Cílem této série článků bude poskytnutí uceleného obrazu změn závazků ze smluv na veřejné zakázky za účinnosti zákona, které jsou zejména upraveny v § 222 ZZVZ. V tomto článku jsou popsána obecná východiska pro změnu závazku ze smlouvy dle ZZVZ a v návaznosti na Směrnici 2014/24/EU a průlomový Rozsudek Pressetext, který je ve stručnosti…

Článek se zaměřuje na nalezení správného postupu při stanovení výše kauce, která má být složena navrhovatelem podle § 255 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) v případě, že jím podaný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele směřuje proti postupu zadavatele v…

Zákon o zadávání veřejných zakázek stanoví, že zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku, jejímž předmětem je pacht existující věci nemovité.[1] Tentýž zákon rovněž zakotvuje, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li tímto zákonem stanoveno jinak, přičemž veřejnou zakázkou se rozumí uzavření…

Zvyšující se ceny stavebních materiálů, pohonných hmot, ale i dalších surovin či též rostoucí inflace jsou v současné době celospolečensky velmi skloňovanými tématy. Dopady zdražování se přirozeně nevyhýbají ani oblasti zadávání veřejných zakázek, která jen za loňský rok dosahovala v České republice 12,65 % HDP.[1] Jak lze z pozice zadavatele na…

Zadávací lhůta je lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Zadávací lhůta dle stávající právní úpravy s sebou přináší několik problematických aspektů, některým z nich se budu věnovat v tomto článku.

K institutu námitek obecně

Právní úprava zadávání veřejných zakázek podstatným způsobem omezuje smluvní volnost těch osob, které zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále též jen „ZZVZ“) označuje za zadavatele.[1] Pro tyto osoby to znamená, že není-li splněna některá ze zákonných výjimek, musí při uzavírání…

V řízeních o návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), s poukazem na zásadu procesní ekonomie a ustálenou rozhodovací praxi ÚOHS i správních soudů, zpravidla nezkoumá další v návrhu namítané důvody, shledá-li alespoň jediný oprávněný důvod, který je dostatečný pro uložení nápravného opatření…

V prvním díle článku jsme se zabývali obecně pojmem nepříznivých klimatických podmínek a soukromoprávními smlouvami o dílo uzavíranými pouze podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Tento druhý díl se zaměřuje na odlišnosti právních možností řešení vlivu nepříznivých klimatických podmínek na…

Každý zadavatel, jehož postup byl někdy napaden u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), se již nepochybně setkal s poměrně striktními pravidly pro předkládání dokumentace o zadávacím řízení. Úřad po zadavatelích vždy požadoval předkládání originálů dokladů, což je z mnoha důvodů složité a prakticky vždy nadbytečné. Nejvyšší…

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v § 211 odst. 3 stanovuje veřejným zadavatelům povinnost vést veškerou písemnou komunikaci v zadávacím řízení mezi zadavatelem a dodavatelem elektronicky.[1]

Ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku může dojít za předpokladu, že je taková změna v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Typicky ke změně závazku dochází uzavřením dodatku ke smlouvě na veřejnou zakázku či jiným jednáním, které smluvní strany, resp. zadavatel…

Evropská komise přijala začátkem května návrh nového nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.[1] To by ji mělo vybavit nástroji ke kontrole narušování vnitřního trhu zahraničními společnostmi, pokud jsou zvýhodňované subvencemi ze strany svých „domovských“ států. Přijetí nařízení by pro soukromé subjekty znamenalo nové…

Podle § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“), je veřejný zadavatel fakultativně oprávněn požadovat po dodavateli, aby tzv. objasnil svou kvalifikaci. Obdobné pravidlo obsahuje i zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů; proto je rozsudek Nejvyššího…

Účelem tohoto článku je polemika s pravděpodobně nově se utvářející praxí Krajského soudu v Brně (dále jen „KSB“) ve vztahu k vydávání předběžných opatření, kterými se zadavatelům ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení do doby pravomocného ukončení soudního řízení.

Prostřednictvím zákona č543/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností dochází s účinností od 1.1.2021 také k nepřímé novele zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ), a to přidání nové základní zadávací zásady do § 6.

Dle novely zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek v platném znění (dále jen „zákon“) je zadavatel nově při postupu podle zákona (ale i mimo něj v případě veřejných zakázek malého rozsahu), tedy při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu…

V oblasti zadávání veřejných zakázek na stavební práce je zcela běžnou praxí, že návrh smlouvy o dílo na realizaci stavební zakázky předkládá zadavatel, a to jako součást zadávací dokumentace, a dodavatelé nemají možnost (s výjimkou doplnění nezbytných údajů) návrh smlouvy měnit.

V zásadě platí, že veřejnou zakázku je zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů dále jen („ZZVZ“). Z tohoto obecného pravidla zakotveného v § 2 odst. 3 ZZVZ jsou však stanoveny četné výjimky.

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách je jedním ze zásadních úkonů v rámci celého zadávacího řízení. Správné zvážení skutečností uvedených v podaných námitkách může mít totiž zásadní vliv na jeho úspěšné, případně neúspěšné dokončení. Zadavatel v rámci zadávacího řízení sice disponuje mimo jiné oprávněním stanovit předmět plnění veřejné…

Zákon o zadávání veřejných zakázek zakotvuje institut vertikální spolupráce (též nazývaný jako in-house či interní zadávání) coby výluku ze své věcné působnosti, upravující možnost veřejného zadavatele uzavřít smlouvu s jinou právnickou osobou v pozici dodavatele bez toho, aniž by uzavření této smlouvy předcházelo zadávací řízení, tedy „napřímo“…