občanské právo

Stavební zákon 2018: Koordinované řízení

Novela stavebního zákona, která nabývá účinnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší řadu novinek, jejichž záměrem je zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Jednou z nich je zavedení tzv. koordinovaného povolovacího řízení, které v některých případech sloučí územní a stavební řízení, případně i řízení o posuzování vlivů na životní prostředí…

Dobrá víra jako právní zásada?[1]

Mezi soukromoprávními autory existují různé názory ohledně povahy dobré víry v subjektivním slova smyslu (resp. její ochrany) jako obecné právní zásady. Aspirací tohoto článku je přednést některá relevantní stanoviska právní doktríny, jakož i přispět vlastním pohledem na tuto problematiku.

Odvolání daru

Darování je dvoustranný právní vztah, kterým jedna smluvní strana převádí na druhou smluvní stranu vlastnické právo k určité věci, a to bezúplatně. Jedná se tedy o vztah ekonomicky velmi nerovný, neboť dárce zásadně neobdrží za své plnění žádné protiplnění. Z tohoto důvodu je darování institut typický pro rodinné vztahy a vztahy obdobně blízké…

O konceptu nejlepšího zájmu dítěte

aneb Proč lze nejnovější judikaturu Ústavního soudu k nejlepšímu zájmu dítěte vnímat jako nevyužitou příležitost a jak to souvisí s novým obecným komentářem Výboru OSN pro práva dítěte k „dětem ulice“?

Zastavení exekuce pro nezpůsobilost exekučního titulu

Věřitel vedl jako oprávněný exekuci proti povinnému na základě exekučního titulu, jímž byl rozhodčí nález rozhodce – fyzické osoby. V roce 2015 vydal soudní exekutor oznámení o ukončení exekuce vymožením, v roce 2016 pak povinný podal návrh na zastavení exekuce z důvodu nezpůsobilosti exekučního titulu. Povinný argumentoval tím, že rozhodčí…

Jednostranné zvyšování nájemného bytu podle nového občanského zákoníku vs. regulované nájemné

Mohlo by se zdát, že nová právní úprava jednostranného zvyšování nájemného bytu pronajímatelem nevyvolává v praxi přílišné komplikace z hlediska výkladu. V některých případech však může být i toto zvýšení komplikované.

Vydědění pro vedení trvale nezřízeného života – ne pokud jej zůstavitel svým nevhodným výchovným působením zapříčinil

Důvod vydědění uvedený v ust. § 469a odst. 1 písm. d) zrušeného občanského zákoníku (zákon č.40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tedy vedení trvale nezřízeného života, je shodný i s důvodem uvedeným v ust. § 1646 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a proto lze říci, že výklad i posuzování důvodnosti a intenzity naplňující…

Následky porušení smluvního zákazu postoupení pohledávky

Dle nového občanského zákoníku („ObčZ“) lze postoupit pohledávku v případě, že to smluvní ujednání věřitele a dlužníka nevylučuje. Jak se však můžete bránit v případě, kdy Váš smluvní partner navzdory sjednanému zákazu postoupení svou pohledávku proti Vaší osobě postoupí? Současná právní úprava nedává jednoznačnou odpověď na to, jaké následky bude…

Zastupování obchodní společnosti jakožto společníka a odpovědnost člena statutárního orgánu

U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…

Smluvní alokace nebezpečí změny okolností

V předkládané stati se zabývám otázkou smluvního rozložení nebezpečí podstatné změny okolností, které mají zásadní vliv na smluvní závazek. Navazuji tak na řadu článků věnovaných institutu změny okolností v českém právu.[1]

Zavedení GDPR ve firmě. Jak na to? – 1. část

Již od 25. 5. 2018 vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů. Jedná se o extrémní změnu pro všechny organizace přinášející zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností nebo změny stávajících povinností…

Fungování představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti s jediným akcionářem

Při pojmu „akciová společnost“ si velká část laické i odborné veřejnosti představí velkou korporaci s množstvím akcionářů a dynamickou akcionářskou strukturou. Z tohoto pohledu vychází také české právo, když upravuje akciovou společnost složitými a detailními pravidly fungování jejích orgánů navzájem i vůči akcionářům. V praxi českých akciových…

Posesorní žaloba na ochranu držby – užitečný nebo nadbytečný institut?

Občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014 umožňuje tomu, jehož držba je rušena, nově využít tzv. posesorní žalobu z rušené držby. Touto žalobou lze dosáhnout rychlé soudní ochrany před faktickým rušením držby a svým provizorním charakterem se blíží návrhu na vydání předběžného opatření. Představuje tato žaloba potřebný a v právní úpravě účinné…

Výkladové problémy skutečného majitele u koncernových struktur

S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…

Přechod dluhopisů a jiných cenných papírů v dědictví

V praxi se setkáváme s dotazy emitentů, jak mají postupovat v případě úmrtí držitelů jimi vydaných cenných papírů. Jelikož ke změnám vlastnictví cenných papírů z důvodu úmrtí zůstavitele dochází relativně často vznikl tento článek.

ČEZ, a. s. (a nejen ona) není povinným subjektem dle zák. č. 106/99 Sb.

Dne 20. 6. 2017 vydal Ústavní soud pod sp. zn. IV. ÚS 1146/16 nález, kterým z rozhodující části vyhověl obchodní společnosti ČEZ, a. s. (dále jen stěžovatelka) a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu, její právo vlastnit majetek a právo podnikat.

Výnosy z pronájmu společných částí a prostor domů

Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?

Správní orgány ani soudy by neměly vymáhat malé částky prostřednictvím exekutorů

Pokud má správní orgán (správce daně) či soud při volbě způsobu vymáhání pohledávky na výběr, je povinen volit cestu pro dlužníka ekonomicky nejvýhodnější. Náklady exekuce trojnásobně převyšující vymáhanou částku již lze považovat za nepřiměřené. Stále však řada správních orgánů a soudů vymáhá i malé pohledávky, v rozporu s rozhodnutím Ústavního…

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Exekuce na majetek ve společném jmění manželů

Podmínky, za nichž se věřitel může v exekuci domáhat uspokojení dluhu z majetku ve společném jmění manželů, se liší podle doby vzniku dluhu. Rozhodující pro takové posouzení je, zda vymáhaný dluh vzniknul po 1. lednu 2014, kdy se uplatní pouze nový občanský zákoník, resp. zda dluh vzniknul ještě před uvedeným datem, a potom se budou aplikovat i…