občanské právo

Jednostranné snížení základní sazby zahraničního stravného

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, ze dne 30. 5. 2018, významném pro zaměstnavatelskou praxi, vyložil, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance; tato sazba však musí být stanovena (určena) ještě před vysláním…

Vypořádání investic do nemovitého majetku jiné osoby, zejména bývalého manžela, z titulu bezdůvodného obohacení

Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1374/2018, ze dne 16. 7. 2018, vyložil, od kdy se počítá promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení, z - v praxi nikoliv ojedinělého důvodu - kdy jeden manželů investuje do majetku, zpravidla nemovitosti, druhého partnera. A současně podal návod, jak postupovat, pakliže nedojde k dobrovolnému…

Jak co nejefektivněji změnit smluvní podmínky či zvýšit cenu elektřiny nebo plynu?

Není tajemstvím, že cena elektřiny a plynu na trhu v poslední době pomalu roste. Proto dodavatelé těchto komodit přistupují k jednostrannému zvýšení jejich ceny. V tomto článku se pokusím shrnout, jak by tito dodavatelé měli při takovém zvýšení ceny postupovat, aby co nejméně ohrozili velikost svého zákaznického portfolia a zároveň byli vůči svým…

Pořízení závěti a role svědka

Občanský zákoník upravuje několik základních způsobů pořízení závěti. Na jedné straně máme vysoce formalizovanou závěť v podobě notářského zápisu a na druhé straně spektra naopak nejméně formální závěť sepsanou vlastní rukou. Zhruba uprostřed pak stojí tzv. allografní závěť, tedy závěť sepsaná jinak než vlastní rukou (například na počítači, na…

Allografní závěť a vybrané problematické otázky

Jednou z forem závěti, kterou dle občanského zákoníku může zůstavitel pořídit pro případ své smrti, je dle ust. § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) i tzv. allografní závěť. Za platnou allografní závěť se považuje taková závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, ale vlastní rukou ji podepsal a před dvěma svědky…

Obrana spoluvlastníka proti rušení jeho práva užívat společnou věc, je-li rušitelem jiný spoluvlastník

Podle ust. § 1117 občanského zákoníku má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Otázka jakou právní cestou se může jeden spoluvlastník bránit proti rušení jeho práva užívat společnou věc za situace, kdy jeho právo ruší jiný spoluvlastník, nebyla donedávna v současné judikatuře…

Neúčinnost lze vyslovit i při doručení písemnosti od soudu nikoliv fikcí, ačkoliv adresát stvrdil doručení písemnosti do vlastních rukou

I v případě, že soudní písemnost byla adresátu doručena přímo do vlastních rukou, není vyloučeno, vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 20 Cdo 2290/2018, ze dne 1. 8. 2018, že soud k návrhu adresáta rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti, jestliže se adresát s písemností nemohl z omluvitelného důvodu…

Některé aspekty odpovědnosti poskytovatele služby informační společnosti ("ISP") za obsah uložených informací

Odpovědnost ISP je v současné době velice aktuální téma, zejména z důvodu stále se rozšiřujícího trendu šíření falešných zpráv nebo nedovoleného obchodování s osobními údaji. Na poskytovatele služeb informační společnosti, kromě povinností vyplývajících z obecné právní úpravy, dopadají i povinnosti ze zvláštních zákonů, které mohou být někdy ISP…

Koncentrace řízení vs. námitka započtení

Již takřka 18 let je součástí civilního (sporného) soudního řízení jeho koncentrace. Jejím účelem je přimět účastníky řízení, aby ve stanovené lhůtě tvrdili všechny skutečnosti významné z pohledu práva pro žalovaný nárok nebo pro obranu proti němu a označili důkazy k prokázání svých tvrzení, tedy aby splnili svou povinnost tvrzení a povinnost…

Může být pověřencem pro ochranu osobních údajů právnická osoba?

S účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“ nebo „Nařízení“ ) se v tuzemském právním prostředí objevil dosud relativně neznámý institut pověřence pro ochranu osobních údajů (Data Protection Officer). Ohledně postavení pověřence (dále jen „DPO“ nebo „pověřenec“) existuje řada mýtů a nepřesných výkladů. Je možné…

Relativní neúčinnost (odporovatelnost) právních jednání zkracujících věřitele a výhrada práva dovolat se relativní neúčinnosti - další účelné nástroje pro vymožení pohledávky

V příspěvku se budu zabývat relativní neúčinností a podrobněji se zaměřím na Výhradu dovolání se relativní neúčinnosti ve smyslu ust. § 593 NOZ, a to jak z pohledu teorie, tak praktického použití toho právního instrumentu k ochraně práv věřitele.

Výzvy a milníky nařízení eIDAS

Ačkoli nařízení eIDAS vstoupilo v platnost již k 1. červenci 2016, nejsou jím stanovené cíle a záměry ani zdaleka naplněny a představa fungujícího on-line prostředí v rámci Evropské unie je stále ještě hudbou budoucnosti, i když již ne tak vzdálenou. Tento článek popisuje stěžejní oblasti, které nařízení eIDAS upravuje, přičemž se zaměřuje…

„Sousedský“ spor o hranici mezi pozemky

Jakkoliv jsou vlastnická práva ke všem pozemkům evidována prostřednictvím veřejného, každému přístupného, seznamu - katastru nemovitostí - v podobě parcelní evidence, není tímto v žádném případě jednou pro vždy předejito vzniku sporů vzájemně sousedících vlastníků pozemků o konkrétním průběhu hranic mezi pozemky jimi…

Půl roku s GDPR – praktický návod k vedení kontaktních databází

Je tomu již půl roku od té doby, co nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), jež se veřejnosti vžilo do paměti spíše pod…

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu ve faktickém pracovním poměru

Ve svém posledním příspěvku [1] se kolegové Perniš a Vacek věnovali tématu odškodnění zaměstnanců za pracovní úrazy v rámci tzv. faktického pracovního poměru. Jedním z důležitých závěrů tohoto článku, který vychází z četné judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, bylo, že i na faktický pracovní poměr je třeba vztáhnout ta ustanovení zákoníku…

Poučovací povinnost advokáta a odpovědnost za škodu při výkonu advokacie

Poučovací povinnost, ač není v zákoně výslovně definována (a můžeme dodat, byť není explicitně ujednána ve smlouvě o právní pomoci mezi advokátem a klientem), je samotnou podstatou výkonu advokacie, prolíná všemi stadii poskytování právní služby a odráží zvýšený standard péče, který advokát jako specialista na právní otázky a postupy musí…

Podmínky pro přiznání odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je meritorním rozhodnutím v rozhodčím řízení, čímž se po uplynutí pariční lhůty stává vykonatelným právním titulem, na základě kterého se oprávněný může domáhat výkonu/exekuce rozhodčího nálezu vůči povinnému. Rozhodčí řízení je alternativním způsobem řešení majetkových sporů namísto obecných soudů, v němž je projednán a rozhodnut…

Nejdůležitější změny právní úpravy týkající se distribuce pojištění v oblasti odborné péče

1) Úvod

Zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění („ZDPZ“), se do českého právního řádu s účinností od 1.12.2018 transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 o distribuci pojištění („IDD“) včetně prováděcích nařízení. Nový režim sebou přináší celou řadu nových opatření týkajících se odborné péče výrobců…

Otevřené otázky práva na přístup k informacím ve světle aktuální judikatury

Jedním ze základních, a v posledních letech hojně skloňovaným, lidským právem, je právo na přístup k informacím o činnosti veřejné správy či šířeji veřejné sféry. Jedná se o základní právo zakotvené jak na české ústavní úrovni[1], tak na úrovni Evropské unie[2]. Obsahově blízkou oblastí práva jsou pak pravidla pro další využití informací veřejného…

Zaměstnanecká karta a plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti obchodní korporace členem jejího orgánu

Kontroverzní a hojně komentovaná novela cizineckého zákona[1] č. 222/2017 Sb.[2] přinesla, kromě jiných poměrně významných a diskutovaných změn, zajímavou a pro praxi cizineckého práva poměrně významnou, ač při množství výraznějších novinek možná poněkud opomíjenou, změnu v úpravě zaměstnaneckých karet, která zejména ovlivňuje okruh osob, které o…