Vyhláška ze dne 5.8.2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

14.8.2009 | Sbírka:  257/2009 Sb. | Částka:  77/2009ASPI

Vztahy

Nadřazené: 156/1998 Sb.
Pasivní derogace: 93/2023 Sb.
257/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 5. srpna 2009
o používání sedimentů na zemědělské půdě
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 9 odst. 10 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
§ 2
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, a biologické vlastnosti sedimentu
(1) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Určenou normou se rozumí česká technická norma, další technická norma nebo technický dokument mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiný technický dokument obsahující podrobnější technické požadavky, určené a oznámené k této vyhlášce podle zákona o technických požadavcích na výrobky1) (dále jen „určená norma“). Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků sedimentu odebraných před a po jeho vytěžení a průvodním listem odběru vzorků sedimentu. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků sedimentu je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Limitní hodnoty jsou stanoveny při použití postupů podle určených norem (§ 4 odst. 1 a 2) publikovaných ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dodržení limitních hodnot se prokazuje protokolem o výsledcích analýz vzorků půd a průvodním listem odběru vzorků půdy. Vzor formuláře průvodního listu odběru vzorků půdy je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Limitní hodnoty rizikových prvků v půdě nejsou stanoveny pro půdy na substrátech s geogenně podmíněnými extrémními obsahy některých rizikových prvků. Sediment na tyto půdy lze použít pouze v případě, že obsahy rizikových prvků v sedimentu nepřekračují obsahy rizikových prvků v těchto půdách, přičemž ustanovení § 3 písm. a) a b) se nepoužijí.
(4) V případech, kdy je vzhledem k specifickým místním podmínkám podezření z kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce, a to v koncentracích, které by mohly vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy [§ 9 odst. 2 písm. c) zákona o hnojivech], se postupuje podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu2). Biologické vlastnosti sedimentu a půdy a kontaminace sedimentu patogenními činiteli se zjišťují ekotoxikologickými testy a sledováním indikátorových mikroorganismů podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
§ 3
Podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě
Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud
a) hodnoty koncentrací rizikových prvků a rizikových látek v nich obsažených nepřesahují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě nepřekračují limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce; koncentrace vybraných rizikových prvků a rizikových látek v půdě se nezjišťují v případě, nepřekračují-li zjištěné obsahy rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu limitní hodnoty stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce,
c) nedojde ke zhoršení fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností půdy, na kterou jsou vytěžené sedimenty použity, a výše obsahu skeletu v sedimentu splňuje limitní hodnoty uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
d) je dodržena maximální aplikační dávka sedimentu, stanovená v příloze č. 5 k této vyhlášce, při dodržení podmínky, že sediment je odvodněný a jeho použití nezhorší vodní režim půdy,
e) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v jedné agrotechnické operaci a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm; v případě menší hloubky orničního profilu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 3; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,
f) jsou zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření,
g) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je delší než 10 let,
h) doba od posledního použití upraveného kalu na daný pozemek je delší než 1 rok,
i) ekotoxikologické testy uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu2) neprokáží kontaminaci sedimentu, pokud byly tyto testy uloženy,
j) sledování indikátorových mikroorganismů uložené podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu2) neprokáže kontaminaci sedimentu patogenními činiteli, pokud bylo toto sledování uloženo.
§ 4
Postupy rozboru sedimentů a půdy a metody odběru vzorků sedimentu a půdy
(1) Analytické rozbory sedimentů a půdy se provádějí v akreditovaných laboratořích nebo jiných odborných pracovištích, které mají posouzený systém kvality podle určené normy3) pro stanovené ukazatele. Použijí se postupy rozboru a testování sedimentů a půdy podle určených norem nebo jiné ověřené a validované postupy.
(2) Odběry vzorků sedimentu se provádějí ze dna rybníků, vodních nádrží, vodních toků a meziskládek sedimentů podle určených norem nebo jiných ověřených a validovaných postupů. Odběry provádějí akreditovaná pracoviště nebo jiná odborná pracoviště, která mají posouzený systém kvality zahrnující vzorkování podle určené normy3).
(3) Odběry vzorků a zjišťování agrochemických vlastností půdy, na kterou má být sediment použit, se provádějí postupem stanoveným vyhláškou o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků4) nebo jinými ověřenými a validovanými postupy. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd nesmí být starší 6 let.
§ 5
Evidence o použití sedimentů
Formulář evidenčního listu o použití sedimentu na zemědělské půdě je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Evidenci o množství, druhu a době použití sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let tvoří evidenční list, průvodní list odběru sedimentu, průvodní list odběru půdy a protokoly o provedených odběrech a analýzách vzorků.
§ 5a
neplatil
§ 6
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2009.
Ministr zemědělství:
Ing. Šebesta v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Miko, Ph.D. v. r.
Příloha 1
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu v mg.kg-1 sušiny
---------------------------------------------------
Pořad.           Ukazatel              Limitní
číslo                                  hodnoty
---------------------------------------------------
1      As                                30
2      Be                                 5
3      Cd                                 1
4      Co                                30
5      Cr.                              200
6      Cu                               100
7      Hg1)                               0,8
8      Ni                                80
9      Pb                               100
10     V                                180
11     Zn                               300
12     BTEX2)                             0,4
13     PAU3)                              6
14     PCB4)                              0,2
15     uhlovodíky C10-C40               300
16     DDT (včetně metabolitů)            0,1
---------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
2) BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů.
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno (1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).
4) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180). 
Limitní hodnoty obsahu skeletu v sedimentu

--------------------------------------------------                                
        Ukazatel                 Limitní hodnoty
--------------------------------------------------
Obsah skeletu 2 - 4 mm               max. 30 %
Obsah skeletu nad 4 mm               max. 2 %
--------------------------------------------------
Příloha 2
Průvodní listy odběru vzorků
Příloha 3
Limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v půdě, na kterou má být sediment použit, v mg.kg-1 sušiny

                                               Ukazatel
----------------------------------------------------------- ----------------------------
  Textura půdy   As  Be    Cd  Co   Cr  Cu  Hg1)   Ni   Pb    V    Zn   PCB2)    PAU3) 
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Běžné půdy4)      20   2   0,5  30   90  60  0,3   50   60   130   120   0,02    1,0
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Lehké půdy5)      15  1,5  0,4  20   55  45  0,3   45   55   120   105   0,02    1,0
(písky, hlinité
písky,
štěrkopísky) 
----------------------------------------------------------- ----------------------------
Vysvětlivky:
1) Obsah Hg se stanoví jako celkový obsah; obsahy ostatních prvků, tj. As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Ni, Pb, V, Zn se stanoví extrakcí lučavkou královskou.
2) PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180).
3) PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a) antracenu, benzo(b) fluoranthenu, benzo(k) fluoranthenu, benzo(a) pyrenu, benzo(ghi) perylenu, fenantrenu, fluoranthenu, chrysenu, indeno(1,2,3-cd) pyrenu, naftalenu a pyrenu).
4) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách.
5) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
Příloha 4
Kontaminace sedimentu jinými rizikovými prvky nebo rizikovými látkami, než které jsou uvedeny v příloze č. 1
 
Tabulka  č. 1
Ekotoxikologické testy pro testování sedimentů
------------------------------------------------------------------------
           Metoda                       Kritérium toxicity
------------------------------------------------------------------------
Test toxicity půd a půdních  Sediment je ekotoxický pokud počet
materiálů na roupici         juvenilů ve směsném vzorku je významně
Enchytraeus crypticus        nižší minimálně o 50% v porovnání
                             s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Test toxicity půd a půdních  Sediment je ekotoxický pokud počet
materiálů na chvostoskoka    juvenilů ve směsném vzorku je významně
Folsomia candida             nižší minimálně o 50% v porovnání
                             s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Stanovení inhibice           Sediment je ekotoxický pokud
nitrifikace v půdách a       nitrifikační aktivita směsi je významně
půdních materiálech          nižší minimálně o 25% než vypočítaná
                             aditivní aktivita sedimentu a
                             referenční půdy:
                             A
m
 + SD
m
 < 0,75.  A
calc
, kde
                             A
m
     - průměrná hodnota nitrifikační
                                  aktivity ve směsném vzorku
                             SD
m
 - směrodatná odchylka nitrifikační
                                  aktivity směsného vzorku
                             A
calc
 - vypočítaná aditivní
                                  nitrifikační aktivita směsi 1:3
                                  sedimentu a referenční půdy dle
                                  vztahu:
                                 0,25.  As + 0,75.  Ar , kde
                                 A
s
 - průměrná hodnota nitrifikační
                                      aktivity sedimentu
                                 A
r
 - průměrná hodnota nitrifikační
                                      aktivity referenční půdy
------------------------------------------------------------------------
Test inhibice růstu vyšších  Sediment je ekotoxický pokud je
rostlin                      průměrná délka kořene rostlin ve
                             směsném vzorku  významně nižší
                             minimálně o 30% v porovnání
                             s kontrolou.
------------------------------------------------------------------------
Postup:
Reprezentativní vzorek sedimentu je před testy vysušen při laboratorní teplotě, zhomogenizován a přesát v souladu s jednotlivými metodami podle určených norem. Referenční půdou používaná pro test s roupicemi, chvostoskokem a kořenem vyšších rostlin je reprezentativní vzorek půdy, na kterou má být sediment použit. Pro testy inhibice nitrifikace je referenční půdou nekontaminovaná půda splňující požadavky určené normy a jak sediment, tak referenční půda jsou vzorkovány, zpracovány a skladovány v souladu s určenou normou. Všechny testy ekotoxicity se provádí ve směsném vzorku sedimentu s referenční půdou v poměru 1:3 (obj).
Tabulka  č. 2
Sledování indikátorových mikroorganismů
------------------------------------------------------------------

Indikátorový       Jednotky   Počet zkoušených         Limit
mikroorganismus                  vzorků při           (nález
                             kontrole sedimentu       v KTJ*) 
------------------------------------------------------------------
Salmonella sp.     nález                  5            negativní
                   v 50 g
------------------------------------------------------------------
Termotolerantní    KTJ1)            5         2         <10
3

kolif. bakterie    v 1 g
                                              3         <50
------------------------------------------------------------------
Enterokoky2)       KTJ v 1 g        5         2         <10
3

                       
                                              3         <50
------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) KTJ- kolonie tvořící jednotku
2) Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.
Příloha 5
Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny

                                  Textura sedimentu1) 
--------------------------------------------------------------------------
     Ttura půdy      písčitohlinitý hlinitý  jílovitohlinitý  jílovitý
--------------------------------------------------------------------------                                                 
Běžné dy2)                 600         750       450            300
--------------------------------------------------------------------------
Lehké dy3)  (písky,        450         600       750            750
hlinitpísky,
štěrkosky) 
--------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
1) Textura sedimentu se stanoví formou stanovení zrnitostního složení. Postup je uveden v určené normě.
2) Běžné půdy: písčito-hlinité, hlinité, jílovitohlinité a jílovité půdy, které zaujímají převážnou část zemědělsky využívaných půd. Jedná se o půdy s normální variabilitou prvků, s normálním půdním vývojem v různých geomorfologických podmínkách, v tomto pojetí včetně půd na karbonátových horninách.
3) Lehké půdy: půdy vzniklé na velmi lehkých a chudých matečních horninách jako jsou písky a štěrkopísky. Při vymezení těchto půd se vychází ze zastoupení jemných částic (do 0,01 mm), které tvoří maximálně 20 %. Tyto půdy se vyznačují velmi nízkou absorpční kapacitou.
Příloha 6
Evidenční list o použití sedimentu na zemědělské půdě
Příloha 7
neplatila
1) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb.
2) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
3) ČSN EN ISO/IEC 17025.
4) Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.