trestní právo

GDPR a TOPO a jejich význam pro obchodní společnosti

Vedle pokuty ve výši až do 4% celkového obratu společnosti, kterou po 25.5. 2018 bude moct jako správní sankci pro porušení povinností vyplývajících z nařízení GDPR udělit společnosti Úřad pro ochranu osobních údajů, může nesprávné nakládání s osobními údaji založit vznik trestní odpovědnosti právnické osoby dle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní…

Trestní stíhání se souhlasem poškozené osoby blízké

Trestní zákoník obsahuje malou množinu trestných činů, u kterých je trestní stíhání přípustné pouze se souhlasem poškozených, pokud se jedná o osoby, které by jako svědci měli právo odepřít výpověď. Tyto trestné činy jsou taxativně vyjmenovány v ustan. 163 § trestního řádu. Právo na odepření svědecké výpovědi u zmíněných osob je upraveno v ustan.

Další posílení práv poškozeného v trestním řízení - I poškozenému může být v trestním řízení navrácena promeškaná lhůta

Ústavní soud ČR ve svém plenárním nálezu z 8. srpna 2017 připustil možnost navrácení promeškané lhůty v trestním řízení i pro poškozeného a jeho zmocněnce.

Trestní odpovědnost v závislosti na nepříčetnost

Základním předpokladem pro trestní odpovědnost je spáchání trestného činu, který definuje trestní zákoník v § 13 odst. 1 takto: ,,Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ [1] Mezi takové znaky uvedené v trestním zákoně patří znaky skutkové podstaty trestného činu…

Spáchání trestného činu zpronevěry v důsledku přijetí jednostranného zápočtu pohledávek

Trestný čin zpronevěry je v zákoně č. 40/2009 Sb. trestním zákoníku vymezen v ustanovení § 206. Pachatel se tohoto trestného činu dopustí tím, že si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak škodu nikoli nepatrnou (v rámci kvalifikovaných skutkových podstat je částka škody navyšována).

Rizika jmenování opatrovníka právnické osobě v trestním řízení

Jednu z nejožahavějších otázek trestního řízení vedeného proti právnickým osobám představuje problematika zastupování právnických osob v trestním řízení, tedy jaké osoby mohou za právnickou osobu činit v rámci trestního řízení potřebné úkony. O skutečnosti, že se jedná o věc poměrně spornou, svědčí i fakt, že se touto záležitostí nedávno zabýval…

Změny trestního zákoníku v reakci na implementaci MIFID 2

Pod sněmovním tiskem č. 869 lze v současné době nalézt novelu spočívající v implementaci evropských předpisů regulujících trhy s finančními nástroji. Ačkoliv je zmíněná novela pojmenována jako „Novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu – EU“, jedná se o soubor komplexních změn, jejichž cílem je řádně upravit tuzemské právní předpisy. Stěžejní…

K zásadě zákazu reformace in peius při správním trestání

Zásada zákazu reformace in peius patří mezi jednu ze základních základ práva na spravedlivý proces. Vyjadřuje zákaz změny rozhodnutí k horšímu, tedy v neprospěch toho, kdo byl dotčen napadeným rozhodnutím a opravný prostředek sám podal nebo v jehož prospěch byl tento opravný prostředek učiněn. Zatímco v rámci trestního práva je tato zásada…

Nový zákon o přestupcích – zavedení institutů trestního práva, nová úprava promlčení či možnost rozšíření compliance programů

Dne 1. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („ZOP“), kterým došlo k významnému posunu oproti dosavadní úpravě přestupků a správních deliktů. V tomto článku upozorňujeme na nejdůležitější změny, které ZOP přinesl.

Zákaz donucování k sebeobviňování, neboli nemo tenetur se ipsum accusare

Jedním z důležitých stavebních kamenů zajišťující právo na spravedlivý proces je zásada zákazu donucování k sebeobviňování, neboli nemo tenetur se ipsum accusare. Tato zásada s bohatou historií sahající až do starověku (více viz MUSIL, Jan. Zákaz donucování k sebeobviňování. Kriminalistka ročník 2009, č. 4.) je v současném českém právu upravena a…

Právo soudu omezit rozsah dokazování v trestním řízení a právo obžalovaného na spravedlivý proces

Lze konstatovat, že základem dokazování v trestním řízení je s ohledem na zásadu ústnosti provádění důkazů před soudem prvního stupně v hlavním líčení a před soudem odvolacím při veřejném zasedání. Uvedené se odráží v ustanovení § 2 odst. 12 tr. řádu, který stanoví, že soud smí přihlížet pouze k důkazům, které byly provedeny při tomto jednání. Na…

Trestní odpovědnost společností zabývající se počítačovými systémy

Právnická osoba - společnost má trestněprávní odpovědnost vyplývající ze zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, v platném znění (dále jen “TOPO”). Společnost se porušení odpovědnosti z TOPO dopustí, pokud fyzická osoba, jednající ve prospěch společnosti v rámci oblasti činnosti, se dopustí trestného činu uvedeného v…

Trestní odpovědnost právnických osob v Polské republice

Již v úvodu je nutné poznamenat, že snaha o zavedení zákonné úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, se nesetkala s jednoznačnou a bezvýhradnou akceptací. Stále ještě v doktríně velmi silně zaznívají i ty hlasy, které nepovažují požadavek na zavedení trestní odpovědnosti právnických osob do právního řádu zemí kontinentálního práva za…

Lze vylepšit podmínky pro obhajobu?

Chce-li dnes advokát (obhájce) řádně vykonávat obhajobu, musí být samozřejmě ve styku s klientem i v případě jeho omezení na svobodě vzetím do vazby. Na tuto situaci se vztahuje trestní řád č.141/1961 Sb. v §§ 67-74a, kde jsou stanoveny důvody vazby, délka i možnosti propuštění. Jedna z hlavních zásad trestní obhajoby spočívá v nekontrolované…

Nové přestupkové zákony (aneb co nás čeká a nemine v okurkové sezóně)

Počátkem letošního léta dozná správní právo trestní podstatných změn, které se plánovaly několik let.

(Ne)možnost lokalizovat mobilní telefon dle stávající právní úpravy

Jednou ze situací, se kterou se člověk ve svém životě s velkou pravděpodobností setká, je krádež mobilního telefonu a následné zjištění, že takto odcizený přístroj se majiteli vrátí zpátky jen ve velmi malém procentu případů. Situace je poněkud absurdní, neboť podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě, tedy operátoři, umí, se vcelku slušnou…

Rozhodnutí o vyloučení státního zástupce z důvodu poměru k projednávané věci nebo osobám po podání obžaloby

Vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení z důvodu jeho poměru k projednávané věci, k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu podle ustanovení § 30 odst. 1 trestního řádu, je zárukou nestrannosti trestního řízení. Návrh na vyloučení státního…

Právní aspekty policejní provokace

Otázka provokace ve vztahu k příslušníkům Policie České republiky byla poměrně široce diskutována v souvislosti s prováděním tzv. zkoušky poctivosti. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze k tomuto konstatoval, že „dojde-li při provádění zkoušky spolehlivosti k navození situace, v důsledku níž se zkoušená osoba rozhodne k…

Potřeba oportunity v trestním řízení proti právnickým osobám

Dne 9. listopadu 2016 byl na tomto serveru publikován článek s názvem „Proč nejsou stíhány územní samosprávné celky“. V nadpisu tohoto článku chyběl otazník. Jeho autor totiž předpokládal nalezení odpovědi v tom, že jejich trestní postih je - i přes splnění všech formálních podmínek podle zákona č. 418/2011 Sb. - ve své podstatě zcela…

Přípustnost a podmínky použití lokalizačních údajů v trestním řízení

Se stále větším využitím internetových aplikací používaných ke komunikaci, sjednávání obchodů, platbám bankovním i nebankovním se nabízí řada nových důkazů, které mohou být využity v soudním řízení, a to jak civilním, tak zejména trestním. V tomto rozboru se pokusíme popsat současnou situaci, kdy opatřování a používání důkazů orgány činnými v…