správní právo

Zajišťovací příkaz a pravděpodobnost budoucího stanovení daně

Finanční správa se při vydávání zajišťovacích příkazů a zejména při jejich následném přezkumu s oblibou odkazuje na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“), č.j. 10 Afs 18/2015-48, ze dne 11. června 2015. V tomto rozhodnutí bylo uvedeno, že „při vydávání zajišťovacího příkazu nebude namístě obšírně prokazovat…

Neúčinnost lze vyslovit i při doručení písemnosti od soudu nikoliv fikcí, ačkoliv adresát stvrdil doručení písemnosti do vlastních rukou

I v případě, že soudní písemnost byla adresátu doručena přímo do vlastních rukou, není vyloučeno, vyložil Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 20 Cdo 2290/2018, ze dne 1. 8. 2018, že soud k návrhu adresáta rozhodne o neúčinnosti doručení této písemnosti, jestliže se adresát s písemností nemohl z omluvitelného důvodu…

Mohou obce a města legitimně vynucovat splnění povinnosti uložené rozhodnutími, které lze vykonat formou správní nebo daňové exekuce, exekucí, kterou provádí na základě pověření a nařízení exekučního soudu soudní exekutor podle exekučního řádu?

1. Mám za to, že snad každý řidič se někdy a v nějaké obci setkal se strážníky obecní nebo městské policie, kteří měřili rychlost vozidel [§ 79a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)]. Mnozí řidiči tak byli takříkajíc přistiženi při činu a byla jim za překročení…

Právní postavení osoby zúčastněné na řízení dle soudního řádu správního

Vedle účastníků řízení před správním orgánem mohou být (a v praxi také bývají) dotčeny na svých právech i další osoby, často s protichůdnými zájmy, a to jak vydáním, tak nevydáním či zrušením správního rozhodnutí. Ve snaze poskytnout těmto dalším osobám možnost svá práva uplatňovat a své zájmy hájit před správním soudem zakotvuje ust. § 34 zákona…

Velká novela stavebního zákona v praxi

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti velká novela zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Přestože byl od doby účinnosti stavební zákon do dnešního dne novelizován již třiadvacetkrát, tato novela vzbudila po letech velkou pozornost, neboť zavádí mnoho zásadních změn.

Účast na daňovém podvodu musí prokázat správce daně

Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém rozsudku zabýval případem, kdy správce daně odmítl přiznat daňovému subjektu z přijatých zdanitelných plnění nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Správce daně tvrdil, že daňový subjekt věděl nebo vědět měl, že se účastní řetězce transakcí, které jsou zatíženy podvodem na dani z přidané…

Neurčité právní pojmy a správní uvážení v návrhu novely implementující směrnici o zbraních

Návrh implementace směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní ("zákazová směrnice") byl po několika měsících odkladů schválen na pořad jednání Poslanecké sněmovny, jen aby z něj byl opět stažen. Tisk č. 92 je kontroverzní zejména s ohledem na přeřazení řady zbraní, jejichž držení nyní podléhá vydání nárokového povolení, do…

Stavební a dopravně technický stav vs. závada ve sjízdnosti na cyklistické stezce

Jasnou definici ,,pojmu cyklostezka“ v naší současné zákonné úpravě nenalezneme. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen ,,ZPPK“), užívá v souvislosti s jízdou na kole pojem ,,stezka pro cyklisty“. Z dikce zákona lze však dovodit, že se stezkou pro cyklisty rozumí druh pozemní komunikace, který je vyhrazen pro jízdu na…

Změny v odpovědnosti silničního dopravce se blíží

Odbornou veřejností v oblasti silniční nákladní dopravy v současnosti rezonuje jedno zásadní téma a tím je novela č. 304/2017 Sb., která vnáší do zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále jen „ZSD“) nové ustanovení § 9a. Nenápadný paragraf má však pro dopravce i odesílatele (ale i zasílatele, pojišťovny a další subjekty) podstatný význam –…

Transparentnost územní samosprávy a poskytování záznamu z jednání zastupitelstva obce

Jedním z evergreenů českého správního práva je poskytování informací ze strany obce[1], nadále se zde vyskytuje nejeden právní otazník. Nedávno jsem se setkal s dotazem, zda i nyní musí obce poskytovat zvukové nahrávky ze zasedání jejich zastupitelstva. Tazatel vyslovil polemický dotaz, že jsou mu známa dřívější převažující stanoviska, že se to…

Zákaz zrušení, zániku a přeměny právnické osoby v přestupkovém řízení: problematické body nové právní úpravy

V červenci minulého roku nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen PřestZ), který přinesl dlouho očekávanou (re)kodifikaci obecné části přestupkového práva. Jednou z podstatných změn je vtažení právní úpravy přestupků právnických osob (dříve správní delikty právnických osob) do nového přestupkového…

Důkazní prostředky při daňové kontrole u přijaté služby

Pokud Vám poskytují dodavatelé služby, kde si nejste zcela jisti jejich skutečnou podstatou či přínosem pro vaši firmu, může nastat problém. Správci daně nemusí stačit jako důkazní prostředek pouhé doložení daňového dokladu k takovéto službě, finanční úřady v současnosti mnohdy požaduje mnohem více.

Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?

V posledních letech došlo k vydání několika rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkajících se problematiky uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, jež měla snahu „dotvořit“ nepříliš kvalitní legislativní úpravu obsaženou především v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění (dále jako…

Nápravné opatření „zrušení rozhodnutí o námitkách“ a první zkušenosti s jeho výkladem v rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) v ust. § 263 odst. 5 zakotvil nový druh nápravného opatření, který předchozí právní úprava neznala. Podle uvedeného ustanovení platí, je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro…

K výši škody způsobené na vozidle v důsledku dopravní nehody

Dne 31.7.2018 byl zveřejněn rozsudek ze dne 11.10.2017, sp.zn 25 Cdo 2782/2017 Nejvyššího soudu České republiky, v jehož rámci se vyjádřil k rozsahu náhrady škody hrazené poškozenému v souvislosti s dopravní nehodou.

Konec apostil u veřejných listin o osobním stavu aneb soumrak apostilování v EU?

Uznávání veřejných listin vydaných orgány jednoho státu ve státu druhém je dlouhodobý právní problém. Velké množství „papírování“ má za následek jednak průtahy v soudních řízeních, zvýšení finančních nákladů nebo i časové prodlevy spojené s opatřováním si razítek či úředního překladu. Evropská unie se již od roku 2010 intenzivně zabývá…

Zástavní právo k nemovité věci: dohoda o braní plodů a užitků

Zástavní právo prošlo po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v určitých oblastech citelnými změnami. V rámci tohoto článku pojednáváme o zákazu braní plodů a užitku nemovité věci před splatností dluhu, který zde v minulosti za účinnosti zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, nebyl.

Obrana proti krácení dotace: nikoliv každé porušení příslušné povinnosti je zároveň neoprávněné použití prostředků a jako takové musí být vráceno zpět do veřejného rozpočtu

Ve své praxi se často setkávám s případy, kdy orgány finanční správy vydají platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně a to často i pro zcela malicherná či nedůležitá porušení dotačních pravidel, které zjevně nemají žádný vliv a žádnou vazbu na účel a cíle poskytnuté dotace, popřípadě na správnost použití finančních prostředků státu. V…

Propadnutí prekluzivní lhůty k podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zákoníku práce) lze prominout za podmínek pro promlčení

Nejvyšší soud zaujal velmi významné a dosavadní přístup radikálně měnící stanovisko k otázce začátku běhu a konci prekluzivních lhůt podle zákoníku práce od 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, explicitně pak ke lhůtě pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru ve smyslu ust. § 72 zákoníku…

Soudní přezkum platnosti odvolání člena správní rady nadačního fondu

V usnesení sp. zn. 7 Cmo 507/2016, ze dne 17. 7. 2018 se Vrchní soud v Praze zabýval tím, zda lze soudně přezkoumávat platnost rozhodnutí vnitřního orgánu nadačního fondu, tedy zda může soud rozhodovat o vyslovení – určení neplatnosti usnesení orgánu nadačního fondu. Konkrétně vyslovit neplatnost rozhodnutí správní rady nadačního fondu. To vše v…