JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - BŘEZEN 2026
Veřejné zakázky dnes stojí na přesném odůvodnění, důsledném ověřování a pečlivém hlídání lhůt. Na březnovém Veřejné zakázky LIVE to ukazuje advokát Jiří Harnach, který rozebírá pět aktuálních rozhodnutí ÚOHS a jeho předsedy. „Pokud po této aktivitě přetrvávají protichůdné informace, pak zadavatel opravdu nesmí polevit,“ říká Jiří Harnach. Podívejte se na celé video.
Březnová přednáška Jiřího Harnacha přináší praktický přehled rozhodnutí, která mají přímý dopad na každodenní postup zadavatelů i dodavatelů. Týkají se ověřování kvalifikace, obdobnosti zkušeností, rušení zadávacího řízení, lhůty 72 hodin pro námitky a také toho, jak má Úřad pro ochranu hospodářské soutěže správně vypořádat celý návrh.
Společným jmenovatelem všech pěti případů je rostoucí důraz na obsah místo pouhé formy. Nestačí předložit dokument nebo odkázat na obecné pravidlo. Zadavatel i dodavatel musí být schopni prokázat, že jejich postup odpovídá smyslu zákona a obstojí i při pozdějším přezkumu. Právě tuto proměnu Jiří Harnach ve svém výkladu opakovaně zdůrazňuje.
První rozhodnutí se věnuje tomu, jak hluboko má zadavatel jít při ověřování kvalifikace. V posuzované věci se objevila rozporná vyjádření k tomu, zda konkrétní člen týmu skutečně působil na deklarované referenční zakázce. Zadavatel nakonec uznal kvalifikaci, aniž by rozpor zcela odstranil. Podle Jiřího Harnacha to ale nestačí. „Pokud po této aktivitě přetrvávají protichůdné informace, pak zadavatel opravdu nesmí polevit,“ upozorňuje Jiří Harnach.
Praktický význam tohoto závěru je zásadní. Jakmile si podklady odporují, nestačí vybrat jednu verzi a na ní rozhodnutí postavit. Zadavatel musí doložit, proč rozpor vznikl a proč považuje jednu informaci za věrohodnější než druhou. Bez toho zůstává v dokumentaci pochybnost, která může celý postup oslabit.
Druhé téma se týká obdobnosti zkušeností. Zadavatelé často formulují kvalifikační požadavky šířeji, aby neomezovali soutěž. Ani v takovém případě ale nelze připustit jakoukoli zkušenost jen proto, že se podobá názvem pozice. Rozhodující je skutečný obsah práce, odpovědnost a rozsah činností, které osoba v referenční zakázce vykonávala.
Jiří Harnach v této souvislosti připomíná, že „nepostačí obecný poukaz na to, že jde o volný požadavek“. Podle jeho výkladu je nutné porovnávat reálný obsah těch činností, nikoli jen slovní podobnost. To je důležité hlavně u technických a odborných pozic, kde může stejný název zastírat velmi odlišnou praktickou roli.
Pro dodavatele z toho plyne jasné doporučení. Reference je vhodné stavět na zkušenostech, které jsou obhajitelné věcně, nejen formálně. Jak upozorňuje Jiří Harnach, příliš volná interpretace se může v přezkumu obrátit proti uchazeči, protože zadavatel nebo úřad může později požadavek vyložit podrobněji a přísněji.
Třetí rozhodnutí rozebírá zrušení zadávacího řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele. Konkrétní případ se týkal chybně uvedeného počtu oken u jedné budovy v zakázce na úklidové služby. Jiří Harnach ukazuje, že ani zjevná chyba sama o sobě automaticky neznamená, že je nutné celé řízení zrušit. Rozhodující je intenzita vady a její skutečný dopad na soutěž.
Podle Jiřího Harnacha musí zadavatel vysvětlit nejen to, co je špatně, ale i to, proč už nelze v řízení pokračovat. „Musí odůvodnit, proč to po něm nelze požadovat,“ zdůrazňuje Jiří Harnach. Rušení řízení tak zůstává výjimečným nástrojem, nikoli pohodlnou cestou, jak napravit každou nepřesnost v zadávací dokumentaci.
Na to navazuje další důležitý princip. Jiří Harnach připomíná, že „rušení zadávacího řízení by mělo být až opravdu ta ultima ratio“. Zadavatel tedy musí nejprve zvážit, zda neexistuje méně invazivní řešení. Právě důraz na dokončení soutěže a ochranu času i nákladů všech účastníků je podle rozhodovací praxe stále silnější.
Velmi praktické je i čtvrté téma, tedy počítání 72hodinové lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. V rozebíraném případě připadl konec této lhůty na sobotu 26. července 2025 v 8:00, protože konec lhůty pro podání nabídek byl stanoven na úterý 29. července 2025 v 8:00. Dodavatel námitky podal až v pondělí a neuspěl.
Jak vysvětluje Jiří Harnach, nejde o lhůtu, která by se posouvala na nejbližší pracovní den. „Je to opravdu 72 hodin mínus,“ říká Jiří Harnach. To znamená, že lhůta může skončit i o víkendu nebo ve svátek. Pro praxi je to tvrdé, ale jasné pravidlo, které vyžaduje absolutní přesnost při výpočtu i doručování námitek.
Přednáška navíc upozorňuje ještě na jeden detail, který bývá podceňovaný. Nestačí podání včas odeslat, musí být také včas doručeno. V popisovaném případě hrály roli dokonce i dvě minuty. I to ukazuje, jak snadno může procesní chyba připravit dodavatele o možnost účinné obrany.
Páté rozhodnutí se týká toho, jak má ÚOHS vypořádat celý návrh. Pokud se úřad některým argumentům věcně věnuje, musí se to promítnout i do výroku rozhodnutí. Nestačí, aby se další části návrhu objevily jen v odůvodnění. Podle Jiřího Harnacha je právě tato procesní přesnost zásadní pro právní jistotu účastníků řízení.
Jak zaznělo v přednášce, „výrok správního rozhodnutí však nemůže být nahrazen odůvodněním“. Pokud se úřad k části návrhu vyjádří, musí tomu přizpůsobit i podobu výroku. Jinak vzniká procesní nejistota, která může komplikovat další obranu navrhovatele i pokračování celého řízení.
Celek přednášky Jiřího Harnacha potvrzuje, že veřejné zakázky jsou dnes stále více o kvalitě argumentace, důkazů a procesní disciplíně. Zadavatelé musí pečlivěji ověřovat, přesněji odůvodňovat a citlivěji volit nápravná opatření. Dodavatelé zase musí počítat s přísnějším pohledem na reference, lhůty i procesní obranu. Právě v tom spočívá hlavní přínos březnového přehledu aktuální rozhodovací praxe.
Nenechte si ujít další díly.
Podívejte se na video
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
