správní právo

Přelomový rozsudek ESD Finn Frogne A/S a podstatná změna závazku

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…

Pohled na rozhodovací činnost ÚOHS k otázce prokazování kvalifikace prostřednictvím členů holdingu

Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…

Zveřejňování ceny, obchodní tajemství a obcházení zákona o registru smluv

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?

K zásadě přiměřenosti při postupu zadavatele v zadávacím řízení

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…

Nové přestupkové zákony (aneb co nás čeká a nemine v okurkové sezóně)

Počátkem letošního léta dozná správní právo trestní podstatných změn, které se plánovaly několik let.

„Zpoplatněný“ podnět versus zásada oficiality

Cílem tohoto článku je se v krátkosti zamyslet nad smyslem a účelem zpoplatnění podnětu k zahájení správního řízení z moci úředním, který byl do právní úpravy veřejných zakázek vtělen zákonem o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále také jen „Zákon“).

Správní právo pod mikroskopem aneb K otázce (ne)vázanosti orgánu obce právním názorem soudu

Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Ve správním soudnictví platí, že je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro…

Soukromoprávní vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva: Zpřístupnění důkazů

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva je v České republice stále relativně neznámý pojem. Tento, v některých západních jurisdikcích již poměrně zažitý mechanismus, se nyní u nás dostává na pořad dne především díky blížícímu se projednávání návrhu zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („Návrh“). Návrh především implementuje…

Správní žaloba k ochraně veřejného zájmu

Okruh subjektů oprávněných k podání správní žaloby je uveden v § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „soudní řád správní“ nebo „SŘS“). Soudní řád správní ovšem umožňuje podat také správní žaloby actio popularis, tedy žaloby ve veřejném zájmu. Tuto možnost poskytuje (i) správnímu orgánu, o kterém tak stanoví zákon; (ii)…

Platnost smlouvy s obcí aneb co vše může sjednat starosta

Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.

K otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny z pohledu zadavatele

V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…

Ještě jednou k přezkumu opatření obecné povahy, tentokrát správními orgány

Opatření obecné povahy je sice v českém právním řádu (nikoli právní teorii) poměrně novým institutem, judikatura Nejvyššího správního soudu zabývající se výkladem a aplikací jeho úpravy však nepochybně patří mezi nejzajímavější. Vzhledem k rozsahu využití opatření obecné povahy, jímž je vydáván mimo jiné územní plán obce nebo místní úprava provozu…

Když obec narušuje hospodářskou soutěž

Omezila obec provozování tzv. „zahrádek“ vaší restaurace, ovšem pro ulici, kde sídlí váš největší konkurent, byla udělena výjimka? Zakázala obec provozování loterií na celém svém území kromě jedné adresy vašeho konkurenta vybrané bez jakéhokoli logického klíče? Pokud ano, mohla právě vaše obec svým jednáním narušit hospodářskou…

Profilování ve světle nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)

Dlouho připravované a dnes již platné Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“)[1] známé také po zkratkou GDPR[2] nabude účinnosti dne 25. května 2018. Jednou z řady novinek, které nařízení přináší je i speciální úprava institutu profilování, která se s největší pravděpodobností významně dotkne celé řady správců osobních…

Uplatňování přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení a jejich přezkum

Soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení je proces vymáhání pohledávek za dlužníkem z pozice jednotkového věřitele (s výjimkou, kdy např. do exekuce může jiný věřitel podat přihlášku; stranou pak zůstává otázka, jaké je pak uspokojení i tohoto dalšího věřitele). Naproti tomu insolvenčnímu řízení se říká hromadná exekuce. Jednou ze základních…

Prokazování tzv. skutečného majitele ve veřejných zakázkách

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…

Potřeba oportunity v trestním řízení proti právnickým osobám

Dne 9. listopadu 2016 byl na tomto serveru publikován článek s názvem „Proč nejsou stíhány územní samosprávné celky“. V nadpisu tohoto článku chyběl otazník. Jeho autor totiž předpokládal nalezení odpovědi v tom, že jejich trestní postih je - i přes splnění všech formálních podmínek podle zákona č. 418/2011 Sb. - ve své podstatě zcela…

Implicitní volba doručovací adresy ve správním řízení

Volbu doručovací adresy lze ve správním řízení provést i podpisem protokolu, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 40/2016, ze dne 30. 3. 2016. Přestože je žádost o doručování na zvolenou doručovací adresu podáním, volbu adresy pro doručování lze provést implicitně, např. tak, že účastník podepíše protokol, v němž je…

Kdy je nově prostý elektronický podpis rovnocenný s podpisem vlastnoručním?

Letos na podzim nabyl účinnosti nový zákon upravující elektronické podpisy. Zákon kromě jiných změn přináší i podstatné uvolnění požadavků kladených na elektronické podepisování dokumentů v soukromoprávních vztazích. Nový zákon totiž umožňuje použít pro právní jednání soukromých osob vůči sobě navzájem jakoukoliv formu elektronického podpisu, tedy…

Kácení dřevin v okolí železniční dráhy po novele zákona o dráhách účinné ke dni 1. 4. 2017

Pozornost odborné a laické veřejnosti již před delší dobou zaujaly spory o to, kdo má povolovat kácení dřevin v okolí železničních tratí. Střetávaly se zde totiž různé právem chráněné zájmy a rovněž působnost různých správních úřadů. Tato problematika je dodnes poměrně živá a to dokonce natolik, že se zákonodárce rozhodl vyřešit případné problémy…