Dokazování, resp. provádění důkazů, je velmi často kritickým krokem při řešení sporů (nejen) v arbitrážních řízeních; o to spíše v rozhodčích řízeních mezinárodních, kde závazná pravidla pro dokazování obvykle neexistují. Řešení otázky průběhu dokazování nabývá na významu v současné době, kdy v důsledku pandemie COVID-19 je limitována možnost…
Poučovací povinnost soudu je jedním z nejdůležitějších procesních institutů upravujících civilní soudní řízení. Předmětem tohoto článku je představení základních požadavků...
Navzdory skutečnosti, že závazná stanoviska nejsou správním rozhodnutím ve smyslu správního řádu (tj. nemohou zakládat, měnit nebo rušit práva anebo povinnosti jmenovitě určených osob),[1] mohou mít podstatný vliv pro vydání rozhodnutí ve věci samé (typicky pro stavební povolení). Vzhledem k tomu může v praxi vyvstat potřeba bránit se proti…
Koncem října 2020 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen “SDEU”) převratné rozhodnutí, v rámci kterého konstatoval nesoulad německé úpravy pro stanovení zákonné sazby pro výběr mýta na německých rychlostních silnicích a dálnicích s právem Evropské unie. Podle tohoto rozhodnutí vybírala Spolková republika Německo protiprávně mýtné již od roku…
V praxi leckdy dochází k tomu, že stát obhájci tzv. obhajné nezaplatí v zákonem stanové (pariční) lhůtě 30 dnů (§ 151 odst. 5 tr. ř.). Je otázkou zda povinnost, jejímž obsahem jsou právě náklady trestního řízení (odměna a náhrada hotových výdajů obhájce ex offo), které nese stát, jež vyplývá z rozhodnutí OČTŘ, které bylo vydáno podle § 151 odst. 3…
Tento článek si neklade za cíl vyčerpat veškeré limity soudního přezkumu rozhodčích nálezů. Níže uvedený text je veden s cílem krátkého exkurzu do vedení rozhodčího řízení a zejména pravidel pro jeho věcný přezkum ze strany obecných soudů s důrazem na respekt k vůli stran.
GDPR[1] jako obecné nařízení přiznává každému ze subjektu údajů práva, která mu mají sloužit k ochraně jeho osobních údajů. Cílem tohoto článku je přiblížit jedno z práv subjektu údajů, které mu GDPR přiznává, a to konkrétně právo na přístup k osobním údajům, tj. právo na sdělení informace o tom, zda jsou osobní údaje subjektu údajů správcem…
V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch…
Novela č. 111/2019 Sb., kterou se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, přinesla s faktickou účinností od 1. ledna 2020 nový institut, tzv. informační příkaz, jenž nalezl své místo v ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen…
V rámci kontrol opatření vyplývajících z Usnesení vlády ČR č. 216 ze dne 26. února 2021 informoval náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek mj. o tom, že policie bude vyžadovat, aby příslušné potvrzení (např. o zaměstnání) bylo “na papíře”, nikoli v elektronické podobě. Tuto informaci následně převzala některá média (např. Lidové…
Dodatková ochranná osvědčení, jinak také označovaná zkratkou „SPC“, z anglického znění „Supplementary Protection Certificate“, slouží k prodloužení délky patentové ochrany pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a získání odpovídající kompenzace majitelům patentových práv. Je tomu zejména z důvodu vynaloženého času, jenž od podání patentové…
Jedním z nástrojů regulace cen a úhrad léčivých přípravků jsou smlouvy o dohodnutých nejvyšších cenách léčivých přípravků a smlouvy o úhradě léčivých přípravků uzavírané mezi držiteli rozhodnutí o registraci léčivých přípravků a zdravotními pojišťovnami. S výjimkou některých těchto smluv uzavřených v posledních měsících jsou nicméně tyto smlouvy k…
V době covidové, jak je dnešní doba často označována, je obsahem mnoha společenských debat osobní účast účastníků řízení u nařízeného soudního jednání. V advokátní praxi se taktéž stále více setkáváme s žádostmi o rozvod bez osobní účasti či odmítáním osobní účasti u jednání o rozvod manželství, ať už z důvodů vážných tak i banálních, a to nejen v…
Podle § 2 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („přestupkový zákon“) se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Toto ustanovení přestupkového zákona vychází ze zásady zakotvené v čl. 40 odst.
Jedním z procesních důsledků porušení povinnosti rozhodcem může být zrušení rozhodčího nálezu soudem, které je upraveno v ustanovení § 31 a násl. zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen jako „zákon o rozhodčím řízení“). Cílem příspěvku je představit institut zrušení rozhodčího nálezu soudem jako procesní následek porušení povinnosti…
Navzdory skutečnosti, že problematika vybírání soudních poplatků představuje pouze nepatrnou část civilního práva procesního, nejedná se v žádném případě o otázku zanedbatelnou. V praxi se lze nezřídka setkat s tím, že řešení procesněprávní části řízení je daleko složitější, než jeho hmotněprávní jádro. Nejen účastníci, ale i samotné soudy se v…
Čtvrtý senát Ústavního soudu ve svém rozhodnutí ze dne 21. prosince 2020 sp. zn. IV. ÚS 2841/19 rozhodoval o možné náhradě škody – nákladů obhajoby v případě, že řízení o správním deliktu bylo zastaveno. O co konkrétně šlo.
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na situaci, kdy v rámci řízení o podané žalobě na plnění, dojde k pravomocnému přiznání nároku prvostupňovým soudem, které následně potvrdí i soud odvolací, avšak obě rozhodnutí jsou (bez odložení vykonatelnosti) následně zrušena dovolacím soudem. Situace není zcela neobvyklá, avšak rozhodovací praxe a…
V současné době je v rámci legislativního procesu projednáván tzv. balík odpadové legislativy. Jedná se o soubor 4 vládních návrhů, které byly Ministerstvem životního prostředí připravovány v návaznosti na přijetí nové evropské legislativy[1] od roku 2016.
Na konci loňského roku vynesl Nejvyšší soud dvě rozhodnutí, která mohou výrazně ovlivnit další směřování rozhodčího řízení v České republice. V obou těchto rozhodnutích se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce nezávislosti a nestrannosti rozhodců a zároveň se postavil na stranu ochrany autonomie vůle stran uzavírajících rozhodčí…
Ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění účinném do 30. 9. 2025, ve slovech „, do níž se...
Rozhodování o nákladech řízení, včetně odměny zmocněnce poškozeného v adhezním řízení, je nedílnou součástí práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny...
Při rozhodování o žádosti obviněného o přiznání nároku na bezplatnou obhajobu či obhajobu za sníženou odměnu podle § 33 odst. 2 a násl. trestního řádu trestní soudy mohou...
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení jsou obecné soudy povinny přihlédnout k tomu, zda a jak se předmět řízení v jeho průběhu změnil a podle toho také posuzovat míru...
Z autonomie církví ve smyslu čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že obecné soudy nejenže nejsou oprávněny rozhodovat o trvání služebního poměru duchovních, ale...
