občanské právo

Nástup hromadných žalob do českého právního řádu

V březnu letošního roku uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti ČR návrh zákona o hromadných žalobách, a to již tedy v jeho paragrafovém znění. Tento nový institut hromadných žalob přináší do českého práva dle mnohých odborníků malou revoluci, neboť se jedná o procesní institut využívaný spíše v podmínkách angloamerického právního systému než v…

Zpracování osobních údajů v klinických hodnoceních podle GDPR, aneb je třeba souhlasu?

Nezbytnou součástí vývoje nového léčiva je provedení jeho klinického hodnocení za účasti člověka. Protože při takovém lékařském experimentu dochází k významným zásahům do osobnostních práv, je nutné dostatečným způsobem zajistit právní regulaci takových zásahů, a to včetně ochrany osobních údajů účastníků takových klinických…

Další nemajetková újma při ublížení na zdraví

Nejvyšší soud vyložil, co je resp. může být další nemajetkovou újmou poškozeného na zdraví ve smyslu ust. § 2958 o. z., na jejíž odškodnění vzniká poškozenému vedle bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, jakož i určil, jak může být taková další nemajetková újma prokázána.

Nepovolené stavby ve světle návrhu nové právní úpravy stavebního zákona

Ministerstvo pro místní rozvoj nedávno představilo věcný záměr zcela nového stavebního zákona. Ačkoli stěžejním tématem navrhovaného znění je zjednodušení stavebního řízení a procesu povolování nových staveb a stavebních úprav, předložený věcný záměr se významně dotýká i problematiky tzv. černých neboli nepovolených…

Vybrané nové instituty v oblasti ochrany osobních údajů dle GDPR

Dne 25. 5. 2018 vstoupilo v účinnost nařízení, o kterém již jistě slyšel snad každý z nás, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)…

Vedlejší výdělečná činnost osob ve služebním poměru

Předmětem tohoto příspěvku je krátké zamyšlení nad limitací výkonu vedlejší výdělečné činnosti u osob ve služebním poměru. Ke dni 30.6.2019 totiž nabyl účinnosti nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 24/2017 ze dne 11.9.2018, kterým ústavní soud zrušil ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků…

O nabytí českého občanství jeho udělením

Tento příspěvek se zabývá otázkou nabývání českého občanství udělením, a to především otázkou nenárokovosti na české občanství a otázkou aktuální podoby podmínek, které musí žadatel o české občanství splnit. Tento příspěvek je jen stručným náhledem na otázku nabývání českého občanství udělením. Tento stručný příspěvek navazuje na autorův právě…

Pozor na konkurenční doložky?

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K.F., pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení…

Veřejně prospěšné práce – aktuální příležitost pro dlouhodobě nezaměstnané

S růstem ekonomiky se snižuje procento nezaměstnanosti. Přesto je však stále velký počet občanů, kteří dlouhodobě shánějí zaměstnání. Příležitostí jsou pro ně veřejně prospěšné práce. Aktuální opatření Ministerstva práce a sociálních věcí (viz dále) jim cestu usnadňuje.

Zrušení karenční doby, předstíraná práceneschopnost a možnosti zaměstnavatele

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované…

Rozvázání pracovního poměru za neomluvené absence

Nepřinášíme vyčerpávající návod, jak a kdy sankcionovat neomluvenou absenci rozvázáním pracovního poměru, kdy je to důvodné, kdy volit okamžité zrušení pracovního poměru, kdy výpověď a kdy jen napomenutí (výtku), neboť každý případ je třeba posoudit individuelně, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo soudu, pokud se propuštěný zaměstnanec brání…

Stanovení výše vyživovací povinnosti u jednotlivých druhů péče o nezletilé děti

V případě, že se rodiče definitivně rozhodnou k ukončení společného soužití (rozvodu manželství) čeká je nejen těžké rozhodování o nastolení druhu péče o nezletilé děti, ale také rozhodnutí ve smyslu hrazení výživného ze strany jednoho či druhého z rodičů, ale také mnohdy ze strany obou rodičů.

Ke zřízení zákazu zcizení a zatížení nemovité věci ve prospěch nezletilého není potřeba souhlas soudu

Představme si následující příklad: nezletilému dítěti je jeho rodičem nebo jiným příbuzným či jakoukoli třetí osobou darována nemovitá věc pro případ smrti dárce (§ 2063 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „občanský zákoník“). Zda je důvodem vypořádání majetku při rozvodu rodičů tohoto nezletilého…

Digitální ústava v deseti bodech – díl. II. – aneb zdraví v elektronické podobě

V článku „Digitální ústava v deseti bodech“ zveřejněném 12. března 2019 na webových stránkách www.epravo[1], jsem se zabývala návrhem zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů z hlediska možného dopadu do práv a svobod jednotlivce, a to v návaznosti na zkušenosti estonské ombudsmanky při procesu elektronizace veřejné správy v…

Kdy končí normalizace? – Kauza ústavní výchovy

Na letošní listopad připadají dvě významná výročí. Uplyne nejen 30 let od okamžiku, kdy se Československo a posléze Česká republika opětovně pokusila, po více než 50 letech totalitního či autoritářského státního zřízení, nastoupit cestu k liberálnímu demokratickému právnímu státu, nýbrž rovněž 30 let od okamžiku, kdy byla přijata jedna z…

Zákonné podmínky

Od podmínek odkládacích a rozvazovacích je vhodné odlišovat tzv. zákonné podmínky, které nejsou závislé na vůli účastníků. Jejich splnění je nutné pro účinnost právního jednání. Příkladů je v personální praxi mnoho. Např. zákonnou podmínkou pro uzavření platné pracovní smlouvy s cizincem (mimo občany států EU a Evropského hospodářského prostoru)…

Námitky proti výpovědi z nájmu bytu a poučení o možnosti je uplatnit

Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2199/2018, ze dne 18. 3. 2019, potvrdil – můžeme říci až: bezvýznamnost námitek nájemce proti výpovědi z nájmu bytu ze strany pronajímatele, neboť podání (či nepodání) námitek nájemcem nemá žádné právní následky, není ani podmínkou pro uplatnění žaloby na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Na…

Rok po účinnosti GDPR – pravomocná rozhodnutí a příkazy za porušení tohoto nařízení

Píše se konec roku 2017. Do účinnosti nového nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále také jako „GDPR“) zbývá už jen půl roku. Ve velkých médiích se začínají množit články o tom…

Zvýšení dědického podílu za péči o zesnulého nebo o jeho majetek čili Vypořádání mezi dědici podle § 1693 odst. 3 o.z.

Kdy má zákonný dědic právo na zvýšení svého dědického podílu, protože se staral o zůstavitele nebo přispěl k udržení či zvětšení zůstavitelova majetku, prostřednictvím započtení soudem určené částky na dědické podíly ostatních dědiců?

Je zaměstnanec chráněn v ochranné době zákazem výpovědi, i když se třeba jen účelově „hodil marod“?

Nejvyšší soud ČR řešil otázku, zda zaměstnanci, kterému dal zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru v době, kdy byl uznán dočasně neschopným práce, lze pro rozpor s dobrými mravy odepřít ochranu podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.