správní právo

Funkční infrastruktura na prvním místě

Na jaře proběhla anketa Zákon roku, vyhlašovaná každoročně poradenskou společností Deloitte. Novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací letos vyhrála s naprostým přehledem.

Lze po právu odmítnout dovolání po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty? A lze po právu odmítnout dovolání odkazem na jiné odmítavé usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž měla být již vyřešena dovolatelem předložená právní otázka?

Snad každý advokát, který za svého klienta podával dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, se již někdy setkal s jeho odmítnutím pro nepřípustnost, a to po uplynutí zákonné 6 měsíční lhůty, mnohdy pak s odůvodněním formou odkazu na jiné odmítavé usnesení dovolacího soudu, kterým již měla být vyřešena právní otázka, kterou nyní neúspěšný dovolatel k…

Přípustnost nezákonně získaných důkazů v civilním řízení okem Nejvyššího a Ústavního soudu

Soudní síň. Protistrana má evidentně navrch. Soud souhlasně přikyvuje. Situace se jeví beznadějně. Nahrávka, která může zachránit situaci a zvrátit soudní spor ve prospěch klienta nás pálí ve dlani. Tento klíčový důkaz byl ovšem pořízen bez souhlasu osoby, která je na nahrávce zachycena. Je opravdu všechno ztraceno?

Určení nadřízeného orgánu magistrátu vykonávajícího dozor nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti

V následujícím článku se budeme věnovat problematice dozoru magistrátu statutárních měst nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními učiněnými městskými obvody nebo městskými částmi v samostatné působnosti. Zejména ve vztahu k určení nadřízeného orgánu magistrátu se jedná o záležitost, která není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní…

Změna závěti formou škrtů a vpisků provedená přímo v textu původní závěti

Lze závěť změnit krom pořízení nové závěti, vedle které nemůže původní závěť obstát, také změnou – přepisováním textu původní závěti? Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 171/2018, ze dne 21. 1. 2019, otázku, zda změna závěti ohledně osob povolaných za dědice, provedená samotnou zůstavitelkou přímo v textu původní závěti, vyžaduje také…

Nový zákon o zpracování osobních údajů

Dlouho očekávaný zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále pouze jako „Adaptační zákon“) upřesňující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále pouze jako „Nařízení GDPR“) vešel ke dni 24. 4. 2019 vyhlášením ve sbírce zákonů v účinnost. Vejitím Adaptačního zákona v účinnost bylo do českého právního řádu zakotveno několik desítek…

Limity aplikace omezující podmínky stanovené v § 90 odst. 4 správního řádu

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů[1], ve svém § 90 odst. 4 stanoví, že správní orgán zruší správní rozhodnutí napadené odvoláním (nebo rozkladem) a správní řízení v téže zastaví, pokud shledá, že existují důvody, které odůvodňují zastavení správního řízení (srov. § 66 správního řádu, nebo důvody pro zastavení…

NSS sjednotil judikaturu ve věci odvodu za porušení dotačních pravidel

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Vztah mezi insolvenčním řízením a správním řízením soudním pohledem recentní judikatury

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.

Prodej firmy a vybrané požadavky kupujících při předání firmy aneb „earn-out“ mechanismus

Rozhodnout se pro prodej firmy je rozhodnutím, které je „na celý život“, a zpravidla již není cesty zpět. Jde o rozhodnutí majitelů firem pro případ, kdy se z rozličných důvodů nerozhodnou firmu předat, ale zvolí cestu prodeje své firmy. Jedním z motivů může být zpeněžení celoživotního úsilí. Přeneseně řečeno chtějí nést plody své práce a konečně…

Formální náležitosti zastoupení v daňovém řízení v kontextu rozsudku Nejvyššího správního soudu, čj. 4 Afs 353/2018-37, ze dne 18. února 2019

Tento článek pojednává o zastoupení daňového subjektu během daňového řízení ve světle aktuální judikatury. Zastoupení v daňovém řízení je upraveno v Dílu 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Nebudeme se zde zabývat ustanoveným zástupcem, ale zastoupením na základě vůle daňového subjektu…

Vývoj judikatury k poskytování informací o platu zaměstnanců veřejné správy aneb „tak kolik teda bere?“

V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…

Základní zásady daňového řízení

Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.

Nejvyšší soud k otázce odměny exekutora

Tento příspěvek se zabývá náhradou nákladů exekuce v rozsahu odměny a hotových výdajů v případě, že po zahájení exekuce bylo zahájeno insolvenční řízení, avšak soudní exekutor do této doby nevymohl na pohledávku žádné plnění.

Výhrada práva dovolat se neúčinnosti právního jednání

Základní otázkou, která vyvstane na mysli věřitele, když se dlužník začne zbavovat svého majetku je, jakým způsobem mu v tom může zabránit. Klasickým institutem občanského práva k tomu sloužícím byla odporovatelnost, jež byla nahrazena relativní neúčinností. Pro tu je však základní podmínkou časový aspekt – zákonem pevně stanovená lhůta a nově…

Územní plán z pohledu vlastníka nemovité věci, jeho možnosti obrany a věcný záměr stavebního zákona

Praxe ukazuje, že budoucí vlastníci nemovitých věcí (dále jen „nemovitost“) se před nabytím nemovitosti do svého vlastnictví ne vždy zajímají o podmínky dané územním plánem. Stejně tak někteří vlastníci nemovitostí neví, jak bránit svá práva v procesu pořizování územního plánu nebo jeho změn. Jedna i druhá skupina se tak dostává do složitých a…

K právu jiných osob nahlížet do spisů ve smyslu § 65 odst. 1 in fine trestního řádu

Právo nahlížet do spisů vedených o řízení je významným procesním právem a zároveň institutem, který je výslovně zakotven v mnohých procesních předpisech – ať už je upraven v rámci občanského soudního řízení, správního řízení, daňového řízení nebo právě v rámci řízení trestního, o němž níže pojednává tento článek. Stěžejní otázkou tohoto příspěvku…

Nový mechanismus řešení sporů ze zahraničních investic posvěcen ze strany Soudního dvora EU

Dne 30.4.2019 vydal Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) s napětím očekávaný posudek k otázce souladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (dále jen „CETA“) s právem EU, pokud jde o ustanovení této dohody týkající se řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem (dále…

Zamyšlení nad judikaturou k náhradě nákladů právního zastoupení statutárních měst aneb skutečně jde o náklady vždy neúčelné?

Právní úprava výslovně nezakotvuje, že statutární města nemají nárok na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v soudním řízení. Tento závěr však v průběhu posledních let vykrystalizoval ze soudní judikatury. V některých případech je jistě pochopitelné, pokud jsou takové náklady shledány za neúčelné. Na druhou stranu se však často…

Rozhodování o regresním nároku ručitele v rozhodčím řízení

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1054/2018, ze dne 28. 11. 2018 znovu potvrdil, že je třeba při sjednávání rozhodčí doložky pamatovat na všechny vztahy mezi všemi osobami, které hodláme rozhodčí doložce a procesnímu řešení budoucího sporu před rozhodcem podřídit, neboť dosah ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb., o…