Zákon ze dne 5.11.2009, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

27.11.2009 | Sbírka:  421/2009 Sb. | Částka:  135/2009ASPI

Vztahy

Aktivní derogace: 250/2000 Sb., 218/2000 Sb.
421/2009 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. listopadu 2009,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d) souvztažné zvýšení příjmů a výdajů státního rozpočtu podle § 24 odst. 1 písm. d) a § 24 odst. 4,
e) snížení některého příjmu z činnosti za předpokladu, že se nezmění saldo příjmů a výdajů kapitoly.“.
2. V § 24 odst. 8 se slova „odst. 7“ nahrazují slovy „odst. 6“.
3. V § 25 odst. 1 písm. c) větě první se za slovo „zaměstnanosti“ vkládají slova „ , z pokut“.
4. V § 35 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo je v rámci výkonu řízení státního dluhu oprávněno nabývat, zcizovat a právně zatěžovat státní dluhopisy a nabývat a zcizovat dluhopisy vydávané Českou národní bankou nebo dluhopisy právnických osob, za jejichž závazky vyplývající z jejich hlavní činnosti ručí na základě zvláštního zákona stát. Za tímto účelem může ministerstvo přímo provádět operace na sekundárním trhu nákupy a prodeji státních dluhopisů nebo dluhopisů vydaných Českou národní bankou nebo dluhopisů právnických osob, za jejichž závazky vyplývající z jejich hlavní činnosti ručí na základě zvláštního zákona stát, pokud jejich provádění nedohodne s Českou národní bankou nebo jiným subjektem; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu20).“.
5. V § 35 odst. 4 se slovo „veškeré“ zrušuje a za slovo „závazky“ se vkládají slova „z hlavní činnosti“.
6. § 47 včetně poznámek pod čarou č. 25b a 25c zní:
㤠47
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konečným rozpočtem výdajů organizační složky státu rozpočet těchto výdajů upravený o všechna provedená rozpočtová opatření,
b) profilujícími výdaji výdaje
1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie,
2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
4. na programy podle § 13 odst. 3,
5. na výzkum a vývoj25b),
6. účelově určené podle § 21 odst. 3 a 4,
7. na sociální dávky25c),
c) neprofilujícími výdaji výdaje jiné než podle písmene b),
d) nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku rozdíl mezi konečným rozpočtem výdajů na minulý rok a skutečnými rozpočtovými výdaji za minulý rok zvýšený o nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 31. prosince minulého roku.
(2) Organizační složka státu vypočítá nároky z nespotřebovaných výdajů ke dni 1. ledna běžného roku podle odstavce 1 písm. d). O částku těchto nároků může překročit rozpočet výdajů běžného roku při dodržení účelovosti podle odstavce 5. Každou částku, o kterou se při využívání tohoto práva rozhodne tento rozpočet překročit, zanese do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů a zařadí na příslušnou položku a paragraf rozpočtové skladby. Tím se stane oprávněnou překročit rozpočet výdajů podle § 25 odst. 1 písm. b) a tato částka se stane součástí konečného rozpočtu výdajů. O každou takovou částku se částka nároků z nespotřebovaných výdajů sníží.
(3) Rozpočet výdajů nelze překročit způsobem stanoveným v odstavci 2 v kapitolách Všeobecná pokladní správa a Státní dluh.
(4) Organizační složka státu člení nároky z nespotřebovaných výdajů na
a) nároky z nespotřebovaných profilujících výdajů, kterými jsou nároky z nespotřebovaných výdajů
1. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z rozpočtu Evropské unie; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z rozpočtu Evropské unie, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů; nároky z nespotřebovaných výdajů na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie člení podle těchto programů a projektů,
2. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část z finančních mechanismů; ty dále člení na nároky z nespotřebovaných výdajů, které jsou nebo mají být kryty peněžními prostředky z těchto finančních mechanismů, a na nároky ze zbývající části těchto nespotřebovaných výdajů,
3. na jejichž provedení dostává Česká republika peněžní prostředky nebo jejich část od Organizace Severoatlantické smlouvy,
4. na programy podle § 13 odst. 3; ty dále člení podle jednotlivých programů,
5. na výzkum a vývoj25b),
6. účelově určených podle § 21 odst. 3 a 4; ty dále člení podle stanovených účelů,
b) nároky z nespotřebovaných neprofilujících výdajů.
(5) Organizační složka státu používá částky z nároků z nespotřebovaných profilujících výdajů na tytéž účely, na něž byly vyčleněny podle odstavce 4, a u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a programů podle § 13 odst. 3 na tytéž programy a projekty, z nichž nároky vznikly. Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na rozpočtem nezajištěné provozní potřeby a na výdaje, které v mimořádných případech povolí vláda.
(6) Nároky z nespotřebovaných výdajů se snižují
a) o částky, o které se organizační složka státu rozhodla překročit rozpočet výdajů a které jako takové zanesla do evidence nároků z nespotřebovaných výdajů,
b) o částky určené na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a programy podle § 13 odst. 3, které již skončily,
c) o částky podle rozhodnutí vlády, případně, jestliže vláda tyto částky nerozdělila podle jednotlivých organizačních složek státu nebo podle odstavce 4, doplněné o rozhodnutí správce kapitoly,
d) o částky, u kterých organizační složka státu zjistila, že je již nepoužije,
e) u profilujících výdajů o částky, u nichž pomine účel jejich narozpočtování.
(7) Organizační složka státu vede evidenci nároků z nespotřebovaných výdajů. Zaznamenává v ní jejich vznik a jejich snižování. Za každý měsíc sestavuje výkaz, který z této evidence vychází. Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah tohoto výkazu a způsob jeho předkládání.
(8) Nárok nevzniká
a) jestliže ho organizační složka státu nevykáže za minulý rok ve výkaze podle odstavce 7 věty třetí za leden běžného roku,
b) u profilujících výdajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 7.
25b) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 233/2007 Sb. a č. 306/2007 Sb., část C, pododdíly 108, 218, 228, 238, 248, 258, 328, 338, 348, 358, 368, 378, 380, 428, 438, 518, 528, 538, 548, 558 a 618 a paragraf 3212.
25c) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 568/2002 Sb., č. 484/2003 Sb. a č. 440/2006 Sb., část C, oddíl 41.“.
7. V § 48 odst. 7 se za slova „podle § 47“ vkládají slova „ve znění účinném ode dne 7. září 2004 do dne 29. února 2008“.
8. V § 49 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10) Z příjmových účtů státního rozpočtu je možné vracet daně podle vymezení v § 1 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků a pokuty, případně jejich části, existuje-li k vracení právní důvod. Takto je možné vracet daně a pokuty, případně jejich části i v letech, která následují po rozpočtovém roce, ve kterém došlo k jejich přijetí do státního rozpočtu.“.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. II
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
§ 27 zní:
㤠27
Zřizování, změny a zrušení příspěvkových organizací
(1) Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
(2) Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat
a) úplný název zřizovatele, je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu,
b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací,
c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,
d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace,
e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“),
f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně,
g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně,
h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena.
(3) Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou.
(4) Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.
(5) Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to
a) bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
b) darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,
c) děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
d) jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
(6) Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem.
(7) Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele.
(8) Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 7 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo.
(9) Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace.
(10) Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vlček v. r.
Klaus v. r.
Fischer v. r.