občanské právo

Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla - nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku

Učinění nezbytných kroků patří k nejčastěji diskutovaným tématům spojených s problematikou přestupků provozovatele vozidla. Ze systematiky zákona o silničním provozu (dále jen „zákon“) vyplývá, že nejprve musí být zjišťován pachatel přestupku řidiče a přestupek provozovatele vozidla vymezený v § 125f zákona lze chápat jako subsidiární, tj. že…

Hranice dobré víry při nabývání nemovitosti od nevlastníka

Nabytí vlastnictví k nemovitosti od nevlastníka[1] bývá i dnes složitým problémem, a to jak právním, tak i společenským z hlediska hledání obecné spravedlnosti. Důležitým aspektem nabytí vlastnictví k nemovitosti od neoprávněného je totiž existence dobré víry nabyvatelů v zápis do katastru nemovitostí.

§ 1799 OZ, aneb - když doslovný výklad prostě nestačí …

Obecně chtěným, ovšem zcela nedosažitelným standardem je, že zákonný text nevyvolává interpretační nejasnosti, a víceméně s jistotou navádí subjekt k chování určitého druhu (kdy toto jasně definuje, a buďto povolí, či nikoli). Takže samozřejmě … objevují se případy, kdy text právní normy s sebou přináší i nějakou tu významovou nejasnost, přičemž…

Odpovědnost managementu aneb býti obezřetnější než obezřetný

Vztahy mezi managementem a vlastníky firem jsou důležitou, a zároveň velmi citlivou otázkou. Na vzájemném vztahu je třeba neustále pracovat, tak, aby se firma úspěšně vyvíjela a rozvíjela v čase. Na jedné straně vlastníci firem zpravidla očekávají od managementu, aby vedl firmu (s jistou nadsázkou) jako „své dítě“, s loajalitou a řádnou péčí. V…

Kdy odpovídá vlastník či správce pozemní komunikace za škodu?

S blížící se zimou je opět velmi aktuální otázka odpovědnosti vlastníků či správců chodníků a cest (pozemních komunikací) za škody, ke kterým dochází při zhoršené schůdnosti a sjízdnosti. Kdy vlastníci odpovídají? Jak se odškodňuje újma na zdraví způsobená například pádem? K těmto otázkám se nedávno vyjádřil Ústavní soud, který zásadně upravil…

Dobrá víra a nabytí zástavního práva od neoprávněného

V souladu se starou římskoprávní zásadou „nemo plus iuris ad alium transferre potest, quam ipse habet,“ platí, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Z tohoto pravidla ovšem existuje výjimka v případě nabyvatele, který si nebyl vědom nedostatku takového oprávnění druhé strany a toto oprávnění usuzoval jen z okolností, o kterých…

Dědická nezpůsobilost

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4761/2018, ze dne 28. 5. 2019, přibližuje změny, ke kterým došlo v právní úpravě dědické nezpůsobilosti v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014 a zodpovídá otázku, zda se potenciální dědic stal dědicky nezpůsobilým podle ust. § 1481 občanského zákoníku, tím, že se vůči…

K termínu zahájení stavby

Nejeden stavebník se nepochybně setkal se situací, že mu vypršela platnost stavebního povolení, načež nemohl se stavbou vůbec začít. Může nastat však i případ, kdy stavebník již se stavebními pracemi započal, ale stavební úřad je odlišného názoru.

K limitu stonásobku ceny ubytování za jeden den pro náhradu škody na vnesených věcech, se zvláštním zřetelem na krádeže sportovních kol

Na první pohled jednoduchá zákonná limitace výše náhrady škody na vnesených věcech, ke které je povinován ubytovatel ubytovanému, může v praxi způsobovat značné obtíže, jak o tom svědčí řízení, které vyústilo v rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 3580/2018, ze dne 30. 5. 2019.

K zamítavému stanovisku Úřadu k užití technologie rozpoznávání obličejů na fotbalových stadionech

Úřad pro ochranu osobních údajů („úřad“) vydal dne 16. srpna 2019 na svých internetových stránkách zamítavé stanovisko k biometrické identifikaci nežádoucích osob na fotbalových stadionech[1]. Je ale otázkou, nakolik je toto stanovisko důvodné.

Praktický pohled na odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku z pohledu poškozeného

Tento příspěvek reaguje na aktuální případ, ve kterém autor zastupoval dovozce výrobku, na kterém se měla dle žaloby poškozeného vyskytovat vada, v důsledku které měl poškozený utrpět škodu. V daném případě byla žalovaná společnost úspěšná se svými argumenty a spor tak skončil neúspěchem pro poškozeného. Autor se zamýšlí nad tím, jak by měl…

Rozhodnutí Soudního dvora EU: Souhlas k ukládání a přístupu k souborům cookies

Soudní dvůr Evropské Unie dne 1. října 2019 rozhodl o předběžné otázce německého Spolkového soudního dvora ohledně platnosti souhlasu s ukládáním informací prostřednictvím souborů cookies uděleného formou předem zaškrtnutého políčka a ohledně rozsahu informací, které musí být poskytnuty uživateli před udělením takového souhlasu (dále jen…

O roli systému veřejnoprávní ochrany dítěte v demokratickém právním státě aneb jak se vyhnout riziku totality „dobra“, „potřeb“, „zájmu“ či „blaha“ dítěte

Historici i filozofové[1] v souvislosti s aktuální krizí liberálních demokracií západního typu nejen v bývalých socialistických zemích střední Evropy, ale v celém západním světě, velmi často uvádějí, že očekávaný „konec dějin“ a definitivní vítězství konceptu liberálního demokratického právního státu se nekonají a konat nebudou. Je to zřejmě…

Vypořádání podnikání manžela či manželů při zániku SJM

Zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník ve svých ustanoveních věnujících se úpravě manželského majetkového práva dává poměrně jasný návod k tomu, co je součástí společného jmění manželů (dále jen „SJM“) a jaká jsou pravidla pro jeho vypořádání. Ne vždy si však s obecnou definicí uvedenou v občanském zákoníku vystačíme a pak často nevíme, jaké…

Ustanovení zákona o pozemních komunikacích o nutnosti předchozího souhlasu vlastníka místní komunikace s připojením k sousední nemovitosti je v souladu s ústavním pořádkem a ani legislativní změna nepřinesla zásadní změnu

Krajský soud v Praze (dále jen „navrhovatel“) navrhl podle Ústavy České republiky a zákona o Ústavním soudu prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění účinném do 30.12.2015 (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).

Chybějící poučení nájemce bytu nebo domu o možnosti podat námitky proti výpovědi

Pro případ, že je nájem bytu nebo domu (tedy když je účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce) ukončován ze strany pronajímatele výpovědí, je na toto jednostranné právní jednání pronajímatele kladeno několik požadavků.

Provozovatel webu obsahujícího odkaz na externí obsah jako správce osobních údajů

Některé závěry rozsudku Soudního dvora EU (druhého senátu) ze dne 29. července 2019 ve věci C-40/17 (Fashion ID)

Na co se ÚOOÚ zaměřil v kontrolách za první pololetí 2019?

Nařízení (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“) v článku 57 odst. 1 písm. a) a h) ukládá dozorovým úřadům monitoring a šetření o uplatňování GDPR. Tyto aktivity Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) provádí zejména prostřednictvím…

Svěřenské fondy ve světle insolvenční regulace – neúčinnost vyčlenění majetku

Vzhledem k rostoucí popularitě svěřenských fondů vzniká stále větší poptávka po kvalitním nastavení parametrů svěřenských fondů, tak aby mohly řádně sloužit k účelu, jež zakladatel původně zamýšlel. Cílem tohoto článku je poukázat na omezení v podobě neúčinnosti právních jednání dle zák. č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen…

Sjednaná inflační doložka zásadně vylučuje zvyšování nájemného z bytu soudní cestou postupem dle § 2249 o. z.

Podle ust. § 2249 o. z., se může pronajímatel domáhat zvýšení nájemného soudem, avšak jen tehdy, jestliže se s nájemcem nedohodl o změnách nájemného jinak, a proto právo domáhat se zvýšení nájemného soudní cestou pronajímateli nenáleží mj. i v případě, kdy je mezi stranami sjednána inflační doložka.