NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. prosince 2010, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.

431

NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. prosince 2010,
kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5
zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.






      Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., (dále jen ˙zákon˙) k provedení § 27 odst. 9 a § 28 odst. 4 zákona:

Čl. I

      Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., se mění takto:

      1.  V § 1 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

      2.  V § 1 odst. 1 se za slova ˙krizových plánů˙ vkládají slova ˙nebo jejich částí˙.

      3.  V § 1 odst. 1 se poznámka pod čarou č. 1a včetně odkazu na ni zrušuje.

      4.  V § 3 odst. 7 větě první se za slova ˙orgánu krizového řízení˙ vkládají slova ˙nebo jím pověřenému pracovníkovi˙.

      5.  V § 4 odst. 1 se slova ˙v průběhu zpracování a˙ zrušují.

      6.  V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:


      ˙(1)  Určení ke styku se zvláštními skutečnostmi se provádí schválením zvláštního seznamu⁹). Vzor zvláštního seznamu je uveden v příloze č. 1.

––––––––––––––––––––

⁹)

§ 27 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb.˙.

      7.  § 6 až 9 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 11 znějí:

˙Obsah činnosti a složení bezpečnostní rady a krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností

§ 6

Obsah činnosti bezpečnostní rady kraje

      Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje

a)

přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,

b)

krizový plán kraje,

c)

havarijní plán kraje,

d)

vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,

e)

finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje,

f)

návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,

g)

stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému¹¹) v kraji,

h)

závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,

i)

návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,

j)

návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,

k)

další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.

§ 7

Složení bezpečnostní rady kraje

      Bezpečnostní rada kraje má nejvýše 10 členů a hejtman jejími členy jmenuje

a)

náměstka hejtmana, který zastupuje předsedu bezpečnostní rady kraje v době jeho nepřítomnosti,

b)

ředitele krajského úřadu,

c)

ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,

d)

ředitele hasičského záchranného sboru kraje,

e)

příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,

f)

ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,

g)

zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,

h)

vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,

i)

další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

§ 8

Obsah činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností

      Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností projednává a posuzuje

a)

přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,

b)

krizový plán obce s rozšířenou působností,

c)

vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou obce s rozšířenou působností,

d)

finanční zabezpečení připravenosti obce s rozšířenou působností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,

e)

závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,

f)

stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému¹¹) dislokovaných ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,

g)

způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu obce s rozšířenou působností, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,

h)

další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu obce s rozšířenou působností na krizové situace a jejich řešení.

§ 9

Složení bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností

      Bezpečností rada obce s rozšířenou působností má nejvýše 8 členů a starosta obce s rozšířenou působností jejími členy jmenuje

a)

místostarostu,

b)

tajemníka obecního úřadu,

c)

příslušníka Policie České republiky určeného ředitelem krajského ředitelství Policie České republiky,

d)

příslušníka hasičského záchranného sboru kraje určeného ředitelem hasičského záchranného sboru kraje,

e)

zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností,

f)

další osoby, které jsou nezbytné k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

––––––––––––––––––––

¹¹)

§ 4 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2000 Sb.˙.

Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje.

      8.  Nadpis § 12 zní:

˙Obsah činnosti krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností˙.

      9.  V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova ˙určené obce svolává starosta˙ nahrazují slovy ˙obce s rozšířenou působností svolává starosta obce s rozšířenou působností˙.

      10.  V § 12 odst. 1 písm. d) se slovo ˙nebo˙ zrušuje.

      11.  V § 12 odst. 1 písmeno e) zní:

˙e)

jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo˙.

      12.  V § 12 odst. 1 se doplňuje písmeno f), které zní:

˙f)

je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).˙.

      13.  V § 12 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady kraje nebo obce s rozšířenou působností a stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje nebo obce s rozšířenou působností (dále jen ˙stálá pracovní skupina˙).˙.

      14.  V § 12 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:

      ˙(3)  Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací¹²) jedná nepřetržitě a připravuje podklady pro jednání krizového štábu, jehož je součástí.

––––––––––––––––––––

¹²)

§ 7 odst. 3, § 11 písm. c) a § 13 písm. a) zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.˙.

      15.  V § 12 se odstavec 4 zrušuje.

      16.  Nadpis § 13 zní:

˙Složení krizového štábu kraje a obce s rozšířenou působností˙.

      17.  V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo ˙obce˙ vkládají slova ˙s rozšířenou působností˙.

      18.  V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo ˙členové˙ vkládá slovo ˙příslušné˙ a slova ˙krizového štábu˙ se zrušují.

      19.  V § 13 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova ˙krizového štábu˙ zrušují.

      20.  V § 13 odst. 2 písm. b) se slova ˙určené obce a˙ nahrazují slovy ˙obce s rozšířenou působností,˙.

      21.  V § 13 odst. 2 písm. c) se za slovo ˙zástupci˙ vkládá slovo ˙základních˙.

      22.  V § 13 se odstavec 3 zrušuje.

      23.  V § 14 odst. 2 se slova ˙řešení krizové situace˙ nahrazují slovy ˙přípravě na krizové situace a jejich řešení˙.

      24.  V § 14 odstavec 3 zní:

      ˙(3)  Jednání bezpečnostní rady kraje a obce s rozšířenou působností se uskutečňuje nejméně dvakrát ročně.˙.

      25.  V § 14 se doplňuje odstavec 4, který zní:

      ˙(4)  Organizační a administrativní podmínky pro činnost bezpečnostní rady a krizového štábu zajišťuje příslušné pracoviště krizového řízení.˙.

      26.  Nadpis nad § 15 zní:

˙Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu˙.

      27.  § 15 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15, 18 a 19 zní:

˙§ 15

Náležitosti krizového plánu

      (1)  Krizový plán se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.

      (2)  Základní část obsahuje

a)

charakteristiku organizace krizového řízení,

b)

přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,

c)

přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu.

      (3)  Operativní část obsahuje

a)

přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,

b)

plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu¹⁵),

c)

způsob plnění regulačních opatření podle zvláštních právních předpisů¹⁸),

d)

přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,

e)

rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,

f)

přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů¹⁹) využitelných při řešení krizových situací.

      (4)  Pomocná část obsahuje

a)

přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení,

b)

zásady manipulace s krizovým plánem,

c)

geografické podklady,

d)

další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením.

––––––––––––––––––––

¹⁵)

§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.

¹⁸)

Například zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹)

Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.˙.

Poznámky pod čarou č. 13 a 14 se zrušují.

      28.  Za § 15 se vkládají nové § 15a až 15c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 16 znějí:

˙§ 15a

Náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán

      (1)  Základní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury určených příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou.

      (2)  Operativní část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3 a dále plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního předpisu¹⁶).

      (3)  Pomocná část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední správní úřad nebo Česká národní banka zpracovává ve své působnosti a kterým stanoví pro konkrétní druh krizové situace doporučené typové postupy, zásady a opatření pro jejich řešení.

§ 15b

Náležitosti krizového plánu kraje

      (1)  Základní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje.

      (2)  Operativní část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3.

      (3)  Pomocná část krizového plánu kraje obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4 a dále vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí.

§ 15c

Náležitosti krizového plánu obce s rozšířenou působností

      (1)  Základní část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 2 a dále přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.

      (2)  Operativní část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 3.

      (3)  Pomocná část krizového plánu obce s rozšířenou působností obsahuje náležitosti podle § 15 odst. 4.

––––––––––––––––––––

¹⁶)

§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 241/2000 Sb.˙.

      29.  § 16 a 17 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 17 znějí:

˙§ 16

Způsob zpracování krizového plánu kraje a obce s rozšířenou působností

      Hasičský záchranný sbor kraje před zpracováním krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností předloží k projednání v příslušné bezpečnostní radě

a)

zaměření a rozsah krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,

b)

určení osoby odpovědné za koordinaci zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností,

c)

návrh rozdělení odpovědnosti za zpracování podkladů pro dílčí části krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností a harmonogram jeho zpracování,

d)

rozsah spolupráce s dalšími subjekty, které se na zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností podílejí,

e)

termín projednání krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností v příslušné bezpečnostní radě,

f)

pravidla manipulace s krizovým plánem kraje nebo krizovým plánem obce s rozšířenou působností při jeho zpracování,

g)

termíny průběžných kontrol a termín zpracování krizového plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností.

Náležitosti a způsob zpracování plánu krizové připravenosti

§ 17

Náležitosti plánu krizové připravenosti

      (1)  Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.

      (2)  Základní část obsahuje

a)

vymezení předmětu činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,

b)

charakteristiku krizového řízení,

c)

přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení a jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby.

      (3)  Operativní část obsahuje

a)

přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení,

b)

způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,

c)

postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,

d)

plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky¹⁷),

e)

přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení,

f)

přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů¹⁹) využitelných při řešení krizových situací.

      (4)  Pomocná část obsahuje

a)

přehled právních předpisů využitelných při přípravě na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešení,

b)

přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,

c)

zásady manipulace s plánem krizové připravenosti,

d)

geografické podklady,

e)

další dokumenty související s připraveností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešením.

––––––––––––––––––––

¹⁷)

§ 15 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb.˙.

Poznámka pod čarou č. 16a se zrušuje.

      30.  Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:

˙§ 17a

Náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury

      (1)  Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se skládá ze základní části, operativní části a pomocné části.

      (2)  Základní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 2 a dále

a)

seznam prvků kritické infrastruktury,

b)

identifikaci možných ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury.

      (3)  Operativní část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 3 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury s doplněním stanovených opatření na jeho ochranu.

      (4)  Pomocná část plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury obsahuje náležitosti podle § 17 odst. 4 zaměřené na ochranu funkce prvku kritické infrastruktury.˙.

      31.  Nadpis § 18 zní:

˙Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury˙.

      32.  V § 18 úvodní části ustanovení se slova ˙zpracovatelem krizového plánu˙ nahrazují slovy ˙orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,˙.

      33.  V § 18 písm. b) se slova ˙krizového plánování˙ zrušují.

      34.  V § 18 písm. d) se slova ˙v době jeho zpracování˙ zrušují.

      35.  V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

      ˙(2)  Subjekt kritické infrastruktury při přípravě plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury postupuje při jeho projednání s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou obdobně podle odstavce 1 písm. a) až d); současně s příslušným ministerstvem, jiným ústředním správním úřadem nebo Českou národní bankou projedná možná ohrožení funkce prvku kritické infrastruktury a opatření na jeho ochranu.˙.

      36.  V § 19 odstavec 2 zní:

      ˙(2)  Souhrnná aktualizace krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu, plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, provádí se jejich aktualizace bezodkladně.˙.

      37.  Příloha č. 4 se zrušuje.

Čl. II

Přechodná ustanovení

      1.  Krizový plán obce s rozšířenou působností se zpracuje nejpozději do 31. prosince 2012.

      2.  Do doby zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností se za krizový plán obce s rozšířenou působností považuje rozpracování úkolů krizového plánu kraje na podmínky určené obce.

      3.  Krizový plán a plán krizové připravenosti zpracované podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, zůstávají v platnosti do 31. prosince 2012.

Čl. III


Účinnost

      Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.




Předseda vlády:


RNDr. Nečas v. r.





Místopředseda vlády a ministr vnitra:


Mgr. John v. r.