trestní právo

Listina základních práv a svobod ve svém článku 36 odst. 3 zakotvuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci. Jedním z případů, při kterém stát odpovídá za škodu[1] způsobenou při výkonu státní moci, je vedení nezákonného trestní stíhání[2] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za…

V případech, kdy nedostatky ve výchově dítěte nedosahují tak značné intenzity, aby bylo nutno nařídit ústavní výchovu, je zde možnost uložit některé z výchovných opatření. Výchovná opatření představují jakési preventivní opatření, aby nedostatky ve výchově nedosáhly takové intenzity, aby bylo nutno nařídit ústavní…

Návrh implementace směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní ("zákazová směrnice") byl po několika měsících odkladů schválen na pořad jednání Poslanecké sněmovny, jen aby z něj byl opět stažen. Tisk č. 92 je kontroverzní zejména s ohledem na přeřazení řady zbraní, jejichž držení nyní podléhá vydání nárokového povolení, do…

Vyvinění z trestní odpovědnosti právnické osoby ve smyslu § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob je v českém právním prostředí stále poměrně novým institutem. Součástí zákona se stal až novelou s účinností k 1. 12. 2016. Na tuto legislativní novinku reagovalo Nejvyšší státní zastupitelství vydáním metodického materiálu, jenž…

Právní odpovědnost za způsobení újmy na zdraví při sportu je specifická vzhledem k tomu, že každý sportovec podstupuje dobrovolně riziko zvýšené pravděpodobnosti způsobení zranění v důsledku zásahu škůdce, kdy však zároveň platí, že takové dobrovolné podstoupení rizika vstupem na hrací plochu nezbavuje eventuálního škůdce odpovědnosti za újmu…

Dne 31.7.2018 byl zveřejněn rozsudek ze dne 11.10.2017, sp.zn 25 Cdo 2782/2017 Nejvyššího soudu České republiky, v jehož rámci se vyjádřil k rozsahu náhrady škody hrazené poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou.

Ústavní soud svým nálezem sp. zn. IV. 1463/18 ze dne 31. července 2018 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2018 sp. zn. 44 To 169/2018, a to pro rozpor s čl. 8 odst. 1, 2 a 5, čl. 37 odst. 3 a 38 odst. 2 Listiny. Tento rozpor byl shledán v porušení zásady kontradiktornosti řízení, kdy obviněnému (dále jen „stěžovateli“) nebylo…

Vzetí do vazby je jedním z nejcitelnějších omezení práv každé osoby. V rámci trestního řízení může mít v některých aspektech závažnější dopady, než samotný výkon trestu odnětí svobody. Nejedná se pouze o samotné podmínky výkonu vazby.

Uvedené ustanovení v dosavadní úpravě Občanského zákoníku (dále jen „OZ“) či bývalého zákona o rodině scházelo. Jedná se o správu majetku ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) v režimu založeném rozhodnutím soudu.

Ačkoli je pojem osoba blízká nejčastěji skloňován zejména v souvislosti s přestupky v dopravě, jeho využití je v průběhu trestního řízení mnohem širší.

Trestní oznámení je podání občana, státního orgánu, spolku nebo jiného subjektu stojícího mimo orgány činné v trestní řízení, které obsahuje konkrétní skutečnosti, nasvědčující spáchání trestného činu a které slouží jako podnět k zahájení trestního řízení.[1]

Financování nejrůznějších záměrů pomocí úvěru je běžnou realitou. Vždy je však třeba jednat poctivě a transparentně, zejména pokud jde o údaje uváděné v souvislosti s poskytnutím úvěru.

Náš trestní řád, neboli zákon č.141/1961 Sb., už toho má za sebou opravdu hodně. Vzhledem ke svému věku se pomalu blíží důchodu, který by si podle názoru většiny právnické veřejnosti už opravdu zasloužil. Dlouhá léta přece poctivě sloužil prosazování socialistické zákonnosti a teď ho ještě k tomu trápíme samými novotami, jako je například trestní…

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů[1], tzv. GDPR, je jedním z nejmedializovanějších a nejrevolučnějších dokumentů týkajících se revize právního rámce ochrany osobních údajů na unijní úrovni. Není však na místě opomenout další, neméně důležitý, legislativní akt EU, který byl zveřejněn současně s GDPR a doplňuje jej, tzv. trestněprávní…

Nejvyšší soud ČR vydal koncem roku 2017 poměrně přelomový rozsudek ve sp. zn. 25 Cdo 347/2016[1], který by rozhodně neměl uniknout pozornosti nikoho, kdo v České republice poskytuje právní služby podle zákona o advokacii. Konkrétně rozebírá, kam až může v praxi sahat poučovací povinnost v souvislosti s výkonem advokacie a jaké následky má její…

Autonomní vozidla jsou v současné době tématem nejen zpravodajských článků referujících o pokrocích v této oblasti nebo i dílčích neúspěších, ale i předmětem seriózních analýz z hlediska své technologické, byznysové či právní stránky[1]. Zároveň jsou úvahy na téma autonomních vozidel zařazovány do širšího kontextu transformace individuální…

Jak se podává z ustanovení § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“), rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v…

Na podobné téma jsem psal již v EPRAVU.CZ, Magazín č. 4/2017. Profesní život advokáta ovšem přináší stále nové poznatky o možnostech vylepšit pozici občana ve vztahu ke státu a státním orgánům. V Bulletinu advokacie č. 5/2018 byla publikována informace Unie obhájců ČR, že nic nebrání, aby osoba podávající vysvětlení dle § 158 odst. 3, písm. a) tr.

Teorie trestního práva rozlišuje několik základních funkcí, které by mělo trestní právo plnit, a jimiž jsou funkce ochranná, preventivní, represivní a regulativní. Z pohledu tohoto článku je významná zejména funkce ochranná, dle které má trestní právo zajišťovat ochranu společnosti před kriminalitou.[1]

V současném světě otevřených hranic, kdy cestování je snazší než kdykoliv předtím, se stále častěji dostává do popředí otázka, jak zajistit přítomnost podezřelého, obviněného či odsouzeného pro účely trestního řízení v případě, že tato osoba nepobývá na území státu, který trestní řízení vede. Ve vztahu k zadržení a vzetí osoby cizí státní…