Podle tiskové zprávy ombudsmanky z 11. 1. 2019 odmítla vláda její návrh, aby úřady upozorňovaly účastníky řízení na možnost soudního přezkumu[1]. Svůj návrh mj. odůvodnila tím, že „…každý má právo na to, aby jeho záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem. Proto jsem chtěla, aby úřady o této možnosti účastníky řízení povinně…

Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací – tzv. antidiskriminační zákon (dále jen „zákon“) se již téměř deset let uplatňuje v praxi veřejné správy. Zejména územní samosprávné celky s ním mají dobré poznatky. Pro názornost a vysvětlení důsledků zákona je vhodné uvést příklad z městského…

Koordinace sociálního zabezpečení usnadňuje volný pohyb osob v rámci EU. Hlavní zásadou zakotvenou ve smlouvě o fungování EU (SFEU) je odstranění překážek, které brání volnému pohybu osob mezi členskými státy. Nařízení o koordinaci[1] slouží k tomu, aby se stanovilo, v rámci kterého systému členské země EU je osoba pojištěna, pokud v její životní…

Tento článek se zabývá úpravou doručování výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 2036/2017 ze dne 7. 11. 2018.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) obsahoval ve svém ustanovení § 379 výslovnou podmínku předvídatelnosti škody pro uplatnění náhrady škody ve smluvních závazkových vztazích. Ač máme za to, že se kritérium předvídatelnosti uplatňovalo již tehdy i v rámci deliktní odpovědnosti, nebudeme jej na tomto místě rozebírat, a to…

Půl roku po nabytí účinnosti GDPR (General Data Protection Regulation) byly v Portugalsku a Francii uloženy první pokuty za porušení daného nařízení. Sankcionovanými subjekty jsou poskytovatel zdravotních služeb a společnost Google LLC. Jelikož GDPR předpokládá zjednodušení postupu úřadů na ochranu osobních údajů napříč celou EU, jsou tato…

Od 1. ledna letošního roku je účinná nová úprava hrazení zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz z veřejného zdravotního pojištění. Pro výrobce zdravotnických prostředků je pak zásadním datem rovněž 1. červen 2019, odkdy budou své výrobky za účelem jejich zařazení do nového systému úhrad ohlašovat. Vzhledem k tomu, že nová úprava přináší…

Nedávno jsem se na školení setkal s otázkou: Starosta sousední obce nám (myšlena obec XY) posílá opakovaně žádosti o informace v režimu zákona č 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Minule nám touto cestou poslal patnáct dotazů. Je to tak v pořádku? Neměl by volit jinou cestu? Musíme mu požadované informace poskytovat…

Znalecký posudek je v trestním řízení významným důkazním prostředkem, na kterém často závisí řádné objasnění rozhodných skutečností a samotné rozhodnutí ve věci. V praxi ale mohou být možnosti předložení znaleckého posudku limitovány například počtem znalců zapsaných pro určitý obor v seznamu znalců. Dochází tak k situacím, kdy se po zadání…

Právo na informace je jedním ze základních práv společníků společnosti s ručením omezeným, které náleží každému společníku bez ohledu na výši jeho podílu. Jedná se o nemajetkové právo, jehož účelem je umožnit společníku plně realizovat právo podílet se na řízení společnosti s ručením omezeným a na kontrole její činnosti. Na základě práva na…

Finanční úřad má povinnost hodnotit důkazní prostředky předložené daňovým subjektem jak samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech. Pokud však má pochybnosti o kterémkoliv předloženém důkazu, může poplatníkovi zaslat výzvu k předložení dalšího, popřípadě jiného dodatečného důkazního prostředku. Nicméně správce daně nemůže hodnotit důkazy…

Jednou z mnoha podmínek pro podřazení smlouvy pod režim ust. § 1798-1801 OZ je naplnění zákonného předpokladu dle § 1798 odst. 1 OZ v tom smyslu, že o „základních podmínkách smlouvy“ nebylo slabší straně umožněno jednat (natož text smlouvy svým jednáním ovlivnit); výsledek posouzení uvedeného se přitom jeví jako zcela kruciální i pro řešení…

Účelem tohoto článku je upozornit na některé sporné, nevyjasněné či problematické otázky spojené s (relativně) novým institutem evidence skutečných majitelů, a to jak po věcné, tak i procesní stránce. Jeho smyslem není ani tak podat uživatelský návod ohledně podávání návrhů a provádění zápisů, jako spíš přispět do diskuse o praktických dopadech a…

Dne 1. července 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOP“), který přinesl, mimo jiné, změny v oblasti náhrady nákladů řízení u přestupků zahájených na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, či změny v ustanovení o přestupku…

Zpracování osobních údajů při úkonech příslušných orgánů veřejné moci prováděné za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů je z věcné působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen "GDPR")[1] vyjmuto a je upraveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2016/680 (dále jen…

Správní orgán je při svém postupu a rozhodování v územním řízení o umístění stavby vázán mj. ustanoveními § 87 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“ či „StavZ“) a dále ustanoveními § 2 až 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Nedodržení…

aneb co má být obsahem žalobního petitu v případech, kdy zde není předchozí budoucími smluvními stranami shodně projevená vůle, a zákon přesto nařizuje takovou smlouvou uzavřít, a to aniž by vyčerpávajícím způsobem stanovil její obsah.

Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku [1] sjednávají mnohé společnosti se svými statutáry ve smlouvách o výkonu funkce konkurenční doložky dle ust. § 2975 občanského zákoníku. Znění uvedeného ustanovení přináší v praxi výkladové potíže, jelikož z něj není možné jednoznačně dovodit, jaké jsou povinné obsahové náležitosti takových doložek.

Listina základních práv a svobod ve svém článku 36 odst. 3 zakotvuje každému právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci. Jedním z případů, při kterém stát odpovídá za škodu[1] způsobenou při výkonu státní moci, je vedení nezákonného trestní stíhání[2] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za…

V systému prostředků právní ochrany proti nezákonné činnosti správního orgánu nalezneme vedle žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a žalobě proti nečinnosti, také žalobu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Tzv. zásahovou žalobou se může žalobce domoci ochrany před nezákonnými zásahy správních orgánů, které nejsou…