trestní právo

Dluhy se mají platit. Řádně a včas, jak ostatně velí péče řádného hospodáře. Někdy však takové splnění dluhu může přivést jednatele (i ty méně otrlé) do pěkné šlamastyky. Říká se, že nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. A co teprve srážka s trestní justicí? O tom se mohl přesvědčit jistý pan M. H., který byl uznán vinným přečinem…

Dne 21. března 2023 byl vyhlášen nález Ústavního soudu[1], kterým bylo rozhodováno v následující záležitosti.

Když spolu zakládají osoby blízké obchodní společnost, někdy nevěnují dostatečnou pozornost podrobnému právnímu zakotvení pravidel jejího vnitřního fungování. Zakladatelé této nové obchodní společnosti se v těchto případech často ocitnou nejen v pozici společníků, ale vykonávají i funkci jednatelů, a to každý s oprávněním za obchodní společnost…

V tomto článku se blíže podíváme na Nález Ústavního soudu ze dne 14.02.2023, sp. zn.: III. ÚS 2698/22, ve kterém se Ústavní soud vyjádřil k aspektům tzv. předstižné vazby, ke kterým musí soudy při rozhodování o vzetí obviněného do vazby přihlížet a zhodnotit je.

„Pijte toto každé ráno, jako Vaše oblíbená zpěvačka a zhubnete do léta 20 kg“, „Známý herec odhalil tajemství hubnutí“, nějak takto může začínat stále častěji se objevující reklama na zázračné produkty na hubnutí, kterých je na internetu čím dál více. Internet je prostředí, kde je bohužel stále složitější rozlišovat, co je skutečné a co nikoliv.

Účelové komunikace v uzavřených areálech a jejich provozní režim jsou v zákoně o pozemních komunikacích předmětem úpravy prostřednictvím několika málo stručných ustanovení. Jejich existence je na hraně veřejnoprávní regulace a situace, které kolem nich vznikají, téměř ve všem podléhají soukromoprávním předpisům. Zákon o pozemních komunikacích…

Důvody vazby jsou obecně vymezeny v § 67 trestního řádu. Při rozhodování o tom, zda jsou dány důvody vazby, je však třeba přihlížet i k § 68 odst. 2 trestního řádu, na základě kterého do vazby nelze vzít obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo…

Každý má právo vlastnit majetek[1], to je ústavně zaručené. Je nutné si však uvědomit, že z vlastnictví nevyplývají jen práva, ale i povinnosti. Vlastnictví totiž zavazuje, přičemž vlastník je povinen svůj majetek nezneužívat a jeho prostřednictvím neškodit druhým.[2]

Zásadu zákazu změny k horšímu má právní veřejnost většinou spojenu s trestním řízením. Nabízí se proto otázka, zdali se tento právní princip uplatní také v jiném odvětví práva, konkrétně v civilním řízení. Doposud se judikatura – ačkoliv se jedná o dosti praktickou otázku – tomuto tématu blíže nevěnovala, (snad) s výjimkou rozhodování o nákladech…

Veřejnou databázi dovolání podaných NSZ je rozhodně zajímavé sledovat. Dozvíte se, jaké jsou aktuální výkladové spory, a přečtete si o zajímavých případech včetně podrobností, které se nemusejí dostat do finálních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Také se ale můžete nečekaně dozvědět, jak NSZ používá dvojí logiku a mění svůj názor podle…

V únoru 2022 vydal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí[1], ve kterém odůvodnil nárok právnické osoby na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním. Pojďme se nyní blíže podívat, o co šlo.

Zřejmě není daleko od pravdy tvrzení, že trestní stíhání představuje prakticky vždy velmi citelný zásah do života obviněného, o to spíše pokud stíhání skončí pravomocným odsouzením a uložením trestu. Není tedy divu, že mezi odsouzenými může existovat tendence bránit se proti výši (a případně i druhu) uloženého trestu i prostřednictvím mimořádných…

Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, jenž je v zákoně za přestupek výslovně (expressis verbis) označen a jenž vykazuje znaky stanovené zákonem.[2] Jde o jednání nižšího stupně společenské závažnosti a důležitosti než trestný čin.

Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) se v nedávné době ve svém nálezu ze dne 20.9.2022, sp. zn. II. ÚS 1959/22 (dále jen „Nález“), opětovně věnoval otázce práva na spravedlivý proces ve vazebním řízení. V rámci zkoumání ústavnosti napadených rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni[1] se Ústavní…

Institut podmíněného propuštění představuje pro odsouzené v případě naplnění formálních a materiálních podmínek vymezených v ustanovení § 88 trestního zákoníku[1] možnost, jakým způsobem si lze zkrátit dobu strávenou ve výkonu trestu odnětí svobody. Trest odnětí svobody se totiž jeví jako nejintenzivnější zásah do okruhu základních práv a svobod…

Šikanov v 80. letech minulého století prohlásil, že „kriminalistická odorologie bude mít právo na existenci jako důkazní prostředek teprve tehdy, až bude založena na výsledku přístrojové analýzy.“[1] Dnes jeho slova získávají reálnou podobu. Důvodem je objevení molekul lidské pachové signatury, individuálního základu každého…

Podle Úmluvy o ochraně základních práv a svobod je právo každého na život chráněno zákonem.[1] Přitom se státům ukládá nejen povinnost zabránit úmyslnému či protiprávnímu zbavení života, ale i povinnost přijmout vhodná opatření k ochraně životů, které podléhají jejich pravomoci.[2] Z rozsudku ESLP ze dne 16. 2. 2012, ve věci Eremiášová a Pechová…

Ustanovení § 2 odst. 5 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. řád“), mimo jiné, uvádí: „Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je…

V souvislosti s vedením trestního řízení vzniká pochopitelně celá řada nákladů. Podle ust. § 151 zákona 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), nese náklady nutné k provedení trestního řízení včetně vykonávacího řízení stát. Nicméně platí, že stát má nárok na nahrazení…

Koncept trestných činů z nenávisti je typický pro americkou právní úpravu[1], avšak postupem času si jej osvojuje i právo Evropské Unie. Přelomem ve vývoji konceptu v Evropské Unii bylo přijetí Rámcového rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva[2], kterým byla členským státům…