správní právo

Když Vám pravá retroaktivita vstoupí do života aneb aplikace § 59a zákona o vodách v praxi

Ustanovení § 59a, jenž zní: „Vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.“, bylo vloženo do zákona o vodách novelou provedenou zákonem č. 303/2013 Sb., která nabyla účinnosti (jak známo) dne 1. 1. 2014. Podle přechodného ustanovení čl. LV. platí, že: „Nedojde-li mezi…

Změna posuzování včasnosti zaplacení soudního poplatku a zastavení řízení

Zákon č. 296/2017 Sb. přinesl s účinností od 30. září 2017 zpřísnění posuzování včasnosti zaplacení soudního poplatku a podmínek pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Kdy je zaplacen poplatek včas?

Nový pohled na poskytování informací podle z. č. 106/1999 Sb.

Tentokrát představuji zcela čerstvý nález Ústavního soudu, kterým mi kolegové ze IV. Senátu udělali radost. A myslím, že nejen mě.

Nenechme se strašit souhlasy

K tomuto příspěvku nás podnítila dosavadní zkušenost při implementaci pravidel GDPR[1] (dále jen „obecné nařízení“) a očekávání našich klientů od nové právní úpravy. Smyslem tohoto článku není detailní rozbor problematiky souhlasu, ale jen upozornit, že správce by se měl nejprve zamyslet, než se do obstarávání souhlasů…

Správní právo: Komise rady městské části – k jednomu praktickému otazníku

Nedávno jsem se setkal s praktickou otázkou, zda může zastupitel městské části (dále též MČ) statutárního města (i třeba zastupitel opoziční a tzv. neuvolněný) dávat náměty do komise rady MČ, ve které není osobně členem?

Stavební zákon 2018: Napadání územních plánů

Rozsáhlá novela stavebního zákona a souvisejících předpisů účinná od 1. ledna 2018 se dotkne m.j. také podmínek pro napadání územních plánů obcí jako jedné z cest pro prosazení jejich změny. Základními změnami jsou především zkrácení obecné lhůty pro napadení opatření obecné povahy a dále zavedení institutu zkráceného postupu při pořizování změny…

Nutnost komunikační potřeby jako záchranné lano vlastníka veřejně přístupné účelové komunikace

Ochrana vlastnického práva jako jeden ze základních atributů moderního právního státu a proti němu stojící zájem na veřejném užívání účelových komunikací. Právě s tímto problémem se v praxi potýkají nejen silniční správní úřady, ale i orgány soudní soustavy, jelikož se jedná o problematiku stojící na pomezí práva veřejného a soukromého a…

Novela stavebního zákona: závazné stanovisko orgánu územního plánování

Dne 31. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů uveřejněn zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

GDPR pro obce. Způsoby jak jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO)

Účinnost GDPR[1] se blíží a čím dál víc subjektů se začíná na nová pravidla v oblasti ochrany osobních údajů připravovat. Výjimkou nejsou ani města a obce, na které má nařízení významný dopad. Na rozdíl od soukromých subjektů mají města a obce povinnost za všech okolností jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů (dále „DPO“ nebo…

Uveřejňování ceny u smluv o úvěru uzavíraných státními fondy podle zákona o registru smluv

Stání fondy, jako právnické osoby zřizované zvláštními zákony pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými, poskytují fyzickým a právnickým osobám různé formy podpory, mimo jiné, také prostřednictvím účelově vázaného úvěru. V této souvislosti uzavírají státní fondy s příjemci úvěru úvěrové smlouvy…

Stavební zákon 2018: Koordinované řízení

Novela stavebního zákona, která nabývá účinnosti 1. ledna 2018, s sebou přináší řadu novinek, jejichž záměrem je zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Jednou z nich je zavedení tzv. koordinovaného povolovacího řízení, které v některých případech sloučí územní a stavební řízení, případně i řízení o posuzování vlivů na životní prostředí…

Výzva k vrácení dotačních prostředků jakožto možný nezákonný zásah správního orgánu

Dle § 14f odst. 3 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRP“) platí, že poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace, v přímé souvislosti s ní, porušil povinnost…

Novelizace přestupkového práva stručně a přehledně

Dne 1. července tohoto roku nabyly účinnosti dva podstatné zákony v oblasti přestupkového práva. Tím rozsáhlejším je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „Přestupkový zákon“), tím druhým pak zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Níže přehledně shrneme, k jakým zásadním změnám dochází a na co bychom…

Narovnání v řízení o přestupcích

Dohoda o narovnání, zavedená a upravená zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který je účinný od 1.7.2017, je tzv. odklonem od standardního ukončení přestupkového řízení, který v českém právním řádu nepochybně chyběl a to i s ohledem na trestní řízení, kde tento institut funguje již od roku 1995. Určitě se jedná o…

Podléhá po provedené novele smlouva banky a městské akciové společnosti povinnosti uveřejnění v registru smluv?

Novela zákona o registru smluv, která vyšla ve sbírce zákonů pod č. 249/2017 Sb. zavádí v § 3 písm. odst. 2 p) výjimku z povinnosti uveřejnění pro smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků.

K relevantnosti požadavku na placení soudního poplatku obcí

V reakci na článek Povinnost obce vymáhat pohledávky a možnost obce prominout dluh, či vzdát se svých práv[1] ze dne 4. 9. 2017 považuji za nutné poukázat na problematiku povinnosti obce platit soudní poplatky a to zejména v civilních sporech.

Nadužívání zajišťovacích příkazů finančními a celními úřady

Finanční úřady, celní úřady i další správci daně v některých případech vykonávají svoji pravomoc nad rámec přípustných mezí. Jejich zákonnou povinností je mj. šetřit práva daňových subjektů. Jeden z příkladů nezákonných situací nastává, když použijí zajišťovací příkazy („ZP“) příliš extenzivně, v rozporu se zákonnými podmínkami. Toto nadužívání se…

Změny smlouvy bez adekvátního protiplnění

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Vertikální spolupráce dle zákona o zadávání veřejných zakázek

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Kdo je to veřejná instituce II

Nedávno zde na portálu vyšel článek[1] o aktuálním nálezu Ústavního soudu[2], který potvrdil, že na společnost ČEZ, a.s. je nutné nahlížet ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím spíše jako na soukromou obchodní korporaci a nikoliv veřejnou instituci. Shodou okolností několik týdnů po tomto přelomovém rozhodnutí přichází Nejvyšší…