správní právo

Seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání ve světle nového nálezu Ústavního soudu

V celku nedávno byl vyhlášen jeden z nejnovějších nálezů Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 702/17 ze dne 22. 10. 2019, který se zabýval otázkou, zda seznamování se s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře mimo veřejné zasedání je porušením stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a…

Jak u nás bude implementována nová unijní směrnice o whistleblowingu?

Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označovaná též jako směrnice o whistleblowingu, má být členskými státy Evropské unie transponována do prosince roku 2021. S ohledem na předchozí neúspěšné pokusy o zavedení obecné povinnosti ke zřizování interních…

Elektronický podpis pohledem aktuální právní úpravy

Elektronický podpis neboli „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“, jak jej definuje unijní právo, je stále předmětem řady nejasností a zmatků. Tento článek má proto za cíl vymezit a rekapitulovat problematiku…

Změna pohledu na souhlasy vydávané podle stavebního zákona

V oblasti stavebního práva se v současné době odehrává řada podstatných změn. Tou nejdůležitější je jeho připravovaná kompletní reforma. Věcný záměr stavebního zákona schválený vládou v červnu letošního roku je již rozpracován do paragrafového znění, které nyní putuje do připomínkového řízení. Ke schválení nového stavebního zákona však vede ještě…

Automatické rozhodnutí stavebního úřadu aneb Stane se robot oprávněnou úřední osobou?

S automatickým povolením záměru se počítá v rekodifikaci stavebního práva. Přestože tento velmi zajímavý způsob rozhodování nepochybně dozná změn (možná i vypuštění) už skutečnost, že se dostal do paragrafového znění návrhu nového stavebního zákona pro připomínkové řízení,[1] (dále jen „návrh“) svědčí o vážnosti, jakou mu zpracovatel přikládá, a…

Outsourcing a advokátní mlčenlivost

Úvaha nad outsourcingem při zachováni povinnosti mlčenlivosti v Čechách a v Německu

Neúčinnost právních úkonů

V rozsudku č.j. 21 ICdo 61/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o žalobě insolvenčního správce, kterou se domáhal určení, že pracovní smlouvy a dodatek k nim uzavřené mezi dlužníkem jako zaměstnavatelem a žalovaným coby zaměstnancem jsou neúčinným právním jednáním. Mělo dojít ke sjednání odměny pro zaměstnance (žalovaného), které zkracovalo možnost…

Ústavní soud k ochraně spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku aneb pozoruhodný nález v bagatelní věci

Dne 14.11.2019 vyhlásil Ústavní soud nález ze dne 5.11.2019, sp.zn. II. ÚS 2778/19, kterým vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky ve věci, kterou lze pracovně nazvat „kauza odřeného stolu“. Naše kancelář zastupovala stěžovatelku v postavení žalobkyně v uvedeném řízení. Vzhledem k tomu, že slovy Ústavního soudu „Projednávaný případ vyvolává…

Úroky z prodlení i u náhrady nemajetkové újmy

Těsně před Vánoci, dne 19. 12. 2019, vyhlásil Ústavní soud nález prolamující ustálenou judikaturu obecných soudů týkající se úroků z prodlení u náhrady nemajetkové újmy. Nejprve alespoň stručně ke skutkovém stavu tohoto případu.

Proti komu míří hromadné žaloby v České republice

Na přelomu července a srpna 2019 obdržela Vláda k projednání aktualizovaný návrh zákona o hromadných žalobách, který se částečně vypořádal s kritikou principu automatického odhlašovacího řízení.

Vzdání se práva na podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu soudem

V následujícím příspěvku se budeme zabývat možným zavedením práva na vzdání se přezkumu rozhodčího nálezu soudem do českého právního řádu. Autor příspěvku (v textu označovaný jako „navrhovatel“) je názoru, že v návaznosti na vyloučení spotřebitelského prvku z rozhodčího řízení (2016) by šlo jednoznačně o změnu k lepšímu, která by odpovídala…

Aplikace „soukromoprávní větve“ článku 6 EÚLP v rámci správního řízení

Čl. 6 Evropské Úmluvy o Ochraně Lidských Práv („EÚLP“) zakotvuje právo na spravedlivý proces. Z jeho znění lze nabít dojmu, že se aplikuje pouze v rámci trestního a civilního práva. Je tomu opravdu tak a skutečně se právo na spravedlivý proces neaplikuje na řízení před správním orgánem, popř. správním soudem? A pokud se aplikuje, tak za jakých…

Rezignace zakladatele ústavu

V usneseních ze dne 18. 10 2016, sp. zn. 8 Cmo 285/2016 a ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. 5 Cmo 155/2018 Vrchní soud v Olomouci judikoval, že změna okruhu zakladatelů ústavu (§ 402 a násl. o. z.) za jeho existence převodem práv a povinností zakladatele, tj. na smluvním základě, je možná opíraje se jednak o zásadu smluvní volnosti zakotvenou v § 1…

K podjatosti soudce z pohledu judikatury

Právo každého domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, které je zakotveno v článku 36 Listiny základních práv a svobod, je součástí práva na spravedlivý proces. K otázce vyloučení (zákonného) soudce z projednávání v dané věci pro podjatost je nutno přistupovat velmi obezřetně, když vyloučení soudce z projednání…

Je na místě ochrana krajinného rázu ve městě?

Do jaké míry je nezbytné ve městě, silně urbanizovaném prostředí, posuzovat vliv na krajinný ráz?

Jak se vypořádat s černým pasažérem v obecním systému nakládání s komunálními odpady?

Přestože je složení komunálního a tzv. živnostenského odpadu velmi podobné, nakládání s každým z nich podléhá zcela odlišnému režimu. Zatímco za svoz komunálního odpadu je odpovědná obec, na jejímž území se odpad produkuje, zajištění svozu tzv. živnostenského odpadu je ponecháno podnikatelům. Toto nelogické rozlišování často vede ke zneužívání…

Ochranná funkce pracovního práva jako bič na zaměstnavatele?

Základním stavebním kamenem pracovního práva je ochrana postavení zaměstnance jakožto slabší strany pracovněprávního vztahu. Jedná se o jednu ze dvou hlavních funkcí tohoto svébytného právního oboru[1], která se na našem území konstantně vyvíjí a upevňuje už od 18. století, ve kterém Josef II. vydal dvorský dekret normující nedělní klid a základní…

Řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu

Dovolujeme si upozornit na nedávno vydaný nález Ústavního soudu pod sp.zn. III.ÚS 702/17 ze dne 22.10.2019, který představuje vítané výkladové vodítko pro soudy rozhodující v řízeních podle ust. § 85b odst. 3 trestního řádu o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory (dále jen „ČAK“) k seznámení se s obsahem listin zajištěných…

Prokazování pravosti a správnosti plné moci, další komplikace pro věřitele?

Plná moc neboli osvědčení či prokázání existence smluvního zastoupení. Jde o listinu, která má v praxi téměř vždy písemnou formu s označením zmocněnce a zmocnitele, rozsahem zástupčího oprávnění a podpisem jednajícího, který zmocnění přijímá. Kdo však nese odpovědnost za pravost a správnost této listiny? Kdo nese důkazní břemeno? Nejvyšší soud…

Vztah náhrady dle § 50 písm. c) a § 59a zákona o vodách a kreativní výklad Ministerstva zemědělství

Ve výkladu č. 97 k vodnímu zákonu a souvisejícím právním předpisům č. j. 61823/2019-MZE-15120, ze dne 25. 11. 2019 podaného Ministerstvem zemědělství se lze dočíst, že: „Ustanovení § 59a a § 50 písm. c) vodního zákona nemají mezi sebou vztah speciality, ale uplatní se zásada posteriority… Ustanovení § 59a vodního zákona stanovilo novou tříletou…