Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
Jak nás informovaly média, zprovoznění téměř hotové dálnice D49 do Fryštáku je opět v ohrožení. Musí být provedeno nové vyhodnocení proces EIA.[1] Stavba, která je téměř dokončená, a jejíž výstavba začala před více než 20 lety (!), se opět zastavuje.
Děti Země a jejich „zločinné“ úspěchy
Spolek Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu totiž uspěl se svou žalobou proti stavebnímu povolení vydanému Ministerstvem dopravy. Důvod? Nezákonné navazující stavební řízení následující po vydání EIA. A není to poprvé, co je tento spolek prezentován jako ten, kdo „prodlužuje“ stavbu, přestože ji veřejnost považuje za potřebnou. Stačí letmý pohled do internetových diskuzí a zjistíte, že Děti Země jsou označovány za sabotéry, zločince ba dokonce teroristy. Emoce? Ty tu rozhodně nechybí.
Právní jádro pudla: Kdo smí být účastníkem řízení?
Jádrem sporu bylo, zda Děti Země, jako představitel dotčené veřejnosti, měly být účastníkem stavebního řízení. V něm Ministerstvo dopravy (nyní Dopravní a energetický stavební úřad – DESÚ) vydalo stavební povolení k 11 dílčím stavebním objektům ke stavbě dálnice D49 (Hulín – Fryšták). Investor, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), totiž tyto objekty (protihlukové stěny, odlučovače ropných látek, provizorní napojení apod.) vyčlenil ze záměru stavby dálnice, jenž byl předtím posuzován v řízení EIA. Tyto objekty byly označeny za samostatné stavby, oddělené od dálnice a bylo proto o nich vedeno samostatné řízení o stavebním povolení (tj. nenavazující na EIA).
Děti země argumentovaly, že i řízení ohledně těchto 11 objektů mělo být vedeno jako navazující na EIA a měly, podobně jako v EIA, oprávnění být účastníkem řízení. Ministerstvo dopravy (následně DESÚ) však žádost o účastenství zamítlo.
Klíčová právní otázka proto zněla: je stavební řízení ohledně 11 vedlejších dálničních objektů „navazujícím řízením“ podle § 3 písm. g) zákona EIA (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí)? Pokud ano, má tzv. dotčená veřejnost – tedy i Děti Země – právo být účastníkem a podávat odvolání. Spolek tvrdil, že vyčlenění bylo nezákonné, šlo o typickou „salámovou“ metodu dělení stavebního řízení.
Argumenty stran v řízení
Děti Země: Bez těchto objektů dálnice neexistuje
Spolek argumentoval, že bez těchto objektů nelze dálnici provozovat ani zkolaudovat – jsou její nedílnou součástí Zdůraznil přitom, že nepožaduje, aby bylo k povolovaným objektům vedeno nové řízení EIA, neboť jejich vliv na životní prostředí není tak významný. Přesto ale tato okolnost nemůže bránit dotčené veřejnosti v účasti ve stavebním řízení.
Ministerstvo a ŘSD: Vedlejší stavby, vedlejší problém
Ministerstvo dopravy a ŘSD tvrdily, že povolované objekty nejsou nedílnou součástí dálnice, jde jen o „vedlejší stavby“. Podle nich není nutné, aby každá drobnost procházela navazujícím řízení s účastí veřejnosti – smyslem zákona EIA je posoudit vliv hlavní stavby na životní prostředí, ne každé svodidlo nebo značku. Řada prvků, bez nichž nelze dálnici zkolaudovat a provozovat, přitom s životním prostředím nijak nesouvisí, případně jsou určeny orgány ochrany přírody, a nikoli orgány EIA.
Prioritní stanovisko EIA a výjimka z EU
K tomu je potřeba dodat, že tato stavba měla tzv. prioritní stanovisko EIA, již z roku 2016 podle dnes již zrušeného § 23a zákona EIA. Patřila mezi 11 staveb, pro které vláda vyjednala výjimku z uplatňování EU směrnice EIA.[2]
Samotné posouzení EIA bylo provedeno ve zkrácené formě a bylo provedeno bez účasti veřejnosti. Sporných 11 „vedlejších objektů“ bylo nedílnou součástí záměru posuzovaného v řízení EIA.
Soudní verdikt: Veřejnost nelze salámovou metodou vyčleňovat z řízení
Již prvostupňový Městský soud v Praze označil postup ministerstva za nezákonný. Veřejnost má mít možnost účastnit se všech navazujících řízení, zvlášť když při vydání prioritního stanoviska v roce 2016 byla z procesu EIA vyloučena.
Soud prohlásil, že záměr sice může být rozčleněn na jednotlivé etapy či části. Takový postup sám o sobě není nezákonný. Nicméně, v navazujících řízeních ohledně každé z těchto etap či částí je zřejmý veřejný zájem na účast dotčené veřejnosti.
Podle soudu je tento zájem v nynější věci o to silnější, že veřejnost neměla možnost účastnit se procesu EIA při vydání prioritního stanoviska v roce 2016, neboť § 23a zákona EIA vylučoval standardní proces posuzování, jednalo se o posouzení bez zapojení veřejnosti. Ústavní soud přitom v nálezech Pl. ÚS 44/18 a Pl. ÚS 7/23 shledal přesně tuto právní úpravu ústavně konformní pouze z toho důvodu, že přes neúčast veřejnosti v řízení EIA má dotčená veřejnost zachováno právo účastnit se navazujících řízení a následně podat správní žalobu. Tento princip by však vyloučením účasti z navazujících řízení pro oddělené etapy či části byl narušen.
Ministerstvo dopravy a ŘSD podaly proti rozsudku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud (NSS) je zamítl a potvrdil, že i marginální části záměru, které byly posouzeny v EIA, musí být následně povolovány s účastí veřejnosti. Navíc, v tomto konkrétním případě, právě bez těchto objektů nelze dálnici provozovat bez negativních vlivů na životní prostředí. Tyto vyčleněné objekty totiž byly z pohledu EIA klíčové, jelikož zajišťují ochranu veřejného zdraví před hlukem a ochranu vod před únikem ropných látek z dálnice.
NSS navíc odmítl argument ministerstva, že původní prioritní posouzení EIA již není platné. Soud nenese odpovědnost za důsledky zrušeného stavebního povolení kvůli liknavosti stavebníka, tj. ŘSD či ministerstva dopravy.
Výsledek: EIA se opakuje, dálnice čeká
DESÚ proto v návaznosti na rozsudek NSS zrušil stavební povolení a nařídil nové posouzení EIA. [3] Ano, čtete správně – po více než dvaceti letech výstavby se začíná od znovu. Absurdní? Možná. Zákonné? Rozhodně.
Výsledkem sporu tedy je, že řízení EIA se musí opakovat od počátku.
Závěr: Absurdní příběh nekončí
Jak je možné, že se to stalo až nyní, když je dálnice téměř hotová? To je už jiný (a neméně absurdní) příběh na pokračování, o němž sepíšu další díl. Zůstaňte naladěni.
Mgr. Beáta Sabolová LL.M.,
advokátka
Komunardů 1001/30
170 00 Praha 7
Tel.: +420 737 201 316
e-mail: info@urbanium.legal
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
