správní právo

Výklad podmínky bezúhonnosti jako předpokladu k provozování živnosti

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) stanovuje k provozování živnosti pouze dvě všeobecné podmínky. První z nich je představována plnou svéprávností, kterou je možné nahradit přivolením soudu, a druhou z nich tvoří tzv. podmínka bezúhonnosti. Tuto na první pohled abstraktní podmínku bezúhonnosti zákon blíže…

Flexibilita kroků zadavatele podle ZZVZ

Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“) označované jako tzv. flexibilita kroků je novinkou právní úpravy ZZVZ. Toto ustanovení dává zadavateli možnost provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U…

Problematika obrany před imisemi hlukem z dopravy v rozhodovací praxi soudů

Problematika obrany před imisemi hlukem z dopravy prostřednictvím soukromoprávní úpravy, zejména před hlukem způsobeným hustou dopravou, je stále velmi aktuálním tématem. Příkladem může být recentní rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se imisí hluku způsobených hustou dopravou v ulici V Holešovičkách.

Podnět k zahájení správního řízení ve světle zákona o zadávání veřejných zakázek

Nabytí účinnosti nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), s sebou přineslo velké množství změn týkajících se jak procesu zadávání veřejných zakázek, tak oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. K zásadní změně došlo i v oblasti podávání podnětů k zahájení…

Jak se vypořádat s povinností odeslání oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele?

Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…

Přelomový rozsudek ESD Finn Frogne A/S a podstatná změna závazku

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…

Pohled na rozhodovací činnost ÚOHS k otázce prokazování kvalifikace prostřednictvím členů holdingu

Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…

Zveřejňování ceny, obchodní tajemství a obcházení zákona o registru smluv

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?

K zásadě přiměřenosti při postupu zadavatele v zadávacím řízení

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…

Nové přestupkové zákony (aneb co nás čeká a nemine v okurkové sezóně)

Počátkem letošního léta dozná správní právo trestní podstatných změn, které se plánovaly několik let.

„Zpoplatněný“ podnět versus zásada oficiality

Cílem tohoto článku je se v krátkosti zamyslet nad smyslem a účelem zpoplatnění podnětu k zahájení správního řízení z moci úředním, který byl do právní úpravy veřejných zakázek vtělen zákonem o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., dále také jen „Zákon“).

Správní právo pod mikroskopem aneb K otázce (ne)vázanosti orgánu obce právním názorem soudu

Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Správní akty orgánů obcí (ale i krajů) jsou stále častěji mj. přezkoumávány v rámci správního soudnictví. Ve správním soudnictví platí, že je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro…

Soukromoprávní vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva: Zpřístupnění důkazů

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva je v České republice stále relativně neznámý pojem. Tento, v některých západních jurisdikcích již poměrně zažitý mechanismus, se nyní u nás dostává na pořad dne především díky blížícímu se projednávání návrhu zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („Návrh“). Návrh především implementuje…

Správní žaloba k ochraně veřejného zájmu

Okruh subjektů oprávněných k podání správní žaloby je uveden v § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „soudní řád správní“ nebo „SŘS“). Soudní řád správní ovšem umožňuje podat také správní žaloby actio popularis, tedy žaloby ve veřejném zájmu. Tuto možnost poskytuje (i) správnímu orgánu, o kterém tak stanoví zákon; (ii)…

Platnost smlouvy s obcí aneb co vše může sjednat starosta

Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.

K otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny z pohledu zadavatele

V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…

Ještě jednou k přezkumu opatření obecné povahy, tentokrát správními orgány

Opatření obecné povahy je sice v českém právním řádu (nikoli právní teorii) poměrně novým institutem, judikatura Nejvyššího správního soudu zabývající se výkladem a aplikací jeho úpravy však nepochybně patří mezi nejzajímavější. Vzhledem k rozsahu využití opatření obecné povahy, jímž je vydáván mimo jiné územní plán obce nebo místní úprava provozu…

Když obec narušuje hospodářskou soutěž

Omezila obec provozování tzv. „zahrádek“ vaší restaurace, ovšem pro ulici, kde sídlí váš největší konkurent, byla udělena výjimka? Zakázala obec provozování loterií na celém svém území kromě jedné adresy vašeho konkurenta vybrané bez jakéhokoli logického klíče? Pokud ano, mohla právě vaše obec svým jednáním narušit hospodářskou…

Profilování ve světle nového obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)

Dlouho připravované a dnes již platné Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „nařízení“)[1] známé také po zkratkou GDPR[2] nabude účinnosti dne 25. května 2018. Jednou z řady novinek, které nařízení přináší je i speciální úprava institutu profilování, která se s největší pravděpodobností významně dotkne celé řady správců osobních…

Uplatňování přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení a jejich přezkum

Soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení je proces vymáhání pohledávek za dlužníkem z pozice jednotkového věřitele (s výjimkou, kdy např. do exekuce může jiný věřitel podat přihlášku; stranou pak zůstává otázka, jaké je pak uspokojení i tohoto dalšího věřitele). Naproti tomu insolvenčnímu řízení se říká hromadná exekuce. Jednou ze základních…