Podmíněné propuštění z výkonu trestu je jednou z možností odsouzeného, jak být propuštěn z výkonu trestu před jeho plným vykonáním, to v případě, že odsouzeným svým chováním ve výkonu trestu a plnění mu stanovených povinností prokázal polepšení.[1] Co však odsouzení z optiky obhajoby často opomíjí je skutečnost, že dle ustálené judikatury…
Právní pojem zvlášť zranitelné oběti byl do právního řádu ČR zavedený společně s účinností zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů dne 1. srpna 2013. Skupinu zvlášť zranitelných obětí pak taxativně vymezuje § 2 odst. 4 zákona o obětech trestných činů. Tato skupina obětí zahrnuje: děti, osoby, které jsou ve vysokém věku nebo jsou postiženy…
Článek se zabývá problematikou odměny advokáta, jako ustanoveného opatrovníka v trestním řízení, jeho cílem je zvýšit povědomí o řádném a spravedlivém odměňování za odbornou pomoc.
Život a zdraví jednotlivce jsou chráněny právními normami, jako nejdůležitější společenské hodnoty. Ochranu života obsahuje i ustanovení článku 6 Listiny základních práv a svobod, jenž stanovuje právo každého na život a zakazuje zbavení života. Tato hodnota je promítnuta i v trestním právu, které chrání proti úmyslným i nedbalostními útoky na…
Advokát je při výkonu svého povolání vázán celou řadou povinností vůči svému klientovi. Jednou z nich je povinnost mlčenlivosti, která je při obhajobě klienta v trestním řízení obzvlášť důležitá. Jak je to ovšem s povinností mlčenlivosti advokáta v případě, kdy jeho klient trestný čin již spáchal nebo jeho spáchání teprve…
Na sebevrahy nebylo v minulosti pohlíženo příliš s respektem. Pro ilustraci za období vlády Ludvíka XIV., bylo v roce 1670 vydáno mj. nařízení, jež stanovovalo opatření, že mrtvé tělo sebevraha bude potupně vlečeno ulicemi tváří k zemi a následně pověšeno nebo hozeno mezi odpadky. Nadto současně došlo ke konfiskaci veškerého majetku zemřelého ve…
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále také jako „ZoOTČ“) „smýšlí“ o každé z obětí trestného činu jako o zranitelné. Avšak existují i tzv. zvlášť zranitelné oběti, u kterých je například vyšší riziko způsobení druhotné újmy (sekundární viktimizace)[1], a proto zákon o obětech…
Stárnutí populace je celosvětovým trendem, který se projevuje i v České republice.[1] Roste počet seniorů, což s sebou nese řadu výzev, mezi které patří i zvýšené riziko kriminality páchané právě na seniorech. V důsledku stárnutí dochází u lidí k různým změnám, které mohou zvyšovat jejich zranitelnost vůči trestné…
S ohledem na stále častější případy zajištění majetku orgány činnými v trestním řízení u osob, vůči kterým je vedeno insolvenční řízení,[1] je vhodné poukázat na specifika a dopady tohoto speciálního druhu zajištění v mezích insolvenčního řízení.
Speciální výslechové místnosti byly v prvopočátcích budovány zejména na účelem výslechů nezletilých dětí, které se staly obětí závažné trestné činnosti, případně pokud byly svědky závažné trestné činnosti. V současné době jsou speciální výslechové místnosti využívány obecně pro zvlášť zranitelné oběti. Mezi tyto patří například senioři, osoby s…
V českém právním řádu je zakotvena trestní odpovědnost právnických osob zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Jedná se o koncept tzv. pravé trestní odpovědnosti, tj. trestní odpovědnost vzniká přímo samotné právnické osobě a nesouvisí s trestní odpovědností fyzické osoby, která jednala za dotčenou…
Trestní právo je jedním z odvětví práva veřejného, jeho účelem je chránit práva a oprávněné zájmy osob, společnosti a státu před trestnými činy. Ne tedy vždy, ale velmi často je spácháním trestného činu poškozena i konkrétní osoba. Ačkoli není primárním cílem trestního práva kompenzovat oběti její újmu, české trestní právo tento institut…
Městský soud v Praze („odvolací soud“) ve svém nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že trestný čin nepředstavuje zásah do práva na ochranu osobnosti poškozeného, týká-li se takový trestný čin jeho majetku, neboť: „Trestná činnost byla namířena proti majetku žalovaného a).“ [zvýraznění doplněno] Dle odvolacího soudu pak platí, že: „(…) právo…
Ačkoliv byla dohoda o vině a trestu (dále jen „DOVT“) zakotvena v zákoně č. 141/1961 Sb., trestním řádu (dále jen „TŘ“) již ke dni 1.9.2012 (novelou TŘ provedenou zákonem č. 193/2012 Sb.), tedy už před více jak 11 lety, budila donedávna rozpaky a vášně, a proto nebyl tento institut hojně využíván. Trend nárůstu sjednaných DOVT lze spatřovat až v…
Primárním úkolem trestního práva je předcházení trestným činům. Za tímto účelem normy trestního práva stanovují a upravují sankce za trestné činy. Preventivní funkce trestního práva je naplňována ukládáním trestů a působí jak speciálně na konkrétního pachatele, tak generálně na další potenciální pachatele.[1] Tento úkol trestního práva se pak…
Často uváděným příkladem sekundární viktimizace je nevhodné vedení výslechu oběti trestného činu, kdy nejsou výjimkou necitlivě kladené dotazy a může docházet i k obviňování či zesměšňování oběti ze strany vyšetřovatele. O velkém počtu trestných činů se policie dozvídá z jejich oznámení, pouze menšinu trestné činnosti zjistí z vlastní činnosti.
Zmatek do procesní úpravy vneslo letošní rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 6 Tdo 23/2023, jakož jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů.
V jakémkoliv stádiu trestního řízení má oběť právo učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný trestný čin na její dosavadní život. V zahraničí je toto právo označováno jako victim impact statement, neboli právo oběti být slyšena.
Postavení zvlášť zranitelných obětí ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů) (dále jen „zákon o obětech“) v trestním řízení se v poslední době stalo diskutovaným tématem. K adekvátní ochraně zvlášť zranitelných obětí by nyní mohl přispět i nedávný nález Ústavního soudu…
Exhibicionismus je ve společnosti nejvíce zastoupená forma deviantního chování, jejíž projevy mají většinou převážně ,,obtěžující charakter“. Přesto se jedná o aktivity, které mají potenciál naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Cílem předloženého příspěvku je vymezit základní znaky exhibicionismu s následným přesahem do trestněprávní…
Neaplikuje-li obecný soud v řízení o návrhu na vydání předběžného opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí účinnou právní úpravu § 400 a násl. zákona o zvláštních...
Cílem účinného vyšetřování podezření ze spáchání násilných trestných činů není vyvracení hájitelných tvrzení potenciální oběti. Hájitelnost jejích tvrzení a respekt k...
Řízení ve věcech činů jinak trestných páchaných dětmi mladšími patnácti let zpravidla není řízením o trestním obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a...
Při rozhodování o nákladech účastníků exekučního řízení lze při zohlednění skutkových okolností věci zvážit aplikaci § 150 o. s. ř., tj. využít moderačního práva jako...
Snížení jedné z odměn zastupiteli územního samosprávného celku při souběhu funkcí v rámci územní samosprávy nezasahuje do jádra žádného základního práva chráněného Listinou...
