veřejné zakázky

Pro zadavatele je s ohledem na formálnost zadávacího řízení a nutnost odborných znalostí často nemožné, aby realizovali celý zadávací proces vlastními kapacitami. Za účelem zajištění zákonného zadávacího procesu a minimalizace chyb tedy uzavírají smlouvy s administrátory, kteří mají s realizací veřejných zakázek zkušenosti. Obsahem těchto smluv…

Dne 31. 8. 2018 vydal Ústavní soud nález sp. zn. III. ÚS 3181/17 (dále jen „Nález“) ve věci, jejíž podstatou je spor o tom, zda veřejnoprávní odpovědnost zadavatele veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) u administrátora obecně vylučuje jeho soukromoprávní odpovědnost za škodu způsobenou zadavateli při…

V následujícím textu se zaměříme na důležité téma zadávání veřejných zakázek. Text je složen ze dvou částí, v části prvé se budeme věnovat tématu z pohledu kontrolních zjištění ÚOHS, v části druhé z pohledu kontrol NKÚ. Cílem článku je upozornění na časté chyby v této oblasti, abychom se jim do budoucna mohli relevantně…

Každý, kdo se aspoň jednou podílel na zadávání veřejné zakázky, pravděpodobně ví, že největší hrozbou jsou pochybení, která můžou mít nebo měla vliv na výběr dodavatele. Takové pochybení znamená to, že došlo k narušení soutěžního prostředí a zadavatel se dopustil přestupku [1]. Proč je ale zajištění dostatečné soutěže relevantní z hlediska…

Institut zajištění některých povinností účastníků zadávacího řízení formou poskytnutí jistoty (dále jen „jistota“) prošel, ač to nemusí být z úpravy uvedené v ustanovení § 41 zákona.

Jedním z nástrojů zjednodušení administrativy zadávacích řízení v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) je použití tzv. „předběžného hodnocení.“ Jde o postup dle § 39 odst. 4 zákona, který dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení…

V praxi se setkáváme s případy, kdy zadavatelé ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) řeší situaci nutného pořízení plnění v návaznosti na již pořízené plnění (vývoj, rozšíření funkcí software v důsledku nových požadavků na systém, aktualizace projektové dokumentace získané v…

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v ust. § 263 odst. 5 zakotvil nový druh nápravného opatření, který předchozí právní úprava neznala. Podle uvedeného ustanovení platí, je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro…

V době, kdy každý nákup dodávek, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací je pro zadavatele podmíněno realizací administrativně náročného zadávacího řízení, jistou záchranu představuje možnost využít možnost vertikální spolupráce neboli tzv. in-house zadání podle § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění…

Proces zadávání veřejných zakázek má svůj rámec nově upravený v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění. Tato nová právní úprava umožňuje hodnotit jednotlivé nabídky nejen z hlediska nabídkové ceny, ale umožňuje zadavateli stanovit i jiná hodnotící kritéria, která zajistí, že nabídka, která bude v zadávacím řízení…

Minimálně od roku 2017 lze vysledovat větší snahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jakož i dalších orgánů s dohledovou funkcí, zaměřit se v rámci své činnosti na tzv. vendor lock-in situace, v nichž se zadavatel svým předchozím postupem při zadávání veřejné zakázky v oblasti IT dostal do pozice, kdy se při potřebě změny či…

Uznávání veřejných listin vydaných orgány jednoho státu ve státu druhém je dlouhodobý právní problém. Velké množství „papírování“ má za následek jednak průtahy v soudních řízeních, zvýšení finančních nákladů nebo i časové prodlevy spojené s opatřováním si razítek či úředního překladu. Evropská unie se již od roku 2010 intenzivně zabývá…

Zákon č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje základní zásady, které musí být ze strany zadavatelů veřejných zakázek dodržovány. Jednou z těchto zásad je také zásada zákazu diskriminace, které je věnován tento článek.

Obecně k institutu self-cleaningu

Self-cleaning, neboli opatření vedoucí k obnovení základní způsobilosti účastníka zadávacího řízení (viz § 76 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]), je institut, který do českého právního řádu přinesla až novelizace práva veřejných zakázek, resp. jejich zadávání, v reakci na novou směrnici…

Ačkoli po přijetí zákona o zadávání veřejných zakázek („zákon“) zadavatelé očekávali podstatné zjednodušení zadávacích procesů a celkové snížení formalismu, zákon stále obsahuje nejedno ustanovení, které nepřiměřeně administrativně zatěžuje zadavatele, přičemž rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) rozvolnění výkladu…

Již více než dva roky platí povinnost uveřejňovat smlouvy uzavírané vybranými subjekty v registru smluv a již více než rok je porušení této povinnosti sankcionováno neúčinností smlouvy, popř. jejím zrušením. Přesto se i dnes lze setkat s případy, kdy k uveřejnění smlouvy nedojde buď vůbec, nebo až poté, co si strany dle smlouvy již plnily. Tyto…

Následkem zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku je zabránění plnění takové smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), tj. situace, kdy se smlouva na plnění veřejné zakázky stává od počátku neplatnou (§ 264 odst. 1 zákona ZZVZ). Vyvstává však…

Ačkoliv český zákonodárce zakotvil institut vysvětlení zadávací dokumentace v rámci zákonné úpravy na první pohled přehledně v jednom ustanovení, v souvislosti s aplikací tohoto ustanovení v praxi zadavatelé naráží na řadu sporných výkladových otázek. Cílem tohoto článku je základní sporné výkladové otázky identifikovat, analyzovat možné způsoby…

Článek se zabývá výkladem ustanovení § 252 odst. 3 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zj. se soustředí na výklad pojmu „datová zpráva“.

V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.