epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    12. 4. 2023
    ID: 116203upozornění pro uživatele

    Zpronevěra a aplikace zásady subsidiarity trestní represe

    Když spolu zakládají osoby blízké obchodní společnost, někdy nevěnují dostatečnou pozornost podrobnému právnímu zakotvení pravidel jejího vnitřního fungování. Zakladatelé této nové obchodní společnosti se v těchto případech často ocitnou nejen v pozici společníků, ale vykonávají i funkci jednatelů, a to každý s oprávněním za obchodní společnost jednat samostatně. Společníci, kteří jsou zároveň jednatelé si tak vyplácejí zisk a zálohy na zisk obchodní společnosti. Problém nastává, když se vztahy zhorší a společníci rozporují oprávněnost různých finančních operací jiných společníků.

    Situace může vyústit do vzájemného odvolávaní se z pozic jednatelů, návrhů na vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, až po trestní oznámení pro podezření ze spáchaní trestného činu zpronevěry podle § 206 odst.1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“). Pokud však tyto dispozice s finančními prostředky obchodní společnosti nebyly vnitřními předpisy společnosti zakázané, je v těchto případech často namístě aplikovat zásadu subsidiarity trestní represe.

    Na úvod je namístě uvést, že se trestného činu zpronevěry podle § 206 odst.1 tr. zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou. Závěru, že se pachatel dopustil trestného činu tím, že si přisvojil svěřenou věc, musí nutně předcházet spolehlivé zjištění, že k přisvojení došlo, toto přisvojení se týkalo cizí věci a bylo neoprávněné. Komentářová literatura k ust.  § 206 tr. zákoníku uvádí: „Pachatel si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, jestliže s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc nebo jiná majetková hodnota dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření.“ [1]

    V praxi jsou finanční prostředky, které společnost utrží za svoji činnost většinou uloženy na bankovním účtu společnosti, případně v trezoru či pokladně. Pro disponování těmito finančními prostředky společnosti stanovuje pravidla zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích a dále také zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví. S tím úzce souvisí i povinnosti, které pro obchodní společnost vyplývají z daňových předpisů. Dispozice s finančními prostředky dále upravují interní pravidla obchodní společnosti. Pokud se společníci, kteří jsou zároveň jednateli společnosti, dohodnou na tom, že si například budou část těchto finančních prostředků průběžně převádět na osobní bankovní účet, což následně učiní,  nelze to považovat za spáchaní trestného činu zpronevěry dle §206 odst. 1 tr. zákoníku.

    Pro posouzení toho, zda došlo přisvojením finančních prostředků původně patřících obchodní společnosti ke spáchání trestného činu, zpronevěry dle §206 odst. 1 tr. zákoníku, je totiž směrodatné to, zda jde o nakládání s majetkovou hodnotou v rozporu s účelem, k němuž byla majetková hodnota do dispozice jednající osoby předána. V této souvislosti nutno poznamenat, že společníci mají právo na zisk společnosti a na tento zisk mohou obdržet i zálohy. Když jsou společníci zároveň i jednateli společnosti, kteří si vyplácí zisk, případně zálohy na zisk, nejedná se o dispozice majetkem proti jeho účelu. Obchodní společnosti jsou totiž provozovány za účelem generování zisku pro své majitele; společníky. Tento přechod vlastnictví finančních prostředků z obchodní společnosti na její společníky tedy nemůže být sám o sobě nezákonný.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    K tomu, aby společník, který je jednatelem, spáchal při disponování s finančními prostředky trestný čin zpronevěry dle §206 tr. zákoníku, musejí být pravidla týkající se těchto dispozic nejprve vymezeny a teprve následně může dojít k jejich porušení a spáchaní trestného činu, zpronevěry  dle §206 odst. 1 tr. zákoníku. Při rozhodování o tom, jestli došlo ke spáchání trestného činu je tedy potřeba zjistit, jestli byla porušena interní pravidla společnosti stanovena pro disponování s jejími finančními prostředky. Musí se zkoumat  konkludentní ujednání společníků. Dále je potřeba zjistit praxi, která byla zavedena mezi společníky, a zjistit, jestli se tyhle dispozice dají považovat za vymykající se obvyklému jednání společníků. V této souvislosti upozorňuji na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které se zabývalo námitkou dovolatele, spočívající v tom, že jeho jednáním nemohlo dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry, protože samotný převod finančních prostředků, na jejichž výplatu měl jakožto společník obchodní korporace zákonný nárok, nemůže být trestným činem. Nejvyšší soud ČR v předmětném rozhodnutí konstatoval: „Zhodnotit bude také třeba, do jaké míry byla dispozice obviněného s prostředky na účtu společnosti neoprávněná a do jaké míry se lze odvolávat na obvyklost jednání, pokud jde o čerpání určitých částek jinými společníky. V tomto ohledu dokonce sám obviněný potvrzuje, že vyplácení zisku probíhalo průběžně, zálohově, na základě ústní dohody mezi společníky a vždy bylo dbáno na to, aby ke konci kalendářního roku vyplacené zálohy na zisk nepřevýšily zisk skutečně vytvořený.“[2] Na to, že pro naplnění skutkové podstaty trestného činu nejprve musejí být jasně stanovené povinnosti k tomu, aby je bylo možné porušit, upozorňoval i Ústavní soud ČR, ve svém nálezu zabývajícím se porušováním povinnosti při správě cizího majetku, když uvedl, že podstata porušení povinnosti spravovat cizí majetek spočívá v tom, že pachatel jedná v rozporu s obecným nebo konkrétním vymezením obsahu takové povinnosti.[3] Dále v této souvislosti poukazuji na pasáž z dalšího rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ve které je uvedeno, že když „…znak trestného činu spočívá v povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek, je podstatné zjištění, zda pachatel (tj. obviněný) porušil povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, která mu byla uložena na základě zákona či na základě smlouvy.“[4]

    V neposlední řadě je potřeba připomenout, že když obviněný není schopen doložit, jakým způsobem finanční prostředky využil, neznamená to automaticky naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry dle § 206 odst. 1  tr. zákoníku. Spáchaní trestného činu zpronevěry dle § 206 odst. 1 tr. zákoníku není prokázáno do doby, než bude spolehlivě zjištěno, že tyto finanční prostředky byly přisvojeny. To, že si jednatel, který je zároveň společníkem, převedl finanční prostředky na svůj osobní bankovní účet, neznamená automaticky, že si je chtěl přisvojit. Tento názor vyslovil i Nejvyšší soud ČR když uvedl: „K právnímu závěru o naplnění zákonného znaku trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák., resp. podle § 206 odst. 1 TrZ, spočívajícího v tom, že si pachatel „přisvojil cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena“, nepostačuje skutkové zjištění, podle něhož obviněný jako jednatel společnosti s ručením omezeným převzal do jejího majetku určité finanční prostředky a použil je „k blíže nezjištěnému účelu. To platí i za situace, kdy obviněný nebyl schopen doložit (např. záznamem v účetnictví), jak použil tyto finanční prostředky.“[5]

    Závěrem tedy konstatuji, že v případě, kdy si společníci, kteří jsou zároveň jednatelé, převedou na svůj účet finanční prostředky obchodní společnosti podle své aktuální úvahy a jedná se o ve společnosti zavedenou praxi, ve které jim nebrání žádné vnitřní omezení společnosti, nejedená se automaticky o spáchání trestného činu zpronevěry dle ust. §206 odst. 1 tr. zákoníku. Společníci mají totiž zákonné právo na zisk společnosti a mohou na něj obdržet i zálohy. To však samozřejmě neznamená, že by těmito dispozicemi nemohli naplnit skutkovou podstatu jiných trestních činů a že by toto jejich právo bylo neomezené. Je potřeba tyto výplaty zisku řádně účetně evidovat,  jinak by se mohlo jednat o trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění dle § 254 tr. zákoníku. Dále by tito společníci měli jednat s péčí řádného hospodáře, dbát na to, aby tyto operace společnost neohrozily do té míry, že by jí třeba přivodily úpadek nebo společnost jinak vážně poškodily, mohlo by totiž dojit ke spáchaní trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 tr. zákoníku či trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 tr. zákoníku.

    Mgr. Lucia Števiarová,
    advokátní koncipient


    Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.

    Na strži 2102/61a
    140 00 Praha 4

    Tel.:    +420 270 005 533
    e-mail: info@sntd.cz

     

    [1] ŠÁMAL, Pavel. § 206 [Zpronevěra]. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2010, marg. č. 6.

    [2] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.  6 Tdo 474/2007 ze dne 16.05.2007. Dostupné >>> zde.

    [3] Nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 135/09 ze dne 21. 1. 2010. Dostupné >>> zde.

    [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 TDO 1412/2007, ze dne 27. března 2008. Dostupné >>> zde.

    [5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 7 Tdo 1449/2010, ze dne 15.12.2010. Dostupné >>> zde.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Lucia Števiarová (Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneř)
    12. 4. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku

    Související produkty

    Online kurzy

    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
    • Trestní právo daňové - Přechod trestní odpovědnosti u právnických osob podle § 10 TOPO
    • Trestní právo daňové - Odlišnosti v pohledu na daňové podvody ve správním a trestním právu z pohledu advokáta 
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Nájem nemovitých věcí z pohledu DPH
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Volně žijící živočich
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Volně žijící živočich

    Pokud jde o zákon č. 100/2004 Sb., tj. zákon o obchodování s ohroženými druhy, významné je ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona, jež stanoví, že postup při dovozu, vývozu, zpětném...

    Náhrada škody

    Má-li výrok o trestu ve správním rozhodnutí konstitutivní povahu a působí-li (zavazuje) do budoucnosti a zásadně až od okamžiku právní moci, pak počátek běhu subjektivní promlčecí...

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.