občanské právo

Zastupování obchodní společnosti jakožto společníka a odpovědnost člena statutárního orgánu

U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…

Smluvní alokace nebezpečí změny okolností

V předkládané stati se zabývám otázkou smluvního rozložení nebezpečí podstatné změny okolností, které mají zásadní vliv na smluvní závazek. Navazuji tak na řadu článků věnovaných institutu změny okolností v českém právu.[1]

Zavedení GDPR ve firmě. Jak na to? – 1. část

Již od 25. 5. 2018 vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů. Jedná se o extrémní změnu pro všechny organizace přinášející zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností nebo změny stávajících povinností…

Fungování představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti s jediným akcionářem

Při pojmu „akciová společnost“ si velká část laické i odborné veřejnosti představí velkou korporaci s množstvím akcionářů a dynamickou akcionářskou strukturou. Z tohoto pohledu vychází také české právo, když upravuje akciovou společnost složitými a detailními pravidly fungování jejích orgánů navzájem i vůči akcionářům. V praxi českých akciových…

Posesorní žaloba na ochranu držby – užitečný nebo nadbytečný institut?

Občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014 umožňuje tomu, jehož držba je rušena, nově využít tzv. posesorní žalobu z rušené držby. Touto žalobou lze dosáhnout rychlé soudní ochrany před faktickým rušením držby a svým provizorním charakterem se blíží návrhu na vydání předběžného opatření. Představuje tato žaloba potřebný a v právní úpravě účinné…

Výkladové problémy skutečného majitele u koncernových struktur

S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…

Přechod dluhopisů a jiných cenných papírů v dědictví

V praxi se setkáváme s dotazy emitentů, jak mají postupovat v případě úmrtí držitelů jimi vydaných cenných papírů. Jelikož ke změnám vlastnictví cenných papírů z důvodu úmrtí zůstavitele dochází relativně často vznikl tento článek.

ČEZ, a. s. (a nejen ona) není povinným subjektem dle zák. č. 106/99 Sb.

Dne 20. 6. 2017 vydal Ústavní soud pod sp. zn. IV. ÚS 1146/16 nález, kterým z rozhodující části vyhověl obchodní společnosti ČEZ, a. s. (dále jen stěžovatelka) a zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu, její právo vlastnit majetek a právo podnikat.

Výnosy z pronájmu společných částí a prostor domů

Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?

Správní orgány ani soudy by neměly vymáhat malé částky prostřednictvím exekutorů

Pokud má správní orgán (správce daně) či soud při volbě způsobu vymáhání pohledávky na výběr, je povinen volit cestu pro dlužníka ekonomicky nejvýhodnější. Náklady exekuce trojnásobně převyšující vymáhanou částku již lze považovat za nepřiměřené. Stále však řada správních orgánů a soudů vymáhá i malé pohledávky, v rozporu s rozhodnutím Ústavního…

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Exekuce na majetek ve společném jmění manželů

Podmínky, za nichž se věřitel může v exekuci domáhat uspokojení dluhu z majetku ve společném jmění manželů, se liší podle doby vzniku dluhu. Rozhodující pro takové posouzení je, zda vymáhaný dluh vzniknul po 1. lednu 2014, kdy se uplatní pouze nový občanský zákoník, resp. zda dluh vzniknul ještě před uvedeným datem, a potom se budou aplikovat i…

Vertikální spolupráce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Kdo je to veřejná instituce II

Nedávno zde na portálu vyšel článek[1] o aktuálním nálezu Ústavního soudu[2], který potvrdil, že na společnost ČEZ, a.s. je nutné nahlížet ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím spíše jako na soukromou obchodní korporaci a nikoliv veřejnou instituci. Shodou okolností několik týdnů po tomto přelomovém rozhodnutí přichází Nejvyšší…

Okamžitá výpověď z nájmu bytu

Nejvyšší soud ČR se ve svém rozsudku spis. zn. 26 Cdo 4249/2016, ze dne 18. 1. 2017, s judikatorním významem vyslovil k novince v novém občanském zákoníku, a to výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby.

Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ [1] Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu…

Přechod nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví na dědice

Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017, podal výklad přechodu (dědění) nároků na náhradu nemajetkové újmy na zdraví na dědice zesnulého poškozeného v souvislosti s odlišnou úpravou ve zrušeném a novém občanském zákoníku.

Musí mít obec, město, kraj, nebo příspěvková organizace pověřence pro ochranu osobních údajů?

O GDPR se v poslední době hodně mluví a hodně se s ním straší. Jedním z termínů, který je velmi často používán je tzv. pověřenec pro ochranu osobních údajů. Zjednodušeně „někdo, kdo bude mít materii na starost“. Musí mít takového pověřence obce, měst a kraj, nebo příspěvková organizace?

Formalistický výklad smlouvy a otázka její neplatnosti

Ústavní soud České republiky opakovaně judikuje, že výklad právních jednání (dříve úkonů) má být v hraničních případech takový, aby bylo právní jednání považováno spíše za platné než za neplatné. Nový občanský zákoník tuto zásadu přímo zakotvuje v ustanovení § 574. Takový posun je samozřejmě žádoucí, neboť soudy v dřívějších letech mnohdy…

Limity využití posouzení podmínek účasti po provedení hodnocení nabídek v zadávacím řízení

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…