Souhrn významných událostí ze světa práva

Vláda schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot ve stavu legislativní nouze

Vláda Andreje Babiše na jednání v pondělí 13. dubna 2026 schválila usnesením čj. 263/26 návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot, kterým se současně novelizuje zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Předlohu předložila místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a norma má zmocnit vládu k tomu, aby nařízením vlády stanovovala maximální marže i maximální denní ceny benzinu a motorové nafty jako reakci na dopady konfliktu na Blízkém východě. Vláda současně navrhla Sněmovně projednat předlohu ve stavu legislativní nouze, neboť dosavadní opatření obecné povahy s prominutím části spotřební daně platí pouze do konce dubna 2026. Na téže schůzi kabinet přijal i navazující opatření obecné povahy k hromadnému prominutí spotřební daně z vybraných minerálních olejů (čj. 246/26).

Poslanecká sněmovna schválila ve zkráceném jednání sněmovní tisk 163

V noci na středu 15. dubna 2026 schválila Poslanecká sněmovna na 14. schůzi ve stavu legislativní nouze vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot vedený jako sněmovní tisk 163, přičemž předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodl o vynechání prvního čtení. Pro zákon hlasovalo 89 koaličních poslanců hnutí ANO, SPD a Motoristů, proti bylo 68 poslanců opozice, která neprosadila zamítnutí ani žádný z předložených pozměňovacích návrhů. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a předseda ODS Martin Kupka označili zvolený regulační model za plíživé rozšiřování státní moci, ministryně Schillerová jej obhajovala nutností předejít hospodářským škodám. Norma následně zamířila Senátu k posouzení ve zkrácené lhůtě deseti dnů podle § 118 jednacího řádu.

Senát rozhodl o termínu zrychleného projednání zákona o cenách pohonných hmot

Senát na úvodu 23. schůze dne 15. dubna 2026 téměř jednomyslně dodatečně zařadil na program vládní návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot s tím, že jej ve zrychleném režimu projedná až ve středu 22. dubna 2026. O termínu musel rozhodovat plenární Senát, neboť organizační výbor se na návrhu neshodl a opoziční kluby ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL odmítly schvalovat normu již ve čtvrtek 16. dubna a požadovaly osobní účast premiéra Babiše. Ministryně financí Schillerová se do horní komory dostavila objasnit důvody pro zkrácené jednání; místopředseda ODS Martin Červíček namítal, že stávající cenové regulace ministerstva financí jsou plně funkční. Návrh Jany Mračkové Vildumetzové na okamžité zařazení zákona na probíhající schůzi byl odmítnut.

Senát schválil novelu zákona o pozemních komunikacích zavádějící 24hodinovou dálniční známku

Na 23. schůzi dne 15. dubna 2026 Senát schválil senátní návrh novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, podle níž by jednodenní elektronická dálniční známka nově platila celých 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci téhož kalendářního dne. Navrhovatelem je skupina senátorů v čele s Martinem Bednářem (ANO), garančním výborem byl hospodářský výbor vedený Miroslavem Plevným. Novela si vyžádá úpravu systému kontroly platnosti známek provozovaného Státním fondem dopravní infrastruktury, vůči kterému bylo ministerstvo dopravy v minulosti z technických důvodů zdrženlivé. Senátní tisk nyní zamíří standardním zákonodárným procesem k posouzení vládou a k projednání v Poslanecké sněmovně.

Vláda schválila desátou zprávu o realizaci Národního plánu obnovy

Na jednání 13. dubna 2026 vláda schválila pod bodem 14 materiál čj. 253/26 – desátou zprávu o realizaci Národního plánu obnovy, kterou předkládá 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu. Česká republika obdržela od Evropské komise do konce roku 2025 zhruba 6,1 mld. eur (cca 153,7 mld. Kč) z celkové alokace 8,7 mld. eur, což odpovídá 71 % zasmluvněné alokace v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. V roce 2026 má být vyplaceno dalších schválených 614 mil. eur a budou podány dvě závěrečné žádosti o platbu, přičemž všechny milníky a cíle musí být splněny nejpozději do 31. srpna 2026. Vláda současně přijala Zprávu o rizicích a opatřeních implementace fondů EU k 31. 12. 2025 (čj. 228/26).

Reklama

Skončení pracovního poměru (online - živé vysílání) - 9.9.2026

9.9.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Vláda schválila novelu zákona o cestovních dokladech a občanských průkazech

Vláda dne 13. dubna 2026 schválila pod bodem 1 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, a zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech (čj. 166/26), předkládaný ministrem vnitra. Novela umožní českým zastupitelským úřadům v zahraničí vydávat občanské a cestovní doklady přímo, nikoli pouze přijímat žádosti, a navazuje na digitalizační legislativu z let 2021 a 2025. Úprava rovněž transponuje požadavky EU v oblasti biometrických údajů a elektronických identifikačních prostředků, s navrhovanou účinností od roku 2027. Předloha má dopad i do oblasti ochrany osobních údajů, neboť mění rámec dozoru vykonávaného Úřadem pro ochranu osobních údajů nad zpracováním biometrických dat.

Vláda přijala nesouhlasné stanovisko k poslaneckému návrhu novely nominačního zákona

Vláda na jednání 13. dubna 2026 schválila pod čj. 202/26 nesouhlasné stanovisko k návrhu poslance Víta Rakušana na novelu zákona č. 353/2019 Sb., o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (tzv. nominační zákon), vedenému jako sněmovní tisk 138. Stanovisko předkládal ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády; kabinet odmítl rozšíření působnosti zákona a úpravu pravomocí Výboru pro personální nominace, které navrhoval bývalý vicepremiér a předseda hnutí STAN. Poslanecký návrh bude dále projednávat garanční ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny s tímto nesouhlasným stanoviskem vlády. Spor se týká míry depolitizace obsazování orgánů státních podniků, která byla jedním z pilířů předchozí vlády Petra Fialy.

Ústavní soud zveřejnil nález akcentující subsidiaritu trestní represe

Ústavní soud dne 14. dubna 2026 zveřejnil v databázi NALUS nález sp. zn. IV. ÚS 455/26 (soudce zpravodaj Zdeněk Kühn), vyhlášený 31. března 2026, v němž čtvrtý senát zdůraznil, že ústavní princip subsidiarity trestní represe včetně posouzení společenské škodlivosti je nezbytným předpokladem pro vznik trestní odpovědnosti. Věc se týkala stěžovatele zadrženého v pražské prodejně konopných produktů po incidentu s natáčející návštěvnicí, přičemž obecné soudy neposoudily bagatelní povahu skutku optikou ultima ratio trestního práva. Nález posiluje standard ústavního přezkumu trestních věcí s nízkou společenskou škodlivostí a závazně váže obecné soudy k proporcionální úvaze před nasazením prostředků trestního práva. Rozhodnutí navazuje na konstantní judikaturu Ústavního soudu k čl. 39 Listiny základních práv a svobod a principu nullum crimen sine periculo sociali.

ÚOHS povolil ve zjednodušeném řízení spojení AMISTA consulting a J&T Digital Shield SICAV

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. dubna 2026 ve zjednodušeném řízení povolil spojení soutěžitelů, při němž společnost AMISTA consulting, s.r.o., získává výlučnou kontrolu nad fondem kvalifikovaných investorů J&T Digital Shield SICAV, a.s., přičemž správní rozhodnutí nabylo právní moci. Transakce směřuje do segmentu specializovaných fondů se zaměřením na digitální aktiva a zjednodušený režim posouzení reflektuje minimální horizontální i vertikální soutěžní dopady spojení. Povolení dále konsoliduje postavení skupiny AMISTA v segmentu investiční administrace a depozitářských služeb v ČR. Rozhodnutí je dalším dokladem rostoucí aktivity českého trhu kolektivního investování do kryptoaktiv po implementaci nařízení MiCA.

V Praze zasedal workshop Mezinárodní soutěžní sítě ICN se 140 odborníky ze 47 zemí

ÚOHS dne 15. dubna 2026 zahájil v Praze workshop Mezinárodní soutěžní sítě (ICN), celosvětového fóra pro spolupráci soutěžních úřadů, jehož se účastní přes 140 odborníků ze 47 států. Jde o největší mezinárodní soutěžní událost, kterou český Úřad v posledních letech hostí, a její program je zaměřen na implementaci metodik pro vyšetřování kartelů, výměnu zkušeností v oblasti zneužití dominantního postavení a koordinaci správního rozhodování v přeshraničních kauzách. Akce časově zapadá do finalizace legislativních příprav novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ZOHS 2026). Závěry workshopu budou relevantní pro nastavení detekčních nástrojů a leniency programu v připravované české úpravě.

Náměstek ministra spravedlnosti Koudelka kritizuje postup Vrchního soudu v kauze Čapí hnízdo

Portál Česká justice dne 14. dubna 2026 zveřejnil rozhovor s náměstkem ministra spravedlnosti Zdeňkem Koudelkou, který veřejně kritizoval opakovaný postup Vrchního soudu v Praze, jenž podle něj v kauze Čapí hnízdo fakticky zavazuje nalézací Městský soud v Praze k uznání viny obžalovaných Andreje Babiše a Jany Nagyové. Koudelka argumentuje tím, že pouze nalézací soud může uznat obžalovaného vinným a odvolací instance si nemůže odsouzení vynucovat bez rizika porušení zásady dvojinstančnosti trestního řízení. Kauza od roku 2015 prošla dvěma zprošťujícími rozsudky Městského soudu v Praze, které odvolací senát Vrchního soudu opakovaně zrušil. Vyjádření otevírá diskusi o hranicích pravomocí odvolacích soudů podle § 258 a § 259 trestního řádu a o dopadu politických vyjádření na vnímání nezávislosti justice.

Policie uzavřela prověřování, Česká advokátní komora v kauze advokátky Sukové nepochybila

Policie ČR dne 15. dubna 2026 uzavřela prověřování role České advokátní komory v případu zpronevěry finančních prostředků klientů advokátkou Hanou Sukovou a podle závěrů nebylo v dohledové činnosti Komory zjištěno pochybení. Kauza byla jedním ze spouštěčů reformy správy advokátních úschov a vzniku Garančního fondu ČAK, který nabyl účinnosti k 1. dubnu 2026. Výsledek prověřování posiluje pozici Komory v pokračující debatě o rozsahu jejích dohledových pravomocí vůči advokátním úschovám. Otevřenou zůstává otázka občanskoprávní odpovědnosti Komory vůči poškozeným klientům, která bude předmětem samostatných civilních sporů.

Představenstvo ČAK projednalo nový Garanční fond a rozpočet na rok 2027

Představenstvo České advokátní komory zasedalo ve dnech 14. a 15. dubna 2026 a projednávalo mimo jiné valorizaci příspěvků na činnost Komory a přípravu návrhu rozpočtu na rok 2027. Dále se zabývalo postupem fungování nové verze Elektronické knihy úschov a plateb do Garančního fondu ČAK spuštěného k 1. dubnu 2026, který představuje zásadní změnu v režimu ručení za advokátní úschovy. Na programu byly rovněž legislativní aktivity Komory a její stanoviska k připravovaným novelám stavovských předpisů. Zasedání navázalo na dlouhodobou diskusi o digitalizaci advokacie a posílení ochrany klientských prostředků.

V Brně složilo advokátní slib 28 nových advokátek a advokátů

V pátek 10. dubna 2026 složilo v Křišťálovém sále Staré radnice v Brně slib podle § 5 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, 28 nových advokátek a advokátů; ceremoniál vedl místopředseda ČAK Ondřej Trubač a zpráva byla publikována 13. dubna 2026. Vedle tradičního pražského místa konání se slavnostní sliby pravidelně konají i v Brně při naplnění minimální kapacity uchazečů. Akce dokládá pokračující personální růst české advokacie a rostoucí význam moravské metropole jako regionálního centra advokátního stavu. Nově zapsaní advokáti byli zároveň poučeni o aktuálních stavovských předpisech, zejména o účinnosti Garančního fondu ČAK od 1. dubna 2026.

SDEU upřesnil rozsah autorskoprávní výjimky pro pastiš u hudebního samplingu

Soudní dvůr EU dne 15. dubna 2026 vyhlásil rozsudek ve věci C-590/23 Pelham, v němž v dlouhotrvajícím sporu o převzetí hudebního vzorku ze skladby německé skupiny Kraftwerk vymezil rozsah autorskoprávní výjimky pro „pastiš“ podle směrnice 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Soud konstatoval, že výjimka umožňuje užití chráněných prvků díla bez souhlasu nositelů práv, pokud je zachována přiměřená rovnováha mezi autorskoprávní ochranou a svobodou umění. Rozhodnutí má přímý interpretační dopad na českou rozhodovací praxi při aplikaci § 38g autorského zákona a na tvorbu odvozených hudebních děl. Pro české obecné soudy představuje závazný výkladový rámec pro posuzování žalob nositelů autorských práv vůči producentům a interpretům.

SDEU k opatřením proti zneužívání řetězení smluv na dobu určitou

Soudní dvůr EU dne 14. dubna 2026 vyhlásil rozsudek ve věci C-418/24 Obadal týkající se opatření proti zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou ve smyslu rámcové dohody tvořící přílohu směrnice Rady 1999/70/ES. Přestože šlo o předběžnou otázku španělského soudu, výklad rámcové dohody je přímo relevantní pro celou EU a má interpretační dopad na českou transpoziční úpravu obsaženou v § 39 zákoníku práce. Rozsudek potvrzuje požadavek, aby členské státy zajistily účinné sankce za zneužívání řetězení pracovních poměrů, které zabrání obcházení zákonné ochrany zaměstnanců. Pro českou praxi rozhodnutí zpřesňuje kritéria posuzování objektivních důvodů pro opakované uzavírání smluv na dobu určitou.

Evropská komise zahájila urgentní konzultaci k dočasnému krizovému rámci veřejné podpory

Evropská komise ve dnech kolem 14. dubna 2026 zahájila urgentní konzultaci s členskými státy k návrhu dočasného krizového rámce veřejné podpory reagujícího na hospodářské dopady krize na Blízkém východě, o čemž informoval ÚOHS ve své roli koordinačního orgánu pro oblast veřejné podpory. Návrh míří na sektory nejvíce vystavené růstu nákladů – zemědělství, rybářství a energeticky náročný průmysl. Konzultace má krátkou lhůtu a navrhovaný rámec má umožnit členským státům rychlejší schvalování vyrovnávacích plateb a likviditních nástrojů v režimu slučitelnosti s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU. Pro české poskytovatele a příjemce veřejné podpory jde o zásadní regulatorní signál pro plánování podpůrných opatření v nadcházejících měsících.

Zmírnění směrnic CSDDD a CSRD má dopad na český průmysl

Orgány EU finalizovaly v dubnu 2026 zásadní zmírnění směrnic CSDDD (o náležité péči v oblasti udržitelnosti) a CSRD (o podávání zpráv o udržitelnosti) po intenzivním tlaku americké administrativy a nadnárodních korporací. Působnost CSDDD se zužuje pouze na společnosti s více než 5 000 zaměstnanci a obratem přes 1,5 miliardy eur, ruší se harmonizovaný režim občanskoprávní odpovědnosti a maximální sankce klesají z pěti na tři procenta celosvětového obratu. Účinnost hlavních povinností byla odložena až na červenec 2029, což podstatně mění transpoziční kalendář pro český zákon o náležité péči v hodnotových řetězcích, jehož návrh připravuje Ministerstvo spravedlnosti. Změna vyvolala rozpolcenou reakci českých průmyslových svazů – mezi úlevou z regulační zátěže a obavou z právní nejistoty u již rozběhnutých compliance programů.