Vládní nařízení ze dne 20.6.1940 o úrazovém pojištění dělníků

4.7.1940 | Sbírka:  216/1940 Sb. | Částka:  70/1940ASPI
216/1940 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 20. června 1940
o úrazovém pojištění dělníků
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:
Čl.I
Zákon ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z roku 1888, o úrazovém pojištění dělníků, ve znění právních předpisů jej měnících a doplňujících (dále zákon), se mění takto:
1. V § 6 se nahrazuje v odstavci 6 číslice "12.000" číslicí "18.000", v odstavci 7 číslice "5.400" číslicí "6.000" a číslice "2.250" číslicí "3.600".
2. Za § 6 se vkládají jako nová ustanovení § 6a) a § 6b):
§ 6a)
Úrazový důchod učňů, volontérů, praktikantů a jiných osob, které pro nedokonaný ještě výcvik vůbec mzdy nepožívají nebo nejsou úplně placeny, se přeměří při dosažení 21. roku, pokud je to pro ně příznivější, tak, že pro přeměření důchodu se vezme za základ pracovní výdělek dělníka (závodového úředníka) téhož zaměstnání v témže nebo v sousedním podniku, docílený v roce po dosažení 21. roku věku; nelze-li výdělek zjistit, stanoví se roční pracovní výdělek při dosažení 21. roku podle volného uvážení v přiměřené výši. Totéž platí pro vyučené dělníky, kteří utrpí podnikový úraz před dosažením 21. roku svého věku.
§ 6b)
Uplynuly-li od skončeného léčení 2 roky a trvá-li požitek důchodu za ztrátu způsobilosti k výdělku nepřesahující 19 % jeden rok, zaniká nárok na další důchod. Důchodci přísluší v tomto případě odbytné ve výši ročního důchodu. Toto ustanovení platí také pro důchody již napadlé, pokud odškodněný úraz se přihodil po 30. červnu 1921 a důchodce dne 1. července 1940 nepřekročil 55. rok svého věku. Nárok na důchod je dán, ač bylo poskytnuto odbytné, pokud způsobilost k výdělku zraněného se zmenšila pro podstatné zhoršení následků úrazu na dobu delší tří měsíců o více než čtvrtinu.
3. V § 7, odst. 1, č. 1 se nahrazuje číslice "900" číslicí "1.500".
4. § 16, odst. 1, druhá věta zní:
"Pracovní výdělek převyšující za rok částku K 18.000 budiž počítán toliko touto částkou."
Čl.II
Úprava dávek z úrazů, nastalých před účinností tohoto nařízení
§ 1
(1) Důchodcům, jimž přísluší důchod za ztrátu způsobilosti k výdělku převyšující 30 %, se zvyšuje dosavadní důchod na desetinásobek, stal-li se úraz před 1. červencem 1917, na čtyřnásobek, stal-li se úraz v době od 1. července 1917 do 30. června 1919, a na dvojnásobek, stal-li se úraz v době od 1. července 1919 do 30. června 1921.
(2) Takto zvýšený důchod nesmí však býti při úplné (100%) nezpůsobilosti k výdělku nižší K 4.800 a vyšší K 8.000 ročně, při částečné nezpůsobilosti k výdělku nižší pokud se týče vyšší příslušného zlomku těchto částek; při bezmocnosti důchodcově zvyšují se tyto částky úměrně (§ 6, odst. 10 zákona).
§ 2
Zvýšení důchodu podle § 1 platí rovněž pro pozůstalé s tou odchylkou, že zvýšená důchod vdovský nebo ascedentní nesmí činiti méně než K 1.800 a více než K 2.400 ročně.
§ 3
Osobám utrpěvším úraz před 1. červencem 1921, u nichž částečná nezpůsobilost k výdělku z úrazu činí nejvýše 30 %, zvyšuje se důchod na tyto nejmenší roční částky:
     při  ztrátě způsobilosti  k výdělku  nepřesahující 10  % na K
180,--,
     při  ztrátě způsobilosti  k výdělku  nepřesahující 15  % na K
300,--,
     při  ztrátě způsobilosti  k výdělku  nepřesahující 20  % na K
480,--,
     při  ztrátě způsobilosti  k výdělku  nepřesahující 25  % na K
720,--,
     při  ztrátě způsobilosti  k výdělku  nepřesahující 30  % na K
900,--.
§ 4
Stal-li se odškodněný úraz v době od 1. července 1921 do 30. června 1940, přísluší - vyjma případy uvedené v § 5 - oprávněným osobám, jejichž ztráta způsobilosti k výdělku z úrazu činí více než 60 %, čtvrtletní výpomoc K 100, pozůstalým vdovám a rodičům (prarodičům) překročivším 50. rok věku výpomoc po K 50 čtvrtletně, sirotkům, vnukům a sourozencům pak po K 40 čtvrtletně.
§ 5
Učňům, volontérům, praktikantům, dále jiným osobám, které pro nedokonaný ještě výcvik vůbec mzdy nepožívají nebo nejsou úplně placeny, a vyučeným dělníkům přísluší, jsou-li tyto osoby mladší 21 let a utrpěly-li úraz v době od 1. července 1921 do 30. června 1940 za dobu od 1. července 1940, případně od pozdějšího dne, jímž dovršily nebo dovrší 21. rok věku, důchod přepočtený na základě započitatelného ročního výdělku K 7.200, pokud započitatelný výdělek nebyl stanoven částkou vyšší.
§ 6
O zvýšení důchodů a přiznání výpomoci rozhodují správní orgány úrazových pojišťoven, pokud se týče správní orgány nositelů úrazového zaopatření zaměstnanců zproštěných pojistné povinnosti podle § 4 zákona. Proti jejich rozhodnutím není opravného prostředku.
§ 7
Úhrada nákladu na toto zvýšení důchodů a přiznání výpomoci podle ustanovení §§ 1 až 5 se opatří rozvrhem na podnikatele pojištěných závodů, a to úměrně podle výše pojistného.
Čl.III
Ustanovení závěrečná a prováděcí
§ 1
Je-li důchodci vyplaceno odbytné za část důchodu, je pro úpravu dávek a odpad důchodu podle tohoto nařízení rozhodné procento ztráty způsobilosti k výdělku, jemuž odpovídá zbývající část důchodu.
§ 2
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1940 a vztahuje se, pokud jednotlivá jeho ustanovení nestanoví něco jiného, na úrazy, k nimž došlo za jeho účinnosti. U úrazů přihodivších se v době od 1. července 1940 do 30. června 1941 je při stanovení výdělku započitatelného pro výměru odškodněného vzíti zřetel na obě rozhodné hranice započitatelného výdělku úměrnou částí, a to jak na hranice platné do dne účinnosti tohoto nařízení, tak na hranice platné ode dne jeho účinnosti.
(2) Dnem 1. července 1940 pozbývá platnosti zákon ze dne 29. října 1919, č. 606 Sb., o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům, ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 481 Sb.
(3) Toto nařízení provede ministr sociální a zdravotní správy v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Hácha v. r.
Ing. Eliáš v. r.
Ježek v. r.
Dr. Kratochvíl v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Dr. Kapras v. r.
Bubna v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Dr. Klumpar v. r.