Od konce května letošního roku, kdy nabylo účinnosti Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, plní všechny emailové schránky požadavky na udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů. Internet je zaplaven články zabývajícími se ochranou osobních údajů, zaměstnanci navštěvují školení o GDPR, provádí se interní audity a zavádějí se…

Článek pojednává o rozsahu oprávnění autorizovaného architekta disponujícího autorizací se všeobecnou působností ve vztahu k rozsahu oprávnění autorizovaného inženýra. Jedná se o komparativní analýzu dvou zákonných institutů, jejímž cílem je zjistit jejich zaměnitelnost. To může být prakticky využitelné např. při zadávání veřejných zakázek na…

Jediným způsobem, kterým se může sám povinný efektivně bránit nařízené a prováděné exekuci na jeho majetek, je návrh na zastavení exekuce dle § 55 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále též jen „EŘ“).

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…

V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, v řízení pod sp. zn. 21 Cdo 436/2016, se tento soud zabýval otázkou (ne)rovného zacházení se zaměstnanci v souvislosti s odměňováním v oblasti živočišné výroby. Ve svém rozhodnutí se postavil na stranu žalovaného (zaměstnavatele), když konstatoval, že práci ošetřovatele v teletníku nelze považovat za stejnou práci…

Dle ustanovení § 150 zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele[1]. Tento institut je v praxi příležitostně využíván, ne vždy však soudy postupují zcela v souladu s ustálenou soudní praxí…

Ústavní soud České republiky (dále jen „Ústavní soud“) nálezem zn. Pl. ÚS 35/17 ze dne 19. 06. 2018, vyhlášeným dne 27. 06. 2018, na podkladě návrhu skupiny senátorů opět rozhodl, že ke dni 01. 07. 2018 nedochází k zákonem č. 185/2016 Sb. předvídané eliminaci možnosti uspokojení restitučních nároků oprávněných osob v podobě poskytnutí náhradního…

V průběhu procesu obrany příjemce dotace proti krácení jeho dotace se nezřídka stává, že ochrana práv příjemce dotace vyžaduje podání správní žaloby proti rozhodnutí poskytovatele dotace o nevyplacení části dotace ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová…

V rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může vyvstat potřeba účastníka zadávacího řízení (dále jen „uchazeč“) nahlédnout do správního spisu vedeného ve věci konkrétní veřejné zakázky.

V rámci právní úpravy squeeze-outu ukotvené bývalým institutem práva výkupu účastnických cenných papírů ve smyslu ust. § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník („ObchZ“) či nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích („ZOK“), tedy institutem nuceného převodu účastnických cenných papírů v ust. § 375 a dále…

Podle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. „vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením…

Právní úprava projektové dokumentace ke stavbě (dále jen „dokumentace“) je obsažena ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb[1], ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Vyhláška naposledy doznala změn novelou stavebního zákona[2] provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), dává zadavatelům možnost stanovit zadávací lhůtu, jejíž běh však není ovlivněn pouze zadavatelem stanoveným časovým úsekem. Na její skutečnou délku má vliv i doba, po kterou zadavatel nesmí uzavřít smlouvu podle § 246 ZZVZ, neboť v této „blokační…

Prakticky od okamžiku, kdy byla obcím svěřena pravomoc vydávat v samostatné pů-sobnosti obecně závazné vyhlášky na regulaci záležitostí místního veřejného pořádku, začaly jimi obce regulovat provoz loterií, resp. hazardních her. S regulací jde vždy ruku v ruce i výkladová praxe, která je v této oblasti poměrně…

Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto…

Na počátku dubna 2018 byl Vládou projednán věcný záměr zákona o hromadných žalobách. Účelem zavedení tohoto zvláštního procesního nástroje v ČR má být zásadní úspora nákladů na straně žalobců i žalovaných a také na straně státu, který díky projednání v rámci hromadné žaloby odklidí všechny genericky totožné spory v rámci jednoho řízení. Věcný…

Ve svém předešlém článku jsem popsal možné řešení úhrady soudního poplatku při podání derivátní žaloby (v ZOK označované pojmem Společnická žaloba § 157 a násl.) za situace, kdy statutární orgán, ať již z jakéhokoli důvodu, nehodlá tento poplatek před zahájením řízení uhradit, přestože zjevně obchodní společnost finanční prostředky k dispozici má.

S účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), došlo k významné změně vztahující se k otázce vymezení hodnotících kritérii. Hodnocení nabídek musí být ze strany zadavatele stanoveno způsobem, aby všechny doručené nabídky byly mezi sebou vzájemně porovnatelné, a aby zadavatel mohl v…

Spousta právníků oceňuje, že vrcholné soudní instituce již několik let provozují obsáhlé a strukturované internetové databáze judikatury, což v souladu s veřejným zájmem zvyšuje právní vědomí, umožňuje veřejnou kontrolu výkonu soudnictví a představuje prevenci tzv. kabinetní justice (obdobně srov. rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2017, č. j. 4 As…

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.