správní právo

Vyvlastnění věcného břemene dle zákona o elektronických komunikacích

Tento článek má za cíl v krátkosti přiblížit možnost vyvlastnění věcného břemene v případě nutnosti zajištění veřejné komunikační sítě, tedy jednu z možností, kdy může dojít k omezení vlastnického práva ve prospěch veřejného zájmu.

Urychlené řízení (tzv. Expedited procedure) před Rozhodčím soudem při Hospodářské a Agrární komoře ČR

Řád Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR (dále jen „Řád“) umožňuje stranám využít urychlený režim projednání věci. Tato varianta vedení sporu není v řízení před rozhodčími institucemi (zejména těmi zahraničními) neznámá, nicméně v tuzemském prostředí není stále příliš rozšířena. Pravděpodobně i z tohoto důvodu urychlené…

Dokazování negativních skutečností

I negativní skutečnosti se dokazují. Byť se na tomto jednoduchém tvrzení shoduje odborná veřejnost již několik desítek let, stále zůstává značná část právnické obce v přesvědčení o správnosti poučky, že negativní tvrzení se neprokazují. Tzv. negativní teorie důkazní je přitom dávno překonána.

Kdo bude moci podat hromadnou žalobu?

V předchozím článku jsme Vás upozornili na blížící se nástup hromadných žalob do českého právního řádu, nyní si stručně vymezíme, kdo konkrétně bude k podání hromadné žaloby aktivně legitimován.

Postavení starosty obce

V laické veřejnosti je často malé povědomí o tom, co vlastně starosta ze svého titulu může a nemůže vykonávat. Můžeme se setkat s názorem, že má starosta absolutní moc. Zákonná úprava však hovoří rozdílně, a přestože se na první pohled může zdát, že starostovi přisuzuje mnohé pravomoci, nemusí tomu tak být.

Mimořádná odměna řediteli příspěvkové organizace – může ji starosta zablokovat?

V praxi se možno setkat s „otazníkem“, zda může starosta obce svou nečinností „zablokovat“ odměnu řediteli příspěvkové organizace, kterou zmíněnému řediteli předtím schválila rada obce za splnění mimořádných pracovních úkolů v souladu se zákoníkem práce? Dodejme, že zmíněná situace nastává zpravidla v případě, že starosta byl na radě obce v této…

Zajištění důkazu před zahájením civilního řízení

Povinnost tvrzení a důkazní, resp. břemeno tvrzení a důkazní,[1] jsou jedny ze základních institutů civilního procesu, úzce související se zásadou projednací.[2] Podle té je povinností účastníků řízení označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Ti také nesou odpovědnost (za neúspěch v řízení) v případě, že své povinnosti nedostojí. Připomeňme, že…

Nástup hromadných žalob do českého právního řádu

V březnu letošního roku uveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti ČR návrh zákona o hromadných žalobách, a to již tedy v jeho paragrafovém znění. Tento nový institut hromadných žalob přináší do českého práva dle mnohých odborníků malou revoluci, neboť se jedná o procesní institut využívaný spíše v podmínkách angloamerického právního systému než v…

Mohou obce a města legitimně vynucovat splnění povinnosti uložené rozhodnutími, které lze vykonat formou správní nebo daňové exekuce, exekucí, kterou provádí na základě pověření a nařízení exekučního soudu soudní exekutor podle exekučního řádu?

… Aneb jak to dopadlo v řízení před soudy …

Jak Nejvyšší správní soud rozšířil možnosti argumentace při napadení územního plánu či jiného opatření obecné povahy

Jedním z důvodů pro zrušení územního plánu, resp. jakéhokoli opatření obecné povahy či jeho části, je jeho rozpor se zákonem. Soudní řád správní tento důvod nijak podrobněji nerozvíjí, ani jej neomezuje jen na rozpor s některým zákonem nebo zákony z určité právní oblasti. To ovšem neznamená, že ke zrušení územního plánu povede jakákoli…

Rozhodčí nález má povahu veřejné listiny

V poměrně nedávném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 ICdo 72/2016, zaujal Nejvyšší soud názor, že rozhodčí nález je listinou, která je způsobilá doložit v insolvenčním řízení vykonatelnost pohledávky věřitele. Dal za pravdu názorovému proudu, který jsem před lety reprezentoval a…

Kdy nastává konec lhůty k úhradě soudního poplatku?

Na první pohled se může tato otázka jevit jako nevýznamná. Nelze ovšem přehlížet, že v praxi se pravidelně stává, že je žaloba podávána poslední den promlčecí lhůty, žalovaný se poslední den lhůty určené kvalifikovanou výzvou vyjadřuje k věci samé, poslední den lhůty je podáváno odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí atd. Zkrátka každý se téměř…

Odpovědnost obce za škodu způsobenou stavebníkovi v případě odvolání souhlasu k umístění stavebního záměru na pozemku obce podle § 184a stavebního zákona

Předmětem tohoto článku je (jak již napovídá jeho název) posouzení právní otázky, zdali lze obec shledat odpovědnou za škodu v případě, že obec stavebníkovi odvolá (dříve udělený) souhlas k umístění stavebního záměru na pozemku obce podle § 184a stavebního zákona (dále jen „SZ“). Jeho závěry je však možné uplatnit mutatis mutandis i v případech…

Konec dynamického biometrického podpisu v ČR?

Používání dynamického biometrického podpisu („DBP“) namísto tradičního podpisu na papír je v České republice stále populárnější. Tento způsob podepisování využívají např. finanční instituce či telefonní operátoři. Důvodem je zejména urychlení smluvních procesů, úspora nákladů a především vyšší úroveň autenticity dokumentů podepsaných…

Funkční infrastruktura na prvním místě

Na jaře proběhla anketa Zákon roku, vyhlašovaná každoročně poradenskou společností Deloitte. Novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací letos vyhrála s naprostým přehledem.

Lze po právu odmítnout dovolání po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty? A lze po právu odmítnout dovolání odkazem na jiné odmítavé usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž měla být již vyřešena dovolatelem předložená právní otázka?

Snad každý advokát, který za svého klienta podával dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, se již někdy setkal s jeho odmítnutím pro nepřípustnost, a to po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty, mnohdy pak s odůvodněním formou odkazu na jiné odmítavé usnesení dovolacího soudu, kterým již měla být vyřešena právní otázka, kterou nyní neúspěšný dovolatel k…

Přípustnost nezákonně získaných důkazů v civilním řízení okem Nejvyššího a Ústavního soudu

Soudní síň. Protistrana má evidentně navrch. Soud souhlasně přikyvuje. Situace se jeví beznadějně. Nahrávka, která může zachránit situaci a zvrátit soudní spor ve prospěch klienta nás pálí ve dlani. Tento klíčový důkaz byl ovšem pořízen bez souhlasu osoby, která je na nahrávce zachycena. Je opravdu všechno ztraceno?

Určení nadřízeného orgánu magistrátu vykonávajícího dozor nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti

V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní…

Změna závěti formou škrtů a vpisků provedená přímo v textu původní závěti

Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také…

Nový zákon o zpracování osobních údajů

Dlouho očekávaný zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále pouze jako „Adaptační zákon“) upřesňující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále pouze jako „Nařízení GDPR“) vešel ke dni 24. 4. 2019 vyhlášením ve sbírce zákonů v účinnost. Vejitím Adaptačního zákona v účinnost bylo do českého právního řádu zakotveno několik desítek…