Klientská zóna Jenda – právní účinky činění podání a doručování písemností

Co Jenda umožňuje a jak funguje

Klientská zóna Jenda umožňuje občanům komunikovat s veřejnou správou v agendě zprostředkování zaměstnání, podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, příspěvku na bydlení a přídavku na dítě. Od 1. 10. 2025 si prostřednictvím Jendy mohou občané požádat o novou dávku státní sociální pomoci (tzv. superdávku), která nahrazuje čtyři dosud samostatné dávky, a to příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 

Občané se mohou do Jendy přihlásit pomocí identity občana (např. bankovní identita, eObčanka, aj.) nebo za použití datové schránky. Prostřednictvím Jendy mohou uživatelé podat žádost, doložit potřebné doklady, zjistit informace o stavu žádosti a činit další podání související s žádostí. Do Jendy lze rovněž doručovat dokumenty v rámci správního řízení, např. rozhodnutí, oznámení nebo výzvy. Uživatel se tedy může seznámit s dokumenty elektronicky přímo ve svém účtu v klientské zóně.

Činění podání prostřednictvím Jendy

Právním základem pro činění podání prostřednictvím Jendy je § 4 odst. 1 zákona 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Vzhledem k tomu, že tento systém nepatří mezi zákonem o právu na digitální služby aprobované způsoby komunikace s orgány veřejné správy (není informačním systémem veřejné správy), možnost jeho použití musí být zakotvena ve zvláštním zákoně. Zákon o zaměstnanosti[1], zákon o státní sociální podpoře i nový zákon o dávce státní sociální pomoci[2] obsahují ustanovení, na jejichž základě lze ke komunikaci s příslušnými orgány veřejné správy využít klientskou zónu Jenda. Zákon o státní sociální podpoře to však zatím umožňuje pouze v případě, kdy je pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis a MPSV zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.[3] Od 1. 7. 2026 však bude možné prostřednictvím Jendy učinit jakékoliv podání i v řízení o dávkách státní sociální podpory (tj. rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné).[4] Učinit podání je možné i jinými způsoby, a to datovou schránkou, ústně u Úřadu práce nebo u držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva, a v listinné podobě.[5]

Vlastní právní úpravou se řídí podání žádosti. Zákon o zaměstnanosti a zákon o dávce státní sociální pomoci stanoví, že žádost lze podat pouze prostřednictvím systému Jenda nebo prostřednictvím asistovaného podání osobně na pobočce Úřadu práce nebo u držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva.[6] O dávky státní sociální podpory je zatím možné žádat i dalšími způsoby pro činění podání, které stanoví správní řád (např. datovou schránkou nebo v listinné podobě).[7] Od 1. 7. 2026 bude možné i o dávky státní sociální podpory žádat již pouze prostřednictvím Jendy nebo prostřednictvím asistovaného podání osobně na pobočce Úřadu práce nebo držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva.[8]

Doručování písemností do Jendy

Reklama

Od obalu po původ zboží: EU regulace a retail 2025 (online - živé vysílání) - 21.11.2025

21.11.2025 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Obecná pravidla doručování písemností ve správním řízení jsou stanovena správním řádem. Primárním způsobem je doručování prostřednictvím datové schránky (v případě, že ji má adresát zpřístupněnou). Není-li to možné, písemnost správní orgán doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Písemnost může rovněž doručit správní orgán sám nebo prostřednictvím obecního úřadu či policejního orgánu příslušného podle místa doručení, případně na požádání účastníka na elektronickou adresu, kterou účastník řízení správnímu orgánu pro tento účel sdělí. [9] Elektronické doručování prostřednictvím jiných způsobů je možné pouze tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že Úřad práce, jeho krajské pobočky a MPSV doručují všechny písemnosti prostřednictvím informačního systému v oblasti zaměstnanosti (tj. prostřednictvím Jendy), pokud to adresát nevyloučil a pokud to tento systém umožňuje.[10]  Pokud adresát vyloučil doručování prostřednictvím systému Jenda, písemnost se doručuje dle pravidel pro doručování stanovených správním řádem (viz výše). Zákon o zaměstnanosti rovněž obsahuje zvláštní úpravu okamžiku doručení a fikce doručení v případě použití systému Jenda – písemnost je doručena okamžikem, kdy se adresát přihlásí do informačního systému a pokud se adresát do 10 dnů od upozornění (zasílaného e-mailem nebo SMS) do systému nepřihlásí, považuje se písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. V případě, že má adresát zpřístupněnou datovou schránku, písemnost se doručuje rovněž do ní.[11] Otázkou je, jakým okamžikem je písemnost doručena v případě, že se doručuje jak do Jendy, tak do datové schránky adresáta.

První možností interpretace výše uvedeného ustanovení je, že písemnost se považuje za doručenou okamžikem přihlášení uživatele do Jendy. V takovém případě by bylo doručení do datové schránky pouze doplňkové (na základě použití výrazu „rovněž“) a nevyvolávalo by žádné právní účinky. Pokud by se tedy např. osoba seznámila s rozhodnutím druhý den po jeho vydání v datové schránce, ale v desetidenní lhůtě od odeslání informace o vložení písemnosti do Jendy by se do tohoto systému nepřihlásila, rozhodnutí by se považovalo za doručené až uplynutím posledního dne lhůty pro přihlášení do Jendy.

Uvedené ustanovení lze také vykládat tak, že písemnost se považuje za doručenou okamžikem přihlášení osoby do prvního z obou systémů. Doručení do datové schránky by v takovém případě nemělo pouze doplňkovou roli, ale bylo by postaveno na roveň doručení do Jendy.

Soudy dovodily, že v případě, kdy byla písemnost doručena adresátovi chybně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb místo do datové schránky, ale adresát se s ní přesto seznámil, jedná se o platné doručení.[12] Domnívám se, že na základě výše uvedené judikatury lze dojít k závěru, že správný je druhý způsob interpretace okamžiku doručení písemnosti, a to i z důvodu zachování smyslu a účelu daného ustanovení, kterým je stanovení okamžiku, kdy se osoba skutečně seznámila s písemností, případně se s ní seznámit měla a mohla.

Na rozdíl od zákona o zaměstnanosti, zákon o státní sociální podpoře v současné době žádnou zvláštní úpravu doručování písemností prostřednictvím Jendy neobsahuje, zpřístupnění písemnosti v Jendovi tedy nelze považovat za okamžik jejího doručení. U řízení o dávkách státní sociální podpory se tedy uplatní obecná pravidla o doručování písemností dle správního řádu, přičemž tento závěr je popsán i v důvodové zprávě k novému zákonu o dávce státní sociální pomoci, když je v obecné části uvedeno: „Klientská zóna neumožňuje doručovat klientovi – nevyvolává právní účinky, má v tomto směru informativní charakter o průběhu řízení a učiněných právních úkonech“.

Od 1. 7. 2026 však bude doručení prostřednictvím Jendy vyvolávat právní účinky i v případě řízení o dávkách státní sociální podpory, když tímto dnem nabude účinnosti nový § 69a zákona o státní sociální podpoře. Správní orgán bude ve věcech dávek doručovat písemnosti primárně prostřednictvím Jendy, pokud to adresát výslovně nevyloučil. V případě, že adresát vyloučil doručování do Jendy a má zpřístupněnu datovou schránku, budou mu veškeré písemnosti doručovány do datové schránky. Pokud adresát vyloučil doručování do Jendy a nemá zpřístupněnu datovou schránku, správní orgán mu bude doručovat prostřednictvím držitele poštovní licence, ovšem pouze taxativně vyjmenované písemnosti, např. výzvu ke splnění povinnosti, rozhodnutí o zamítnutí dávky nebo rozhodnutí o odejmutí dávky. V případech, kdy správní orgán rozhodne o přiznání nebo změně výše dávky, adresátovi může být taková písemnost buď zpřístupněna v Jendovi, nebo zaslána do datové schránky, doručení prostřednictvím držitele poštovní licence nebude prováděno. I zde se použije fikce doručení, pokud se adresát do 10 dnů od zaslání upozornění do Jendy nepřihlásí.

Zákon o dávce státní sociální pomoci obsahuje stejnou právní úpravu doručování písemností jako zákon o státní sociální podpoře s účinností od 1. 7. 2026.[13]

Závěr

Činění podání prostřednictvím systému Jenda je platné a účinné v řízení v oblastech zaměstnanosti i sociálních věcí, u doručování písemností je však situace složitější. U řízení v oblasti zaměstnanosti zákon stanoví, že pokud adresát doručování do Jendy nevyloučí, doručuje se prostřednictvím tohoto systému a rovněž do datové schránky, pokud ji má osoba zpřístupněnou. Tím může dojít k dvojímu doručení písemnosti, přičemž zákon neřeší, který okamžik je rozhodný v situaci, kdy se adresát přihlásí do obou prostředí v odlišných časech. Dle judikatury je písemnost doručena okamžikem, kdy se s ní adresát seznámil nebo měl možnost seznámit, což je v tomto případě okamžik přihlášení do prvního z obou prostředí. V řízení podle zákona o dávce státní sociální pomoci lze rovněž platně doručovat písemnosti prostřednictvím systému Jenda. V řízení o dávkách státní sociální podpory nemá do 30. 6. 2026 doručení do Jendy žádné právní účinky a písemnosti je tedy třeba doručit prostřednictvím datové schránky nebo provozovatele poštovních služeb. Od 1. 7. 2026 bude mít doručení do Jendy právní účinky i v případě řízení o dávkách v oblasti státní sociální podpory.