veřejné zakázky

Nabytím účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek k datu 1. 10. 2017 došlo kromě zrušení celé řady právních předpisů, které souvisely s předchozím zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, rovněž ke zrušení vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu…

Dne 1. 1. 2018 vstoupila v účinnost novela stavebního zákona[1]. Jednou z mnoha změn, které přinesla, je upřesnění a doplnění povinnosti objednatele stavby, která je financovaná z veřejného rozpočtu, zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby[2].

Ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ (dále jen „ZVZ“), stanovila prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti…

Jednací řízení s uveřejněním (dále také jen „JŘSU“) představuje druh zadávacího řízení, které se svými postupy blíží k obecnému a neformálnímu jednání subjektů v obchodním styku. Tomuto pojetí nasvědčuje i právní úprava jednotlivých úkonů a fází v rámci tohoto druhu zadávacího řízení zakotvená v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných…

V praxi se běžně objevují případy, kdy zadavatelé v zadávacích podmínkách podmiňují uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky předložením různých dokumentů. Nejčastěji se jedná o požadavky na předložení pojistné smlouvy, příp. listiny bankovní záruky pro účely zajištění plnění povinností dodavatele z dané smlouvy. Další část tohoto článku se bude…

Při zadávání veřejné zakázky je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž za správnost a úplnost těchto zadávacích podmínek nese zadavatel odpovědnost[1]. Zadávací podmínky nadto nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně…

V poslední době vzbudila velkou mediální pozornost kauza zadavatele Hlavního města Prahy - Opencard. Soudy zde řešily situaci, kdy nastane zaviněné způsobení stavu exkluzivity ze strany zadavatele a zda jej lze později řešit pomocí dalšího zadávání v jednacím řízení bez uveřejnění. Tyto problémy se často týkají zakázek na dodávky informačních…

Autor tohoto textu se v nedávné době setkal s otázkou, zda je nově možné, aby opožděně podávanými námitkami bylo zadavateli zabráněno v řádném dokončení zadávacího řízení veřejné zakázky, tj. v uzavření smlouvy. Byť se po prvním přečtení může jevit, že výše uvedená situace není reálná, tak nelze vyloučit, že někteří zadavatelé se i s takovouto…

Zkratka „GDPR“, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, je v posledních měsících všudypřítomná. Stejně jako samotná oblast ochrany osobních údajů, která rovněž prostupuje v každé organizaci téměř všemi interními procesy. Ne jinak je tomu u zadavatelů veřejných zakázek, kteří by v rámci procesů zadávání měli rovněž zohlednit oblast ochrany…

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává účastníkům zadávacího řízení možnost prokázat část kvalifikace požadované zadavatelem prostřednictvím tzv. jiných osob. V tomto příspěvku se autoři zabývají právě problematickými okruhy prokazování kvalifikace prostřednictvím jiných osob…

Již více než rok zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) ukládá povinnost prokazovat a ověřovat v zadávacích řízeních[1] u vybraného dodavatele – právnické osoby její skutečné majitele, a to s odkazem na AML zákon[2]. Jedná se tak o povinnost rozklíčovat vlastnickou strukturu právnické osoby až na…

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v rozsudku č.j. 2 Afs 142/2016 – 32 ze dne 30. 4. 2017 věnoval otázce určitosti a jednoznačnosti dotačních pravidel. NSS se vyslovil v tom smyslu, že případný nejednoznačný výklad nelze klást k tíži slabší strany, tj. příjemce dotace, a je to tedy poskytovatel dotace, který musí nést následky případné…

Institut prohlídky místa plnění ve smyslu ustanovení § 97 zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) slouží k seznámení se dodavatelů s místem budoucího plnění veřejné zakázky. Ve vztahu k tomuto institutu je třeba mít na zřeteli zejména dva aspekty. Na straně zadavatele dochází při umožnění…

Dne 1. 10. 2016 vstoupil v účinnost nový zákon regulující proces zadávání veřejných zakázek, pochopitelně mluvím o zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jako „ZZVZ“). Není snad nadsázkou tvrdit, že většina legislativních změn takového rozsahu se neobejde bez much a nedostatků, které dále urovná rozhodovací praxe, případně…

Stání fondy, jako právnické osoby zřizované zvláštními zákony pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými, poskytují fyzickým a právnickým osobám různé formy podpory, mimo jiné, také prostřednictvím účelově vázaného úvěru. V této souvislosti uzavírají státní fondy s příjemci úvěru úvěrové smlouvy…

Dualismus v rámci způsobů výběru dopravce k uzavření smlouvy na veřejné služby v přepravě cestujících autobusovou dopravou po dlouhou dobu vyzníval ve prospěch zadávání těchto služeb formou veřejné zakázky, a to zejména v souvislosti s nižší časovou náročností výběru dopravce. Soudní dvůr Evropské unie však odlišně od dosavadní tuzemské praxe…

Mnozí nepochybně zaregistrovali, že zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle vzoru příslušné evropské směrnice[1], nově v § 6 ZZVZ výslovně obsahuje tzv. „zásadu přiměřenosti“. Ve vztahu ke lhůtám dle ZZVZ je pojem „přiměřenost“ dále blíže specifikován v § 36 odst. 5 ZZVZ. V rámci…

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Článek si klade za cíl odpovědět na otázku, zda se změnily přijetím zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1] (dále jen „ZZVZ“), podmínky pro výjimku nahodilého nákupu a jak na výjimku nahodilého nákupu nahlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) a…

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…