatnil v občanském soudním řízení nebo jiném řízení,

m) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem či rozhodnutím soudu²³⁾ nebo jiného státního orgánu, než je uveden v písm. c) až l),

pokud v případech uvedených v písm. c) až m) z podání nevyplývají zřejmé poznatky nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin státním zástupcem, zaměstnancem státního zastupitelství, policejním orgánem, svědkem, znalcem, tlumočníkem, soudcem nebo jinou soudní osobou, popřípadě kteroukoli jinou osobou.

(5) Podání uvedená v odstavci 4 písm. a) příslušný státní zástupce odloží podle § 159a odst. 1 věty první tr. ř. nebo odevzdá podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř. příslušnému orgánu k projednání přestupku nebo jiného správního deliktu anebo podle § 159a odst. 1 písm. b) tr. ř. jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání jen tehdy, sepsal-li policejní orgán záznam o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen "záznam o zahájení úkonů trestního řízení"). V ostatních případech podatele o závěru spočívajícím ve zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti zpravidla vyrozumí. Podání uvedená v odst. 4 písm. b), nepůjde-li o jiný podnět k trestnímu stíhání, se bez dalšího opatření založí.

(6) Podání uvedená v odstavci 4 písm. c) až m) příslušný státní zástupce podle povahy věci vyřídí zejména vrácením podateli a jeho stručným poučením, postoupením orgánu příslušnému rozhodovat o řádném či mimořádném opravném prostředku nebo o podání mimořádného opravného prostředku. Může je postoupit orgánu oprávněnému k přezkoumání postupu orgánu činného v trestním řízení nebo orgánu příslušnému k vyřízení stížnosti. V těchto případech se nevydává rozhodnutí podle § 159a tr. ř. Podatele je však nutno o učiněném opatření vždy vyrozumět. Obdobně postupuje ohledně poslanců Evropského parlamentu.

(7) Poznatky státního zastupitelství z jiných úseků činnosti, z informačních prostředků, tiskovin, letáků, písemných výzev, apod. lze posoudit jako jiný podnět k trestnímu stíhání, pokud na jejich podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu. Za takový poznatek lze považovat i zjištění státního zástupce z výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení nebo jeho postupu v řízení před soudem o tom, že existuje důvodné podezření ze spáchání trestných činů nadržování (§ 166 tr. zák.), pohrdání soudem (§ 169b tr. zák.), křivého obvinění (§ 174 tr. zák.) nebo křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku (§ 175 tr. zák.) jestliže určitá osoba nerespektuje své povinnosti podle trestního řádu zejména v postavení svědka nebo znalce; takový poznatek státní zástupce vždy předá státnímu zástupci, který je příslušný k postupu podle čl. 17 odst. 1.

Postup při vyřizování trestních oznámení a jiných podnětů k trestnímu stíhání

Čl.17

(1) Příslušný státní zástupce předá trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání učiněné na státním zastupitelství neprodleně policejnímu orgánu, který je příslušný k postupu před zahájením trestního stíhání, s pokynem k prověření (§ 158 odst. 3 tr. ř.). Nasvědčují-li již v této době zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, nepřichází-li v úvahu postup podle § 159b tr. ř., vydá státní zástupce pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 157 odst. 2 věta první, § 160 odst. 1 tr. ř.).

(2) Státní zástupce vykonává dozor již ve stadiu postupu před zahájením trestního stíhání a je proto oprávněn uložit policejnímu orgánu provedení úkonů ve věci podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., jakož i využít některého ze svých oprávnění podle § 157 odst. 2 písm. a) až c) nebo § 174 odst. 2 písm. c) nebo e) tr. ř. Jsou-li splněny zákonné podmínky, může též vydat kterékoli z rozhodnutí uvedených v § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. K takovému rozhodnutí, popřípadě i opatření podle § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., může státní zástupce vydat též pokyn policejnímu orgánu (§ 157 odst. 2 věta první tr. ř.) nebo může s takovým zamýšleným rozhodnutím nebo opatřením vyslovit souhlas.

(3) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a uvádějí se v nich takové skutečnosti, které neměly nebo nemohly mít vliv na zákonnost nebo oprávněnost úkonu policejního orgánu, popřípadě nemají žádný vztah k věci, v níž státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, plní povinnosti uvedené v odstavci 2 ohledně takového trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání státní zástupce příslušný jinak k vyšetřování trestných činů příslušníků Policie České republiky (§ 161 odst. 3, 4 tr. ř.).

(4) Jestliže se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají činnosti policejního orgánu při prověřování nebo vyšetřování a údaje v nich uvedené alespoň zčásti souvisejí s obhajobou obviněného nebo jejich prověření je důležité pro objasnění věci, činí úkony nezbytné k jejich prověření státní zástupce, který vykonává v této věci dozor. Přitom je oprávněn postupem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. vyžádat šetření kontrolního útvaru Policie České republiky, popřípadě útvaru Ministerstva vnitra pro inspekční činnost (§ 12 odst. 2 věta první tr. ř.). Po skončení šetření postupuje podle jeho výsledku podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. Je-li k trestnímu stíhání nebo k postupu podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. příslušný státní zástupce jiného státního zastupitelství, postoupí mu opis podstatné části spisového materiálu k dalšímu opatření.

(5) Oznamovatele je třeba o opatřeních učiněných podle odstavců 1, 3 a 4 vyrozumět, pokud o to po poučení podle § 158 odst. 2 věty druhé tr. ř. požádal.

(6) Pokud se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání týkají poslance nebo senátora Parlamentu České republiky, soudce Ústavního soudu nebo soudce a jsou současně splněny podmínky podle § 160 odst. 1 tr. ř., příslušný státní zástupce dbá o to, aby byl opatřen souhlas podle ustanovení Ústavy a zvláštních zákonů.²⁴⁾ Obdobně postupuje ohledně poslanců Evropského parlamentu.

Čl.18

(1) Zjistí-li státní zástupce při přijímání oznámení o podezření z trestného činu, že je nutno oznamovatele vyslechnout jako svědka nebo provést s oznamovatelem rekognici ²⁵⁾, neboť jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon,²⁶⁾ a nelze-li ihned postupovat podle čl. 17 odst. 1 poslední věty, zpravidla učiní opatření, aby výslech provedl k tomu příslušný policejní orgán, jemuž současně uloží, aby o zahájení úkonů trestního řízení sepsal záznam (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.). Současně podá soudci návrh, aby se zúčastnil takového výslechu.

(2) Zjistí-li státní zástupce, že jsou dány zákonné důvody k použití operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.) a nelze-li pro ohrožení účelu trestního řízení rozhodnutí o jejich použití odložit na dobu, kdy věc převezme k prověřování příslušný policejní orgán, projedná jejich použití bezodkladně s vedoucím příslušného útvaru policie či příslušné složky policie provádějící operativně pátrací úkony, o jejichž použití se jedná. V závažných a zvlášť odůvodněných případech a nejde-li o použití agenta, je státní zástupce oprávněn uložit použití operativně pátracích prostředků takovému útvaru policie či policejní složce pokynem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř.

(3) Dospěje-li státní zástupce na základě jím takto zjištěných skutečností k závěru, že jako operativně pátrací prostředek má být použit agent (§ 158e tr. ř.), předá věc policejnímu orgánu s pokynem, aby neprodleně projednal se státním zástupcem vrchního státního zastupitelství (§ 18a odst. 2 jednacího řádu) případné použití agenta. Současně vrchní státní zastupitelství o tomto svém pokynu informuje s uvedením důvodů, pro které shledává použití agenta za nezbytné pro splnění účelu trestního řízení v uvedené věci.

(4) Při využívání operativně pátracích prostředků v přípravném řízení státní zástupce jinak postupuje podle čl. 24 až čl. 27 pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001, kterým se upravuje postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, obdobně.

Čl.19

(1) O stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci rozhoduje státní zástupce, který ve věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.²⁷⁾ Jestliže státní zástupce vydal k takovému usnesení policejnímu orgánu nebo policejnímu orgánu pokyn (čl. 17 odst. 2 poslední věta), rozhoduje o stížnosti poškozeného státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) věta za středníkem tr. ř.). Obdobně se postupuje tehdy, pokud k takovému usnesení státní zástupce dal výslovný souhlas (čl. 17 odst. 2 poslední věta).

(2) Domáhá-li se poškozený přezkoumání rozhodnutí státního zástupce, kterým byla jeho stížnost proti rozhodnutí o odložení věci policejním orgánem (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.) zamítnuta včetně případů, kdy tato stížnost byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř., přezkoumá toto rozhodnutí státní zástupce nejblíže vyššího státní zastupitelství (§ 12d odst. 1 věty první zákona). Pokud vyšší státní zastupitelství shledá, že ve věci byl nižším státním zastupitelstvím porušen zákon, postupuje podle § 12d odst. 1 věty první zákona a § 1 odst. 2 písm. e) jednacího řádu. Poškozeného o svém postupu vyšší státní zastupitelství vyrozumí.

(3) Pokud vyšší státní zastupitelství zjistí, že v činnosti nižšího státního zastupitelství nebyl zákon porušen, podání poškozeného odloží a o výsledku přezkoumání ho vyrozumí. Vyrozumění musí obsahovat poučení, že budou-li podány další obsahově shodné podněty, nebudou již přezkoumávány a podatel o tom nebude vyrozumíván.

(4) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný, obsahově shodný podnět poškozeného k přezkoumání věci, po přezkoumání jeho obsahu postupuje podle § 2 odst. 2 a 3 jednacího řádu.

(5) Pokud dojde státnímu zastupitelství opakovaný podnět poškozeného, který obsahuje nové skutečnosti, státní zastupitelství postupuje podle čl. 17 odst. 1 a 2. Podatele o učiněném opatření vyrozumí.

(6) Domáhá-li se přezkoumání věci oznamovatel nebo ten, jehož se usnesení policejního orgánu o odložení věci přímo dotýká, postupuje se podle ustanovení odstavců 2 až 5 obdobně.

(7) Ustanovení odstavců 2 až 5 se užije obdobně i tehdy, jestliže podnět k přezkoumání věci směřuje proti usnesení o odložení věci, které vydal státní zástupce.

Čl.20

Záznamy o zahájení úkonů trestního řízení

(1) Státní zástupce poté, co mu byl doručen opis záznamu policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení, posoudí, zda nejsou důvody pro využití některého z oprávnění podle § 157 odst. 2 nebo § 174 odst. 2 tr. ř. Protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech přezkoumává zejména v souvislosti s využitím některého z oprávnění uvedených v první větě.

(2) Neodkladnými úkony pro účely odstavce 1 mohou být zejména úkony uvedené v § 158 odst. 3 písm. d) až f) tr. ř., podněty či žádosti policejního orgánu k vydání předchozího souhlasu nebo příkazu či povolení státního zástupce (čl. 28), podání návrhu na vydání rozhodnutí soudu (čl. 32), jakož i všechny úkony, k nimž je podle trestního řádu třeba takového předchozího souhlasu, příkazu nebo povolení státního zástupce nebo soudu, byly-li provedeny policejním orgánem bez souhlasu. Neopakovatelnými úkony pro stejný účel mohou být úkony týkající se osob, které mohou být v době bezprostředně následující po předpokládaném provedení úkonu pro orgány činné v trestním řízení nedosažitelné.

(3) Dojde-li státní zástupce k závěru, že záznam podle odstavce 1 byl sepsán policejním orgánem, který k jeho sepsání nebyl věcně příslušný, učiní opatření, aby věc byla neprodleně předána příslušnému policejnímu orgánu, popř. může rozhodnout podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. o odejmutí věci policejnímu orgánu a vydat opatření, jímž se věc přikazuje jinému policejnímu orgánu; záznam zůstává v platnosti.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že záznam podle odstavce 1 neobsahuje náležitosti podle § 158 odst. 3 věty první tr. ř., upozorní na tuto skutečnost policejní orgán a uloží mu provedení opatření k nápravě. Podle povahy věci přichází v úvahu oprava nebo doplnění záznamu podle § 131 odst. 1 a § 138 tr. ř. per analogiam, vydání pokynu k odložení věci podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. nebo její odevzdání jako přestupku, jiného správního deliktu nebo ke kázeňskému či kárnému projednání (§ 159a odst. 1 písm. a), b) tr. ř.) anebo jiné vhodné opatření. Státní zástupce může ve výjimečných případech zrušit takový záznam postupem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. opatřením; takto však nelze postupovat, byly-li již provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony podle § 158 odst. 3 věty třetí tr. ř.

(5) Státní zástupce může v případě zjištění, že k nápravě nedostatku uvedeného v odstavci 4 větě první nedošlo, postupovat podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř. (čl. 27).

Čl.21

Postup při provádění výslechů svědků před zahájením trestního stíhání

(1) Státní zástupce dbá o to, aby výslech svědků byl v prověřování prováděn jen za podmínky, že jde o

a) neodkladný nebo neopakovatelný úkon (§ 160 odst. 4 tr. ř.), nebo

b) výslech osoby mladší než patnáct let (§ 102 tr. ř.),

c) výslech osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti,

d) výslech osoby a zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak,

e) výslech poškozeného a svědků, jestliže hrozí z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo schopnost tyto skutečnosti reprodukovat, pokud v případech uvedených v písm. b) až e) lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu, zejména proto, že nebyla zjištěna osoba, u níž je dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin spáchala, a v důsledku toho hrozí ztráta důkazní hodnoty výpovědi; státní zástupce v souvislosti s tímto postupem vždy zvažuje i podmínky, za nichž přichází v úvahu v hlavním líčení číst protokol o výpovědi svědka (§ 211 odst. 2 písm. b) tr. ř.), přečíst protokol o dřívější výpovědi svědka (§ 211 odst. 3 tr. ř.) nebo za nichž lze protokol o takovém výslechu pouze předestřít k vysvětlení rozporů (§ 212 tr. ř.), a to za účelem použitelnosti výsledků těchto úkonů jako důkazů v řízení před soudem.

(2) Je-li prováděn výslech svědka podle odstavce 1 písm. a) nebo rekognice, státní zástupce k žádosti policejního orgánu nebo i bez takové žádosti projedná s příslušným soudcem (§ 26 tr. ř. per analogiam), aby úkon byl proveden v době co nejkratší tak, aby nedošlo ke zmaření účelu úkonu a účelu sledovaného trestním řízením (§ 1 odst. 1 tr. ř.). Skutečnost, že byl návrh na provedení úkonu učiněn, se zpravidla poznamená v protokole o úkonu, pokud soudce nevyžaduje, aby byl návrh učiněn písemně. Státní zástupce zváží, zda se úkonu prováděného za účasti soudce zúčastní.

(3) Pokud má být prováděna rekognice za podmínek § 158a tr. ř., postupem podle odstavce 2 státní zástupce navrhne účast soudce již při předběžném výslechu poznávající osoby (§ 104b odst. 2 a § 93 odst. 2 věta za středníkem tr. ř.).

(4) V protokolu o výslechu svědka, který je prováděn jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon, nebo v protokolu o rekognici se v části protokolu následující před souvislým vyjádřením svědka k věci (§ 101 odst. 2 poslední věta tr. ř.) vždy rozvedou důvody, pro které je výslech za neodkladný nebo neopakovatelný úkon považován.

Čl.22

Účast státního zástupce při úkonech v prověřování

(1) Státní zástupce v prověřování zváží svou účast při provádění úkonů uvedených v § 158a tr. ř. (čl. 21 odst. 2 poslední věta) a dále při ohledání místa činu, vyšetřovacím pokusu, rekonstrukci, prověrce na místě nebo výslechu dalších důležitých svědků, nejde-li v tomto případě o neodkladný či neopakovatelný úkon, popřípadě při výslechu znalce. U policejního orgánu je nutno zajistit, aby byl státní zástupce o době a místě konání těchto úkonů v potřebném časovém předstihu vyrozuměn.

(2) Státní zástupce sleduje postup policejního orgánu a dbá, aby úkony byly prováděny v souladu se zákonem a byly správně protokolovány. Do provádění úkonů zasahuje jen výjimečně, pokud je to nutné k zajištění správného a zákonného provedení úkonu.

Oddíl čtvrtý

Postup při ochraně svědka

Čl.23

Zásady postupu státního zástupce při zajišťování ochrany svědka

(1) Státní zástupce dbá o to, aby neprodleně poté, jakmile budou skutečnosti zjištěné v průběhu prověřování nebo ve vyšetřování nasvědčovat tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví nebo osobě podávající vysvětlení v souvislosti s jeho podáním (§ 158 odst. 7 poslední věta tr. ř.) zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, policejní orgán neprodleně přikročil k utajení totožnosti i podoby svědka (§ 55 odst. 2 tr. ř.) anebo v odůvodněných případech k poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci svědkovi podle zákona č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "zákon č. 137/2001 Sb."). Za tímto účelem si zabezpečí podávání potřebných informací již po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.).

(2) Za podmínek stanovených zákonem č. 137/2001 Sb., státní zástupce navrhne, aby svědku, popř. osobě, která má být jako svědek vyslechnuta, jakož i osobě, která podala nebo má podat vysvětlení, byla poskytnuta ochrana podle tohoto zákona. Obdobně postupuje ve vztahu k dalším ohroženým osobám uvedeným v § 2 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.

(3) Návrh podle odstavce 2 musí obsahovat jméno a příjmení takové osoby, popis skutku a jeho právní posouzení, je-li v době podání návrhu známo, odůvodnění návrhu, v němž budou uvedeny zejména okolnosti podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2001 Sb. Dále se uvede, která opatření z výčtu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb. mají být u dotčené osoby uplatněna. Souhlas osoby s ochranou se podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2001 Sb. v těchto případech nevyžaduje.

(4) Návrh podle odstavce 2 státní zástupce předkládá ministru vnitra prostřednictvím ministra spravedlnosti.

(5) Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 zákona č. 137/2001 Sb., státní zástupce požádá policejního prezidenta o poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci dotčené osobě ještě předtím, než bude návrh schválen ministrem vnitra.

(6) Jestliže státní zástupce považuje za dostatečné opatření utajení podoby a totožnosti svědka podle § 55 odst. 2 tr. ř., dbá o to, aby policejní orgán

a) poučil o možnosti postupu podle tohoto ustanovení osobu podávající vysvětlení (§ 158 odst. 5 až 7 tr. ř.) a prohlásí-li osoba podávající vysvětlení, že žádá o utajení své totožnosti, poznamenal v úředním záznamu též důvody, pro které osoba podávající vysvětlení požaduje utajení své totožnosti; v řízení dále vedl údaje o totožnosti této osoby, jakož i o dalších skutečnostech, z nichž by totožnost této osoby bylo možno zjistit, odděleně až do doby, než bude rozhodnuto o tom, zda bude vyslechnuta jako svědek a zda v takovém případě bude vypovídat pod utajenou totožností podle § 55 odst. 2 tr. ř.,

b) svědka předvolal zásadně osobně nebo prostřednictvím jiné osoby služebně činné v policejním orgánu a v souvislosti s předvoláním svědku navrhl způsob zajištění jeho utajení,

c) při sdělování obhájci, že bude vyslýchat takového svědka, neuvedl údaje, z nichž by mohl zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 165 odst. 3 poslední věta tr. ř.),

d) předvolání svědka provedl v takovém časovém předstihu, aby bylo možno svědka náležitě poučit podle ustanovení § 55 odst. 2 tr. ř.,

e) zabezpečil příchod svědka k výslechu tak, aby se nemohl setkat ani s obviněným, ani s jeho obhájcem, popř. jinými osobami, které by mohly totožnost svědka odhalit,

f) svědka vyslýchal v oddělené místnosti, než bude obhájce obviněného, který bude přítomen při jeho výslechu, nebo jiným technickým opatřením zajistil, že obhájci bude znemožněno při výslechu zjistit skutečnou totožnost svědka (§ 165 odst. 2 poslední věta tr. ř.),

g) po skončení výslechu opětovně zabezpečil odchod svědka tak, aby se nemohl setkat ani s obviněným, ani s jeho obhájcem, popř. jinými osobami, které by mohly totožnost svědka odhalit,

h) bude-li provádět výslech takového svědka bez možnosti náležité přípravy podle písm. a) až f), vyhotovil vždy protokol o výslechu svědka se smyšleným jménem a příjmením a úvodní část protokolu o výslechu svědka vložil do spisu nebo obálky, jež budou vedeny odděleně od vyšetřovacího spisu,

i) vznikne-li důvod k utajení podoby a totožnosti svědka až v průběhu jeho výslechu za přítomnosti obhájce, vyžádal neprodleně od obhájce vyjádření, zda obviněnému nebo jiné osobě sdělil skutečnou totožnost svědka; jestliže se tak dosud nestalo, postupoval podle písm. g) a obhájce poučil způsobem uvedeným v § 51b odst. 1 a 2 tr. ř., nejde-li o případ uvedený v § 51b odst. 3 tr. ř., s odkazem na to, že jde o informaci utajovanou podle zvláštního zákona,²⁸⁾

j) neshledal-li důvody k utajení podoby a totožnosti svědka podle § 55 odst. 2 tr. ř., neprodleně mu předložil příslušný spisový materiál a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odložil výslech svědka do doby, než státní zástupce rozhodne; hrozí-li nebezpečí z prodlení, do přijetí opatření státního zástupce, postupoval tak, že totožnost svědka zůstane utajena (§ 101a tr. ř.),

k) v odůvodněných případech utajil totožnost a podobu svědka dodatečně, jestliže obviněný ani obhájce nebyli dosud seznámeni se skutečnou totožností svědka nebo obhájce učiní vyjádření uvedené v písm. i), že dosud obviněnému nesdělil skutečnou totožnost svědka, nebo utajil pouze některé osobní údaje takového svědka (např. místo jeho pobytu) anebo skutečnou totožnost svědka utajil pouze ve vztahu k některým z obviněných, pokud postup podle § 55 odst. 2 tr. ř. přichází ještě v úvahu.

(7) Státní zástupce, považuje-li to za potřebné, si vyžádá spis nebo obálku obsahující údaje o skutečné totožnosti svědka u policejního orgánu, u něhož jsou uloženy, a to zejména byl-li mu již předložen vyšetřovací (trestní) spis s návrhem na podání obžaloby. Se spisem se u státního zastupitelství nakládá podle zvláštních předpisů.²⁹⁾

Oddíl pátý

Dozor ve stadiu vyšetřování

Čl.24

Přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání

(1) Státní zástupce ihned po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání přezkoumá, zda

a) usnesení bylo vydáno příslušným policejním orgánem,

b) popis skutku ve výrokové části usnesení je uveden tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, obsahuje údaje o místě, době a způsobu spáchání trestného činu,

c) z popisu skutku jsou zřejmé všechny znaky skutkové podstaty stíhaného trestného činu včetně subjektivní stránky a skutečností, pro které policejní orgán posuzuje jednání obviněného jen jako přípravu či pokus nebo jako účastenství na trestném činu, pro který se trestní stíhání vede,

d) trestný čin je uveden číselným označením i slovním pojmenováním včetně označení jeho stadia a formy účastenství,

e) trestní stíhání obviněného není nepřípustné (§ 159a odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 11 odst. 1 tr. ř.),

f) v odůvodnění usnesení jsou uvedeny zejména konkrétní důkazy a skutečnosti, o které policejní orgán opírá důvodnost zahájení trestního stíhání, a právní zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu odůvodňujícího použitou právní kvalifikaci z hlediska všech znaků stíhaného trestného činu včetně jeho stadia či formy účastenství.

(2) Jsou-li splněny podmínky § 28 odst. 2 tr. ř., státní zástupce ověří, zda policejní orgán pořídil překlad a obviněnému doručil překlad usnesení o zahájení trestního stíhání nebo jeho části. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.

(3) Zjistí-li státní zástupce, že usnesení bylo vydáno policejním orgánem, který není věcně příslušný k vyšetřování, postupuje podle čl. 4 odst. 4 a přiměřeně podle čl. 20 odst. 3.

(4) Pokud výroková část vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti, státní zástupce spisový materiál přezkoumá. Zjistí-li, že usnesení je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje neprodleně podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Spisový materiál po zrušení vrátí policejnímu orgánu s pokynem podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud neuplatní - je-li to potřebné - ještě jiná opatření v rámci dozoru (např. podle § 157 odst. 2 písm. b) nebo § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.).

(5) Obsah spisu přezkoumá také tehdy, byla-li podána stížnost proti usnesení obviněným nebo jinou oprávněnou osobou. O stížnosti rozhodne s přihlédnutím k rozsahu spisového materiálu, který je nutno přezkoumat, urychleně a dbá o to, aby s výjimkou případů, kdy bezprostředně po předložení spisu se stížností obviněného nebo oprávněné osoby je zřejmé, že usnesení o zahájení trestního stíhání bude nutno zrušit, byly i v době mezi oznámením usnesení a rozhodnutím o podané stížnosti prováděny vyšetřovací úkony.

(6) Nepodařilo-li se usnesení o zahájení trestního stíhání doručit osobě, která má být obviněna, proto, že je neznámého pobytu nebo z jiných závažných důvodů, a konání řízení proti uprchlému (§ 302 a násl. tr. ř.) nepřichází v úvahu, státní zástupce v takové věci pravidelně - nejméně jedenkrát za 6 měsíců a vydal-li předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (§ 76 odst. 1 věty druhé tr. ř.), nejméně jedenkrát za 3 měsíce - dotazy u policejního orgánu zjišťuje, zda nebylo možné usnesení o zahájení trestního stíhání řádně doručit nebo uplatnit jiný postup (např. konání řízení proti uprchlému).

Čl.25

Účast státního zástupce na vyšetřovacích úkonech

Při využívání svého oprávnění podle § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. se státní zástupce účastní zejména takových úkonů, které jsou rozhodné pro správné a úplné objasnění závažnější věci, a to především tehdy, jestliže je vzhledem k jejich povaze nelze opakovat. V dalším postupuje obdobně podle čl. 22.

Čl.26

Provádění jednotlivých úkonů nebo celého vyšetřování státním zástupcem

(1) Celé vyšetřování provede státní zástupce sám jen výjimečně. V takovém případě státní zástupce přiměřeně postupuje podle pokynu obecné povahy upravujícího postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Je-li toho třeba, nedostaví-li se obviněný nebo svědek k výslechu nebo je-li tu některý z důvodů uvedených v § 90 odst. 2 a § 98 tr. ř., státní zástupce požádá příslušný policejní orgán o předvedení obviněného nebo svědka. Jde-li o příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, požádá o předvedení jeho velitele nebo náčelníka.

Čl.27

Rozhodnutí o odnětí věci policejnímu orgánu

(1) Pokud státní zástupce ve vyšetřování podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř. věc odejme policejnímu orgánu, rozhodne o tom usnesením, proti němuž není stížnost přípustná.²⁾ Poté věc opatřením podle § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. přikáže jinému policejnímu orgánu.

(2) Postupuje-li státní zástupce podle § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř., přikáže usnesením, proti kterému není stížnost přípustná²⁾, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu.

(3) Státní zástupce podle odstavce 1 nebo 2 postupuje - nejde-li v případě uvedeném v odstavci 1 o řešení sporu o příslušnost mezi policejními orgány (čl. 4 odst. 2 až 4, čl. 20 odst. 3) - zejména tehdy, byl-li zjištěn důvod vyloučení policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné a nebude neprodleně vydáno odpovídající rozhodnutí podle § 31 odst. 1 tr. ř., nesprávný nebo nezákonný postup policejního orgánu při vyšetřování nebo neprovedení pokynu státního zástupce.

Oddíl šestý

Předchozí souhlas nebo povolení státního zástupce k postupu policejního orgánu v přípravném řízení

Čl.28

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce vydává předchozí souhlas policejnímu orgánu

a) k zadržení osoby podezřelé (§ 76 odst. 1 tr. ř.),

b) k odnětí věci (§ 79 odst. 1 tr. ř.),

c) k rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 1 tr. ř.) a k rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 3 tr. ř. ),

d) k rozhodnutí o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu a k rozhodnutí o zrušení nebo omezení těchto druhů zajištění (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1, 3 tr. ř.),

e) k rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 3 tr. ř.),

f) k prohlídce jiných prostor a pozemků (§ 83a odst. 1 tr. ř.),

g) k osobní prohlídce obviněného (§ 83b odst. 1 tr. ř.),

h) jestliže je v jiných prostorách a na pozemku třeba provést rekonstrukci, rekognici, prověrku na místě nebo vyšetřovací pokus a z povahy takového úkonu vyplývá, že jej nelze provést jinde, a ten, u koho se má úkon vykonat, k němu nedal souhlas (§ 85b a § 83a odst. 1 tr. ř.),

i) k dočasnému odložení zahájení trestního stíhání a k prodloužení lhůty k dočasnému odložení zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu (§ 159b odst. 1 a 2 tr. ř.).

(2) Státní zástupce vydává povolení policejnímu orgánu k

a) předstíranému převodu (§ 158c odst. 1, 2 tr. ř.); nesnese-li věc odkladu (§ 158c odst. 3 tr. ř.), lze je vydat i dodatečně,

b) sledování osob a věcí, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy (§ 158d odst. 2 tr. ř.) a k prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 4 poslední věta tr. ř.); nesnese-li věc odkladu, nejde-li o případy uvedené v § 158d odst. 3 tr. ř., lze je vydat i dodatečně (§ 158d odst. 5 tr. ř.).

(3) Státní zástupce může vyslovit dodatečný souhlas, nebo zrušit

a) rozhodnutí policejního orgánu o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79a odst. 1 poslední věta tr. ř.),

b) rozhodnutí policejního orgánu o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79b tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1 poslední větou tr. ř.),

c) rozhodnutí policejního orgánu o zajištění zaknihovaných cenných papírů v naléhavých případech, které nesnesou odkladu (§ 79c odst. 2, 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.).

(4) K vydání předchozího souhlasu podle odstavce 1 přistoupí státní zástupce jen na základě spolehlivé znalosti skutkového stavu, kterou získá ze spisu nebo ve výjimečných případech z informace policejního orgánu a kterou popřípadě upřesní dotazy. Státní zástupce ověří po předložení příslušného záznamu, protokolu nebo jiného dokladu, při prověrce spisového materiálu, prostudování (přezkoumání) spisu podle čl. 13 odst. 2 nebo zpracování obžaloby, návrhu na potrestání nebo jiného meritorního rozhodnutí, zda informace odpovídala skutečnosti a zda úkon, k němuž dal souhlas, byl proveden podle zákona. Písemné povolení podle odstavce 2, nejde-li o případy uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) věta za středníkem (odstavec 5 věta třetí), státní zástupce vydá až poté, co se seznámil se spisovým materiálem obsahujícím důvody, pro které policejní orgán udělení takového povolení požaduje. Je nepřípustné povolení vydávat telefonicky nebo faxem; prostřednictvím elektronické pošty^29a) ho lze v těchto případech udělit jen tehdy, je-li zaručeno utajení úkonu v rozsahu stanoveném pro tento úkon zvláštním zákonem.²⁸⁾

(5) Státní zástupce při přezkoumávání úkonů, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, zejména přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně z naléhavých důvodů nebylo možno souhlasu dosáhnout. Povolení vydá dodatečně (odstavec 2 písm. a) a b) věta za středníkem) nebo vysloví souhlas s již vydanými rozhodnutími (odstavec 3), jen byly-li splněny podmínky pro provedení těchto úkonů policejním orgánem bez jeho předchozího souhlasu nebo povolení a současně by jinak byly splněny podmínky k vydání tohoto souhlasu nebo povolení již v době provádění úkonů; jinak neprodleně přistoupí ke zrušení rozhodnutí policejního orgánu nebo k nevydání povolení dodatečně. Zjistí-li při přezkoumání úkonů provedených bez předchozího souhlasu či povolení, závady, písemně na ně upozorní příslušného nadřízeného policejního orgánu, a to popřípadě i prostřednictvím vedoucího státního zástupce (čl. 10 odst. 1), pokud nebude v úvahu přicházet též jiné neodkladné opatření (např. propuštění obviněného ze zadržení).

(6) O každém souhlasu, povolení a o každém jejich odmítnutí, jakož i o výsledku přezkoumání ve smyslu předchozích odstavců, učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.

Oddíl sedmý

Další oprávnění státního zástupce v přípravném řízení

Čl.29

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce je kromě svých výlučných oprávnění uvedených v § 175 odst. 1 tr. ř. dále v přípravném řízení oprávněn

a) požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů, v řízení o trestném činu podle § 178 tr. zák. individuální údaje získané podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a údaje, které byly získány v daňovém řízení za podmínek stanovených v § 24 odst. 5 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (§ 8 odst. 2 tr. ř.),

b) z důvodů uvedených v § 8 odst. 2 tr. ř. nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů nejvýše na dobu 6 měsíců, dále vydat příkaz k prodloužení takového sledování, trvá-li účel, pro který bylo sledování nařízeno, a to popřípadě i opakovaně (§ 8 odst. 3 věta první a druhá tr. ř.),

c) podle § 74a odst. 3 tr. ř. a za přiměřeného použití § 72 odst. 1 až 3 tr. ř. vyhovět žádosti obviněného, proti kterému je vedeno trestní stíhání ve výkonu trestu odnětí svobody, o zrušení nebo zmírnění nezbytných omezení stanovených podle § 74a odst. 1 tr. ř. nebo i bez této žádosti tato omezení zrušit nebo zmírnit, jestliže pominuly nebo se změnily důvody vazby,

d) rozhodovat o žádostech majitele účtu, jehož peněžní prostředky na účtu u banky, u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, byly zajištěny, o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79a odst. 4 tr. ř.); o žádostech oprávněných osob o zrušení nebo omezení blokace peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokace čerpání finančního úvěru nebo blokace finančního pronájmu (§ 79b poslední věta tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.), jakož i o žádostech majitele cenných papírů o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.),

e) nařídit vydání nedoručených poštovních zásilek, jiných zásilek nebo telegramů poštou nebo osobou provádějící jejich přepravu k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení v konkrétní věci (§ 86 odst. 1 tr. ř.),

f) nařídit sledování zásilky (§ 87b odst. 1 tr. ř.) a dávat pokyny policejnímu orgánu k dalšímu postupu ohledně sledování zásilky, jestliže věc nesnese odkladu a příkazu nelze předem dosáhnout (§ 87b odst. 2 tr. ř.); vydat příkaz k ukončení sledování zásilky (§ 87b odst. 4 věta první tr. ř.),

g) vyslovit souhlas s pohřbením mrtvoly, vzniklo-li podezření, že smrt člověka byla způsobena trestným činem a byla-li provedena pitva (§ 115 odst. 1 věta druhá a třetí tr. ř.).

(2) Při podání žádosti, vydání nařízení, pokynu nebo příkazu podle odstavce 1 státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 28 odst. 4 a 6.

Čl.30

Posuzování činnosti agenta

(1) Státní zástupce příslušný podle § 18a odst. 2 věty druhé jednacího řádu je rovněž oprávněn od policejního orgánu vyžadovat údaje potřebné pro posouzení, zda trvají důvody pro použití agenta a zda je jeho činnost v souladu se zákonem; policejní orgán je v této souvislosti povinen předložit státnímu zástupci záznam o výsledku použití agenta (§ 158e odst. 7 tr. ř.). Tento státní zástupce rovněž o výsledku použití agenta informuje státního zástupce vykonávajícího dozor nad zachováváním přípravném řízení ve věci a dohodne s ním zpravidla další postup potřebný pro splnění účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.); při podání této informace musí být zajištěna ochrana utajovaných skutečností podle zvláštního zákona.²⁸⁾

(2) Zjistí-li státní zástupce na základě posouzení činnosti agenta prováděného pravidelně, nejméně však jednou za tři měsíce, že důvody pro použití agenta pominuly, dá policejnímu orgánu pokyn k bezodkladnému ukončení činnosti agenta.

Čl.31

Vyžadování údajů pro účely trestního řízení a zproštění povinnosti mlčenlivosti podle zvláštních právních předpisů

(1) Požaduje-li státní zástupce údaje podle § 8 odst. 2 tr. ř. čl. 29 odst. 1 písm. a), dbá o to, aby rozsah vyžadovaných údajů byl omezen na míru nezbytnou pro posouzení věci, zásah do práva na zachování jejich utajení byl prováděn v míře přiměřené účelu trestního řízení a byla učiněna opatření k jejich ochraně před zneužitím nepovolanými osobami. Za tím účelem co nejpřesněji konkretizuje svůj požadavek na sdělení těchto údajů.

(2) Má-li být proveden výslech zaměstnance dožadovaného subjektu předtím, než byl zaměstnanec zproštěn příslušné povinnosti mlčenlivosti způsobem stanoveným zvláštním zákonem nebo podle § 8 odst. 5 tr. ř., státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán postupoval podle ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících postup zaměstnanců uvedeného subjektu při zproštění povinnosti mlčenlivosti, a bude-li zjištěno, že zvláštní zákon nestanoví podmínky, za nichž lze pro účely trestního řízení sdělovat skutečnosti, které jsou podle něho utajovány nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, mu včas předložil žádost o podání příslušného návrhu soudci čl. 32 odst. 1 písm. a).

Čl.31a

Nařízení sledování účtu a prodloužení doby takového sledování

(1) Před vydáním nařízení o sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů (dále jen "sledování účtu") státní zástupce přezkoumá, zda je vydání nařízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Při vydávání nařízení a při prodlužování doby sledování státní zástupce dbá o to, aby zásah do bankovního tajemství nebo tajnosti údajů z evidence cenných papírů byl proveden v míře co nejmenší, odpovídal závažnosti trestného činu a aby zejména doba trvání sledování účtu byla přiměřená účelu trestního řízení.

(2) V nařízení o sledování účtu se uvede zejména

a) přesné označení účtu, který má být sledován, včetně údajů o bance nebo o tom, že účet je veden u Střediska cenných papírů, a o majiteli účtu,

b) adresa banky nebo označení Střediska cenných papírů,

c) účel sledování účtu,

d) doba, po kterou bude sledování trvat, která může činit nejvýše 6 měsíců,

e) způsob sdělování údajů o bankovních operacích nebo operacích prováděných na účtu u Střediska cenných papírů státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

(3) Zjistí-li státní zástupce, a to zpravidla na základě odůvodněného požadavku policejního orgánu, že účel, pro který bylo sledování nařízeno odst. 2 písm. c) , trvá i po uplynutí doby, na niž bylo sledování podle dříve vydaného nařízení omezeno odst. 2 písm. d) , vydá příkaz o prodloužení doby sledování účtu. Ohledně náležitostí příkazu platí obdobně odstavec 2.

Oddíl osmý

Návrhy státního zástupce na vydání rozhodnutí soudu v přípravném řízení

Čl.32

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce předkládá soudu zejména tyto návrhy na rozhodnutí v přípravném řízení:

a) návrh na vydání předchozího souhlasu k vyžádání skutečností, které jsou podle zvláštního zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, v přípravném řízení, nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž je lze v trestním řízení sdělit (§ 8 odst. 5 tr. ř.),

b) návrh na ustanovení obhájce (§ 39 tr. ř.), jsou-li dány důvody nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.),

c) návrh na rozhodnutí o tom, že poškození mohou svá práva v trestním řízení uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí (§ 44 odst. 2 věta první tr. ř.), a na výběr společných zmocněnců za podmínek § 44 odst. 2 věty třetí tr. ř.,

d) návrh na vzetí do vazby (§ 68, § 73 odst. 4 a § 73a odst. 4 věta druhá tr. ř.), včetně případů, kdy je podáván takový návrh, bylo-li zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, dále návrh na ponechání obviněného ve vazbě ze stejných důvodů (§ 71 odst. 2 část věty druhé za středníkem tr. ř.),

e) návrh na vydání příkazu k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.),

f) návrh na rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.),

g) návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a tr. ř.),

h) návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1 tr. ř.),

i) návrh na vstup do bytu a obydlí k provedení rekonstrukce, rekognice nebo vyšetřovacího pokusu na uvedených místech (§ 85b a § 83 odst. 1 tr. ř.),

j) návrh na otevření zásilek (§ 87 odst. 1 tr. ř.),

k) návrh na záměnu zásilek (§ 87a odst. 1 tr. ř. ),

l) návrh na odposlech a záznam telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 1 tr. ř.) včetně návrhu na prodloužení doby jejich provádění (§ 88 odst. 2 věta třetí tr. ř.),

m) návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat (§ 88a odst. 1 tr. ř.),

n) návrh na pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu nebo zvláštním oddělení nápravného zařízení (§ 116 odst. 2 tr. ř.) a návrh na prodloužení doby takového pozorování (§ 117 tr. ř.),

o) návrh na sledování osob a věcí, pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků (§ 158d odst. 3 tr. ř.) a na prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 4 tr. ř.),

p) návrh na vydání zatýkacího rozkazu (§ 384 odst. 1 věta druhá tr. ř.) a na to, aby soudce soudu příslušného pro vydání zatýkacího rozkazu učinil žádost adresovanou Ministerstvu spravedlnosti, aby požádalo orgány cizího státu o uvalení předběžné vazby na obviněného (§ 386 odst. 1 tr. ř.),

q) návrh, aby předseda senátu nebo soudce, který vydal zatýkací rozkaz, požádal Ministerstvo spravedlnosti o zajištění dočasného převzetí vyžádané osoby na území České republiky za účelem provedení úkonů nezbytných pro ukončení trestního stíhání (§ 390 odst. 1 věta druhá tr. ř.),

r) návrh na vzetí zadržené osoby, o jejíž vydání požádal cizí stát, do předběžné vazby (§ 395 odst. 3 tr. ř., § 396 odst. 1 tr. ř.), do vydávací vazby (§ 397 odst. 3 věta první a druhá tr. ř.), a to i v průběhu zkráceného vydávacího řízení (§ 398 odst. 5 tr. ř.),

s) návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu (§ 405 odst. 1 tr. ř.),

t) návrh, aby soudce, který vydal evropský zatýkací rozkaz, požádal orgán předávajícího státu o výslech nebo dočasné převzetí osoby, na kterou vydal evropský zatýkací rozkaz, na území České republiky pro účely trestního stíhání (§ 407 odst. 1 tr. ř.),

u) návrh na vzetí zadržené osoby, o jejíž předání požádal cizí stát, do předběžné vazby (§ 410, § 395 odst. 3 tr. ř., § 396 odst. 1 tr. ř.), do předávací vazby (§ 411 odst. 4, § 397 odst. 3 věta první a druhá tr. ř.), a to i v průběhu zkráceného předávacího řízení (§ 413 odst. 3, § 411 odst. 4 tr. ř.),

v) návrh na dočasné předání vyžádané osoby do vyžadujícího státu k vykonání nezbytných procesních úkonů trestního řízení (§ 414 odst. 1 věta první tr. ř.),

w) návrh na to, který evropský zatýkací rozkaz bude vykonán, je-li do právní moci rozhodnutí o předání na tutéž vyžádanou osobu doručeno více evropských zatýkacích rozkazů (§ 419 odst. 1 věta první tr. ř.),

y) návrh na vzetí do vazby v případech uvedených v § 422 odst. 3, § 423 odst. 3 tr. ř., případně ve spojení s § 424 tr. ř.,

z) návrh na to, aby osoba, u níž dožádaný stát povolil dočasné odevzdání na území České republiky, byla po dobu tohoto dočasného odevzdání ve vazbě (§ 440 odst. 2 věta první tr. ř.), a to i v případě předání osoby z cizího státu k účasti na úkonu právní pomoci prováděného na území České republiky na žádost orgánů cizího státu (§ 440 odst. 4 tr. ř.).

(2) Návrh na povolení použití agenta a na prodloužení doby jeho použití (§ 158e odst. 4 tr. ř.) předkládá vrchnímu soudu státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru; ve věci pokud takové státní zastupitelství nelze určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal (§ 18a odst. 2 věta první jednacího řádu). K podání návrhu Vrchnímu soudu v Praze na povolení činnosti policisty cizího státu jako agenta podle § 158e tr. ř. je příslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze (§ 437 odst. 2 tr. ř.).

(3) Před podáním návrhu soudu státní zástupce přezkoumá, zda jsou splněny zákonné podmínky k jeho podání. Návrh na ustanovení obhájce obviněnému v případech nutné obhajoby, návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a tr. ř. a návrh na sledování osob a věcí, pokud má být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, jakož i na prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 3 a odst. 4 poslední věta tr. ř.), podá jen tehdy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a neučinil-li tak již policejní orgán.

(4) Návrhy uvedené v odstavci 1 a 2 musí být odůvodněny a důkazy o nich předloženy tak, aby soud o nich mohl v souladu s návrhem a obsahem popřípadě předloženého spisového materiálu rozhodnout.

(5) Návrhy podle odst. 1 písm. k), l), popř. i písm. o), a dále podle odstavce 2 musí být označeny příslušným stupněm utajení.³⁰⁾

(6) Pokud státní zástupce nevyhoví žádosti policejního orgánu o podání návrhu soudu na vydání rozhodnutí, povolení, souhlasu nebo příkazu soudu podle odst. 1 písm. b) až o), učiní o tom záznam do dozorového spisu a policejnímu orgánu to písemně nebo telefonicky sdělí.

Čl.33

Předkládání dalších žádostí, návrhů a podnětů soudu

(1) Státní zástupce v přípravném řízení předkládá soudu též

a) žádosti o propuštění z vazby na svobodu obviněných (§ 72 odst. 3, § 73b odst. 3 věta třetí tr. ř.),

b) žádosti obviněných o zrušení nebo zmírnění omezení ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a odst. 3 tr. ř. ve spojení s § 72 odst. 2 tr. ř.),

pokud těmto žádostem v plném rozsahu nevyhověl.

(2) Státní zástupce podává podle § 158a tr. ř. soudu návrh na provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu spočívajícího ve výslechu svědka nebo v rekognici v prověřování za účasti soudce za podmínek uvedených v čl. 21 odst. 2, 3.

(3) Státní zástupce dále v přípravném řízení předkládá soudu návrh obviněného, jeho obhájce nebo osob uvedených v § 37 odst. 1 tr. ř., že obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.), vlastní návrh na to, že obviněný má uvedený nárok, vyplývá-li z důkazů shromážděných v přípravném řízení, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby (§ 33 odst. 2 věta druhá tr. ř.), a vyjadřuje se k návrhu poškozeného, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.).

(4) Státní zástupce může soudu učinit návrh nebo podnět k rozhodnutí

a) o vyloučení zvoleného advokáta jako obhájce z obhajování (§ 37a odst. 1, 2 tr. ř.),

b) o zproštění ustanoveného obhájce povinnosti obhajování (§ 40a odst. 1 tr. ř. ve spojení rovněž s § 37a odst. 1, 2 tr. ř., popř. i s § 33 odst. 4 poslední větou tr. ř.),

c) o zproštění zmocněnce poškozeného povinnosti zastupovat poškozeného (§ 51a odst. 4 tr. ř.).

(5) Při předkládání těchto žádostí, návrhů a podnětů postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 32 odst. 3 první věty a odst. 4.

Čl.34

Předkládání spisů soudu v souvislosti se stížnostmi podanými proti rozhodnutím státního zástupce v přípravném řízení

(1) Státní zástupce předkládá soudu spisový materiál spolu s podanou stížností proti usnesení státního zástupce

a) jímž rozhodl o dalším trvání vazby (§ 73b odst. 2, § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř.),

b) jímž rozhodl o přijetí některého z opatření nahrazujícího vazbu (čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 1) nebo o změně důvodů vazby podle čl. 40 odst. 4 (§ 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam),

c) jímž rozhodl o dalším trvání omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a odst. 3, § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam),

d) jímž rozhodl o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, jímž rozhodl o omezení zajištění, nebo jímž nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění (§ 79a odst. 1, 3, 4 tr. ř., § 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.),

e) jímž rozhodl o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiné instituce, která vede účet pro jiného, o blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, o blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu, rozhodl o omezení takového zajištění nebo blokace, nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení takového zajištění nebo blokace (§ 79b, § 79a odst.1, 3, 4 a § 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.),

f) jímž rozhodl o zajištění zaknihovaných cenných papírů, rozhodl o omezení takového zajištění nebo nevyhověl žádosti o zrušení nebo omezení zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 4, § 146a odst. 1 písm. c) tr. ř.),

g) v případech uvedených v § 146a odst. 1 písm. d) až f) tr. ř.

(2) Státní zástupce předkládá soudu spisový materiál se stížností i tehdy, pokud byla podána proti usnesení policejního orgánu, jímž rozhodoval o zajišťovacích institutech uvedených v odst. 1 písm. d) až f), nebylo-li usnesení státním zástupcem zrušeno, nebo jímž rozhodl o uložení pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1 tr. ř.).

(3) Při předkládání stížností soudu postupuje státní zástupce obdobně podle čl. 32 odst. 3 první věty a odst. 4.

Oddíl devátý

Dozor státního zástupce při zajištění osob a ve vazebních věcech v přípravném řízení

Čl.35

Zadržení osoby podezřelé

(1) Státní zástupce vydá předchozí souhlas podle § 76 odst. 1 tr. ř. k zadržení osoby podezřelé z trestného činu na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit jen zcela výjimečně, např. v mimopracovní době, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního spojení podklady pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i za využití technických prostředků (např. faxu nebo prostřednictvím elektronické pošty). O udělení telefonického souhlasu nebo souhlasu za použití faxu anebo elektronické pošty státní zástupce učiní do dozorového spisu záznam, v němž uvede i důvody naléhavosti udělení souhlasu.

(2) Souhlas na podkladě písemné žádosti i zcela výjimečně bez ní vydá státní zástupce jen tehdy, je-li dostatečně odůvodněn závěr, že podezřelá osoba spáchala trestný čin, je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř., zadržení podezřelé osoby je naléhavé a nelze proti této osobě ihned zahájit trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.), obviněného zadržet podle § 75 tr. ř. a podat soudu návrh na vzetí do vazby.

(3) Státní zástupce vydá předchozí souhlas i tehdy, jestliže z dostatečně odůvodněné žádosti policejního orgánu je zřejmé, že jde o zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, která nemohla být obviněna jen proto, že pobyt této osoby není znám a je nebo má být po ní vyhlášeno pátrání podle interních předpisů Policie České republiky, nejsou-li současně splněny podmínky pro konání řízení proti uprchlému (§ 302 tr. ř.). Vydá-li státní zástupce předchozí souhlas se zadržením takové osoby, nejméně jednou za tři měsíce, pokud podle okolností případu nepřichází v úvahu i lhůta kratší, zjišťuje u policejního orgánu, zda osoba již nebyla zadržena a zda se případně podmínky pro vydání předchozího souhlasu nezměnily. Došlo-li v těchto případech k podstatné změně okolností případu, jež by odůvodnila nevydání předchozího souhlasu se zadržením osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, státní zástupce dříve vydaný předchozí souhlas odvolá. Odvolání předchozího souhlasu neprodleně zašle policejnímu orgánu.

(4) Souhlas k zadržení lze vydat i tehdy, je-li osoba podezřelá ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 68 odst. 2 tr. ř., i když v této době ještě nebudou zjištěny okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 tr. ř.

(5) Při udělení souhlasu k zadržení státní zástupce (odstavce 1 až 4) s přihlédnutím k povaze věci určí policejnímu orgánu, který zadržení provede, lhůtu, v níž mu bude předán protokol o výslechu zadržené osoby, usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál. Lhůtu určí tak, aby mohl v zákonné lhůtě 48 hodin (§ 76 odst. 4 poslední věta tr. ř.) věc náležitě posoudit a popřípadě podat návrh na vzetí do vazby. V případech uvedených v odstavci 4 policejnímu orgánu uloží, aby byly v průběhu lhůty zjišťovány i okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 tr. ř. za předpokladu, že bude nadále dáno podezření ze spáchání některého trestného činu uvedeného v § 68 odst. 2 tr. ř. Totéž platí v případě, má-li za to, že je již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.).

(6) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 5 státní zástupce přezkoumá, zda policejní orgán, který zadržení provedl, nebo kterému byla předána osoba, jejíž svobodu omezil kdokoli (§ 76 odst. 2 věta druhá tr. ř.), sepsal protokol o zadržení, zda protokol obsahuje náležitosti uvedené v § 76 odst. 3 tr. ř., zda osobu vyslechl a zda bylo vůči ní zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.). Bylo-li trestní stíhání zahájeno pro některý trestný čin uvedený v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo vyplývá-li z předložených spisových materiálů, že zjevně jde o takový trestný čin, nebo je-li již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.), zjišťuje, zda byla policejním orgánem dostatečně zadokumentována existence odpovídající okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 tr. ř. Tam, kde je v pracovní době a v době pracovní pohotovosti možno využít technických prostředků (např. faxu nebo elektronické pošty), státní zástupce trvá na tom, aby jich bylo využito vzápětí po ukončení výslechu, popřípadě již v jeho průběhu. Přesný čas doručení spisových materiálů policejním orgánem poznamená do dozorového spisu.

(7) Po doručení spisových materiálů uvedených v odstavci 5 přezkoumá státní zástupce dále i odůvodněnost podezření z trestné činnosti a zda jsou dány konkrétní skutečnosti odůvodňující vazbu, a to i z hlediska podmínek stanovených v § 67 tr. ř. za citací důvodů vazby (dále jen "skutečnosti odůvodňující vazbu"). Zjistí-li, že je nezbytné k odůvodnění podezření z trestné činnosti, skutečností odůvodňujících vazbu nebo v případě, je-li obviněný stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo vyplývá-li z předložených spisových materiálů, že zjevně jde o takový trestný čin, okolností uvedených v § 68 odst. 3 tr. ř., provést další úkony či důkazy, uloží jejich provedení neprodleně policejnímu orgánu. Zjistí-li nedůvodné omezení osobní svobody nebo překážku trestního stíhání, kterou nelze odstranit, propustí zadrženou osobu na svobodu. Stejně postupuje, shledá-li, že u obviněného stíhaného pro některý trestný čin uvedený v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo vyplývá-li z předložených spisových materiálů, že zjevně jde o takový trestný čin, není dána žádná z okolností uvedených v § 68 odst. 3 tr. ř., a to ani na základě dodatečně provedených úkonů či důkazů. Totéž se týká případů, kdy je již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.).

(8) Státní zástupce vyslechne sám zadrženou osobu podezřelou pouze tehdy, vyvstanou-li závažné pochybnosti o odůvodněnosti podezření z trestné činnosti, o skutečnostech odůvodňujících vazbu nebo o okolnostech uvedených v § 68 odst. 3 tr. ř., je-li trestní stíhání vedeno pro některý trestný čin uvedený v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo vyplývá-li z předložených spisových materiálů, že zjevně jde o takový trestný čin, a tyto pochybnosti nelze odstranit, vyslechl-li by tuto osobu policejní orgán.

Čl.36

Zadržení obviněného

(1) Státní zástupce dbá, aby mu zadržení obviněného podle § 75 tr. ř. bylo policejním orgánem bezodkladně ohlášeno telefonicky nebo jiným obdobným způsobem. Při ohlášení určí policejnímu orgánu lhůtu k předání protokolu o zadržení a dalšího materiálu, který je nezbytný k tomu, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. Určí lhůtu tak, aby mohl ve lhůtě 48 hodin (§ 75 poslední věta, § 77 odst. 1 tr. ř.) nařídit propuštění zadržené osoby nebo ji odevzdat soudu v zákonné lhůtě s návrhem na vzetí do vazby. Při tom postupuje podle čl. 35 odst. 5 věty druhé a třetí obdobně. O svých opatřeních učiní záznam do dozorového spisu, kde uvede také přesný čas zadržení obviněného a přesný čas ohlášení.

(2) Po doručení protokolu o zadržení obviněného a dalšího materiálu státní zástupce prověří, zda jsou dány skutečnosti odůvodňující vazbu, zda zadržení následovalo až po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin, po jeho oznámení obviněnému a zda věc nesnesla odkladu.

(3) Je-li trestní stíhání proti obviněnému konáno pro některý trestný čin uvedený v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo vyplývá-li z předložených spisových materiálů, že zjevně jde o takový trestný čin, státní zástupce přezkoumá, zda ve vztahu k obviněnému je dána odpovídající okolnost uvedená v § 68 odst. 3 tr. ř. Není-li tomu tak a nepřichází-li v úvahu zjištění některé této okolnosti dodatečně, ale ještě ve lhůtě uvedené v § 77 odst. 1 tr. ř., vydá příkaz k propuštění obviněného ze zadržení na svobodu. Obdobně postupuje, je-li již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.).

(4) Povinnosti uvedené v čl. 35 odst. 6 až 8 platí jinak obdobně pro postup státního zástupce při zadržení obviněného.

Čl.37

Návrh na vzetí do vazby

(1) Návrh na vzetí do vazby podá státní zástupce zpravidla na návrh policejního orgánu. Pokud podá návrh sám, sdělí to policejnímu orgánu. Považuje-li za potřebné obviněného před podáním návrhu vyslechnout, požádá příslušný orgán, aby obviněného předvedl podle § 90 odst. 2 tr. ř. (čl. 26 odst. 2 věta první).

(2) Před podáním návrhu na vzetí do vazby státní zástupce zkoumá, zda důvody vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. včetně okolností vztahujících se k důvodnosti podezření z trestné činnosti ve vztahu k obviněnému jsou podloženy konkrétními skutečnostmi; zjistí-li, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř.), navrhne soudu, aby výslovně v rozhodnutí konstatoval tuto skutečnost. Státní zástupce při posuzování podmínek k podání návrhu vždy zvažuje i omezení uvedená v § 68 odst. 2 tr. ř., popřípadě i důvody, které by v případě, že by již byl ve vazbě, vedly k jeho neprodlenému propuštění z vazby na svobodu (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.), stejně tak i okolnosti, které vylučují užití těchto omezení či důvodů (§ 68 odst. 3 tr. ř.), a zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nabídl-li obviněný nebo jiná osoba záruku, dohled nebo slib, vyjádří se státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby i k této nabídce, a jsou-li důvody pro jejich přijetí, navrhne soudu, aby je přijal. Obdobně postupuje, pokud obviněný nebo jiná osoba nabídne složení peněžité záruky (§ 73a tr. ř.).

(3) Předcházelo-li návrhu na vzetí do vazby zadržení podle § 75 nebo § 76 tr. ř., dbá státní zástupce na to, aby návrh na vzetí do vazby byl soudu doručen nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo omezení osobní svobody podle ustanovení § 12 odst. 8, § 13 odst. 5, § 14 odst. 1 písm. a) až c) a § 15 odst. 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších ;předpisů, nebo jiného zákona³¹⁾ jinak doba, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle ustanovení jiných zákonů, se do lhůty 48 hodin nezapočítává, pokud k omezení osobní svobody nedošlo v souvislosti s trestním řízením. Návrh státní zástupce doručí prostřednictvím kanceláře státního zastupitelství, doručovatele státního zastupitelství, justiční stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán podle § 62 odst. 1 tr. ř. s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis návrhu, který založí do dozorového spisu. V návrhu soudce upozorní na důležité skutečnosti, např. že obviněný žádá o ustanovení obhájce, že k jeho výslechu bude zapotřebí tlumočníka, apod.

(4) Pokud státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním orgánem postupuje podle čl. 35 odst. 7 věty druhé a uloží policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než soudce vyslechne obviněného (§ 77 odst. 2 tr. ř.), protokoly o těchto dodatečných úkonech předloží soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem.

Čl.38

Náležitosti návrhu

(1) Návrh na vzetí do vazby musí obsahovat zejména

a) osobní údaje obviněného (u osob bez jakýchkoliv dokladů a u cizinců nebo osob bez státní příslušnosti bez dokladů lze totožnost obviněného prokázat postupem podle § 13 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů),

b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností, z nichž plynou důvody, pro které došlo k zadržení,

c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, a to jeho zákonným pojmenováním i číselným označením,

d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti ve smyslu § 68 odst. 3 tr. ř. umožňují vzetí obviněného do vazby i při trestním stíhání pro trestné činy uvedené v § 68 odst. 2 tr. ř. anebo v případech, kdy je již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.),

e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení příslušného ustanovení trestního řádu; jde-li o důvod vazby pole § 67 písm. b) tr. ř. i okolnosti uvedené v § 71 odst. 2 části druhé věty za středníkem tr. ř., byly-li zjištěny, a návrh na to, aby v rozhodnutí byly tyto skutečnosti výslovně konstatovány,

f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a jaké konkrétní takto zjištěné skutečnosti odůvodňují důvody vazby uvedené v návrhu,

zdůvodnění, proč s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením,

h) dobu zadržení s uvedením dne a hodiny zadržení a ustanovení trestního řádu, podle něhož k zadržení došlo; dobu omezení osobní svobody podle ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiných zákonů, pokud k němu došlo v souvislosti s trestním řízením,

i) má-li obviněný obhájce, jméno a sídlo obhájce,

j) osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, bydliště, údaje k stíhané trestné činnosti) spoluobviněných, kteří se již nacházejí ve vazbě (§ 70a odst. 1 písm. g) tr. ř.),

k) další důležité skutečnosti týkající se osoby obviněného, ke kterým bude nutno přihlédnout v průběhu výkonu zadržení a případné vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení řádné ostrahy obviněného; týká-li se návrh více obviněných, uvedou se všechny údaje podle písm. a) až i) a k) ohledně každého z nich.

(2) Je-li dán důvod nutné obhajoby, obviněný nemá obhájce a prohlásil-li, že si obhájce nezvolí, přičemž policejní orgán dosud nepodal návrh na ustanovení obhájce obviněnému soudcem, státní zástupce ještě před podáním návrhu na vzetí obviněného do vazby příslušný návrh neprodleně podá (čl. 32 odst. 1 písm. b), odst. 3).

(3) V návrhu na vzetí obviněného do vazby státní zástupce rovněž upozorní na okolnost, že obviněný požaduje účast obhájce při výslechu před soudem (§ 77 odst. 2 věta druhá tr. ř.).

(4) Je-li třeba účasti obviněného u vyšetřovacích úkonů po podání návrhu na vzetí do vazby (např. provedení rekognice, domovní prohlídky, rekonstrukce, vyšetřovacího pokusu nebo prověrky na místě), uvede státní zástupce v návrhu i tuto skutečnost s uvedením místa a času předpokládaného úkonu (čl. 35 odst. 7 věta druhá, čl. 37 odst. 4). Státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby současně navrhne soudu, aby v příkazu k přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména spolupachatelů, kteří již jsou ve vazbě, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na to, zda obviněný může být zařazen do práce, aby nebyl měněn jeho vzhled, apod.

Čl.39

Účast státního zástupce při rozhodování soudu o vazbě

(1) Jestliže státní zástupce podá návrh na vzetí do vazby obviněného, u něhož nepředcházelo zadržení, požádá o předvedení obviněného podle § 90 odst. 2 tr. ř. policejní orgán. Státní zástupce se v těchto případech výslechu obviněného před soudem zpravidla zúčastní.

(2) Pokud návrhu na vzetí do vazby předcházelo zadržení (§ 75, § 76 odst. 1 tr. ř.) nebo omezení osobní svobody podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiného zákona, státní zástupce po obdržení vyrozumění o době a místě konání výslechu zváží svou účast na výslechu obviněného před soudcem (§ 77 odst. 2 tr. ř.), zejména jde-li o trestný čin, k jehož projednání je v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 17 tr. ř.), nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně náročných. Výslechu se dále může zúčastnit i v jiných věcech, než uvedených v první větě, a to tehdy, považuje-li za potřebné předložit soudu materiály, získané dodatečně na základě svého pokynu policejnímu orgánu, anebo má-li za to, že vzhledem k okolnostem omezení osobní svobody obviněného nebo k upřesnění skutečností nezbytných pro správné posouzení jednání, za které je obviněný stíhán, je jeho účast při výslechu nutná.

Přezkoumávání důvodnosti vazby v přípravném řízení, změna důvodů vazby, rozhodování o žádostech o propuštění z vazby na svobodu

Čl.40

(1) V průběhu celého přípravného řízení je státní zástupce povinen zkoumat, zda důvody vazby trvají (§ 72 odst. 1 věta první tr. ř.). Zjistí-li, že pominuly, rozhodne usnesením, že se obviněný propouští z vazby na svobodu (§ 72 odst. 2 písm. a) tr. ř.). Příkaz k propuštění obviněného z vazby na svobodu je nutno bezodkladně doručit věznici, ve které je vazba vykonávána, a ověřit, zda byl věznici skutečně doručen.

(2) Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby na svobodu také tehdy, jestliže na základě skutečností zjištěných v přípravném řízení je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a do této doby nebylo konstatováno soudcem nebo soudem, že obviněný se dopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3 tr. ř. (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.).

(3) Obviněného je třeba propustit z vazby na svobodu, dojde-li v průběhu přípravného řízení ke změně právního posouzení na trestný čin uvedený v § 68 odst. 2 tr. ř. a do této doby nebylo konstatováno soudcem nebo soudem, že obviněný se dopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3 tr. ř.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že některý důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a), b), c) tr. ř. pominul, ale některý z důvodů vazby nadále trvá (zúžení důvodů vazby), rozhodne neprodleně o změně důvodů vazby, a to usnesením (§ 119 odst. 2 ;tr. ř.) o stížnosti proti tomuto usnesení rozhoduje soud (§ 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam). O změně důvodů vazby bez průtahů státní zástupce vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. b) tr. ř.).

(5) Zjistí-li státní zástupce, že některý důvod vazby ve smyslu § 67 písm. a), b), c) tr. ř. vedle důvodů, pro které je obviněný již ve vazbě, nově vznikl (rozšíření důvodů vazby), navrhne soudu, aby o změně důvodů vazby rozhodl. Učiní tak zejména při předložení žádosti obviněného o propuštění z vazby anebo před svým postupem podle § 71 odst. 3, 4 tr. ř., ale i v jiných případech neprodleně po zjištění podle věty první. Svůj návrh vždy náležitě odůvodní.

(6) Je-li obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) tr. ř. a má-li státní zástupce za to, že bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část věty druhé za středníkem tr. ř.), neprodleně podá návrh soudu, aby bylo rozhodnuto o tom, že se obviněný nadále ponechává ve vazbě z tohoto důvodu. Při podání takového návrhu postupuje přiměřeně podle odstavce 5 a dále podle čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 1. Proti usnesení soudu je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby.

(7) Státní zástupce postupuje podle odstavce 6 obdobně, vyjde-li v průběhu přípravného řízení najevo, že obviněného je třeba upozornit na změnu právní kvalifikace na některý z trestných činů uvedených v § 68 odst. 2 tr. ř. nebo je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody (§ 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.), a současně byla zjištěna některá z okolností uvedených v § 68 odst. 3 tr. ř. a taková okolnost byla v přípravném řízení konstatována soudcem nebo soudem.

Čl.41

(1) Podal-li obviněný žádost o propuštění z vazby, státní zástupce bezodkladně přezkoumá, zda důvody vazby nadále trvají, a pokud žádosti obviněného nevyhoví, předloží ji nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení (§ 73b odst. 3 třetí věta tr. ř.) soudu k rozhodnutí se svým odůvodněným stanoviskem spolu s vyšetřovacím spisem nebo jeho konceptem, nelze-li vyšetřovací spis ze závažných důvodů předložit. O předložení žádosti soudu současně obviněného vyrozumí.

(2) Byla-li žádost o propuštění z vazby na svobodu obviněným podána ještě předtím, než státní zástupce podal na tohoto obviněného obžalobu, ale o žádosti nebylo ke dni doručení obžaloby soudu příslušným soudem (§ 26 tr. ř.) rozhodnuto nebo bylo sice o ní tímto soudem rozhodnuto, ale nebylo dosud rozhodnuto o stížnosti podané obviněným, státním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou, státní zástupce postupuje podle čl. 61 odst. 10.

Čl.42

Nahrazení vazby zárukou, slibem a dohledem probačního úředníka

(1) Je-li dán u obviněného, který je ve vazbě, důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) tr. ř., může státní zástupce rozhodnout o propuštění obviněného z vazby na svobodu, jestliže zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba nabídne záruku podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř., obviněný dá písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř., jestliže státní zástupce považuje tuto záruku nebo slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečné a přijme je, anebo s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným (§ 73 odst. 1 písm. c) tr. ř.).

(2) Jestliže obviněný, který byl propuštěn na svobodu po přijetí záruky, slibu nebo uplatnění dohledu probačního úředníka, neplní povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým z těchto opatření, může státní zástupce po přezkoumání věci podat soudu návrh na opětovné vzetí obviněného do vazby, popřípadě návrh na vydání příkazu k zatčení (§ 73 odst. 4 tr. ř.). Při podání těchto návrhů postupuje státní zástupce podle čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 38 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 až 3 přiměřeně.

Čl.43

Peněžitá záruka

(1) Je-li u obviněného, který je ve vazbě, dán důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) tr. ř. a není-li v případě důvodu vazby podle § 67 písm. c) tr. ř. obviněný stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 73a odst. 1 větě druhé tr. ř., může státní zástupce k návrhu obviněného nebo jiné osoby vyslovit, že přijetí peněžité záruky nabízené obviněným nebo s jeho souhlasem jinou osobou je přípustné, určit její výši v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše s přihlédnutím k osobě a majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabídl, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby, jakož i způsob jejího složení (na účet státního zastupitelství nebo v hotovosti), a propustit obviněného z vazby na svobodu. Usnesení o propuštění z vazby na svobodu lze vydat zásadně až poté, co obviněný nebo jiná osoba určeným způsobem složí stanovenou peněžitou částku.

(2) Součástí usnesení o přípustnosti přijetí peněžité záruky musí být i poučení obviněného a osoby, která peněžitou záruku složila, na dobu trvání peněžité záruky, nerozhodne-li soud jinak (§ 73a odst. 5 věta první tr. ř.), a na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.) nebo být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení (§ 73a odst. 6 tr. ř.).

(3) Státní zástupce může změnit své rozhodnutí o přípustnosti přijetí peněžité záruky a o její výši a způsobu složení do doby, než na základě tohoto rozhodnutí bude obviněný propuštěn z vazby na svobodu, jen v případě, kdy došlo k podstatné změně okolností případu rozhodných pro takové rozhodnutí (§ 73a odst. 4 tr. ř. per analogiam), zejména

a) vyšla-li najevo další trestná činnost obviněného, bylo-li již proti němu pro ni zahájeno trestní stíhání a ve věci je konáno společné řízení (§ 20 odst. 1 tr. ř.), nebo

b) je-li obviněný nově stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 73a odst. 1 větě druhé tr. ř. a je současně dán důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř., nebo

c) u obviněného byl soudem konstatován důvod vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. nebo okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 písm. d) nebo § 71 odst. 2 části věty druhé za středníkem tr. ř.

(4) Podají-li obviněný nebo jiná osoba proti usnesení vydanému podle odstavce 1 nebo 3 stížnost, rozhoduje o ní vždy soud (§ 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam).

(5) Nevyhoví-li státní zástupce návrhu obviněného na to, aby bylo vysloveno, že přijetí peněžité záruky je přípustné (§ 73a odst. 2 písm. b) tr. ř.), ve lhůtě pěti pracovních dnů jej ;předloží k rozhodnutí soudu (§ 73b odst. 3 předposlední věta tr. ř.) čl. 41 odst. 1 se tu užije obdobně. Stejně státní zástupce postupuje v případě, učiní-li takový návrh se souhlasem obviněného jiná osoba.

(6) Státní zástupce zruší nebo změní výši peněžité záruky na návrh obviněného nebo osoby, která ji složila, anebo i bez takového návrhu, jestliže pominuly důvody, které k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení její výše. Podkladem pro postup podle předchozí věty může být i některý důvod uvedený v odstavci 3 pod písm. a) až c), nastal-li v době následující po propuštění obviněného z vazby na svobodu na podkladě rozhodnutí o přípustnosti přijetí peněžité záruky a o její výši a způsobu složení.

(7) Rozhodne-li státní zástupce o zrušení peněžité záruky (§ 73a odst. 4 tr. ř.) nebo podá-li návrh na její připadnutí státu (§ 73a odst. 3 tr. ř.), přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro vzetí obviněného do vazby, a případně podá soudu návrh na opětovné vzetí obviněného do vazby, popřípadě návrh na vydání příkazu k zatčení (§ 73a odst. 4 věta druhá tr. ř.). Při podání těchto návrhů postupuje státní zástupce podle čl. 37 odst. 2 a 3, čl. 38 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 až 3 přiměřeně.

Čl.44

Návrh na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody

Je-li třeba omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a tr. ř.), podá státní zástupce soudu příslušný návrh. Ohledně náležitostí návrhu platí § 20a věta druhá jednacího řádu. Při podání návrhu státní zástupce přihlédne k omezením, jimž by byl obviněný podroben ve vazbě podle zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Ohledně žádostí obviněných o zrušení nebo zmírnění omezení platí přiměřeně ustanovení § 72 tr. ř. a čl. 41. Při změně důvodů omezení se postupuje obdobně podle čl. 40 odst. 3 až 5. Na omezení se vztahují přiměřeně lhůty uvedené v § 71 tr. ř. a ohledně rozhodování o jejich dalším trvání se čl. 46 použije přiměřeně.

Čl.45

Návrh na vydání příkazu k zatčení

(1) Návrh na vydání příkazu k zatčení lze vydat pouze tehdy, jsou-li u obviněného dány důvody vazby podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. a nelze zajistit jeho přítomnost při výslechu předvoláním, předvedením nebo zadržením.

(2) K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce vyšetřovací spis obsahující usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) s dokladem o jeho oznámení obviněnému. V návrhu uvede popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován a konkrétní skutečnosti, které odůvodňují vzetí obviněného do vazby z důvodů podle § 67 písm. a), b), c) tr. ř. Rovněž uvede okolnosti, z nichž se dovozuje nemožnost zajistit přítomnost obviněného při výslechu.

(3) Provádí-li se po vydání příkazu k zatčení další dokazování, které je významné z hlediska rozhodnutí soudu o vzetí do vazby osoby, na niž byl vydán příkaz k zatčení, státní zástupce průběžně předkládá soudu stejnopisy protokolů o takových důkazech tak, aby soud měl pro své rozhodnutí podle § 69 odst. 1 tr. ř. náležité podklady.

(4) Pominou-li důvody pro vydání příkazu k zatčení, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho odvolání.

Čl.46

Postup státního zástupce při rozhodování o dalším trvání vazby v přípravném řízení

(1) Jde-li o důvod vazby podle § 67 písm. b) tr. ř., státní zástupce dbá o to, aby v případě, že nebude zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 71 odst. 2 část druhé věty za středníkem tr. ř.), a tato skutečnost nebude konstatována soudem již v rozhodnutí o vzetí do vazby nebo nebude vyhověno jeho návrhu o ponechání obviněného ve vazbě z uvedeného důvodu, byl obviněný z vazby propuštěn na svobodu nejpozději den následující po uplynutí lhůty uvedené v § 71 odst. 2 poslední větě tr. ř., nebyl-li propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty.

(2) Nelze-li skončit věc v přípravném řízení ve lhůtě tří měsíců trvání vazby, státní zástupce musí nejpozději do pěti ;pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout o dalším trvání vazby toto rozhodnutí lze učinit i před uplynutím doby tří měsíců. Státní zástupce buď vydá usnesení o propuštění obviněného z vazby na svobodu (§ 71 odst. 3, § 72 odst. 2 tr. ř.), které bez průtahů doručí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. d) tr. ř.), nebo usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě.

(3) Rozhodne-li státní zástupce podle § 71 odst. 3 tr. ř., že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se propouští z vazby na svobodu (§ 71 odst. 4 tr. ř.). Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. Za splnění těchto podmínek lze rozhodnout o ponechání obviněného ve vazbě i opětovně, ale jen v rozsahu celkové doby trvání vazby v přípravném řízení (§ 71 odst. 8, 9 tr. ř.).

(4) Usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě podle odstavců 2 a 3, musí obsahovat

a) osobní údaje obviněného,

b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností, z nichž plynou důvody vazby,

c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, a to jeho zákonným pojmenováním i číselným označením,

d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti ve smyslu § 68 odst. 3 tr. ř. nadále odůvodňují, aby obviněný byl nadále ponechán ve vazbě i při trestním stíhání pro trestné činy uvedené v § 68 odst. 2 tr. ř., a případně i poukaz na skutečnosti, které vedou k závěru, že nepřicházelo v úvahu použití ustanovení § 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.,

e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení příslušného ustanovení trestního řádu,

f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti potvrzují, že trestní stíhání je proti obviněnému vedeno důvodně,

g) uvedení úkonů, které dosud nebylo možno ve věci provést, včetně zdůvodnění,

h) jde-li o postup podle odstavce 3, poukaz na obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nebylo možno věc skončit, a zdůvodnění, proč propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.

(5) Pokud nebude rozhodnuto o dalším trvání vazby ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, musí státní zástupce propustit obviněného na svobodu nejpozději následující den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno (§ 71 odst. 2 poslední věta tr. ř. per analogiam). Příkaz k propuštění z vazby na svobodu doručí věznici, v níž se obviněný nachází; čl. 40 odst. 1 věty druhé tu platí obdobně.

(6) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení až do podání obžaloby v souvislosti s prověrkami a dotazy na stav vyšetřování (čl. 13) přezkoumává, zda jsou nadále podmínky pro to, aby skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl nadále posuzován jako trestný čin, jemuž odpovídá určitá celková doba vazby (§ 71 odst. 8 tr. ř.) v části připadající na přípravné řízení (§ 71 odst. 9 tr. ř.). Zjistí-li, že tento skutek je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některé vazební důvody nadále trvají. V případě, že změna právního posouzení vyplývá přímo z ustanovení trestního zákona (např. z § 89 odst. 11 tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.), musí být obviněný propuštěn z vazby na svobodu ihned.

(7) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o ponechání obviněného ve vazbě; překlad doručí obviněnému s největším urychlením ve lhůtách uvedených v § 71 odst. 3 a 4 tr. ř. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.

(8) O rozhodnutí o ponechání obviněného nadále ve vazbě podle odstavců 2 a 3 vyrozumí státní zástupce bez průtahů věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. c) tr. ř.); vyrozumí ji i o právní moci usnesení o ponechání obviněného ve vazbě podle odstavce 2 (§ 20 odst. 2 jednacího řádu).

Čl.47

Zvláštní ustanovení o postupu ve vazebních věcech

(1) Zjistí-li státní zástupce průtahy ve vyšetřování vazební věci, dá policejnímu orgánu neprodleně písemný pokyn a popřípadě na své zjištění upozorní vedoucího příslušného policejního orgánu nebo učiní jiná opatření k odstranění průtahů. Zůstanou-li jeho opatření bezvýsledná, informuje o nedostatcích vedoucího útvaru policejního orgánu s vyšším stupněm působnosti. Přitom postupuje podle čl. 10.

(2) Dospěje-li státní zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení k závěru, že poškozenému nebo svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, dbá o to, aby poškozený nebo svědek byli poučeni o možnosti žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl (§ 44a odst. 1 písm. a) tr. ř.). Požádá-li pak poškozený nebo svědek o informace uvedené v první větě, státní zástupce poškozeného nebo svědka vyrozumí o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo o jeho uprchnutí z vazby, jestliže v této době mu již byl předložen návrh na podání obžaloby, sám koná ve věci vyšetřovací úkony nebo po doručení spisu po vrácení věci k došetření nebo poté, co mu byla věc přikázána Nejvyšším soudem k dalšímu řízení (§ 265l odst. 1, 3, § 270 odst. 1 tr. ř.), pokud spis nevrátil s pokyny k doplnění policejnímu orgánu. Vyrozumívá-li poškozeného nebo svědka o skutečnostech uvedených v § 44a odst. 2 tr. ř. policejní orgán, státní zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení přezkoumá, zda bylo vyrozumění řádně provedeno.

Čl.48

Vyrozumění věznice o postoupení věci k výkonu dozoru a o podání žádosti poškozeným nebo svědkem podle § 44a tr. ř.

Státní zástupce vykonávající dozor ve vazební trestní věci při postoupení věci k výkonu dozoru jinému věcně nebo místně příslušnému státnímu zástupci o tom vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu (§ 70a odst. 1 písm. h) tr. ř.). Příslušnou věznici státní zástupce vyrozumí i o podání žádosti poškozeným nebo svědkem podle § 44a tr. ř. (§ 70a odst. 1 písm. j) tr. ř.), koná-li v této době řízení.

Oddíl desátý

Postup státního zástupce při podávání dalších návrhů a předkládání žádostí soudu v přípravném řízení

Čl.49

Zajištění nebo blokace finančních prostředků v přípravném řízení, jeho zrušení nebo omezení

(1) Státní zástupce může rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (§ 79a odst. 1 tr. ř.), o zajištění či blokaci v případech uvedených v § 79b větě první tr. ř. nebo o zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c odst. 1, 4 tr. ř.) nebo vyslovit předchozí nebo i dodatečný souhlas k takovému postupu policejního orgánu i ve vztahu k peněžním prostředkům, právům nebo zaknihovaným cenným papírům (dále jen "finanční prostředky"), které nenáleží osobě, proti které se vede trestní řízení. Ve všech těchto případech však musí být splněny podmínky uvedené v § 79a odst. 1 větě první tr. ř. (§ 79b věta druhá, § 79c odst. 4 tr. ř.).

(2) Státní zástupce v usnesení vydaném podle odstavce 1 zakáže okamžikem doručení rozhodnutí jakékoli dispozice s finančními prostředky, a to do výše zajištění, která musí být v usnesení výslovně uvedena, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Zajišťují-li se zaknihované cenné papíry, podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, lze v rozhodnutí stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů ;nelze vykonávat i další práva (§ 79c odst. 3 věta druhá tr. ř.) tato práva vyplývající z ustanovení zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ustanovení obchodního zákoníku, je třeba uvést ve výroku usnesení o zajištění. V usnesení se dále výslovně uvede, že na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí finanční prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění, jakož i to, že s finančními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu ;rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu státního zástupce to neplatí, je li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu (§ 79a odst. 2 tr. ř.). Součástí usnesení je vždy poučení o právu majitele finančních prostředků žádat o zrušení nebo omezení zajištění (§ 79a odst. 4, § 79b věta druhá a § 79c odst. 4, vždy ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.).

(3) Státní zástupce může v odůvodněných případech povolit nakládání se zajištěnými finančními prostředky v omezeném rozsahu, a to zejména pro provoz podniku nebo obchodní společnosti, k plnění závazků, placení mezd zaměstnancům, plnění daňové povinnosti, odvádění prostředků na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení; takové usnesení lze vydat i dodatečně (§ 79a odst. 2 věta třetí tr. ř., § 79b, § 79c odst. 4 tr. ř., vždy ve spojení s § 79a odst. 2 větou třetí tr. ř.).

(4) Oznamuje-li se usnesení o zajištění v případech uvedených v odstavci 1 jak majiteli účtu u banky nebo u subjektů uvedených v § 79b větě první tr. ř., osobě, která disponuje právy uvedenými v § 79b větě první tr. ř. nebo majiteli zaknihovaných cenných papírů, tak i obviněnému a jeho obhájci, je třeba dbát o to, aby usnesení bylo doručeno až poté, co banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo jiné subjekty, které vedou účet pro jiného, anebo osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů (Středisko cenných papírů jako centrální depozitář, Česká národní banka a další osoby, které vedou samostatnou evidenci cenných papírů, osoby, které vedou evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem) zajištění provedly.

(5) Rozhodne-li o zajištění policejní orgán a státní zástupce usnesení policejního orgánu zruší, postupuje podle povahy příslušného zajišťovacího institutu podle § 79a odst. 1 poslední věty tr. ř., § 79b věty druhé tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1 ;poslední větou tr. ř. nebo § 79c odst. 2 věty druhé tr. ř. v usnesení se neodkazuje též na § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Zrušil-li státní zástupce podle věty první usnesení policejního orgánu a proti usnesení byla podána stížnost, státní zástupce zašle usnesení, jímž postupoval podle předchozí věty, osobě, ;která stížnost podala věc v takovém případě nepředkládá soudu, který by jinak byl příslušný o stížnosti rozhodovat (§ 146a odst. 2 tr. ř.).

(6) Podala-li osoba uvedená v odstavci 4 žádost o zrušení nebo omezení zajištění finančních prostředků (§ 79a odst. 4, § 79b věta druhá a § 79c odst. 4, vždy ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř.), rozhoduje o ní v přípravném řízení státní zástupce. Jestliže o žádosti rozhodne tak, že jí zamítne nebo zajištění omezí, o stížnosti proti takovému usnesení rozhoduje soud (§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.).

(7) O zrušení nebo omezení zajištění může státní zástupce rozhodnout i z vlastního podnětu, pokud již zajištění není třeba vůbec anebo ve stanovené výši (§ 79a odst. 3, § 79b věta druhá a § 79c odst. 4 tr. ř.). I o stížnosti proti usnesení o omezení zajištění rozhoduje soud. Ke zrušení nebo omezení zajištění, které zamýšlí provést policejní orgán, musí dát státní zástupce předchozí souhlas.

Čl.50

Postup státního zástupce při podání návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu a návrhu na prodloužení doby provádění tohoto úkonu

(1) Státní zástupce před podáním návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu (dále jen "odposlech a záznam") soudci vždy náležitě ověří, zda je trestní řízení vedeno pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva. Tyto mezinárodní smlouvy jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto pokynu. Při posouzení, zda se jedná o trestný čin uvedený ve větě první, nelze vycházet jen z obsahu podnětu k podání návrhu na odposlech a záznamu předloženého policejním orgánem, ale z konkrétních skutkových okolností věci v době, kdy má být takový návrh podán; je třeba důsledně prověřit i to, zda odposlechem a záznamem mohou být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní stíhání.

(2) Návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu obsahuje zejména

a) údaj o telefonním číslu a místu odposlechu nebo jiná specifikace místa a druhu odposlechu či záznamu telekomunikačního provozu,

b) jméno a příjmení, popřípadě další osobní údaje účastníka telekomunikační služby, popř. uživatele telefonní nebo jiné stanice, jsou-li tyto údaje v době podání návrhu známy,

c) účel odposlechu a záznamu (§ 88 odst. 1 tr. ř.); jde-li o případ, kdy se návrh podává v případech, kdy je trestní řízení vedeno pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, je státní zástupce v návrhu povinen tuto mezinárodní smlouvu výslovně uvést, d) stručný popis skutkových okolností nebo skutku, o který se jedná a v němž je spatřován trestný čin,

e) jeho právní kvalifikaci,

f) stručné zdůvodnění navrhovaného postupu podle § 88 odst. 1 tr. ř.,

g) přehled již nařízených odposlechů a záznamů u téhož účastníka telekomunikační služby, popř. uživatele telefonní nebo jiné stanice, v téže věci s uvedením spisových značek soudu,

h) návrh na vydání příkazu soudce podle § 88 odst. 1 tr. ř., včetně uvedení doby, po kterou má odposlech a záznam telekomunikačního provozu trvat (§ 88 odst. 2 věta druhá tr. ř.).

(3) Ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně ohledně obsahu návrhu státního zástupce na prodloužení doby odposlechu a záznamu; návrh musí vždy obsahovat údaj o době, o kterou má být provádění odposlechu a záznamu prodlouženo, včetně stručného zdůvodnění tohoto návrhu.

(4) Po doručení opisu příkazu k odposlechu a záznamu vydaného soudcem podle § 88 odst. 2 tr. ř. státní zástupce předá neprodleně stejnopis policejnímu orgánu, který bude odposlech a záznam zajišťovat, pokud tak neučinil již soudce. S příkazem, protokolem o odposlechu a záznamu a dalšími opatřeními týkajícími se tohoto úkonu se nakládá tak, aby nebyl zmařen jeho účel a výsledky úkonu bylo možno použít v dalším řízení.

Čl. 50a

Náležitosti protokolu o odposlechu a záznamu

(1) Státní zástupce dbá při výkonu dozoru v přípravném řízení o to, aby policejní orgán založil do vyšetřovacího (trestního) spisu protokol s náležitostmi podle § 88 odst. 4 věty první tr. ř. Vždy vychází z toho, že je třeba odlišit

a) zvukový záznam rozhovoru účastníků odposlouchávané stanice pořízený automatickým záznamovým zařízením bez přímé účasti konkrétní osoby, zaznamenaný na nepřepisovatelném přenosném datovém médiu (dále jen "zvukový nosič"), který obsahuje veškerou komunikaci vedenou prostřednictvím odposlouchávané stanice za rozhodné období,

b) část zvukového záznamu, která je na základě rozhodnutí státního zástupce a policejního orgánu důležitá pro trestní řízení a má být použita jako důkaz; ohledně ní se pořídí samostatný zvukový nosič, který je opatřen protokolem s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i označením Útvaru zvláštních činností Policejního prezidia Policie ČR jako policejního orgánu, který záznam pořídil,^31a)

c) ostatní zvukové záznamy, které policejní orgán nebo státní zástupce nepovažují za důležité pro trestní řízení, a jež se označí, spolehlivě uschovají odděleně od spisu a v protokole se poznamená, kde jsou uloženy,

d) přepis zvukového záznamu, který není sám o sobě důkazem a může sloužit jen k orientaci policejního orgánu nebo státního zástupce o obsahu zvukového záznamu, který byl pořízen.

(2) Státní zástupce se seznámí se zvukovým záznamem uvedeným v odstavci 1 písm. a) v rozsahu potřebném pro stanovení obsahu záznamu uvedeného v odstavci 1 písm. b), a v době potřebné pro účely případného využití výsledku do té doby provedeného odposlechu a záznamu jako důkazu již v přípravném řízení, pokud tomu, aby se seznámil s tímto záznamem, nebrání závažné důvody. Má-li být podán návrh na vzetí obviněného do vazby nebo jiný návrh na rozhodnutí soudu v přípravném řízení, státní zástupce zvažuje vhodnost zařazení výsledku tohoto úkonu do spisového materiálu i z hlediska oprávnění obviněného nebo jeho obhájce nahlížet do spisu, který slouží jako podklad pro rozhodování soudu, a dále i z hlediska omezené možnosti soudu odepřít po dobu, po kterou se spis nachází u soudu, ze závažných důvodů nahlédnutí do této části spisu.^31b) Má-li státní zástupce za to, že by umožněním nahlédnutí do této části spisu došlo ke zmaření účelu řízení, o neumožnění nahlédnutí do spisu soud v návrhu na vzetí do vazby výslovně požádá.

(3) Státní zástupce dbá při výkonu dozoru v přípravném řízení o to, aby do záznamu uvedeného v odstavci 1 písm. b) byly zahrnuty všechny okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti které se řízení vede.^31c) Protokol s náležitostmi podle § 88 odst. 4 tr. ř. poté slouží státnímu zástupci k úvaze, zda navrhne soudu uvedený záznam jako důkaz, a soudu, zda takový důkaz popř. provede, nebo ho v řízení před soudem provede státní zástupce.^31d)

(4) Má-li obviněný nebo obhájce v přípravném řízení nahlédnout do části spisu obsahující záznam uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo přepis uvedený v odstavci 1 písm. d) a tyto písemnosti jsou označeny příslušným stupněm utajení podle zvláštních předpisů,²⁸⁾ státní zástupce dbá o to, aby obviněný i obhájce byli poučeni podle zvláštního zákona,^31e) nejde-li o případ uvedený v § 51b odst. 3 tr. ř.

Čl. 50b

Ukončení odposlechu a záznamu

(1) Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení postup policejního orgánu prověřuje i z hlediska, zda odposlech a záznam je neprodleně ukončen

a) bylo-li po zahájení trestního stíhání zjištěno, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, kterého si zvolil nebo který mu byl ustanoven,^31f)

b) odpadne-li dodatečně důvod pro provádění odposlechu a záznamu, zejména změní-li se právní kvalifikace skutku, pro který je trestní řízení vedeno nebo trestní stíhání zahájeno,

c) změní-li se totožnost účastníka telekomunikační služby nebo uživatele telefonní nebo jiné stanice, nejednalo-li se o případ, kdy v době podání návrhu a vydání příkazu k odposlechu a záznamu nebyly tyto údaje známy; to neplatí, dojde-li pouze ke změně účastnického telefonního čísla.

(2) Vyjde-li v průběhu trestního řízení nebo trestního stíhání najevo, že odposlechem a záznamem nemohou být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní stíhání nebo že účastník telekomunikační služby nebo uživatel telefonní nebo jiné stanice zjistil, že je odposlech a záznam prováděn, státní zástupce zpravidla na základě podnětu policejního orgánu vydá pokyn, aby byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu ukončen.

Čl. 50c

Odposlech a záznam bez příkazu soudce

(1) Státní zástupce dbá o to, aby vydal-li policejní orgán příkaz k provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bez příkazu podle § 88 odst. 1 tr. ř.,^31g) ho o tom neprodleně informoval. Má-li státní zástupce za to, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu v tomto případě nemohou být sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení, nebo zjistí-li přezkoumáním postupu policejního orgánu, že souhlas účastníka odposlouchávané stanice nebyl platně učiněn nebo byl vzat zpět, uloží policejnímu orgánu, aby ihned provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ukončil a záznamy předepsaným způsobem zničil. Informace, které byly v této souvislosti zjištěny, nelze v dalším řízení použít.

(2) Vydává-li příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za podmínek uvedených v odstavci 1 státní zástupce, na náležitosti příkazu se použije čl. 50 odst. 2 písm. a), b), c) a e) přiměřeně. Věta druhá a třetí odstavce 1 pro jeho postup platí obdobně.

Čl.51

Základní zásady postupu státního zástupce při podávání návrhu ke zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu a sledování osob a věcí v souvislosti se zjišťováním obsahu jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků

(1) Návrh na vydání příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu a sledování osob a věcí v souvislosti se zjišťováním obsahu jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků (dále jen "údajů o telekomunikačním provozu")³²⁾ státní zástupce podá, neučinil-li tak již policejní orgán, je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu.³²⁾

(2) Má-li být v přípravném řízení teprve prováděno sledování osob nebo věcí a v této souvislosti zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, státní zástupce podá, neučinil-li tak již policejní orgán, návrh na vydání povolení soudce ke sledování osob a věcí (§ 158d odst. 3 tr. ř.). Obdobně postupuje, jde-li o prodloužení doby takového sledování (§ 158d odst. 4 poslední věta tr. ř.). Státní zástupce uplatní postup podle citovaných ustanovení trestního řádu, zejména tehdy, mají-li být uvedeným postupem zjišťovány údaje, které umožní zjistit provoz a identifikaci přístroje, resp. jeho držitele v přítomnosti nebo v budoucnosti a slouží především ke zjištění místa výskytu a pohybu mobilního telefonu a tím i totožnosti držitele přístroje.

(3) Mají-li být údaje o telekomunikačním provozu zjišťovány nebo má-li být prováděno sledování osob nebo věcí a v této souvislosti zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, a mají-li být tyto údaje získávány ve vztahu k mobilnímu telefonu, který se neoprávněně dostal do moci třetí osoby jinak než s přivolením tohoto oprávněného uživatele mobilního telefonního přístroje, a dá-li ke zjištění údajů nebo sledování výslovný souhlas tento oprávněný uživatel, lze postupovat podle povahy věci dle § 88a odst. 2 nebo § 158d odst. 6 tr. ř.

Čl. 51a

Společné ustanovení o zjišťování obsahu údajů uložených ve vydaném, odňatém, jinak zajištěném nebo nalezeném mobilním telefonu prostřednictvím odposlechu a záznamu nebo zjišťování údajů z telekomunikačního provozu

Státní zástupce při výkonu dozoru v přípravném řízení vychází z toho, že byl-li v přípravném řízení vydán (§ 78 tr. ř.), odňat (§ 79 tr. ř.), zajištěn při jiných úkonech trestního řízení (§ 82 až § 85a, § 113 tr. ř.) nebo nalezen mobilní telefon, údaje uložené v mobilním telefonu (zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje, které se přenášejí prostřednictvím veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací), které byly již zprostředkovány (doručeny) volanému (oprávněnému účastníku telekomunikačního provozu) předtím, než mobilní telefon získaly do své moci orgány činné v trestním řízení, lze zjišťovat, aniž by bylo třeba příkazu k odposlechu a záznamu (§ 88 odst. 1, 2 tr. ř.) nebo příkazu ke zjišťování údajů z telekomunikačního provozu (§ 88a odst. 1 tr. ř.).

Čl.52

Vyšetření duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém ústavu nebo ve zvláštním oddělení nápravného zařízení

(1) Státní zástupce přistoupí k podání návrhu na pozorování duševního stavu obviněného ve zdravotnickém ústavu, nebo je-li ve vazbě, ve zvláštním oddělení nápravného zařízení, zpravidla až poté, jakmile byly vyčerpány všechny možnosti k vyšetření duševního stavu obviněného jiným způsobem. Vychází přitom z toho, že duševní stav obviněného by měl být vyšetřen především podle § 116 odst. 1 tr. ř. Nelze výjimečně vyloučit, že potřeba nařídit pozorování duševního stavu obviněného ve zdravotnickém ústavu nebo ve zvláštním oddělení nápravného zařízení vyvstane i tehdy, jestliže vyšetření duševního stavu podle § 116 odst. 1 tr. ř. nepředcházelo, a to s přihlédnutím k povaze konkrétního případu, zejména s ohledem na stanovisko znalců z odvětví psychiatrie a psychologie.

(2) Pro náležitosti návrhu státního zástupce na vyšetření duševního stavu obviněného pozorováním ve zdravotnickém ústavu nebo ve zvláštním oddělení nápravného zařízení (§ 116 odst. 2 tr. ř.) a návrhu státního zástupce na prodloužení doby pozorování duševního stavu (§ 117 tr. ř.) jinak platí ustanovení o návrhu na vzetí do vazby obdobně (čl. 38).

Oddíl jedenáctý

Postup státního zástupce při zajišťování nutné obhajoby obviněnému a v souvislosti s účastí obhájce při vyšetřovacích úkonech, opakování výslechů svědků po zahájení trestního stíhání, při vyžadování odborných vyjádření a při rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce nebo zmocněnce ustanoveného poškozenému

Čl.53

Zajišťování nutné obhajoby v přípravném řízení a účast ustanoveného i zvoleného obhájce při vyšetřovacích úkonech

(1) Jsou-li dány důvody nutné obhajoby v přípravném řízení (§ 36 tr. ř.), státní zástupce při výkonu dozoru přezkoumává postup policejního orgánu i z hlediska, zda

a) včas obviněného poučil o nutné obhajobě, o právu zvolit si obhájce, jakož i o tom, že v případě nevyužití tohoto práva mu bude obhájce ustanoven (§ 38 odst. 1 tr. ř.) a že oprávnění ustanoveného obhájce zaniká, pokud bude obhájce zvolen (§ 37 tr. ř.), jakož i o podmínkách postupu podle § 37a a § 40a tr. ř.,

b) v době od vzniku důvodů nutné obhajoby do zvolení nebo ustanovení obhájce prováděl pouze úkony, jejichž provedení nelze odložit a vyrozumění obhájce nelze zajistit s ohledem na to, že dosud nebyl zvolen nebo ustanoven (§ 165 odst. 2 věta první tr. ř. per analogiam),

c) poučil obviněného i o tom, že osvědčí-li, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.).

(2) Je-li vedeno trestní stíhání obviněného pro další dílčí útoky jednoho a téhož pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) a přichází-li v úvahu případný postup soudu podle § 37a tr. zák. v budoucnu, přičemž v souhrnu škody způsobené těmito jednotlivými dílčí útoky přesáhnou hranici značné škody (§ 89 odst. 11 tr. zák.), i v řízení o dílčích útocích, u nichž sama o sobě výše škody hranice značné škody nedosahuje, státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení přezkoumává postup policejního orgánu i z hlediska, zda policejní orgán postupoval podle odstavce 1 již od zahájení trestního stíhání nebo od okamžiku, kdy tato skutečnost vyjde najevo.

(3) Za úkony uvedené v odstavci 1 písm. b) lze považovat zejména tyto úkony

a) vydání a odnětí věci (§ 78 a § 79 tr. ř.),

b) domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 82 odst. 1 a 2 tr. ř.),

c) osobní prohlídku (§ 82 odst. 3 tr. ř.),

d) vstup do obydlí, do jiných prostor a na pozemek (§ 83c tr. ř.),

e) provádění důkazu v bytě, obydlí, jiných prostorách a na pozemku (§ 85b tr. ř.),

f) ohledání místa činu (§ 113 tr. ř.),

g) prohlídka těla a odběr krve nebo jiný obdobný úkon (§ 114 odst. 1 a 2 tr. ř.),

h) odběr pachové stopy a další úkony směřující ke zjištění totožnosti osoby, která se zdržovala na místě činu (§ 114 odst. 3 tr. ř.),

i) prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115 odst. 1 tr. ř.).

(4) Vždy je však potřebné při posuzování povahy úkonů uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 3 vzít v úvahu, že účast obhájce na vyšetřovacích úkonech, jejichž výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, může být vyloučena ve skutečně odůvodněných případech (§ 165 odst. 2 věta první tr. ř.).

(5) Účast obhájce při provádění úkonů spojených s využíváním operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.), v případě, že by tyto úkony byly prováděny až po zahájení trestního stíhání (§ 158f tr. ř.), při záměně zásilky (§ 87a odst. 1 tr. ř.), sledování zásilky (§ 87b tr. ř.), odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 tr. ř.), zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat (§ 88a tr. ř.), jakož i na úkonech znalce spojených s přípravou a vypracováním znaleckého posudku (§ 107 tr. ř.), je vyloučena, neboť v těchto případech nejde o vyšetřovací úkony. Stejně tak je vyloučena účast obhájce při podávání vysvětlení osobami (§ 158 odst. 3 písm. a), odst. 5 až 7 tr. ř.).

Čl.54

Opakování výslechů svědků na návrh obviněného nebo obhájce po zahájení trestního stíhání

Navrhne-li obviněný nebo jeho obhájce opakování úkonů provedených před zahájením trestního stíhání (§ 158 odst. 8 tr. ř.), ale popřípadě i bez takového návrhu státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán opakoval takové úkony za účasti obviněného nebo jeho obhájce, jde-li o úkony, které jsou zásadní pro posouzení věci a výsledek řízení před soudem, lze-li je ;podle povahy úkonů opakovat přitom zvažuje okolnosti uvedené v čl. 21 odst. 1 věta za středníkem. Na úkony provedené za účasti ;soudce (§ 158a tr. ř.) se první věta nevztahuje to neplatí, vyjde-li již v průběhu přípravného řízení najevo, že podmínky pro posouzení těchto úkonů jako neodkladných či neopakovatelných splněny nebyly. V ostatních případech, než jsou uvedeny v první větě, se obviněný a obhájce poučí o právu domáhat se osobního výslechu takového svědka v řízení před soudem.

Čl.55

Rozhodování o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá

Při rozhodování o žádostech obviněného, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo na obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.), nebo poškozeného, který má nárok na ustanovení zmocněnce (§ 51a odst. 1, 2 tr. ř.), o tom, že stát ponese náklady na znalecký posudek, který obviněný nebo poškozený vyžádá, státní zástupce po přezkoumání spisu posoudí, zda nejsou dány okolnosti, které vylučují možnost takové žádosti vyhovět (§ 151a odst. 1 věta druhá tr. ř.).

Čl.56

Vyžadování odborných vyjádření v přípravném řízení

(1) Odborné vyjádření nemá přednost před znaleckým posudkem, jestliže trestní řád vyžaduje přibrání znalce³³⁾, a v případech, v nichž potřeba přibrání znalce vyplývá z ustanovení jiného zákona.³⁴⁾

(2) Jsou-li pochybnosti o správnosti odborného vyjádření nebo je-li odborné vyjádření nejasné nebo neúplné, zpracovatele odborného vyjádření je třeba požádat o písemné nebo (po ;přiměřeném poučení podle § 105 tr. ř.) ústní vysvětlení takové vysvětlení nemá povahu svědecké výpovědi nebo vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) odst. 5 až 7 tr. ř.

(3) Jestliže postup podle odstavce 3 nevedl k výsledku, vyžádá se odborné vyjádření od jiné osoby. Nevede-li ani takový postup k výsledku, zpravidla vzniknou důvody pro přibrání znalce podle § 105 odst. 1 věty druhé tr. ř.

Čl.57

Posuzování námitek proti osobě znalce, odbornému zaměření znalce a otázek položených znalci

(1) Státní zástupce při posuzování námitek proti osobě znalce z důvodů, které stanoví § 11 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci, vychází z toho, že tyto námitky může vznést pouze obviněný nebo osoba, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby něco konala nebo strpěla (§ 105 odst. 1 věta druhá a čtvrtá tr. ř.) a že podání námitek není omezeno žádnou lhůtou. Dále dbá o to, aby otázky položené znalci byly uvedeny již v opatření, kterým se přibírá znalec.

(2) Vyhoví-li státní zástupce námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého ;posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Vždy tak činí opatřením, které doručí obviněnému nebo jiné osobě, která námitky vznesla.

(3) Jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je státní zástupce; v rámci rozhodnutí o tomto opravném prostředku pro obsah tohoto posouzení platí přiměřeně odstavec 2 věta první, výsledek posouzení se uvede v odůvodnění příslušného usnesení.

Čl.58

Rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce

(1) Ve věcech, ve kterých byl ustanoven obhájce a v nichž bylo trestní stíhání obviněného pravomocně skončeno, neskončil-li právní vztah obhajoby již dříve v době, kdy ve věci konal vyšetřování policejní orgán, státní zástupce na návrh obhájce bez zbytečného odkladu, nejpozději však do dvou měsíců od podání návrhu, rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů (§ 151 odst. 3 tr. ř.), za podmínky, že nárok nezanikl (§ 151 odst. 2 poslední věta tr. ř.). Státní zástupce takto postupuje i tehdy, pokud obhajoba obhájce v přípravném řízení skončila jiným způsobem. V ostatních případech vrátí návrh spolu s vyúčtováním odměny a hotových výdajů obhájci, aniž by ;rozhodoval usnesením ve sdělení obhájci však vždy uvede důvody, pro které nebylo možno vydat usnesení podle § 151 odst. 3 tr. ř.

(2) Usnesením vydaným podle odstavce 1 věty první nebo druhé lze zčásti nárok přiznat a zčásti návrh zamítnout. Při rozhodování o nároku obhájce na odměnu a náhradu hotových výdajů státní zástupce přezkoumává pouze správnost účtování úkonů právní pomoci poskytnutých ustanoveným obhájcem, nikoli však kvalitu úkonů poskytnuté právní pomoci.

(3) Vykonatelné usnesení podle odstavce 1 opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě tak, aby úhrada mohla být provedena nejpozději do 30 dnů od právní moci usnesení uvedeného v odstavci 1. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a vyšetřovacího spisu.

(4) Na návrh obhájce však může státní zástupce i před pravomocným skončením trestního stíhání postupovat podle § 151 odst. 3 poslední věty tr. ř., zejména trvá-li trestní stíhání již výrazně delší dobu anebo bylo-li trestní stíhání podmíněně zastaveno nebo přerušeno. V opatření státního zástupce se uvedou především údaje o výši přiměřené zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu; stejnopis opatření a dokladu o úhradě se založí do dozorového a vyšetřovacího spisu. Neshledá-li státní zástupce návrh obhájce důvodným, opatřením, v němž uvede důvody svého postupu, jej zamítne.

Čl.59

Rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce zvoleného obviněným, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu

Podle čl. 58 státní zástupce postupuje obdobně při rozhodování o výši odměny a náhradě hotových výdajů zvoleného obhájce obviněným, který má nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu (§ 33 odst. 2, 3 tr. ř.).

Čl.60

Rozhodnutí o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného

Podle čl. 58 se dále postupuje obdobně i při rozhodování státního zástupce o výši odměny a náhradě hotových výdajů ustanoveného zmocněnce poškozeného (§ 151a odst. 6 tr. ř.).

Oddíl dvanáctý

Obžaloba a jiná rozhodnutí státního zástupce ve věci

Čl.61

Obžaloba

(1) Státní zástupce před podáním obžaloby pečlivě přezkoumá výsledky přípravného řízení prověřením celého vyšetřovacího spisu a posoudí, zda dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. Zejména přezkoumá, zda bylo vůči obviněnému řádně zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) a zda je zachována totožnost skutku, pro který bylo proti obviněnému zahájeno trestní stíhání (§ 176 odst. 2 věta první tr. ř.).

(2) Žalobní návrh musí být stručný, ucelený, jasně formulovaný, logicky uspořádaný a musí obsahovat náležitosti podle zákona (§ 177 písm. c) tr. ř.). Do žalobního návrhu patří též návrh ochranného opatření, pokud pro jeho uložení jsou zákonné podmínky (§ 178 odst. 1 tr. ř.).

(3) Státní zástupce v obžalobě vždy výslovně uvede, které důkazy provede před soudem, zejména které svědky svědčící ve prospěch obžaloby zamýšlí sám před soudem vyslechnout (§ 215 odst. 2 tr. ř.), popř. lze uvedené návrhy učinit součástí samostatného sdělení soudu, které je však třeba pokud možno doručit současně s obžalobou. Tyto návrhy je nutno v obžalobě odlišit od návrhu na výslech svědků soudem. Státní zástupce je jinak povinen navrhovat ke slyšení před soudem zpravidla jen ty svědky, na jejichž osobním výslechu hodlá v hlavním líčení trvat.

(4) Státní zástupce v obžalobě nebo v předkládacím sdělení zpravidla požádá předsedu senátu nebo samosoudce, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem jako státní zástupce, který ve věci vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. ³⁵⁾

(5) Z odůvodnění obžaloby (§ 177 písm. d) tr. ř.) musí být zřejmé, o jaké důkazy se tvrzení obžaloby opírá, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona.

(6) Podává-li státní zástupce obžalobu na obviněného pro dílčí útok u pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), posouzeného jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro jiné dílčí útoky tohoto trestného činu, takže v řízení před soudem přichází v úvahu použití ustanovení § 37a věty první tr. zák., v obžalobě odkáže na dílčí útoky, ohledně nichž již byla obžaloba dříve podána, a způsobem uvedeným v odstavcích 2 a 5 popíše tento dílčí útok nebo další dílčí útoky, pro které zamýšlí podat novou obžalobu; jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.) posoudí, zda všechny tyto dílčí útoky tvoří skutečně součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu z hledisek uvedených v § 89 odst. 3 tr. zák.

(7) O podání obžaloby státní zástupce neprodleně vyrozumí obviněného, obhájce a dále i poškozeného, pokud jsou jeho pobyt nebo sídlo známé (§ 176 odst. 1 tr. ř.). Je-li obviněný ve vazbě, vyrozumí o podání obžaloby státní zástupce také věznici, v níž se vazba vykonává (§ 70a odst. 1 písm. i) tr. ř.).

(8) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu obžaloby a překlad doručí soudu nejpozději spolu s podanou obžalobou; překlad obviněnému nedoručuje. Týká-li se obžaloba více obviněných, přeloží se jen ta její část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části obžaloby.

(9) Jestliže státní zástupce zamýšlí posuzovat skutek, pro který má být podána obžaloba, jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval policejní orgán, postupuje podle § 176 odst. 2 tr. ř. Ve sdělení obviněnému a jeho obhájci stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají učinit své případné návrhy na doplnění vyšetřování s ohledem na zamýšlenou změnu. O svém stanovisku k navrhovanému doplnění vyrozumí obviněného a jeho obhájce zpravidla písemně.

(10) Podá-li státní zástupce obžalobu na obviněného dříve, než bylo rozhodnuto o žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu příslušným soudem (§ 26 tr. ř.) anebo dříve, než o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti podané obviněným, státním zástupcem nebo jinou oprávněnou osobou rozhodl soud druhého stupně, státní zástupce o podání obžaloby vyrozumí podle povahy věci buď soud, který má o žádosti o propuštění na svobodu rozhodovat, anebo soud, který má rozhodovat o stížnosti proti rozhodnutí o takové žádosti obviněného. Vždy však na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o propuštění z vazby, upozorní soud, u něhož obžalobu podává.

(11) Podal-li státní zástupce obžalobu ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění majetku (oddíl třináctý), postupuje podle čl. 84 odst. 2.

Čl.62

Rozhodnutí státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání

(1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 307 odst. 1 tr. ř.

(2) Státní zástupce před rozhodnutím o podmíněném zastavení trestního stíhání při výkonu dozoru v přípravném řízení dbá o to, aby policejní orgán provedl neodkladné a neopakovatelné úkony a všechny další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude rozhodnuto, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje (§ 308 odst. 2 věta druhá tr. ř.). Zjišťuje, zda obviněný se k trestnému činu doznal, zda projevuje vážně míněnou snahu o odstranění jeho následků a zda vzhledem k osobě pachatele a k okolnostem případu lze podmíněné zastavení trestního stíhání považovat za dostačující. Poté vyžádá souhlas udělený písemně nebo ústně do protokolu obviněného s podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 odst. 1 tr. ř.), popřípadě vyslechne za tím účelem obviněného do protokolu.

(3) Pokud byla obviněnému v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uložena přiměřená omezení v souladu s § 307 odst. 4 tr. ř., mohou mít formu zákazu určitého chování (např. zákaz požívat nadměrně alkoholické nápoje) nebo příkazu ke konání (např. řádně platit výživné), apod. Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody, se v rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání uloží, aby ji v průběhu zkušební doby podle podmínek uzavřené dohody nahradil.

(4) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a překlad doručí obviněnému. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení.

(5) Byla-li uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody na základě součinnosti s Probační a mediační službou nebo pokud v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání byla obviněnému uložena přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (§ 307 odst. 4 tr. ř.), a Probační a mediační služba se bude podílet na kontrole jejich plnění, státní zástupce pravomocné usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání zašle také příslušnému středisku Probační a mediační služby.

(6) Po uplynutí zkušební doby (§ 307 odst. 2 tr. ř.), popřípadě i v jejím průběhu, státní zástupce zjišťuje, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu a dodržoval i další uložená omezení. Vyžádá si opis rejstříku trestů obviněného, zprávy o pověsti, popřípadě vyjádření poškozeného, zda obviněný nahradil způsobenou škodu nebo zda plní dohodu o způsobu náhrady škody. Pokud obviněný tyto povinnosti splnil, vysloví státní zástupce po uplynutí zkušební doby usnesením, že se osvědčil. Jestliže obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, v jeho trestním stíhání se pokračuje. Rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného lze učinit i během zkušební doby. Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se v těchto případech nezrušuje.

(7) Právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době osvědčil nebo pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle § 308 odst. 1 tr. ř., aniž měl na tom obviněný vinu, nastávají účinky zastavení trestního stíhání (§ 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.). Na tyto účinky je třeba obviněného upozornit buď v usnesení o tom, že se ve zkušební době osvědčil, nebo písemným vyrozuměním, jestliže nastaly ze zákona. O tom, že osvědčení s těmito účinky nastalo, učiní státní zástupce v dozorovém spise záznam a uvědomí o tom písemně policejní orgán. Pokračovat v trestním stíhání obviněného pro týž skutek je možné jen po zrušení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v řízení o obnově (§ 277 a násl. tr. ř.).

Čl.63

Rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání

(1) Ve výrokové části usnesení o zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku, kterého se zastavení trestního stíhání týká, v odůvodnění zejména důvody zastavení. Usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí vždy také poškozenému, je-li znám.

(2) Prohlásí-li obviněný,že trvá na projednávání věci,³⁶⁾ státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o zastavení trestního stíhání se nezrušuje. Opětovné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v těchto případech pouze tehdy, zjistí-li se v průběhu dalšího vyšetřování jiný důvod zastavení než podle § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) anebo podle § 172 odst. 2 tr. ř.

(3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost a nebude-li uplatněn postup podle § 146 odst. 1 tr. ř., státní zástupce neprodleně předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci; postup podle odstavce 2 tu přichází v úvahu teprve, bude-li stížnost obviněného zamítnuta.

(4) Jakmile usnesení o zastavení trestního stíhání nabude právní moci, státní zástupce, který o zastavení trestního stíhání rozhodl, nebo - byla-li ve věci podána stížnost - státní zástupce vyššího státního zastupitelství, předloží bezodkladně stejnopis usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství (§ 173a tr. ř.).

Čl.64

Rozhodnutí státního zástupce o postoupení věci jinému orgánu

(1) Po zjištění, že skutek, pro který je trestní stíhání vedeno, není trestným činem, ale jednání obviněného může být příslušným orgánem posouzeno jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění, a že věc je náležitě objasněna, státní zástupce rozhodne o postoupení věci jinému orgánu. Za těchto podmínek nemůže po vydání rozhodnutí státní zástupce pokračovat v trestním stíhání a zjišťovat další okolnosti potřebné pro posouzení jako přestupku, jiného správního deliktu nebo kárného provinění, zejména odstraňovat pochybnosti o tom, zda se obviněný skutku dopustil.

(2) Ve výroku usnesení uvede státní zástupce popis skutku, jak vyplývá z důkazů ve spise a označení orgánu, jemuž věc postupuje s tím, že jde o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění. V usnesení nelze uvést označení přestupku nebo jiného správního deliktu podle určitého ustanovení zákona. V odůvodnění rozhodnutí uvede zejména právní důvody postoupení věci jinému orgánu.

(3) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o postoupení věci jinému orgánu a při předkládání stejnopisu usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství platí obdobně ustanovení čl. 63 odst. 3 věty první a odst. 4.

Čl.65

Rozhodnutí státního zástupce o schválení narovnání

(1) Státní zástupce může v přípravném řízení se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání za splnění podmínek § 309 odst. 1 a § 311 odst. 1 tr. ř. Státní zástupce tak postupuje ve věcech, v nichž to dovoluje charakter vzájemného vztahu mezi obviněným a poškozeným vzniklých spácháním trestného činu a kde zejména poškozený může s předmětem takového vztahu disponovat.

(2) Státní zástupce před rozhodnutím podle odstavce 1 vždy ověří, zda prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, neodporují podstatná skutková zjištění ve věci a že obviněný skutečně složil na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 obsahuje ve výroku zejména údaj o tom, že obviněný a poškozený souhlasí s narovnáním a o tom, že se schvaluje narovnání, přičemž součástí tohoto výroku je vždy i výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká, popis skutku, jeho právní posouzení, údaje o výši peněžní částky, kterou obviněný složil na obecně prospěšné účely na účet státního zastupitelství, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, označení příjemce, jemuž má být tato částka určena. V odůvodnění se uvedou okolnosti, z nichž státní zástupce dovozuje možnost vyřídit věc schválením narovnání.

(4) Ohledně postupu při podání stížnosti proti usnesení státního zástupce o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání platí obdobně ustanovení čl. 63 odst. 3 věty první.

(5) Byla-li na základě součinnosti s Probační a mediační službou uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo odčinění újmy způsobené trestným činem, státní zástupce zašle pravomocné usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání též příslušnému středisku Probační a mediační služby.

Čl.66

Vrácení věci policejnímu orgánu k doplnění

Vrátí-li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění (§ 174 odst. 2 písm. d) tr. ř.), učiní tak písemným pokynem, v němž konkrétně uvede, v jakých směrech, popřípadě kterými důkazy, má být řízení doplněno a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Čl.67

Zvláštní ustanovení o postupu státního zástupce při vydávání rozhodnutí obsahově navazujících na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci

(1) Má-li být vydáno rozhodnutí obsahově navazující na rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci vydané státním zástupcem v přípravném řízení, státní zástupce k tomu příslušný je vydá nebo podá návrh soudu na jeho vydání, není-li tak nutno učinit bezodkladně, až po uplynutí lhůty tří měsíců od okamžiku, kdy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutími a návrhy podle odstavce 1 jsou zejména rozhodnutí podle čl. 58 až čl. 60, rozhodnutí o postupu podle § 80 nebo § 81 tr. ř. a návrhy podle čl. 85 a čl. 86.

Oddíl třináctý

Zajištění nároku poškozeného na náhradu škody, zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku a výkon těchto rozhodnutí o zajištění majetku a věcí v přípravném řízení

Čl.68

Základní ustanovení

(1) Státní zástupce může v přípravném řízení rozhodnout o

a) zajištění nároku poškozeného na náhradu škody (§ 47 až § 49 tr. ř.) včetně složení peněžité jistoty (§ 47a tr. ř.),

b) zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku (§ 347 až § 349 tr. ř.);

dále jen "zajištění majetku",

a o

c) zajištění věcí a majetku na základě žádosti cizího státu za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána, a v ustanovení § 441 tr. ř.

(2) V jiných případech než uvedených v odstavci 1 nelze o zajištění majetku v přípravném řízení rozhodnout.

(3) Při výkonu zajištění majetku v přípravném řízení postupuje státní zástupce podle ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (dále jen "zákon č. 279/2003 Sb.")³⁷⁾ a podle ustanovení § 47 až § 49, § 347 až § 349 tr. ř. Tam, kde jednotlivá ustanovení zákona č. 279/2003 Sb. hovoří o soudu, má se tím na mysli v přípravném řízení státní zástupce, pokud to není vyloučeno ustanoveními trestního řádu, jiných zákonů nebo povahou věci (1 odst. 3 věty první zákona č. 279/2003 Sb.); zajištěné věci, které se podle zákona č. 279/2003 Sb. skládají do úschovy, skládají se vždy do úschovy soudu.³⁸⁾

(4) Zákon č. 279/2003 Sb. se nevztahuje na

a) zajištění finančních prostředků (§ 79a až § 79c tr. ř.),

b) postup podle § 80 nebo § 81 tr. ř.,

c) výkon rozhodnutí o zajištění určené části majetku nebo jednotlivé věci, jestliže jednotlivou věc převzal orgán činný v trestním řízení do úschovy za účelem provedení důkazu (§ 1 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 279/2003 Sb.).

(5) Rozhodl-li státní zástupce v přípravném řízení o zajištění majetku podle odstavce 1, je povinen zabezpečit provedení všech úkonů nezbytných k výkonu takového rozhodnutí, a to i před nabytím jeho právní moci (§ 2 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb.).

(6) Při rozhodování o zajištění věcí a majetku podle čl. 68 odst. 1 písm. c) se užije ustanovení oddílu třináctého přiměřeně.

Společné zásady pro postup státního zástupce při zjišťování majetku a věcí podléhajících zajištění

Čl.69

(1) Státní zástupce může ke zjištění rozsahu, obsahu a umístění majetku obviněného vyslechnout obviněného nebo jinou osobu, která má v řízení postavení svědka (§ 97 až § 104 tr. ř.). K provedení výslechu může státní zástupce dát pokyn i policejnímu orgánu (§ 157 odst. 2 věty první tr. ř.). Koná-li vyšetřování státní zástupce za podmínek uvedených v § 161 odst. 3, 4 tr. ř., je oprávněn o provedení výslechu policejní orgán požádat podle § 161 odst. 3 předposlední a poslední věty tr. ř.

(2) Koná-li výslech státní zástupce, před jeho zahájením obviněného vždy poučí o jeho právech a svědka o jeho právech i povinnostech včetně oprávnění odepřít výpověď. Účelem výslechu je získání prohlášení o majetku od obviněného nebo jiné osoby (svědka); prohlášení má obsahovat zejména náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb. Státní zástupce proto po poučení podle odstavce 1 obviněného nebo jinou osobu (svědka) vyzve k tomu, aby učinili takové prohlášení.

(3) O prohlášení o majetku se sepíše protokol, jehož přílohou je seznam majetku předložený obviněným nebo jinou osobou (svědkem).³⁹⁾

(4) Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně, budou-li v přípravném řízení zjištěny okolnosti nasvědčující změně majetkových poměrů u obviněného nebo jiné osoby (svědka).⁴⁰⁾

Čl.70

(1) Státní zástupce je oprávněn ke zjištění movitých věcí pro účely výkonu rozhodnutí o zajištění uvedeného v čl. 68 odst. 1

a) nařídit osobní prohlídku obviněného (§ 6 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., § 82 odst. 3 a § 83b odst. 1 a 2 tr. ř. s přihlédnutím k § 1 odst. 4 zákona č. 279/2003 Sb.),

b) nařídit prohlídku jiných prostor a pozemků (§ 6 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., § 82 odst. 2 a § 83a odst. 1 a 2 tr. ř. s přihlédnutím k § 1 odst. 4 zákona č. 279/2003 Sb.),

c) podat návrh soudci příslušnému podle § 26 tr. ř. na provedení domovní prohlídky (čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; § 6 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., § 82 odst. 1 a § 83 tr. ř. s přihlédnutím k § 1 odst. 4 zákona č. 279/2003 Sb.),

je-li možno předpokládat, že buď u sebe nebo v těchto prostorách má obviněný svůj majetek; pro nařízení prohlídky nebo podání návrhu není rozhodující, zda jde o obydlí, jiné prostory či pozemky náležející obviněnému.

(2) Státní zástupce prohlídku vykoná, nenařídil-li její provedení policejnímu orgánu. Při provádění prohlídky se postupuje podle § 84, § 85 odst. 1 až 4 a § 85a tr. ř., nevyplývá-li z ustanovení § 6 odst. 2 až 4, 7 a 8 zákona č. 279/2003 Sb. něco jiného (§ 1 odst. 4 zákona č. 279/2003 Sb.). K prohlídce se v případě potřeby přibere nezúčastněná osoba, zpravidla zástupce orgánu obce (§ 6 odst. 7 zákona č. 279/2003 Sb.).

(3) Hrozí-li nebezpečí, že s jednotlivými zjištěnými movitými věcmi vyšší hodnoty nebo jejich souborem bude nakládáno tak, že může být zmařen nebo ztížen účel zajištění, státní zástupce nebo na základě jeho pokynu policejní orgán vyzve toho, kdo má takovou věc nebo soubor takových věcí u sebe, k jejich vydání podle § 78 tr. ř. nebo podle § 79 tr. ř. rozhodne o jejich odnětí (§ 6 odst. 9 zákona č. 279/2003 Sb.).

(4) Věcí vyšší hodnoty podle odstavce 3 se rozumí zpravidla věc, jejíž hodnota podle předběžného ohodnocení přesahuje 50 000,-- Kč.

Čl.71

(1) Před vydáním některého rozhodnutí uvedeného v čl. 68 odst. 1 je třeba učinit zjištění, zda existují zaknihované cenné papíry, které jsou pro obviněného evidovány u Střediska cenných papírů, právnické osoby oprávněné k vedení části evidence a k výkonu ostatních činností Střediska cenných papírů (§ 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů), nebo u České národní banky (§ 98 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů).

(2) V případě potřeby nebo v pochybnostech si státní zástupce vyžádá od Střediska cenných papírů, právnické osoby oprávněné k vedení části evidence a k výkonu ostatních činností Střediska cenných papírů nebo od České národní banky zprávu. Zprávu vyžádá podle § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. 279/2003; § 8 odst. 2 tr. ř. se neužije.

Čl.72

(1) Státní zástupce po zjištění, že obviněný je zřejmě vlastníkem nemovitosti, na kterou se má vztahovat nebo vztahuje zajištění, tuto skutečnost ověří u příslušného katastrálního úřadu. V žádosti o sdělení odkáže na ustanovení § 8 odst. 1 věty první tr. ř. a na § 8 odst. 1 věty první zákona č. 279/2003 Sb.

(2) V případě nutnosti státní zástupce sám nebo na základě jeho pokynu (§ 157 odst. 2 věty první tr. ř.) policejní orgán provede ohledání nemovitosti a jejího příslušenství. O době a místě ohledání nemovitosti je třeba uvědomit obviněného nebo osobu, která s ním žije ve společné domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovitosti práva. Obviněný nebo osoba s ním žijící ve společné domácnosti jsou povinni prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství umožnit.

(3) O ohledání (prohlídce) nemovitosti se sepíše protokol, který musí obsahovat náležitosti podle § 55 odst. 1 tr. ř.; § 113 odst. 2 tr. ř. se užije přiměřeně.

Čl.73

(1) Vydání usnesení o zajištění majetku musí zpravidla předcházet vedle úkonů uvedených v čl. 69 až čl. 72 soupis majetku, jeho části, věcí nebo jednotlivých věcí. Státní zástupce podle povahy věci buď provede soupis věcí vhodných k zajištění sám a popíše je způsobem, který umožní jejich snadnou identifikaci, a za účelem provedení těchto úkonů si popřípadě vyžádá součinnost policejního orgánu nebo pověří těmito úkony soudního exekutora.⁴¹⁾ Vyžádal-li si státní zástupce součinnost policejního orgánu podle věty druhé, upozorní policejní orgán na to, že policejní orgán není oprávněn provádět domovní nebo osobní prohlídku anebo prohlídku jiných prostor; tyto prohlídky přicházejí v úvahu jedině v případech uvedených v čl. 70 odst. 1; takto však nelze vyžadovat součinnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo ho pověřit příslušnými úkony.

(2) Nepředchází-li vydání usnesení o zajištění majetku provedení soupisu majetku, jeho části, věcí nebo jednotlivých věcí podle odstavce 1, soupis se provede bezodkladně po vydání usnesení o zajištění majetku (čl. 74) v rámci výkonu rozhodnutí.

Čl.74

(1) V usnesení o zajištění majetku musí být vždy uveden rozsah tohoto zajištění odpovídající důvodu, pro který se zajištění provádí. Pro tento účel se v usnesení zajišťované části majetku nebo věci přesně označí a popíší nebo se odkáže na to, že se usnesení vztahuje na věci, které budou sepsány při výkonu rozhodnutí (čl. 73 odst. 2), a to jen v rozsahu uvedeném ve větě první.

(2) Ohledně cizozemských peněz, jiných devizových hodnot nebo vyšších částek peněz v korunách českých, než které jsou ze zajištění vyloučeny, ohledně vkladních knížek, vkladních listů a jiných forem vkladů, akcií, směnek, šeků nebo jiných listinných cenných papírů anebo jiných listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva, platí § 7 odst. 2 až 4 zákona č. 279/2003 Sb.; vždy se složí do úschovy soudu.⁴²⁾

(3) Nelze-li peněžní prostředky na účtu, cenné papíry a další hodnoty náležitě zajistit podle § 7 odst. 1 až 4 zákona č. 279/2003 Sb., zajištění se provede podle ustanovení § 79a až § 79c tr. ř.; důvody pro uplatnění zajištění finančních prostředků podle těchto ustanovení trestního řádu se tu neužijí.⁴³⁾

(4) Státní zástupce v usnesení o zajištění majetku vždy výslovně zdůrazní skutečnost, že pokud má obviněný právo na vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci státnímu zástupci nebo na jeho pokyn tomu, kdo je pověřen správou zajištěného majetku (čl. 83 odst. 2), jakož i to, že každý, kdo má u sebe movité věci z majetku obviněného, je poté, co se o rozhodnutí o zajištění majetku dověděl, povinen bezodkladně o tom uvědomit státního zástupce nebo toho, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku (§ 6 odst. 5 a 6 zákona č. 279/2003 Sb.).

(5) V usnesení o zajištění majetku zakáže státní zástupce obviněnému, aby nakládal s věcmi, které jsou uvedeny v usnesení podle odstavce 1, nebo které při výkonu takového rozhodnutí budou sepsány; dále obviněnému zakáže, aby po oznámení usnesení majetek převedl na někoho jiného nebo ho zatížil a uloží mu, aby mu nejpozději do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k majetku předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak obviněný odpovídá za škodu tím způsobenou.⁴⁴⁾

(6) V usnesení je dále třeba poučit obviněného o tom, že pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného, které se týkají zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody (§ 47 odst. 6 tr. ř.). Obviněný se také poučí o právu navrhnout vyloučení ze zajištění i jiných věcí, než uvedených v § 3 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb.; stejné právo má i osoba, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat.⁴⁵⁾

Čl.75

(1) Státní zástupce zašle usnesení o zajištění majetku obviněnému, jeho obhájci, manželu obviněného, popřípadě osobě jemu blízké, zejména osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat, a v jednom stejnopise též policejnímu orgánu s pokynem, aby je založil do vyšetřovacího spisu. Usnesení je třeba doručit i osobám, o nichž je v době vydání usnesení známo, že mají k věcem, které jsou v usnesení uvedeny, předkupní nebo jiné právo (§ 6 odst. 10 zákona č. 279/2003 Sb.). Usnesení se poté vyvěsí na úřední desce státního zastupitelství. Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší (§ 47 odst. 8 tr. ř.).

(2) Usnesení o zajištění se doručí rovněž dlužníku obviněného, je-li znám. V usnesení se dlužníku uloží, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy soudu. V takovém případě se usnesení o zajištění nároku poškozeného zašle i soudu příslušnému k řízení o úschově (§ 9 odst. 1, § 88 písm. l) o. s. ř.).

(3) Jeden stejnopis usnesení zašle státní zástupce bezodkladně též orgánu, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci vlastníků nebo držitelů majetku, který byl zajištěn,⁴⁶⁾ a územnímu pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech ;majetkových, v jehož obvodu má obviněný trvalý nebo jiný pobyt pokud má obviněný takový pobyt v cizině, zašle se stejnopis územnímu pracovišti Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu se majetek, který byl zajištěn, nachází. V předkládacím sdělení adresovaném orgánu, jenž podle zvláštních právních předpisů vede evidenci vlastníků nebo držitelů majetku, který byl zajištěn, je nutno upozornit na to, že je-li k převodu vlastnictví, jiných majetkových práv nebo hodnot nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních předpisů,46) lze po vyrozumění provedeném podle § 5 odst. 5 zákona č. 279/2003 Sb. takový zápis provést jen s předchozím souhlasem státního zástupce, který o zajištění rozhodl. Státní zástupce současně tyto orgány vyzve, aby mu neprodleně oznámily, pokud zjistí, že s věcmi, na které se zajištění vztahuje, se nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu zajištění.⁴⁷⁾

(4) Opis usnesení o zajištění státní zástupce zašle rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu; z usnesení musí být zřejmé údaje uvedené v § 8 odst. 1 větě první zákona č. 279/2003 Sb. V předkládacím sdělení odkáže na povinnost katastrálního úřadu zapsat obsah sdělení státního zástupce soudu do své evidence vedené podle zákona č. 344/1992 Sb.

(5) Po nabytí právní moci se usnesení o zajištění zašle i osobám, o nichž je v době vydání usnesení známo, že mají k ;nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo dále se doručí finančnímu úřadu a také obecnímu úřadu, v jejichž obvodu se nemovitost nachází a v jejichž obvodu má obviněný trvalý nebo jiný pobyt. Usnesení se pak vyvěsí na úřední desce státního zastupitelství. O nabytí právní moci usnesení státní zástupce rovněž vyrozumí příslušný katastrální úřad (odstavec 4).

Zajištění nároku poškozeného

Čl.76

(1) Státní zástupce před rozhodnutím o zajištění nároku poškozeného ověří, zda poškozený má nárok na náhradu škody proti obviněnému podle zákona (§ 43 odst. 3 tr. ř.) a zda o něm nebylo rozhodnuto již v jiném řízení (§ 44 odst. 3 tr. ř.). Dále ověří, zda se jedná o nárok na náhradu škody, kterou lze v trestním řízení uplatnit (§ 47 odst. 5 věta první tr. ř. a contr.).

(2) Shledá-li státní zástupce na základě návrhu poškozeného nebo na základě zjištění, že to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení (§ 47 odst. 2 věta druhá tr. ř.), zajištění nároku poškozeného odůvodněným, postupuje podle čl. 73.

(3) Rozhodl-li státní zástupce o zajištění majetku za účelem uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody z úřední povinnosti (§ 47 odst. 2 věta druhá tr. ř.), věnuje zvláštní pozornost tomu, aby v průběhu přípravného řízení byl poškozený o svých právech náležitě poučen a mohl je v plném rozsahu uplatnit i co do práva domáhat se uspokojení nároku na jemu způsobenou škodu.

(4) Vydal-li státní zástupce rozhodnutí podle odstavce 2, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení dbá o to, aby bylo dokazování zaměřeno též na náležité objasnění rozsahu poškozeným uplatněného nároku na náhradu škody ve vztahu k rozsahu zajištěného majetku obviněného.

Čl.77

(1) Na základě soupisu (čl. 73) zajistí státní zástupce usnesením části majetku do pravděpodobné výše škody. Přitom dbá, aby nebyly zajištěny části majetku, které jsou uvedeny v § 47 odst. 5 větě druhé,⁴⁸⁾ v § 47 odst. 5 větě třetí a pod písm. a) až c) tr. ř., jichž nemůže být k zajištění použito. Vychází přitom i z ustanovení § 321 a § 322 o. s. ř., § 442 odst. 3 a § 459 obč. zák.

(2) Usnesení zašle státní zástupce osobám a orgánům uvedeným v čl. 75. Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší (§ 47 odst. 8 tr. ř.).

(3) Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce rozhodnout, zda se ze zajištění vyloučí i jiné věci, než které byly vyloučeny podle § 3 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb. O tomto návrhu musí státní zástupce rozhodnout s největším urychlením; rozhoduje o něm usnesením (§ 4 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb.); proti usnesení je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který usnesení vydal (§ 146a odst. 1 písm. d) tr. ř. per analogiam).

(4) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k věcem, které byly zajištěny, návrh na vyloučení těchto věcí ze zajištění, o takovém návrhu musí státní zástupce rozhodnout, nebrání-li tomu důležité důvody, nejpozději do 10 dnů od doručení takového návrhu. Státní zástupce rozhodne o vyloučení takových věcí ze zajištění, jestliže nezjistí skutečnosti, které by důvodnost takového návrhu vážně zpochybňovaly; jinak návrh zamítne. O případné stížnosti proti usnesení státního zástupce rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který usnesení vydal (§ 146a odst. 1 písm. d) tr. ř. per analogiam).

Čl.78

Zrušení zajištění nároku poškozeného

Jakmile pomine obava, že uspokojení nároku poškozeného bude mařeno nebo ztěžováno, zejména bylo-li dosaženo dohody mezi poškozeným a obviněným nebo zaručil-li obviněný poškozenému, že nárok bude uspokojen, jakož i v případech uvedených v čl. 79 odst. 1, státní zástupce usnesením zruší zajištění (§ 48 odst. 1 písm. a) tr. ř.). Další důvody pro zrušení zajištění vyplývají z ustanovení § 48 odst. 1 písm. b) a c) tr. ř.

Čl.79

Peněžitá jistota

(1) Státní zástupce upustí od provedení zajišťovacích úkonů nebo zajištění nároku poškozeného zruší (§ 48 odst. 1 písm. a) tr. ř.), pokud obviněný nebo s jeho souhlasem jiná osoba složí na účet státního zastupitelství u peněžního ústavu peněžitou jistotu ve výši odpovídající pravděpodobnému nároku poškozeného na náhradu škody.

(2) Byla-li složena peněžitá jistota nižší oproti výši odpovídající pravděpodobnému nároku poškozeného na náhradu škody, státní zástupce provede zajišťovací úkony na majetku obviněného pouze v rozsahu, v jakém pravděpodobný nárok poškozeného na náhradu škody není zajištěn peněžitou jistotou.

(3) Jinou osobu, která navrhuje složení jistoty podle odstavce 1, státní zástupce seznámí s podstatou obvinění a se skutečnostmi, které vedly nebo by mohly vést k zajištění. Poučí ji i o obsahu úpravy v § 47a odst. 3 tr. ř. a v případech, kdy jiná osoba navrhuje nižší výši peněžité jistoty (odstavec 2), poučí i o úpravě v § 47a odst. 1 větě druhé tr. ř.

(4) Státní zástupce s největším urychlením rozhodne usnesením o zrušení nebo omezení peněžité jistoty, nastanou-li podmínky uvedené v § 47a odst. 2 tr. ř. Usnesení oznámí obviněnému, jiné osobě, složila-li peněžitou jistotu, a dále osobám a orgánům uvedeným v čl. 75.

(5) O stížnosti, která má odkladný účinek, rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který usnesení vydal (§ 146a odst. 1 písm. d) tr. ř. per analogiam).

Zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku

Čl.80

(1) Vydání usnesení o zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku podle § 347 odst. 1 věty první tr. ř. přichází v přípravném řízení v úvahu tehdy, je-li obviněný stíhán pro trestný čin, za který vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení trestu propadnutí majetku (§ 51, § 52 tr. zák.), a současně je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.

(2) O zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku může rozhodnout i státní zástupce, který koná vyšetřování za podmínek uvedených v § 161 odst. 3, 4 tr. ř.

(3) Zajištění majetku obviněného slouží výlučně k výkonu trestu propadnutí majetku a nikoli k jiným účelům, např. k uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody.

Čl.81

(1) Státní zástupce před vydáním usnesení o zajištění majetku obviněného vychází z toho, že zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho část, kterou určí soud ve výroku o uložení tohoto druhu trestu, přírůstky a výtěžky, které ze zajištěného majetku plynou, jakož i majetek, kterého obviněný nabude po zajištění.

(2) Zajištění se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat (§ 52 odst. 1 věta za středníkem tr. zák.), tedy na

a) věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména věci uvedené ve výčtu v § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 279/2003 Sb.,

b) peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově (§ 3 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb.),

c) pohledávky uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 279/2003 Sb.

(3) Při posuzování rozsahu věcí, na něž se podle odstavce 2, zajištění nevztahuje, se použije i čl. 77 odst. 1 věta druhá a třetí obdobně.

(4) Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce rozhodnout, zda se ze zajištění vyloučí i jiné věci, než které byly vyloučeny podle § 3 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb. Při tom postupuje podle čl. 77 odst. 3 obdobně.

(5) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k věcem, které byly zajištěny, návrh na vyloučení věcí ze zajištění, postupuje státní zástupce podle čl. 77 odst. 4 obdobně.

Čl.82

Zrušení zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku

Státní zástupce zruší zajištění, pomine-li důvod, pro který byl majetek zajištěn (§ 48 odst. 1 písm. a) tr. ř.).

Společná ustanovení o výkonu správy zajištěného majetku

Čl.83

(1) Podle povahy a rozsahu věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, vykonává jeho správu po dobu trvání zajištění v přípravném řízení státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci rozhodlo v prvním stupni, nejde-li o zajištěné věci uvedené v § 9 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb. Ohledně věcí složených do úschovy soudu platí, že i v přípravném řízení vykonává správu soud.⁴²⁾

(2) Státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci rozhodlo v prvním stupni, může výkonem správy zajištěného majetku pověřit

a) územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,⁴⁹⁾ nebo

b) soudního exekutora, v jejichž obvodu se zajištěný majetek nachází⁴¹⁾;

jestliže se zajištěný majetek nachází v obvodech dvou nebo více územních pracovišť Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo dvou nebo více územních pracovišť soudních exekutorů, může výkonem správy pověřit každé z těchto pracovišť, nebo

c) organizační složku státu příslušnou hospodařit s určitým majetkem, nebo na základě smlouvy a za úplatu jinou osobu podnikající v určité oblasti.⁵⁰⁾

(3) Písemné pověření podle odstavce 2 musí obsahovat

a) označení věci, v níž bylo vydáno,

b) jméno a příjmení obviněného, popřípadě další jeho osobní údaje,

c) právní posouzení skutku, pro který je obviněný stíhán,

d) výrok z usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, a den nabytí právní moci tohoto usnesení,

e) výslovné určení majetku, jeho částí a jednotlivých věcí včetně údaje o tom, kde se, popř. u koho, se nacházejí; části majetku nebo věci se uvedou vždy tak, aby nemohlo dojít k záměně,

f) výslovný údaj o tom, že některý z orgánů uvedených v odstavci 2 byl pověřen správou zajištěného majetku uvedeného v usnesení pod písm. d) a e),

g) poučení o tom, že nemůže-li orgán uvedený v odst. 2 pod písm. a) nebo b) správu zajištěného majetku vykonávat, zajistit výkon správy sám, pověří podle povahy zajištěného majetku výkonem jeho správy některý ze subjektů uvedených v § 9 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.,

h) poučení, že obsahem smlouvy uzavřené s jinou osobou podle § 9 odst. 3 písm. b) zákona č. 279/2003 Sb. musí být i ujednání o odpovědnosti za škodu způsobenou na zajištěném majetku v době výkonu jeho správy, jinak je smlouva neplatná; tímto ujednáním se stát nemůže zprostit odpovědnosti za škodu vůči obviněnému,

i) poučení, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a soudní exekutor mohou takovou smlouvu uzavřít jen po předchozím souhlasu státního zástupce státního zastupitelství, které ve věci rozhodlo v prvním stupni.

(4) Za úkony provedené v souvislosti se správou zajištěného majetku včetně úkonů podle čl. 73 odst. 1 věty druhé náleží soudnímu exekutorovi odměna. O odměně, jejíž výše se řídí ustanoveními vyhlášky č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, rozhodne usnesením státní zástupce, který výkonem činnosti podle § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, exekutora pověřil. Proti usnesení je přípustná stížnost, o níž rozhoduje státní zástupce nejblíže vyššího ;státního zastupitelství stížnost nemá odkladný účinek.

(5) Vykonatelné usnesení podle odstavce 4 opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a vyšetřovacího spisu.

Čl.84

(1) Vykonává-li správu zajištěného majetku státní zástupce,

a) musí být zabezpečeno plnění povinností uvedených v § 10 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., zpravidla prostřednictvím příslušného útvaru státního zastupitelství; jde-li o okresní státní zastupitelství, plní tyto úkoly útvar řízený ředitelem správy krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se okresní státní zastupitelství nachází,

b) nelze vykonat žádný z úkonů uvedených v § 10 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.,

c) prodej zajištěného majetku je možno provést jen se souhlasem obviněného za podmínek uvedených v § 12 odst. 1 a odst. 2 větě první zákona č. 279/2003 Sb.; bez jeho souhlasu za podmínek § 12 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 279/2003 Sb.

(2) Nelze-li náklady nutné k uchování zajištěného majetku ve stavu, v jakém byl v době jeho zajištění, které by jinak musel vynaložit obviněný, uhradit především z výnosů a přírůstků zajištěného majetku, hradí se z prostředků státního rozpočtu (§ 11 zákona č. 279/2003 Sb.).

(3) Byla-li ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, podána obžaloba, správa majetku přechází nadále na soud (§ 181 odst. 2 tr. ř.); státní zástupce spolu s obžalobou předá soudu veškeré doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku podle předchozích ustanovení. Seznam těchto dokladů založí do trestního spisu a do dozorového spisu.

Oddíl čtrnáctý

Návrh státního zástupce na ochranné léčení a zabrání věci

Čl.85

Návrh na uložení ochranného léčení

(1) Pokud jsou splněny podmínky § 72 odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák., navrhne státní zástupce soudu, aby podle § 239 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo ochranné léčení. Takto postupuje zejména v případě, jestliže pachatel činu jinak trestného není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný. I když bylo trestní stíhání obviněného v těchto případech zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nebo podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. (s přihlédnutím k odpovídajícímu písmenu § 11 odst. 1 tr. ř.) a toto usnesení již nabylo právní moci, lze osobu, na kterou státní zástupce podává návrh na uložení ochranného léčení, nadále označovat jako obviněného.

(2) Návrh na ochranné léčení podává státní zástupce, který ve věci vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. S návrhem soudu předloží i vyšetřovací spis nebo jeho koncept spolu s usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nebo podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. (s přihlédnutím k odpovídajícímu písmenu § 11 odst. 1 tr. ř.) opatřeným doložkou právní moci.

(3) Návrh na uložení ochranného léčení musí obsahovat údaj o jménu a příjmení obviněného a další údaje k jeho osobě, popis skutku, pro který byl obviněný stíhán, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, údaj o tom, že trestní stíhání bylo zastaveno podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nebo podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. (s přihlédnutím k odpovídajícímu písmenu § 11 odst. 1 tr. ř.), včetně údaje o tom, že usnesení nabylo právní moci. Dále se uvedou právní úvahy státního zástupce ohledně zdůvodnění návrhu na uložení ochranného léčení, jakož i údaj o druhu a formě navrhovaného ochranného léčení.

(4) Rozhodl-li státní zástupce o propuštění obviněného z vazby na svobodu ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř. nebo podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. (s přihlédnutím k odpovídajícímu písmenu § 11 odst. 1 tr. ř.) a současně na podkladě znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, popřípadě sexuologie nebo psychologie, a dalších důkazů provedených v přípravném řízení lze učinit závěr o tom, že pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný a ve věci bude podán návrh podle odstavce 1 věty druhé, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou hospitalizaci obviněného ve zdravotnickém zařízení. Postupuje přitom podle předpisů o ochraně života a zdraví občanů.⁵¹⁾

Čl.86

Návrh na zabrání věci

Při podání návrhu na zabrání věci podle § 239 odst. 1 tr. ř. se užije přiměřeně ustanovení čl. 85.

ČÁST TŘETÍ

Postup státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení

Čl.87

Obecné ustanovení

(1) Pokud není dále výslovně stanoveno jinak, ustanovení části druhé tohoto pokynu se při postupu státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení neužijí. Pokud zkrácenému přípravnému řízení předcházelo prověřování, postupuje se v něm podle oddílu třetího části druhé tohoto pokynu. Státní zástupce dbá o to, aby bezodkladně po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) byl policejním orgánem informován o případech, kdy zamýšlí zkrácené přípravné řízení konat, jakož i o počátku běhu lhůty uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. (čl. 94 odst. 1). Za podání informace se považuje i to, označí-li policejní orgán uvedený záznam jako záznam o zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení.⁵²⁾

(2) Státní zástupce dbá rovněž o to, aby okruh věcí, v nichž má být konáno zkrácené přípravné řízení, odpovídal účelu sledovanému ustanoveními § 179a až § 179f tr. ř. a aby šlo o věci, v nichž je odůvodněný předpoklad, že mohou být skončeny ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. Možnost prodloužení lhůty pro skončení zkráceného přípravného řízení nejvýše o deset dní (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.) se v této souvislosti nezvažuje.

(3) Státní zástupce vydá podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř. pokyn, aby policejní orgán, který dosud konal zkrácené přípravné řízení, věc neprodleně předal orgánu příslušnému ke konání vyšetřování zejména,

a) má-li být skutek, pro který se má vést zkrácené přípravné řízení, správně posouzen podle jiného ustanovení zákona, než podle jakého jej zamýšlí posuzovat policejní orgán, a vzhledem k odchylnému právnímu posouzení nelze zkrácené přípravné řízení konat (§ 179c odst. 3 tr. ř.),

b) nastane-li již v této době některá z okolností uvedených v § 179f odst. 1 tr. ř.,

c) vyvstane-li důvodná pochybnost ohledně příčetnosti osoby, proti níž by zkrácené přípravné řízení mělo být konáno a podání znaleckého posudku z odvětví psychiatrie vylučuje dodržení lhůty pro skončení zkráceného přípravného řízení,

d) jestliže konání zkráceného přípravného řízení brání skutečnost, že bude třeba provést důkaz nebo vykonat úkon takové povahy, že skončení zkráceného přípravného řízení ve lhůtě uvedené v odstavci 2 větě první zjevně nepřichází v úvahu.

Čl.88

Dozor státního zástupce ve zkráceném přípravném řízení

(1) Zkrácené přípravné řízení podle oddílu sedmého desáté hlavy trestního řádu je zvláštním typem přípravného řízení ve věcech uvedených v § 179a odst. 1 tr. ř. Státní zástupce vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti i ve zkráceném přípravném řízení s následujícími odchylkami:

a) státní zástupce je oprávněn vydat pokyn policejnímu orgánu, aby ve věci bylo konáno zkrácené přípravné řízení (§ 157 odst. 2 věta první tr. ř.); obdobně je oprávněn vydat pokyn policejnímu orgánu, aby zkrácené přípravné řízení konáno nebylo a věc byla předána neprodleně orgánu příslušnému k zahájení trestního stíhání a konání vyšetřování (čl. 87 odst. 3),

b) přibrání konzultanta (§ 157 odst. 3 tr. ř., čl. 14) se neuplatní,

c) vydává-li státní zástupce závazný pokyn k postupu ve zkráceném přípravném řízení (§ 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.), určí zpravidla policejnímu orgánu lhůtu pro provedení příslušných úkonů tak, aby mu byla předložena zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení nejméně 3 dny před skončením lhůty uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř., nebo pokud předtím prodloužil lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.), nejméně 3 dny před skončením příslušné lhůty, neuplatní-li postup podle čl. 97,

d) státní zástupce zjišťuje stav zkráceného přípravného řízení informacemi vyžadovanými od policejního orgánu; prověrky provádí jen zcela výjimečně a jen pokud je to nezbytné k zajištění skončení věci ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. nebo v prodloužené lhůtě podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.,

e) státní zástupce se zúčastní úkonu ve zkráceném přípravném řízení jen zcela výjimečně, je-li jeho účast nezbytná k zajištění skončení věci ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. nebo v prodloužené lhůtě podle § 179f odst. 2 tr. ř.,

f) vrací-li státní zástupce věc ve zkráceném přípravném řízení policejnímu orgánu k doplnění, postupuje podle § 179c odst. 2 písm. i) tr. ř.; čl. 66 se užije přiměřeně,

g) shledá-li státní zástupce nezákonným nebo neodůvodněným rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu o odložení nebo odevzdání věci podle § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. a má-li být nadále konáno zkrácené přípravné řízení, státní zástupce takové rozhodnutí nebo opatření zruší za použití § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. tak, aby věc bylo možno skončit ještě ve lhůtách uvedených v § 179b odst. 4, popř. § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.; jinak postupuje podle čl. 97.

(2) Státní zástupce může provést jednotlivý úkon ve zkráceném přípravném řízení; může konat celé zkrácené přípravné řízení i v jiných případech než podle § 179a odst. 3 tr. ř. (§ 174 odst. 2 písm. c) tr. ř.). V takovém případě postupuje podle pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001.

Čl.89

Přezkoumání sdělení podezření

(1) Státní zástupce ihned po doručení sdělení podezření (§ 179b odst. 3 tr. ř.) přezkoumá, zda podezřelému bylo řádně sděleno, ze spáchání jakého skutku je podezírán a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Vždy také ověří, zda jde o trestný čin, o němž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. Pokud důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení je některá z okolností uvedených v § 179a odst. 1 písm. a) tr. ř., přezkoumá, zda byl podezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně poté. Jsou-li důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení okolnosti uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., zvažuje hlediska uvedená v čl. 87 odst. 2.

(2) Pokud sdělení podezření vzbuzuje vážné pochybnosti o své zákonnosti nebo odůvodněnosti, státní zástupce neprodleně spisový materiál přezkoumá. Zjistí-li, že sdělení podezření je nezákonné nebo neodůvodněné, postupuje podle čl. 88 odst. 1 písm. g). Spisový materiál po zrušení bezodkladně vrátí policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu postupu.

(3) Obsah spisu státní zástupce přezkoumá také tehdy, byla-li podána oprávněnou osobou žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu § 157a odst. 1 tr. ř., čl. 15).

Čl.90

Účast obhájce ve zkráceném přípravném řízení

(1) Ve zkráceném přípravném řízení přichází v úvahu zejména zvolený obhájce (§ 37, § 179b odst. 2 věta druhá tr. ř.). Obhájce je třeba ustanovit pouze v případech uvedených v § 179b odst. 2 větě třetí tr. ř.; dále tehdy, pokud by výjimečně ve zkráceném přípravném řízení vznikl jiný důvod nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.) a byly-li by nadále důvody pro konání zkráceného přípravného řízení. V takových případech se postupuje podle čl. 32 odst. 1 písm. b), odst. 3 věty druhé a čl. 53 odst. 1 přiměřeně.

(2) Obhájci se ve zkráceném přípravném řízení umožní účast při výslechu podezřelého; účast při jiných úkonech přichází v úvahu výjimečně s přihlédnutím k tomu, že se zde pořizují především úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5 tr. ř.), které se pořizují bez účasti obhájce a jež lze za podmínek uvedených v § 314d odst. 2 poslední větě tr. ř. přečíst ve zjednodušeném řízení před samosoudcem.

(3) Učiní-li obhájce ve zkráceném přípravném řízení návrh na opakování úkonů provedených výjimečně v prověřování za podmínek § 158 odst. 8 tr. ř., čl. 54, státní zástupce mu sdělí, že takový návrh ve zkráceném přípravném řízení uplatnit nemůže, a to se zřetelem k § 314b odst. 1 větě druhé tr. ř.

Čl.91

Postup při zajištění osob a věcí a při využití operativně pátracích prostředků ve zkráceném přípravném řízení

(1) Státní zástupce při výkonu dozoru ve zkráceném přípravném řízení dbá o to, aby úkony podle hlavy čtvrté trestního řádu byly ve zkráceném přípravném řízení prováděny jen tehdy, jde-li o neodkladné nebo neopakovatelné úkony (§ 179b odst. 1 tr. ř.), nebyly-li provedeny již v prověřování. Za stejných podmínek přichází v úvahu i využití operativně pátracích prostředků (§ 158b až § 158e tr. ř.). Ustanovení § 159b tr. ř. o dočasném odložení trestního stíhání se ve zkráceném přípravném řízení neužije.

(2) Státní zástupce při vydávání předchozího souhlasu, souhlasu vydanému poté, co již rozhodnutí bylo vydáno, anebo povolení policejnímu orgánu k zajištění osob a věcí nebo k využití operativně pátracích prostředků postupuje přiměřeně podle čl. 28 odst. 4 až 6 a čl. 29.

(3) Při vyžadování údajů pro účely trestního řízení (§ 8 odst. 2 tr. ř.) státní zástupce postupuje podle čl. 31 obdobně.

(4) V případech, ve kterých k zajištění osob a věcí trestní řád vyžaduje rozhodnutí nebo povolení soudce, státní zástupce postupuje i ve zkráceném přípravném řízení přiměřeně podle čl. 32 odst. 1 písm. b), h), j), k), l) a m), odst. 3 až 6.

(5) Vznikne-li výjimečně potřeba provést výslech svědka jako neodkladného či neopakovatelného úkonu anebo rekognice v průběhu zkráceného přípravného řízení, postupuje se podle čl. 21 obdobně.

Čl.92

Postup při zadržení osoby ve zkráceném přípravném řízení

Při zadržení osoby ve zkráceném přípravném řízení státní zástupce postupuje podle čl. 35 přiměřeně. Vychází z toho, že zadržení přichází v úvahu i v případě, bylo-li podezřelému sděleno podezření pro některý z trestných činů uvedených v § 68 odst. 2 tr. ř., byť nebudou v této době zjištěny odovídající okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 tr. ř. Státní zástupce vždy dbá o to, aby mu podezřelý byl policejním orgánem předán tak, aby nejpozději do 48 hodin jej mohl - neuplatní-li postup podle § 179e věta za středníkem tr. ř. - předat soudu spolu s návrhem na potrestání.

Čl.93

Předání podezřelého soudu spolu s návrhem na potrestání

(1) Byla-li státnímu zástupci za podmínek uvedených v čl. 92 poslední větě policejním orgánem předána zadržená podezřelá osoba, přičemž současně mu policejní orgán předložil zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení s přílohami (§ 179c tr. ř.), přezkoumá tyto materiály z hlediska,

a) zda bylo zadržení důvodné,

b) podmínek pro provedení zadržení i bez jeho souhlasu, postupoval-li tak policejní orgán, a

c) zda jsou dány důvody vazby.

(2) Státní zástupce však nemusí při postupu podle odstavce 1 zvažovat v případech, bylo-li podezřelému sděleno podezření pro některý z trestných činů uvedených v § 68 odst. 2 tr. ř., též odpovídající okolnosti v § 68 odst. 3 tr. ř. S přihlédnutím k okolnostem případu zvažuje, zda ve lhůtě 48 hodin od zadržení podá u soudu návrh na potrestání (čl. 95) a předá podezřelého soudu, nebo osobu propustí ze zadržení, anebo bude postupovat podle odstavce 3.

(3) Skutečnost, že spolu s návrhem na potrestání předává soudu zadrženou podezřelou osobu, uvede státní zástupce v návrhu na potrestání (čl. 95).

(4) Pokud podání návrhu na potrestání není možné ve lhůtě 48 hodin od zadržení, zejména tehdy, pokud věc není náležitě objasněna (§ 2 odst. 5 tr. ř.), přichází v úvahu postup podle § 179c odst. 2 nebo podle § 179f odst. 1 tr. ř., státní zástupce postupuje podle § 179e věty za středníkem tr. ř. V takovém případě neprodleně vydá usnesení o zahájení trestního stíhání, které doručí obviněnému a jeho obhájci, a to tak, aby ve lhůtě 48 hodin od zadržení mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. Při tom postupuje přiměřeně podle čl. 37 a 38. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 174 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 160 odst. 7 a § 141 odst. 2 věty druhé tr. ř.).

(5) Náležitosti a postup státního zástupce při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání upravuje čl. 28 a čl. 30 pokynu obecné povahy poř. č. 5/2001.

Čl.94

Lhůta ke skončení zkráceného přípravného řízení a její prodloužení

(1) Lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení se počítá od okamžiku, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k zahájení trestního stíhání (§ 179b odst. 4 tr. ř.). Takovým podnětem je i doručení pokynu státního zástupce ke konání zkráceného přípravného řízení čl. 88 odst. 1 písm. a); může jím být i den sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.).

(2) Tato lhůta končí podáním návrhu na potrestání soudu nebo jiným rozhodnutím podle § 179c odst. 1, 2 písm. b) až f) a § 179e věty za středníkem tr. ř. nebo opatřením podle § 179c odst. 3, § 179f odst. 2 písm. b) a c) tr. ř., jakož i uplynutím lhůty deseti dnů, o níž nejvýše lze prodloužit zkrácené přípravné řízení (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.).

(3) Došlo-li ke zjištění osoby, které bylo následně sděleno podezření (§ 179b odst. 3 tr. ř.) až po uplynutí určité doby po spáchání trestného činu, je možno v takové věci konat za splnění podmínek pro jeho konání zkrácené přípravné řízení jen, lze-li je ukončit ještě ve lhůtě dvou týdnů (§ 179b odst. 4 tr. ř.), jejíž běh počíná skutečnostmi uvedenými v odstavci 1, popř. prodloužené nejvýše o dalších deset dnů státním zástupcem (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.).

(4) O prodloužení lhůty podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř., pokud neuplatní postup podle čl. 97, rozhodne státní zástupce opatřením, které neprodleně doručí policejnímu orgánu. Stejnopis opatření se založí do spisu o zkráceném přípravném řízení a do dozorového spisu.

(5) V prodloužené lhůtě uvedené v odstavci 2 musí být zkrácené přípravné řízení skončeno, nebude-li uplatněn postup podle čl. 97 nebo nenastanou-li podmínky pro postup podle § 179f odst. 1 tr. ř.

(6) Prodlouží-li státní zástupce lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení, dbá o to, aby policejní orgán předložil spis se zprávou o jeho výsledku (§ 179c odst. 1 tr. ř.) nejpozději 3 dny před jejím skončením, nestanovil-li mu lhůtu jinou čl. 88 odst. 1 písm. c).

Čl.95

Náležitosti návrhu na potrestání

(1) Na náležitosti výrokové části návrhu na potrestání se užije čl. 61 odst. 2; obdobně návrh neobsahuje odůvodnění (§ 179d odst. 1 tr. ř.).

(2) V návrhové části návrhu na potrestání státní zástupce uvede jména svědků, na jejichž osobním výslechu v řízení před soudem bude výjimečně trvat. Důležité důkazy, které bude nutno v řízení před soudem provést, označí státní zástupce příslušným číslem listu spisu. Vychází přitom z obsahu úředních záznamů uvedených v čl. 90 odst. 2 a i z protokolů o výslechu svědků, pokud byly výjimečně provedeny (§ 158 odst. 8 tr. ř.).

(3) Státní zástupce může dále v návrhové části návrhu na potrestání označit skutečnosti, které považuje za nesporné (§ 314d odst. 2 tr. ř.).

(4) Podává-li státní zástupce návrh na potrestání ohledně některého z trestných činů uvedených v § 163 odst. 1 tr. ř., předloží souhlas poškozeného s trestním stíháním soudu spolu s návrhem; za tím účelem dbá, aby policejní orgán poskytl poškozenému lhůtu k vyjádření tak, aby bylo možno věc skončit ve lhůtách uvedených v § 179b odst. 4, popř. v § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř. (§ 163a odst. 2 věta první tr. ř.).

(5) Za podmínek uvedených v § 28 odst. 2 tr. ř. státní zástupce pořídí překlad návrhu na potrestání, který doručí soudu; podezřelému jej nedoručuje. Týká-li se návrh na potrestání více podezřelých, pořizuje se překlad části návrhu týkající se podezřelého, lze-li ji od částí týkajících se ostatních podezřelých oddělit.

Čl.96

Jiná rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení

(1) Policejní orgán konající zkrácené přípravné řízení rozhoduje o odložení nebo o odevzdání věci z důvodů uvedených v § 159a odst. 1 až 4 tr. ř. usnesením (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.) nebo opatřením (§ 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř.); proti usnesení o odložení věci může poškozený podat stížnost, která má odkladný účinek (§ 159a odst. 6 tr. ř.).

(2) Vydává-li státní zástupce usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. b), e), f) nebo h) tr. ř., usnesení o podmíněném odložení návrhu na potrestání podle § 179c odst. 2 písm. g), § 179g odst. 1 tr. ř. nebo opatření o odevzdání věci podle § 179c odst. 2 písm. c) nebo d) tr. ř., v takovém usnesení nebo opatření uvede stručný popis skutku, pro který bylo zkrácené přípravné řízení vedeno, jeho právní posouzení a zdůvodnění postupu podle těchto ustanovení. Proti usnesení o odložení věci při současném schválení narovnání (§ 179c odst. 2 písm. f) tr. ř. za obdobného použití § 309 a násl. tr. ř.) nebo proti usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání (§ 179g odst. 1 tr. ř.), může podat stížnost i poškozený (§ 179c odst. 2 písm. f) tr. ř. ve spojení s § 309 odst. 2 tr. ř., § 179g odst. 4 tr. ř.). Bylo-li vydáno usnesení o odložení věci podle § 179c odst. 2 písm. b), e) a h) tr. ř. nebo opatření o odevzdání věci podle § 179c odst. 2 písm. c) a d) tr. ř., poškozený se o odložení nebo odevzdání věci pouze vyrozumí (§ 179c odst. 4 tr. ř.).

(3) Jsou-li na základě výsledků zkráceného přípravného řízení dány důvody pro odložení věci za současného schválení narovnání (§ 179c odst. 2 písm. f), § 309 a násl. tr. ř.), státní zástupce postupuje podle čl. 65 obdobně.

(4) Jsou-li na základě výsledků zkráceného přípravného řízení dány důvody pro podmíněné odložení návrhu na potrestání (§ 179c odst. 2 písm. g), § 179g odst. 1 tr. ř.), státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán ve zkráceném přípravném řízení provedl alespoň všechny úkony nezbytné pro případ pozdějšího zahájení trestního stíhání proti podezřelému a konání vyšetřování ve věci. Jinak pro postup státního zástupce včetně úkonů spojených s rozhodováním o osvědčení se podezřelého nebo o tom, že bude postupováno podle § 179f odst. 2 písm. b) tr. ř., přiměřeně platí čl. 62.

Čl.97

Nařízení zahájení trestního stíhání policejnímu orgánu nebo uložení předání věci policejnímu orgánu k zahájení trestního stíhání

(1) Nebylo-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. a s přihlédnutím k okolnostem případu nelze předpokládat jeho skončení ani ve lhůtě prodloužené podle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř., státní zástupce podle svých poznatků o úrovni práce policejního orgánu, který dosud konal zkrácené přípravné řízení, a podle povahy věci, o kterou jde, buď

a) nařídí policejnímu orgánu, který dosud zkrácené přípravné řízení vedl, aby neprodleně zahájil trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) a dále postupoval podle ustanovení hlavy desáté trestního řádu, nebo

b) uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 tr. ř. k zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.); státní zástupce takto musí vždy postupovat, je-li dán některý z důvodů uvedených v § 179f odst. 1 tr. ř.

(2) Státní zástupce postupuje podle § 179f odst. 2 písm. b) tr. ř. také tehdy, jestliže podezřelý ve zkušební době nevedl řádný život a nevyhověl dalším uloženým omezením (§ 179h odst. 1 věta druhá tr. ř.). Podezřelého o svém postupu podle první věty písemně vyrozumí.

(3) Pokyn podle odstavce 1 nebo 2 státní zástupce neprodleně zašle policejnímu orgánu, který dosud konal zkrácené přípravné řízení, a jeho stejnopis založí vždy do vyšetřovacího spisu i do dozorového spisu.

ČÁST ČTVRTÁ

Dozor nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování některých trestných činů

Čl.98

Obecné ustanovení o dozoru státního zástupce ve věcech trestných činů, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud

(1) Při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování ve věcech uvedených v § 17 tr. ř. se užije ustanovení části druhé obdobně, s následujícími odchylkami:

a) státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán provedl ve věci všechny důkazy, jež jsou nezbytné pro podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci (§ 169 odst. 1 tr. ř.), a to od okamžiku, kdy bylo zahájeno trestní stíhání pro některý z trestných činů uvedených v § 17 tr. ř., nebo od okamžiku změny právní kvalifikace na takový trestný čin; byl-li vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) a pokud obsah záznamu svědčí pro závěr, že se může jednat o právní kvalifikaci uvedenou v § 17 tr. ř., státní zástupce podle těchto zásad postupuje přiměřeně,

b) v přípravném řízení ohledně výslechu svědků neplatí omezení uvedené v § 164 odst. 1 tr. ř.; výslechy svědků lze provádět bez ohledu na to, zda jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon; státní zástupce však v těchto případech zvlášť důsledně zvažuje hlediska uvedená v čl. 21 odst. 1 věta za středníkem za účelem použitelnosti výsledků těchto úkonů jako důkazů v řízení před soudem,

c) státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování prověrkami nebo informacemi o stavu vyšetřování (čl. 13) soustavně posuzuje, zda právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný stíhán, odpovídá výčtu trestných činů ;uvedených v § 17 tr. ř. zjistí-li důvody pro změnu právní kvalifikace, vydá neprodleně pokyn policejnímu orgánu, aby obviněného a jeho obhájce na změnu právní kvalifikace upozornil (§ 160 odst. 6 tr. ř.),

d) státní zástupce dbá o to, aby vyšetřování bylo skončeno ve lhůtě uvedené v § 170 odst. 1 tr. ř.; nebude-li v této lhůtě skončeno, platí § 167 odst. 2 a 3 tr. ř.

(2) Státní zástupce podle odstavce 1 písm. c) přiměřeně postupuje u věcí, které jsou zatím posuzovány jako trestné činy, ohledně nichž je dána příslušnost okresního soudu jako soudu prvního stupně (§ 16 tr. ř.), pokud vzhledem k okolnostem případu může důvodně přicházet v úvahu i právní posouzení uvedené v § 17 tr. ř. Neprodleně po upozornění na změnu právní kvalifikace předá věc státnímu zástupci příslušnému k výkonu dozoru ve věcech trestných činů uvedených v § 17 tr. ř. Tento státní zástupce věc posoudí z hlediska, zda právní kvalifikace jednání jako některého trestného činu uvedeného v § 17 tr. ř. ;odpovídá skutkovým zjištěním ve věci dospěje-li státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství k odlišným závěrům ohledně právního posouzení jednání obviněného a v důsledku tohoto odchylného právního názoru jde o trestný čin, k jehož projednání by byl v prvním stupni příslušný okresní soud (§ 16 tr. ř.), buď věc vrátí státnímu zástupci nižšího státního zastupitelství, který mu věc předal, se svým stanoviskem nebo postupuje podle čl. 4 odst. 1.

Čl.99

Postup státního zástupce při použití ustanovení § 37a trestního zákona

(1) Zjistí-li státní zástupce, že obviněný, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) pro dílčí útok u pokračujícího trestného činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.), posouzeného jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro trestný čin uvedený v § 17 odst. 1 tr. ř. a v řízení před soudem přichází v úvahu použití ustanovení § 37a věty první tr. zák., postupuje při výkonu dozoru ohledně tohoto dílčího útoku posouzeného jako další skutek podle čl. 98. Stejně státní zástupce postupuje tehdy, pokud zjistí, že teprve souhrn dílčích útoků tvořících součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu obsažených v obžalobě, kterou podal nebo hodlá podat u okresního soudu jako soudu prvního stupně (§ 16 tr. ř.), a v usnesení o zahájení trestního stíhání vytváří skutkový základ pro věcnou příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně (§ 17 tr. ř.). Zda se v případech podle první a druhé věty v případě dílčího útoku obsaženého v původní obžalobě a v usnesení o zahájení trestního stíhání skutečně jedná o dílčí útok jednoho a téhož pokračujícího trestného činu za podmínek § 89 odst. 3 tr. zák., posoudí státní zástupce jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.).

(2) Státní zástupce po zjištění, že trestní stíhání proti obviněnému je vedeno pro dílčí útok posouzený jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), u něhož přichází v úvahu použití ustanovení § 37a tr. zák. za podmínek uvedených v odstavci 1, neprodleně postoupí věc k výkonu dozoru státnímu zástupci příslušnému podle § 17 odst. 2 tr. ř., a to i přesto, že podmínky věcné příslušnosti podle tohoto ustanovení nemusí být ještě zcela splněny; rozhodující zde je, zda bude přicházet v úvahu budoucí případný postup krajského soudu jako soudu prvního stupně podle § 37a tr. zák., bez zřetele na to, zda původní odsuzující rozsudek byl vydán okresním nebo krajským soudem jako soudem prvního stupně.

(3) Státní zástupce, jemuž byla věc postoupena podle odstavce 2, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, i státní zástupce, který zjistil skutečnosti uvedené v odstavci 1, dbá o to, aby obviněnému byl neprodleně ustanoven obhájce, pokud si ho dosud ;nezvolil nebo mu nebyl zvolen jinou oprávněnou osobou při tom přihlíží k tomu, že jednotlivé dílčí útoky obsažené v původní obžalobě a v usnesení o zahájení trestního stíhání ve svém souhrnu mohou odůvodňovat právní kvalifikaci trestného činu, který je uveden v § 17 tr. ř., a že tato skutečnost je sama o sobě důvodem nutné obhajoby (§ 36 odst. 3 tr. ř.).

(4) V průběhu vyšetřování konaného pro dílčí útok posouzený jako další skutek uvedený v odstavci 1 státní zástupce zjišťuje, zda důvody pro postup podle § 37a tr. zák. stále trvají. Zjistí-li, že dány nejsou, dozor v takové věci vykonává i nadále a případnou obžalobu podá u věcně a místně příslušného soudu (§ 179 odst. 1 tr. ř.).

(5) Při podání obžaloby státní zástupce postupuje podle čl. 61 odst. 6.

ČÁST PÁTÁ

Účast státního zástupce v řízení před soudem

Oddíl první

Účast v řízení u soudu prvního a druhého stupně

Čl.100

Základní ustanovení

(1) Státní zástupce v řízení před soudem svými návrhy a účastí u veřejného zasedání nebo u hlavního líčení zajišťuje, aby při projednání věci před soudem byly provedeny všechny důkazy důležité pro posouzení viny obžalovaného a pro uložení přiměřeného trestu. K tomu využívá svého postavení a práv, které má jako strana v řízení před soudem (§ 12 odst. 6 tr. ř.) z hlediska plnění své úlohy orgánu veřejné žaloby.⁵³⁾

(2) Státní zástupce při postupu podle odstavce 1

a) vystupuje v takovém řízení aktivně; je nepřípustné, aby státní zástupce bez zákonného důvodu odmítal v řízení provádět jakékoli důkazy podporující obžalobu,

b) opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu důkazy, které dosud nebyly provedeny; za tím účelem je oprávněn požádat policejní orgán o opatření důkazu (§ 179 odst. 2 tr. ř.),

c) navrhuje a provádí důkazy, které podporují obžalobu,

d) je povinen prokazovat tvrzení uvedená v obžalobě, což ho nezbavuje povinnosti posuzovat všechny rozhodné okolnosti případu i z hlediska okolností a důkazů svědčících ve prospěch obžalovaného; nesmí se proto zaměřit výlučně na prokazování viny obžalovaného a musí dbát o to, aby v řízení před soudem byl náležitě zjištěn skutkový stav věci a bylo vydáno rozhodnutí odpovídající zákonu.⁵⁴⁾

(3) Při vyžadování součinnosti policejního orgánu za účelem opatření důkazu za podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 157 odst. 2 věty první a § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.; žádost adresuje zpravidla policejnímu orgánu, který ve věci konal prověřování nebo vyšetřování, pokud podle povahy důkazu, který má být takto opatřen, nevyžádá součinnost jiného policejního orgánu.

(4) V řízení před soudem však není státní zástupce oprávněn

a) odstraňovat postupy uvedenými v odst. 2 písm. b) nedostatky ve skutkových zjištěních v míře, v níž by nahrazoval rozhodnutí soudu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e), § 260 odst. 2, § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.),

b) provádět důkazy ve vztahu ke skutečnostem svědčícím ve prospěch obžalovaného; to nebrání tomu, aby státní zástupce provedení takového důkazu soudu navrhl,

c) na základě žádosti o právní pomoc v cizině dožadovat provedení výslechu svědka nebo znalce orgánem cizího státu mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání (§ 183a odst. 1 až 3 tr. ř.),

d) zajišťovat přítomnost osob u hlavního líčení nebo veřejného zasedání konaném o odvolání, nejde-li o zabezpečení účasti důležitého svědka, kterého zamýšlí státní zástupce sám vyslechnout, anebo jiné osoby; to nevylučuje, aby státní zástupce soudu sdělil nebo upřesnil údaje týkající se pobytu určité osoby, která má být v řízení před soudem vyslechnuta,

e) provádět protokolaci úkonů byť i provedených státním zástupcem.

Čl.101

Předběžné projednání obžaloby

(1) Státní zástupce se účastní předběžného projednání obžaloby, jestliže předseda senátu za tím účelem nařídil veřejné zasedání (§ 187 odst. 1 poslední věta tr. ř.).

(2) Při veřejném zasedání uvede státní zástupce důvody, pro které pokládá nařízení hlavního líčení za nezbytné a pro které považuje každý jiný postup soudu za odporující zákonu, pokud nedospěje k závěru, že stanovisko soudu je důvodné. Půjde-li o vazební věc, poukáže současně na vazební důvody, pokud v době veřejného zasedání trvají, a navrhne soudu, aby rozhodl o dalším trvání vazby obviněného (§ 192 tr. ř.).

(3) Považuje-li státní zástupce rozhodnutí soudu učiněné ve věci při předběžném projednání obžaloby za nesprávné, podá proti němu stížnost. Jedná-li se o rozhodnutí ve veřejném zasedání, jehož se zúčastnil, učiní tak zpravidla ihned do protokolu. Stížnost odůvodní, jakmile mu bude doručeno písemné vyhotovení usnesení, nejpozději však do konce lhůty stanovené pro podání opravného prostředku.

(4) Je-li usnesení soudu o vrácení věci k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.) v právní moci, zajistí státní zástupce, aby soudem vytýkané nedostatky byly odstraněny. Vznikne-li po vrácení věci k došetření odůvodněná potřeba provést další důkazy, učiní opatření, aby věc byla došetřena i nad rámec požadavků soudu. Přitom dbá, aby došetření bylo provedeno co nejrychleji. Obdobně státní zástupce postupuje, byla-li věc soudem vrácena k došetření z hlavního líčení (§ 221 odst. 1 tr. ř.) nebo po rozhodnutí o řádném nebo mimořádném opravném prostředku (§ 149 odst. 2, § 260 odst. 2, § 265l odst. 1, § 270 odst. 1 a § 284 odst. 2 tr. ř.).

Příprava státního zástupce na jednání soudu

Čl.102

(1) Na účast na hlavní líčení se státní zástupce připravuje již při zpracování obžaloby. Ve složitějších případech podchytí písemně svá zjištění o studiu spisu a odkazy na čísla listů nejdůležitějších důkazů, popřípadě může využít opisů protokolů o těchto důkazech, jež jsou založeny v dozorovém spisu. Podle potřeby státní zástupce zpracuje písemně osnovu závěrečné řeči. Ve zvláštním záznamu uvede návrhy na způsob vyřízení věci soudem v hlavním líčení. Všechny tyto písemnosti eviduje státní zástupce v dozorovém spise.

(2) Obžalobu zastupuje u hlavního líčení pokud možno ten státní zástupce, který vykonával dozor v přípravném řízení trestním a zpracoval obžalobu (čl. 61 odst. 4). Není-li to výjimečně možné, seznámí se státní zástupce pověřený účastí při hlavním líčení s projednávanou věcí před jednáním studiem obžaloby a dozorového spisu, ve složitější věci prostuduje trestní spis u soudu, popřípadě konzultuje věc se státním zástupcem, který konal dozor v přípravném řízení a zpracoval obžalobu.

Čl.103

Přiměřeně podle čl. 102 postupuje státní zástupce při přípravě na ostatní jednání soudu. Do záznamu o přípravě na veřejné zasedání o odvolání, který se zakládá do dozorového spisu, uvede důkazy, jejichž provedení před soudem hodlá navrhnout, popřípadě provést, a závěrečný návrh, který zamýšlí podat.

Čl.104

Účast státního zástupce při jednání soudu

(1) Není-li účast státního zástupce při veřejném zasedání soudu povinná již podle zákona ( § 263 odst. 2, § 265r odst. 2, § 274 a § 297 odst. 2 tr. ř.), účastní se veřejného zasedání, pokud je vzhledem k závažnosti věci a v úvahu přicházejícího rozhodnutí třeba, aby osobně vyjádřil své stanovisko, zejména aby podal a odůvodnil závěrečný návrh nebo aby po vyhlášení rozhodnutí ihned podal opravný prostředek.

(2) Státní zástupce se účastní veřejného zasedání zpravidla též tehdy, je-li rozhodováno o návrhu na povolení obnovy trestního řízení, o ochranných opatřeních, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, zejména pokud veřejné zasedání soudu probíhá na podkladě návrhu podaného státním zástupcem.

Čl.105

Vystoupení státního zástupce při jednání soudu

(1) Při jednání soudu působí státní zástupce svými návrhy, vyjádřeními k návrhům jiných účastníků, otázkami vyslýchaným osobám a svým aktivním vystoupením k tomu, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí soudu. Své návrhy vždy řádně odůvodní.

(2) Státní zástupce navrhne předsedovi senátu, aby mu bylo v hlavním líčení umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce, za podmínek a způsobem uvedeným v § 215 odst. 2 tr. ř. nebo položením otázek podle § 215 odst. 3 tr. ř., neučinil-li tak již v žalobním návrhu při podání obžaloby (čl. 61 odst. 3 věta první). Návrh na provedení výslechu svědka učiní zejména tehdy, jde-li o výslech svědka podporujícího obžalobu, jehož totožnost byla utajena podle § 55 odst. 2 tr. ř., výslech takového svědka, který byl v přípravném řízení proveden jako neodkladný nebo nepakovatelný za účasti soudce, nebo svědka, u něhož bylo zjištěno, že byl nebo měl být předmětem násilí, zastrašování, podplácení či příslibů jiných výhod, a tak veden k tomu, aby nevypovídal nebo vypovídal křivě, jakož i svědka, který má dokumentovat okolnosti uvedené v § 211 odst. 3 písm. b) tr. ř.

(3) Státní zástupce přispívá svými návrhy a svou činností k tomu, aby soud mohl rozhodnout o nárocích poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem. Ukáže-li se až v průběhu řízení před soudem potřeba zajistit nárok poškozeného, podá neprodleně návrh soudu na zajištění nároku poškozeného (§ 47 odst. 1, 2 věta první tr. ř.). Obdobně postupuje, ukáže-li se až v průběhu řízení před soudem potřeba zajistit majetek obviněného pro účely výkonu trestu propadnutí majetku.

(4) Státní zástupce podá proti nesprávné protokolaci ihned námitky (§ 55 odst. 1 písm. f) tr. ř.), pokud není za podmínek uvedených v § 55a odst. 3 tr. ř. vyhotovován ve zjednodušeném řízení pouze stručný záznam o průběhu hlavního líčení za současného pořízení zvukového záznamu.

(5) Státní zástupce si vyžádá od soudu vždy stejnopis protokolu o hlavním líčení, je-li pořizován jinak; v dozorovém spise podchytí státní zástupce podstatný obsah rozhodnutí soudu, popřípadě důvod odročení jednání a termín, na který bylo jednání odročeno, a podle povahy a závažnosti věci zachytí v záznamu o hlavním líčení i další podstatné údaje týkající se jeho průběhu.

(6) Státní zástupce vezme obžalobu⁵⁵⁾ nebo návrh na potrestání⁵⁶⁾ zpět písemně nebo ústně do protokolu před zahájením hlavního líčení zejména tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti, které by vedly k jinému rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení než k podání obžaloby nebo návrhu na potrestání. Důvodem pro zpětvzetí obžaloby však není skutečnost, že vyšel najevo další dílčí útok tvořící součást jednoho a téhož pokračujícího trestného činu, který může být posouzen jako další skutek (§ 12 odst. 12 tr. ř.), přichází-li v úvahu postup soudu podle § 37a tr. zák.; tato skutečnost je však zpravidla důvodem pro zpětvzetí obžaloby v případě, kdy bylo porušeno právo obviněného na obhajobu zejména proto, že obviněný neměl obhájce ač ho mít měl, a pro zpětvzetí návrhu na potrestání. Po zahájení hlavního líčení může vzít obžalobu nebo návrh na potrestání zpět jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování. Vezme-li státní zástupce návrh na potrestání zpět, postupuje podle čl. 97.

Čl.106

Závěrečná řeč státního zástupce

(1) V závěrečné řeči zhodnotí státní zástupce výsledky dokazování a uvede, které skutečnosti považuje za prokázané a na základě jakých důkazů. Přitom zaujme stanovisko k důkazům, jež svědčí ve prospěch i v neprospěch obžalovaného. Objektivně zhodnotí stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, osobu pachatele, pohnutky, skutkové a další okolnosti případu, jež mají význam pro návrh na rozhodnutí soudu o vině, trestu, ochranných opatřeních a nárocích poškozených na náhradu škody.

(2) V závěrečném návrhu na rozhodnutí o vině státní zástupce odůvodní právní kvalifikaci, jež odpovídá výsledkům dokazování. Dospěje-li k názoru, že skutek obviněného má být posuzován podle jiného zákonného ustanovení, než se uvádí v obžalobě, odůvodní podrobně i návrh této změny. Hodlá-li v závěrečné řeči navrhnout použití přísnější právní kvalifikace, navrhne soudu ještě v průběhu hlavního líčení postup podle § 225 odst. 2 věty druhé tr. ř.

(3) V závěrečném návrhu ohledně výroku o trestu státní zástupce uvede, jaký druh trestu navrhuje uložit a v jaké sazbě (např. při horní či dolní hranici, v polovině nebo v horní čtvrtině sazby). Navrhuje-li uložení trestu odnětí svobody v trestní sazbě, která připouští podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody, a to popřípadě s dohledem, a jsou-li dány zákonné důvody (§ 58 odst. 1 písm. a) nebo b), § 60a odst. 1 tr. zák., s přihlédnutím i k ustanovení § 39 odst. 2 tr. zák.) pro takový postup, navrhne, aby trest odnětí svobody byl podmíněně odložen na přiměřenou zkušební dobu (§ 59 odst. 1, § 60a odst. 2 tr. zák.), popřípadě navrhne uložit obžalovanému přiměřená omezení (§ 59 odst. 2, § 60a odst. 3 tr. zák.). Nejsou-li podle názoru státního zástupce splněny zákonné podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nebo pro jiný trest nespojený s výkonem trestu odnětí svobody, navrhne soudu, aby byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a svůj návrh, včetně zařazení do příslušného typu věznice, odůvodní. Zvláštní pozornost věnuje státní zástupce i podmínkám pro uložení trestu obecně prospěšných prací jako jedné z alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody.

(4) Státní zástupce zvažuje velmi pečlivě i předpoklady k použití ustanovení

a) § 24 tr. zák. o upuštění od potrestání pachatele, který spáchal trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem postačí k jeho nápravě,

b) § 25 tr. zák. o upuštění od potrestání u pachatele, který spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti,

c) § 26 tr. zák. o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem,

d) § 29 tr. zák. o výjimečném trestu,

e) § 32 tr. zák. o ukládání trestu pachateli, jenž spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky,

f) § 35 tr. zák. o ukládání úhrnného a souhrnného trestu,

g) § 36 tr. zák. o ukládání dalšího trestu téhož druhu,

h) § 37a tr. zák. o ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu,

i) § 40 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody,

j) § 41 a § 42 tr. zák. o ukládání trestu odnětí svobody zvlášť nebezpečnému recidivistovi,

k) § 43 a § 44 tr. zák. o ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení,

l) § 47 tr. zák. o trestu ztráty vojenské hodnosti,

m) § 49 a § 50 tr. zák. o trestu zákazu činnosti, a to zejména z hlediska vymezení činnosti, která má být pachateli zakázána (§ 50 odst. 1 tr. zák.),

n) § 51 a § 52 tr. zák. o trestu propadnutí majetku,

o) § 53 a § 54 tr. zák. o peněžitém trestu, zejména z hlediska, aby byl ukládán v případech stanovených v § 53 odst. 1 písm. a) tr. zák.,

p) § 55 a § 56 tr. zák. o trestu propadnutí věci z hlediska podmínek pro ukládání tohoto trestu (§ 55 odst. 1 a 2 tr. zák.),

r) § 57 tr. zák. o trestu vyhoštění, s přihlédnutím k důvodům, pro které tento trest uložit nelze (§ 57 odst. 3 tr. zák.),

s) § 57a tr. zák. o trestu zákazu pobytu.

(5) Státní zástupce podá soudu řádně odůvodněný návrh na rozhodnutí o ochranných opatřeních a o věcech důležitých pro trestní řízení. Vyjádří se rovněž k návrhu poškozeného na náhradu škody.

Čl.107

Podání řádného opravného prostředku

(1) Státní zástupce po prostudování rozhodnutí soudu zváží, zda jsou dány důvody k podání řádného opravného prostředku. Zvlášť důkladnému rozboru podrobí rozhodnutí v těch případech, kdy soud rozhodl v rozporu se závěrečným návrhem státního zástupce. Pokud se státní zástupce ztotožní s odchylným rozhodnutím soudu, poznamená to v dozorovém spise a vysvětlí, jaké důvody ho k této názorové změně vedly. V opačném případě si ponechá lhůtu k podání opravného prostředku. Proti zřejmě nesprávnému rozhodnutí podá opravný prostředek ihned.

(2) Podaný opravný prostředek státní zástupce ve lhůtě uvedené v § 248 tr. ř., popřípadě v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, písemně odůvodní tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. V odvolání uvede, zda je podává ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i v neprospěch obžalovaného. V odůvodnění odvolání výrazně vyznačí skutečnost, kterých obžalovaných se odvolání týká a jakých výroků rozsudku a zda je podáváno ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i neprospěch obžalovaného, a to i v případě, že to státní zástupce uvede ihned po vyhlášení rozsudku do protokolu.

(3) Pokud soud nerozhodl o návrzích na provedení důkazů, jež státní zástupce považuje za podstatné, nebo pokud soud tyto návrhy nedůvodně zamítl, státní zástupce tyto návrhy opakuje v opravném prostředku. V odůvodnění opravného prostředku zároveň ;uvede, jaké rozhodnutí soudu druhého stupně navrhuje při tom vychází z toho, kterých obžalovaných se odvolání podle vypracovaného písemného odůvodnění (odstavec 2) týká a jakých výroků rozsudku a zda je podáváno v neprospěch či ve prospěch obžalovaného.

(4) Podle povahy a závažnosti věci státní zástupce může zpracovat k opravnému prostředku podanému jinou stranou trestního řízení vyjádření.

(5) Spisy potřebné pro projednání opravného prostředku, pokud některá ze stran podala odvolání nebo státní zástupce podal stížnost (opis obžaloby, rozsudku, usnesení, odvolání obžalovaného nebo státního zástupce a jejich odůvodnění, stížnost státního zástupce a její odůvodnění, vyjádření k odvolání jiné strany řízení, záznam o přípravě a účasti státního zástupce v hlavním líčení, stejnopis protokolu o hlavním líčení, popřípadě další obsah dozorového spisu) předloží státní zástupce neprodleně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Toto státní zastupitelství si může pro účely řízení o řádných opravných prostředcích vyžádat i předložení dalších spisových materiálů. Je-li to potřebné, uvedou se v předkládací zprávě další okolnosti, jež nejsou zřejmé z dozorového spisu.

Čl.108

Účast státního zástupce v řízení o řádném opravném prostředku

(1) Státní zástupce vyššího státního zastupitelství přezkoumá důvodnost řádného opravného prostředku podaného státním zástupcem nižšího státního zastupitelství. Zcela zjevně nedůvodný opravný prostředek vezme zpět a státnímu zástupci, který jej podal, sdělí písemně důvody svého rozhodnutí.

(2) V řízení před soudem druhého stupně vystupuje státní zástupce tak, aby byla v celém rozsahu podaného opravného prostředku přezkoumána zákonnost napadeného rozhodnutí i postupu, který rozhodnutí předcházel. O účasti státního zástupce na jednání soudu druhého stupně platí přiměřeně ustanovení pro postup státního zástupce v řízení u soudu prvního stupně, a to včetně povinnosti vyžádat si od soudu vždy stejnopis protokolu o veřejném zasedání.

(3) Rozhodnutí soudu druhého stupně sdělí státní zástupce nižšímu státnímu zástupci písemně a uvede své stanovisko k věci.

Oddíl druhý

Zvláštní ustanovení o účasti v řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení

Čl.109

Postup státního zástupce v řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení

(1) V řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení postupuje státní zástupce přiměřeně podle předchozích ustanovení. Vyjádření a návrhy formuluje stručně a odůvodňuje je pouze tehdy, byly-li proti nim vysloveny námitky nebo lze-li takové námitky očekávat. Pokud samosoudce učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 314c odst. 1 tr. ř. a státní zástupce toto rozhodnutí považuje za nesprávné, podá proti němu podle § 314c odst. 4 tr. ř. stížnost.

(2) Státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 101 odst. 4, byl-li z důvodů uvedených v § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. samosoudcem pravomocně odmítnut návrh na potrestání. Tímto okamžikem zanikají účinky uvedené v § 314b odst. 1 větě druhé tr. ř. a státní zástupce vydá pokyn k zahájení trestního stíhání a konání vyšetřování.

(3) Přiměřeně podle čl. 102 státní zástupce postupuje ve věcech, v nichž podal návrh na potrestání a samosoudce je projednává ve zjednodušeném řízení (§ 314b odst. 1 věta první tr. ř.).

(4) Státní zástupce, který podal návrh na potrestání a současně předal soudu zadrženého podezřelého, se vždy zúčastní výslechu obviněného a hlavního líčení, které se může s jeho souhlasem konat ihned po výslechu obviněného (§ 314b odst. 2 věta druhá tr. ř.); jinak se hlavního líčení zúčastní poté, jakmile bude samosoudcem nařízeno.

(5) Rozhodne-li samosoudce trestním příkazem v rozporu se zákonem, podá státní zástupce podle § 314g odst. 1 tr. ř. v zákonné lhůtě proti trestnímu příkazu odpor, jehož důvody stručně zaznamená v dozorovém spise.

Oddíl třetí

Zvláštní ustanovení o postupu ve vykonávacím řízení

Čl.110

Postup státního zástupce ve vykonávacím řízení

(1) Zjistí-li státní zástupce při dozoru v přípravném řízení proti obviněnému z opisu rejstříku trestů, že jeho předchozí trestní stíhání bylo jiným státním zástupcem podmíněně zastaveno a nové vyšetřování se vede pro trestný čin spáchaný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání, neprodleně o tom písemně vyrozumí státního zástupce, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydal.

(2) Výsledek pravomocného skončení trestního stíhání sdělí neprodleně státní zástupce, který byl činný v tomto řízení, státnímu zástupci, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného vydal v jiné jeho trestní věci. Po obdržení vyrozumění rozhodne státní zástupce, který trestní stíhání obviněného podmíněně zastavil, o dalším postupu podle § 308 odst. 1 tr. ř.

(3) Zjistí-li státní zástupce, že proti obviněnému, jehož trestní stíhání bylo soudem podmíněně zastaveno nebo byl podmíněně odsouzen, včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, anebo byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn a byl mu popřípadě uložen dohled, se vede trestní stíhání pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom soud, který rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném odsouzení včetně podmíněného odsouzení nebo podmíněného upuštění od potrestání s dohledem, nebo o podmíněném propuštění. Současně vyrozumí o svém postupu státního zástupce, jehož působnost se vztahuje na obvod tohoto soudu.

ČÁST ŠESTÁ

Zvláštní ustanovení o postupu státního zástupce při uplatnění mediace a probace v trestním řízení

Čl.111

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupci využívají při své činnosti v trestním řízení, zejména k objasnění příčin trestného činu a k urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným, pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou.

(2) Pomoc a součinnost Probační a mediační služby v trestním řízení směřuje k tomu, aby

a) vazba byla nahrazena jiným opatřením,

b) věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů řízení,

c) mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody.

(3) Státní zástupci při pomoci a součinnosti s Probační a mediační službou vycházejí z toho, že Probační a mediační služba

a) pomáhá při odstraňování následků trestného činu poškozeným a dalším osobám dotčeným trestným činem,

b) věnuje zvláštní péči kromě mladistvých též obviněným ve věku blízkém věku mladistvých,

c) přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek,

d) podílí se na prevenci trestné činnosti.

Čl.112

Součinnost státních zástupců s Probační a mediační službou při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení

(1) Státní zástupci při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení po Probační a mediační službě vyžadují zejména

a) obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí,

b) vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (čl. 62), pro schválení narovnání a zastavení trestního stíhání (čl. 65), zejména tím, že Probační a mediační služba zprostředkuje projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, dohody o narovnání, popřípadě podmínek pro další takové procesní postupy,

c) vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bude rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem (čl. 42).

(2) Státní zástupce uloží Probační a mediační službě obstarání podkladů s jeho souhlasem k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí v případech, kdy ve věci přichází v úvahu pomoc a součinnost Probační a mediační služby (čl. 111 odst. 2).

(3) Státní zástupce vydá Probační a mediační službě pokyn k provedení některého z úkonů uvedených v odstavci 1 písm. b) zejména tehdy, má-li za to, že vzhledem k povaze a menší závažnosti trestného činu a osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho postojům ke spáchanému trestnému činu a trestu, jehož uložení mu za něj hrozí, přichází v úvahu uplatnění podmíněného zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, a to již v přípravném řízení, popř. má za to, že v řízení po podání obžaloby by mohl být obviněnému uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody a úkony Probační a mediační služby mohou v tomto stadiu řízení přispět ke splnění účelu trestního řízení (§ 1 odst. 1 tr. ř.) a účelu trestu (§ 23 tr. zák.).

(4) Pokud státní zástupce nemá dostatek podkladů pro postup podle odstavce 3, vyrozumí příslušné středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, a to zejména v trestních věcech mladistvých, aby mediace mohla být využita již od zahájení trestního stíhání nebo místo něj.

(5) Zjistí-li státní zástupce, že policejní orgán již způsobem uvedeným v odstavci 4 vyrozuměl příslušné středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, zváží, zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují postup podle odstavce 3; jinak si vyžádá od příslušného střediska Probační a mediační služby poskytnutí podrobnější informace o takové věci a o vydání pokynu rozhodne případně dodatečně, neuplatní-li postup podle odstavce 7.

(6) Zahájí-li Probační a mediační služba provádění úkonů uvedených v odstavci 1 bez pokynu státního zástupce, státní zástupce dbá o to, aby ho o tom příslušné středisko Probační a mediační služby neprodleně informovalo. Poté, co obdrží takovou informaci, požádá příslušné středisko Probační a mediační služby o poskytnutí podrobnějšího sdělení o tom, kteří její úředníci a asistenti jsou ve věci činní a jaký je jejich zamýšlený postup ve věci. Úředníky a asistenty činné ve věci seznámí s povahou trestní věci, jejími charakteristickými rysy a zvláštnostmi, o tom, že svou činností nesmí v žádném případě bránit řádnému provádění úkonů trestního řízení nebo zmařit jejich výsledek (např. v případě rekognice, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce nebo prověrky výpovědi nebo dalších úkonů prováděných s obviněným nebo poškozeným).

(7) Dospěje-li státní zástupce po obdržení informace a sdělení příslušného střediska Probační a mediační služby k závěru, že provedení úkonů mediace ve věci není vhodné, vydá rozhodnutí o tom, že věc se k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude (§ 4 odst. 7 věta za středníkem zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě). Toto rozhodnutí, které se nevydává podle trestního řádu a označí se jako rozhodnutí, stručně odůvodní a zašle jej výlučně příslušnému středisku Probační a mediační služby; obviněnému a poškozenému se rozhodnutí nedoručuje. Stejnopis rozhodnutí se založí do dozorového spisu.

(8) Vydá-li státní zástupce rozhodnutí podle odstavce 7, zváží, zda je vhodné do vyšetřovacího spisu založit jakékoli podklady k osobě obviněného a jeho rodinnému či sociálnímu zázemí, a to z hlediska, že provádění úkonů probace či mediace by zásadně nemělo být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Za tím účelem si zpravidla vyžádá vyjádření obviněného; dotáže se rovněž poškozeného, zda s případným založením těchto materiálů do vyšetřovacího spisu výslovně souhlasí.

(9) Státní zástupce v případech, kdy přezkoumáním důvodů vazby z vlastního podnětu anebo na základě žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu zjistí, že ve věci by přicházelo v úvahu uplatnění probačního dohledu nad obviněným, který by mohl být propuštěn z vazby na svobodu, vyžádá stanovisko příslušného střediska Probační a mediační služby. Vždy ho též požádá i o vypracování zprávy podle odstavce 2, pokud nebyla opatřena z jiných důvodů již dříve. Přezkoumá obsah takové zprávy v souvislosti s dosavadními skutkovými zjištěními ve věci a podle výsledku přezkoumání postupuje podle čl. 42 odst. 1.

(10) Povinnosti podle předchozích odstavců, s výjimkou povinností podle odstavce 5, 7, 8 a 9, státní zástupce nemusí plnit, plní-li je z vlastní iniciativy nebo na základě jeho pokynu policejní orgán. Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení zjišťuje, zda policejní orgán v těchto případech postupuje v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 1 až 6.

Čl.113

Součinnost státního zástupce s Probační a mediační službou při plnění úkolů v trestním řízení soudním

V případech, kdy soud, u něhož byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání, vydal pokyn k úkonům probace nebo mediace, státní zástupce poté, co obdrží takovou informaci, zvažuje podmínky pro podání návrhu na upuštění od potrestání s dohledem (§ 26 tr. zák.), podmíněné odsouzení s dohledem (§ 60a, § 60b tr. zák.) nebo uložení trestu obecně prospěšných prací nebo jiného druhu trestu nespojeného s odnětím svobody. Může též soudu navrhnout, aby trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno nebo aby bylo schváleno narovnání, a to zejména tehdy, má-li za to, že podklady opatřené Probační a mediační službou spolu s dalšími zjištěními a důkazy ve věci takový postup odůvodňují. Takto může postupovat i ve věci, v níž se konalo zkrácené přípravné řízení a v řízení před samosoudcem o ní probíhá zjednodušené řízení (§ 314b až § 314g tr. ř.), pokud již při podání návrhu na potrestání nepostupoval podle čl. 96 odst. 3.

ČÁST SEDMÁ

Závěrečná ustanovení

Čl.114

(1) Přílohu č. 1 tohoto pokynu obecné povahy tvoří přehled nejvyšších přípustných dob trvání vazby s rozdělením na přípravné řízení a řízení před soudem s ohledem na jednotlivé trestní sazby odnětí svobody podle § 71 odst. 8 a 9 tr. ř., s výjimkou mladistvých obviněných.

(2) Přílohu č. 2 tohoto pokynu obecné povahy tvoří přehled vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které ji zavazují ke stíhání úmyslných trestných činů, z hlediska podmínky pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř.

Čl.115

Pokyn nejvyššího státního zástupce obecné povahy poř. č. 9/1994, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, ve znění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/1996, poř. č. 1/1997, poř. č. 1/1999, poř. č. 2/1999, poř. č. 4/2000, poř. č. 8/2000, poř. č. 11/2000, sdělení o opravě chyb poř. č. 12/2000 (úplné znění vyhlášeno pokynem obecné povahy poř. č. 9/2000), pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/2001 a poř. č. 4/2001, se zrušuje.

Čl.116

Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 1. ledna 2004.

Nejvyšší státní zástupkyně

Mgr. Marie Benešová, v.r.

Příl.1

Přehled nejvyšších přípustných dob trvání vazby s rozlišením na přípravné řízení a řízení před soudem (do 1.1.2004 i u mladistvých obviněných)

------------------------------------------------------------------------------------------
Trestní sazby                Maximální délka vazby   Maximální délka vazby   Celková
odnětí svobody               připadající na          připadající na řízení   maximální
                             přípravné řízení        před soudem             délka vazby^* ^**
------------------------------------------------------------------------------------------
Až 6 měsíců                  4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
Až 1 rok                     4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
Až 18 měsíců                 4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
Až 2 roky                    4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
Až 3 roky                    4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
6 měsíců až 2 roky           4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
6 měsíců až 3 roky           4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
6 měsíců až 5 let            4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
1 rok až 5 let               4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
1 rok až 6 let               8 měsíců                1 rok 4 měsíce          2 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
1 rok až 8 let               1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
1 rok až 10 let              1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
2 roky až 5 let              4 měsíce                8 měsíců                1 rok
------------------------------------------------------------------------------------------
2 roky až 7 let              8 měsíců                1 rok 4 měsíce          2 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
2 roky až 8 let              1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
2 roky až 10 let             1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
3 roky až 8 let              1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
3 roky až 10 let             1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
5 až 12 let                  1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
5 až 15 let                  1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
8 až 12 let                  1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
8 až 15 let                  1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
10 až 15 let                 1 rok                   2 roky                  3 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
5 až 12 let nebo
výjimečný trest              1 rok 4 měsíce          2 roky 8 měsíců         4 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
5 až 15 let nebo
výjimečný trest              1 rok 4 měsíce          2 roky 8 měsíců         4 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
10 až 15 let nebo
výjimečný trest              1 rok 4 měsíce          2 roky 8 měsíců         4 roky
------------------------------------------------------------------------------------------
12 až 15 let nebo
výjimečný trest              1 rok 4 měsíce          2 roky 8 měsíců         4 roky
------------------------------------------------------------------------------------------

Příl.2

Přehled vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které jí zavazují ke stíhání úmyslných trestných činů, z hlediska podmínky pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř.

I. Úvod

Pojem "úmyslné trestné činy, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva", použitý v ustanovení § 88 odst. 1 tr. ř., nelze vykládat tak, že jde jen o trestné činy, u kterých ke stíhání takových činů zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, neboť v takovém případě by byl jejich okruh jen velmi omezený¹⁾, ale jde i o všechny trestné činy, které mají podklad nebo navazují na mezinárodní smlouvy, jež obsahují závazek pro státy, jako jejich smluvní strany, stíhat nebo postihovat některá jednání ve skutkových podstatách těchto trestných činů popsaných, i když konkrétní vnitrostátní postih se zásadně provádí podle skutkových podstat trestných činů, které jsou součástí vnitrostátního právního řádu. Vzhledem k tomu, že některé takové závazky jsou ve vnitrostátní úpravě realizovány nejen speciálními skutkovými podstatami na tyto smlouvy navazujícími [srov. např. trestný čin ohrožování mravnosti podle § 205 tr. zák. v návaznosti na Mezinárodní úmluvu proti rozšiřování necudných publikací - č. L/1912 ř. z., č. 184/1922 Sb., dále na Mezinárodní úmluvu o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jejich rozšiřování - č. 96/1927 Sb. a Protokol doplňující Úmluvu o potírání obchodu s necudnými publikacemi, Lake Succes, 4. května 1949, nebo trestný čin obchodování s lidmi podle § 232a tr. zák. v návaznosti na Úmluvu a závěrečný protokol o potlačování obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce druhých osob ze dne 21. března 1950 či trestný čin poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle § 182 odst. 1 písm. e), případně odst. 2 tr. zák. v návaznosti na Mezinárodní úmluvu o ochraně podmořských kabelů - č. 97/1925 Sb.], ale i obecnými skutkovými podstatami, může se v konkrétním případě jednat i o obecný trestný čin, např. trestný čin obecného ohrožení nebo trestný čin ublížení na zdraví, k jehož stíhání v konkrétní podobě určitého jednání pachatele zavazuje mezinárodní smlouva [srov. např. čl. 1 písm. c), d), e), f) Evropské úmluvy o potlačování terorismu - č. 552/1992 Sb.], a proto je třeba zkoumat v některých případech trestního stíhání určitého obecného trestného činu, např. trestného činu obecného ohrožení podle § 179 tr. zák. nebo trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 tr. zák., zda nejde z hlediska některé z úvahu přicházejících smluv o trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.²⁾

Jde především o tyto trestné činy a mezinárodní smlouvy (v závorce je uvedena vždy příslušná mezinárodní smlouva a číslo Sbírky zákonů, popř. Sbírky mezinárodních smluv, pokud v některé z těchto sbírek byla vyhlášena):

- trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz podle § 141 tr. zák. a trestný čin výroby a držení padělatelského náčiní podle § 142 tr. zák., popř. ve spojení s § 143 tr. zák. (Úmluva o potírání penězokazectví - č. 15/1932 Sb.; trestný čin padělání a pozměňování peněz podle § 140 tr. zák. zde není uveden, neboť je vždy zvlášť závažným úmyslným trestným činem),

- trestný čin nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a její dodatky, č. 364/1921 Sb., č. 508/1921 Sb., č. 129/1931 Sb., č. 22/1933 Sb., č. 44/1933 Sb., č. 61/1936 Sb., č. 90/1962 Sb., č. 64/1975 Sb., č. 81/1985 Sb.),

- trestný čin porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a její dodatky, č. 364/1921 Sb., č. 508/1921 Sb., č. 129/1931 Sb., č. 22/1933 Sb., č. 44/1933 Sb., č. 61/1936 Sb., č. 90/1962 Sb., č. 64/1975 Sb., č. 81/1985 Sb.),

- trestný čin porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a její dodatky, č. 364/1921 Sb., č. 508/1921 Sb., č. 129/1931 Sb., č. 22/1933 Sb., č. 44/1933 Sb., č. 61/1936 Sb., č. 90/1962 Sb., č. 64/1975 Sb., č. 81/1985 Sb.),

- trestný čin porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 tr. zák. (zejména Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl - č. 401/1921 Sb., č. 508/1921 Sb., č. 120/1922 Sb., č. 183/1922 Sb., č. 286/1926 Sb., č. 84/1937 Sb., č. 203/1937 Sb., č. 29/1939 Sb., č. 133/1980 Sb., č. 19/1985 Sb.; Všeobecná úmluva o autorském právu a Protokoly č. 2 a 3 - č. 2/1960 Sb., č. 134/1980 Sb.; Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací - č. 192/1964 Sb.; Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů - č. 32/1985 Sb.; Úmluva o mezinárodním zápisu audiovizuálních děl - č. 365/1992 Sb.),

- trestný čin přijímání úplatku podle § 160 odst. 3 písm. b) tr. zák., a to i ve spojení s § 162a odst. 2 tr. zák. (Trestněprávní úmluva o korupci č. 70/2002 Sb. m. s.),

- trestný čin podplácení podle § 161 tr. zák., a to i ve spojení s § 162a odst. 2 tr. zák. (Úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích - č. 25/2000 Sb. m. s., Trestněprávní úmluva o korupci č. 70/2002 Sb. m. s.),

- trestný čin nepřímého úplatkářství podle § 162 tr. zák., a to i ve spojení s § 162a odst. 2 tr. zák. (Trestněprávní úmluva o korupci č. 70/2002 Sb. m. s.),

- trestný čin účasti na zločinném spolčení podle § 163a tr. zák. (Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosů ze zločinu - č. 33/1997 Sb.),

- trestný čin nadržování podle § 166 tr. zák. (Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosů ze zločinu - č. 33/1997 Sb. a Úmluva o potlačování teroristických bombových útoků - č. 80/2001 Sb. m. s.),

- trestný čin ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180b tr. zák. (Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví - č. 16/1974 Sb.; Úmluva o trestných a některých jiných činech na palubě letadla - č. 102/1984 Sb.; dále srov. i Úmluvu o potlačování teroristických bombových útoků č. 80/2001 Sb. m. s. - trestné činy ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a a § 180c tr. zák. zde nejsou uvedeny, neboť je třeba je podřadit pod zvlášť závažné úmyslné trestné činy),

- trestný čin ohrožení a poškození životního prostředí podle § 181a odst. 1 nebo odst. 2 tr. zák. [Úmluva o biologické rozmanitosti - č. 134/1999 Sb.; Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) - 572/1992 Sb.; Basilejská úmluva o kontrole nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování - č. 100/1994 Sb.; Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoliv jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí - č. 77/1980 Sb.],

- trestný čin nakládání s nebezpečnými odpady podle § 181e tr. zák., měl-li být spáchán úmyslně (Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování - č. 100/1994 Sb.),

- trestné činy neoprávněného nakládání s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 181f a § 181h tr. zák. [Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť č. 107/2001 Sb. m. s.; Úmluva o biologické rozmanitosti - č. 134/1999 Sb.; Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) - 572/1992 Sb.],

- trestný čin poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle § 182 odst. 1 písm. e), případně i odst. 2 tr. zák. (Mezinárodní úmluva o ochraně podmořských kabelů - č. 97/1925 Sb.),

- trestný čin vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků podle § 185a tr. zák. (Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení - č. 94/1997 Sb.; Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení - č. 96/1975 Sb.; Smlouva o nešíření jaderných zbraní - č. 61/1974 Sb.; Dohoda mezi Českou republikou a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní - č. 68/1998 Sb., reg. v částce č. 26/1998 Sb.),

- trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, § 187a, § 188 odst. 1, 2 tr. zák., šíření toxikomanie podle § 188a tr. zák. (Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek - č. 173/1933 Sb.; Jednotná úmluva o omamných látkách - č. 47/1965 Sb.; Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách - č. 458/1991 Sb.; Úmluva o psychotropních látkách - č. 62/1989 Sb.; Úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami - č. 462/1991 Sb.),

- trestný čin šíření nakažlivé choroby podle § 189 tr. zák. (zejména Úmluva proti zavlečení a rozšíření moru, Benátky, 19. března 1897; Mezinárodní úmluva o ochraně proti horečce dengue - č. 33/1937 Sb.; Ústava Světové zdravotnické organizace - č. 189/1948 Sb.), - trestné činy hanobení národa, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák., podněcování k národnostní nebo rasové nesnášenlivosti podle § 198a tr. zák., násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 196 odst. 2 tr. zák., trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace - č. 95/1974 Sb.; Mezinárodní úmluva o potlačení a trestání zločinu apartheidu - č. 116/1976 Sb.),

- trestný čin kuplířství podle § 204 odst. 1, 2 tr. zák. (Ujednání o zabezpečení účinné ochrany proti zločineckému obchodu, známému pod názvem obchod s děvčaty - č. XLIX/1912 ř. z., č. 26/1913 ř. z., č. 160/1922 Sb.; Mezinárodní úmluva o potlačení obchodu s děvčaty č. LXII/1912 ř. z., č. 26/1913 ř. z., č. 160/1922 Sb.; Mezinárodní úmluva o potírání obchodu se ženami a dětmi - č. 123/1924 Sb.; Mezinárodní úmluva o potírání obchodu zletilými ženami - č. 32/1936 Sb.; Protokol pozměňující Mezinárodní úmluvu o potírání obchodu se ženami a dětmi a Mezinárodní úmluvu o potírání obchodu zletilými ženami, Lake Succes, 12. listopadu 1947; Protokol doplňující Mezinárodní ujednání o zabezpečení účinné ochrany proti zločinnému obchodu známému pod názvem obchod s děvčaty a Protokol doplňující Mezinárodní úmluvu o potlačení obchodu s děvčaty, Lake Succes, 4. května 1949; Úmluva a závěrečný protokol o potlačování obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce druhých osob, Lake Success, 21. března 1950; Dodatková úmluva o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví, Ženeva, 7. září 1956),

- trestný čin ohrožování mravnosti podle § 205 tr. zák. (Mezinárodní úmluva proti rozšiřování necudných publikací - č. L/1912 ř. z., č. 184/1922 Sb.; Mezinárodní úmluva o potlačování obchodu s necudnými publikacemi a jejich rozšiřování - č. 96/1927 Sb.; Protokol doplňující Úmluvu o potírání obchodu s necudnými publikacemi, Lake Succes, 4. května 1949, Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce č. 90/2002 Sb. m. s.),

- trestné činy opuštění dítěte podle § 212 tr. zák., zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák., týrání svěřené osoby podle § 215 odst. 1 tr. zák., týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 tr. zák., únosu podle § 216 odst. 1 tr. zák., týkají-li se dětí, obchodování s dětmi podle § 216a odst. 1 tr. zák. (Úmluva o právech dítěte - č. 104/1991 Sb. a Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce č. 90/2002 Sb. m. s.),

- trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1, 2 a § 252a odst. 1, 2 tr. zák. (Úmluva o praní, vyhledávání a konfiskaci výnosů ze zločinu - č. 33/1997 Sb.),

- trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 259a odst. 1, 2 tr. zák. (Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání - č. 143/1988 Sb. a Úmluva o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce č. 90/2002 Sb. m. s.),

- trestný čin používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 262 odst. 1, 2 tr. zák. - jen do 29.7.2000, poněvadž od 30.7.2000 byla zvýšena novelou trestního zákona provedenou zákonem č. 305/1999 Sb. horní hranice sazby trestu odnětí svobody na 8 let a jedná se tedy již o zvlášť závažný úmyslný trestný čin ve smyslu § 41 odst. 2 tr. zák. (Protokol o zákazu užívati ve válce dusivých, otravných nebo podobných plynů a prostředků bakteriologických - č. 173/1938 Sb.; Ženevské úmluvy z roku 1949 - č. 65/1954 Sb.; Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám z r. 1977 - č. 168/1991 Sb.; Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení - č. 96/1975 Sb.; Úmluva o zákazu vojenského nebo jakéhokoli jiného nepřátelského použití prostředků měnících životní prostředí - č. 77/1980 Sb.; Úmluva o zákazech nebo omezeních použití určitých konvenčních zbraní, které mohou způsobovat nadměrné utrpení nebo mít nerozlišující účinky, Ženeva, 10. října 1980; Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení - č. 94/1997 Sb.),

- trestný čin zneužívání mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 265 odst. 1, 2 tr. zák. (Ženevské úmluvy o ochraně obětí války z 12. srpna 1949 - č. 65/1954 Sb.; Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám z r. 1977 - č. 168/1991 Sb.; Úmluva o výsadách a imunitách OSN - č. 52/1965 Sb.),

- trestný čin ublížení parlamentáři podle § 293 tr. zák. (Úmluva o zákonech a obyčejích války pozemní a její příloha Řád zákonů a obyčejů pozemní války přijatá na I. Haagské konferenci v r. 1899, revidována a dále rozpracována na II. Haagské konferenci v r. 1907, Úmluva o potlačování a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců - č. 131/1978 Sb.).

Dále se může jednat i o další obecné skutkové podstaty trestných činů, např. trestný čin obecného ohrožení podle § 179 tr. zák., trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 tr. zák., trestný čin omezování osobní svobody podle § 231 tr. zák., trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů podle § 260 odst. 1 a § 261 tr. zák., atd. v návaznosti zejména na:

- Evropskou úmluvu o potlačování terorismu - č. 552/1992 Sb. (nejde-li o trestný čin teroristického útoku podle § 95 tr. zák., který je vždy zvlášť závažným trestným činem, nebo některý ze zvlášť závažných úmyslných obecných trestných činů, např. trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák. nebo trestný čin ublížení na zdraví podle § 222 tr. zák., apod.),

- Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia - č. 32/1955 Sb. (pokud výjimečně nejde o trestný čin genocidia podle § 259 tr. zák., který je vždy zvlášť závažným úmyslným trestným činem),

- Úmluvu o potlačení protiprávního zmocnění se letadel - č. 96/1974 Sb., Úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví - č. 16/1974, Úmluvu o trestných a některých jiných činech na palubě letadla - č. 102/1984 Sb. (pokud nepůjde o trestné činy ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a a § 180c tr. zák., které jsou vždy zvlášť závažnými úmyslnými trestnými činy),

- Mezinárodní úmluvu o otroctví - č. 165/1930 Sb. a Dodatkovou úmluvu o odstranění otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví, Ženeva, 7. září 1956 (nepůjde-li o trestný čin zbavení osobní svobody podle § 232 tr. zák. nebo obchodování s lidmi podle § 232a tr. zák., které jsou vždy zvlášť závažným úmyslným trestným činem),

- Mezinárodní úmluvu proti braní rukojmí - č. 36/1988 Sb. (nepůjde-li o trestné činy braní rukojmí podle § 234a tr. zák. nebo teroristického útoku podle § 95 tr. zák., které jsou vždy zvlášť závažnými úmyslnými trestnými činy)³⁾.

1) Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě).

1a) V rámci předvstupní pomoci kandidátským zemím např. programy Phare, ISPA, SAPARD, Fond solidarity, v rámci nástrojů pomoci členským státům např. strukturální fondy a Fond soudržnosti.

1b) § 43 trestního zákona.

1c) § 140 odst. 3 písm. a) trestního zákona.

1d) § 140 odst. 3 písm. b) trestního zákona.

1e) Čl. 12 Mezinárodní úmluvy o potírání penězokazectví ze dne 20.4.1929, č. 15/1932 Sb. Čl. 3 písm. a) Závazného pokynu policejního prezidenta č. 81 ze dne 19. června 2003, kterým se upravuje postup Policie České republiky při prověřování a vyšetřování trestných činů v případech výskytu penězokazectví.

1f) § 7, § 8 a § 10 trestního zákona.

2) § 141 odst. 2 věta druhá trestního řádu.

3) § 12a odst. 1 zákona.

4) § 24 tr. ř. per analogiam ve spojení s § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.

5) § 12a odst. 2 zákona.

6) § 12a odst. 4 zákona.

7) § 25 tr. ř. per analogiam.

8) § 12a odst. 5 zákona, 25 tr. ř. per analogiam; § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.

9) § 137 odst. 2 a 3 tr. ř.

10) § 12d odst. 3 zákona.

11) § 10 odst. 2 tr. ř.

12) § 157 odst. 3 tr. ř.

13) § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

14) § 105 odst. 1 věta první tr. ř.

15) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

16) § 265a a násl., § 278 tr. ř.

17) § 266 a § 266a ve spojení s § 389a tr. ř.; § 278 tr. ř.

18) § 16b zákona.

19) § 12c až § 12e, § 16a odst. 1 až 3 zákona, § 1 a § 2 jednacího řádu.

20) § 157a odst. 1 tr. ř.

21) § 157a odst. 2 tr. ř.

22) § 158 odst. 3 tr. ř.

23) § 164 až § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudnictví a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.

24) Čl. 27 odst. 4 a čl. 86 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky), ve znění pozdějších předpisů, § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 78/2002 Sb., a § 76 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudnictví a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.

25) § 104b tr. ř.

26) § 158 odst. 3 písm. i), odst. 8, § 158a a § 160 odst. 4 tr. ř.

27) § 146 odst. 2 písm. a) věta před středníkem tr. ř.

28) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

29) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací.

29a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

30) § 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. § 5 a § 6 vyhlášky Národního bezpečnostního úřadu č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací. Nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.

31) § 11 odst. 6 a 8, § 12 odst. 3 a 6, § 13 odst. 1 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení i s § 2 zákona č. 124/1992 Sb. § 30 odst. 8, § 31 odst. 3, 4 a § 32 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

31a) § 88 odst. 2 poslední věta, odst. 4 věta první tr. ř.

31b) § 65 odst. 1 tr. ř. per analogiam; § 65 odst. 2 tr. ř. a contr.

31c) § 2 odst. 5 věta třetí, § 164 odst. 3 tr. ř.

31d) § 180 odst. 3 věta první, § 203 odst. 1, § 215 tr. ř.

31e) § 51b odst. 1 a 2 tr. ř.; § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

31f) § 88 odst. 1 věta druhá a třetí tr. ř.

31g) § 88 odst. 3 tr. ř.

32) § 88a odst. 1 tr. ř.; § 88 až § 91 a §97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

33) Např. § 105 odst. 4, § 110, § 115, § 116 odst. 1 a 2 a § 118 tr. ř.

34) Např. § 67b odst. 10 písm. d) a g) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení

35) § 20 odst. 2 věta první vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.

36) § 11 odst. 3 a § 172 odst. 4 tr. ř.

37) § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 279/2003 Sb.

38) § 1 odst. 3 věta druhá zákona č. 279/2003 Sb.; čl. 74 odst. 2.

39) § 5 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.

40) § 5 odst. 4 zákona č. 279/2003 Sb.

41) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.

42) § 185f o. s. ř. ve spojení s § 185a až § 185e a § 185g a § 185h o. s. ř.

43) § 7 odst. 5 zákona č. 279/2003 Sb.

44) § 47 odst. 4 tr. ř.; § 348 odst. 2 tr. ř.

45) § 4 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb.

46) Např. zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.

47) § 5 odst. 5 zákona č. 279/2003 Sb.

48) § 3 odst. 1 zákona č. 279/2003 Sb., § 321 a § 322 o. s. ř.

49) § 1 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

50) § 9 odst. 3 zákona č. 279/2003 Sb.

51) § 23 odst. 4 písm. b) a § 24 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

52) Čl. 94 odst. 4, 5 závazného pokynu policejního prezidenta č. 130/2001, kterým se upravuje postup Policie České republiky při plnění úkolů v trestním řízení.

53) § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

54) § 2 odst. 5, § 180 odst. 2 a 3 tr. ř.

55) § 182 tr. ř.

56) § 182 tr. ř. per analogiam.

* Po uplynutí příslušných dob (v rozsahu připadajícím na přípravné řízení nebo řízení před soudem, přičemž nepřichází v úvahu vzájemné započítání), musí být obviněný ihned propuštěn z vazby na svobodu.

** V případech souběhu trestných činů (jednočinného nebo vícečinného), je-li o nich vedeno (v případě vícečinného souběhu) společné řízení, je pro určení nejvyšší přípustné doby rozhodující čin nejpřísněji trestný. To za podmínky, že se k tomuto trestnému činu (půjde-li o vícečinný souběh) vůbec váže některý z důvodů vazby.

1) Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. I. díl. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 673 - 674.

2) Tamtéž, s. 674.

3) Tamtéž, s. 675 - 678. Přehled mezinárodních smluv, o které tu jde, není nikdy zcela ukončen, neboť neustále se připravují, zpracovávají, ratifikují, atd., nejrůznější mezinárodní smlouvy."