Vládní nařízení ze dne 21.9.1939 o úpravě obchodu s jatečným dobytkem, masem a masnými výrobky

30.9.1939 | Sbírka:  208/1939 Sb. | Částka:  78/1939ASPI
208/1939 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 21. září 1939
o úpravě hospodaření dobytkem a rybami.
Změna: 331/1939 Sb.
Změna: 253/1940 Sb.
Změna: 176/1941 Sb.
Změna: 216/1941 Sb.
Změna: 64/1942 Sb.
Změna: 43/1945 Sb.
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje jsem čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb. z. a n.:
§ 1.
(1) Výroba, odbyt, zpracování a rozdělování jatečného dobytka, masa, masných výrobků, ryb a výrobků z ryb a obchod s užitkovým dobytkem, dále zpracování střev, žaludků a měchýřů z jatečného dobytka, jakož i střev z koní, mulů, mezků, oslů a koz a obchod s tímto zbožím, upravují se podle stanovení dále uvedených.
(2) Jatečným a užitkovým dobytkem, dále "dobytek", se rozumějí skot, vepřový brav a skopový brav.
(3) Skotem se rozumějí voli, býci, krávy a mladý hovězí dobytek včetně telat.
(4) Vepřovým bravem se rozumějí vepři všeho druhu, včetně prasnic, řezanců a kanců.
(5) Skopovým bravem se rozumějí berani, skopci, ovce a jehňata.
(6) Masem se rozumí maso zvířat uvedených v odstavcích 2 až 5, čerstvé, solené nebo nakládané, pokud se hodí k lidskému požívání.
(7) Masnými výrobky podle tohoto nařízení se rozumějí uzenářské výrobky všeho druhu, jakož i maso ve vzduchotěsně uzavřených krabicích a všechny ostatní výrobky, pokud jsou vyrobeny z masa zvířat uvedených v odstavcích 2 až 5.
(8) Rybami se rozumějí všechny sladkovodní a mořské ryby, čerstvé i zmražené, nasolené a sušené, které se hodí k lidskému požívání.
(9) Výrobky z ryb se rozumějí všechny zpracováním vzniklé výrobky ze sladkovodních a mořských ryb, které se hodí k lidské výživě.
§ 2.
(1) K provádění úkolů z této úpravy vyplývajících zřídí se "Českomoravský svaz pro úpravu obchodu s jatečným dobytkem", v dalším textu "Svaz".
(2) Svaz tvoří
a) držitelé skotu, vepřů nebo ovcí,
b) obchodníci s dobytkem, t. j. osoby nebo sdružení, jež po živnostensku obchodují s dobytkem nebo zprostředkují jeho nákup a prodej,
c) masné podniky, t. j. osoby nebo sdružení, jež po živnostensku dobytek porážejí, zpracují maso na masné výrobky, s masem nebo s masnými výrobky obchodují, nebo jejich nákup a prodej zprostředkují.
(3) Za masný podnik ve smyslu odstavce 2, písm. c) jest považovati i osoby, ústavy, korporace a pod., které porážejí nebo dávají porážeti dobytek na vlastní účet, i když se tak neděje po živnostensku.
(4) Vládním nařízením může býti okruh osob, podniků a pod., uvedených v odstavcích 2 a 3, rozšířen nebo zúžen.
"(1) K provádění úkolů tohoto nařízení vyplývajících zřizuje se "Českomoravský svaz pro dobytek, maso a ryby", v dalším textu "Svaz".
(2) Členy Svazu jsou:
A. výrobci:
1. držitelé skotu, vepřového bravu nebo skopového bravu,
2. uživatelé rybníků;
B. zpracovatelé:
podniky, které po živnostensku dobytek porážejí, maso na masné výrobky nebo ryby na výrobky z ryb zpracovávají;
C. obchodníci:
podniky, které po živnostensku obchodují s dobytkem, masem, masnými výrobky, rybami nebo s výrobky z ryb, nebo jejich nákup nebo prodej zprostředkují (agenti, komisionáři a pod.);
D. obchodníci se střevy:
podniky, které střeva, žaludky a měchýře z jatečného dobytka, jakož i střeva z koní, mulů, mezků, oslů a koz zpracovávají nebo s tímto zbožím obchodují, pokud je toto zboží určené pro potravinářský průmysl.
(3) Za zpracovatele podle odstavce 2, písm. B se považují také osoby, ústavy, korporace a pod., které porážejí nebo dávají porážeti dobytek na vlastní účet, i když se tak neděje po živnostensku.
(4) Členy se stávají dále osoby a podniky, které po dni účinnosti tohoto nařízení započnou některou činnost, uvedenou v odstavci 2, nebo tuto činnost po předcházejícím zastavení opět zahájí, a to dnem započetí nebo znovuzahájení činnosti (§ 18, odst. 1).
(5) Členství končí, byl-li podnik trvale zastaven a bylo-li zastavení hlášeno Svazu. Trvá-li zastavení déle než jeden rok, může se míti za to, že členství také skončilo, i když oznámení nebylo učiněno."
§ 3.
Svaz jest veřejnoprávní korporací; jeho stanovy tvoří součást tohoto nařízení a lze je měniti vyhláškou ministra zemědělství. Svaz nesmí provozovati obchody, ani se na nich účastniti.
§ 4.
(1) Svazu přísluší, aby šetře zájmů celkového hospodářství a obecného blaha, řídil výrobu, odbyt, zpracování a rozdělování jatečného dobytka, masa, masných výrobků, ryb a výrobků z ryb, jakož i zásobování obyvatelstva tímto zbožím, řídil obchod s užitkovým dobytkem, dále řídil zpracování střev, žaludků a měchýřů z jatečného dobytka, jakož i střev z koní, mulů, mezků, oslů a koz a obchod s tímto zbožím. Ke splnění těchto úkolů učiní Svaz všechna potřebná opatření. Svaz může zejména:
a) říditi výrobu jatečného dobytka a ryb, zpracování masa na masné výrobky, ryb na výrobky z ryb, jakož i podchycení, výkup, odbyt a rozdělování tohoto zboží a říditi obchod s užitkovým dobytkem,
b) stanoviti jakostní třídy jatečného dobytka, jakož i podmínky, podle nichž musí býti zboží uvedené v § 1 kupováno, prodáváno a označováno,
c) vydávati předpisy o třídění, nakládání, balení, získávání, dodávání, zasílání a označování zboží uvedeného v § 1,
d) ukládati členstvu povinnosti výrobní, dodávkové, odbytové, odběrní a povinnosti týkající se zpracování a uskladňování,
e) upravovati stupeň využití a pracovní rozsah podniků uvedených v § 2, odst. 2, písm. B až D,
f) spolupůsobiti při dovozu a vývozu zboží uvedeného v § 1, bez újmy příslušnosti Českomoravské úřadovny pro dovoz a vývoz výrobků hospodářství vyživovacího a zemědělského,
g) činiti opatření k podpoře hospodárného vedení členských podniků a k úpravě jejich soutěže,
h) určovati, že u podniků uvedených v § 2, odst. 2, písm. B až D rozšíření podniků nebo zvětšení jejich výkonnosti, změny, jež mají podstatný vliv na výrobu, získávání nebo rozdělování, jakož i prodeje, propachtování a přeložení jsou závislé na jeho schválení,
i) omeziti zcela nebo částečně výrobu v podnicích, uvedených v § 2, odst. 2, písm. B až D, na určité výrobky a zastaviti podniky (§ 2, odst. 2, písm. B až D) částečně nebo zcela, dočasně nebo trvale, nejsou-li národohospodářsky nutné,
j) podporovati z důvodů národohospodářských zakládání nových podniků, uvedených v § 2, odst. 2, písm. B až D, a slučovati podniky již stávající
k) stanoviti vyrovnávací příspěvky,
l) vybírati příspěvky k úhradě výdajů vzniklých jeho činností a stanoviti poplatky za používání a zařízení Svazu,
m) ukládati členským podnikům, které poruší ustanovení tohoto nařízení, stanov nebo na základě jich vydaných nařízení Svazu, v jednotlivých případech pořádkové pokuty až do 1,000.000 K.
(2) Nařízení všeobecné povahy, uvedená v odstavci 1, písm. b), d), g), h), i), j), k) a l), vyžadují schválení ministerstva zemědělství.
(3) Uzná-li to Svaz za potřebné, může členům se souhlasem ministerstva zemědělství stanoviti množství jatečného dobytka a ryb, které tito členové smějí v určitých oblastech (okresích, obcích) a v určitém období prodávati nebo kupovat anebo jsou povinni dodati nebo odebrati. Dále může těmto členům předepsati, že jsou povinni hlásiti každý prodej a uhynutí, jakož i každou domácí nebo nutnou porážku dobytka obci.
§ 5.
Ceny výrobků a úkonů všeho druhu, jakož i úplaty spadající do působnosti Svazu upravuje nejvyšší úřad cenový podle ustanovení vládního nařízení ze dne 10. května 1939, č. 121 Sb., o zřízení nejvyššího úřadu cenového, ve znění vládního nařízení ze dne 8. května 1940, č. 189 Sb., nebude-li Svaz podle § 4, odst. 2 tohoto vládního nařízení zmocněn ke stanovení cen.
§ 6.
(1) Ve větších spotřebních místech může ministerstvo zemědělství učiniti opatření ke zřízení trhů na jatečný dobytek. Místa, kde tyto trhy budou zřízeny, a oblasti k nim patřící budou vyhlášeny v Úředním listě.
(2) Jatečný dobytek z obvodů trhů na jatečný dobytek smí býti dodáván jen do příslušného trhu na jatečný dobytek a tam kupován a prodáván jen v době konání trhu. Svaz může v případech zvláštního zřetele hodných povoliti výjimky.
(3) Svaz může naříditi, že jatečný dobytek na těchto trzích smí býti prodáván jen zvláště k tomu ustanovenými zprostředkovateli (agenty). Zprostředkovatele stanoví a odvolává Svaz. Zprostředkovatelé nesmějí na trzích, na nichž byli ustanoveni, vlastní dobytek ani prodávati, ani dávati do prodeje. Ostatní práva a povinnosti zprostředkovatelů upraví Svaz.
(4) Bližší organisaci trhů na jatečný dobytek upraví Svaz se souhlasem ministerstva zemědělství.
§ 7.
(1) Na stanovených trzích na jatečný dobytek určí Svaz správce trhu a zřídí tržní komisi.
(2) Tržní komise skládá se ze 6 až 18 členů, které ustanoví Svaz jakožto zástupce držitelů dobytka, obchodníků s dobytkem, masných podniků a spotřebitelů.
(3) Zástupce držitelů dobytka, obchodníků s dobytkem a masných podniků navrhuje správce trhu, zástupce spotřebitelů ministerstvo zemědělství.
(4) Svaz může kdykoliv odvolati členy tržní komise, kteří neplní řádně své povinnosti, a jmenovati na jejich místo nové.
(5) Členství v tržní komisi jest čestné, jejím členům přísluší však náhrada hotových výloh.
(6) Podle potřeby může býti do tržní komise přibrán zvěrolékař pověřený zdravotněpolicejním dozorem na trhu dobytka a masa.
§ 8.
(1) Svaz může naříditi, aby správce trhu vedl seznam dodavatelů a odběratelů jatečného dobytka a masa. Do tohoto seznamu musí býti zapsán každý držitel zemědělských podniků, který prokáže, že v posledním roce přímo dodávat dobytek na ten který trh na jatečný dobytek a každý jiný dodavatel a odběratel, který má živnostenské oprávnění k obchodu s jatečným dobytkem nebo s masem a který prokáže, že v posledním kalendářním roce před účinností tohoto nařízení alespoň jednou jatečný dobytek na tento trh dodal nebo tam koupil.
(2) Dodavatele a odběratele do seznamu zapsané, kteří během kalendářního roku ani jednou na jatečný trh dobytek nebo maso nedodali, nebo odtud jatečný dobytek nebo maso neodebrali, může správce trhu počátkem příštího kalendářního roku ze seznamu vyškrtnouti.
(3) Noví odběratelé, a to pokud nejsou držiteli zemědělského podniku, jen ti, kteří nabyli živnostenského oprávnění, a noví dodavatelé mohou býti do seznamu zapsáni, jakmile projeví úmysl a prokáží možnost do místa jatečný dobytek nebo maso dodávati, nebo je odebírati, je-li to národohospodářsky odůvodněno. Totéž platí o dodavatelích a odběratelích, kteří byli ze seznamu vyškrtnuti jen z důvodu uvedeného v odstavci 2.
§ 9.
(1) Správce trhu zjistí včas potřebu jatečného dobytka a masa u odběratelů a stanoví podle toho po slyšení tržní komise úhrnné množství jatečného dobytka a masa, jež v určitém období má býti na trhu na jatečný dobytek dodáno. Toto množství může rozvrhnouti na jednotlivé dodavatele a odběratele, vydati jim dodávkové a odběrní povolení, jež je opravňuje, aby v tom kterém období množství jatečného dobytka a masa v něm uvedené na dotčený trh dodali nebo z něho odebrali. Jatečný dobytek a maso nesmí býti bez tohoto povolení ani prodáváno ani kupováno.
(2) Bližší předpisy, jakož i vzor dodávkového a odběrního povolení vydá Svaz.
(3) Správce trhu dozírá na provádění těchto opatření a na hladký průběh trhu, při čemž se řídí směrnicemi Svazu. Svaz může naříditi, aby dobytek na trh dodaný byl roztříděn podle jakostních tříd a aby dodavatelé hlásili správci trhu příhon dobytka a uskutečněný prodej.
(4) Roztřídění dobytka podle jakostních tříd provede tržní komise, která se v případě potřeby může rozděliti v podvýroby po 3 členech, kteří jsou po jednom z řad držitelů dobytka, obchodníků dobytkem a řezníků. Nedocílí-li se v podvýborech ohledně zařazení dohody, rozhodne správce trhu. Za svoji práci obdrží členové komise přiměřenou náhradu, jejíž výši stanoví Svaz.
§ 10.
V místech s trhy na jatečný dobytek může býti prodej masa překupníkům upraven podle bližších pokynů ministerstva zemědělství zvláštními předpisy pro trh masný. Masný trh podléhá příslušnému správci trhu. V tomto případě platí obdobně ustanovení § 6.
§ 11.
(1) Správce trhu může po slyšení tržní komise odběratele, který vědomě učinili nesprávné údaje o své potřebě, nebo který jatečný dobytek nebo maso vědomě koupil jiným způsobem, než jest uvedeno v § 9, z odběru pro určité časové období a při opakování trvale z odběru vyloučiti. Týmž způsobem může vyloučiti z dodávky na dotčený trh na jatečný dobytek pro určité časové období nebo trvale, anebo může ze seznamu dodavatelů vyškrtnouti toho, kdo jatečný dobytek nebo maso jiným způsobem, než jest uvedeno v § 9, prodal, nebo jatečný dobytek nebo maso nedoval v množství, jež v tom kterém časovém období měl dodati osobám a sdružením uvedeným v § 9.
(2) O opatřeních učiněných podle odstavce 1 musí býti dotčený odběratel nebo dodavatel písemně vyrozuměn. Proti opatřením správce trhu může si postižený stěžovati do 15 dnů ode dne doručení příslušného vyrozumění u Svazu, jenž rozhodne s konečnou platností. Stížnost nemá odkladného účinku, předsednictvo však může ve zvláštních případech provedení odložiti.
§ 12.
Ve větších spotřebních místech, kde trhy na jatečný dobytek nejsou zřízeny, může Svaz učiniti všechna opatření, která slouží ke splnění úkolů jemu podle § 4 uložených. Svaz určí, která místa nutno za taková považovati.
§ 13.
Větší podniky na zpracování masa, jakož i protektorátní a jiné ústavy a zařízení, které nejsou nákupem vázány na určitý trh na jatečný dobytek, ohlásí svoji potřebu u Svazu. Svaz určí podle toho množství jatečného dobytka a masa, které smějí odebrati, a vydá jim odběrní povolení opravňující je k nákupu v době v něm uvedené. Svaz může těmto podnikům, ústavům a zařízením určiti též nákupní obvody a stanoviti nákupní podmínky.
§ 14.
(1) V jednotlivých případech může Svaz k cenám stanoveným podle § 5 vybírati vyrovnávací příspěvky , a to
a) při dodávkách jatečného dobytka a masa větším podnikům na zpracování masa, které nejsou vázány nákupem na trh na jatečný dobytek, pokud maso a masné výrobky dodávají do místa, kde jest takový trh zřízen,
b) při dodávkách masa do takového místa (venku bitý dobytek).
(2) Vyrovnávací příspěvky jsou příjmem Svazu. Vyrovnávací příspěvky podle odstavce 1, písm. b) odvede Svaz dotčenému majiteli jatek, jenž je povinen použíti jich ke snížení tržních a jatečních poplatků.
(3) Svaz určí ony podniky, které podléhají placení vyrovnávacích příspěvků podle odstavce 1, písm. a).
§ 15.
Ministerstvo zemědělství může poukázati příslušný zemský úřad, aby změnil platné tržní řády, pokud by znesnadňovaly provedení úpravy hospodaření zvířaty a výrobky ze zvířat podle tohoto nařízení.
§ 16.
Bude-li členům uložena dodávková povinnost podle § 4, odst. 3, rozvrhne množství předepsané jim k dodávce dodati podle pokynů Svazu na místo jím určené, neleží-li toto místo dále než 5 km od dotčené stáje. Svaz určí odběratele, kteří jsou povinni tento dobytek převzíti, a podmínky převzetí.
§ 17.
(1) v obcích, v nichž jsou obecní nebo společenstevní jatky, smějí býti za používání těchto jatek a jejich technických zařízení vybírány poplatky jen v takové výši, která celkovým ročním výnosem postačuje ke krytí udržovacích a provozovacích nákladů, zúrokování a úmoru investovaného kapitálu, obnově stávajících technických zařízení a jiných právních závazků s podnikem souvisících.
(2) Výši poplatků stanoví pro každý kalendářní rok majitel jatek podle zásad uvedených v odstavci 1. Svazu přísluší právo kontroly hospodářského rozpočtu jatek, jakož i účetní závěrky a dokladů. Stanovení poplatků schvaluje příslušný zemský úřad na základě rozpočtového návrhu, zhotoveného majitelem jatek, a podle návrhu Svazu.
§ 18.
(1) Zřízení nových podniků, uvedených v § 2, odst. 2, písm. B až D, jakož i opětné uvedení do provozu takového podniku, jehož činnost byla dočasně nebo trvale zastavena, vyžaduje schválení Svazu. V případě národohospodářské potřeby musí býti schválení uděleno; schválení má býti uděleno, není-li se třeba obávati ohrožení dosavadních podniků nebo přeplnění živnostenského odvětví.
(2) Svaz může dočasně nebo trvale zakázati další vedení podniků, které patří do skupin jmenovaných v § 2, odst. 2, písm. B až D (zpracovatelé, obchodníci a obchodníci se střevy), nemá-li vedoucí podniku anebo zodpovědný člen vedení podniku žádoucí spolehlivosti. Za nedostatek žádoucí spolehlivosti smí býti považováno jen, když
a) vedoucí podniku nebo zodpovědný člen vedení podniku byl pravoplatně odsouzen pro přestupek spáchaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti proti předpisům tohoto vládního nařízení anebo na základě něho vydaného opatření, nebo vedoucí podniku nebo zodpovědný člen vedení podniku byl potrestán pro přestupek spáchaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti proti nařízením o cenách nebo cenovém rozpětí, proti úpravě pracovního rozsahu a stupně využití podniku, proti úpravě soutěže, proti předpisům o dodávce nebo rozdělování, a
b) dal-li Svaz podniku v tom směru výstrahu, jakož i
c) spáchal-li na to vedoucí podniku nebo zodpovědný člen vedení podniku ve dvou letech úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nový přestupek proti ustanovením jmenovaného druhu.
(3) Proti zákazu má postižený opravný prostředek stížnosti u stížnostního výboru (§ 32).
(4) Opětné uvedení do provozu podniku, jehož další vedení bylo podle odstavce 2 trvale zakázáno, vyžaduje schválení podle odstavce 1.
§ 19.
(1) Dojde-li podle ustanovení § 4, odst. 1, písm. i) k zastavení provozu živnosti řeznické, neplatí ustanovení § 53 ž. ř.
(2) Jinak zůstávají ustanovení živnostenského řádu a předpisů jen pozměňujících a doplňujících nedotčena.
§ 20.
(1) Utrpí-li podnik, který je v chodu, opatřením podle § 4, odst. 1, písm. i) těžkou hospodářskou škodu, musí mu Svaz poskytnouti přiměřené odškodnění (nikoliv náhrada škody podle pojmu ustanovení obecného občanského zákona a obchodního zákona). Odškodnění může býti poskytnuto též propachtovatelům podniku. O tom, vznikla-li taková škoda, a o výši náhrady, jakož i o jejím rozdělení, rozhodne, nedojde-li k dohodě, ministerstvo zemědělství po slyšení Svazu.
(2) Nárok na odškodnění není
a) za hospodářské újmy, jež vznikají všeobecnými nařízeními podle § 4, odst. 1, písm. i),
b) za poškození, jež vznikají tím, že nějakým opatřením došlo k omezení nebo k zastavení podniků, které vznikly bez schválení okresního úřadu pro 21. září 1939, a po případě u podniků obchodujících s rybami a u podniků obchodujících se střevy, které vznikly bez schválení ministerstva zemědělství po 6. září 1940,
c) za poškození, jež vznikají tím, že bylo zakázáno další vedení podniku podle § 18, odst. 2,
d) v tom rozsahu, bylo-l poškození spoluzaviněno nehospodárným nebo nespolehlivým chováním postiženého.
(3) Poskytnuté odškodnění může Svaz se souhlasem ministerstva zemědělství rozvrhnouti zcela nebo zčásti na členy, kteří mají z opatření, o něž jde, prospěch, a to podle míry jejich prospěchu.
§ 21.
K úhradě správních výdajů a ostatních nákladů, spojených s činností Svazu, jakož i výdajů podle § 20 vybírá Svaz od svých členů příspěvky, jakož i dávky za zvláštní úkony a vyrovnávací příspěvky.
§ 22.
(1) Svaz může svým členům ukládati pořádkové pokuty pro porušení ustanovení tohoto nařízení, stanov a nařízení Svazu na jich základě vydaných, v jednotlivých případech až do částky 1,000.000 K. Pořádkové pokuty jsou příjmem Svazu.
(2) Včas nezaplacené příspěvky, rozvržené částky (§ 20, odst. 3), dávky, vyrovnávací příspěvky a pořádkové pokuty mohou na návrh Svazu býti vymáhány politickou exekucí na základě výkazu nedoplatků nebo nálezu o uložení pořádkové pokuty, jím co do vykonatelnosti potvrzeného.
§ 23.
(1) Členové Svazu jsou povinni vésti Svazem předepsané záznamy.
(2) Svaz dozírá svými kontrolními orgány na dodržování ustanovení tohoto nařízení, stanov a nařízení na základě jich vydaných. Kontrolními orgány Svazu mohou býti pouze osoby svéprávné, spolehlivé a důvěryhodné, jež nejsou cizinci. Tyto osoby musí složiti u ministerstva zemědělství slib, že budou vykonávati dozor podle nejlepšího vědomí a svědomí. Při výkonu úkolů jim tímto nařízením svěřených jsou kontrolní orgánové Svazu, pokud jde o jejich trestněprávní ochranu, postaveni na roveň veřejným orgánům. Ministerstvo zemědělství potvrdí kontrolním orgánům výkon slibu na legitimaci vydané Svazem. Kontrolní orgánové jsou povinni zachovati mlčenlivost o zařízeních a obchodních poměrech, o nichž nabyli vědomosti při výkonu své funkce, a zdržeti se jakéhokoliv zhodnocení obchodního tajemství. Mlčenlivost dlužno zachovávati i po propuštění ze služeb Svazu.
(3) Členové Svazu jsou povinni dovoliti kontrolním orgánům řádně legitimovaným nahlížeti do obchodních knih, obchodních závěrek a všech záznamů, dáti jim žádaná vysvětlení a povoliti jim vstup do obchodních, provozovacích a skladištních místností podle § 9 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, při čemž jest šetřiti ustanovení §§ 8 a 10 uvedeného zákona.
§ 24.
Ministr zemědělství určí den zahájení činnosti Svazu a vyhlášení jen v Úředním listě.
§ 25.
Dozor nad Svazem vykonává ministerstvo zemědělství a lesnictví.
§ 26.
Ministerstvo zemědělství má právo podrobiti Svaz revisi svými vlastními orgány.
§ 27.
(1) Svaz jest osvobozen od daní, kolků a poplatků. Právě tak jsou osvobozeny od kolků a poplatků výkazy, zápisy a knihy, které Svaz vede nikoliv podle zákona, nýbrž jen ze zvláštního příkazu.
(2) Povinnosti uložené podle tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných nezakládají nároku na úhradu škody z pokladny Protektorátu.
§ 28.
Úřady a obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.
§ 29.
Právní jednání, která se příčí ustanovením tohoto nařízení, jsou bezúčinná.
§ 30.
(1) Ustanovení vládního nařízení ze dne 23. června 1939, č. 168 Sb., o organické výstavbě hospodářství, zůstávají nedotčena.
(2) Ustanovení zákona ze dne 16. ledna 1869, č. 89 ř. z. z roku 1897, o obchodu s potravinami a některými předměty potřeby, jakož i ostatních platných předpisů zdravotněpolicejních (včetně potravinové policie) a předpisů veterinárněpolicejních zůstávají nedotčena.
§ 31.
zrušen
§ 32.
Členové Svazu mohou proti nařízením nebo opatřením Svazu, vydaným v jednotlivých případech, podati stížnost ke stížnostnímu výboru, a to do 15 dnů ode dne doručení. Stížnostní výbor se skládá ze tří členů, které jmenuje ministr zemědělství. Stejným způsobem se povolávají jejich náhradníci. Rozhodnutí stížnostního výboru jest konečné.
§ 33.
Podrobnosti o řízení před stížnostním výborem (§ 32) stanoví jednací řád, který vydá a vyhlásí v Úředním listě ministerstvo zemědělství.
§ 34.
(1) Přestupky tohoto nařízení a jeho prováděcích předpisů trestá, nejde- li o čin trestný soudně, okresní úřad pokutou do 500.000 K nebo vězením do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti zároveň uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Byl-li vedle pokuty uložen trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.
(2) Úřad, který vydá nález, může prohlásiti za propadlé všechny výrobky, jichž bylo nebo mělo býti použito při jednání, zakládajícím skutkovou podstatu trestného činu.
(3) Nedodají-li členové množství zvířat, předepsané jim k dodávce, může okresní úřad naříditi nucené odebrání. V tomto případě srazí se 10% ze stanovené výkupní ceny (§ 5); pokud jsou náklady vzniklé nuceným odebráním vyšší než 10%, zvýší se srážka na výši skutečných nákladů.
(4) Není-li držitel nebo jeho pobyt znám, složí se příslušná částka za dodávku u soudu.
§ 35.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zemědělství.
Dr. Hácha v. r.
Ing. Eliáš v. r.
Ježek v. r.
Dr. Šádek v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Dr. Kapras v. r.
Čipera v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Dr. Feierabend v. r.
Dr. Klumpar v. r.
Příl.
Stanovy Českomoravského svazu pro dobytek, maso a ryby.
§ 1.
K provádění úkolů stanovených vládním nařízením ze dne 21. září 1939, č. 208 Sb., o úpravě hospodaření dobytkem a rybami, ve znění vyhlášky ministra zemědělství ze dne 21. května 1941, č. 216 Sb. - dále jen vládní nařízení - zřizuje se "Českomoravský svaz pro dobytek, maso a ryby", v dalším textu "Svaz".
§ 2.
Sídlem svazu je Praha.
§ 3.
(1) Účel Svazu jest stanoven v § 4 vládního nařízení.
(2) Svaz nesmí provozovati obchody, ani se na nich účastniti.
§ 4.
Správní rok shoduje se s rokem kalendářním. Prvý rok počíná dnem, kdy Svaz zahájí svoji činnost.
§ 5.
(1) Nařízení svazu všeobecné povahy se uveřejňují v Úředním listě. Pokud se nařízení týkají pouze trhů na jatečný dobytek, rozděloven neb ostatních trhu podobných zařízení, mohou býti pravoplatně uveřejněna vyvěšením na černé tabuli příslušného trhu nebo trhu podobného zařízení.
(2) Nařízení i opatření Svazu, vydaná v jednotlivých případech, musí býti tomu, jehož se týkají, sdělena písemně; nařízení po případě opatření, ve kterém je stanovena lhůta, musí býti zasláno doporučeným dopisem.
(3) Nařízení podepisuje předseda předsednictva.
§ 6.
"(1) Členy Svazu jsou:
A. výrobci:
1. držitelé skotu, vepřového bravu nebo skopového bravu,
2. uživatelé rybníků;
B. zpracovatelé:
podniky, které po živnostensku dobytek porážejí, maso na masné výrobky nebo ryby na výrobky z ryb zpracovávají;
C. obchodníci:
podniky, které po živnostensku obchodují s dobytkem, masem a masnými výrobky, rybami nebo s výrobky z ryb, anebo jejich nákup nebo prodej zprostředkují (agenti, komisionáři a pod.);
D. obchodníci se střevy:
podniky, které střeva, žaludky a měchýře z jatečného dobytka, jakož i střeva z koní, mulů, mezků, oslů a koz zpracovávají nebo s tímto zbožím obchodují, pokud je toto zboží určeno pro potravinářský průmysl.
(2) Za zpracovatele podle odstavce 1, písm. B se považují také osoby, ústavy, korporace a pod., které porážejí nebo dávají porážeti dobytek na vlastní účet, i když se tak neděje po živnostensku.
(3) Členové uvedení v odstavci 1, písm. B až D jsou povinni oznámiti Svazu svůj podnik způsobem, který Svaz předepíše."
§ 7.
(1) Členové jsou povinni napomáhati ze všech sil ke splnění úkolů Svazu. Mají zejména
a) šetřiti nařízení a opatření vydaných orgány Svazu v mezích vládního nařízení a těchto stanov a jich uposlechnouti,
b) na požádání kontrolních orgánů Svazu dáti těmto kdykoli vysvětlení o svém podniku a poměrech, zejména o jimi očekávaných a skutečně provedených obratech nebo do obchodu daných množstvích, jakož i o další výkonnosti svého podniku a jeho skladů.
c) dovoliti kontrolním orgánům Svazu shlédnutí a vyšetření svých podniků, jakož i nahlédnutí do obchodních knih, obchodních závěrů a všech záznamů, pokud je toho ke splnění úkolů Svazu zapotřebí.
(2) Kontrolní orgány smějí býti ustanoveni pouze funkcionáři a zaměstnanci Svazu, nikoli členové a jejich zaměstnanci (§ 23, odst. 2 vládního nařízení).
§ 8.
Správními orgány Svazu jsou:
a) předsednictvo,
b) správní rada,
c) revisoři účtů.
§ 9.
(1) Předsednictvo jmenuje ministr zemědělství; sestává z předsedy a čtyř místopředsedů.
(2) Ministr zemědělství může kdykoli členy předsednictva odvolati, zejména jestliže neplní povinnosti jim uložené anebo je porušují nebo nastanou-li u nich skutečnosti uvedené v § 12.
(3) Členové předsednictva složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou vykonávati své povinnosti podle nejlepšího vědomí a svědomí, že zachovají mlčenlivost o všech okolnostech, o nichž zvěděli při výkonu své funkce, a že se zdrží zhodnocení obchodního tajemství.
§ 10.
(1) Předsednictvo řídí veškerou činnost Svazu, vydává k plnění úkolů Svazu podle vládního nařízení a ustanovení těchto stanov všechna potřebná nařízení a opatření a svolává schůze správní rady, jimž předseda předsednictva předsedá. Předseda zastupuje Svaz u soudu i mimo soud.
(2) Předseda pověřuje v případě svého zaneprázdnění svým zastupováním jednoho z místopředsedů.
(3) Předsednictvo vypracuje jednací řád, jímž se upraví postup jednání Svazu. Jednací řád schvaluje správní rada.
(4) Před vydáním nařízení všeobecné povahy zvláštní důležitosti musí předsednictvo slyšeti správní radu, s výjimkou oněch nařízení, která se vydávají podle pokynů ministerstva zemědělství. Správní rada musí býti slyšena i tehdy, jde-li o poskytnutí odškodnění těžce hospodářsky postiženému podniku podle § 20 vládního nařízení.
§ 11.
(1) Správní rada se skládá ze 24 členů a 24 náhradníků.
(2) Ministr zemědělství jmenuje za držitele skotu, vepřového bravu a skopového bravu (§ 2, odst. 2, písm. A, č. 1 vládního nařízení) 4 členy a 4 náhradníky, za zpracovatele (§ 2, odst. 2, písm. B vládního nařízení) 6 členů a 6 náhradníků, za obchodníky (§ 2, odst. 2, písm. C vládního nařízení) 6 členů a 6 náhradníků, za uživatele rybníků (§ 2, odst. 2, písm. A, č. 2 vládního nařízení) 2 členy a 2 náhradníky, za obchodníky se střevy (§ 2, odst. 2, písm. D vládního nařízení) 2 členy a 2 náhradníky a za spotřebitele 4 členy a 4 náhradníky.
(3) Ministr zemědělství může kdykoli odvolati členy správní rady a jejich náhradníky, zejména neplní-li povinnosti jim uložené anebo porušují-li je.
(4) Členové správní rady složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou vykonávati své povinnosti podle nejlepšího vědomí a svědomí, že zachovají mlčenlivost o všech okolnostech, o nichž zvěděli při výkonu své funkce, a že se zdrží zhodnocení obchodního tajemství.
§ 12.
(1) Členem správní rady nemůže býti
a) cizozemec,
b) kdo není svéprávným,
c) ten, na jehož jmění byl vyhlášen konkurs nebo zavedeno vyrovnávací řízení,
d) kdo byl pravoplatně odsouzen pro zločin vůbec nebo pro přečin nebo přestupek ze ziskuchtivosti.
(2) Nastanou-li tyto skutečnosti u některého člena správní rady, nebo stanou-li se známy po jeho jmenování, bude odvolán.
§ 13.
(1) Správní rada je povolána spolupůsobiti při provádění úkolů Svazu podle § 10, odst. 4.
(2) Správní rada může podati proti nařízením a opatřením předsednictva, vydaným v jednotlivých případech, do 15 dnů, počínajíc dnem, kdy o nich nabyla vědomosti, stížnost u ministerstva zemědělství, usnese-li se o této stížnosti a podepíše-li ji nejméně polovina jejích členů.
(3) Správní rada spravuje jmění Svazu, schvaluje roční účetní závěrku, jmenuje zaměstnance a stanoví jejich požitky. Služební a platová úprava těchto zaměstnanců bude provedena služebním řádem.
§ 14.
(1) Správní rada schází se podle potřeby, nejméně však každého čtvrt roku. Správní rada musí býti svolána, navrhne-li to ministerstvo zemědělství a lesnictví nebo alespoň polovina členů správní rady.
(2) Správní rada schází se zpravidla v sídle Svazu.
(3) Členové předsednictva mohou se účastniti schůzí správní rady. Předsedající může přibrati do schůze také znalce.
(4) Správní rada jakož i členové předsednictva se svolávají ke schůzím správní rady písemně, nejméně tři dny napřed. Pozvání musí obsahovati jednací pořad schůze.
(5) Správní rada je způsobilá se usnášeti, je-li přítomna nejméně polovina jejích členů. Usnáší se prostou většinou hlasů přítomných, k hlasování oprávněných členů. Předsedající, jakož i přítomní členové předsednictva nehlasují. Není-li správní rada způsobilá se usnášeti, koná se o jednu hodinu později s týmž jednacím pořadem nová schůze, ve které je správní rada způsobilá se usnášeti bez ohledu na počet přítomných členů.
§ 15.
Členové předsednictva obdrží od Svazu za svoji činnost odměnu stanovenou ministrem zemědělství. Členům správní rady přísluší jen náhrada hotových výloh z prostředků Svazu.
§ 16.
Podle potřeby může předsednictvo zříditi odborné výbory jako poradní orgány a ustanoviti za vedoucí odborných výborů též osoby, které nejsou členy správních orgánů Svazu. Vedoucí může přizvati znalce do schůzí odborných výborů jim svolaných.
§ 17.
(1) Předsednictvo musí pečovati o to, aby Svaz vedl o svých příjmech a vydáních řádné záznamy, knihy a též zvláštní zápisy, výkazy a knihy podle úředního příkazu.
(2) Koncem správního roku sestaví předsednictvo účetní závěrku a předloží ji se zprávou revisorů účtu správní radě ke schválení.
§ 18.
(1) Ke zkoumání finančního hospodaření, ročních účtů a účetní závěrky Svazu bude ustanoveno na dobu jednoho roku 5 revisorů účtů a 5 náhradníků, a to tak, že bude vybráno po jednom revisoru a jednom náhradníku ze členů, uvedených v § 2, odst. 2 vládního nařízení, kdežto pátý revisor a jeho náhradník budou jmenováni ze spotřebitelů. Pro jmenování a odvolání platí obdobně ustanovení § 11, odst. 2 až 4 a § 12.
(2) Za revisory účtů a jejich náhradníky mohou býti jmenovány jen osoby, které nejsou zároveň ani členy správní rady ani zaměstnanci Svazu.
(3) Činnosti revisorů účtů končí schůzí správní rady, která schválila účetní závěrku jimi přezkoušenou.
(4) Náhradník nastoupí, nemůže-li některý revisor účtů svoji funkci z jakýchkoli důvodů vykonávati.
§ 19.
(1) Revisoři účtů jsou povinni zkoušeti finanční hospodářství, roční účet a roční účetní závěrku a předložiti o tom předsednictvu písemnou zprávu.
(3) Revisoři účtů mají právo nahlížeti do všech knih, spisů a dokladů Svazu.
§ 20.
Revisoři účtů obdrží za svoji činnost od Svazu odměnu, jejíž výši stanoví ministr zemědělství.
§ 21.
(1) Předsednictvo jest povinno předložiti roční účet a účetní závěrku nejméně čtyři týdny před schůzí správní rady, která má o účetní závěrce rozhodnouti, ku přezkoušení členům správní rady .
(2) Správní rada může vznésti proti účetní závěrce, předložené předsednictvem, námitky a požadovati od předsednictva vysvětlení, které je povinno dáti je nejpozději do čtyř týdnů. Nespokojí-li se správní rada s tímto vysvětlením, musí předsednictvo pozastavenou účetní závěrku předložiti ministerstvu zemědělství, které rozhodne s konečnou platností.
(3) Správní rada je povinna schválenou účetní závěrku se zprávou o činnosti předložiti nejpozději do 15 dnů ministerstvu zemědělství a nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu ku přezkoušení a ke schválení.
§ 22.
Správní orgánové a zaměstnanci Svazu jsou povinni zachovati mlčenlivost o všech zařízení a obchodních poměrech, o nichž se při výkonu své funkce dozvědí, a zdržeti se jakéhokoli zhodnocení obchodního tajemství. Tato povinnost trvá i po vystoupení ze Svazu.
§ 23.
(1) Svaz ručí za své závazky svým jměním. Nestačí-li toto k tuto k uspokojení věřitelů, rozvrhne správní rada dlužný obnos na členy (§ 2, odst. 2 vládního nařízení) podle klíče schváleného ministerstvem zemědělství.
(2) Rozejde-li se Svaz, připadne jeho jmění Protektorátu.